Stabilizované močoviny ve výživě pšenice ozimé Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Stabilizované močoviny ve výživě pšenice ozimé Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Vypracoval: David Ruška Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Stabilizované močoviny ve výživě pšenice ozimé vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: 26. 4. 2014.. podpis

Rád bych vyjádřil poděkování vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Pavlu Ryantovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování své bakalářské práce.

Abstrakt Cílem bylo posoudit účinky stabilizovaných močovin na výživný stav porostu ozimé pšenice během vegetace, výnos zrna a na kvalitativní znaky zrna - objemovou hmotnost, obsah N-látek, obsah lepku a sedimentační hodnotu. Výsledky poté porovnat s nehnojenou variantou a s hnojivy bez inhibitorů. Pokus probíhal formou maloparcelkového polního pokusu na ŠZP v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. Byly zkoumány účinky sedmi následujících variant: 1. nehnojená varianta, 2. LAD aplikovaný ve dvou dávkách, 3. močovina aplikovaná děleně, 4. močovina aplikovaná jednorázově, 5. hnojivo s inhibitorem ureázy UREA Stabil, 6. močovina s inhibitorem nitrifikace ALZON 46, 7. kombinace hnojiv ALZON 46 a UREA Stabil v poměru 1:1. Účinky hnojených variant na hodnotu N-testeru jsou vyšší oproti nehnojené variantě. Podobné hodnoty byly i u obsahu N-látek, obsahu lepku a sedimentační hodnoty. Mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou výnosu (nehnojená varianta) byl rozdíl přibližně 1 t/ha. Prokázán byl kladný vliv hnojení dusíkem na zvýšení výnosu zrna. U objemové hmotnosti jsou hodnoty velice podobné u všech variant. Účinky všech dusíkatých hnojiv na všechny zmíněné znaky byly velice vyrovnané. Mírně však vynikala hnojiva ALZON 46 a ALZON 46 s UREA Stabil (1:1). Klíčová slova: Ozimá pšenice, dusík, stabilizované hnojivo, inhibitor ureázy, inhibitor nitrifikace

Abstract The aim was to assess the effects of stabilized ureas on the nutritional status of winter wheat crop during the growing season, yield of grain and the qualitative characteristics of grain - bulk density, the content of N-substances, gluten content and sedimentation value. The results were then compared with the non-fertilized variant and with the variant with fertilizers without inhibitors. The experiment was conducted in the form of a small-parcel field trial at ŠZP in Žabčice in the farming year 2012/2013. Examined were the effects of seven following variants: 1. unfertilized variant, 2. fertilizer LAD applied in two dose, 3. urea applied in two doses, 4. urea applied in one dose, 5. fertilizer with urease inhibitor UREA Stabil, 6. urea with nitrification inhibitor ALZON 46, 7. combination of fertilizers ALZON 46 and UREA Stabil in ratio 1:1. The effects of fertilized variants on values of N-tester clearly dominate. Similarly, this applies also for the content of N-substances, gluten content and sedimentation value. In case of the yield, the results were not so clear. Between the highest and the lowest value (unfertilized variant) the difference was approximately 1 t/ha. Demonstrated was only the positive effect of nitrogen fertilization on increase of grain yield. The values for bulk density are very similar for all variants. Effects of all nitrogen fertilizers on the given characteristics were very balanced. Slightly better results were reached for fertilizers ALZON 46 and ALZON 46 with UREA Stabil (1:1). Keywords: winter wheat, nitrogen, stabilized fertilizer, inhibitor of urease, nitrification inhibitor

OBSAH 1 ÚVOD... 9 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 2.1 Dusík... 10 2.2 Dusík v půdě a jeho přeměny... 10 2.3 Ztráty dusíku v půdě... 12 2.4 Dusík v rostlině... 13 2.4.1 Projevy nedostatku dusíku v rostlinách... 13 2.5 Hnojiva jako zdroj dusíku... 14 2.5.1 Statková hnojiva... 14 2.5.2 Minerální dusíkatá hnojiva... 15 2.5.3 Pomalu působící dusíkatá hnojiva... 17 2.6 Výživa pšenice ozimé dusíkem... 20 2.6.1 Základní hnojení pšenice ozimé... 21 2.6.2 Hnojení v průběhu vegetace... 22 3 CÍL PRÁCE... 24 4 MATERIÁL A METODIKA... 25 4.1 Charakteristika lokality... 25 4.1.1 Teplotní a srážkové podmínky v Žabčicích... 26 4.2 Metodika pokusu... 29 4.3 Použité osivo a hnojiva... 33 4.3.1 Osivo... 33 4.3.2 Hnojiva... 33 4.4 Použité analytické metody... 34 4.4.1 Analýzy půdy... 34 4.4.2 Analýzy zrna... 35 5 VÝSLEDKY... 36 5.1 Výživný stav porostu ve fázi metání... 36 5.2 Výnos zrna... 37 5.3 Objemová hmotnost zrna... 39 5.4 Obsah N-látek v zrnu... 40 5.5 Obsah lepku v zrnu... 42 5.6 Sedimentační hodnota (Zelenyho test) zrna... 43 5.7 Ekonomická efektivnost hnojiva... 45 6 DISKUZE... 47 7 ZÁVĚR... 50 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 51 9 SEZNAM OBRÁZKŮ... 56 10 SEZNAM TABULEK... 57 11 SEZNAM GRAFŮ... 58

1 ÚVOD Kvalitativní a kvantitativní znaky porostu, nejenom ozimé pšenice, jsou ovlivňovány meteorologickými, půdními, agrotechnickými a výživovými poměry. První uvedený faktor jen těžce ovlivníme, ale ty další již ovlivnit můžeme. V této bakalářské práci jsem se zabýval velice důležitým a dnes v zemědělství nezastupitelným faktorem tj. výživou porostu dusíkem. Dlouhodobé pokusy a vědecké práce nám dokazují, že dusík je pro rostliny nepostradatelným. Ovlivňuje nám jak růst, vývoj rostlin a celkový výnos, tak i kvalitativní parametry zrna. Můžeme tedy s přehledem říct, že hnojení dusíkem má značný vliv na ekonomiku podniku. Zde je potřeba zohlednit využitelnost aplikovaného dusíku z hnojiva, jeho cenu a další režie jako je např. plat zaměstnance, opotřebení techniky, počet přejezdů a s tím i související cenu nafty. Novým trendem v zemědělství jsou tzv. stabilizovaná hnojiva. Jedná se o běžné hnojivo, které může být obohaceno o inhibitory, být sloučené s jinou složkou a tvořit tak hůře rozpustitelný komplex nebo může být obaleno. V této práci jsem porovnával účinky běžných dusíkatých hnojiv (močovina a LAD) s účinky stabilizovaných močovin, které využívají buď inhibitoru nitrifikace, nebo inhibitoru ureázy. Tyto hodnoty jsem následně srovnal s nehnojeným porostem, který sloužil jako kontrola pro porovnání získaných výsledků. Problematika stabilizovaných hnojiv je dnes velice diskutovaná. Stabilizovaná hnojiva aplikujeme jednorázově, čímž snížíme počet přejezdů a snížíme tedy i spotřebu nafty. Další výhodou je pomalejší uvolňování dusíku a tedy i postupné zpřístupňování rostlinám. Jeho vyšší dávka by neměla podléhat volatilizaci nebo být vyplavován mimo kořenovou soustavu cílových plodin. Z tohoto důvodu můžeme stabilizovaná hnojiva označit za ohleduplnější k životnímu prostředí. Nevýhodou je jejich vyšší cena oproti běžným hnojivům. Cílem mojí práce je tedy porovnat účinky stabilizovaných močovin s účinky běžných dusíkatých hnojiv bez inhibitorů. Nakonec učinit závěr, zda-li rozdíly mezi nimi jsou opravdu tak značné nebo jde pouze o reklamní kampaň. Jako pokusnou plodinu jsem zvolil ozimou pšenici kvůli jejímu nenahraditelnému zastoupení v celosvětové výživě člověka a taky kvůli jejímu dominantnímu zastoupení pěstovaných plodin v České republice. 9

