ZÁKLADY OBCHODNÍHO PRÁVA

ZÁKLADY OBCHODNÍHO PRÁVA JUDr. Milada Štefková Určeno studentům technických fakult VŠB TUO Ostrava 2006 1

Cílem tohoto materiálu je poskytnutí základních informací z oboru Obchodního práva pro studenty vysoké školy technického zaměření. Text se dělí do jednotlivých kapitol, jejichž prostudováním student získá přehled o právní úpravě obchodních vztahů. Obsah I. Úvod do obchodního práva II. Podnikání a jeho subjekty III. Právo společností IV. Konkurz a vyrovnání V. Obchodní závazkové vztahy VI. Vybrané typy smluv VII. Soutěžní právo VIII. Závazky v mezinárodním obchodu IX. OSŘ Rozhodčí řízení I. Úvod do obchodního práva l. Pojem obchodního práva Obchodní právo upravuje specifické vztahy v podnikatelské sféře, tj. právní vztahy, které se v podnikatelské sféře vyskytují. Je souborem norem, které upravují právní postavení a vztahy subjektů obchodního práva, a to osob fyzických a právnických. Osoba fyzická člověk, občan, který je nositelem +právní subjektivity. Osoba právnická. Osoba nadaná +právní subjektivitou, vytvořená na základě právního předpisu. Právnickými osobami jsou: a) sdružení fyzických, právnických osob b) účelová sdružení majetku c) jednotky územní samosprávy d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon ------- + Právní subjektivita je právem daná způsobilost fyzickým osobám a právnickým osobám být nositelem práva, konat podle práva, nést následky jednání, které je v rozporu s právem. 2. Prameny obchodního práva - zejména Ústava ČR, zákon č. 1/1993Sb. Listina základních. práv a svobod, usnesení ČNR č. 2/1993Sb. Občanský zákoník, zákon č. 40/l964 Sb. Obchodní zákoník, zákon č. 513/l99l Sb. Živnostenský zákon, č. 455/l991Sb. Konkurs a vyrovnání, zákon č. 328/1991 Sb. 2

Vztah občanského a obchodního práva Občanský zákoník je základní právní normou upravující právní vztahy soukromoprávní sféry, tudíž i práva obchodního. S ohledem na velký rozsah a určitou specifičnost obchodních právních vztahů, je tato právní úprava obsažena ve speciálním zákoně v obchodním zákoníku. Vztah těchto dvou právních norem je vztahem právní normy generální občanský zákoník a právní normy speciální obchodní zákoník. Obchodní vztahy mezi subjekty obchodního práva tj. podnikateli se řeší podle obchodního zákoníku. Občanský zákoník se na tyto subjekty vztahuje teprve v okamžiku,kdy předmětný vztah není obchodním zákoníkem upraven. Např. kupní smlouva o prodeji nemovitosti uzavřená mezi podnikateli. Podle občanského zákoníku se řeší právní vztahy, kdy na jedné straně je podnikatel na straně druhé soukromá osoba nepodnikající a právní vztahy mezi nepodnikatelskými subjekty. Z daného pravidla existují výjimky jako např. smlouva o úvěru upravená pouze obchodním zákoníkem, která platí i v případě, že smlouvu o úvěru s peněžním ústavem, který musí být právnickou osobou, uzavírá soukromá osoba nepodnikatel. Občanský zákoník zákon číslo 40/l964 Sb. Generální právní norma, která upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem. Obchodní zákoník - zákon číslo 513/1991Sb. Speciální právní norma upravující právní vztahy v podnikatelské sféře tj. postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé další vztahy s podnikáním související. Zabývá se tedy právním postavením podnikatelů a vztahy, do kterých podnikatelé navzájem vstupují při uskutečňování podnikatelské činnosti. Obchodní zákoník se člení do tří základních částí: I. Obecná část II. Obchodní společnosti a družstvo III. Obchodní závazkové vztahy II. Podnikání a jeho subjekty Obchodní zákoník definuje co je podnikání, kdo je subjektem podnikání tedy podnikatelem podle této právní normy. Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je : l. Osoba zapsaná v obchodním rejstříku 2.Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění 3.Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů 4. Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. předpisu. Ad 1) Osoby zapsané v obchodním rejstříku 3

