Červený kohout 2011 Vyhledávání rizik z hlediska prevence staveb a osob před bleskem a přepětím Ing. Jiří Kutáč Znalec Obor: elektrotechnika Specializace: Ochrana před bleskem a přepětím Hluboká, 29. - 30. 3. 2011 Ing. Jiří Kutáč soudní znalec obor: elektrotechnika specializace: ochrana před bleskem a přepětím jiri.kutac@dehn.cz jiri.kutac@email.cz Mobil +420 604 250 879 DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG. Pod Višňovkou 1661/33 140 00 Praha 4 - Krč Lightning 2008 Protection DEHN + SÖHNE and / protected Earthing by ISO System 16016 Solid Team 03/2008 Source: Tokyo Corporation CUPS 2006 Bratislava / JKU České normy v ochraně před bleskem Aktuální přehled nejdůležitějších norem v ochraně před bleskem Industrieseminar, Energietechnik Číslo normy ČSN EN 50164-1:2009-03 Updated: November 2005 Název Součásti ochrany před bleskem (LPC)- Požadavky na spojovací součásti ČSN EN 50164-2:2009-03 Součásti ochrany před bleskem (LPC)- Požadavky na vodiče a zemniče ČSN EN 50164-3:2009-08 Součásti ochrany před bleskem (LPC)- Požadavky na oddělovací jiskřiště ČSN EN 50164-4:2009-03 ČSN EN 50164-5: ČSN EN 50164-6:2009-08 ČSN EN 50164-7:2009-03 Součásti ochrany před bleskem (LPC)- Požadavky na podpěry vodičů Součásti ochrany před bleskem (LPC)- Požadavky na revizní skříně a provedení zemničů Součásti ochrany před bleskem (LPC)- Požadavky na čítače úderů blesků Součásti ochrany před bleskem (LPC)- Požadavky na směsi zlepšující uzemnění Solid Team 11/2006 České normy v ochraně před bleskem České normy v ochraně před bleskem Číslo normy Název Číslo normy Název ČSN 33 2000-4-443 Elektrotechnické předpisy-elektrická zařízení- Část 4-44: Bezpečnost Ochrana před přepětím Oddíl 443 ed.2:2007-02 Ochrana před atmosférickým přepětím nebo spínacím přepětím ČSN 33 2000-5-534 ed. 1 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení Odpojování, spínání a řízení Oddíl 534:2009-05 Přepěťová ochranná zařízení ČSN 33 0000-5:2008-01 Umístění přepěťového ochranného zařízení SPD typu 1 (třídy požadavků B) v elektrických instalacích odběrných zařízení ČSN EN 50468:2009-07 Požadavky na odolnost telekomunikačních rozhraní v koncových telekomunikačních zařízeních (CPE- customer premises equipment) vůči přepětí a nadproudu vyvolaných atmosférickými vlivy. ČSN 60664-1 Část 1 ed.2:2008-04 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí Zásady, požadavky a zkoušky Updated: November 2005 Solid Team 11/2006 Updated: November 2005 Bulletin 2010 Ing. Jiří Kutáč 1
Nová edice 2 ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem STN EN 62305 Ochrana pri zásahu bleskom Hromosvod vnější LPS Číslo normy Název dop dow (zavedení) (stažení) ČSN EN 62305-1 ed.2 Obecné principy 2011 10 13 2014-01-13 Hromosvod dle ČSN EN 62305-3, STN EN 62305 ČSN EN 62305-2 ed.2 Řízení rizika 2012 01 10 2014-01-10 ČSN EN 62305-3 ed.2 Hmotné škody na stavbách 2011 10 02 2014-01-02 a nebezpečí života Uzemňovací soustava Jímací soustava Soustava svodů Svodiče SPD T1 ČSN EN 62305-4 ed. 2 Elektrické a elektronické systémy 2011 09-20 2013-12-20 ve stavbách Zákony a vyhlášky Stavební zákon č.183/ 2006, 159 ods.2 Zákony a vyhlášky Sbírka zákonů č. 268 / 2009 Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Sbírka zákonů č. 268 / 2009 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby 36 Ochrana před bleskem Kniha Ochrana před bleskem a přepětím z pohledu znalců Základní pojmy Blesk je přírodní elektrický jev, který se řídí přírodními zákony a ty se po staletí nemění. CUPS 2009 Ungarn / JKU Ing. Jiří Kutáč 2
