Ověření různých systémů organického hnojení

Transkript

1 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za rok 2012 Zpracoval: Ing. Karel Trávník Schválil: Ing. Vladimír Klement, CSc. vedoucí Oddělení biologických testací Předkládá: Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce úřední kontroly Brno duben

2 1. ÚVOD Dlouhodobá polní zkouška ověřuje možnost minimalizace, případně úplného vynechání hnojení minerálními hnojivy, s cílem prokázat možnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Zkoušky byly založeny postupně, v roce 1993 (5 stanovišť), 1994 (7 stanovišť) a 2000 (2 stanoviště). Rozdíly v posunu plodin vzniklé postupným zakládáním pokusů byly odstraněny v roce Výsledky byly zhodnoceny závěrečnými zprávami, vždy po ukončení osevního sledu. Rokem 2007 byl z důvodu ztráty pokusných polí (prodej pro komerční využití) ukončen pokus na ZS Uherský Ostroh a ze stejných důvodů v roce 2009 pokus v Libějovicích. V roce 2010 následovalo ukončení pokusu v Krásném Údolí. Předkládaná výroční zpráva shrnuje výsledky roku 2012, kdy byl pokusnou plodinou jarní. 2. MATERIÁL A METODY 2.1. Druh polní zkoušky Zkouška je založena jako přesná dlouhodobá na plochách výživářských bází zkušebních stanic ve výrobním typu kukuřičném, řepařském a bramborářském. Výměry hnojených a sklizňových parcel jsou stanoveny podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Osevní postup je šestihonný pro všechny výrobní typy: výrobní typ kukuřičný a řepařský výrobní typ bramborářský 1) 2011 cukrovka 1) 2011 brambory 2) 2012 jarní 2) 2012 jarní 3) 2013 hrách 3) 2013 hrách 4) 2014 řepka ozimá 4) 2014 řepka ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 6) 2016 jarní 6) 2016 jarní 2.2. Zkoušená plodina V roce 2012 byl zkušenou plodinou na všech stanovištích, bez ohledu na výrobní oblast jarní, odrůda Sebastian Kombinace hnojení V každé polní zkoušce je zařazeno 10 kombinací hnojení, (na zkušebních stanicích Lípa a Svitavy 12 kombinací hnojení), které jsou čtyřikrát opakovány. V polní zkoušce je sledováno organické hnojení (hnůj, zaorávka slámy a zeleného hnojení) samostatně a v kombinaci s minerálními hnojivy. Na zkušebních stanicích Lípa a Svitavy je počínaje druhým osevním sledem aplikován na kombinacích 11 a 12 upravený kal z ČOV, jednou samostatně a jednou společně s minerálními hnojivy. 2

3 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojení hnojem 4) hnojení hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy 6) zaorávka slámy + minerální hnojiva 7) zelené hnojení 8) zelené hnojení + minerální hnojiva 9) zelené hnojení + zaorávka slámy 10) zelené hnojení + zaorávka slámy + minerální hnojiva ) vyhnilý kal z ČOV (pouze na stanicích Lípa, Svitavy) 12) vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na stanicích Lípa, Svitavy) 2.4. Dávky živin Za účelem sledování jsou minerální hnojiva používána v takových dávkách, které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Dávky jednotlivých živin v minerálních hnojivech jsou stanoveny podle průměrných výnosů jednotlivých plodin, při dosahování střední výnosové úrovně a udržení dobrého obsahu přístupné živiny v půdě (Pokyny ke hnojení na zkušebních stanicích, 1992) a průměrného odběru živin (Komplexní metodika výživy rostlin, 1990). Z dusíkatých hnojiv je používán při přípravě půdy k setí nebo sázení síran amonný a k přihnojování na list ledek amonný s vápencem. Fosforečná hnojiva jsou dodávána v superfosfátu granulovaném a draslík v draselné soli. Hnojení kvalitním chlévským hnojem je prováděno dvakrát během osevního postupu (ve VTK a VTŘ k cukrovce a řepce ozimé, ve VTB k bramborám a řepce ozimé). Hnojení řezanou slámou obilovin je použito na kombinacích 5, 6, 9 a 10 v dávce 4 t/ha a doplněno přídavkem dusíku v dávce 40 kg/ha v ledku amonném s vápencem. Na kombinacích 5, 6, 9 a 10 je zaorávána také hrachová sláma v množství 1 tuna/ha bez přídavku minerálního dusíku. Posklizňové zbytky ozimé řepky (včetně slámy) se z technických důvodů zaorávají na všech kombinacích. Počítá se s množstvím 4 tuny posklizňových zbytků oz. řepky na 1 ha. K tomuto množství se na kombinace 2, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 (v Lípě a Svitavách i na kombinaci 12) přidává 20 kg N/ha v ledku amonném s vápencem na podpoření mineralizace organické hmoty. Řepková sláma má užší poměr C/N než sláma obilovin, proto je přídavek minerálního N nižší. Ve VTK a VTŘ se na kombinaci č. 5, 6, 9 a 10 zaorává chrást cukrovky v dávce 30 t/ha. Zelené hnojení je používáno pouze na kombinacích č. 7, 8, 9 a 10. Pro zelené hnojení je vysévána hořčice ihned po sklizni jarního e a pšenice ozimé (celkem třikrát za osevní sled). Před zaorávkou se zjistí, jaké množství hořčice narostlo. Ve VTB na stanicích Lípa, Svitavy bude na kombinacích č. 11 a 12 aplikován dvakrát během osevního postupu (k bramborám a řepce ozimé) vyhnilý kal z čistírny odpadních vod. Vápnění je zajišťováno mletým vápencem na všech pokusných kombinacích na podzim před setím řepky. Dávky se stanovují podle kritérií AZZP, tj. podle hodnoty ph zjištěné na příslušné kombinaci v posledním roce před vápněním a podle druhu půdy. Dávky a termíny aplikace jednotlivých hnojiv k jarnímu i v roce 2012 jsou uvedeny v tab. 1. 3