l.l. Osoby zapsané v obchodním rejstříku l.2. Obchodní rejstřík 1.3. Obchodní věstník 1.1. Osoby zapsané v obchodním rejstříku Do obchodního rejstříku se zapisují: - obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon - fyzická osoba /podnikatel/ s trvalým pobytem na území ČR na vlastní žádost - fyzická osoba /podnikatel/ jestliže: - výše jeho čistého obratu dosáhla nebo překročila částku v posledních dvou obdobích, která zakládá povinnost ověření účetní závěrky auditorem - provozuje živnost průmyslovým vzorem - stanoví tak zvláštní předpis Pro zajištění dobrého chodu obchodních styků je třeba, aby subjekty pohybující se v tomto prostředí měly přístup k určitým informacím o svých obchodních partnerech.proto zákon ukládá podnikatelským subjektům povinnost zaznamenávat v úředních záznamech, které jsou veřejně přístupné, určité skutečnosti, které jsou pro obchodní styk důležité. Navíc je pak uloženo zákonem záznam těchto skutečností publikovat v úředních věstnících k tomu určených, aby mohl každý, kdo má zájem, do nich nahlédnout. Někdy je na tento úřední záznam vázána i existence určitých právních skutečností, tj. mají konstitutivní účinky jako např. zápis do obchodního rejstříku na vznik obchodní společnosti, výmaz obchodního rejstříku na zánik obchodní společnosti. Úřednímu zaznamenávání takových skutečností slouží v České republice OBCHODNÍ REJSTŘÍK upravený 27-34 obchodního zákoníku. Zveřejňování nebo-li publikace záznamů v obchodním rejstříku uvedených je zajištěno v návaznosti na 33, 34, 770 Ob.Z nařízením vlády č. 63/1992Sb. o OBCHODNÍM VĚSTNÍKU. l.2. Obchodní rejstřík Jedná se o veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. Zapisují se údaje, které mají význam pro pružný a bezpečný obchodní styk a z tohoto důvodu jsou tyto zápisy obligatorní, tj. závazné, povinné. Obchodní rejstřík je veden rejstříkovým soudem, kterým je příslušný krajský soud podle sídla, místa podnikání fyzické nebo právnické osoby. Skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění. Vůči tomu, komu bylo známo provedení zápisu v obchodním rejstříku, jsou účinné ode dne tohoto zápisu. Kdo jedná v důvěře v zápis uvedený v obchodním rejstříku je právem chráněný a to tak, že proti tomu kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, nestanoví-li zákon jinak. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, to znamená, že je každému přístupný. Každý má právo do něho nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá rejstříkový soud ověřený úplný nebo částečný opis zápisu, potvrzení o existenci či neexistenci určitého zápisu v obchodním rejstříku. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin obsahující důležité právní dokumenty týkající se založení, fungování, rušení podnikatelského subjektu. 4

Např. společenskou, zakladatelskou smlouvu, zakladatelskou listinu, rozhodnutí o volbě, jmenování a odvolání statutárních orgánů, výroční zprávy, účetní závěrky, rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí o změně právní formy, fúzi, rozdělení právnické osoby, rozhodnutí vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání atd. Veškeré listiny určené zákonem k založení do sbírky listin je podnikatel povinen bez zbytečného odkladu ve dvojím vyhotovení předložit rejstříkovému soudu. Pokud není listina vyhotovena v českém jazyce je nutné doložit i její úředně ověřený překlad. Údaje zapisované do obchodního rejstříku: 28 odstavec 1 firma (název pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku) sídlo právnické osoby bydliště a místo podnikání fyzické osoby, liší-li se od bydliště identifikační číslo předmět podnikání právní forma právnické osoby statutární orgán jméno, bydliště, jakým způsobem jednají, den vzniku, zániku oprávnění jednat jménem podnikatele označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu, nebo jiné organizační složky, jméno a bydliště vedoucího jméno prokuristy s uvedením způsobu jakým za podnikatele jedná další skutečnosti, stanoví-li tak zákon - např. vstup do likvidace - jméno a bydliště likvidátora, prohlášení konkursu - jméno bydliště konkursního správce, výzva věřitelům, zahájení řízení o vyrovnání, právní důvod výmazu z obchodního rejstříku. 28, odstavec 2 se do obchodního rejstříku uvádí další údaje nutné k zápisu, které vyplývají ze zákonem daných náležitostí pro založení, fungování, rušení jednotlivých podnikatelských subjektů, tj. obchodních společností, družstva a další specifické údaje vyplývající z podnikání zahraničních osob v České republice. Návrh na zápis, změny zápisů, zánik zapisovaných skutečností. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává oprávněná osoba, jíž se zápis týká, osoba oprávněná podle zákona nebo zmocněná těmito osobami. Návrh musí být doložen listinami, které potvrzují skutečnosti, které mají být do obchodního rejstříku zapsány. Zápis se provede ke dni určenému v návrhu. Usnesení o povolení zápisu nabude právní moci později než je uvedeno v návrhu, případně v návrhu není uveden den, ke kterému má být skutečnost zapsána, provede se zápis ke dni právní moci tohoto usnesení. Podpisy uvedené na návrhu / případně plné moci/ musí být úředně ověřené. Změny a zánik zapisovaných skutečností je povinen každý bez zbytečného odkladu oznámit rejstříkovému soudu. Rovněž státní orgány okamžitě upozorní rejstříkový soud, pokud při své činnosti narazí na skutečnosti, které je třeba zaznamenat. Provedení zápisu do obchodního rejstříku a uložení listiny do sbírky listin rejstříkový soud bez zbytečného odkladu zveřejní. l. 3. Obchodní věstník 5

