Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI)

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI) [podle čl. 9 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013] Druhé vydání Praha Květen 2016 1

Toto druhé aktualizované vydání příručky bylo zpracováno podle právního stavu ke dni 31. 3. 2016 a příručka bude aktualizována zejména v návaznosti na zásadní novelizace rozhodných právních předpisů, zejména zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákona), zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 416/2009Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách a podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), jakož i při zásadních změnách dalších zvláštních zákonů, na které příručka odkazuje. 2

O B S A H Úvod k prvnímu a k druhému vydání..4 I. Základní informace o prioritních koridorech a oblastech energetické infrastruktury a projektech společného zájmu v České republice.8 II. Základní principy Nařízení při povolování projektů společného zájmu (PCI) 11 III. Postup před podáním žádosti podle Metodického pokynu MPO.15 IV. Nástroje územního plánování...24 V. Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA)...44 VI. Zákonné povolovací postupy...57 Přílohy 1. Právní předpisy a dotčené orgány v zákonných povolovacích postupech...92 2. Náležitosti oznámení záměru a dokumentace záměru pro posuzování vlivů na životní prostředí 133 3. Žádost o vydání územního rozhodnutí a rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby..138 4. Žádost o stavební povolení a rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení.152 5. Žádost o kolaudační souhlas...170 6. Účast veřejnosti na povolování projektů společného zájmu (PCI).177 7. Nástroje územního plánování vzájemné vazby schéma 192 8. Posuzování vlivů na životní prostředí průběh..193 9. Schéma procesu EIA a navazující řízení.195 10. Povolování projektů společného zájmu fáze před podáním žádosti schéma 196 11. Přehled fází a časový rámec povolovacího procesu...197 12. Kontaktní adresy.204 13. Doporučená literatura.209 3

Úvod k prvnímu vydání Souborem právních předpisů z roku 2009 označovaných jako klimaticko-energetický balíček si Evropská Unie ( EU ) stanovila cíle, ke kterým hodlá do roku 2020 dospět. Jde například o snižování emisí skleníkových plynů (GHG), zabezpečení dodávek energie a podpora růstu, konkurenceschopnosti a pracovních míst, prostřednictvím efektivního přístupu využívajícího špičkové technologie a zajišťujícího účinnost zdrojů. Ke splnění daných cílů má vést optimalizace rozvoje sítí na evropské úrovni. V souvislosti s tím mají být do roku 2020 realizovány investice v řádu 200 miliard EUR pro vybudování nové infrastruktury v rámci EU. Komplexní politický a právní rámec pro optimalizaci rozvoje sítě na evropské úrovni stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. 4. 2013, kterým se stanoví hlavní směry transevropské sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (dále jen Nařízení ). Nařízení bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 4. 2013, v platnost vstoupilo dne 15. 5. 2013 a podle čl. 24 se použije ode dne 1. 6. 2013, s výjimkou čl. 14 a 15. Toto Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU. Nařízení identifikuje dvanáct strategických prioritních koridorů a zeměpisných oblastí energetické infrastruktury s transevropským/přeshraničním rozměrem a upravuje proces zavedení unijních seznamů projektů společného zájmu, platných vždy 2 roky; tyto projekty mají přispět k rozvoji sítí v jednotlivých koridorech. Podle článku 2 odst. 4 Nařízení se projektem společného zájmu rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze č. I, a který je uveden na unijním seznamu společného zájmu. Projektem se podle Nařízení (čl. 2 odst. 3) rozumí jedno nebo více vedení, potrubí zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury Nařízení má usnadnit včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací a urychlením povolovacího postupu a zvyšováním účasti veřejnosti na něm. Projekty společného zájmu mají mít prospěch ze zlepšeného provádění platných právních předpisů a může u nich existovat nárok na financování efektivnějšího povolovacího řízení. Pro zařazení do unijního seznamu musely navržené projekty splnit několik podmínek, zejména přinášet významný prospěch alespoň dvěma členským státům, přispívat k integraci a větší hospodářské soutěži, zlepšovat zabezpečení dodávek energie a vést ke snižování emisí oxidu uhličitého. Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. 10. 2013 byla do Nařízení doplněna nová příloha č. VII, která obsahuje unijní seznam projektů společného zájmu. Nařízení Komise je publikováno v Úředním věstníku Evropské unie. Těmto projektům společného zájmu přiznává Nařízení prioritní status a deklaruje jejich nezbytnost z hlediska energetické politiky, bez ohledu na přesné umístění, trasu či technologii. 4