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Dusík Dusík patří mezi nejvýznamnější prvky v koloběhu živin v přírodě. Převážně je zastoupen v litosféře, avšak pro koloběh dusíku má největší význam samotný dusík v atmosféře. Zde se dominantně nachází (78,08 % objemových) ve formě elementárního plynu N 2. Celkové množství dusíku na naší planetě se odhaduje dle Ryerse a Bransona na 2,17.10 17 t -1 (Vaněk a kol., 2007). Tento prvek představuje významnou složku těl živých organismů včetně rostlin. Vyskytuje se ve formě amidů, aminokyselin, bílkovin, enzymů a dalších biologicky aktivních látek, které jsou velice důležité pro život samotný. Množství těchto látek je samozřejmě ovlivněno faktory, jako je stáří, druh rostliny aj. Dusík se vyskytuje v mnoha formách a v přírodě podléhá mnoha přeměnám (Ryant a kol., 2003a). 2.2 Dusík v půdě a jeho přeměny Celkový obsah dusíku v ornici, ve které je ho zastoupeno nejvíce, se pohybuje v rozpětí 0,05-0,55 %. Vyšší množství je v kvalitních produkčních půdách a naopak. Velký rozdíl je též mezi humusovým horizontem a níže uloženými vrstvami půdy. (Bielek, 2000). Následující schéma znázorňuje rozložení dusíku v půdě, kde 98-99% N je přítomno ve formě organické, zbytek ve formě minerální. Obr. 2. 1 Formy N v půdě (Ryant a kol., 2003b) 10

Anorganický podíl N v půdě činí 1-2 % z celkového obsahu N v půdě. Nejvýznamnější součástí tohoto podílu jsou dusičnanové (NO - 3 ), dusitanové (NO - 2 ) a amonné (NH + 4 ) ionty. Dále to mohou být různé oxidy a meziprodukty dusíku. Aplikací dusíkatých hnojiv se množství anorganického dusíku zvyšuje. Přístupný dusík pro rostlinu je ve formě dusičnanových a amonných iontů, které jsou součástí roztoku nebo vázané na půdní sorpční komplex (Ryant a kol., 2003a). Naopak dominantním podílem N v půdě je podíl organický (98-99 %). Tento dusík dělíme na hydrolyzovatelný (např. aminokyseliny, bílkoviny, močovina atd.) a na nehydrolyzovatelný (humusové látky). Zdroje pro tyto látky podléhají přeměnám do finálních podob, aby se staly přístupnými pro rostliny a mohly být tak užitečně využívány. Pro samotné využívání živin rostlinami je nutné jejich projití procesem, kdy z látek složitějších vznikají látky jednodušší. Tento proces je nazýván mineralizace. Samotnou mineralizaci můžeme rozdělit do tří fází: 1. Aminizace: Rozklad bílkovin enzymy a mikroorganismy za vzniku aminů, aminokyselin a energie. 2. Amonizace: Další rozklad nově vzniklých produktů na amoniak a energii za působení enzymů a mikroorganismů (Fecenko a Ložek, 2000). 3. Nitrifikace: Oxidace amoniaku na dusičnany. Tento proces zahrnuje další dvě fáze: a, nitritace: 2 NH + 4 + 3 O 2-2 HNO 2 + 2 H 2 O + 2 H + + 661 J b, nitratace: 2 HNO 2 + O 2 2 HNO 3 + 201 J Pro správný průběh mineralizace musí být dodržena řada podmínek např. správné ph prostředí, teplota, vlhkost, optimální vzdušný režim půdy a přítomnost bakterií. Nejčastějšími rody bakterií jsou Nitrosomonas, Nitrosospira, Nitrobacter, které se podílejí na jednotlivých krocích mineralizace (Ryant a kol., 2003b). Opakem nitrifikace je denitrifikace, kdy působením denitrifikačních bakterií jsou převedeny nitráty a nitrity na molekulární dusík. Také je možná fixace hlízkovitými bakteriemi, kde je molekulární dusík převeden v organické vazby (Baier, 1962). 11

Obr. 2. 2 Koloběh N v přírodě (Ryant a kol., 2003b) 2.3 Ztráty dusíku v půdě Ke ztrátám dochází kapalnou a plynnou fází. Při ztrátách kapalnou fází je výše ztrát podmíněna rozpustností amonných a nitrátových iontů ve vodě. Při nadbytku půdní vody, se celý roztok dostává do oblasti mimo kořenový systém a rostlina přichází o značné množství živin, protože není schopna příliš vzdálené živiny absorbovat. Při špatném prosakování vody, je naopak N splavován povrchově do vodních toků. Dusičnany jsou nejvíce vyplavovány na jaře a v zimě, kdy je orná půda bez vegetačního pokryvu (70-90 % vyplaveného dusíku). Průměrná roční hodnota vyplaveného dusíku činí 5-55 kg.ha -1. Množství se odvíjí od půdního druhu, pěstované plodiny, dávek aplikovaného dusíku hnojivy (Fecenko a Ložek, 2000). Ještě vyšším ztrátám podléhá dusík v plynné fázi. Je to způsobeno tím, že N velice snadno reaguje. V tomto případě se jedná o denitrifikaci (až 30 % ztrát N hnojiv) a volatilizaci (5-25 % ztrát N hnojiv). U denitrifikace dochází k redukci dusičnanů na oxid dusný nebo elementární dusík, jak je znázorněno na následující rovnici (Fecenko a Ložek, 2000): NO 3 - NO 2 - NO N 2 O N 2 12

2.4 Dusík v rostlině Rostliny přijímají dusík hlavně v amonné a nitrátové formě. Tento dusík je využit k tvorbě dusíkatých sloučenin, které jsou nejdříve vytvořeny z keto-kyselin a amoniaku dané aminokyseliny. Z nich se syntetizují další druhy aminokyselin, které se později spojují peptidickou vazbou a tvoří bílkoviny (Vaněk a kol., 2007). Bílkoviny jsou základní stavební jednotka živého organismu, především buněk a rostlinných pletiv. Jejich koncentrace se s postupným vývojem rostlin mění (např. koncem vegetace se jejich podíl zvyšuje v semenech). Bílkoviny se podílejí na růstu a tvorbě biomasy. Z těchto poznatků vyplývá, že pokud je N nedostatek, je nemožné vytvořit bílkoviny a u rostlin dochází ke značným poruchám (Vaněk a kol., 2007). 2.4.1 Projevy nedostatku dusíku v rostlinách V první řadě se při nedostatku dusíku snižuje růst rostlin. Toto snížení je zapříčiněno nedostatkem tvorby bílkovin, enzymů a nesprávným průběhem fotosyntézy. Dusík je významnou součástí chlorofylu, proto se s poruchami setkáváme i zde. Listy rostlin se stávají světle zelenými až žlutými. Tyto změny barev jsou způsobeny postupným odumíráním listů. Odumírání nastupuje od nejstarších a nejnižších listů rostliny. To je způsobeno přesunem dusíku do mladších částí rostlin, aby rostlina udržela alespoň nějaký vývoj rostlinných orgánů. Obiloviny s poruchami spojenými s nedostatkem dusíku navíc špatně odnožují, tvoří menší klasy a zrno, což má výsledný dopad výnos (Vaněk, 2012). Obr. 2. 3 Porost pšenice se symptomy nedostatku dusíku (Ryant a kol., 2004) 13

