SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD

SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Náchod Červený Kostelec Česká Skalice Hronov Police nad Metují Bezděkov nad Metují Borová Brzice Bukovice Červená Hora Česká Čermná Česká Metuje Dolní Radechová Horní Radechová Hořičky Kramolna Lhota pod Hořičkami Litoboř Machov Mezilečí Nový Hrádek Říkov Slatina nad Úpou Stárkov Studnice Suchý Důl Velká Jesenice Velké Petrovice Velké Poříčí Vestec Vysoká Srbská nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 89

Vysokov Zábrodí Žďár nad Metují Žďárky Žernov 2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) TIBA a.s. - závod 03 Česká Skalice ZP 2,0 0 0,000 2000 3,9 2178 12,000 1994 3,9 2474 14,000 1994 9,8 26,000 737 PLATEX s.r.o. Česká Skalice ZP 9,5 5667 52,000 1993 1520 ZEMKO K.S. Česká Skalice ZP 6,0 3440 27,000 1986 6,0 3480 27,000 1986 6,0 2320 18,000 1986 17,9 72,000 1120 TEXTONNIA CZECH Hronov ZP 4,4 5660 77,999 1997 s.r.o. 4,4 5660 77,999 1997 8,8 155,998 4924 ČKD HRONOV a.s. Hronov ZP 3,0 139 0,021 1988 6,0 1224 23,001 1988 6,0 438 8,231 1988 15,0 31,253 579 RUBENA a.s. Velké Poříčí ZP 4,4 1957 27,899 1991 4,4 3173 45,234 1991 4,4 2431 34,656 1991 13,2 107,789 2268 BARTOŇ a.s. Náchod ZP 3,9 2307 16,000 1992 2,6 3228 15,000 1992 6,5 31,000 1325 HARPEN a.s. Praha Náchod HUPR 50,0 7000 900,000 1969 ZP/LTO 16,8 2200 75,000 1985 ZP/LTO 16,8 2000 70,000 1985 LTO 11,0 15 0,300 1978 LTO 10,6 20 0,300 1978 ZP/LTO 10,6 500 16,200 1978 115,4 1061,500 2556 VEBA a.s. ZÁVOD 08 Police nad Metují ZP 10,0 2872 83,000 1997 90

10,0 83,000 2306 KOVOPOL a.s. Police nad Metují TTO 2,9 615 4,000 1976 2,9 239 2,000 1976 2,9 368 3,000 1985 8,7 18,000 574 TEPLÁRNA NÁCHOD Základní parametry instalovaný tep. výkon ma. tep. výkon instalovaný el. výkon dosažitelný el. výkon 115,4 MW 115,4 MW 17,0 MW 10,5 MW Instalované kotle K4, granulační HU/ZP/LTO 64 t/h 50 MW K5, K6 ZP/LTO 2 25 t/h 2 16,8 MW K11, K13 LTO 2 16 t/h 2 10,6 MW K12 ZP/LTO 16 t/h 10,6 MW Instalované turbíny TG4, protitlaká s reg. odběrem jmen. výkon 12 MW dosažitelný 6,9 MW TG2, kondenzační jmen. výkon 5 MW dosažitelný 3,6 MW pára z protitlaku z TG4 (0,35 MPa) je vedena do TG2 Palivo hnědouhelný hruboprach Bílina, výhřevnost 16,9 GJ/t zemní plyn LTO cca 60 000 70 000 t/r cca 4 7 mil. m3/r 100 300 t/r Parametry media v primárních rozvodech pára 0,42 MPa / 190 C 0,89 MPa / 208 C v sekundárních rozvodech voda 110 / 90 C 90 / 70 C 91

Předávací stanice vlastní 3 PS 110/90 C celkový výkon 2,35 MW 6 PS 90/70 C celkový výkon 2,54 MW pronajaté 48 PS 90/70 C celkový výkon 31,54 MW Tepelné ztráty v rozvodech v primárních 10,0% v sekundárních 110/90 C 4,2% 90/70 C 13,8% Výroba el. energie vlastní spotřeba el. energie dodávka el. energie do sítě 38 000 MWh/r 6 000 MWh/r 32 000 MWh/r Vývoj výroby a dodávky tepla (GJ/r) Qprah - teplo dodané do CZT na prahu teplárny (GJ/r) Quž - teplo dodané na patách zásobovaných objektů (GJ/r) 1998 1999 2000 2001 Měsíc Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Leden 103 221 90 586 103 691 93 990 118 309 110 677 109 546 102 180 Únor 88 305 81 212 105 656 98 725 90 637 84 712 95 101 88 123 Březen 93 862 84 539 85 052 79 063 88 304 81 886 88 024 80 873 Duben 57 889 49 908 57 493 51 717 50 581 45 897 66 630 60 750 Květen 35 484 28 839 38 050 33 496 33 497 29 441 34 895 27 829 Červen 28 288 24 087 27 551 22 474 30 925 25 384 35 313 29 440 Červec 26 212 20 845 25 322 20 726 27 887 23 831 25 148 19 144 Srpen 23 855 19 804 22 589 20 162 26 076 21 371 23 852 20 422 Září 42 275 36 676 29 574 25 902 38 992 33 495 44 878 39 916 Říjen 67 167 57 298 62 521 56 215 53 584 44 506 53 106 45 511 Listopad 99 238 91 699 91 218 84 254 71 042 64 877 87 685 81 217 Prosinec 109 718 94 428 102 839 90 928 90 984 74 823 107 390 101 025 Celkem 775 514 679 921 751 556 677 652 720 818 640 900 771 568 696 429 92

Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) AGRO s.r.o. Jizbice - středisko Borov Borová 0,553 1777 CUTR Město Červený Kostelec - kotelna Větr Červený Kostelec 3,480 14001 ZP SEMET s.r.o. - kotelna a lakovna Červený Kostelec 2,320 1826 HUTR VERNER a.s. - kotelna Sokolská Červený Kostelec 1,500 2800 ZP Galček s.r.o. - prášková lakovna Červený Kostelec 0,900 5888 ZP Stavební bytové družstvo Náchod - kot Červený Kostelec 0,600 4523 ZP Stavební bytové družstvo Náchod - dom Červený Kostelec 0,400 718 ZP Stavební bytové družstvo Náchod - dom Červený Kostelec 0,400 1149 ZP ALFA a OMEGA s.r.o. Červený Kostelec 0,398 661 HUTR/KOKS STAKO Červený Kostelec s.r.o. - kovář Červený Kostelec 0,360 16155 ZP Střední odborné učiliště krejčovské Č Červený Kostelec 0,326 1364 ZP Město Červený Kostelec - základní ško Červený Kostelec 0,300 1616 ZP DŘEVOPODNIK s.r.o. Červený Kostelec 0,290 302 DREV Město Červený Kostelec - základní ško Červený Kostelec 0,280 1005 ZP Město Červený Kostelec - mateřská ško Červený Kostelec 0,264 1077 ZP LUKO s.r.o. - kotelna Červený Kostelec 0,260 1458 KOKS Město Červený Kostelec - mateřská ško Červený Kostelec 0,200 1221 ZP Janko Petr - PENTTA-výroba nábytku Červený Kostelec 0,070 624 LTO Janko Petr - PENTTA-výroba nábytku Červený Kostelec 0,068 226 HUTR PROMA REHA s.r.o. - uhelná kotelna Česká Metuje 0,452 1011 CUTR Holzbecher s.r.o. - barevna a bělidlo Česká Skalice 3,100 10411 ZP Adamovo zahradnictví s.r.o. Česká Skalice 2,920 3590 ZP Zemědělské zásobování a nákup a.s. Če Česká Skalice 1,600 862 ZP NOVOPOL a.s. Česká Skalice 1,600 7144 ZP NYKLÍČEK a spol. s.r.o. - kotelna Česká Skalice 1,330 7036 ZP ZEMKO k.s. - bytové jednotky Česká Skalice 1,200 4667 ZP Farmet a.s. - kotelna a lakovna Česká Skalice 0,720 2980 ZP Město Česká Skalice - základní škola Česká Skalice 0,464 2477 ZP Město Česká Skalice - plynová kotelna Česká Skalice 0,440 2477 ZP Město Česká Skalice - základní škola Česká Skalice 0,406 1508 ZP AGRO CS a.s. - administrativní budova Česká Skalice 0,320 2154 ZP Město Česká Skalice - školní jídelna Česká Skalice 0,261 1185 ZP AGRO CS a.s. - strojírenská výroba Česká Skalice 0,260 898 ZP Zemědělské družstvo Dolany - sklad ov Česká Skalice 0,250 359 ZP NTC STAVEBNÍ TECHNIKA s.r.o. - lakovn Česká Skalice 0,240 646 ZP Město Česká Skalice - mateřská škola Česká Skalice 0,232 933 ZP Město Česká Skalice - základní škola Česká Skalice 0,232 1005 ZP Město Česká Skalice - mateřská škola Česká Skalice 0,212 1149 ZP Zemědělské družstvo Dolany - dílna a Hořičky 0,502 915 CUTR Speciální školy pro žáky s vadami řeč Hořičky 0,493 1320 KOKS Město Hronov - Jiráskovo divadlo Hronov 2,200 461 ZP Centrum odborné přípravy Hronov Hronov 1,092 1580 ZP DTV s.r.o. - kotelna Hronov 0,580 1031 HUTR/DREV Stavební bytové družstvo Náchod - dom Hronov 0,480 2944 ZP Okresní centrum sociálních služeb Nác Hronov 0,334 603 HUTR/KOKS Město Hronov - základní a mateřská šk Hronov 0,320 862 ZP 93

Stavební bytové družstvo Náchod - dom Hronov 0,310 2010 ZP Stavební bytové družstvo Náchod - dom Hronov 0,264 1077 ZP Stavební bytové družstvo Náchod - kot Hronov 0,264 1221 ZP Jednota spotřební družstvo v Hronově Hronov 0,242 168 KOKS Zemědělské družstvo Dolany - posklizň Litoboř 1,163 1451 LTO VEBA,tetilní závody a.s. - závod 06 Machov 1,860 5528 HUTR Zemědělské družstvo Dolany - chov pra Mezilečí 0,880 3702 DREV ZEOSPOL X s.r.o. - kotelna a lakovna Mezilečí 0,279 1004 KOKS/HUTR/ CUTR AUTO-BRANKA s.r.o. - kotelna a lakovn Náchod 1,971 3339 ZP Pekárny a cukrárny Náchod a.s. - peká Náchod 1,920 15724 ZP Vodovody a kanalizace Náchod a.s. - k Náchod 1,340 9442 BP SOU a SOŠ SČMSD Hronov s.r.o. - domov Náchod 0,759 1382 KOKS Ahold Czech Republic a.s. - kotelna p Náchod 0,360 2262 ZP Miroslav Taufman - truhlárna Náchod 0,250 63 DREV MS Nářadí s.r.o. - kotelna Náchod 0,200 431 ZP KADEN s.r.o. Nový Hrádek 0,354 1238 KOKS Policie ČR,správa východočeského kraj Nový Hrádek 0,222 1560 KOKS Technické služby Police nad Metují s. Police nad Metují 3,500 18273 ZP MILPO s.r.o. Police nad Metují 2,336 10956 HUTR Základní škola Police nad Metují Police nad Metují 0,690 3231 ZP LUAPA s.r.o. - kotelna Police nad Metují 0,520 170 HUTR Střední odborné učiliště zemědělské a Police nad Metují 0,253 810 HUTR CDS s.r.o. Náchod - středisko Police Police nad Metují 0,253 908 KOKS Město Police nad Metují - Kolárovo di Police nad Metují 0,225 539 ZP Střední odborné učiliště zemědělské a Police nad Metují 0,220 1580 ZP Okresní centrum sociálních služeb Nác Stárkov 0,560 2821 KOKS/HUTR FROLEN LINEX-EXPORT s.r.o. Stárkov 0,482 1564 PB Elmerte k.s. - plynová kotelna Velké Velké Poříčí 3,011 14575 ZP ATAS elektromotory Náchod a.s. - prov Velké Poříčí 2,326 5312 HUTR Střední průmyslová škola tetilní a S Velké Poříčí 1,170 3518 ZP Střední průmyslová škola tetilní a S Velké Poříčí 0,820 3123 ZP Stavební bytové družstvo Náchod - kot Velké Poříčí 0,700 4057 ZP Hasičský záchranný sbor ČR Královéhra Velké Poříčí 0,308 2477 ZP Jan Hagara - obchodního střediska Velké Poříčí 0,270 56 HUTRKOKS ŘEMPO HOLOUBEK a.s. - obchodní středi Velké Poříčí 0,270 115 HUTR Obec Velké Poříčí - základní škola Velké Poříčí 0,234 898 ZP Obchodní družstvo Impro - středisko 0 Zábrodí 0,450 563 DREV Miloslav Jansa - uhelná kotelna Zábro Zábrodí 0,240 193 KOKS Zemědělské družstvo OSTAŠ - kotelna Žďár nad Metují 0,200 432 CUTR 94