Zveřejnění údajů zapsaných v Obchodním rejstříku se uskutečňuje v Obchodním věstníku. Vydáváním obchodního věstníku /nařízení vlády č. 63/1992Sb. / je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má sídlo v Brně. Ve Věstníku se zveřejňují údaje v případech, kdy tak stanoví: obchodní zákoník, zákon o konkursu a vyrovnání, to co stanoví specielní zákon, rozsudky ve věcech obchodních, pokud soud přiznal právo na uveřejnění, oznámení nebo rozhodnutí státních orgánů týkající se podnikatelů. Podkladem pro zveřejnění jsou originály nebo úředně ověřené kopie originálů Ad) 2 Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění Podmínky pro provozování podnikatelské činnosti živnosti stanoví zákon č. 455/1991Sb. o Živnostenském podnikání. Živnostenské podnikání jako takové se dále řídí především Obchodním zákoníkem pokud se jedná o vzájemné vztahy podnikatelů v rámci podnikatelské činnosti, Občanským zákoníkem pokud se jedná o vztahy mezi podnikateli a zákazníky /nepodnikatelé/ a Zákoníkem práce, pokud se jedná o vztahy mezi podnikateli a jejich pracovníky, zaměstnanci. 2.l. Živnost 2.2. Živnostenská kontrola 2.3. Živnostenská správa 2.l. Živnost Živnostenský zákon (dále zákon) upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále živnost) a kontrolu nad jejich dodržováním. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku provozovaná podle zákona,. Živností není: 1. Činnost vyhrazená zákonem státu nebo určené právnické osobě/např. pošta/ 2. Využívání výsledků tvůrčí duševní činnosti 3. Hromadná správa autorských práv 4. Restaurování kulturních památek 5. V zákoně uvedený výčet svobodných povolání fyzických osob /např. lékaři, tlumočníci, advokáti, auditoři, burzovní makléři / 6. V zákoně uvedený výčet odvětví /např. banky, pojišťovny, výroba elektřiny, plynu/ 7. Činnosti spojené s pronájmem nemovitostí, pokud nejsou poskytovány další činnosti, které s pronájmem nesouvisí. Subjektem živnosti mohou být fyzické a právnické osoby jak tuzemské, které mají bydliště, sídlo podnikání na území ČR, tak zahraniční, které mají bydliště místo podnikání mimo území ČR. Podmínky živnostenského podnikání pro zahraniční podnikatele jsou stejné pokud není zákonem stanoveno jinak. 6

Druhy živností ------------------ 1. Podle předmětu podnikání 2. Podle vzniku oprávnění k podnikání Ad l/ Podle předmětu podnikání Podle předmětu podnikání na živnosti provozující služby, obchod a výrobu. Ad 2/ Podle vzniku oprávnění k podnikání Ohlašovací : a) volné /nařízení vlády č. 140/2000Sb., příloha nařízení vlády 469/2000Sb. /obsahové náplně jednotlivých živností/ b) řemeslné /příloha č. 1 zákona/ c) vázané /příloha č. 2 zákona/ Koncesované /příloha č. 3 zákona/ Vznik živnostenského oprávnění U ohlašovací živnosti vzniká oprávnění k podnikání dnem ohlášení příslušnému živnostenskému úřadu, tj. u fyzické osoby podle místa bydliště na území ČR, u právnické osoby podle sídla podnikání. Zahraniční fyzická. osoba podle místa povoleného pobytu pokud nezřizuje na území ČR organizační složku. U koncesované živnosti vzniká oprávnění k podnikání dnem nabytí právní rozhodnutí o udělení koncese. Žádost o udělení koncese podává fyzická, právnická osoba u příslušného živnostenského úřadu dtto ohlašovací. Průkazem živnostenského oprávnění je u ohlašovací živnosti následně vydaný Živnostenský list. Průkazem živnostenského oprávnění u koncesované živnosti je Koncesní listina. Podmínky vzniku živnostenského oprávnění ----------------------------------------------------- 1. Všeobecné 2. Zvláštní Ad1) Všeobecné podmínky provozování živnosti a) dosažení věku 18 let b) způsobilost k právním úkonům c) bezúhonnost d) předložení dokladů o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánů státu daňové nedoplatky. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad. Bezúhonný není kdo byl pravomocně odsouzen: - pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku - pro spáchání úmyslného trestného činu souvisejícího s podnikáním - pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání U právnické osoby tuto podmínku musí splňovat odpovědný zástupce. Bezúhonnost se dokládá výpisem z rejstříku trestů. Ad2) Zvláštní podmínky provozování živnosti 7

Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná a jiná způsobilost stanovená zákonem. Odpovědný zástupce Pokud podnikatel fyzická osoba nesplňuje podmínky odborné způsobilosti musí ustanovit tzv. odpovědného zástupce, tj. fyzickou osobu prostřednictvím které bude živnost provozovat. Tato osoba musí splňovat jak všeobecné, tak zvláštní podmínky pro provozování živnosti, musí mít bydliště na území ČR, musí prokázat znalost českého jazyka. Tuto osobu musí dále určit podnikatel: - právnická osoba se sídlem v ČR - zahraniční právnická osoba - zahraniční fyzická osoba, která nemá povolený na území ČR pobyt Provozování živnosti průmyslovým způsobem ----------------------------------------------------- Živnost je provozovaná průmyslovým způsobem jde-li o činnost: a) zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti b) využívají organizační dělení výkonu dílčích prací, úkonů, postupů, profesí. Překážka provozování živnosti ------------------------------------- Nezpůsobilý k provozování živnosti je: - FO, PO na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo soud rozhodl o ukončení provozu podniku - FO,PO po dobu tří let po zrušení konkursu: - po splnění rozvrhového usnesení - majetek úpadce nepostačoval ke krytí nákladů konkursu - konkurs zamítnut pro nedostatek majetku - FO, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozované živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru Zánik živnostenského oprávnění --------------------------------------- Živnostenské oprávnění zaniká: a) smrtí podnikatele, dědicové pokud do 1 měsíce po skončení dědického řízení oznámí živnostenskému úřadu, že pokračují b) zánikem právnické osoby bez právního nástupce c) výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku d) stanoví-li tak zvláštní předpis e) rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění a to: - na žádost podnikatele - podnikatel nadále nesplňuje všeobecné podmínky pro provozování živnosti - na návrh orgánu státní správy pro porušování podmínek, za kterých byla vydána koncesní listina, živnostenský list 8

Živnostenský rejstřík ------------------------- Živnostenský rejstřík vedou okresní živnostenské úřady. Slouží k evidenci podnikatelů, kteří mají živnost v daném obvodu. Živnostenský rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují podstatné náležitosti uváděné v živnostenském listě nebo koncesní listině, včetně změn a zániku živnostenského oprávnění. Živnostenský rejstřík má část veřejnou a neveřejnou. Z části veřejné mohou být pořizovány výpisy, opisy nebo potvrzení o zápisu. Z části neveřejné rovněž pokud dotyčná osoba prokáže právní zájem na znalosti těchto skutečností. Údaje uvedené v rejstříku jsou pak předávány do ústřední evidence podnikatelů vedené Živnostenským úřadem ČR. Zápisy uvedené v živnostenském rejstříku mají pouze deklaratorní účinek, tj. mají pouze evidenční a informační funkci. 2.2. Živnostenská kontrola a pokuty Zákonem je dáno oprávnění živnostenského úřadu provádět svými pracovníky případně za přítomnosti zástupců dalších orgánů živnostenskou kontrolu podle zákona o státní kontrole. K zajištění objektivity kontroly může podnikatel sám přizvat ke kontrole jím zvolenou třetí osobu, aby se jí účastnila. K odstranění nedostatků zjištěných kontrolou vydá živnostenský úřad rozhodnutí, proti kterému je možné odvolání, a to do 15 dnů. Živnostenský zákon uvádí dvě skupiny správních deliktů, a to neoprávněné podnikání a porušení jiných ustanovení zákona, které jsou sankcionovány ukládáním pokut. Pokuty lze ukládat jak fyzickým tak právnickým osobám. Fyzické osoby za neoprávněné podnikání mhou být trestány podle přestupkového zákona nebo trestního zákona, pokud jejich jednáním je naplněna skutková podstata přestupku nebo trestného činu. Promlčecí lhůty Subjektivní promlčecí lhůta pro ukládání pokut je jeden rok ode dne, kdy se živnostenský úřad o porušení zákona dozvěděl a promlčecí objektivní lhůta pět let ode dne, kdy k porušení zákona došlo. 2.3. Živnostenská správa Správu ve věci živností řeší samostatný zákon č. 570/1991Sb.o živnostenských úřadech. Správu vykonávají tyto správní orgány: Živnostenský úřad České republiky Krajský živnostenský úřad Okresní živnostenský úřad činnost vykonávají obce s rozšířenou působností Obecní živnostenské úřady 9

III. Právo společností Právo společností existuje v obchodním zákoníku jako samostatný oddíl.obecně právo společností zahrnuje právní normy, jejichž předmětem je regulace právních poměrů soukromoprávních sdružení osob, která byla vytvořena za účelem dosažení určitých právem dovolených cílů obdobně jako je sleduje jednotlivec. Obecně náleží do práva soukromého ale má určité prvky veřejnoprávní. Soukromoprávní charakter je dán tím, že rozhodnutí založit společnost je svobodným, dobrovolným rozhodnutím jednotlivce.veřejnoprávní prvky jsou dány tím, že jednotlivec musí splnit zákonem dané podmínky, aby společnost právně vznikla získala právní subjektivitu /viz úvodní kapitola/. Například zákonem daný povinný obsah smlouvy o založení společnosti, podmínky pro získání živnostenského oprávnění /viz předchozí kapitola/ dále vznik, změna a zánik je vázán na registraci, vyžaduje úřední povolení, účetnictví podléhá státnímu dozoru apod.. Právní úprava společností v obchodním zákoníku upravuje založení vznik, změnu, rušení a zánik obchodních společností tj. veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva. Založení, vznik, rušení a zánik obchodní společnosti Obchodní společnost jako taková je právnická osoba založená za účelem podnikání, a to fyzickými a právnickými osobami. Pojmové znaky obchodní společnosti jsou: a) jedná se o soukromoprávní sdružení, stát z hlediska veřejnoprávního zasahuje při vzniku, změně a zániku společnosti b) účelem tohoto sdružení je společné podnikání c) jde o sdružení v některé zákonem stanovené formě Založení a vznik obchodní společnosti Společnost může založit fyzická i právnická osoba. Založení obchodní společnosti se děje sepsáním společenské nebo zakladatelské smlouvy, případně zakladatelské listiny, pokud společnost zakládá pouze jedna osoba. Zakladatelská listina pak musí být sepsána formou notářského zápisu, tam kde to stanoví zákon. Všechny dokumenty se vyhotovují písemně a musí být opatřeny úředně ověřenými podpisy. Společnost lze založit i v zastoupení na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem. Tato plná moc musí být přiložena ke smlouvě a tvoří její nedílnou součást. Fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti. Obsahové náležitosti společenské, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny budou rozvedeny v následujících kapitolách u jednotlivých obchodních společností. Po založení společnosti tj. po sepsání společenské smlouvy, se podá návrh na 10