2.5 Hnojiva jako zdroj dusíku 2.5.1 Statková hnojiva Hnojiva, kde tvoří hlavní složku organické látky živočišného nebo rostlinného původu, které zvyšují půdní úrodnost. Po jejich aplikaci a zapravení do půdy z nich vzniká humus a půdní zásoba živin. Pro zvyšování půdní úrodnosti jsou tedy zcela nenahraditelné (Ryant a kol., 2003d). Chlévský hnůj se získává po zušlechtění podestýlky obsahující tuhé a tekuté výkaly hospodářských zvířat (Richter a Římovský, 1996). Obsahuje mikroorganismy, rozložitelné dusíkaté látky, rozložitelné uhlíkaté látky značné množství vody (60-80 %) a mnoho dalších prvků (P, K, Ca, Mg, S, apod.). Výchozím produktem pro zušlechtěný hnůj je chlévská mrva, což je nezušlechtěný substrát získaný ze stájí, vepřínů, kravínů apod. Hnůj celkově zlepšuje biologické vlastnosti půd a je nezastupitelným hnojivem pro určitý okruh zemědělských plodin např. brambory, cukrovka, řepa, košťáloviny, okurky aj. (Havelka, 1988). Kejda je směsí pevných a tekutých výkalů ustájených zvířat bez podestýlky. Je srovnatelná s ostatními statkovými hnojivy a obohacuje půdu o snadno přijatelné živiny a o organické látky. V ČR je její nižší využívání spojeno s nedostatečným technologickým vybavením a chybami ze strany personálu (ředění). Často obsahuje semena plevelů, proto v nekvalitním zpracování není vhodná k bramborám a jím podobným plodinám. Naopak se doporučuje její aplikace ke kukuřici, se zeleným hnojením nebo slámou (Vaněk a kol., 2007). Močůvka je prokvašená moč ustájených zvířat. Její vyprodukované množství a složení se odvíjí od druhu zvířat, druhu a kvalitě steliva, ztrátách při skladování a množství vypité vody. Močůvka je hnojivo obsahující především dusík a draslík. Močůvkou můžeme hnojit samostatně, ale i v kombinaci např. se slámou, zeleným hnojením, hnojem. Aplikujeme ji např. k bramborám, cukrovce, řepě, kukuřici (Škarda, 1982). 14

Zelené hnojení je zapravování zelené organické hmoty do půdy, která je pro tento účel záměrně vypěstována. Kromě hnojících účinků též odpleveluje pozemek. Všechny druhy rostlin nejsou vhodné jako zelené hnojení. Je potřeba, aby rychle vytvořily hmotu, hluboko kořenily a aby obohacovaly půdu organickou hmotou. Výhodou je i využití rostlin schopných fixování dusíku (bobovité). Zelené hnojení se nejčastěji zařazuje po hlavní plodině nebo jako meziplodina. Do určité míry je vhodné využívat zeleného hnojení tam, kde je doporučená aplikace hnoje (Neuberg, 1998). Dalšími význačnými statkovými hnojivy mohou být hnojůvka, komposty nebo sláma (Sulzberger, 1996). 2.5.2 Minerální dusíkatá hnojiva Do této skupiny hnojiv řadíme všechny dusíkaté sloučeniny v minerální i organické formě synteticky připravované, v tuhém i kapalném skupenství, které se využívají k výživě rostlin (Havelka, 1988). Minerální dusíkatá hnojiva můžeme rozdělit do několika základních podskupin: 1. hnojiva s amonným a amoniakálním dusíkem (NH + 4, NH 3 ) Síran amonný (21 % N, 24 % S) obsahuje dusík ve čpavkové formě. Chemický vzorec je (NH 4 ) 2 SO 4. Nejčastěji to jsou bílé až našedlé krystalky. Fyziologicky a chemicky se jedná o kyselé hnojivo. Nitrifikace je u něj pomalejší, proto je vhodným hnojivem k základnímu hnojení. Měl by být rozmetán rovnoměrně a při vyšších teplotách může dojít k vytěkání čpavku do ovzduší. Je vhodný např. k řepce, kukuřici, cibuli. Vhodné je kyselé ph vyrovnat vápněním (Vaněk a kol., 2007). 2. hnojiva s nitrátovým dusíkem (NO - 3 ) Ledek vápenatý (15 % N, 20 % Ca) je ve formě bílých granulí o velikosti 1-4 mm. Chemický vzorec je Ca(NO 3 ) 2. Je typickým hnojivem na list. Působí alkalicky a zmírňuje tedy účinek půdní kyselosti. Nedoporučuje se hnojení vysokými dávkami kvůli ztrátám vyplavováním. Doporučuje se k regeneračnímu a pozdnímu přihnojení. Je vhodný např. obilninám, kukuřici, jetelovinám (Lovochemie, 2007b). 15

3. hnojiva s amidovým dusíkem (NH 2 ) Močovina (46 % N) je neutrální organická sloučenina s vysokým obsahem dusíku. Chemický vzorec je CO(NH 2 ) 2. Močovina je velice dobře rozpustná ve vodě a je tedy vhodná jako součást kapalných hnojiv. Je ji možné využívat u všech fází vývoje rostlin (základní hnojení, během vegetace, na list, kombinace s pesticidy). Močovina velice dobře reaguje s anorganickými kyselinami a to dává vznik dalším hnojivům např. pomalu působící hnojiva (Knop, 1971). Pro rostlinu je snadno přijatelným hnojivem. Celá molekula močoviny může být přijata kořenovým systémem a zapojit tak amidový dusík bezprostředně do metabolismu rostliny. Rostlina upřednostňuje výživu iontovou formou, kdy je močovina hydrolyzována na čpavek a poté podléhá nitrifikaci (Knop, 1971). U močoviny je riziko úniku dusíku, proto je nutné toto hnojivo včas zapravit do půdy. Hlavně při suchém a teplém počasí podléhá čpavek těkání. Močovina je u předseťového hnojení vhodné téměř ke všem plodinám (Vaněk a kol., 2007) 4. hnojiva s dusíkem ve dvou i více formách (NH + 4, NO - 3, NH 2 ) DAM 390 (39 % objem. N) je tekuté dusíkaté hnojivo a v přepočtu obsahuje 30 % hmotnostního dusíku. Je tvořen roztokem močoviny a dusičnanu amonného. Amonný, dusičnanový a amidický dusík je zde v poměru 1:1:2. Nejčastěji se využívá jako hnojivo pro základní hnojení před setbou nebo výsadbou a také ke změně poměru C:N např. při rozkladu slámy na poli. Nevýhodou je silná koroze barevných kovů způsobená právě tímto hnojivem. Naopak výhodou může být kombinace s přípravky na ochranu rostlin (Duslo a. s., 2013). Dusičnan amonný (34 % N) obsahuje polovinu v nitrátové a polovinu v amonné formě. Chemický vzorec je NH 4 NO 3. Jeho nevýhodou může být vysoký stupeň poutání vlhkosti. Nejčastěji se využívá jako hnojivo k jarnímu regeneračnímu a produkčnímu hnojení k ozimům. Je velice dobře rozpustný, proto může být rozpuštěno ve vodě. Patří mezi fyziologicky neutrální hnojiva (Agrochemtrade s. r. o., 2010) 16