Za usnadňování a koordinaci procesu povolování pro projekty společného zájmu odpovídá jeden vnitrostátní orgán příslušný orgán, který si určil každý členský stát; pro Českou republiku je jím Ministerstvo průmyslu a obchodu vzhledem k působnosti, kterou mu svěřuje energetický a stavební zákon. Nařízení uložilo každému členskému státu, aby si pro usnadnění koordinace povolovacích procesů směřujících k vydání komplexního rozhodnutí zvolilo jeden ze systémů upravených v článku 8 odst. 3 písm. a), b) a c), a to integrovaný systém, koordinovaný systém nebo systém spolupráce; Česká republika zvolila systém spolupráce. Nařízení upravuje procesy, které mají zabezpečit zkrácení lhůt pro povolení realizace projektu společného zájmu na 3 roky a 6 měsíců od zahájení povolovacího řízení. Zkrácení lhůt však nebude na úkor účasti veřejnosti na těchto procesech, naopak zabezpečuje se větší informovanost veřejnosti a participaci na rozhodování o projektech společného zájmu ještě ve fázích, kdy je možné ovlivnit finální řešení. Povolovací proces se skládá ze dvou částí postupů. Postupu před podáním žádosti, pro který je vymezena lhůta 2 roky; zahrnuje vypracování veškerých zpráv o stavu životního prostředí, které má předkladatel projektu opatřit. Následuje zákonný povolovací postup, jenž by měl proběhnout do 1 roku a 6 měsíců. Za podmínek upravených Nařízením lze v jednotlivých případech lhůty prodloužit, maximálně o 9 měsíců dohromady. Proces udělování povolení pro projekty společného zájmu a postupy z nichž se skládá, právní předpisy, z nichž vychází, subjekty, které se jej účastní je popsán v této Příručce a připojených přílohách. Obsah příručky vychází z přílohy VI bodu 1 Nařízení. Příručka je zpracována podle právního stavu k 1. 1. 2014. Protože Nařízení si vyžaduje mimo nelegislativních opatření také legislativní změny, které se dotknou několika zákonů a jejich prováděcích předpisů, a které musí být přijaty podle Nařízení v průběhu roku 2015, bude v návaznosti na ně příručka aktualizována. Pro podporu členských států při vymezování a provádění přípravných nelegislativních a legislativních opatření s cílem racionalizovat a zajišťovat soudržné uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí pro projekty společného zájmu (PCI) podle práva unie vydala Evropská komise Pokyny pro zefektivnění postupů posuzování vlivů projektů společných zájmů (PCI) na životní prostředí (dostupné na www.mpo.cz). Úvod k druhému vydání První vydání příručky, zpracované podle právního stavu k 1. 1. 2014, bylo třeba aktualizovat podle čl. 9 odst. 1 Nařízení jednak s ohledem na legislativní změny dotýkající se povolovacích procesů stavebních záměrů, které by měly být v České republice realizovány včetně projektů společného zájmu, jednak na základě závěrů z Analýzy Příručky postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu z listopadu 2015. Základní obsah příručky vychází z přílohy VI. bod 1 Nařízení (k čl. 9 odst. 1). Na základě doporučení z Analýzy byla proto příručka doplněna tak, aby byla popisnější, přístupnější a uživatelsky vstřícnější. Vzhledem k tomu jsou pak zejména informace o účasti veřejnosti zvýrazněny 5

a uváděny opakovaně, a to v různých formách (vlastní text, přílohy, schémata) a jsou také zdůrazněny všechny možnosti jejích vstupů a zásahů do povolovacích procesů, včetně možností správního a soudního přezkumu s cílem maximálně naplnit požadavky čl. 9 Nařízení Průhlednost a účast veřejnosti. S ohledem na to Příručka tedy není prioritně určena investorům (předkladatelům projektů PCI), projektantům a povolujícím orgánům. Podle čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. V souladu s tímto ústavním požadavkem byl novelizován energetický zákon tak, že podle 16 písm. o) je Ministerstvo průmyslu a obchodu příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízením, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě. Výrazný zásah do povolovacích procesů stavebních záměrů podléhajících posouzení vlivů jejich provedení na životní prostředí přinesl zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, (dále zákon EIA ) a další související zákony. Spolu s tímto zákonem byl mimo jiné novelizován také stavební zákon. Od května 2013 totiž vede Evropská komise proti ČR řízení o porušení smlouvy č. 2013/2048, jehož předmětem je nesprávná transpozice směrnice EIA (tzv. infringement) a tímto zákonem ČR reagovala na výtky Evropské komise. Šlo o dílčí novelu, jejímž hlavním účelem bylo uvést právní předpisy (zákon EIA, stavební zákon a další) v co nejkratší možné době do souladu s požadavky Evropské komise. Změny se dotýkají také povolovacích procesů pro projekty společného zájmu, protože jde vesměs o záměry, které posouzení podle citovaného zákona podléhají. Novela zavedla pojem navazující řízení a posílila postavení veřejnosti v těchto řízeních, zejména dotčené veřejnosti, kterou definuje v 3 písm. i) bodech 1 a 2 zákona EIA. Dotčená veřejnost definovaná v bodě 2 získala oprávnění, která jí umožňují zasahovat nejen do procesu posuzování vlivů na životní prostředí, ale také přímo do navazujících řízení, v nichž může získat postavení účastníků řízení. Jako privilegovaný odvolatel může tato dotčená veřejnost napadnout odvoláním rozhodnutí vydané navazujícím řízení (územní rozhodnutí, stavební povolení), aniž před tím projevila jakýkoli zájem účastnit se správního řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo; získala též aktivní legitimaci k podávání žalob proti rozhodnutím vydávaným v navazujících řízeních. Navazující řízení (územní, stavební) je podrobeno režimu řízení s velkým počtem účastníků, v němž se písemnosti doručují veřejnou vyhláškou ( 144 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Obecným stavebním úřadem příslušným k rozhodnutí v navazujícím řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností ( 13 odst. 8 SZ); působnost MMR k vedení územního řízení u staveb zařízení pro přenos elektřiny a zařízení pro přepravu plynu tím dotčena není ( 13 odst. 2 SZ). Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí je závazným stanoviskem podle 149 správního řádu. Jde o úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí, například rozhodnutí o umístění stavby projektu společného zájmu PCI nebo pro vydání stavebního povolení takové stavby. V přechodných ustanoveních byl založen 6