4 Tab. 1: Hnojení e jarního po cukrovce a bramborách VTK a VTŘ: Lednice, Pusté Jakartice, Věrovany, Žatec VTB: Horažďovice, Chrastava, Jaroměřice n/r., Lípa, Staňkov, Svitavy, Vysoká kombinace výrobní typ kukuřičný a řepařský výrobní typ bramborářský hnojení podzim2011 jaro2012 jaro 2012 chrást t.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 K2O kg.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 K2O kg.ha Agrotechnika a ochrana rostlin U všech zkoušek je prováděna včasná a kvalitní příprava půdy, včetně zasetí a výsadby. Výsevné množství se stanovilo podle doporučení, platných pro danou oblast a odrůdu. Během vegetace se prováděla řádná agrotechnika a ošetření chemickými přípravky pouze při silnějším výskytu nebezpečných činitelů Vegetační pozorování a sklizeň Od založení pokusu až do sklizně je prováděno předepsané vegetační pozorování, záznamy o stavu porostu na jednotlivých kombinacích jsou zapisovány do zápisníků a rozdíly vyhodnoceny. Sklizeň se prováděla jednorázově, podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. U e byl zjišťován výnos hlavního i vedlejšího sklizňového produktu, tj. zrna a slámy 2.7. Sledování agrochemických vlastností půdy a obsahu živin v rostlinách Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy jsou po sklizni každé pokusné plodiny odebírány půdní vzorky z každé a stanovuje se ph/cacl2 a obsah přístupných živin (P, K, Ca a Mg) Mehlichovou metodou (M 3). Sledování obsahu Nmin v půdě má být podle metodiky prováděno u všech plodin a kombinací na jaře před hnojením dusíkem a ihned po sklizni z hloubky 0-30 cm a cm ze všech 10, resp. 12 kombinací hnojení. Od roku 2008 (po sklizni řepky ozimé) však bylo sledování obsahu Nmin v půdě ukončeno. Důvodem byl malý vliv dosahovaných výsledků na používané způsoby hnojení. Do budoucna se předpokládá případné jednorázové měření hodnoty Nmin v půdě (např. 1x za osevní sled) pro sledování trendu obsahu minerálního dusíku v půdě. 4