Ledek amonný s vápencem- LAV (27 % N) je složen z poloviny amonnou formou a z poloviny formou nitrátovou. K němu je přidán jemně mletý vápenec. Aby byla dodržena kvalita hnojiva, je důležité, aby obsah vápence neklesl pod 20 %. Kromě vápence se dá ledek amonný sloučit s dalšími přídavky např. s dolomitem (LAD), se síranem vápenatým (LAS) a magnezitem (LAM). Jeho složením se stává toho hnojivo univerzální, proto je s ním možné hnojit jak v období před setím, tak i během vegetace na list. V ČR patří k nejvíce používaným hnojivům (Vaněk a kol., 2007). DASA (26 % N, 13 % S) - dusík je zde zastoupen ze dvou třetin formou dusičnanovou a z jedné třetiny formu amonnou. Používá se k základnímu hnojení nebo k přihnojování. Je vhodná pro plodiny, které vyžadují síru např. řepka, česnek, cibule, zelí (Agropodnik a.s., 2011) 2.5.3 Pomalu působící dusíkatá hnojiva Při aplikaci vysoké dávky dusíkatého hnojiva jednorázově, dochází k poškození rostlin nadměrnou dusíkatou výživou. S tím jsou i zapříčiněné vyšší úniky hnojiva do podzemní vody a negativní vliv na okolní prostředí. Proto se dnes mohou využívat hnojiva smíchaná s inhibitory, vytvořit hůře rozpustitelné sloučeniny hnojiv s jinými látkami nebo hnojiva obalovat. Mikroorganismy a biochemické reakce na takto upravená hnojiva působí postupně. Tímto způsobem dosáhneme postupného uvolňování živin, které jsou důležité pro rostlinu (Ryant a kol., 2003c). Prvním způsobem získání pomalu působících hnojiv může být aplikace inhibitoru nitrifikace nebo ureázy: Inhibitory nitrifikace: Tyto inhibitory jsou nejčastěji směsí opožďující bakteriální oxidaci amonné formy dusíku. Principem je na určitou dobu potlačit nebo zpomalit aktivitu bakterií Nitrosomonas, které amonnou formu dusíku přetvářejí na dusitany. Dále také činnost Nitrobacter a Nitrosolabus, které zapříčiní další přeměnu, a to sice dusitanů na nitráty, které se už lehce vyplavují v půdě. Samotnou podstatou inhibitorů nitrifikace je tedy prodloužení doby, kdy dusík setrvává v amonné formě, zabránění denitrifikaci a zvýšení účinku dusíkatého hnojiva (Trenkel, 1997). 17

Obr. 2. 4 Princip fungování stabilizovaného hnojiva s inhibitorem nitrifikace (SKW Piesteritz, 2013) Inhibitory ureázy: Tyto inhibitory zabraňují nebo ovlivňují délku přeměny amidového dusíku na amonnou formu, přičemž je snížena míra rozkladu močoviny v půdě a sníženy jsou též ztráty volatilizací. Tyto inhibitory mají tedy v podstatě snížit enzymatické štěpení močoviny ureázou. Cílem je zvýšit účinnost močoviny a dusíkatých hnojiv na její bázi (Trenkel, 1997). Dalším možným způsobem je vytvoření hůře rozpustitelných sloučenin hnojiv s jinými látkami. Např: Močovinoformaldehydová hnojiva vznikají kondenzaci močoviny s formaldehydem. Zástupcem je např. Ureaform, který obsahuje 38 42 % N. Močovinoacetaldehydové hnojivo vzniká kondenzací močoviny s acetaldehydem, obsahuje 33-38% N. Močovinokrotonaldehydové hnojivo získává se z močoviny a krotonaldehydu. Zástupcem je např. granulovaný Floramid obsahující 32 % N. V neposlední řadě je možné hnojiva obalit. Povrch hnojiva se naimpregnuje méně rozpustnou látkou např. pryskyřice, síra, dehty, vosky. Tato látka se v půdě pomalu rozpouští a s tím je i sníženo uvolňování živin z hnojiva (Ryant a kol., 2003c). 18

Výhod pomalu působících hnojiv je celá řada. Já nyní uvedu jen několik příkladů. Může to být např. redukování toxicity, která je vyvolaná zrychleným uvolňováním živin z hnojiv a následným zvýšeným množstvím akumulace pro rostlinu. Dále tyto hnojiva snižují ztráty živin od doby aplikace hnojiva na pozemku do doby, kdy jsou živiny využity rostlinami. Inhibitory nitrifikace nepřímo ovlivňují zlepšení absorpce a mobilizace fosforečnanu (Trenkel, 1997). Vedle výhod je nutné zohlednit i nevýhody tohoto druhu hnojiv. S ohledem na obsažené sloučeniny může docházet k až příliš pomalému uvolňování živin do půdy a tak se i snižuje využití rostlinami. Hnojiva obalená sírou mohou zase například zvyšovat celkovou aciditu v půdě. Inhibitory nitrifikace v horším případě nemusí jen potlačit aktivitu bakterií, ale mohou je přímo zahubit. Nesmíme opomenout ani vyšší ekonomické náklady, které v dnešní době mohou rozhodnout o nákupu těchto hnojiv (Trenkel, 1997). Obr. 2. 5 Znázornění délky a vyrovnanosti účinku stabilizovaného hnojiva oproti běžnému hnojivu (SKW Piesteritz, 2013) 19

2.6 Výživa pšenice ozimé dusíkem Pšenici ozimou řadíme dle náročnosti plodiny na živiny do střední třídy. Na 1 tunu zrna, slámy a kořenové soustavy spotřebuje pšenice ozimá přibližně 25 kg dusíku, 5 kg fosforu, 20 kg draslíku, 2,4 hořčíku, 4 kg síry (Richter a Hřivna, 2005). Dusík ve výživě a hnojení pšenice ozimé značně ovlivňuje výnos zrna a je tedy jako prvek nezbytný (Zimolka, 2008). Délka kořenového systému se pohybuje do 1 m, nejčastěji však okolo 0,4 m. Z tohoto důvodu je rostlina závislá na obsahu přístupných živin v půdě. Při nedostatku živin se projevují poruchy jednotlivých částí rostlin a může to vést až k úhynu (Richter & Hřivna, 2005). Na podzim činí podíl z celkového odběru živin rostlinou 12 %, proto aplikování dusíku v tomto období ve vysoké dávce je zbytečné a neekonomické. Hnojení dusíkem je vyžadováno až v dalších fázích vývoje. Do začátku sloupkování rostlina přijme dalších 40 % N, do konce kvetení 30 % N a ve finále se v zrnu nahromadí něco okolo 75 % N (Ryant a kol., 2004). Graf 2. 1 Odběr živin v průběhu vegetace ozimé pšenice (Vaněk a kol., 2007) 20

2.6.1 Základní hnojení pšenice ozimé Před provedením základního hnojení musíme brát v úvahu řadu faktorů. Těmito faktory nejčastěji jsou stanoviště, odrůdová rajonizace, vlastnosti půdy na dané lokalitě a samozřejmě i vhodná předplodina. Poslední dobou ubývají jako předplodiny jeteloviny, vojtěška a luskoviny. Tyto předplodiny svým působením zanechávají značné množství dusíku v půdě formou posklizňových zbytků a pozitivně mění fyzikálněchemické vlastnosti půd, což je nejen pro ozimou pšenici velice příhodné. Bohužel s redukcí živočišné výroby automaticky klesá i množství zmíněných předplodin. Dnes tyto plodiny často vystřídaly olejniny nebo v horším případě obilniny, kde je problémem zaorávání rostlinných zbytků do půdy s vysokým poměrem C:N (Zimolka a kol., 2005). Dalším důležitým faktorem pro dobrý vývoj rostlin je půdní reakce. Pšenice je citlivá na kyselé půdy, proto pokud je potřeba, vápníme. Vápnění nejčastěji provádíme uhličitanovými formami vápenatých hnojiv. U většin půd je ale ph neutrální až mírně kyselé, proto se s vápněním příliš často nesetkáváme (Zimolka a kol., 2005). Pokud před samotným setím půda obsahuje minimálně 10 mg minerálního dusíku v 1 kg zeminy, dusíkem nehnojíme. Nehnojíme jím ani v případě, pokud jsme zvolili jako předplodinu jeteloviny, kde je dostatek dusíku fixováno hlízkovými bakteriemi. Pouze při opožděném vývoji a při velmi suchém podzimu můžeme přihnojit 20-30 kg N (Zimolka a kol., 2005). 21