systém přehodnocení a zezávaznění stanovisek EIA, vydaných před účinností zákona č. 39/2015 Sb. Novinkou, která vkládá další krok do povolovacího procesu, je tzv. coherence stamp - ověření, které má zajistit, aby záměr předkládaný do navazujícího řízení neobsahoval takové změny oproti záměru, k němuž bylo vydáno závazné stanovisko, které by si vyžádaly nové posouzení podle tohoto zákona ( 9 odst. 4 zákona EIA). Stavebníkovi (předkladateli projektu společného zájmu - PCI) se ukládá nově povinnost, aby nejméně 30 dnů před podáním žádosti, na jejímž základě bude zahájeno navazující řízení (například územní či stavební) předložil příslušnému úřadu EIA dokumentaci pro navazující řízení včetně úplného popisu změn oproti záměru, pro který bylo závazné stanovisko vydáno, k ověření. Do povolovacího procesu projektu společného zájmu (PCI) se vkládá 30 denní lhůta, kterou nemůže MPO koordinující povolovací postupy zkrátit. Zákonem č. 39/2015 Sb. bylo novelizováno mimo jiné též ustanovení 70 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Občanské sdružení, resp. spolek ( 3045 občanského zákoníku), je oprávněno požadovat u příslušných orgánů, aby bylo předem informováno o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotřeny zájmy chráněné tímto zákonem, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA. Došlo ke změnám v územním uspořádání a výkonu veřejné správy na území České republiky. Podle zákona č. 15/2015 Sb., zákona o zrušení hranic vojenských újezdů, byl mimo jiné zrušen vojenský újezd Brdy, upraveny hranice dalších vojenských újezdů a vznikly nové základní územní samosprávné celky nové obce. V souvislosti s tím byla nařízením vlády č. 292/2015 Sb. zřízena od 1. 1. 2016 Chráněná krajinná oblast Brdy. Poněkud nečekaně, zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, byla zřízena Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, jako správní úřad podřízený Ministerstvu životního prostředí, která vykonává významné působnosti v ochraně přírody a krajiny, zejména na území chráněných krajinných oblastí včetně působnosti dotčeného orgánu. Nahradila správy chráněných krajinných oblastí, které byly uvedeným zákonem zrušeny. V legislativním procesu je projednávána novela stavebního zákona a dalších souvisejících zákonů. V zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, se navrhuje též úprava postupů při povolování projektů společného zájmu PCI, která adaptuje ustanovení tohoto zákona na úpravu obsaženou v Nařízení (do vydání Příručky nebyla schválena). Seznam projektů společného zájmu byl aktualizován Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. 11. 2015. Nařízení Komise je publikováno v Úředním věstníku Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo Metodický pokyn k postupu před podáním žádosti o povolení projektu společného zájmu podle čl. 10 odst. 1 písm. a) Nařízení (dostupný na www.mpo.cz). 7

Druhé vydání příručky je zpracováno podle právního stavu k 31. 3. 2016. I. Základní informace o prioritních koridorech a oblastech energetické infrastruktury a projektech společného zájmu v České republice Nařízení upravuje mimo jiné vymezení prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury a postup při vytvoření unijního seznamu projektů společného zájmu (PCI). Podle přílohy I Nařízení se území České republiky dotýkají tyto významné koridory v uvedených oblastech energetické infrastruktury: 1. Prioritní koridory pro přenos elektřiny 3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.. 2. Prioritní koridory pro přepravu zemního plynu 6) Severojižní propojení plynárenských sítí ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě: plynárenská infrastruktura pro regionální propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu.. 7) Jižní koridor pro přepravu zemního plynu: infrastruktura pro přepravu plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek zemního plynu.. 3. Prioritní koridory pro přepravu ropy ve střední a východní Evropě 9) Propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě: interoperabilita ropovodních sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. 11. 2015, příloha VII Nařízení, která obsahuje unijní seznam projektů společného zájmu mimo jiné i v České republice: 3. Prioritní koridor - severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě 3.11 Seskupení projektů v České republice vnitřní vedení za účelem zvýšení kapacity na severozápadních a jižních hranicích obsahující následující projekty společného zájmu: 8

3.11.1 Vnitřní vedení mezi místy Vernéřov a Vítkov Vnitřní vedení 400 kv mezi Vernéřovem a Vítkovem, přestavované převážně z dvojitého vedení 220 kv o celkové délce cca 75 km; stavba nové rozvodny 400 kv Vítkov a stavba nové rozvodny 400 kv Vernéřov. Nové dvojité vedení bude umístěno na území Ústeckého a Karlovarského kraje. Trasa nového dvojitého vedení V487/V488 je uvedena pod č. E 2 v Politice územního rozvoje ČR 2008, počítá se s ní i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje obou krajů. 3.11.2 Vnitřní vedení mezi místy Vítkov a Přeštice Nový dvojitý přenosový profil mezi novou rozvodnou 400 kv Vítkov a stávající rozvodnou 400 kv Přeštice o celkové délce přibližně 86 km, bude přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kv mezi rozvodnami 220 kv Přeštice a Vítkov; bude umístěno na území Karlovarského a Plzeňského kraje. Záměr je uplatněn v Politice územního rozvoje ČR 2008 a počítá se s ním i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje Plzeňského a Karlovarského kraje.] 3.11. 3 Vnitřní vedení mezi místy Přeštice a Kočín 3.1.1.3 Vnitřní vedení mezi Přešticemi a Kočínem. Zdvojení stávajícího vedení 400 kv v délce okolo 115.8 km posílí přenosový profil mezi transformovnami Kočín a Přeštice zdvojením stávajícího nadzemního vedení 400 kv; rozšíření a celková rekonstrukce stávající rozvodny 400/110 Kočín. Trasa zdvojeného vedení probíhá územím Plzeňského a Jihočeského kraje. Záměr je uplatněn v Politice územního rozvoje ČR 2008 a počítá se s ním v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje plzeňského kraje a uplatněn do připravované aktualizace zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. 3.11.4 Vnitřní vedení mezi místy Kočín a Mírovka Vnitřní vedení 400 kv mezi Kočínem a Mírovkou. Nové dvojité vedení (označované jako V406/V407) přenosové soustavy mezi uzly 400 kv Kočín a 400 kv Mírovka umožní vyvedení výkonu těchto zdrojů do spotřební oblasti napájené z transformace 400/110 kv Mírovka; součástí je také rozšíření a celková rekonstrukce stávající rozvodny 400/110 kv v Mírovce. Vedení V406/V407 s celkovou délkou přibližně 121 km je umístěno na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Záměr výstavby je promítnut do vládou schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008, počítá se s ním i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut do zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Výstavba nové smyčky vedení V413 (zasmyčkování přenosového profilu mezi rozvodnami 420 kv Hradec východ a Prosenice) do rozvodny Mírovka s celkovou délkou přibližně 26 km je jednou z nejdůležitějších akcí pro usměrnění toku výkonu ve směru ze západu na východ. Záměr je uplatněn ve schválené Politice územního rozvoje ČR 2008, počítá se s ním i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina. 3.11.5 Vnitřní vedení mezi místy Mírovka a Čebín Vnitřní vedení mezi Mírovkou a Čebínem. Stávající vedení 400 kv v délce 85,5 km bude zdvojeno novým vedením 400 kv. Projekt se dotýká území Kraje Vysočina a Jihomoravského 9

