C6890 Technologie ochrany prostředí

Podobné dokumenty
TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011

Denitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Dopad zpřísněných emisních limitů a stropů na technologie čištění spalin zvláště velkých spalovacích zdrojů

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Ivan Holoubek. RECETOX, Masaryk University, Brno, CR

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami

Tvorba škodlivin při spalování

OCHRANA OVZDUŠÍ. Ing. Petr Stloukal Ph.D. Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Odsiřování. Ochrana ovzduší ZS 2011/2012

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

MOKRÉ MECHANICKÉ ODLUČOVAČE

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

Fosfor a sloučeniny fosforu. Suroviny. Sloučeniny. kalcinace pro oddělení organických. Kyselina trihydrogenfosforečná H3PO4

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Znečištění ovzduší BEEE

Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů

Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Kyselina dusičná. jedna z nejdůležitějších chemikálií

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Amoniak průmyslová výroba syntetického amoniaku

Technologie zplyňování biomasy

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Parogenerátory a spalovací zařízení

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Technologie výroby elektrárnách. Základní schémata výroby

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

W E M A K E Y O U R I D E A S A R E A L I T Y SUCHÉ KONDICIONOVANÉ ODSÍŘENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

Moderní energetické stoje

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti BIOMASA. doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. Obnovitelné palivo

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc.

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Směsi a čisté látky, metody dělení

zpracování těžkých frakcí na motorová paliva (mazut i vakuový zbytek)

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách

Spalování zemního plynu

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení. Ing. Miroslav Richter, PhD.

Schéma výtopny. Kotel, jeho funkce a začlenění v oběhu výtopny. Hořáky na spalování plynu. Skupinový atmosférický hořák teplovodního kotle

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Vliv provozních parametrů fluidního kotle se stacionární fluidní vrstvou na tvorbu emisí SO 2, NO x a CO při spalování hnědého uhlí

Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace?

PEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety

Příloha 1/A. Podpisy zdrojů Ostravská oblast Střední Čechy a Praha. Technické parametry zdrojů

Elektroenergetika 1. Technologické okruhy parních elektráren

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Monitoring a snižováni emisí rtuti z velkých a středních energetických zdrojů

10. Chemické reaktory

Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky

MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy

Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Používání energie v prádelnách

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Obsah: Princip fungování absorpčního stroje 2 Solární chlazení 4 Jednostupňový absorpční chladicí stroj BROAD v provozu OKK Koksovny (Koksovna

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

Jiřina Schneiderová, Filipínského 11, Brno. PREmak EKOLOGIE, VÝROBA STAVEBNÍCH HMOT

Moderní kotelní zařízení

Pokročilé technologie spalování tuhých paliv

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

Základy chemických technologií

Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Termické zpracování odpadů. Ing. Jan Malaťák, Ph.D.

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE

Odsiřování fluidních kotlů

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

Směšovací poměr a emise

EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

3. Soda a potaš Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR ING

PowerOPTI Poznat Řídit Zlepšit. Vyhodnocení a řízení účinnosti kotle

Nakládání s upotřebenými odpadními oleji

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

1/79 Teplárenské zdroje

Transkript:

C6890 Technologie ochrany prostředí 4. Technologie čistění spalin Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz;

Sylabus přednášky Č Název přednášky Obsah přednášky 3 Technologie čistění spalin II. Technologie čistění spalin odsiřování, denitrifikace, odlučování tuhých částic, úprava paliv. Moderní trendy. IH 25.10. 2

Těžba uhlí v Československu 3

Emise SO 2 v Československu 4

Procesy desulfurace a denitrifikace Objemy zpracovávaných plynů: Spaliny z jednotky 200 MW V ~ 1 1,2 mil. m 3.h 1 plynu, T ~ 130 180 C Vysoká vlhkost Značný obsah tuhých příměsí Vysoká korozivost spalin ( SO 2, SO 3 H 2 SO 4 (80%) 5

Procesy desulfurace a denitrifikace Nízká koncentrace odstraňované složky: Problémy s účinností: SO 2 0,1 % obj. NO x - 100' 1 000 ppm (s) - 10' 100 g.m -3 (před odlučovačem 10-100 mg.m -3 ) 6

Procesy desulfurace a denitrifikace Základní charakteristika: extrémní rozměry, V vysoké nároky na korozní odolnost všech komponent vysoké pořizovací i provozní náklady technologie ekonomicky ztrátová (zvýšení ceny energie) 7

Procesy desulfurace a denitrifikace 8

Procesy desulfurace 9

Administrativní Technická Metody odsiřování spalin (1) snižování obsahu S v palivech (2) zplyňování paliv s následným zachycením sulfanu (3) desulfurace spalin (2), (3) - technicky reálné (3) - aplikována v širokém měřítku 10