2.6.2 Hnojení v průběhu vegetace Větší důraz klademe na hnojení dusíkem během vegetace. Dávky dusíku se odvíjí od odrůdy dané ozimé pšenice a na účelu, za jakým pšenici pěstujeme. Např. 1. a 2. produkční hnojení posílíme u odrůd, které jsou zaměřeny na tvorbu klasu. Naopak u odrůd, které hustě odnožují, je nutné upřednostnit regenerační hnojení (Zimolka a kol., 2005). Regenerační hnojení je prováděno za účelem rychlého nastartování vývoje a růstu vegetace s aplikací brzo na jaře. V potaz musíme brát stav porostu a obsah N v půdě. Pro ozimou pšenici za celkové období aplikujeme přibližně 150 kg dusíku. Když odečteme N obsažený v půdě a opomeneme velice malou roli základního hnojení dusíkem u ozimů, dostaneme hodnotu, kterou je nutné porostu dodat. Tuto celkovou dávku většinou dělíme na menší dávky a tím zabezpečíme lepší využitelnost dusíku rostlinami. Hnojit můžeme např. močovinou, dusičnanem amonným, ale vhodné je využít i LAD, LAV a další (Zimolka a kol., 2005). Produkční hnojení je aplikováno v období sloupkování rostlin. Rostlina pak snáze vytvoří větší klas. Pro výši dávky N rozhoduje stav porostu a jeho chemické rozbory, které se provádí z hlediska koncentrace živin ve fázi odnožování. Provádí se např. analýzy založené na obsahu chlorofylu v listech, obsahu nitrátů v bazální části internodia apod. Vhodné dusíkaté hnojivo je ledek amonný, DAM 390, LAD, LAV a další. Větší dávky hnojiv dělíme na 2 menší dávky pro lepší využitelnost N rostlinami (Zimolka a kol., 2005). Kvalitativní hnojení, jak již z názvu vyplývá, bude mít vliv na zvýšení kvality ozimé pšenice (zvýšení obsahu dusíku a lepku v zrnu). Toto hnojení většinou provádíme dvakrát. A to v období, kdy je nutné posílit asimilační aparát a na počátku metání. Dávka kvalitativního hnojení se většinou pohybuje okolo 30 kg. Samozřejmě se to odvíjí od stavu porostu a potřeb hnojení. Hnojit můžeme hnojivy jako je močovina, DAM 390, LAV apod. Upřednostňujeme většinou pevná hnojiva před kapalnými, abychom se vyhnuli popálení porostu (Zimolka a kol., 2005). Hnojení dusíkem patří k dominantním, ale nesmíme opomíjet i hnojení ostatními živinami (síra, draslík, fosfor, ). Tyto prvky se značně podílejí na kvalitativních a kvantitativních vlastnostech zrna ozimé pšenice (Zimolka a kol., 2005). 22

Hnojení stabilizovanými močovinami využívá inhibitorů ureázy nebo nitrifikace. Inhibitor ureázy nám ovlivní rychlost účinku močoviny a díky tomu nedochází k nadměrné volatilizaci dusíku v amonné formě. Proto inhibitor ureázy využijeme tam, kde požadujeme rychlý účinek (podzimní a regenerační hnojení řepky, regenerační hnojení pšenice apod.). Využití této stabilizované močoviny se naopak nedoporučuje v oblastech a v období s nejistými srážkami (nižší využití u kvalitativního hnojení). Na druhé straně inhibitor nitrifikace značně redukuje ztráty způsobené vyplavováním nitrátu. Tento typ stabilizovaných močovin aplikujeme pouze s jistotou srážek a většinou v oblastech, kde je problém s vyplavováním nitrátu mimo kořenový systém rostlin většinou působením spodních vod (Mráz, 2013). Obr. 2. 6 Fenologické fáze ozimé pšenice (Ryant a kol., 2004) 23

3 CÍL PRÁCE Stabilizovaná hnojiva se stávají novým trendem v zemědělství a je tedy potřeba zjistit zda-li je jejich vyšší cena úměrná i pozitivnímu účinku na kvalitativní a kvantitativní znaky zrna. Cílem této práce bylo tedy zhodnotit účinky stabilizovaných močovin (UREA Stabil, ALZON 46) a jejich kombinace (ALZON 46 + UREA Stabil 1:1) na porost ozimé pšenice v roce 2012/2013 v Žabčicích. Tyto účinky následně porovnat s dalšími hnojivy, tentokrát bez inhibitorů (Močovina děleně a jednorázově, LAD děleně) a nehnojeným porostem. Zaměřil jsem se na hodnotu N-testeru, výnos zrna, objemovou hmotnost, obsah N-látek v zrnu, obsah lepku, sedimentační hodnotu a v samotném závěru i na rentabilitu jednotlivých variant. 24

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika lokality Maloparcelkový pokus probíhal na školním zemědělském podniku v Žabčicích, které jsou situovány cca 25 km jižně od Brna. Oblast má rovinný charakter s průměrnou nadmořskou výškou 184 m n. m. a řadíme ji do kukuřičné výrobní oblasti. Půdním typem je fluvizem glejová, která je charakterizována jako půda v úvalových (Dyjskosvratecký úval) luzích vzniklá v naplaveninách. Vyznačuje se svou vrstevnatostí a nepravidelným rozložením organického materiálu. Ke všemu je tato půda pod trvalým vlivem stagnující vody (Bičík a kol., 2009). Ze zrnitostního hlediska se jedná o půdu středně těžkou s obsahem humusu 2,44 % (Jandák a kol., 2007). Obr. 4. 1 Maloparcelkové pokusy na ŠZP v Žabčicích 25

4.1.1 Teplotní a srážkové podmínky v Žabčicích Meteorologické podmínky (celková dynamika počasí, teplota, množství srážek a jejich časové rozložení) jsou pro každý rok odlišné. A právě tyto odlišnosti mohou mít finální vliv na objem a kvalitu rostlinné výroby v jednotlivých ročnících (Petr, 1987). Následující graf nám zobrazuje vývoj teplot a dešťových srážek od roku 1961 do roku 1990. Nejvyšší teploty jsou pravidelně v Žabčicích dosahovány v měsíci červenci, kdy průměrná hodnota přesahuje mírně 19 C. Naopak nejchladněji bývá v lednu s teplotou -2 C. Celoroční průměr teplot je 9,2 C. Žabčice patří tedy k teplejším oblastem v ČR. Nejvyšší úhrn srážek zde bývá v červnu (68,6 mm) a naopak nejsušší období v březnu s 24 mm srážek. Celkový úhrn dešťových srážek potom činí 480 mm. Graf 4. 1 Klimadiagram normálu v Žabčicích (1961 1990) V roce 2012 byla oproti normálu průměrná teplota vyšší o 1,3 C a napadlo o 49 mm méně srážek. To svědčí o velice teplém a suchém roce. Pšenice byla vyseta dne 4. 10. 2012, proto jsou hlavně důležité hodnoty od tohoto data do konce roku. Pokud poslední tři měsíce porovnáme s ostatními roky, zjistíme, že naměřené hodnoty v tomto období jsou skoro totožné. Počasí v roce 2012 zachycuje graf č. 4.2 na další straně. 26

Graf 4. 2 Klimadiagram roku 2012 v Žabčicích Graf č. 4. 3 zaznamenal vývoj teplot a dešťových srážek v roce 2013. Nejvyšší teploty byly opět v červenci a nejnižší v lednu. Jaro bylo velmi deštivé. Nejvyšší úhrn srážek byl zaznamenán v měsíci červnu, naopak nejnižší množství v červenci. Je nutné zdůraznit, že srážky v květnu a v červnu byly oproti běžným hodnotám v Žabčicích abnormálně vyšší. Dokonce více než dvojnásobně. Naopak srážky v červenci byly abnormálně nízké. Průměrná teplota narostla o 0,7 C. 27

Graf 4. 3 Klimadiagram roku 2013 v Žabčicích 147 mm Pokud srovnáme rok 2013 s daty z období 1961-1960 (normál), tak zjistíme, že průměrná teplota narostla přibližně o 0,7 C a srážky o 73 mm za rok. Srážkový rozdíl je nejvyšší v měsících květnu a červnu, kde se jedná o více než dvojnásobek oproti normálu. Naopak problém pro rostliny mohl přijít s měsícem červencem, kdy spadlo pouze 4,7 mm srážek a bylo tedy extrémní sucho. Dešťové srážek nebyly vůbec rovnoměrné. V měsíci červnu napadlo 77,4 mm z celkových 147 mm během dvou dní. Dalším extrémem spojeným s teplotou vzduchu byl srpen, kdy byla naměřena maximální hodnota 39,5 C. Z těchto údajů můžeme konstatovat, že rok 2013 byl z hlediska počasí velice neobvyklý. 28