kraje. Probíhají jednání o promítnutí záměru do Politiky územního rozvoje ČR a do zásad územního rozvoje obou krajů. Uvedené projekty, spolu s dalšími, jsou součástí desetiletého investičního plánu rozvoje přenosové soustavy, který je společnost ČEPS, a.s. povinna podle 24 odst. 10 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), povinna zpracovat. Plán byl na základě závazného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu schválen rozhodnutím Energetického regulačního úřadu čj. 10674-13-ERU ze dne 30. 12. 2013; je veřejně dostupný na webových stránkách ČEPS. Podrobnější údaje i s grafickým vyjádřením tras vedení lze získat na www.ceps.cz. 6. Prioritní koridor severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě obsahuje 6.1 Seskupení projektů České republiky - Polsko modernizace, propojení a související vnitřní posílení v západním Polsku obsahuje projekty společného zájmu. 6.1.1. Propojení Polsko Česká republika [v současné době označované jako STORK II] mezi místy Libhošť-Hať (CZ/PL) - Kedzierzyn (PL); další projekty pouze na území Polska. Hlavním cílem projektu STORK II je výstavba druhého obousměrného česko-polského plynovodu, který umožní bezpečnou a spolehlivou přepravu plynu mezi oběma zeměmi. Nový plynovod bude součástí české a polské přepravní soustavy plynu. Partnerem projektu na polské straně je provozovatel přepravní soustavy GAZ-SYSTÉM. předpokládaná délka trasy nového vysokotlakého plynovodu (DN 1000,PN 73,5) na území republiky je 52 km. 6.4. Obousměrné propojení mezi Rakouskem a Českou republikou, a to v místech Baumgarten (AT) a Reinthal (ČR/AT) Břeclav (ČR). Obousměrný rakousko-český propoj (BACI) 61 km (12 km na území ČR Jihomoravský kraj). 6.1.12. Projekt společného zájmu Plynovod Tvrdonice Libhošť, včetně modernizace kompresorové stanice Břeclav (CZ). Výstavba plynovodu Moravia o celkové délce 262 km přes Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Na svých webových stránkách informuje společnost NET4GAS, s.r.o. o uvedených projektech jako o projektech společného zájmu také v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy 2014 až 2023. 9. Prioritní koridor propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě obsahuje 9.4 Projekt společného zájmu - ropovod Litvínov (ČR) Spergau (Německo) : projekt na rozšíření ropovodu Družba vedoucího surovou ropu do rafinérie TRM Spergau. 9.6 TAL Plus: zvýšení kapacity ropovodu TAL mezi Terstem (Itálie) a Ingolstadtem (Německo). 10

II. Základní principy Nařízení při povolování projektů společného zájmu (PCI) Projekty společného zájmu budou využívat zrychlené zjednodušené postupy udělování povolení, dokonalejší regulaci a případnou finanční pomoc v rámci nástrojů pro propojení Evropy. Nařízení rámcově upravuje povolovací postupy a také účast veřejnosti. Nařízení stanoví povinnosti předkladatelů projektů společného zájmu. Podle čl. 2 odst. 6 písm. a) Nařízení se předkladatelem projektu rozumí provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo investor rozvíjející projekt společného zájmu. Předkladateli projektů společného zájmu v České republice jsou pro jednotlivé projekty: Projekty společného zájmu - Unijní seznam č. 3.11 provozovatel přenosové sítě elektřiny v ČR ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/2 101 52 Praha 10 Projekty společného zájmu - Unijní seznam č. 6.1.1; č. 6.4; č. 6.1.12 provozovatel přepravní soustavy plynu v ČR NET4GAS, s.r.o Na Hřebenech II 1718/8 142 21 Praha 4 Nusle Projekty společného zájmu Unijní seznam č. 9.4; 9.6 jediný vlastník a provozovatel ropovodu Družba MERO ČR, a.s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou Nařízení v čl. 8 odst. 1 požaduje, aby každý členský stát určil jeden vnitrostátní příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu (PCI). 11

Orgánem odpovědným za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu ( příslušný orgán ) v České republice bylo určeno: Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 Věcná příslušnost Ministerstva průmyslu a obchodu v těchto věcech je stanovena v 16 písm. o) energetického zákona. Nařízení v čl. 8 odst. 3 stanoví, že příslušný orgán přijme opatření k usnadnění vydání komplexního rozhodnutí podle jednoho ze systémů uvedených pod písm. a) až c) citovaného ustanovení. Komplexním rozhodnutím se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudu či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením [článek 2/2)]. Povolovací proces nepřekročí dobu 3 let a 6 měsíců. Česká republika zvolila systém spolupráce podle čl. 8 odst. 3 písm. c) Nařízení. Systém spolupráce spočívá v tom, že přijetí komplexního rozhodnutí koordinuje příslušný orgán způsobem uvedeným v čl. 8 odst. 3 písm. c) Nařízení. Umožňuje bez velkého přesunu věcné působnosti a vytváření nových správních orgánů využít stávající systém rozhodování o stavebních záměrech, kterými ve smyslu stavebního zákona projekty společného zájmu jsou. Komplexní rozhodnutí je výsledkem povolovacího procesu, upraveného v čl. 10 Nařízení, který se skládá ze dvou částí. První část označovaná jako postup před podáním žádosti zahrnuje období mezi zahájením povolovacího postupu a přijetím dokumentace žádosti příslušným orgánem (MPO) a proběhne v orientační době dvou let. Podle Nařízení pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel projektu příslušnému orgánu (MPO) písemné oznámení o projektu obsahující dostatečně podrobný popis. Do tří měsíců od přijetí oznámení musí příslušný orgán (MPO) oznámení písemně uznat nebo projekt zamítnout z důvodů jeho nezralosti pro povolovací postup. Uznáním zralosti projektu je zahájen proces povolování. První část povolovacího postupu zahrnuje přípravu dokumentace pro zákonný povolovací postup včetně vypracování nezbytných zpráv o životním prostředí. Druhá část označovaná jako zákonný povolovací postup zahrnuje vydání komplexního rozhodnutí, které se při zvoleném systému spolupráce sestává z více správních rozhodnutí (např. územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení) nezbytných pro povolení realizace stavby projektu společného zájmu (PCI), nepřekročí dobu jeden rok a šest měsíců. Podle čl. 10 odst. 2 Nařízení doba trvání obou postupů dohromady nepřekročí dobu tří let a šesti měsíců. Nařízení pamatuje i na možnost prodloužení lhůt příslušným orgánem (dohromady o maximálně 9 měsíců). 12