Snižování obsahu S v palivu Logický postup obtížný zatím prakticky nerealizovatelný Dosud: u (g), (l) paliv technologicky dokonale zpracováno vysoká cena (s): biologické mechanické chemické 11

Biologické loužení Zkrápění uhlí s loužící vodou působení baktérií oxidace pyritické S H 2 SO 4, rozpouštění SO 4 2- Při dostatečné době až 50% praktické, dosud nepřekonatelné nevýhody: nutnost použití důlních vod s příslušnými mikroorganismy dlouhá doba možnost práce pouze při T > 0º C produkce velkého množství agresivních OV Základní výzkum 12

Mechanické postupy Odstranění SO 4 2-, S 2- Organická S (dle paliv 30-70% veškeré S; podíl neorganické S narůstá většinou s celkovým obsahem S ) SO 4 2- - 0,01 % S 2- - jemně rozptýlené mikrokrystaly relativně velké částice - forma limituje účinnost mechanického postupu 13

Mechanické postupy Principy: veliký rozdíl v hustotě uhelné hmoty a pyritu: flotace magnetické vlastnosti pyritu magnetická, odstředivá nebo fluidní separace Účinnost odsíření závisí na: poměru pyritické a organické S jemnosti mletí suroviny velikosti pyritových zrn Nízká účinnost - předúprava 14

Chemické postupy Převedení uhelné hmoty do plynné nebo kapalné fáze Odsíření v (g) paroplynový cyklus (l) nízkotepelná karbonizace Organická S, S 2- - redukční atmosféra karbonizačního plynu H 2 S zbytek S polokoks nízkotepelný dehet odsíření hydrogenací Hydrogenační extrakce mletého uhlí olejem za vysokého p S 2- H 2 S (v ext. ~ 30 %) Schůdné, nízká účinnost, ekonomicky nevýhodné 15

Paroplynový cyklus Získání E plynu k výrobě elektrické E kombinací plynové a parní turbiny 16

Paroplynový cyklus Zplynění uhlí tlakově kyslíkem a párou Odstranění S z takto získaného plynu není technickým problémem Převedení C z uhelné hmoty O 2 (vzduchem) a vodní parou CO + CO 2 + CH 4 + H 2 (+N 2 ) Tlak 3 MPa, různé generátory, klasický Lurgi zplynění v sesuvném loži 17

Paroplynový cyklus Uhlí - vrchem tlakovou vpustí - vlastní vahou klesá Kontakt ze zdola přiváděným zplyňovacím mediem (O 2, ev. vzduchem + H 2 O (g) - spodní část spálení dosud nezreagovaného C CO 2 velký vývin tepla (T ~ 1 100 ºC) Pokrytí energetické potřeby zplyňovaných RHs ve vyšší vrstvě (800 1 100º C) C + O 2 CO 2 CO 2 + C 2 CO C + H 2 O CO + H 2 C + 2H 2 CH 4 18

Paroplynový cyklus Redukční atmosféra: S H 2 S - absorpce v chladném methanolu - adsorpce AU E plynů se získává ve třech stupních: snížení tlaku vyrobeného (g) v expanzní turbině spálení plynu a využití horkých spalin nejprve v plynové turbině k výrobě páry, kterou je poháněna parní turbina 19

Maximální využití tepelné E Předehřev zplyňovacího a spalovacího vzduchu, využití páry za parní turbinou pro zplynění Výhoda: mírně zvýšená účinnost výroby elektrické energie ve srovnání s klasickými tepelnými elektrárnami (hnědé uhlí ze SHD ~ 36%) nezávadnost pro ŽP. Zvýšení účinnosti: Paroplynový cyklus Kombinace paroplynového cyklu a tlakového fluidního zplyňování (Vřesová, Ústí) 20

Paroplynový cyklus 21

Odsiřování spalin V současnosti jediná metoda širšího využití pro snižování S emisí metody regenerativní aktivní látka cirkuluje mezi absorpcí a regenerací metody neregenerativní aktivní látka po reakci s SO 2 opouští proces jako produkt odsíření mokré spaliny přichází do kontaktu s vodním O nebo suspenzí aktivní látky suché během procesu neklesá T pod rosný bod vody (i metody katalytické) 22

Odsiřování spalin Výhody: Regenerativní: malá spotřeba aktivní látky pouze krytí ztrát (způsobené nežádoucími vedlejšími reakcemi) velmi výhodný produkt odsíření čistý SO 2 surovina chemický průmysl Neregenerativní: jednodušší zařízení Nevýhody: Regenerativní: - složitější zařízení Neregenerativní: problémy s uplatněním produktu odsíření velká spotřeba aktivní látky 23

Odsiřování spalin Výhody: Suché: vysoká teplota spalin (není nutné je předehřívat za účelem rozptylu do atmosféry) malá investiční náročnost (řádově menší proti mokrým) Mokré: jednoznačně převažují Nevýhody: Suché: malá účinnost problémy s produktem odsíření Mokré: vyšší investiční náklady nízká T odsířených spalin - nutnost přihřívání 24