zapsání do obchodního rejstříku u příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud v jehož území bude mít společnost sídlo, místo podnikání. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od sepsání společenské smlouvy a obsahuje společenskou smlouvu a další doklady tak, jak to vyžaduje zákon. Zapsáním do obchodního rejstříku společnost vzniká, začíná právně existovat. Teprve od okamžiku zápisu může činit právní úkony vůči třetím osobám a je z nich právně zavázána jako společnost. V období mezi založením a vznikem společnosti jsou právními úkony souvisejícími se vznikem a fungováním zakládané společnosti vázáni jednotliví společníci /zakladatelé/. Pokud po vzniku společnosti tato tyto právní úkony do třech měsíců neodmítne, je jimi vázána. Majetková základna společnosti Obchodní majetek fyzické osoby věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty, které patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodní jmění fyzické osoby soubor obchodního majetku a závazků vzniklých z podnikání Obchodní majetek právnické osoby veškerý majetek podnikatele. Obchodní jmění právnické osoby veškerý majetek a závazky vzniklé z podnikání. Čistý obchodní majetek fyzické osoby obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Čistý obchodní majetek právnické osoby obchodní majetek po odečtení veškerých závazků vzniklých z podnikání. Vlastní kapitál vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele. Základní kapitál Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Vklad a správa vkladu Vklad společníka Souhrn peněžních nebo jiných penězi ocenitelných hodnot /nepeněžitý vklad/, které se osoba zavazuje splatit za účelem účasti na podnikání. Nepeněžitý vklad: - hodnota, kterou může společnost využít v souvislosti s předmětem podnikání - musí být splacen před zápisem do obchodního rejstříku - hodnota nepeněžitého vkladu musí být stanovena znaleckým posudkem - posudek musí obsahovat: - a) popis nepeněžitého vkladu - b) použité způsoby ocenění c) částku ocenění vkladu Správa vkladu Před vznikem společnosti spravuje vklad, případně splacené části vkladu tzv. správce vkladu tj.zakladatel, banka, jiná FO, PO pověřená touto činností ve společenské nebo zakladatelské smlouvě. Vlastnické právo ke vkladům získá společnost dnem zápisu do obchodního rejstříku. Vlastnické právo k nemovitostem dnem zápisu do katastru nemovitostí. /písemné prohlášení o vkladu nemovitosti s úředně ověřeným podpisem předá vkladatel správci vkladu před podáním návrhu na zápis společnosti do OR/. Věc movitá vklad je splacen předáním věci správci vkladu. 11

Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen předat věci společnosti. V případě, že společnost nevznikne vrátit věci zakladatelům. Podíl Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Podíl vyjadřuje míru účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti. Vypořádací podíl Při zániku společnosti jde o míru účasti na vlastním kapitálu společnosti, zjištěného účetní závěrkou při zániku společnosti. Splatný je do tří měsíců od schválení této účetní závěrky, vyplácí se v penězích. Podíl na likvidačním zůstatku Při rušení společnosti likvidací má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace Rezervní fond Slouží ke krytí ztrát společnosti. Povinně vytváří s.r.o., a.s.. Vytváří se z čistého zisku, nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk. Ručení Primárně ručí za závazky společnosti sama společnost. Ručení společníků za závazky společnosti je sekundárním /druhotným/ závazkem. Po zániku společnosti ručí společníci za závazky společnosti stejně jako za jejího trvání. V případě likvidace do výše podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Orgány společnosti U osobních společností nejsou předepsány. Kapitálové společnosti vytváří obecně tři orgány, které jsou povinné /obligatorní/ nebo nepovinné /fakultativní/, a to podle typu společnosti. Nejvyšší orgán společnosti - tvořený všemi společníky Správní orgán společnosti - vede běžný chod společnosti /statutární orgán/ Kontrolní orgán kontroluje práci správního orgánu a informuje orgán nejvyšší Tyto orgány nesou různé názvy a mají různé pravomoci podle jednotlivých typů společností./viz s.r.o., a.s., družstvo/ Zrušení a zánik společnosti Společnost se zrušuje z důvodů stanovených zákonem v 68, odstav. 3 Ob.Z.: a) uplynutím doby, na kterou byla založena b) dosažením účelu, pro který byla založena c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků o zrušení společnosti d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí soud na návrh rozhoduje o zrušení společnosti 68, odstav. 6, např.: - dva roky se nekonala valná hromada 12