4.2 Metodika pokusu Problematika byla řešena formou maloparcelkového pokusu na ŠZP v Žabčicích v roce 2012/2013. Těsně před založením pokusu byly provedeny odběry půdních vzorků a tyto vzorky byly následně vyhodnoceny dle analýz z oddílu 4.4.1. Výsledky uvádí následující tabulka. Tab. 4. 1 Agrochemické rozbory půdy před založením pokusu (9. 10. 2012) mg/kg ph/cacl 2 P K Ca Mg N-NH 4 N-NO 3 N min S vodorozp. 6,63 134 298 4007 458 3,0 11,8 14,8 14,0 Z tabulky vyplývá, že ph půdy je podle vyhlášky č. 275/1998 spíše neutrální, obsah fosforu je vysoký, obsah draslíku je dobrý, obsah hořčíku je velmi vysoký a obsah vápníku je vysoký. Množství dusíku v nitrátové formě je čtyřnásobné oproti množství v amonné formě. Nutné je též zmínit, že pozemky jsou pod vlivem spodní vody, která může živiny vyplavovat nebo vzlínat. Zpracování půdy zahrnovalo podmítku, orbu, předseťovou přípravu a setí. Ozimá pšenice odrůdy Midas byla vyseta secím strojem Wintersteiger dne 4. 10. 2012. Dne 28. 5. 2013 byla změřena hodnota N-testeru a zbylé analýzy byly provedeny až po sklizni. Tab. 4. 2 Ošetření porostu Přípravek Typ Množství Termín SEKATOR OD herbicid 0,15 l/ha 18. 4. 2013 MODDUS regulátor 0,2 l/ha 10. 5. 2013 AMISTAR EXTRA fungicid 1 l/ha 10. 5. 2013 DECIS MEGA insekticid 0,15 l/ha 17. 6. 2013 29

tabulce. Varianty hnojení a jednotlivé dávkování dusíku jsou uvedeny v následující Tab. 4. 3 Varianty hnojení a dávkování dusíku Číslo varianty Varianta Regenerační hnojení N (kg/ha) Produkční hnojení 1 N (kg/ha) Produkční hnojení 2 (DAM-390) N (kg/ha) Celková dávka dusíku (kg/ha) 1 Nehnojeno 0 0 0 0 2 LAD+LAD 60 40 40 140 (děleně) 3 Močovina (děleně) 60 40 40 140 4 Močovina 100 0 40 140 (jednorázově) 5 UREA Stabil 100 0 40 140 6 ALZON 46 100 0 40 140 7 ALZON 46 + UREA Stabil (1:1) 100 0 40 140 Každá varianta hnojení byla v pokusu zastoupena čtyřikrát. Typy hnojení a termíny jejich aplikace uvádím v následující tabulce. Tab. 4. 4 Termíny aplikace hnojiv Typ hnojení Podzimní Datum Neproběhlo Regenerační 6. 3. 2013 Produkční č. 1 23. 4. 2013 Produkční č. 2 21. 5. 2013 30

Obr. 4. 2 Porost pšenice ozimé ve fázi regeneračního hnojení (6. 3. 2013) Obr. 4. 3 Porost ve fázi počátku sloupkování (23. 4. 2013) Obr. 4. 4 Měření porostu ve fázi metání N-testerem (28. 5. 2013) 31

Obr. 4. 5 Sklízecí mlátička Sampo Rosenlew 2010 Obr. 4. 6 Porost pšenice v době sklizně (31. 7. 2013) Pšenice byla sklizena sklízecí mlátičkou Sampo Rosenlew 2010 dne 31. 7. 2013. Poté byl v laboratoři stanoven obsah N-látek v zrnu, objemová hmotnost zrna, obsah lepku v zrnu a sedimentační hodnota zrna. Na závěr byl ještě vypočítán koeficient ekonomické efektivnosti (Kef) a všechny hodnoty byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu v programu STATISTICA 12. 32

4.3 Použité osivo a hnojiva 4.3.1 Osivo Byla použita ozimá pšenice odrůdy Midas. Jedná se o středně vysokou poloranou osinatou pšenici. Výhodou je odolnost proti běžným chorobám, k poléhání a k vyzimování. HTZ nabývá středních hodnot, objemová hmotnost je vysoká a pekařskou jakostí spadá do skupiny E. Je vhodnou pro všechny výrobní oblasti, avšak vyšší výnosy jsou spíše v řepařské a kukuřičné výrobní oblasti (Oseva a. s., 2013). 4.3.2 Hnojiva Močovina (46 % N) Je to diamid kyseliny uhličité, který se vyrábí syntézou amoniaku a oxidu uhličitého. Významná je především pro svůj vysoký obsah dusíku (46 %) a rozpustností ve vodě. Nejčastěji je ve formě bílých granulí. Jde využít k základnímu hnojení, během vegetace i jako roztok pro postřik na list (Agrozetaservis s. r. o., 2012). Urea Stabil (46 % N) Jedná se o močovinu obohacenou inhibitorem ureázy (NBPT). Toto hnojivo je vhodné jak k základnímu hnojení, tak i k hnojení během vegetace (Agra Group a. s., 2009). ALZON 46 (46 % N) Toto hnojivo je močovina, která je obohacená o inhibitor nitrifikace (směs dikyanodiamidu a 1H-1,2,4 triazolu). Inhibitor nitrifikace zpomaluje přechod z amonné formy na nitrátovou a tím prodlužuje přístupnost a zvyšuje využitelnost dusíku pro rostlinu (SKW Piesteritz, 2012). LAD (27 % N, 4 % MgO) LOVOFERT LAD 27 je směs dusičnanu amonného s jemně mletým dolomitem. Nejčastěji je ve formě bělavých až hnědých granulí. Mezi jeho přednost patří výborná skladovatelnost. Hodí se k základnímu hnojení i k přihnojování během vegetace a je vhodný pro půdy s deficitem hořčíku (Lovochemie a. s., 2007a) 33

4.4 Použité analytické metody 4.4.1 Analýzy půdy Stanovení výměnné půdní reakce (ph/cacl 2 ) Hodnota ph byla stanovena potenciometrickým měřením aktivity vodíkových iontů ve výluhu zeminy v 0,01 mol/l CaCl 2 na ph metru (Zbíral, 2002). Stanovení obsahu přístupných živin v půdě dle Mehlicha III Vzorek zeminy byl vyluhován extrakčním činidlem Mehlich III. Roztok se následně filtruje a jsou prováděna jednotlivá stanovení pro vápník, hořčík, draslík a fosfor. Obsah vápníku a hořčíku se vyhodnotí za pomoci atomové adsorpční spektrofotometrie. Obsah draslíku se provádí ihned při luhování plamennou fotometrií a fosfor se stanovuje pomocí spektrofotometru (Zbíral, 2002). Stanovení obsahu minerální dusíku v půdě Obsah amonného dusíku byl stanoven kolorimetricky Nesslerovým činidlem. Obsah nitrátového dusíku byl stanoven iontově selektivní metodou. Součtem obsahu amonného a nitrátového dusíku dostaneme celkový obsah minerálního dusíku v půdě (Richter, 1993). Stanovení vodorozpustné síry v půdě Stanovení probíhá ve filtrátu vodného výluhu zeminy (zemina : voda v poměru 1 : 5) pomocí spektrometru metodou ICP-OES (Zbíral, 2002). 34