Suchá aditivní vápencová metoda Dávkování jemně mletého vápence, event. dolomitu do spalovacího prostoru vazba SO x na Ca 2+. CaCO 3 odchází se spalinami do elektrofiltrů, kde se spolu s popílkem odloučí a deponuje. 25

Fluidní spalování s přídavkem vápence Modifikace suché metody - kombinace fluidního spalování tuhých paliv a přídavku aditiv do spalovacího prostoru Výhoda: delší doba zdržení paliva i aditiva v horké zóně - lepší zreagování aditiva (při optimálním mletí a přebytku 1,5 až 85 %) - nižší T hoření (800 850 C) + dlouhá doba zdržení uhelných částic v kotli - možnost spalování uhlí již od výhřevnosti 6 MJ.kg -1 (tedy i uhlí s vysokým obsahem popela > 70% - nelze jinak ) 26

Fluidní spalování s přídavkem vápence 3 typy fluidního spalování: ve stacionární vrstvě v expandované vrstvě tlakově fluidní spalování Stacionární vrstva jednostupňový proces přívod veškerého spalovacího vzduchu pod fluidní vrstvu (palivo aditivum) Expandovaná vrstva vyšší rychlost fluidizačního media tím ředění fluidní vrstvy, která zaujímá podstatně větší prostor Tím se zvyšuje doba setrvání částic v topeništi. Spalovací vzduch se přivádí vícestupňově vyšší účinnost spalování, odsíření, snížení emise NO x. 27

Fluidní spalování s přídavkem vápence Tlakové fluidní spalování: Zatím nejdokonalejší varianta Zvýšený tlak - lepší přestup tepla, vyšší a účinnost spalování a odsíření, snížení emise NO x Výhodné v paroplynovém cyklu (zvýšení energetické účinnosti na 38 42 % ) Účinnost závisí na účinnosti plynové turbiny a tím i na T spalin. 28

Fluidní spalování s přídavkem vápence Je nutné spaliny z fluidního kotle (850 ºC) přihřívat (spalováním zemního plynu) na 100 ºC (i výše). Výhody fluidní metody: jednoduchost bez přihřívání Nevýhody: nevyužitelný produkt odsíření - směs sádrové, siřičitany, CaCO 3, popílky 29

Fluidní spalování s přídavkem vápence 3 základní rovnice: CaCO 3 CaO + CO 2 CaO + SO 2 CaSO 3 CaSO 3 + 1/2 O 2 CaSO 4 Účinnost vazby SO x na Ca 2+ je velmi nízká. ~ T, jemnosti mletí CaCO 3 (optimum < 60 mm), době zdržení, přebytku aditiva ( 4x proti stechiometrii ~ 60 % odsíření, při obvyklém 1,5 2 násobku 30 %, výjimečně 50 %) Jednoduchost postupu, nutná je však rekonstrukce odlučovače aditivum zvyšuje jeho zátěž + změna kvality odlučovaných částic větší lepivost. Překonaná využití pouze jako intervenční metoda dočasné provozování v době kritických meteorologických stavů rychlé najetí, výhodnější ekonomicky. 30

Rozprašovací absorpce Přechod do suché aditivní k mokré Nástřik vápenného mléka do horkých spalin Absorpce SO 2, částečná oxidace na CaSO 4, současně odchází k odpaření vody. V následném elektrofiltru se zachycuje směs CaSO 4 + CaSO 3 + popílku současně s nezreagovaným CaO. Pro zlepšení stupně zreagování CaO se část zachyceného úletu recykluje. 80 % odsíření (při 1,8 násobku stechiometrického poměru) při T ochlazených spalin o 5-10 ºC vyšší než jejich rosný bod. 31

Rozprašovací absorpce Nevýhoda rozprašovací absorpce: Nevyřešené využití produktů odsíření Účinnost 80% do budoucna nízká Perspektiva malé a střední energetické jednotky 2 varianty (dle umístění odlučovače): před vlastní rozprašovací sušárnu zařazen tkaninový odlučovač čistší odloučení za ní výrazné zlepšení odlučovací schopnosti následkem přidané vlhkosti 32

Rozprašovací absorpce Nová varianta - firma Tampella: neaplikuje se vápno, ale mletý vápenec, který se zavádí do topeniště - dochází ke kalcinaci na CaO - částečná vazba SO x již v této fázi - následuje aktivační reaktor - nástřik vody do spalin dále - jako v rozprašovací sušárně 33

Rozprašovací absorpce 34

Sorpce SO 2 na aktivním koksu + oxidace O 2 ze spalin na H 2 SO 4 Ohřev spalin vlastní reakcí Regenerace koksu horkým pískem (650 º) redukce H 2 SO 4 na SO 2 uhlíkem aktivovaného koksu (částečné spotřebování) Komplikovaná metoda, náročná na energii i na spotřebu koksu, koroze (absorpce pod teplotou rosného bodu H 2 SO 4 ) Neperspektivní. Proces Bergbau - Forschung 35