2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov, a z VTL odbočky Kleny - Červený Kostelec - Trutnov Vrchlabí. Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba : VTL plynovodu kolem České Skalice (jižní nebo severní obchvat) VTL/STL regulační stanice včetně přípojky v Dolní Radechové ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Pro vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti okresu Náchod bude realizováno nadzemní vedení 2 110 kv v trase Neznášov Náchod. Toto vedení bude součástí výkonového zajištění systému 110 kv ve východní části Královéhradeckého kraje. 95

Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Náchod Dodávku tepla do většiny bytových domů (cca 4100 bytů) zajišťuje Teplárna Náchod s instalovaným tepelným výkonem 115 MW. Tento tepelný zdroj dodává teplo i pro většinu průmyslových závodů a objektů terciální sféry ve městě. Kotle zdroje jsou staré 17 33 let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Teplo je z Teplárny Náchod dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 25 km, 57 předávacími stanicemi a teplovodními sekundárními rozvody. Primární rozvody jsou převážně podzemní v kanálech, částečně nadzemní. Sekundární rozvody z předávacích stanic jsou čtyřtrubkové. Ve vlastnictví Teplárny Náchod jsou celé primární rozvody a část rozvodů sekundárních. Zbytek sekundárních rozvodů je v majetku města. Rozvody tepla jejichž první sekce ve Starém Městě byly instalovány již ve 40. letech jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich dobrý technický stav indikují relativně nízké tepelné ztráty, na parních primárních rozvodech 10%, na sekundárních rozvodech 9%. V současné době probíhá částečné zahušťování systému CZT, vzhledem k charakteru města se však s dalším podstatnějším rozšířením CZT neuvažuje. Průměrná cena tepla u konečných odběratelů činí 220 Kč/GJ (včetně DPH). Plynofikace města je dokončena, rozvody plynu jsou však v důsledku rozhodujícího podílu dodávky tepla pomocí CZT v centru města, instalovány pouze v jeho okrajových částech. Průmysl je ve městě zastoupen velkými závody TEPNA a.s., RUBENA a.s., BARTOŇ a.s. a mnoha menšími provozy. Ve městě je nemocnice a několik škol. Kromě největšího kotle v Teplárně Náchod spalujícího hnědé uhlí a dvou menších kotlů spalujících LTO spalují prakticky všechny ostatní zdroje tepla ve městě plyn. Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně jedná se především o instalaci tepelných čerpadel do rodinných domů. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. 96

Výhled Plánovaná bytová výstavba se omezuje jen na jednotlivé rodinné domy. Většina z nich bude vytápěna lokálními plynovými zdroji neboť budou vybudovány v oblastech kde není instalována soustava CZT. Vzhledem k vývoji cen zemního plynu a ostatních paliv přechází někteří obyvatelé rodinných domů zpět z plynu na uhlí. Průmyslová výstavba se do budoucna uvažuje pouze v lokalitě Vysokov. V Teplárně Náchod se předpokládá výměna obou stávajících turbosoustrojí (z let 1949 a 1969) za jedno turbosoustrojí s potlačenou kondenzací o jmenovitém el. výkonu 12 MWe. Stávající uhelný granulační kotel 49,9 MW byl měl být do roku 2008 buď vyměněn za jiný, nebo rekonstruován pro splnění limitních ročních absolutních hodnot emisí SO2 (v současné době splňuje emise SO2 2500 mg/nm3 bez odsíření). V rozvodech tepla bude pokračovat, kromě postupné opravy potrubí, především postupná rekonstrukce předávacích stanic. Dle energetické koncepce města (zpracované EVČ Pardubice) je navržena rekonstrukce primárních rozvodů z parních na teplovodní. Dodávka tepla z Teplárny Náchod by se mohla výhledově zvýšit jednak po připojení lázní v Bělovsi a závodu IDA (celkem ma. cca 1 MW) a jednak po výstavbě horkovodu o délce cca 6 km do lázní Kudowa Zdroj v Polsku (celkem ma. cca 9 MW). Celkové hodnocení města Náchod Cena tepla z CZT je velmi příznivá, okrajové oblasti města jsou však dosti odlehlé dlouhé připojovací rozvody využití CZT zde je tedy nereálné. Rekonstrukce Teplárny Náchod (zdroj i rozvody) nelze zajistit z finančních fondů EU neboť se jedná o soukromý subjekt (HARPEN a.s.). 97

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 50 900000 1098500 55,7 HUTR 0 0 0 0,0 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 21,2 8000 10256 0,5 TTO 8,7 18000 23377 1,2 PB 0 0 0 0,0 ZP 134,9 712800 838588 42,6 Celkem 214,8 1638800 1970721 100,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 1,7 4136 5909 1,7 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 11,5 27293 40736 11,8 KOKS 3,7 12050 17464 5,0 DŘEVO 1,9 4628 6707 1,9 LTO 1,2 2074 2659 0,8 TTO 0 0 0 0,0 PB 0,5 1564 1840 0,5 ZP 45 187176 220207 74,5 Celkem 65,5 238921 295521 100,0 98

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Ve městě Náchodě dodávku tepla do většiny bytových domů a do mnoha průmyslových závodů zajišťuje Teplárna Náchod pomocí rozsáhlého CZT s primárními parními rozvody. Současná dodávka tepla do CZT je cca 700 TJ/r, s podílem cca 30% pro bytovou sféru a cca 70% pro sféru průmyslovou a terciální. Teplo dodané do bytové sféry představuje téměř 60% podíl všech bytů ve městě. Zásobování teplem objektů ve zbývajících městech a obcích území je, kromě několika blokových kotelen ve městech, decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Nad 50% je plynofikováno pouze město Česká Skalice. Města Náchod, Červený Kostelec, Hronov a Police nad Metují a dalších 12 obcí jsou plynofikovány pod 50%. s plynofikací počítá VČP a.s. v dalších 16 obcích. Zbývající 3 obce nemá zájem plynofikovat. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu kolem České Skalice a VTL/STL regulační stanice včetně přípojky v Dolní Radechové. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Pro budoucí vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti Náchoda bude realizováno nadzemní vedení 2 110 kv v trase Neznášov Náchod. 99

Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Největším zdrojem tepla v území je zdroj Teplárny Náchod s instalovaným tepelným výkonem 115 MW. Kotle tohoto zdroje jsou staré 17 33 let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Hlavním palivem je hnědé uhlí, pomocným zemní plyn a LTO. V Teplárně Náchod se předpokládá výměna obou stávajících turbosoustrojí (z let 1949 a 1969) za jedno turbosoustrojí s potlačenou kondenzací o jmenovitém el. výkonu 12 MWe. Stávající uhelný granulační kotel 49,9 MW byl měl být do roku 2008 buď vyměněn za jiný, nebo rekonstruován pro splnění limitních ročních absolutních hodnot emisí SO2 (v současné době splňuje emise SO2 2500 mg/nm3 bez odsíření). Ve velkých zdrojích v území je v důsledku Teplárny Náchod dominantním palivem hnědé uhlí s podílem 61%, dalším palivem je plyn s podílem 37%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn se 75%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 14%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, podíl však činí jen 2%. Výroba tepla ve velkých zdrojích je cca 7 vyšší než ve zdrojích středních. Stáří velkých zdrojů je různorodé, v rozsahu 10 25 let. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována v Teplárně Náchod. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených dalších velkých zdrojů v území, také hodnotit možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Teplo je z Teplárny Náchod je dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 25 km, 57 předávacími stanicemi a teplovodními sekundárními rozvody. Primární rozvody jsou převážně podzemní v kanálech, částečně nadzemní. Sekundární rozvody z předávacích stanic jsou čtyřtrubkové. 100

Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich dobrý technický stav indikují relativně nízké tepelné ztráty, na parních primárních rozvodech 10%, na sekundárních rozvodech 9%. V rozvodech tepla bude pokračovat, kromě postupné opravy potrubí, především postupná rekonstrukce předávacích stanic. Dle energetické koncepce města (zpracované EVČ Pardubice) je navržena rekonstrukce primárních rozvodů z parních na teplovodní. Dodávka tepla z Teplárny Náchod by se mohla výhledově zvýšit jednak po připojení lázní v Bělovsi a závodu IDA (celkem ma. cca 1 MW) a jednak po výstavbě horkovodu o délce cca 6 km do lázní Kudowa Zdroj v Polsku (celkem ma. cca 9 MW). 101

SPRÁVNÍ OBVOD NOVÁ PAKA 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Nová Paka Pecka Stará Paka Úbislavice Vidochov nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 102

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) Lohmann & Rauscher s.r.o. Nová Paka ZP 2,8 2856 27,349 1995 2,8 2256 21,603 1995 5,6 48,952 2428 SILNIČNÍ TECHNIKA a.s. Nová Paka ZP 2,9 482 0,003 1986 2,9 1196 0,008 1986 2,9 748 0,005 1986 2,9 2500 23,047 1991 11,6 23,063 550 Správa bytů a budov Nová Paka ZP 1,8 2166 9,000 1996 1,8 815 3,000 1996 1,8 945 4,000 1996 0,5 3401 12,000 2000 0,9 3422 6,000 1996 6,7 34,000 1420 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) Velveta a.s. - výtopna závodu 2 Nová Paka 4,500 5924 ZP Závody průmyslové automatizace Nová P Nová Paka 4,480 15400 HUTR Velveta a.s. - výtopna závodu 27 Star Nová Paka 3,500 11452 ZP ISOBUILDING a.s. - kotelna Nová Paka 2,910 25645 HUTR Fobos s.r.o. Nová Paka - kotelna Nová Paka 1,740 3124 ZP LÁF-kovovýroba elektromont. - kotelna Nová Paka 1,160 3254 HUTR ISOBUILDING a.s. - sladovna Nová Paka 1,000 5220 HUTR Gymnázium Nová Paka Nová Paka 0,580 5151 ZP Radomír Končický-Autoslužby - vytápěn Nová Paka 0,490 395 ZP Ekore s.r.o. - plynová kotelna Nová Paka 0,465 779 ZP Základní škola Nová Paka Nová Paka 0,450 4071 ZP Čermák-práškové barvy - kotelna Nová Paka 0,353 522 HUTR Česká spořitelna a.s. - kotelna Nová Paka 0,344 898 ZP Integrovaná stř.škola Nová Paka - díl Nová Paka 0,334 1040 KOKS Město Nová Paka - mateřská škola II Nová Paka 0,331 1002 ZP Okresní nemocnice Jičín - kotelna LDN Nová Paka 0,308 9243 KOKS 103

Město Nová Paka - kotelna MěÚ Nová Paka 0,300 1226 ZP Střední odborné učiliště a Učiliště N Nová Paka 0,300 1294 ZP TemorReal N.Paka bloková kotelna Nová Paka 0,250 1230 ZP Česká pošta s.p. Praha 3 - plynová ko Nová Paka 0,232 1019 ZP Autolakýrník A.Tkáč - lakovna Nová Paka 0,200 63 ZP Město Nová Paka - základní škola a ZU Nová Paka 0,200 950 ZP E&M Manufacturing Czech Republik s.r. Pecka 3,600 3224 TTO E&M Manufacturing Czech Republik s.r. Pecka 2,500 8981 HUTR Jatky Harant a.s. - kotelna Pecka 0,600 3452 ZP Obecní úřad Ostroměř - základní škola Pecka 0,420 1840 ZP BAG International s.r.o. - kotelna Vi Pecka 0,232 1838 ZP Fobos s.r.o. Nová Paka - kotelna Star Stará Paka 0,600 562 KOKS Norma s.r.o. Stará Paka - kotelna Stará Paka 0,418 502 KOKS ROHR DHW s.r.o. - kotelna Stará Paka 0,300 2527 ZP Obecní úřad Stará Paka - základní ško Stará Paka 0,240 2742 ZP 2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů - VTL plynovod Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov - Konecchlumí - Nová Paka, který pokračuje do okresu Semily. - VTL plynovod Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov, z něhož odbočuje VTL plynovod Jaroměř - Dvůr Králové - Nová Paka a Hostinné - Vrchlabí Území má vyšší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací obcí Úbislavice a Vidochova, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. 104

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Předpokládaný rozvoj území v lokalitě města Nová Paka by měl být z hlediska dodávky el. energie pokryt ze stávajících přenosových kapacit. Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Nová Paka Dodávku tepla do bytových domů ve městě zajišťuje TermoReal s.r.o. Tato společnost provozuje jednu plynovou teplárnu a jednu plynovou blokovou kotelnu. Teplo z teplárny o celkovém tepelném výkonu 6,7 MW je dodáváno pomocí soustavy CZT pro 870 bytů na sídlišti Studénka a okolí. V teplárně jsou kromě tří plynových kotlů instalovány dvě kogenerační jednotky s plynovými motory o el. výkonu 350 kw a 650 kw. Stáří kotlů a kog. jednotek v teplárně nepřesahuje 7 let. Technický stav teplárny i rozvodů tepla je dobrý. Vzhledem k charakteru města se s dalším podstatnějším rozšířením CZT neuvažuje. Průměrná cena tepla u konečných odběratelů (včetně DPH) činí 380 Kč/GJ. Plynofikace města je dokončena, plyn je kromě většiny rodinných domů spalován ve všech velkých zdrojích a též asi v jedné třetině zdrojů středních. Průmysl je ve městě zastoupen především závody VELVETA, ZPA, SILNIČNÍ TECHNIKA a LOHMAN a RAUSCHER. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně v rodinných domech (solární systémy pro TUV a tepelná čerpadla) Žádný zdroj biomasy není využíván. 105