Nařízení v čl. 10 odst. 3 upravuje případy, kdy právní řád členského státu vyžaduje pro určení trasy nebo umístění plánovaného projektu či vymezení koridoru postupy, které nemohou být zahrnuty do procesů popsaných v čl. 10 odst. 1 písm. a) a b) Nařízení, bude prodloužená lhůta uvedená v odstavci 2 omezena na 6 měsíců. To by se mohlo dotýkat i České republiky v případech, kdy projekty společného zájmu PCI zařazené do unijního seznamu nebyly před zahájením povolovacího řízení v územně plánovací dokumentaci řešeny a při jejich umisťování nelze využít ani ustanovení 18 odst. 5 stavebního zákona, popřípadě tehdy, jestliže by si jejich umístění a následná realizace vyžádaly změnu vydané územně plánovací dokumentace. Projekty společného zájmu (PCI) jsou vesměs obsaženy v celostátním dokumentu Politice územního rozvoje ČR (tj. v PÚR ČR schválené usnesením vlády č. 920 ze dne 20.7.2009, respektive v její Aktualizaci č. 1, schválené usnesením vlády č. 276 ze dne 15. 4. 2015, sdělení pod. č. 121/2015 Sb.), na kterou navazují příslušné územně plánovací dokumentace, tj. krajské dokumenty zásady územního rozvoje dotčených krajů a poté území plány dotčených obcí. Nástroje územního plánování slouží k naplňování cílů územního plánování stanovených v ustanovení 18 stavebního zákona, mimo jiné k ochraně nezastavěného území. Například: 18 (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.. Podle čl. 10 odst. 6 Nařízení stanovenými lhůtami nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a práva unie, ani správní odvolací řízení o opravné prostředky před soudem. Nařízení v čl. 10 odst. 4 upravuje postup před podáním žádosti, ve kterém má významnou roli příslušný orgán. MPO, které jako příslušný orgán po přijetí oznámení podle čl. 10 odst. 1 písm. a) Nařízení v součinnosti s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určí rozsah materiálu a úroveň podrobností informací, které má 13

předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI v bodě 1 Nařízení. Příslušný orgán (MPO) na základě toho vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem a ostatními dotčenými orgány podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI v bodě 2 Nařízení. U projektů, které překročí hranice států s cílem sladění svých harmonogramů, vypracují příslušné orgány společný rozpis. Příslušný orgán (MPO) je povinen po obdržení návrhu dokumentace žádosti jménem dalších dotčených orgánů si vyžádat v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací. Nařízení v čl. 10 odst. 5 stanoví odpovědnost předkladatele projektu za úplnost a kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti mu ukládá povinnost co nejdříve požádat o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán (MPO). Předkladatel projektu je zavázán spolupracovat s příslušným orgánem MPO na dodržení stanovených lhůt a podrobného harmonogramu. Nařízení v čl. 9 upravuje transparentnost a účast veřejnosti, v rámci které je vydávána i tato příručka. Nařízení stanoví v příloze VI v bodě 3 zásady pro účast veřejnosti na procesu udělování povolení, aniž by byly dotčeny požadavky podle Aarhuské úmluvy, Espoo konvence a požadavky příslušného práva EU. Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle čl. 10 odst. 1 písm. a) Nařízení vypracuje a předloží příslušnému orgánu (MPO) koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na proces nastíněný v příručce a v souladu s obecnými zásadami účasti veřejnosti. Příslušný orgán (MPO) koncepci účastnosti veřejnosti schvaluje, pokud není třeba požadovat její úpravy v souladu s požadavky na řízení. Předkladatel projektu je povinen postupovat podle schválené koncepce, jinak musí o změnách informovat příslušný orgán, který je oprávněn požadován její úpravy. Nařízení požaduje po předkladateli projektu provést před podáním konečné žádosti alespoň jednu veřejnou konzultaci, čímž nejsou dotčeny požadavky na účast veřejnosti podle směrnice EIA. Minimální požadavky na takovou veřejnou konzultaci jsou uvedeny v příloze VI bodě 5 Nařízení. Předkladatel projektu je povinen vypracovat zprávu o výsledcích projednání s veřejností, včetně těch, které se uskutečnily před zahájením procesu udělování povolení, a tuto předložit příslušnému orgánu. Výsledky všech veřejných projednání mají být zohledněny v komplexním rozhodnutí. V případě projektů přesahujících hranice států se mají uskutečnit podle čl. 9 odst. 5 veřejné konzultace v každém státě do dvou měsíců ode dne, kdy byla zahájena první konzultace. U projektů s potenciálními přeshraničními vlivy musí být aplikován článek 7 směrnice EIA a Espoo konvence a příslušný orgán sousedícího členského státu uvede v rámci oznamovacího postupu, který z dotčených orgánů se bude podílet na veřejných konzultacích. Předkladatelé projektů jsou povinni rovněž zveřejňovat příslušné významné informace o projektu společného zájmu na internetových stránkách, a také s využitím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup. 14