4.4.2 Analýzy zrna Stanovení objemové hmotnosti Tato hodnota, ovlivňující výtěžnost a popel mouk, ukazuje vyrovnanost testované partie. Je vyjádřena v gramech na litr, tedy v poměru hmotnosti zrna nasypaného v litrovém objemu (Kovaříková & Netolická, 2011). Stanovení obsahu bílkovin v zrnu Z homogenního vzorku zrna zjistíme obsah N-látek stanovené dle Kjeldahla na automatickém přístroji KJELTEC AUTO 1030 Analyser a tento obsah vynásobíme hodnotou 5,7. Tato hodnota vyjádřená v procentech odpovídá celkovému obsahu bílkovin v zrnu (ČSN ISO 1871 (56 0020). Stanovení obsahu lepku Analýza celých zrn byla provedena na přístroji zvaném Perten Inframatic 9200. Stanovení sedimentační hodnoty U tohoto stanovení jsme zvolili metodu zvanou Zelenyho test, kde je testován vzorek mouky. Tento vzorek se smíchá s vodou, poté i s kyselinou mléčnou a moučná suspenze sedimentuje (ČSN 461021(461021). 35

5 VÝSLEDKY V pokusu byla hodnocena účinnost vybraných hnojiv na výživný stav porostu ve fázi metání, výnos zrna, objemovou hmotnost zrna, obsah N-látek v zrnu, obsah lepku v zrnu a sedimentační hodnotu zrna. 5.1 Výživný stav porostu ve fázi metání Míru ovlivnění hodnot N-testeru u různých variant ukazuje tabulka č. 5.1. Další tabulka s č. 5.2 nám udává průměrné hodnoty včetně směrodatné odchylky u jednotlivých variant, statistickou průkaznost a procentuální rozdílnost hodnot. Tab. 5. 1 Analýza variance hodnot N-testeru Stupně volnosti Suma čtverců Průměr čtverců Testové kritérium F Vliv faktoru p Varianta 6 14980 2497 3,11 0,024320* hnojení Chyba 21 16855 803 Součet 27 31835 Vliv faktoru: * - Statisticky průkazný vliv hnojení Tab. 5. 2 Hodnoty N-testeru a celková průkaznost dle Tukeye Průměr ± Faktor Úroveň faktoru N Směrodatná odchylka Varianta Statistická průkaznost Relativní % Nehnojeno 4 586,5 ± 64,3 a 100,0 LAD (děleně) 4 646,3 ± 6,9 b 110,2 Močovina (děleně) 4 658,8 ± 13,7 b 112,3 Močovina 4 646,5 ± 14,7 b 110,2 (jednorázově) UREA Stabil 4 625,5 ± 16,3 b 106,6 ALZON 46 4 656,8 ± 11,4 b 112,0 ALZON 46+UREA Stabil 1:1 4 642,0 ± 25,0 b 109,5 36

Graf 5. 1 Průměrné hodnoty N-testeru včetně 95% intervalů spolehlivosti 720 700 680 Hodnota N-testeru 660 640 620 600 580 560 540 LAD (60+40 kg N) nehnojeno Alzon 46 (100 kg N) Urea Stabil (100 kg N) močovina jednorázově (100 kg N) močovina děleně (60+40 kg N) Alz.46+UREA St. 1:1 (100kg N) Varianta Hodnoty N-testeru se pohybují v rozmezí od 586 do 659. Vše je patrno z grafu č. 5.1. Průkazný rozdíl je mezi nehnojenou a hnojenými variantami. Nejmenší hodnota byla tedy zjištěna u nehnojené varianty, naopak nejvyšší hodnoty jsou u hnojiva ALZON 46 a močovina aplikována děleně. Mírně zaostává hnojivo za hnojenými variantami Urea Stabil. Avšak rozdíly mezi hnojenými variantami jsou minimální. 5.2 Výnos zrna Míru ovlivnění výnosu zrna u různých variant ukazuje tabulka č. 5.3. Další tabulka s č. 5.4 nám udává průměrné hodnoty včetně směrodatné odchylky u jednotlivých variant, statistickou průkaznost a procentuální rozdílnost hodnot. Tab. 5. 3 Analýza variance hodnot výnosů zrna Stupně volnosti Suma čtverců Průměr čtverců Testové kritérium F Vliv faktoru p Varianta 6 2,543 0,424 6,55 0,000518 *** hnojení Chyba 21 1,359 0,065 Součet 27 3,902 Vliv faktoru: *** - Statisticky velmi vysoce průkazný vliv hnojení 37

Tab. 5. 4 Průměrné hodnoty výnosů zrna (t/ha) a jejich rozdílů dle Tukeye Průměr ± Faktor Úroveň faktoru N Směrodatná odchylka Varianta Statistická průkaznost Relativní % Nehnojeno 4 8,3 ± 0,2 a 100,0 LAD (děleně) 4 8,9 ± 0,2 ab 107,1 Močovina (děleně) 4 9,0 ± 0,2 b 108,9 Močovina 4 8,8 ± 0,2 ab 106,8 (jednorázově) UREA Stabil 4 8,8 ± 0,2 ab 106,9 ALZON 46 4 9,4 ± 0,3 b 113,3 ALZON 46+UREA Stabil 1:1 4 8,7 ± 0,2 ab 104,9 Graf 5. 2 Průměrné hodnoty výnosu zrna (t/ha) včetně 95% intervalů spolehlivosti 10,0 9,8 9,6 9,4 Výnos (t/ha) 9,2 9,0 8,8 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 LAD (60+40 kg N) nehnojeno Alzon 46 (100 kg N) Urea Stabil (100 kg N) močovina jednorázově (100 kg N) močovina děleně (60+40 kg N) Alz.46+UREA St. 1:1 (100kg N) Varianta Rozdíly mezi jednotlivými hnojenými variantami nejsou příliš statisticky průkazné. Ale nejvyšší průkaznosti dosahuje hnojivo ALZON 46 a močovina aplikovaná ve dvou dávkách oproti nehnojené variantě. Ostatní hodnoty jsou mezi nimi. Výnos podrobně zobrazuje graf č. 5.2. Nejnižší hodnota u výnosu je tedy 8,3 t/ha u nehnojené varianty a naopak nejvyšší je 9,37 t/ha u hnojiva ALZON 46. Výnos zrna u všech variant je značně vysoký. To může být ovlivněno půdními a meteorologickými podmínkami. Použitím dusíkatého hnojiva jsme si zajistili přibližně o 1 tunu z hektaru vyšší výnos oproti tomu, kdybychom nehnojili dusíkem vůbec. 38

5.3 Objemová hmotnost zrna Míru ovlivnění objemové hmotnosti zrna u různých variant ukazuje tabulka č. 5. 5. Další tabulka s č. 5.6 nám udává průměrné hodnoty včetně směrodatné odchylky u jednotlivých variant, statistickou průkaznost a procentuální rozdílnost hodnot. Tab. 5. 5 Analýza variance hodnot objemových hmotností zrna Stupně volnosti Suma čtverců Průměr čtverců Testové kritérium F Vliv faktoru p Varianta 6 1349 225 1,3 NP hnojení Chyba 21 3755 179 Součet 27 5104 Vliv faktoru: NP statisticky neprůkazný vliv hnojení Tab. 5. 6 Průměrné hodnoty objemových hmotností zrna (g/l) a jejich rozdílů dle Tukeye Průměr ± Statistická Faktor Úroveň faktoru N Směrodatná odchylka průkaznost Relativní % Nehnojeno 4 801,3 ± 20,2 a 100,0 LAD (děleně) 4 799,3 ± 22,2 a 99,7 Močovina (děleně) 4 818,8 ± 5,3 a 102,2 Varianta Močovina 4 816,3 ± 11,1 a 101,9 (jednorázově) UREA Stabil 4 812,3 ± 6,6 a 101,4 ALZON 46 4 812,3 ± 8,2 a 101,4 ALZON 46+UREA Stabil 1:1 4 805,3 ± 9,2 a 100,5 39