Kniha Bouřky a ochrana před bleskem autorů Ing. Ladislava V. Říhánka, Ing. Dr. Josefa Postráneckého, která vychází z prvního vydání ČSN 34 1390 z roku 1955, vysvětluje a dále upřesňuje tuto hlavní nosnou normu v ochraně před bleskem. Všechny směrnice a normy se shodují v tom, že elektrické zařízení musí být v dostatečné vzdálenosti od ochrany před bleskem, aby se předešlo škodám na tomto zařízení. Též vodiče elektrického vedení sdělovacího mají být co nejdále od hromosvodu. Norma ČSN 34 1390 ze dne 1. 4. 1970 V odstavci II. Základní ustanovení Ochrana před bleskem podle této normy vyhovuje současným znalostem o atmosférické elektřině a o účincích atmosférických výbojů a současnému stavu techniky. Norma ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 1 až 4 Norma ČSN 34 1390 vrcholový úhel 112 Kritická výška jímače pro třídu LPS (od těchto výšek jímače je přísnější norma ČSN EN 62305-3 než norma ČSN 34 1390): LPS I do 6 m; LPS II do 9 m; LPS III do 13 m; LPS IV do 17 m. h 1 α 1 56 56 α 2 h 1 H h 2 ČSN EN 625305 3, STN EN 62305-3 Přípustné metody návrhu jímací soustavy Tabulka 2: Maximální hodnoty poloměru valící se koule, velikosti ok ochranného úhlu jsou přiřazeny třídě LPS Použití metody valící se koule poloměr třída valící se metoda ochranného úhlu α oka mřížové LPS koule soustavy W r α 80 (m) 70 60 I 20 50 5 x 5 40 II 30 30 10 x 10 20 III 45 10 I II III IV 15 x 15 0 IV 60 0 2 10 20 30 40 50 60 H (m) 20 x 20 Jímací tyč r r H : výška jímací soustavy od povrchu r : poloměr valící se koule α : ochranný úhel H α r ochranný prostor Lit.: ČSN EN 62305-3:2006-11 Ing. Jiří Kutáč 3
Norma ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 1 až 4 Norma ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 1 až 4 α1 α 2 α1 α 2 h 1 h 1 h 1 h 1 H h 2 H h 2 Norma ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 1 až 4 Norma ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 1 až 4 do 13 m výšky nad srovnávací rovinou je přísnější ČSN 34 1390 α1 LPS III 1m h1 α2 57 57 h2 H 13 m ± 0 Norma ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 1 až 4 Příklad posouzení návrhu pro jeden jímač a svod pro budovu supermarketu Příklad kontroly výšky jímače dle ČSN 34 1390, přílohy 2, odst. I, čl. 1 Pro supermarket o rozměrech 100 m x 50 m x 8 m, počet jímačů jeden, který je umístěn uprostřed střechy, počet svodů jeden. Výška jímače nad srovnávací rovinou h = 0,67 r x + 1,25 h x = 0,67. 55 +1,25. 8 = 46,85 m Výška jímače musí být přepočtena (pro h nad 30 m) h = 46,85 / 0,8 = 59 m Potřebná délka jímací tyče dle ČSN 34 1390 je: klimatizace 5 m Jímač 56 4,8 m Messeneuheiten 2005 jeden svod Ing. Jiří Kutáč 4
Červený kohout 2011 Objekt chráněný jedním jímačem nebyla dodržena dostatečná vzdálenost s Příklad posouzení návrhu pro jeden jímač a svod pro budovu supermarketu od 30 m 56 klimatizace 56 51 m Jímač jeden svod 4,8 m Zdroj: HZS Messeneuheiten 2005 Na tento objekt MV byla vystavena Zpráva o revizi hromosvodu Ing. Jiří Kutáč Na tento objekt MV byla vystavena Zpráva o revizi hromosvodu Bulletin 2008 Bulletin 2008 5
Červený kohout 2011 Na tento objekt MV byla vystavena Zpráva o revizi hromosvodu Nedostatečná vizuální kontrola revizního technika hořlavé předměty na jímací soustavě Bulletin 2008 Nedostatečná vizuální kontrola revizního technika hořlavé předměty na jímací soustavě Hořlavé materiály umístěné na jímací soustavě Ing. Jiří Kutáč Bulletin 2008 Bulletin 2008 Hrozí přeskok z hromosvodu na vnitřní elektroinstalaci nedodržení dostatečné vzdálenosti dle ČSN 34 1390, čl. 112 Jímací soustava, na které je vytvořen slepý konec 6