- nebyly zvoleny orgány společnosti - společnost pozbyla oprávnění k podnikání - nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nelze podnikat atd. e) dnem rozhodnutí společníků o fúzi, převodu jmění na společníka f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušení konkursu protože majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu g) zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Způsob zrušení společnosti Bez likvidace, kdy veškerý majetek, veškerá práva a povinnosti rušeného podnikání přechází na právní nástupce. Likvidací, bez právního nástupnictví. subjektu Bez likvidace, tj. přeměnou společnosti 69 a nás. OB.Z Přeměna společnosti: a) fúzí b) převodem jmění na společníka c) rozdělením d) změnou právní formy společnosti ad a)/ F ú z í Fúze se může uskutečnit sloučením nebo splynutím. S l o u č e n í m - dochází k zániku společnosti nebo více společnosti, jemuž předchází její zrušení bez likvidace. Jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou společnost /nástupnická společnost/. Společníci zanikající se stávají společníky nástupnické., nestanoví-li zákon jinak. Společnost A se sloučí se společností B. Společnost A zanikne bez likvidace, její práva a povinnosti přešla na společnost B. S p l y n u t í m - dochází k zániku dvou nebo více společností, jemuž předchází zrušení bez likvidace. Jmění zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost. Společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak. Společnost A splývá se společností B a práva a povinnosti obou přechází na nástupnickou C. Z a n i k a j í c í a n á s t u p n i c k é společnosti musí mít s t e j n o u právní formu, nestanoví-li zákon jinak. Ad b)/ P ř e v o d e m jmění na společníka Za podmínek stanovených u jednotlivých forem společností mohou společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnout, že společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v České republice. AD c)/ R o z d ě l e n í - Rozdělení se založením nových společností - Rozdělení sloučením 13

- Kombinací obou předchozích forem Rozdělením rozdělovaná společnost zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnické společnosti a její společníci se stávají společníky nástupnických společností, nestanoví-li zákon jinak. Při rozdělení musí mít zanikající společnost i nástupnické společností stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak. Rozdělení sloučením. Při rozdělení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi zanikající společnost i nástupnické společnosti. Rozdělení se založením nových společností. Při rozdělení se založením nových společností je zúčastněnou společností pouze zanikající společnost. Ad d)/ Změna právní formy společnosti Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Společnost může změnit svoji právní formu na jinou společnost nebo družstvo, pokud není zákonem stanoveno jinak. Právní účinky změny právní formy jsou vázány na zápis do obchodního rejstříku. Likvidace společnosti V případě, že majetek rušené společnosti nepřechází na dalšího právního nástupce, je nutné provést likvidaci. Obecně platí pravidlo, že vždy když zůstane nějaký majetek společnosti, který nemá právního nástupce, musí proběhnout likvidace 70 a nás. OB.Z. Likvidací obchodní společnosti se rozumí zvláštní zákonem upravené mimosoudní řízení, jehož účelem je vypořádání majetkových poměrů rušené společnosti. Postup likvidace 1. Rozhodnutí o zrušení společnosti likvidací rozhodnutím společníků nebo soudem. 2. Jmenování likvidátora statutárním orgánem společnosti nebo soudem. 3. Zápis vstupu společnosti do likvidace a jména a bydliště likvidátora do obchodního rejstříku. 4. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem v likvidaci. 5. Jmenováním likvidátora na něj přechází pravomoci statutárního orgánu. Povinnosti likvidátora související se vstupem do likvidace: 1. Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Nové smlouvy jen v souvislosti s nedokončenými obchody. 2. Oznámí vstup do likvidace všem známým věřitelům. 3. Zveřejní nejméně dvakrát za sebou s alespoň se dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. 4. Likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. 5. Likvidátor podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu v případě, že zjistil, že společnost je předlužena. 6. Sepíše zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení majetkového zůstatku, tj. likvidačního zůstatku. 14

7. Ke dni zpracování výše uvedeného návrhu sestaví likvidátor účetní závěrku. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku. 8. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Jednání společnosti vůči třetím osobám Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem /statutární orgány/. Pracovníci nebo členové mohou za právnickou osobu jednat, pokud je tak stanoveno ve vnitřních předpisech, nebo je to vzhledem k pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li pracovník svá oprávnění je toto závazné pokud o překročení účastník nemohl vědět. Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Je-li podnikatelem právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Za právnickou osobu pak mohou jednat: Statutární orgán Zástupce Statutární orgán Činí jménem právnické soby veškeré právní úkony, které se týkají předmětu činnosti a ve všech věcech, které s předmětem činnosti souvisí. Statutárním orgánem osobních společností jsou jejich společníci, tj. u veřejné obchodní společnosti společníci a komplementáři u komanditní společnosti. Statutárním orgánem tak může být pouze společník a nikdo jiný. Statutárním orgánem kapitálových /společností s.r.o., a.s., družstvo/ mohou být i osoby třetí, nemající postavení společníků. Podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu Společné /tj. osobní i kapitálové společnosti/ předpoklady pro účast ve statutárních orgánech společnosti: - věk minimálně 18 let - plná způsobilost k právním úkonům - bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona - nedostatek skutečnosti, jež je překážkou provozování živnosti podle živnostenského zákona /touto skutečností je konkurs, daňové nedoplatky u finančního úřadu/ 15