Graf 5. 3 Průměrné hodnoty objemových hmotností zrna (g/l) včetně 95% intervalů spolehlivosti 840 835 830 825 Objemová hmotnost (g/l) 820 815 810 805 800 795 790 785 780 LAD (60+40 kg N) nehnojeno Alzon 46 (100 kg N) Urea Stabil (100 kg N) močovina jednorázově (100 kg N) močovina děleně (60+40 kg N) Alz.46+UREA St. 1:1 (100kg N) Varianta Statisticky nejsou hodnoty objemové hmotnosti u tohoto znaku průkazné. To zobrazuje i graf č. 5.3. Rozpětí hodnot je od 799 g/l do 819 g/l, což není příliš vysoký rozdíl. Nízká rozdílnost je dána i tím, že objemová hmotnost ze všech zkoumaných znaků je nejméně ovlivnitelná hnojením dusíkem. Naopak je ovlivněna vývojem počasí, půdní úrodností a vývojem rostlin. Hodnoty jsou opravdu velice vyrovnané. 5.4 Obsah N-látek v zrnu Míru ovlivnění obsahu N-látek v zrnu u různých variant zobrazuje tabulka č. 5.7. Další tabulka s č. 5.8 nám udává průměrné hodnoty včetně směrodatné odchylky u jednotlivých variant, statistickou průkaznost a procentuální rozdílnost hodnot. Tab. 5. 7 Analýza variance hodnot obsahů N-látek v zrnu Stupně volnosti Suma čtverců Průměr čtverců Testové kritérium F Vliv faktoru p Varianta 6 26,529 4,421 4,704 0,003507** hnojení Chyba 21 19,740 0,940 Součet 27 46,269 Vliv faktoru: ** - Statisticky vysoce průkazný vliv hnojení 40

Tab. 5. 8 Průměrné hodnoty obsahu N-látek v zrnu (%) a jejich rozdílů dle Tukeye Průměr ± Statistická Faktor Úroveň faktoru N Směrodatná průkaznost Relativní % odchylka Nehnojeno 4 11,1 ± 2,3 a 100 LAD (děleně) 4 13,8 ± 0,5 b 124,5 Močovina (děleně) 4 13,8 ± 0,3 b 124,3 Varianta Močovina 4 13,5 ± 0,7 b 121,8 (jednorázově) UREA Stabil 4 13,7 ± 0,6 b 123,6 ALZON 46 4 13,9 ± 0,4 b 125,8 ALZON 46+UREA Stabil 1:1 4 14,2 ± 0,4 b 127,5 Graf 5. 4 Průměrné hodnoty obsahů N-látek v zrnu včetně 95% intervalů spolehlivosti 16 15 14 N-látky (%) 13 12 11 10 9 LAD (60+40 kg N) nehnojeno Alzon 46 (100 kg N) Urea Stabil (100 kg N) močovina jednorázově (100 kg N) močovina děleně (60+40 kg N) Alz.46+UREA St. 1:1 (100kg N) Varianta Zde jsou výsledky velmi jasné a rozdílné, což i dokazuje graf č. 5.4. Zatímco nehnojená varianta nedostala dostatek dusíku, který je potřebný pro tvorbu bílkovin, tak hnojené varianty měly vysoký přísun dusíku a tak mohly ukládat dusík a tvořit bílkoviny mnohem snáz. Nejnižší hodnota byla tedy 11,10 % N u nehnojené varianty a obsah u hnojených variant se pohyboval mezi 13,52 % a 14,15 % N. Nejlépe dopadla varianta, kde byl ALZON 46 smíchán s hnojivem UREA Stabil v poměru 1:1. Avšak ostatní varianty hnojení jsou hned za ní. 41

5.5 Obsah lepku v zrnu Míru ovlivnění obsahu N-látek v zrnu u různých variant ukazuje tabulka č. 5.9. Další tabulka s č. 5.10 nám udává průměrné hodnoty včetně směrodatné odchylky u jednotlivých variant, statistickou průkaznost a procentuální rozdílnost hodnot. Tab. 5. 9 Analýza variance hodnot obsahů lepku Stupně volnosti Suma čtverců Průměr čtverců Testové kritérium F Vliv faktoru p Varianta 6 186,79 31,13 3,709 0,011355* hnojení Chyba 21 176,29 8,39 Součet 27 363,08 Vliv faktoru: * - Statisticky průkazný vliv hnojení Tab. 5. 10 Průměrné hodnoty obsahů lepku v zrnu (%) a jejich rozdílů dle Tukeye Průměr ± Statistická Faktor Úroveň faktoru N Směrodatná průkaznost Relativní % odchylka Nehnojeno 4 22,8 ± 6,6 a 100,0 LAD (děleně) 4 30,0 ± 1,6 b 131,5 Močovina (děleně) 4 29,9 ± 1,3 b 131,2 Varianta Močovina 4 29,3 ± 2,1 b 128,2 (jednorázově) UREA Stabil 4 29,8 ± 1,8 b 130,7 ALZON 46 4 30,4 ± 1,1 b 133,3 ALZON 46+UREA Stabil 1:1 4 30,9 ± 1,1 b 135,7 42

Graf 5. 5 Průměrné hodnoty obsahů lepku v zrnu (%) včetně 95% intervalů spolehlivosti 36 34 32 30 Lepek (%) 28 26 24 22 20 18 LAD (60+40 kg N) nehnojeno Alz.46+UREA St. 1:1 (100kg N) Alzon 46 (100 kg N) Urea Stabil (100 kg N) močovina jednorázově (100 kg N) močovina děleně (60+40 kg N) Varianta Hodnoty obsahu lepku jsou dobře průkazné. Zatímco obsah lepku u nehnojené varianty je 22,82 %, což je nízká hodnota, obsahy u hnojených variant byly skoro totožné a poměrně vyšší s hodnotami okolo 30 %. Nejvyšší obsah lepku má varianta Alzon 46 s hnojivem UREA Stabil v poměru 1:1, ale její obsah není nějak významně vyšší oproti ostatním hnojeným variantám. Je spíše stejný. Vše je patrné na grafu č. 5.5. 5.6 Sedimentační hodnota (Zelenyho test) zrna Míru ovlivnění obsahu N-látek v zrnu u různých variant ukazuje tabulka č. 5.11. Další tabulka s č. 5.12 nám udává průměrné hodnoty včetně směrodatné odchylky u jednotlivých variant, statistickou průkaznost a procentuální rozdílnost hodnot. Tab. 5. 11 Analýza variance hodnot Zelenyho testu Stupně volnosti Suma čtverců Průměr čtverců Testové kritérium F Vliv faktoru p Varianta 6 1298,86 216,48 3,212 0,021304* hnojení Chyba 21 1415,25 67,39 Součet 27 2714,11 43

Tab. 5. 12 Průměrné hodnoty Zelenyho testu (ml) a jejich rozdílů dle Tukeye Průměr ± Faktor Úroveň faktoru N Směrodatná odchylka Varianta Statistická průkaznost Relativní % Nehnojeno 4 42,0 ±19,6 a 100,0 LAD (děleně) 4 59,8 ± 4,8 b 142,3 Močovina (děleně) 4 60,3 ± 3,5 b 143,5 Močovina 4 58,8 ± 5,3 b 139,9 (jednorázově) UREA Stabil 4 60,0 ± 2,9 b 142,9 ALZON 46 4 62,5 ± 1,7 b 148,8 ALZON 46+UREA Stabil 1:1 4 64,0 ± 2,9 b 152,4 Graf 5. 6 Průměrné hodnoty Zelenyho testu (ml) včetně 95% intervalů spolehlivosti Zelenyho test (ml)) 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 nehnojeno LAD (60+40 kg N) močovina jednorázově (100 kg N) močovina děleně (60+40 kg N) Urea Stabil (100 kg N) Alzon 46 (100 kg N) Alz.46+UREA St. 1:1 (100kg N) Varianta Poslední graf ze série s č. 5.6 nám ukazuje znovu rozdílné výsledky mezi nehnojenou a hnojenými variantami. Hnojená varianta s hodnotou 42 ml silně zaostává za ostatními hnojenými variantami. Zde jsou hodnoty mnohem vyšší. Například varianta kombinace Alzonu 26 s hnojivem UREA Stabil v poměru 1:1 má hodnotu 64 ml. Mezi první a poslední variantou je tedy rozdíl 22 ml, což mi připadá velice markantní. Naopak rozdíly mezi hnojenými variantami jsou mizivé. 44