5 Pro sledování příjmu živin rostlinami (za účelem výpočtu ) jsou při sklizni, či před, každé pokusné plodiny odebírány ze všech kombinací vzorky hlavního a vedlejšího produktu. Stanovují se hlavní živiny - N, P, K, Ca a Mg. Na konci každého osevního sledu, což bylo naposledy v r po sklizni e jarního jsou v půdních vzorcích z každé zjišťovány další parametry hodnoty sorpčního nasycení (S, T, V), obsah Ntot, obsah Cox, obsahy těžkých kovů (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn) Technologické rozbory U zrna e jarního se při sklizni stanovuje vlhkost, která se přepočte na standardní vlhkost 14% a zjišťuje se hmotnost tisíce semen. 3. CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST Tab. 2 uvádí základní půdní a klimatické údaje zkušebních stanic. Zastoupeny jsou tři výrobní oblasti s nadmořskou výškou od 172 do 595 m a srážkovým normálem 451 až 798 mm. Stanoviště plně reprezentují půdní a klimatické podmínky ČR. Tab. 2: Základní půdní a klimatické údaje zkušební zkratk výrobn rok nadmořská roční průměr půdní půdní stanice a í oblast založení výška (m) srážky teplota typ druh Horažďovice HOR BVO ,4 KA HP Chrastava CHT BVO ,1 HN H Jaroměřice JAR BVO ,5 HN JH Lípa LIP BVO ,7 KA PH Lednice LED KVO ,2 CE H P. Jakartice PJA ŘVO ,0 LU H Staňkov STV BVO ,8 HN H Svitavy HRA BVO ,5 HN H Věrovany VER ŘVO ,5 CE H Vysoká VYS BVO ,4 KA H Žatec ZAT ŘVO ,3 CE H 4. VÝSLEDKY 4.1. Hodnocení vlivu počasí Podzimní období roku 2011 bylo teplotně téměř normální, na některých stanovištích i teplejší, ale srážkově spíše podnormální, zvláště v listopadu byly srážky minimální. Zimní období bylo teplotně normální, avšak srážkově podprůměrné. Na většině stanovišť byl na srážky chudý i březen, přesto však byl zaset, většinou koncem března, do dobře připravené půdy. Lepší srážkové poměry v dubnu pak zajistily celkem vyrovnané vzcházení, kromě Lednice a Jaroměřic, kde se stav porostu upravil až koncem dubna. Další vegetační období bylo teplotně normální až mírně teplejší, srážkově spíše podprůměrné, s výraznějšími srážkami v červnu, nebo červenci, částečně ve formě přívalových dešťů. Sklizeň však ovlivněna nebyla, porosty nepolehly. Pouze v Lednici, vlivem značné nevyrovnanosti porostu byla sklizeň problematická. 5

6 4.2. Vegetační sledování Ječmen byl zaset na všech stanovištích, kromě Hradce n. Svit., ve třetí dekádě března. Po vzejití byly porosty vesměs vyrovnané a kompletní. Od počátku vegetace se výrazně odlišovala slabším vzrůstem nehnojená kombinace. Po celou dobu vegetace byly velmi dobře znatelné rozdíly mezi sudými a lichými kombinacemi. Z chorob a škůdců byla nejčastěji zjištěna hnědá skvrnitost a mšice, což si na některých stanovištích vyžádalo chemické ošetření. Sklizeň e proběhla bezproblémově ve třetí dekádě července, jen na dvou stanovištích začátkem srpna. Pouze v Lednici byl stav porostu při sklizni špatný, o čemž svědčí výnosy v rozpětí 1 až 2 t.ha -1, výnosové relace mezi kombinacemi však dovolily zařazení těchto výsledků do hodnocení. Na základě dosažených výnosů možno konstatovat, že ročník 2012 byl pro růst a vývoj e průměrný. Vyšší průměrné výnosy zrna na stanovištích v bramborářské oblasti svědčí o příznivějších vláhových poměrech, než v oblasti řepařské Hodnocení dosažených výnosů V tabulkách 3 až 6 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy e ze stanovišť ve výrobní oblasti řepařské a kukuřičné. Tab. 3: Výnos e -zrno (t. ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 1,02 2,10 1,93 2,07 1,19 2,08 0,75 1,75 0,90 1,67 PJA 3,38 4,24 4,48 4,75 4,14 4,34 3,64 4,20 3,77 4,27 VER 2,69 4,17 3,15 4,14 3,39 4,62 2,16 3,85 2,59 4,06 ZAT 5,05 4,78 4,80 4,85 4,65 4,27 4,36 3,75 4,44 4,32 3,04 3,82 3,59 3,95 3,34 3,83 2,73 3,39 2,93 3,58 % 100,0 125,7 118,1 129,9 109,9 126,0 89,8 111,5 96,4 117,8 Nejvyšší průměrný výnos zrna jarního e byl dosažen na kombinaci na níž byl aplikován hnůj a minerální hnojiva - zvýšení výnosu proti nehnojené kombinaci činilo téměř 30%. Vyšší výnosy byly zjištěny téměř na všech kombinacích s minerálními hnojivy. Nejnižší účinnost je patrná při použití zeleného hnojení a zeleného hnojení se zaorávkou slámy, průměrné výnosy jsou pod úrovní nehnojené kombinace (tab. 3). Tab. 4: Výnos e - sláma (t. ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 1,32 2,14 2,23 1,92 1,82 2,37 1,41 1,50 1,32 2,09 PJA 2,40 4,65 3,40 3,90 3,40 4,40 3,15 4,40 3,20 4,70 VER 2,75 4,19 2,60 3,93 2,60 3,69 2,73 3,92 2,99 3,97 ZAT 2,36 2,46 1,55 1,84 2,58 3,01 2,81 1,92 2,39 2,67 2,21 3,36 2,45 2,90 2,60 3,37 2,53 2,94 2,48 3,36 % 100,0 152,0 110,9 131,2 117,6 152,5 114,5 133,0 112,2 152,0 6