III. Postup před podáním žádosti podle Metodického pokynu MPO Metodika upravuje postup před podáním žádosti, pro který je Nařízením stanovena lhůta nejvýše dva roky. V této fázi je nutné v součinnosti s dotčenými orgány zejména posoudit zralost projektu pro další povolovací řízení a určit rozsah materiálů včetně úrovně podrobnosti dokumentace, která bude předložena v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí, zpracovat koncepci účasti veřejnosti a následně též zprávu o výsledcích konzultací s veřejností, stanovit podrobný harmonogram povolování projektu a zpracovat a předložit MPO ke stanovisku návrh dokumentace projektu před zahájením zákonného povolovacího procesu. Postup před podáním žádosti sestává ze čtyř kroků: Uznání oznámení o projektu ze strany MPO Určení rozsahu dokumentace žádosti Stanovení podrobného harmonogramu projektu Potvrzení návrhu dokumentace žádosti ze strany MPO Nedílnou součástí postupů před podáním žádosti podle Nařízení, a to ve všech krocích, je účast veřejnosti a princip spolupráce příslušných správních orgánů. Uznání oznámení o projektu ze strany MPO 1 Nařízení stanovuje povinnost předkladateli jako první krok zaslání písemného oznámení o projektu společného zájmu příslušnému orgánu (MPO). Podle Nařízení je součástí oznámení dostatečně podrobný popis projektu společného zájmu. Smyslem tohoto kroku je vyhodnocení zralosti projektu, tj. předpokládané schopnosti pozitivně obstát ve fázi před podáním žádosti v Nařízením předepsané lhůtě (standardně 2 roky). Proto je nezbytné stanovit rovněž další požadavky na obsah oznámení o projektu tak, aby bylo možné zralost projektu vyhodnotit. Projekt společného zájmu se může skládat s několika dílčích staveb, které mohou mít z hlediska požadavků českého právního řádu odlišný průběh povolovacího procesu. Pro plnění požadavků Nařízení je stěžejní, že komplexním rozhodnutím je míněn soubor rozhodnutí orgánů veřejné správy, které určují, zda má být předkladateli uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury. Z tohoto hlediska tak povolení, které je vydáno 1 Čl. 10 odst. 1 písm. a) třetí odstavec Nařízení: Pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel (předkladatelé) projektu příslušnému orgánu dotčeného členského státu (členských států) písemné oznámení o projektu, které obsahuje dostatečně podrobný popis projektu. Nejpozději do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení je příslušný orgán, i jménem jiných dotčených orgánů, povinen toto oznámení písemně uznat, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení povolovacího postupu dostatečně zralý, zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení procesu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení povolovacího postupu datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem. 15

k projektu (resp. jeho jednotlivým stavbám) jako poslední (ať již uzemní rozhodnutí či stavební povolení) završuje proces vydání komplexního rozhodnutí ve smyslu Nařízení. Oznámení o projektu musí být zpracováno pro všechny stavby projektu PCI a musí obsahovat: - dostatečně podrobný popis projektu, - územně technickou studie (v rozsahu podkladů pro proces EIA), - vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace zajišťované v rámci zákona EIA, pokud projekt není předmětem posuzování podle zákona EIA, budou doložena vyjádření k projektu z hlediska jeho souladu s územně plánovací dokumentací od příslušných orgánů územního plánování poznámka: jedná se o požadavek, který je již součástí oznámení záměru ve smyslu zákona EIA, v případě, že na projekt tento zákon nedopadal, je třeba doložit informace z hlediska souladu s územními plány standardně od orgánů územního plánování. - výstup z procesu EIA na základě zákona EIA, tj. vyjádření, že na záměr, příp. jeho stavební části, nedopadají požadavky zákona EIA nebo závěr zjišťovacího řízení; v případě, že záměr dle závěru zjišťovacího řízení podléhá procesu EIA, je nezbyt MPO oznámení o projektu může uznat nebo odmítnout, a to rovněž jménem dotčených orgánů. Z tohoto důvodu je jim oznámení projektu poskytnuto a jsou žádány o vyjádření v přiměřené lhůtě (30 dní). Oznámení o projektu se předkládá v listinné podobě v jednom vyhotovení a v elektronické podobě na technickém nosiči dat (CD/DVD/USB flash). MPO oznámení o projektu rozesílá dotčeným orgánům prostřednictvím datových schránek, respektive prostřednictvím elektronických nosičů dat. Při stanovení okruhu dotčených orgánů MPO vychází z návrhu okruhu dotčených orgánů, které je součástí oznámení o projektu. MPO po předložení oznámení o projektu provádí kontrolu a úpravu navržených dotčených orgánů. Přitom vychází ze zásady, že za dotčené orgány je třeba považovat kromě povolujících orgánů ty orgány, jejichž působnosti jsou projektem dotčeny a které vydávají svá vyjádření nebo stanoviska anebo závazná stanoviska v rámci své působnosti pro účely územního řízení (viz příloha č. 1 Příručky). Uznání nebo zamítnutí projektu PCI, které vydává MPO, má ve smyslu 158 odst. 1 správního řádu formu jiného úkonu podle části čtvrté správního řádu ( 154 až 158 SŘ - vyjádření, osvědčení, sdělení) a je zasíláno na vědomí dotčeným orgánům. Náprava vad nebo přezkum zákonnosti tohoto úkonu jsou možné podle 156 správního řádu. Jestliže úkon MPO trpí vadami, které lze opravit, aniž tím bude způsobena újma některé z dotčených osob, MPO je opraví usnesením, které se pouze poznamená do spisu ( 156 odst. 1). Úkon MPO, který by byl v rozporu s právními předpisy, a které nelze opravit podle 156 odst. 1 správního řádu, MPO zruší usnesením ( 156 odst. 2 správního řádu), při rušení vyjádření dle 156 odst. 2 se přiměřeně použijí ustanovení o přezkumném řízení. 16