Zástupce Ze zákona je zástupcem vedoucí organizační složky 13, odstav. 3 Ob.Z, osoba pověřená 15 Ob.Z. Vedoucí organizační složky je oprávněn podle citovaného ustanovení obchodního zákoníku činit veškeré právní úkony, které se týkají této složky. Osoba, která byla pověřená při provozování podniku určitou činností je zmocněna ke všem právním úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází., Osobou pověřenou může být nejen zaměstnanec, ale i společník, člen družstva., Překročí-li pověřená osoba zmocnění uvedené v odstavci 1, je takovým jednáním podnikatel vázán pokud třetí osoba nemohla o překročení vědět, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Na základě plné moci je oprávněna jednat jménem podnikatele osoba, která k tomu byla zmocněna statutárním orgánem právnické osoby, nebo podnikatelem fyzickou osobou. Právní zastoupení na základě plné moci může být přímé nebo nepřímé. Přímé zástupce činí právní úkony jménem a na účet zastoupeného. Práva a povinnosti vzniklé z jednání na základě plné moci zavazují přímo zmocnitele. Nepřímé zástupce koná jménem svým a na svůj účet a nabytá práva a povinnosti převádí na zastoupeného. Zastoupení podle právního důvodu vzniku lze dělit na zastoupení zákonné a zastoupení smluvní na základě zmocnění plnou mocí. Zastoupení zákonné Zastoupení zákonné vzniká přímo ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu. Např. statutární orgán. Zastoupení na základě plné moci Plnou mocí udělí zmocnitel zmocněnci právo zastupovat ho v právních vztazích. Zmocnitelem i zmocněncem může být fyzická i právnická osoba. Pokud je plnou moci k právním úkonům zmocněna fyzická osoba nemůže tato převést zmocnění na další osobu. Další osoba může jednat jedině když je k tomuto v plně moci výslovně zmocněna. Pokud je zmocněncem právnická osoba, jedná její statutární orgán nebo osoba jím pověřená. Na straně zmocněnce i zmocnitele může být více osob. Pokud není stanoveno jinak jednají všichni dohromady. Rozsah zmocnění Plná moc speciální pro určitou věc, konkrétní právní úkon. Plná moc generální pro všechny právní úkony, které je oprávněn činit zmocnitel. Forma plné moci Ústní plná moc je dostačující, pokud na základě plné moci nejsou činěny písemné právní úkony a týkají se pouze určité věci Písemná plná moc je nutná k právním úkonům, které je nutné činit písemně nebo netýká-li se plná moc pouze jednoho právního úkonu 16

Překročení zmocnění Právní úkon jímž zmocněnec překročil rozsah zmocnění dané plnou mocí zmocnitele přímo nezavazuje, jedině když dodatečně tento právní úkon schválí. Pokud se zmocnitel dozví o překročení musí bez zbytečného odkladu projevit nesouhlas, jinak se má zato, že souhlasí. Takto se postupuje i v případě jednání bez plné moci. Pokud zmocnitel právní úkony zmocněnce, kterými překročil rozsah zmocnění daného plnou mocí neodsouhlasí zavazuje jednání pouze zmocněnce. Pokud třetí osoba s níž bylo jednáno věděla o překročení plné moci je rovněž tímto jednáním vázána. Zánik plné moci Plná moc zaniká: a) provedením právního úkonu podle plné moci, b) odvoláním zmocnitele, c) vypovězením zmocněncem, d) smrtí FO zmocněnce, e) smrtí FO zmocnitele, pokud ze znění plné moci nevyplývá něco jiného /právnická osoba zánikem bez právního nástupce/. Zemře-li zmocněnec nebo vypoví-li zmocnitel plnou moc je zmocněnec povinen učinit nezbytné právní úkony tak, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu na svých právech. Prokura je forma zmocnění opravňující ke všem právním úkonům kromě zcizování a zatěžování nemovitostí. Pokud i tato oprávnění jsou uvedena v písemném rozhodnutí o udělení prokury může i tato. Musí být uvedeno v obchodním rejstříku. Neoprávněná osoba Podnikatele zavazuje i jednaní jiné osoby tzv. neoprávněné osoby v jeho provozovně vůči třetí osobě, která nemohla vědět, že jednající osoba není k tomuto jednání oprávněná. Zákon chrání práva třetí osoby, která jedná v dobré víře, protože vzhledem k přítomnosti této soby v provozovně a jejímu chování nemohla vědět, že jednající osoba nebyla k vykonání daného právního úkonu zmocněna. Pokud podnikatel chce úkon odmítnout, musí prokázat, že třetí osoba nejednala v dané situaci v dobré víře. 17