7 Nevyšší výnosy ječné slámy vykázaly kombinace se samotnými minerálními hnojivy, MH se slámou a MH +sláma + zelené hnojení, průměrné zvýšení proti nehnojené kombinaci o více než 50%. I u výnosu slámy je patrná nízká účinnost zeleného hnojení (tab. 4). Tab. 5: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-zrno (t.ha -1 ) stanice LED 1,02 1,93 1,19 0,75 0,90 2,10 2,07 2,08 1,75 1,67 PJA 3,38 4,48 4,14 3,64 3,77 4,24 4,75 4,34 4,20 4,27 VER 2,69 3,15 3,39 2,16 2,59 4,17 4,14 4,62 3,85 4,06 ZAT 5,05 4,80 4,65 4,36 4,44 4,78 4,85 4,27 3,75 4,32 3,04 3,59 3,34 2,73 2,93 3,82 3,95 3,83 3,39 3,58 % 100,0 118,1 109,9 89,8 96,4 125,7 129,9 126,0 111,5 117,8 100,0 103,3 100,2 88,7 93,7 Při porovnání výnosů zrna e dosažených na kombinacích hnojených pouze organicky a v kombinaci s minerálními hnojivy je patrný velmi podobný trend. Při aplikaci hnoje, nebo zaorávce slámy je výnos podstatně vyšší, než při použití zeleného hnojení, i kombinovaného se zaorávkou slámy. Při hodnocení výnosů na kombinacích s minerálními hnojivy je patrný přírůstek výnosů pouze při použití hnoje, ostatní kombinace jsou v průměru výnosově stejné, nebo horší než samotné minerální hnojení. Viz tab. 5. Tab. 6: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-sláma (t.ha -1 ) stanice LED 1,32 2,23 1,82 1,41 1,32 2,14 1,92 2,37 1,50 2,09 PJA 2,40 3,40 3,40 3,15 3,20 4,65 3,90 4,40 4,40 4,70 VER 2,75 2,60 2,60 2,73 2,99 4,19 3,93 3,69 3,92 3,97 ZAT 2,36 1,55 2,58 2,81 2,39 2,46 1,84 3,01 1,92 2,67 2,21 2,45 2,60 2,53 2,48 3,36 2,90 3,37 2,94 3,36 % 100,0 110,9 117,6 114,5 112,2 152,0 131,2 152,5 133,0 152,0 100,0 86,3 100,3 87,5 100,0 U slámy se všechna samostatně použitá organická hnojiva projevila podobným zvýšením výnosů. V kombinaci s MH je hnůj a zelené hnojení výnosově výrazně pod úrovní slámy a slámy + ZH. Kombinace s organickými a MH jsou výnosově obdobné, nebo nižší než samotné minerální hnojení (tab. 6). V tabulkách 7 až 10 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy e ze stanovišť ve výrobní oblasti bramborářské. 7

8 Tab. 7: Výnos e -zrno (t. ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 3,47 5,29 4,80 5,29 3,81 5,41 3,78 5,59 4,03 5,20 CHRA 4,50 5,72 5,61 6,02 4,57 5,81 4,15 6,41 4,21 5,92 JAR 5,38 7,50 6,58 7,27 6,15 7,40 6,25 7,44 6,48 7,50 LIP 3,08 5,40 4,20 5,38 3,68 6,23 3,27 6,30 4,00 6,02 4,45 5,41 STA 4,66 6,99 5,80 6,74 5,10 6,97 4,75 6,84 5,07 6,98 HRA 3,14 4,57 4,43 5,01 4,01 4,96 4,17 5,51 4,17 5,30 4,32 5,17 VYS 2,82 3,82 2,88 3,49 2,53 4,02 2,41 4,06 2,62 4,06 3,86 5,61 4,90 5,60 4,26 5,83 4,11 6,02 4,37 5,85 4,39 5,29 % 100,0 145,3 126,9 145,0 110,4 151,0 106,5 156,0 113,2 151,6 113,7 137,0 Na všech kombinacích se samotným organickým hnojením je patrný u zrna i slámy nižší výnos, než na kombinacích hnojených organicky i minerálně. Samotný hnůj aplikovaný u předcházejících brambor zaznamenal u hlavního i vedlejšího produktu výrazný nárůst výnosů proti ostatním organickým hnojivům. Samotné zelené hnojení se projevilo ve výnosu zrna podstatně lépe než v řepařské oblasti, ale ve srovnání s ostatními OH je nejhorší. Viz tab. 7 a 8. Tab. 8: Výnos e -sláma (t. ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 2,18 3,19 2,67 3,65 2,17 3,03 2,63 3,37 2,90 3,81 CHRA 3,79 4,82 4,76 5,07 3,82 4,91 3,49 5,43 3,54 4,97 JAR 2,49 4,42 3,83 4,78 3,20 3,95 3,12 4,58 3,12 4,72 LIP 2,11 3,16 4,00 2,74 2,42 4,00 3,06 4,90 2,58 4,32 4,37 4,27 STA 5,01 8,12 7,08 7,63 5,80 8,17 5,66 7,76 5,84 7,64 HRA 2,41 3,90 4,08 4,89 4,01 5,30 3,82 5,03 3,94 4,99 4,29 4,46 VYS 2,22 3,06 1,67 2,50 1,67 2,78 1,67 3,06 1,11 2,50 2,89 4,38 4,01 4,47 3,30 4,59 3,35 4,88 3,29 4,71 4,33 4,37 % 100,0 151,6 138,8 154,7 114,2 158,8 115,9 168,9 113,8 163,0 149,8 151,2 8