Dotčené orgány se vyjadřují k oznámení projektu PCI z hlediska jeho zralosti, z hlediska rozsahu materiálů a úroveň podrobností informací, které musí být obsahem dokumentace pro územní řízení a k návrhu harmonogramu projektu. Ve vyjádření ke zralosti projektu pro jeho postoupení do přípravné fáze povolovacího procesu dotčené orgány vyjádří svůj názor na zralost projektu, tj. zda oznámení o projektu má všechny vyžadované náležitosti (viz obsah oznámení o projektu), je zpracováno správně a dostatečně tak, aby mohla být zahájena přípravná fáze povolovacího procesu, ve které bude projekt dále podrobně rozpracován ve vazbě na požadavky vyplývající především z procesu EIA a požadavků na dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby 2 (vyhláška č. 499/2006 Sb.)., Za nezralost projektu by mohly být považovány např. nevyřešené zásadní nesoulady s územně plánovací dokumentací, nedostatečná pokročilost zpracování dokumentace podle zákona EIA, neřešitelné střety s limity vyplývajícími z právní úpravy území chráněných podle zvláštních právních předpisů atd. Smyslem vyjádření se ke zralosti projektu tedy není požadování dopracování oznámení o projektu o informace, které budou známy, získávány či doplňovány teprve v průběhu dalšího postupu před podáním žádosti, tedy v období přípravy dokumentace pro územní řízení. MPO do 3 měsíců od předložení oznámení o projektu projekt PCI zamítne pro jeho nezralost, nebo oznámení o projektu PCI uzná. Podle Nařízení lze odvodit, že obě vyjádření musí mít písemnou podobu, přičemž zamítnutí musí být odůvodněno. Datum uznání zralosti projektu slouží ke stanovení dne zahájení procesu udělování povolení. Uznání nebo zamítnutí provede MPO na základě oznámení o projektu a vyjádření dotčených orgánů ke zralosti projektu z hlediska jejich jednotlivých působností. Zamítnutí oznámení by kromě povinného odůvodnění mělo obsahovat i doporučení na úpravu oznámení o projektu tak, aby měl předkladatel jasné vodítko k úpravě oznámení o projektu a mohl jej po úpravě opakovaně předložit MPO. MPO informuje po přijetí projektu dotčené územní samosprávné celky o nutnosti zapracování projektu PCU do příslušné územně plánovací dokumentace. Určení rozsahu dokumentace žádosti 3 Po potvrzení oznámení o projektu (uznání zralosti) na základě již získaných vyjádření dotčených orgánů se stanoví všechny relevantní požadavky na projekt tak, aby v samotném povolovacím řízení byly všechny požadované podklady a dokumentace v požadovaném rozsahu k dispozici, aby nebyly dodatečně vyžadovány v průběhu samotného povolovacího 2 Pod pojmem dokumentace žádosti ve smyslu Nařízení je třeba v české právní úpravě uvažovat zejména dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, ale rovněž dokumentaci pro stavební povolení stavby v uzavřených prostorech existujících staveb podle 16 odst. 4 stavebního zákona. Dvoustupňové povolovací řízení požadované pro většinu staveb v České republice a zejména jejich vzájemné provázání (dokumentace pro stavební povolení navazuje na podmínky územního rozhodnutí) neumožňuje za dokumentaci žádosti považovat soubor obou dokumentací. 3 Čl. 10 odst. 4 písm. a) Nařízení: po přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e). 17

řízení (řízení o umístění stavby). Fáze před podáním žádosti proto musí významně přispět ke snížení administrativního zatížení samotného povolovacího řízení. Již v oznámení o projektu bude předkladatelem projektu navržen rozsah materiálů a podrobnost informací. Dotčené orgány v rámci svých působností vyjadřují svá doporučení a požadavky, přičemž je sdělují společně s vyjádřením oznámení o projektu (společně s vyjádřením ke zralosti projektu). Pojem dokumentace žádosti může v případě, že je projekt PCI složen z více než jedné stavby, zastřešovat více než jednu dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Dokumentaci pro stavební povolení (v případě, že ji předchází územní rozhodnutí) nelze z důvodů dvoustupňového povolovacího řízení a provázání jednotlivých stupňů považovat za součást dokumentace žádosti. Dotčené orgány se vyjadřují k rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací z hlediska požadavků pro přípravu dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., součástí oznámení o projektu je rovněž návrh rozsahu materiálů a podrobnosti informací zpracovaný předkladatelem, dotčené orgány by měly vyhodnotit, zda dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby zpracovaná na základě těchto dvou podkladů bude dostatečným podkladem pro předložení k vydání rozhodnutí o umístění stavby. Pokud dotčené orgány v rámci svých kompetencí dospějí k tomu, že je třeba ještě doplnit další podklady či informace, stanoví tak v této fázi požadavky na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí umístění stavby, dotčené orgány mohou uvést v rámci svých působností i další doplňující údaje a informace, které mohou předkladateli pomoci s přípravou dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Při stanovování požadavků je nezbytné vycházet z účelu předmětného Nařízení, kterým je mimo jiné zlepšení a zefektivnění povolovacích procesů a minimalizace administrativní zátěže pro předkladatele, v této souvislosti je proto v této fázi nezbytné stanovit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací velmi zodpovědně, protože požadavky na dodatečné informace lze po zpracování návrhu dokumentace žádosti vyžádat pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi. Dotčené orgány by měly vždy odůvodnit své požadavky včetně uvedení zákonných zmocnění, na základě kterých své požadavky uplatňují. V dalším postupu po uznání zralosti projektu jsou požadavky dotčených orgánů projednávány v součinnosti s MPO. MPO na základě návrhu předkladatele v oznámení o projektu PCI a na základě vyjádření ostatních dotčených orgánů zaslaných k oznámení o projektu určí rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace 4 žádosti o komplexní rozhodnutí. Právní forma stanovení rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací vychází obdobně jako forma uznání zralosti nebo zamítnutí projektu z ustanovení 158 odst. 1 správního řádu, tj. úkon podle části čtvrté správního řádu se všemi souvislostmi a důsledky. Součástí stanovení rozsahu materiálu a úrovně podrobnosti informací bude rovněž kontrolní seznam 5, který stručně a přehledně uvede všechny nezbytné dokumenty, stanoviska a rozhodnutí. Kontrolní seznam slouží předkladateli před předložením návrhu dokumentace 4 Pro všechny typy projektů je obecně považována za dokumentaci dokumentace pro územní rozhodnutí 5 Příloha VI bod 1) písm. e) Nařízení: informace o rozsahu, struktuře a úrovni podrobnosti dokumentů, které mají být předloženy spolu s žádostí o rozhodnutí, včetně kontrolního seznamu. 18