Mnoho metod, jen málo do realizace Vápno vápencová metoda Rozvinutí suchých metod Mokré metody Pračky s prací kapalinou suspenzí vápenného mléka Japonsko nedostatek přírodního sádrovce - získání technicky využitelného sádrovce jako produktu odsíření USA - preferovány technologie produkující odpadní kal směs CaSO 3 + CaSO 4 + nezreagovaný CaO - odstranění vody a ve vodě rozpustných látek deponie V současnosti spojení obou trendů produkce sádrovce 36

Mokré metody Dosud neujasněný mechanismus: SO 2 + aktivní látka CaSO 3 + Ca(OH) 2 CaSO 3 + H 2 O + CaCO 3 CaSO 3 + CO 2 Dále: SO 2 + CaSO 3 + H 2 O Ca(HSO 3 ) 2 Ca(HSO 3 ) 2 + CaCO 3 2 CaSO 3 + H 2 O + CO 2 CaSO 3 + 2 H 2 O + 1/2 O 2 CaSO 4. 2 H 2 O Ca(HSO 3 ) 2 + 1/2 O 2 + 2 H 2 O CaSO 4. 2 H 2 O + H 2 SO 3 rychlejší reakce 37

Mokré metody Nevýhody: vysoký zkrápěcí poměr (malá rozpustnost CaCO 3 a CaSO 3 ) - nízká koncentrace aktivní látky Ca2+ tvoří se usazeniny CaSO 4 komplikace při provozu prací roztok vysoké ph zvýšená tvorba CaSO 3 na úkor Ca(HSO 3 ) 2 nedostatečná oxidace 38

Pro zlepšení použití aditiv: Anorganická: Mokré metody MgSO 4 0.1 mol. l -1 snižuje tvorbu úsad udržuje prací systém v nenasyceném stavu co do obsahu CaSO 4 MgSO 4 + CaSO 3 CaSO 4 + MgSO 3 - umožňuje rychlejší vázání SO 2 a převádí Ca 2+ do roztoku: SO 2 + H 2 O + MgSO 3 Mg(HSO 3 ) 2 CaCO 3 + Mg(HSO 3 ) 2 MgSO 3 + CaSO 3 + CO 2 + H 2 O 39

Nevýhoda: citlivost na CI -, F - ve spalinách, nutnost odstranění v samostatném předpíracím okruhu Organická: Mokré metody s K mezi H 2 CO 3 a H 2 SO 3 Nevýhoda aditiv: tvorba drobných krystalů CaSO 4, které se špatně odvodňují organické kyseliny OV nutno čistit 40

Mokré metody Odlišnosti vápno vápencových procesů: aditiva způsob vedení plynu a kapaliny v absorbéru způsob dělení SO 2-4 a SO 2-3 způsob odvodňování sádrovce Výhoda: převádějí Ca 2+ v roztok ve formě příslušné organické soli příznivě ovlivňují nasycenost roztoku síranem 41

Mokré metody Tvorbou CaSO 3 a CaSO 4 se regeneruje volná kyselina Dodává se pouze množství kryjící ztráty při odtahování CaSO 4. Organická aditiva: kyselina benzoová, kyselina citronová, kyselina adipová 42

Mokré metody Proces SHL: HCOOH Převádí CaCO 3 do čirého roztoku + pufrace roztoku na ph příznivé pro tvorbu HSO 3 - a oxidaci na SO 4 2- Protiproud tvorba HSO 3 - a jeho oxidace na SO 4 2- Surovina: CaCO 3 jemně mletý, (90% pod 60 mm), 1,03 1,07 nadbytek 43

Mokré metody Produkt: sádrovec CaSO 4. 2H 2 O usazení nebo hydrocyklon vakuový filtr nebo odstředivky promytí vodou (Cl - < 100 mg.kg -1 ) energosádrovec sušení, briketace 44

Mokré metody Nevýhoda: potřeba velmi kvalitního magnezitu eroze materiálu velká energetická náročnost Dosud nenašel uplatnění. 45

Proces SHL (Saarberg Holter Lurgi) Absorbér kombinace souproudé a protiproudé absorpce HCOOH převádí nerozpustný CaCO 3 na dobře rozpustný Ca(COOH) 2 Umožňuje dosažení vysoké koncentrace Ca 2+ v roztoku Nižší zkrápěcí poměr Souproud největší zkrácení doby zdržení v oblasti vysokého ph (5 a více) snižuje tvorbu CaSO 3 46