9 Tab. 9: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-zrno (t.ha -1 ) stanice HOR 3,47 4,80 3,81 3,78 4,03 5,29 5,29 5,41 5,59 5,20 CHRA 4,50 5,61 4,57 4,15 4,21 5,72 6,02 5,81 6,41 5,92 JAR 5,38 6,58 6,15 6,25 6,48 7,50 7,27 7,40 7,44 7,50 LIP 3,08 4,20 3,68 3,27 4,00 4,45 5,40 5,38 6,23 6,30 6,02 5,41 STA 4,66 5,80 5,10 4,75 5,07 6,99 6,74 6,97 6,84 6,98 HRA 3,14 4,43 4,01 4,17 4,17 4,32 4,57 5,01 4,96 5,51 5,30 5,17 VYS 2,82 2,88 2,53 2,41 2,62 3,82 3,49 4,02 4,06 4,06 3,86 4,90 4,26 4,11 4,37 5,61 5,60 5,83 6,02 5,85 % 100,0 126,9 110,4 106,5 113,2 145,3 145,0 151,0 156,0 151,6 100,0 99,8 103,9 107,4 104,3 Z tabulky 9 je názorně patrno, že kombinace s hnojem převyšuje výnos ostatních OH o více než 13%. Ve výnosu slámy (tab. 10) je pozitivní vliv hnoje podstatně vyšší než u zrna. Naproti tomu u kombinací s minerálními hnojivy se hnůj ve výnosech zrna pozitivně neuplatnil a u slámy je jen mírně nad úrovní samotného minerálního hnojení. Zelené hnojení v kombinaci s minerálními hnojivy dosáhlo u zrna i slámy nejlepšího průměrného výnosu. Tab. 10: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-sláma (t.ha -1 ) stanice HOR 2,18 2,67 2,17 2,63 2,90 3,19 3,65 3,03 3,37 3,81 CHRA 3,79 4,76 3,82 3,49 3,54 4,82 5,07 4,91 5,43 4,97 JAR 2,49 3,83 3,20 3,12 3,12 4,42 4,78 3,95 4,58 4,72 LIP 2,11 4,00 2,42 3,06 2,58 4,37 3,16 2,74 4,00 4,90 4,32 4,27 STA 5,01 7,08 5,80 5,66 5,84 8,12 7,63 8,17 7,76 7,64 HRA 2,41 4,08 4,01 3,82 3,94 4,29 3,90 4,89 5,30 5,03 4,99 4,46 VYS 2,22 1,67 1,67 1,67 1,11 3,06 2,50 2,78 3,06 2,50 2,89 4,01 3,30 3,35 3,29 4,38 4,47 4,59 4,88 4,71 % 100,0 138,8 114,2 115,9 113,8 151,6 154,7 158,8 168,9 163,0 100,0 102,0 104,7 111,4 107,5 Vliv kalů z ČOV je nutno hodnotit samostatně, protože kaly jsou zkoušeny pouze na dvou stanovištích. Jejich velmi pozitivní vliv na výnos zrna i slámy je patrný, jak při samotném použití, tak i v kombinaci s minerálními hnojivy (tab. 11). Tab. 11: Relativní porovnání výnosů na kombinacích s kaly z ČOV zrno sláma kombinace t.ha -1 3,11 4,39 4,99 5,29 2,26 4,33 3,53 4,37 % 100,0 141,2 160,5 170,1 100,0 191,6 156,2 193,4 9