Obchodní společnosti a družstvo VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Společníky mohou být fyzické i právnické osoby. Může být založena pouze za účelem podnikání. Zisk i ztráta se dělí rovným dílem. Zisky společníků se zdaní pouze jednou. Společníci této společnosti nesmí být společníky jiné společnosti. Zde se nevytváří základní kapitál. Zakládá se společenskou smlouvou, která musí obsahovat a) obchodní jméno a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby jsou statutárním orgánem c) předmět podnikání společnosti. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Jménem společnosti jsou oprávněni jednat všichni společníci. Zrušení a zánik společnosti výpovědí společníka, podanou nejpozději šest měsíců před uplynutím kalendářního roku, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného, smrtí jednoho ze společníků, ledaže společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic, ten se o svou účast přihlásí a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, zánikem právnické osoby, která je společníkem, prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků, zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků. Zánik společnosti výmazem z obchodního rejstříku. KOMANDITNÍ SPOLEČNOST Komanditní společnost má 2 druhy společníků: Komplementáři: ručí za závazky společnosti celým majetkem a nemají povinnost vkládat vklad; vedou společnost v obchodních záležitostech; komplementář je statutárním orgánem a nesmí podnikat jinde ve stejném oboru. Komanditisté: mají povinnost vkladu, jehož výše je dána společenskou smlouvou; za závazky společnosti ručí výší svého nesplaceného vkladu. Návrh na zápis do rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se společenská smlouva, která mimo jiné obsahuje, kdo je komplementář a kdo komanditista 18

Založení a vznik - Společnost se zakládá sepsáním společenské smlouvy. Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Zrušení a zánik společnosti Zrušení společnosti: Smrt komanditisty nebo ztráta či omezení jeho způsobilosti k právním úkonům anebo prohlášení konkursu na jeho majetek nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku není důvodem zrušení společnosti. Společnost se nezrušuje ani zánikem právnické osoby, která je komanditistou, zanikne-li účast všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost mění bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. Zánik společnosti výmazem z obchodního rejstříku. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Společnost s ručením omezeným může založit jedna fyzická nebo právnická osoba, maximální počet společníků je 5O. Společnost za své závazky ručí celým majetkem společnosti, společníci ručí do výše nesplaceného vkladu. Základní jmění společnosti je minimálně 200.000,-Kč, přičemž výše vkladu každého společníka je minimálně 20.000,- Kč. Založení společnosti a) zakladatelskou listinou, je-li pouze 1 společník, b) společenskou smlouvou v případě více společníků. Smlouvu je nutno podepsat všemi společníky a obsahuje: jméno, bydliště, RČ statutárního orgánu (jednatele), protože jednatelem může, ale nemusí být společník, obchodní jméno a sídlo společnosti, společníky (název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby), předmět podnikání, výši základního jmění a výši vkladu každého společníka při založení společnosti včetně způsobu a lhůty splácení vkladu; pokud jde o nepeněžité vklady, i jejich předmět, jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje. Vznik společnosti zápisem do obchodního rejstříku, před návrhem na zápis do obchodního rejstříku nutno splatit 30% peněžitých vkladů, jejichž celková hodnota musí být nejméně 50.000,- Kč, návrh na zápis podepisují všichni jednatelé. Orgány společnosti Valná hromada společníků Jednatelé Dozorčí rada /zřízení není ze zákona povinné/ 19

Zrušení a zánik společnosti Kromě obecných důvodů se společnost zrušuje rozhodnutím soudu, z důvodů uvedených v zákoně, ve společenské smlouvě, dohodou společníků. Zánik společnosti výmazem z obchodního rejstříku. AKCIOVÁ SPOLEČNOST Akciová společnost je taková společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Založení společnosti Společnost může být založena buď jedním zakladatelem /právnická osoba/ nebo dvěma a více zakladateli. Společnost se zakládá: a)na základě výzvy k upisování akcií (zakladatelé jejím prostřednictvím zabezpečují vytvoření základního jmění převyšujícího jejich vklady), následně upisovatelé jsou oprávněni účastnit se ustavující valné hromady svolanou zakladateli Ustavující valná hromada: rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná hromada, základní jmění je minimálně 2O milionů Kč c) bez výzvy k upsání akcií (zakladatelé splatí celé základní jmění společnosti, pak se nevyžaduje výzva k upisování akcií a konání ustavující valné hromady, základní jmění je minimálně 2 miliony Kč.) Orgány společnosti Valná hromada akcionářů Představenstvo Dozorčí rada Zrušení a zánik společnosti Společnost se ruší na základě zákonem stanovených důvodů, z rozhodnutí soudu nebo valné hromady akcionářů. Zánik společnosti výmazem z obchodního rejstříku. DRUŽSTVO Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Založit družstvo může právnická osoba nebo nejméně pět fyzických osob. Počet členů družstva je neomezený. Minimální zapisované základní jmění je 50.000 Kč. 20