Magnezitový proces NIIOGAZ 47

Regenerace: Magnezitový proces NIIOGAZ 1. stupeň zbavení volné vlhkosti a krystalové vody 2. stupeň - kalcinace Rozklad MgSO 3-200 600 ºC Nutnost rozkladu MgSO 4 800 1 000 ºC MgSO 3 + SO 2 + H 2 O Mg(HSO 3 ) 2 Mg(HSO 3 ) 2 + MgO 2 MgSO 3 + H 2 O 48

Magnezitová metoda Regenerativní proces: Absorpce SO 2 v suspenzi MgO Regenerace: Krystaly MgSO 3 se tepelně rozkládají na : MgO zpět do procesu + SO 2 H 2 SO 4 S T > 800 ºC, redukční atmosféra MgO + SO 2 + 3 (6) H 2 O MgSO 3. 3 (6) H 2 O MgSO 3. 3 (6) H 2 O + 1/2 O 2 + 4 (1) H 2 O MgSO 4. 7 H 2 O MgSO 3 MgO + SO 2 2 MgSO 4 + C 2 MgO + 2 SO 2 + CO 2 Žádoucí hexahydrát (T < 42,5 ºC) 49

Proces Wellman-Lord 50

Jednoduchý proces Proces Wellman-Lord SO 2 + H 2 O + Na 2 SO 3 2 NaHSO 3 Vratná reakce, při vyšší T regenerace pracího roztoku (odparka) SO 2 (80 90 %) + krystalický Na 2 SO 3 Nežádoucí vedlejší produkt: oxidace na SO 4 2- krystalizace Spolehlivá, účinnost > 90% Co s Na 2 SO 4 0,1 kg na 1 kg SO 2, energetická náročnost 51

Čpavkový proces Walther Mokrá amoniakální vypírka: 2 NH 3 + SO 2 + H 2 O (NH 4 ) 2 SO 3 (NH 4 ) 2 SO 3 + 1/2 O 2 (NH 4 ) 2 SO 4 1. absorbér dochlazení na 60 ºC, vyprání (NH 4 ) 2 SO 3 2. absorbér vyprání zbytku, zachycení úletu Spaliny ohřev ve výměníku komín Absorbční roztok z 1. absorbéru oxidér - oxidace na SO 4 2- (vzduchem) SO 4 2- rozprašovací sušárna (350 ºC) Výhoda: malá energetická náročnost, bezopadovost 52

Katalytické metody Katalytická oxidace SO 2 SO 3 odstranění ve formě H 2 SO 4 nebo CaSO 4 či (NH 4 ) 2 SO 4 Cat Ox (Japan) 53

Cat-Ox Použitelné u nově postavených energetických jednotek vyžaduje speciální elektroodlučovač pracující při vysoké T U starších jednotek musí být mezi elektroodlučovač a reaktor zařazeno přihřívání spalin Výhoda: poměrná jednoduchost nižší provozní náklady při účinnosti ~ 90% Nevýhoda: vysoká náročnost na materiály nutnost dokonalého odprášení spalin ovlivnění životnosti katalyzátoru 54

Cat-Ox Proces KYIOURA - SO 3 + H 2 SO 4 + NH 3 (NH 4 ) 2 SO 4 Proces CHIVODA spaliny se ochladí vodou za současného odstranění popílku - SO 2 se vypere zředěnou H 2 SO 3 roztok H 2 SO 3 - oxidace vzduchem na Fe katalyzátoru H 2 SO 3 + CaCO 3 CaSO 4 97%, omezená životnost katalyzátoru 55

Proces Haldor - Topsoe SO 2 SO 3 - dále: speciální režim chlazení na teplotu ležící mezi rosným bodem vody a H 2 SO 4 zisk H 2 SO 4 (94 %) Vysoké nároky na materiál 56

Ohřev spalin Z hlediska dosažení dostatečného rozptylu spalin je třeba zajistit aby vstupem do komína měly určitou minimální teplotu T ~ 70-80ºC A: ohřev spalin mísením s horkými neodsířenými spalinami B: nepřímý ohřev parou či horkou vodou C: ohřev spalováním paliv s nízkým obsahem S ve spalovací komoře a zavedení těchto horkých spalin k chladným odsířeným spalinám Jednoduché Problémy s emisemi Neekonomické způsoby Vysoká spotřeba energie Nahrazovány výměníky spaliny spaliny 57

Regenerativní způsob ohřevu spalin Rotační výměník tepla spaliny spaliny: Energetika Ljungström Odsiřování Regavo Přenos tepla plochy z plechu se speciální korozní úpravou nebo z plastu, které se pomalu pohybují mezi zónou horkých a studených spalin a předávají studeným spalinám teplo, naakumulované od horkých spalin. Podmínka ohřevu spalin úplné odpaření veškerého únosu kapaliny. Pro úplné odpaření využití tepla části neodsířených nebo odsířených a ohřátých spalin. 58