10 4.4. Hodnocení technologických vlastností zrna e jarního U e byla sledována vlhkost zrna při sklizni, hmotnost tisíce semen a obsah dusíkatých látek. Výsledky jsou v tabulkách 12 a 13. Hodnoty HTS jsou uvedeny při sklizňové vlhkosti. Tab. 12: Technologické vlastnosti - řepařská (+kukuřičná) výrobní oblast stanice stanovení LED vlhkost (%) 10,9 11,3 11,1 11,1 10,8 11,3 11,0 10,7 11,0 10,9 HTS (g) 37,80 34,40 32,60 31,60 36,07 36,93 36,53 32,80 34,80 30,20 N látky (%) 14,2 16,2 15,6 16,9 14,9 16,4 14,7 17,2 15,1 17,3 vlhkost (%) 12,0 11,9 11,9 11,7 11,9 11,6 12,0 12,0 11,9 11,7 PJA HTS (g) 50,15 47,00 49,63 48,27 50,48 48,09 49,54 49,78 50,26 47,57 N látky (%) 8,9 13,6 9,2 11,8 9,3 12,7 9,0 13,3 9,5 12,8 vlhkost (%) 13,4 14,3 13,6 13,5 13,7 14,1 13,8 14,6 13,2 13,6 VER HTS (g) 48,12 44,37 49,51 45,96 47,73 42,79 49,64 44,19 47,09 44,35 N látky (%) 12,2 15,1 11,9 13,6 12,5 14,8 12,2 15,2 12,6 14,3 ZAT vlhkost (%) 12,8 11,7 11,9 11,5 11,6 11,9 11,7 12,0 11,8 11,7 HTS (g) 48,97 44,72 48,24 44,14 48,01 44,30 47,87 44,73 47,33 45,74 N látky (%) 10,4 14,6 10,8 14,4 11,0 14,9 12,3 14,8 13,5 14,9 vlhkost (%) 12,3 12,3 12,1 12,0 12,0 12,2 12,1 12,3 12,0 12,0 HTS (g) 46,26 42,62 45,00 42,49 45,57 43,03 45,90 42,88 44,87 41,97 N látky (%) 11,4 15,0 11,9 14,2 11,9 14,7 12,0 15,1 12,7 14,8. Vlhkost zrna při sklizni byla na většině stanovišť v bramborářské oblasti mírně vyšší než v oblasti řepařské. Rozdíly mezi kombinacemi hnojení byly většinou velmi nízké. Výsledky HTS se podle oblastí liší. Na stanovištích v řepařské oblasti jsou hodnoty jednoznačně vyšší na lichých kombinacích, kde byla aplikována samotná organická hnojiva. Přídavek minerálních hnojiv HTS výrazně snížil. V bramborářské oblasti jsou rozdíly mezi kombinacemi minimální, minerální hnojení se na HTS neprojevilo. Obsah dusíkatých látek v zrnu v bramborářské oblasti byl nižší než na stanovištích řepařských. Různé druhy organického hnojení obsah N látek neovlivnily, zvýšení působilo jednoznačně minerální hnojení, tedy dusík aplikovaný na sudých kombinacích. 10

11 Tab. 13: Technologické vlastnosti - bramborářská výrobní oblast stanice stanovení vlhkost (%) 14,6 14,3 14,5 14,3 14,7 14,4 14,3 14,2 14,6 14,0 HOR HTS (g) 47,41 47,63 48,65 47,69 47,09 47,72 47,84 47,40 47,98 47,89 N látky (%) 9,1 13,2 9,9 12,4 9,4 12,8 9,6 11,9 8,6 12,3 vlhkost (%) 14,1 14,2 14,2 14,2 14,0 14,2 14,2 13,8 14,0 13,9 CHRA HTS (g) 50,26 49,23 48,58 49,32 49,79 50,61 48,48 49,57 48,44 50,00 N látky (%) 8,8 12,4 9,4 11,1 8,8 11,1 8,3 10,9 8,8 10,9 vlhkost (%) 12,5 12,8 12,7 12,8 12,7 12,6 12,7 12,6 12,6 12,5 JAR HTS (g) 46,19 48,03 47,54 49,01 47,63 47,91 47,81 47,75 48,22 48,12 N látky (%) 9,5 13,3 10,6 12,4 10,7 13,3 10,0 13,2 10,6 13,1 vlhkost (%) 13,7 13,0 13,2 12,8 13,5 12,0 13,3 12,3 13,4 13,5 13,3 13,2 LIP HTS (g) 43,02 46,74 47,02 47,80 47,26 47,18 46,46 47,46 47,87 49,39 48,56 48,68 N látky (%) 8,7 10,6 9,2 9,4 9,1 10,4 9,3 10,9 9,4 10,6 9,6 10,1 vlhkost (%) 15,1 14,4 15,3 15,4 14,8 15,2 14,4 15,4 14,8 14,6 STA HTS (g) 51,24 51,96 51,81 51,58 51,02 53,27 51,24 52,66 52,66 54,38 N látky (%) 9,6 12,1 10,4 11,7 10,1 11,8 9,8 12,1 10,4 12,6 vlhkost (%) 14,3 14,4 14,3 14,1 14,3 14,3 14,3 14,3 14,1 14,2 14,2 14,2 HRA HTS (g) 49,64 48,00 51,32 50,58 49,95 48,94 51,66 50,81 51,05 50,57 50,72 51,41 N látky (%) 10,6 13,7 11,1 12,1 10,8 13,1 10,1 12,6 10,4 12,9 10,3 12,0 vlhkost (%) 11,9 13,2 12,3 11,9 12,2 11,8 12,2 12,5 12,0 12,0 VYS HTS (g) 45,40 42,42 44,36 41,84 44,01 44,12 43,83 42,68 46,01 42,86 N látky (%) 10,4 15,3 10,8 14,1 10,8 13,6 9,7 13,8 10,6 13,6 vlhkost (%) 13,7 13,8 13,8 13,6 13,7 13,5 13,6 13,6 13,6 13,5 13,8 13,7 HTS (g) 47,59 47,72 48,47 48,26 48,11 48,54 48,19 48,33 48,89 49,03 49,64 50,05 N látky (%) 9,5 12,9 10,2 11,9 9,9 12,3 9,5 12,2 9,8 12,3 9,9 11, Hodnocení základních agrochemických vlastností půdy Každoročně po sklizni je v půdních vzorcích stanovena půdní reakce ve výluhu CaCl2 a obsah základních živin podle Mehlicha 3. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 14 a 15. Rozdíly v hodnotách ph jsou u některých stanovišť minimální, u některých výraznější, nemají však žádný vztah k použitému hnojení, ani použití minerálních hnojiv není ve výsledcích patrné. 11