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 0 0 0 0,0 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 0 0 0 0,0 TTO 0 0 0 0,0 PB 0 0 0 0,0 ZP 23,9 106000 124706 100,0 Celkem 23,9 106000 124706 100,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 12,4 59022 88093 52,2 KOKS 1,7 11346 16443 9,7 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 0 0 0 0,0 TTO 3,6 3224 4187 2,5 PB 0 0 0 0,0 ZP 15,7 50977 59973 35,6 Celkem 33,4 124569 168696 100,0 106

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Nová Paka. Všechny spalují zemní plyn. Dodávku tepla do bytových domů ve městě Nová Paka zajišťuje společnost TermoReal s.r.o., která provozuje jednu plynovou teplárnu dodávající teplo do soustavy CZT a jednu plynovou blokovou kotelnu.. Zmíněná soustava CZT a bloková kotelna zajišťují dodávku tepla pro cca 30% obyvatel města Nová Paka. Vzhledem k charakteru města se s dalším rozšířením CZT neuvažuje. Zásobování teplem objektů v dalších obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má vyšší stupeň plynofikace. Plynofikace pod 50% je zatím provedena ve městě Nová Paka a obci Stará Paka. Pecka je plynofikována pod 50%. VČP a.s. má zájem plynofikovat i zbývající 2 obce v území. V souvislostí s tímto záměrem se však do budoucna nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu ani výstavbou VTL/STL regulační stanice. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Předpokládaný rozvoj území v lokalitě města Nová Paka by měl být z hlediska dodávky el. energie pokryt ze stávajících přenosových kapacit. 107

Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla ve třech závodech ve městě Nová Paka o celkovém instalovaném výkonu 24,0 MW. Všechny spalují zemní plyn, stáří kotlů se pohybuje v rozmezí 7 17 let. Ve středních zdrojích je nejrozšířenějším palivem hnědé uhlí s podílem 52%, následované zemním plynem s podílem 36%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji CZT Studénka společnosti TermoReal s.r.o. Jedná se o dvě kogenerační jednotky s plynovým motorem o el. výkonu 350 kw a 650 kw. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce dvou zbývajících velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Nová Paka, kde je teplo z teplárny Studénka dodáváno pomocí CZT (dvoutrubka s předávacími stanicemi na objektech). Rozvody tepla jsou průběžně opravovány, jejich technický stav je dobrý, rozsáhlejší rekonstrukce je plánována cca v r. 2010. 108

SPRÁVNÍ OBVOD NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Nové Město nad Metují Bohuslavice Černčice Jestřebí Libchyně Mezilesí Nahořany Provodov Šonov Přibyslav Sendraž Slavětín nad Metují Slavoňov Vršovka nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 109

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) DEVA a.s. Nové Město n. Met. ZP 7,1 2845 29,000 1969 2,7 0 0,000 1969 9,8 29,000 822 STAVOSTROJ a.s. Nové Město n. Met. HUTR 11,6 40,000 1986 HUTR 11,6 44,000 1986 ZP 8,5 16,000 1987 ZP 1,0 5,000 1969 32,7 105,000 892 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) Policie ČR,správa východočeského kraj Bohuslavice 2,320 4598 HUTR Stavební bytové družstvo Náchod - dom Bohuslavice 0,334 656 LTO ZEPO Bohuslavice a.s. - mechanizační Bohuslavice 0,251 1299 HUTR VATELA s.r.o. - kotelna Nové Město nad Metu 3,600 6064 LTO Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 3,000 9729 ZP NOVÝ ELTON a.s. - kotelna a lakovna Nové Město nad Metu 2,440 10662 ZP Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 2,100 18453 ZP Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 1,950 4918 ZP TECHEM s.r.o. - kotelna Malecí Nové Město nad Metu 1,790 14001 ZP TOM SERVICE s.r.o. Holice - středisko Nové Město nad Metu 1,270 943 LTO Bytová správa Nové Město nad Metují - Nové Město nad Metu 0,900 4954 ZP VERNER POTRAVINY s.r.o. - sklad Nové Město nad Metu 0,730 1991 HUTR Základní škola Komenského Nové Město nad Metu 0,600 1651 ZP Hotel Metuj v.o.s. - hotel Metuj Nové Město nad Metu 0,600 3016 ZP Všeobecná nemocnice Náchod - nemocnic Nové Město nad Metu 0,524 1903 ZP Ing.Bohuslav Rohlena - realitní kance Nové Město nad Metu 0,524 2154 ZP Miroslav Jiránek - zahradnictví Nové Město nad Metu 0,520 1803 CUTR VATELA s.r.o. - kotelna Nové Město nad Metu 0,520 1854 HUTR Detecha,chemické výrobní družstvo - p Nové Město nad Metu 0,500 1795 ZP Střední odborné učiliště řemesel a sl Nové Město nad Metu 0,495 2334 ZP GE Capital Leasing a.s. - IMP Leas a. Nové Město nad Metu 0,492 539 ZP 110

Bauch,Navrátil s.r.o. Nové Město nad Metu 0,476 3231 ZP Město Nové Město nad Metují - mateřsk Nové Město nad Metu 0,466 754 ZP Český Telecom a.s. Praha - náhradní z Nové Město nad Metu 0,462 359 NAFT Střední průmyslová škola Nové Město n Nové Město nad Metu 0,450 1544 ZP Detecha,chemické výrobní družstvo - a Nové Město nad Metu 0,390 1436 ZP Městský klub v Novém Městě nad Metují Nové Město nad Metu 0,360 1077 ZP MUDr.Jan Falta - dům zdraví Nové Město nad Metu 0,315 1400 ZP Střední průmyslová škola Nové Město n Nové Město nad Metu 0,306 826 ZP NYKLÍČEK a spol. s.r.o. - kotelna Nové Město nad Metu 0,290 1077 ZP Josef Bartoň - kotelna Dobenín Nové Město nad Metu 0,270 1292 ZP Město Nové Město nad Metují - mateřsk Nové Město nad Metu 0,224 754 ZP ZBA GeoTech s.r.o. Slavoňov 0,350 854 DREV 2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území zatím není plynofikováno kromě města Nové Město nad Metují. Do budoucna se počítá s plynofikací téměř celého území. Území bude zásobováno zemním plynem odbočkou z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod Broumov. Plynofikace dalších lokalit v území bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba : - VTL plynovodu Dobruška - Nové Město nad Metují - Kleny. - VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Provodov - Šonov ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. 111

Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Nové Město nad Metují V bytových domech bydlí cca 35% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen dvěma velkými závody STAVOSTROJ a.s. a DEVA a.s. a mnoha menšími provozy. Ve městě je nemocnice a několik škol. Plynofikace města je téměř dokončena, je nutno ji dokončit v městské části Hradčany a Krčín. Kromě dvou kotlů v závodu STAVOSTROJ a.s. a tří středních zdrojů tepla spalujících hnědé uhlí jsou prakticky všechny ostatní zdroje tepla plynové (4 střední zdroje spalují LTO). Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Dodávku tepla do většiny bytových domů zajišťuje Bytová správa, pomocí 4 středních plynových zdrojů tepla o celkovém instalovaném výkonu 8,6 MW. Teplo je z těchto zdrojů dodáváno pomocí 4 systémů CZT, většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Cena tepla u konečných odběratelů činí 320 Kč/GJ (včetně DPH). Zdroje tepla pro CZT i rozvody tepla jsou v dobrém technickém stavu, kotle nejsou starší 15 let. Bytová správa zajišťuje také provoz lokálních plynových středních zdrojů tepla ve školách a zařízení města. Zbývající bytové domy ve městě jsou vytápěny pomocí CZT z plynového zdroje společnosti TECHEM s.r.o. o instalovaném výkonu 1,8 MW. Situace v dodávce tepla pomocí CZT je ve městě konsolidovaná, zdroje jsou výkonově dobře využity a zajišťují dodávku tepla pro cca 30% obyvatel města. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. Obnovitelné a netradiční zdroje energie nejsou ve městě zatím využívány kromě malé vodní elektrárny na řece Metuji. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. Kromě plánované bytové výstavby v lokalitě Lučiny 40 rodinných domů a dva bytové domy po 12 bytech, které budou vytápěny lokálními plynovými zdroji se ve městě výstavba žádných dalších objektů se spotřebou energie nepředpokládá. 112

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 23,2 84000 125373 68,1 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 0 0 0 0,0 TTO 0 0 0 0,0 PB 0 0 0 0,0 ZP 19,3 50000 58824 31,9 Celkem 42,5 134000 184197 100,0 Střední zdroje Instal. Výroba Spotřeba Podíl paliva výkon tepla paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0,5 1803 2576 1,9 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 3,8 9742 14540 10,9 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0,4 854 1238 0,9 LTO 5,7 8022 10285 7,7 TTO 0 0 0 0,0 PB 0 0 0 0,0 ZP 19,5 89500 105294 78,6 Celkem 29,9 109921 133932 100,0 113

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Nové Město nad Metují. Kromě dvou kotlů v závodě STAVOSTROJ a.s. a tří středních zdrojů tepla spalujících hnědé uhlí jsou prakticky všechny ostatní zdroje tepla ve městě plynové. Dodávku tepla do většiny bytových domů ve městě (cca 30% obyvatel) zajišťuje Bytová správa, pomocí 4 středních plynových zdrojů tepla o celkovém instalovaném výkonu 8,6 MW. Teplo je z těchto zdrojů dodáváno pomocí 4 systémů CZT, většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. Zásobování teplem objektů v obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území zatím, kromě města Nové Město nad Metují, není plynofikováno. Do budoucna se počítá s plynofikací téměř celého území 11obcí, kromě obce Vršovka o jejíž plynofikaci nemá VČP a.s. zájem. V souvislosti s plynofikací se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dobruška - Nové Město nad Metují Kleny a VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Provodov Šonov. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. 114

Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla v závodech DEVA a STAVOSTROJ ve městě Nové Město nad Metují. Stáří kotlů je v případě DEVY 34 let a v případě STAVOSTROJE 14 let. V těchto velkých zdrojích je spalováno především hnědé uhlí, s podílem 68% a dále plyn, 32%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s podílem 79%, dalším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 11%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, ovšem s nepatrným podílem, jen 1%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie není v území provozována. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce zmíněných velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu. Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Nové Město nad Metují, kde Bytová správa 4 systémy CZT s plynovými výtopnami. Většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. 115

SPRÁVNÍ OBVOD NOVÝ BYDŽOV 2. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. Nový Bydžov Babice Barchov Hlušice Humburky Kobylice Králíky Lužec nad Cidlinou Měník Mlékosrby Myštěves Nepolisy Ohnišťany Petrovice Prasek Šaplava Skřivany Sloupno Smirady Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice nad 50% pod 50% zájmová oblast bez zájmu 116

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Lokalita Druh paliva Výkon Provoz. hodiny Výroba tepla Rok instalace Využití výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) NOBYKO s.r.o. Nový Bydžov TTO/ZP 16,2 676 13,000 1981 5,4 777 7,000 2000 5,4 799 7,000 2000 27,0 27,000 278 PROMIL a.s. Nový Bydžov ZP 7,4 60 1,439 1993 12,0 2500 86,400 1976 12,0 8700 323,222 1989 31,4 411,061 3636 Okresní nemocnice v Novém Bydžově Nový Bydžov ZP 3,3 646 6,064 1991 3,3 5065 47,544 1991 3,3 575 5,397 1991 8,9 59,005 1844 Střední zdroje Název zdroje Lokalita Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) OBEC HLUŠICE - základní škola Hlušice 2,700 1615 ZP Střední odborné učiliště Hlušice - ko Hlušice 0,930 4477 ZP Střední odborné učiliště Hlušice - ko Hlušice 0,360 595 ZP Střední odborné učiliště Hlušice - ko Hlušice 0,288 230 ZP OBEC HLUŠICE - kulturní dům Hlušice 0,220 417 ZP Agropodnik Humburky a.s. - kotelna Humburky 1,160 1202 DREV Domov důchodců Humburky Humburky 0,420 1703 ZP Rolnické družstvo Králíky - kotelna Králíky 1,000 3631 JITU SVBF Praha,regionální správa Pardubic Nepolisy 1,338 7593 PB Rovina Písek a.s. - sušička obilí Nov Nové Město 1,160 550 ZP OSEVA UNI a.s. - obilní sušárna Nové Město 0,500 75 ZP SILNICE HRADEC KRÁLOVÉ a.s. - kotelna Nový Bydžov 5,820 22483 HUTR BL s.r.o. - kotelna I Nový Bydžov 3,720 11064 LTO/TTO CEREA a.s. - středisko N.Bydžov Nový Bydžov 1,470 5920 ZP CEREA a.s. - obilní silo Nový Bydžov 1,402 5509 ZP Zdeněk Jirásek-KOVOVÝROBA - kotelna Nový Bydžov 0,986 877 LTO Sklárny Bydžov a.s. - kotelna II Nový Bydžov 0,960 6426 ZP Střední odborná škola Nový Bydžov - k Nový Bydžov 0,848 1395 ZP 117