žádosti MPO ke kontrole toho, zda má všechny nezbytné dokumenty. Pro určení rozsahu dokumentace není Nařízením stanovena lhůta, nicméně jedná se o zásadní podklad, který má předkladatele směřovat v dalším postupu v projektové přípravě, proto by se měl tento krok realizovat během 3 měsíců od uznání zralosti oznámení o projektu. Stanovení podrobného harmonogramu projektu PCI 6 Stanovení podrobného harmonogramu projektu PCI probíhá po potvrzení (uznání zralosti) oznámení o projektu PCI. Podklady ve formě vyjádření dotčených orgánů jsou proto získávány již ve fázi uznání zralosti projektu PCI. Smyslem podrobného harmonogramu projektu je určit, jaké budou časové nároky na zpracování návrhu dokumentace žádosti, jaká vyjádření nebo stanoviska anebo závazná stanoviska či rozhodnutí a od kterých správních orgánů a v jakém čase bude třeba získat, a jaké budou nároky na získání komplexního rozhodnutí. Již v oznámení o projektu musí předkladatel projektu PCI navrhnout podrobný harmonogram projektu (v podobě přehledného vývojového diagramu doplněného o popisnou část), který bude vycházet z požadavků stanovených Nařízením. Pro potřeby návrhu harmonogramu vychází předkladatel rovněž z Příručky postupů upravujících proces udělování povolení 7. V podrobném harmonogramu předkladatel projektu PCI uvede podle čl. 10 odst. 4 písm. b) a příloha VI bod 2 Nařízení: a) vyjádření, stanoviska, závazná stanoviska nebo rozhodnutí, která je nutno získat; b) pravděpodobné dotčené orgány, zúčastněné strany (účastníky řízení) a veřejnost; c) jednotlivé etapy postupu jejich vydávání a příslušné lhůty; d) hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato. Podle písm. e) citované přílohy Nařízení předkladatel projektu PCI také uvede zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje. Již v oznámení o projektu PCI předkladatel navrhne podrobný harmonogram, kromě požadavku pod písm. e). Dotčené orgány v rámci svých působností následně vyjádří svá doporučení k úpravě harmonogramu, a to již v průběhu připomínkování oznámení o projektu. Dotčené orgány se vyjadřují k harmonogramu projektu na základě návrhu harmonogramu z hlediska správnost navržených etap (resp. vyžadovaných vyjádření/stanovisek/závazných stanovisek/rozhodnutí) a reálnost stanovených lhůt, případně navrhnout úpravy harmonogramu při respektování lhůt stanovených Nařízením, tj. 2 roky na postup před podáním žádosti a 1,5 let na postup po předložení dokumentace žádosti. Nařízení požaduje, aby podrobný harmonogram obsahoval nejen jednotlivé etapy a dobu jejich trvání vedoucí k získání komplexního rozhodnutí (územní 6 Čl. 10 odst. 4 písm. b) Nařízení: příslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle písmene a) podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě 2. 7 Dostupné zde: www.mpo.cz 19

rozhodnutí či stavební povolení), ale v obdobném rozsahu informace i o dalších nezbytných správních aktech, která je třeba získat. Za takové se považují i dílčí složková rozhodnutí, stanoviska, souhlasy či výjimky, jejichž získání je nezbytné v podrobném harmonogramu postihnout. MPO ve spolupráci s dotčenými orgány a s předkladatelem stanoví podrobný harmonogram projektu PCI, přičemž při určování harmonogramu vychází z určení rozsahu dokumentace žádosti a z vyjádření dotčených orgánů k oznámení o projektu. Vzhledem k požadavku na součinnost dotčených orgánů ve všech krocích (princip spolupráce), může být uspořádáno jediné společné jednání pro stanovení harmonogramu a pro stanovení rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací k projektu PCI. MPO stanoví podrobný harmonogram formou úkonu podle části čtvrté ( 158 odst. 1 správního řádu) se všemi z tohoto vyplývajícími souvislostmi a důsledky. Lhůta pro stanovení harmonogramu není stanovena, ale doporučuje se stanovit harmonogram v době 1 měsíce od stanovení rozsahu materiálů a podrobnosti informací, které je pro stanovení harmonogramu podkladem. Potvrzení návrhu dokumentace žádosti ze strany MPO 8 Posledním krokem v rámci postupů před podáním žádosti je předložení návrhu dokumentace žádosti předkladatel předkládá návrh dokumentace žádosti MPO. Před předložením návrhu dokumentace žádosti si předkladatel zajišťuje podle harmonogramu všechna podkladová vyjádření, stanoviska, závazná stanoviska nebo rozhodnutí vyplývající z platných právních předpisů. V případě prodlení s vydáním těchto stanovisek nebo rozhodnutí je předkladatel povinen informovat MPO o prodlení a jeho důvodech. MPO vstoupí v jednání s příslušnými orgány za účelem urychlení jejich vydání v souladu s harmonogramem. V případě prodlení s vydáním některého z podkladových správních aktů může MPO stanovit lhůtu, ve které má být tento akt učiněn 9. MPO na základě konzultace s dotčenými orgány potvrdí návrh dokumentace žádosti nebo si vyžádá doplnění chybějících informací. Nelze ovšem požadovat doplnění takových informací, které neodpovídají rozsahu materiálů a úrovni podrobnosti informací, které již MPO určilo. Dodatečné informace lze požadovat pouze v odůvodněných případech a jen pokud je to odůvodněno novými okolnostmi daného případu. Návrh dokumentace žádosti MPO rozešle dotčeným orgánům k vyjádření (pro které stanoví přiměřenou lhůtu 30 dní). V rámci rozeslání návrhu dokumentace žádosti požádá MPO dotčené orgány o vydání závazného stanoviska, pokud již nebylo předloženo předkladatelem 8 Čl. 10 odst. 4 písm. c) Nařízení: Po obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených v písmenu a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi. 9 Čl. 8 odst. 3 Nařízení: Pokud dotčený orgán nepředpokládá, že toto jednotlivé rozhodnutí vydá ve stanovené lhůtě, neprodleně informuje příslušný orgán a zpoždění odůvodní. Následně příslušný orgán znovu stanoví lhůtu, ve které musí být dané jednotlivé rozhodnutí vydáno, přičemž stále dodržuje celkové lhůty stanovené v souladu s článkem 10. 20