Varianty zapojení REGAVO A - spalinový ventilátor je mezi Regavo a A 1 (na straně surových spalin) - odpar únosu zajišťuje pomocný ventilátor, který část ohřátých čistých spalin čerpá do směšovače. Mírně lepší přisávání čistých spalin do surových B nejprogresivnější používá axiální ventilátor spalin (adiabatický charakter komprese odpaření úletu a zvýšení T spalin o 2-3 ºC. Odpadá mísič a pomocný ventilátor + nižší energetická náročnost (o 20%) při snížení účinnosti odsíření 1%. 59

REGAVO Rotor - 0,75 1,0 otáček min -1 Čistící systémy: tlakový vzduch + tlaková voda (4-10 MPa) odstranění usazenin pravidelné 60

Rekuperativní systém ohřevu spalin Ecogavo - oddělené výměníky mezi kterými cirkuluje teplosměnné medium (voda) Ocelové pogumované proti korozi, teflonové trubky, vysokotlaký ostřikovací systém Úplné oddělení prostoru surových a čistých plynů 61

Využití chladících věží k rozptylu škodlivin Tepelný impuls vzduchu v chladící věži je mnohonásobně větší než u spalin a vede k vynášení množství vzduchu, které 25x převyšují množství spalin. Smíšení spalin se vzduchem v chladící věži vede k dokonalejšímu rozptylu. Spaliny se přivádějí do 30% výšky. Odpadá ohřev spalin a stavba komína 62

Kombinovaný proces pro čištění spalovacích plynů 63

Hlavní zdroje NO x v Evropě v roce 2000 64

Snižování obsahu NO x ve spalinách Technická řešení opožděna proti SO 2 Mechanismus vzniku oxidů dusíku při spalovacím procesu 3 základní mechanismy: oxidace N ze spalovacího vzduchu za vysoké T vysokoteplotní NO x oxidace chemicky vázaného dusíku v palivu palivové NO x z chemicky vázaného dusíku radikálovými reakcemi na rozhraní plamene - promptní NO x Prvotně vzniká NO + O NO 2 Pomalá reakce při nízkých koncenttracích NO 2 ~ 10 % NO x 65

Mechanismus vzniku NO x při spalovacím procesu Vysokoteplotní radikálové reakce N + O uvnitř spalovací zóny tvorba radikálů je podmíněna vysokou T = funkce (T, koncentrace kyslíku, době zdržení v horké zóně) Palivové NO x oxidace dusíku chemicky vázaného v palivu oxidace není kvantitativní - % nezreagovaného N 2 v palivu - při spalování uhlí - 10-25 % Promptní NO x - určitá forma palivových NO x okraj plamene - zanedbatelný podíl na celkovém NO x Spalování kapalných paliv: vysokoteplotní stejné jako u tuhých palivové pouze u těžších frakcí (TTO, mazut) Spalování plynných paliv pouze vysokoteplotní 66

Snižování emisí NO x úpravou spalovacího procesu Primární opatření Vychází z poznatků o mechanismech vzniku NO x Typ spalovacího zařízení, způsob jeho provozování. Významnější a levnější než následná denitrifikace spalin (sekundární opatření) Častá kombinace primárních a sekundárních opatření 67

Snižování emisí NO x úpravou spalovacího procesu Typ topeniště konstrukce stav Uhelné kotle (klesající emise NO X ): výtavné (1 600 2 800 mg.m -3 ) se stěnovými hořáky (1 000 1 700 mg.m -3 ) s tangenciálními hořáky (800 1 200 mg.m -3 ) fluidní (do 800 mg.m -3 ) Rozhodující vliv teplota hoření (nejvyšší výtavné) rychlost uvolnění tepla v zóně hoření 68

Snižování emisí NO x úpravou spalovacího procesu Spalování s nízkým množstvím přebytkem vzduchu Snížením množství spalování vzduchu se dosáhne snížení teploty plamene Nenáročný zásah, nevyžaduje žádné úpravy na zařízení Nelze je použít u elektrárenských kotlů s optimalizovaným spalovacím poměrem Efekt není příliš významný, nevyváží nevýhody tvorby sází koroze u redukční atmosféře zvýšená produkce CO ztráty nedopalem Snížení předehřevu spalovacího vzduchu Nenáročnost na technologické směny, nízký efekt - snížení tepelné účinnosti, ztráty nedopalem problémy s hořením 69

Možnosti snižování tvorby NO x Snížení teploty hoření Snížení lokální koncentrace O2 Snížení doby zdržení Plynové hořáky: atmosférické tlakové 70

Atmosférické hořáky: Možnosti snižování tvorby NO x Injekčním účinkem nasávají vzduch Domácí spotřebiče a zařízení malého až středního výkonu (do cca 400 kw) jednoduchá konstrukce nezávisí na jiném zdroji energie velký regulační rozsah bezhlučný chod Nevýhoda z hlediska emise NO x nestechiometrický typ plamene daný podstechiometrickým předmísením paliva Větší doba zdržení vyšší tvorba NO x snížení T plamene lepší předmísení 71