TEHOM a.s. - bloková kotelna Nový Bydžov 0,780 7695 ZP TEHOM a.s. - kotelna Nový Bydžov 0,780 2619 ZP TEHOM a.s. - bloková kotelna Nový Bydžov 0,660 5567 ZP Dufek s.r.o. - kotelna Nový Bydžov 0,500 1518 DREV Jaroslav Čabla - kotelna na ZP Nový Bydžov 0,474 1908 ZP TEHOM a.s. - bloková kotelna Nový Bydžov 0,464 5982 ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0,416 3639 ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0,413 480 ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0,405 1752 ZP TEHOM a.s. - kotelna Nový Bydžov 0,324 4032 ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0,300 2063 ZP ČSAD BUS Chrudim a.s. - kotelna Nový Bydžov 0,280 745 HUTR Střední odborná škola Nový Bydžov - k Nový Bydžov 0,279 1028 ZP Český Telecom a.s. Praha - telefonní Nový Bydžov 0,258 970 ZP JEDNOTA SOKOL NOVÝ BYDŽOV - kotelna Nový Bydžov 0,240 371 ZP CEREA a.s. - kotelna AB Nový Bydžov Nový Bydžov 0,072 600 ZP TEHOM a.s. - domovní kotelna Nový Bydžov 0,042 766 ZP Rolnické družstvo Králíky - kotelna Prasek 0,870 2416 DREVHUT R Obec Skřivany - základní škola Skřivany 0,360 1209 ZP Stavební bytové družstvo Hradec Králo Skřivany 0,322 1829 ZP Obec Skřivany - domov důchodců Skřivany 0,240 121 ZP Ústav sociální péče Skřivany Skřivany 0,233 1777 ZP TRIOLA a.s. - kotelna Smidary 2,320 3126 HUTR TIBA a.s. - kotelna Smidary 1,900 2987 HUTR Obec Smidary - kotelna Smidary 0,660 4294 ZP Ústav sociální péče Smidary Smidary 0,390 3403 ZP VOBO s.r.o. - kotelna Smidary 0,280 674 DREVHUT R/KOKS ZEM a.s. - sušička obilí Starý Bydžov Starý Bydžov 1,000 778 LTO ZEM a.s. - dílna Starý Bydžov Starý Bydžov 0,500 1898 DREV Agropodnik a.s. - středisko Zachrašťa Zachrašťany 0,236 445 KOKS 118

2.2.2 Distribuční systémy Z Á S O B O V Á N Í P L Y N E M Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov - Konecchlumí - Nová Paka, který pokračuje do okresu Semily. Území má střední stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic. Výstavba dalších VTL plynovodů ani VTL/STL regulační stanic se v území do budoucna neuvažuje. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kv. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kv případně 10 kv. Rozvoj území v prostoru Nového Bydžova je z hlediska zásobování elektrickou. energií dobře zajištěn a nevyžaduje výrazných investic. Z Á S O B O V Á N Í T E P L E M Město Nový Bydžov V bytových domech (celkem 14 domů s 650 byty) bydlí cca 28% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen čtyřmi velkými závody (NOBYKO s.r.o., PROMIL a.s., SKLÁRNY BL s.r.o. a CEREA a.s.) a mnoha menšími provozy. Ve městě je okresní nemocnice a několik škol. 119

Město Nový Bydžov je kompletně plynofikováno. Proto všechny velké i střední zdroje až na vyjímky (cca 8%) spalují zemní plyn. Plyn také zcela převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech (cca 70%), pevná paliva jsou zastoupena méně (cca 15% uhlí a 5% biomasa), el. energie je pro vytápění využívána z cca 10%. Dodávku tepla do 11 bytových domů, radnice, ZŠ a dalšího zařízení města, zajišťuje společnost TEHOM a.s. (jediným akcionářem je město). TEHOM provozuje 3 blokové a 17 domovních kotelen, celkový instalovaný výkon těchto plynových zdrojů je 5,8 MW. V současné době je celková dodávka tepla cca 35 000 GJ/r za jednotnou cenu 324 Kč/GJ (bez DPH). Zbývající 3 bytové domy ve městě pro zaměstnance Skláren jsou vytápěny z plynové kotelny Skláren o instalovaném výkonu 1 MW. Z ostatních velkých zdrojů tepla ve městě má nejvyšší instalovaný tepelný výkon zdroj v mlékárně PROMIL a.s. (31,4 MW). Jedná se plynový zdroj s velmi dobrým časovým využitím výkonu. Další velký zdroj je v koželužně NOBYKO s.r.o. (27 MW), jehož největší kotel (16,2 MW) spaluje TTO a dva menší kotle (celkem 10,8 MW) spalují plyn. Vzhledem k předimenzovanému výkonu tohoto zdroje má být kotel na TTO (r.v. 1981) vyměněn za kotel 6 MW. Všechny tři kotle jsou parní a jsou provozovány jen 1. směnu, nelze tedy s tímto zdrojem uvažovat jako se záložním pro případné vytápění dalších subjektů ve městě. Třetím velkým zdrojem je plynová kotelna v Okresní nemocnici (8,9 MW) jejíž instalovaný výkon je časově využit odpovídající měrou. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zastoupeny solárním systémem s 32 kolektory pro ohřev vody v Základní škole (dotace SFŽP). Ze zmíněných průmyslových provozů je možno případně uvažovat s využitím odpadního tepla z mlékárny PROMIL a.s. a koželužny NOBYKO s.r.o. (teplá odpadní voda)? Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. Např. ve městě je využito dřevního odpadu pro výrobu tepla v dřevozpracujícím závodě DUFEK s.r.o. (0,5 MW). U nově budovaných rodinných domů se uvažuje částečně s aplikací solárních systémů pro ohřev TUV. 120