12 Tab.14: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni e ŘVO (+KVO) stanice para- metr ph 7,1 7,0 7,1 7,1 7,1 7,1 7,2 7,1 7,1 7,1 P LED K Mg Ca ph 6,4 6,1 6,4 6,3 6,3 6,3 6,4 6,2 6,4 6,3 P PJA K Mg Ca ph 6,5 6,0 6,6 6,6 6,8 6,6 6,7 6,4 7,0 6,6 P VER K Mg Ca ph 6,6 6,8 7,0 6,7 6,8 6,9 6,8 6,4 6,3 5,9 P ZAT K Mg Ca Obsah přístupného fosforu a draslíku je ovlivněn použitým hnojením. Ve významné většině případů je vyšší obsah fosforu, a zvláště draslíku, na sudých kombinacích, kde se na zvýšení půdní zásoby podílelo minerální hnojení. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na kombinacích s chlévským hnojem. 12

13 Tab.15: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni e - BVO stanice HOR CHR JAR LIP STV HRA VYS parametr ph 6,3 5,8 6,2 6,2 6,1 5,8 6,2 5,8 6,3 6,1 P K Mg Ca ph 6,4 6,0 6,1 6,2 6,1 6,3 6,3 6,2 6,1 6,1 P K Mg Ca ph 6,5 6 6,5 6,3 6,5 6,1 6,5 6,1 6,5 6,2 P K Mg Ca ph 6,4 5,9 6,1 5,9 6,2 5,6 6,1 5,7 6,1 5,7 5,7 5,5 P K Mg Ca ph 5,6 5,6 6,3 5,8 6,2 5,8 6 5,5 5,9 5,5 P K Mg Ca ph 6,6 6,4 6,6 6,7 6,7 6,6 6,5 6,6 6,9 6,5 7,1 6,8 P K Mg Ca ph 6,3 6,3 6,5 6,4 6,5 6,2 6,3 6,4 6,8 6,5 P K Mg Ca

14 4.6. Bilance živin Pro výpočet u e jarního se počítá s využitím živin z chlévského hnoje aplikovaného na podzim 2010 k cukrovce a bramborám v dávce 40 t.ha -1 na kombinaci 3 a 4. Využití ve druhém roce po hnojení je 45 % N a 55 % P2O5 a K2O. Dále je nutno započítat ječnou slámu v roce 2010 v dávce 4 t.ha -1 na kombinacích 5, 6, 9 a 10. Využití v druhém roce po aplikaci je 40 % N a 50 % P2O5 a K2O. Ke slámě se aplikovalo na podporu mineralizace 40 kg dusíku při využití ve druhém roce poloviny tohoto množství. Na stejných kombinacích je potřeba v řepařské oblasti započítat zaorávku chrástu v dávce 30 t.ha -1. Výsledky ze zkoušek v řepařské oblasti jsou uvedeny v tabulkách 16 až 20, z oblasti bramborářské 21 až 28. Tab. 16: Bilance živin LEDNICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. 17:Bilance živin P. JAKARTICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH

15 Tab. 18:Bilance živin VĚROVANY roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. 19: Bilance živin ŽATEC roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. 20: Bilance živin řepařská oblast PRŮMĚR ŘO roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH

16 Tab. 21: Bilance živin HORAŽĎOVICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. 22: Bilance živin CHRASTAVA roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. 23: Bilance živin JAROMĚŘICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH

17 Tab. 24: Bilance živin LÍPA roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH kal ČOV kal ČOV + MH Tab. 25: Bilance živin STAŇKOV roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. 26: Bilance živin bez kalu ČOV HRADECnSv. roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH kal ČOV kal ČOV + MH

18 Tab. 27: Bilance živin VYSOKÁ roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH Tab. 28: Bilance živin bramborářská oblast PRŮMĚR BO roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH kal ČOV kal ČOV + MH Z hodnot v uvedených tabulkách a zvláště z porovnání průměrných bilancí mezi výrobními oblastmi (tab. 29) je možno zobecnit následující poznatky. V obou oblastech je obdobná záporná bilance u sledovaných základních živin na kombinaci nehnojené a kombinaci se zaorávkou samotného zeleného hnojení, kde se vnášené živiny nebilancují. Samotné minerální hnojení vykazuje v obou oblastech vyšší bilanční přebytek pouze u draslíku. Kombinace se samotným hnojem i s přídavkem MH vykazují rovněž v obou oblastech shodně pozitivní bilanci u všech živin. V řepařské oblasti jsou bilanční přebytky mírně vyšší, relativně však dosti podobné. Rozdíly mezi oblastmi jsou ve většině případů na kombinacích, kde jsou zaorávány vedlejší sklizňové produkty, což je u obilnin sláma a u cukrovky chrást. Zaorávkou chrástu je bilance zvýhodněna o značné množství živin a proto je v řepařské oblasti kladná, kdežto v bramborářské záporná. Přídavek minerálních hnojiv bilanci dusíku a fosforu pouze vyrovnává, draslík je v mírném přebytku. 18

19 Tab.29: Porovnání průměrné v BVO a ŘVO [kg.ha -1 ] kombinace N P K BVO ŘVO BVO ŘVO BVO ŘVO 1.nehnojeno min. hn. (MH) hnůj hnůj + MH sláma sláma + MH zel. hnoj. (ZH) ZH + MH ZH + sláma ZH+sláma+MH kal ČOV kal ČOV+ MH

20 5. ZÁVĚR V roce pokračoval v obou výrobních oblastech osevní sled jarním em. Z výše uvedených výsledků získaných v tomto roce je možno shrnout a zevšeobecnit následující poznatky: 1. Minerální a organické hnojení vykazuje podstatně vyšší výnosový efekt u zrna i slámy než samotné organické hnojení. Z použitých organických hnojiv je výnosově nejlepší kombinace s chlévským hnojem, v řepařské oblasti i kombinace se zaoraným řepným chrástem. Velmi dobrou výnosovou účinnost prokazuje i čistírenský kal. Zelené hnojení působí v řepařské oblasti výnosovou depresi, v bramborářské oblasti je výnosově mírně lepší než nehnojená kombinace. 2. Vlhkost zrna při sklizni nebyla ovlivněna použitým hnojením. Zjištěná hmotnost tisíce semen se podle oblastí liší. Na stanovištích v řepařské oblasti jsou hodnoty jednoznačně vyšší na kombinacích, kde byla aplikována samotná organická hnojiva. Přídavek minerálních hnojiv HTS výrazně snížil. V bramborářské oblasti jsou rozdíly mezi kombinacemi minimální. Obsah dusíkatých látek v zrnu byl v bramborářské oblasti nižší než na stanovištích řepařských. Různé druhy organického hnojení obsah N látek neovlivnily, zvýšení působilo jednoznačně minerální hnojení, vlivem dodaného dusíku. 3. Rozdíly mezi kombinacemi v hodnotách ph nemají žádný vztah k použitému hnojení, nejen organickému, ale ani vliv minerálních hnojiv se ve výsledcích neprojevil. Obsah přístupného fosforu a draslíku je ovlivněn jednoznačně minerálním hnojením. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na kombinacích s chlévským hnojem. 4. Výrazně zápornou bilanci živin vykazuje nehnojená kombinace a kombinace se zeleným hnojením. Většina ostatních organicky hnojených kombinací má bilanci vyrovnanou nebo přebytkovou (hnůj). Minerální hnojení bylo jednoznačně z bilančního hlediska pozitivní. V řepařské oblasti jsou největší bilanční přebytky na kombinacích s minerálním hnojením a hnojem, či zaorávkou chrástu (slámy). V bramborářské oblasti je efekt MH + zaorávky slámy podstatně nižší, protože nať brambor se do nezapočítává. Samotné kaly z ČOV negativně ovlivňují bilanci dusíku a draslíku. Při současném minerálním hnojení jsou patrné přebytky u všech tří živin. 20