Možnosti snižování tvorby NO x Nestechiometrické spalování Dávkování spalovacího vzduchu ve dvou úrovních 1) proběhne spalování za nedostatku vzduchu a tedy při nízké teplotě 2) zbytek paliva a zplodiny nedokonalého spalování se spálí v relativním přebytku vzduchu 72

Možnosti snižování tvorby NO x Princip hořáků na nízký obsah NO x Stávající zařízení: rozdělené funkce v původně shodných hořácích spodní řady pracují se sníženým spalovacím vzduchem horní řady přivádějí palivo s přebytkem vzduchu nebo pouze vzduch Efektivnější možnost: Zavedení sekundárního vzduchu zvláštními přívody do prostoru nad hořáky snížení produkce NO x až o 30% 73

Recirkulace spalin Možnosti snižování tvorby NO x Odběr části spalin za ekonomizér a jejich zavedení zpět do topeniště, tím se dosáhne: snížení obsahu kyslíku snížení teploty Nejúčinnější míchání spalin do spalovacího vzduchu Snížení účinnosti spalování 50% snížení emise NO x 74

Hořáky na nízký obsah NO x Spalování pouze v plameni Hořáky na plynná paliva Stejná pravidla jako u tuhých paliv Rozdílný charakter paliv Obecně při spalování plynných paliv je tvorba NO x nižší než u tuhých a kapalných paliv - jednoduché vnášení paliva do spalovacího prostoru, přesné dávkování Snížení teploty: vkládání tyčí do plamene vyzařováním tepla ochlazují plamen plynové kotle snížení emisí NO x až o 20-30% Zvýšení předmísení snížení NO x nižší stabilita plamene a vyšší tvorba NO x Nový typ atmosférického hořáku se zvýšeným předmísením a s ventilátorem spalin snížení tvorby NOx až o 90% 75

Tlakové hořáky Hořáky na nízký obsah NO x Energii potřebnou ke smíchání plynu s vzduchem získávají tlakem vzduchu mechanické dmýchadlo Předehřívání vzduchu roste teplota plamene tím i emise NO x - průmyslová zařízení vysoká Provozní teplota nižší emise NO x nižší energetická účinnost Technologická opatření: vícestupňové spalování (o 90%) recirkulace spalin (o 85%) nastřikování vody do plamene 76

Hořáky na tuhá paliva Hořáky na nízký obsah NO x Hořák s postupným přiváděním vzduchu: 77

Hořáky na tuhá paliva Hořák s recirkulací spalin: Hořáky na nízký obsah NO x V primární zóně shoří prchavá hořlavina a palivový N přejde do plynné fáze Sekundární shoří většina paliva v redukční atmosféře přecházejí NO x na N 78

Hořáky na tuhá paliva Hořáky na nízký obsah NO x Hořák na supernízký obsah NO x : Princip dvojího přívodu paliva Dalších 30% < 200 mg NO x.m -3 Odpadá nákladná denitrifikace (pouze u nových jednotek) Fluidní spalování vícestupňové postupné zavádění spalovacího vzduchu a tlakové srovnatelné s hořáky na supernízký obsah NO x 79

Hořáky na nízký obsah NO x 80

Hořáky na nízký obsah NO x 81

Hořáky na nízký obsah NO x 82

Hořáky na nízký obsah NO x 83

Hořáky na nízký obsah NO x 84

Hořáky na nízký obsah NO x 85

Denitrifikační metody Nejrozšířenější selektivní katalytická redukce Suché metody Selektivní katalytická redukce (SKR) - princip: Reakce NO x s NH 3 (g) dávkování do spalin 4 NO + 4 NH 3 + O 2 4 N 2 + 6 H 2 O 4 NO 2 + 8 NH 3 + 2O 2 6 N 2 + 12 H 2 O 6 NO + 4 NH 3 5 N 2 + 6 H 2 O 6 NO 2 + 8 NH 3 7 N 2 + 12 H 2 O T > 300 ºC, katalyzátor 86

Selektivní katalytická redukce Denitrifikační metody 87

NH 3 mírně nadstechiometrický (ztráty oxidací: 4 NH 3 + 3 O 2 2 N 2 + 6 H 2 O) 2 varianty : Denitrifikační metody vysokoteplotní (300 450 ºC) před odprášením A), - 7 A B) nízkoteplotní (do 150º C) C) 88

Katalytická redukce NOx Denitrifikační metody 89

Katalytická redukce NOx Denitrifikační metody 90

Denitrifikační metody Katalyzátor: Nosič: TiO 2 na keramické kostře (původně Al 2 O 3 SO 2 katalytický jed + V 2 O 5 Životnost: Plyn 5 7 let Uhlí 3 T optimum ~ 350º C - nižší klesá účinnost - vyšší oxidace SO 2 SO 3 Koroze musí být trvale v provozu (300 ºC) Usazování NH 4 HSO 4 91