Výhled Plánování dalšího vývoje města se řídí dle aktuálního Územního plánu zpracovaného již v devadesátých letech. Tento Územní plán doznal od té doby již několik změn, v tomto smyslu by bylo též vhodné jako podklad zpracovat Energetickou územní koncepci města. Ve městě se uvažuje následující výstavba : Průmyslové zóny Lokalita Zábědov na jižním okraji města s výměrou cca 20 ha, do konce roku 2003 bude dokončeno napojení na inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, plyn, el. energie). Lokalita Chudonice na jižním okraji města s výměrou výhledově cca 6,5 ha, nyní 1,7 ha, která je již napojena na inženýrské sítě Lokalita U sila v západní části města s výměrou cca 0,9 ha, možnost napojení na inženýrské sítě. Lokalita Bývalý cukrovar v západní části města s výměrou cca 9,0 ha, možnost napojení na inženýrské sítě. U všech těchto lokalit nelze odhadnou výhledovou energetickou spotřebu protože není známo, které subjekty tyto plochy budou využívat. Bytová zóna V západní části města s výměrou cca 2,5 ha pro výstavbu cca 25 50 rodinných domů 121

2.3. Energetická bilance území a její analýza Velké zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 0 0 0 0,0 KOKS 0 0 0 0,0 DŘEVO 0 0 0 0,0 LTO 0 0 0 0,0 TTO 16,2 13000 16883 2,9 PB 0 0 0 0,0 ZP 51,1 484100 569529 97,1 Celkem 67,3 497100 586413 100,0 Střední zdroje Instal. výkon Výroba tepla Spotřeba paliva Podíl paliva (MW) (GJ/r) (GJ/r) (%) CUTR 0 0 0 0,0 CUPR 0 0 0 0,0 HUPR 0 0 0 0,0 HUTR 11,3 32971 49210 27,1 KOKS 0,2 445 645 0,4 DŘEVO 3,3 7707 11170 6,2 LTO 5,7 12719 16306 9,0 TTO 0 0 0 0,0 PB 1,3 7593 8933 4,9 ZP 19,4 81017 95314 52,5 Celkem 41,2 142452 181578 100,0 122

Analýza současného stavu zásobování území energií Hodnocení systému zásobování energií Zásobování teplem V území není instalována žádná soustava CZT, zásobování teplem je decentralizované z lokálních zdrojů, pouze ve městě Nový Bydžov jsou 3 blokové kotelny s krátkými rozvody tepla. Se změnou současné soustavy zásobování teplem se do budoucna neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT. Zásobování plynem Území má vysoký stupeň plynofikace, město Nový Bydžov i všechny obce území jsou plynofikovány. Připojování dalších spotřebitelů plynu v důsledku vytěsnění tuhých nebo kapalných paliv je proto možno zajistit bez nutnosti výstavby dalších plynovodů. Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb, dobře zajištěno a nevyžaduje do budoucna výrazné investice. Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla Ve velkých zdrojích je prakticky spalován pouze zemní plyn (podíl 97%), ve středních zdrojích je podíl zemního plynu přes 50%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 27%. Na území jsou instalovány jen 3 velké zdroje (ve městě Nový Bydžov), výroba tepla v těchto zdrojích je však 3,5 vyšší než ve zdrojích středních. Technický stav velkých zdrojů je dobrý, uvažuje se pouze s výměnou výkonově předimenzovaného mazutového kotle (r. v. 1981) v koželužně NOBYKO s.r.o. v Novém Bydžově za plynový kotel o nižším výkonu. 123

Střední zdroje spalující hnědé uhlí bude vhodné po jejich fyzickém dožití zaměnit za zdroje plynové pro dosažení vyšší účinnosti a snížení emisí ve spalinách. Především se to týká největšího středního zdroje v závodu SILNICE a.s. ve městě Nový Bydžov. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených velkých zdrojů hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu. To se týká především mlékárny PROMIL a.s., při výměně plynového kotle z r. v. 1976. Rozvody tepla Na území se nevyskytují soustavy tepla s rozsáhlejšími rozvody. Rozvody tepla v závodech a z několika blokových kotelen jsou relativně krátké a v důsledku toho nejsou zdrojem vyšších tepelných ztrát. 124

SPRÁVNÍ OBVOD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 2 ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% pod 50% zájmová oblast Rychnov nad Kněžnou Rokytnice v Orlických horách Vamberk Solnice Bartošovice v Orlických horách Bílý Újezd Byzhradec Černíkovice Jahodov Javornice Kvasiny Lhoty u Potštejna Libel Liberk Lično Lukavice Lupenice Orlické Záhoří Osečnice Pěčín Polom Potštejn Proruby Rybná nad Zdobnicí Říčky v Orlických hor. Skuhrov nad Bělou Slatina nad Zdobnicí bez zájmu 125

Synkov Slemeno Třebešov Voděrady Záměl Zdobnice Město Rychnov nad Kněžnou Zemní plyn Plynofikace je zde z velké části hotova, koncepce řešení další plynofikace je zcela jasná. Bude pokračováno v rozšiřování městské středotlaké (0,3 MPa) sítě s domovními regulátory tlaku u jednotlivých odběratelů. Zbývá dokončit plynovodní síť v centru města a některé úseky v okrajových částech města. Plynofikace podniků a závodů ve městě zatím úspěšně pokračuje; dosud je na plynový rozvod připojeno cca 43 % podniků. Dalších 17 % podniků má o připojení na plyn zažádáno. Největší zdroj ve městě, výtopna Draha zatím plynofikována nebude. V dlouhodobém výhledu je však pro teplárnu s plynem počítáno (horizont 2010), kdy se předpokládá modernizace zařízení, výstavba spalovny komunálního odpadu a instalace dvou ks kogeneračních jednotek. Celkový odběr plynu se uvažuje ve výši cca 3300 m 3 /hod. Pro tak velký odběr plynu se uvažuje s výstavbou samostatné RS, která bude napojena samostatnou přípojkou z VTL plynovodu. Pevná paliva Dominantní postavení mezi palivy dodávanými do katastru města zaujímá hnědé uhlí. Dále je spalováno černé uhlí, koks a palivové dřevo ojediněle biobrikety. Spotřeba lehkého topného oleje představuje asi 3 % a zkapalněného plynu je zcela zanedbatelná. Uhlí, koks a brikety jsou na území obcí dodávány především prostřednictvím firmy Uhelné sklady-steinerová, jejíž dodávka představuje převážnou většinu všech dodávek pevných paliv v areálu města a jeho nejbližšího okolí. Kapalná paliva Z kapalných paliv je na území města využíván lehký topný olej. 126