Denitrifikační metody 92

Denitrifikační metody Mokré metody Denitrifikace SHL: Tvorba komplexu: FeSO 4 + NO FeSO 4 (NO ) Nutná komplexace: EDTA Fe 2+ (NO) + Na 2 SO 3 Na 2 SO 4 CaSO 4 Různý charakter obou oxidů: NO - inert, nemá snahu přecházet do O NO 2 - reaktivní, ve vodě dobře rozpustný NO ve spalinách převažuje převod NO NO 2 nebo převod NO na komplexní soli 93

Redukce NOx na aktivním koksu Pouze v kombinaci s odsířením Nutnost odsíření (H 2 SO 4, NH 4 HSO 4 deaktivace koksu) Koks z nízkotepelné karbonizace černého uhlí 80 ºC + NH 3 reakce jako u SKR + SO 2 SO 3 H 2 SO 4 NH 4 HSO 4 Poté tepelná regenerace Denitrifikační metody 94

Denitrifikační metody Problematická ekonomika Výhoda snadná regenerace koksu 95

Radiační metoda Suchý proces odstraňování SO 2 + NO x místo katalyzátoru působení urychlených neutronů Ozářením spalin radikály rekombinace s NH 3 + O 2 (NH 4 ) 2 SO 4 + NH 4 NO 3 95% SO 2 80% NO x Denitrifikační metody Vysoká energetická náročnost 3% výkonu kotle (SKR - 2-2,3%) 96

Kombinovaný způsob Walther Denitrifikační metody NH 3 Walther SO 2 + NO NO 2 NH 4 NO 3 + (NH 4 ) 2 SO 4 hnojiva O 3 97

Proces současné desulfurace a denitrifikace 98

Možnosti pro redukci NO x ve spalovaci komoře 99

Technicky většinou dobře řešitelné Emise tuhých částic: Záchyt tuhých příměsí opracování kamene zpracování zeminy metalurgie energetika 100

Záchyt tuhých příměsí Nežádoucí: Spalovny ekologicky Chemický průmysl - technologicky Důležité vlastnosti: velikost 0,01 1000 mm částice jedné velikosti mono-disperzní systém výjimečně částice různé polydisperzní systém 101

Záchyt tuhých příměsí Princip třídění Postupné vynášení částic ze základního souboru plynem nebo kapalinou o postupně zvyšované rychlosti Prach Koncentrace, měrná hmotnost, lepivost, abrasivost Odlučovače Tvar částic, měrný povrch, permitivita, elektrický náboj a odpor, smáčivost, explozivnost... 102

Zařízení: Odlučovače mechanické suché, mokré Odlučovače elektrické suché, mokré Filtry Účinnost odlučovačů: Celková odlučivost váhová % odloučeného prachu + celkové množství prachu Frakční odlučivost odloučení určité frakce o určité velikosti Mez odlučivosti rozměr částice, P 50, kdy je frakční odlučivost rovná 50% Záchyt tuhých příměsí 103

Záchyt tuhých příměsí 1) Mechanické Usazovací komory gravitace nepoužívají se < 70% Virové odlučovače využití odstředivé síly cyklony - 80% - universální neschopnost odloučit velmi jemné frakce (< 2 10 mm) Multicyklony: Žaluziové Mokré - hladinové 80-99% Virnikové Venturiho pračka 99,9% 104

2) Elektrické využití přitažlivých sil mezi elektricky nabitými částicemi prachu a opačně nabitou sběrací elektrodou 99,9% 3) Filtry 99,9% Záchyt tuhých příměsí 105

Vybraná zařízení k mokrému odloučení prachu 106

Záchyt tuhých příměsí 107

Záchyt tuhých příměsí 108

Záchyt tuhých příměsí 109

Záchyt tuhých příměsí 110

Záchyt tuhých příměsí (3) Filtry Keramické dočišťování plynů s nízkým obsahem tuhých příměsí Látkové - hadicové - hadice z filtrační látky, různé délky a průměru - kapsové kapsy s drátěnou vložkou 111

Záchyt tuhých příměsí Regenerace zaprášené látky (pro oba typy) filtry se zpětným profukováním čistým plynem, a to za chodu nebo při odstavené komoře filtry s mechanickým oklepáváním příp. se zpětným profukováním za chodu nebo při odstaveném filtru filtry s regeneraci vibracemi mechanickým zdrojem nebo ultrazvukem filtry s regeneraci stlačeným vzduchem za chodu nebo v klidu Plošné zatížení filtru objem plynu za minutu prošlý 1 m 2 plochy filtru S rostoucím zatížením roste tlaková ztráta Možné plošné zatížení filtru závisí také na způsobu regenerace ~ 0,4 2 m 3.m -2.min -1 112

Provozní parametry zařízení pro vypírání prachu z plynu 113

Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 114