Nedostatečná vizuální kontrola revizního technika nedodržení dostatečné vzdálenosti s Použití zemnící tyče jako jímače Ostrý hrot zemnící tyče Zavedení svodu do objektu Připojení světlíku k jímací soustavě Messeneuheiten 2005 Yellow / Line,BPAS-Wohnhaus-Industrie_2002 12.06.02 / S2307_a Měření úderů blesku Stanice na vrcholu South Baldy Peak, New Mexico, USA (3 287 m) Měření na jímací soustavě na vrcholu South Baldy - Nové Mexico (USA) Vyhodnocení měření v podzemní stanici Výsledky: (8 létech) - Údery jen do zakulacených tyčí Žádné údery do špičatých tyčí nebo jímačů ESE Několik důvodů chování jímačů ESE: energeticky chudý emisní proud ESE neemitují dostatečně vysoký proud výboje streameru, který jde vstříc vzhůru leadru Úder blesku 8. říjen 2005 Sportovní hala Alcobondas (předměstí Madridu/Španělsko) Úder blesku 8. říjen 2005 Sportovní hala Alcobondas (předměstí Madridu/Španělsko) Jímač ESE Stavba zasažena úderem blesku Stavba zasažena úderem blesku Jímač ESE Ing. Jiří Kutáč 7
Úder blesku 8. říjen 2005 Sportovní hala Alcobondas (předměstí Madridu/Španělsko) Stavba zasažena úderem blesku Posuzování rizik pro soustavu svodů Srovnání počtu svodů pro: -rodinný dům o rozměrech 10 m x 10m x 8 m dle: ČSN 34 1390, čl. 64 1 svod; ČSN EN 62305-3, tab. 4:- LPS IV 2 svody; - LPS III 3 svody; - LPS II 4 svody. Posuzování rizik pro soustavu svodů Slepý konec svodu dostatečná vzdálenost může činit v některých případech až 2,5 m!! Srovnání počtu svodů pro: -obytný dům o rozměrech 10 x 30 x 25 m dle: -ČSN 34 1390, čl. 64 3 svody; ČSN EN 62305-3, tab. 4:- LPS IV 4 svody; - LPS III 6 svodů. -obytný dům o rozměrech 10 x 30 x 31 m dle: -ČSN 34 1390, čl. 64 6 svodů; ČSN EN 62305-3, tab. 4:- LPS IV 4 svody; - LPS III 6 svodů. Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Dle ČSN 34 1390, čl. 111 se musí pro velké kovové předměty na povrchu a uvnitř objektu zajistit, aby při úderu blesku do hromosvodu nedošlo ke škodlivým účinkům přeskoku z hromosvodu na tyto předměty nebo ke škodlivým účinkům indukovaných nábojů jako výbuch, úraz nebo poškození. Ing. Jiří Kutáč 8
Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 K zabránění přeskoku slouží izolace kovových předmětů od hromosvodu dle ČSN 34 1390, čl. 112, nebo nelze-li potřebnou vzdálenost dodržet, musí být s tímto zařízením spojen (čl. 113). To se netýká souběhu nebo křižování. Při připojování neživých částí elektrických zařízení k hromosvodu se ochranný vodič propojí s hromosvodem v zemi. Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Pozn. 1: v chráněném objektu, vřadí se mezi pracopožaduje-li se ochrana před přepětím u elektrického zařízení (instalace) vní vodiče elektrického zařízení a hromosvod svodič přepětí v místech stanovených dle ČSN 34 1010. Pozn. 2: ČSN 34 1010, čl. 133 Za účelem ochrany venkovní sítě s napětím do 1 000 V proti vniknutí vyššího napětí ze sítě s provozním napětím nad 1 000 V musí být nulový bod (uzel) zdroje, střední vodič nebo některý krajní vodič sítě s napětím do 1 000 V spojen se zemí buď přímo, nebo přes přepěťovou ochranu. Ing. Jiří Kutáč 9
Rizika při připojování elektrických silových zařízení dle ČSN 34 1390, čl. 114 Pozn. 3: ČSN 34 1010, čl. 134 Pracovní uzemnění na ochranu před atmosférickým přepětím. Pro ochranu elektrického zařízení před atmosférickým přepětím se použije svodičů přepětí. Použijí-li se svodiče přepětí, nesmí být odpor jejich uzemnění větší než 15 Ω. Pro souběh a křižování elektrických vedení s hromosvodem platí dle ČSN 34 1390, čl. 115 Vnější silová vedení na objektu musí být vzdálena od nadzemní části hromosvodu: -souběh -0,5 m; -křižování - 0,2 m; Sdělovací vedení na objektu musí být vzdálena od nadzemní části hromosvodu: -souběh -1 m; -křižování - 0,5 m; Vnitřní silová vedení platí podmínky čl. 114. Pro souběh a křižování elektrických vedení s hromosvodem platí dle ČSN 34 1390, čl. 115 Nedostatečná vizuální kontrola revizního technika nedodržení dostatečné vzdálenosti s Detail A Přiblížení telefonního vedení k LPS Detail B Křížení telefonního vedení se sítí nn Zatažení části bleskového proudu do budovy Svod jako podpěra vnitřní instalace Nesplnění podmínek izolace (oddálení) dodržení dostatečné vzdálenosti s Nedostatečná vizuální kontrola revizního technika nedodržení dostatečné vzdálenosti s Bulletin 2008 Ing. Jiří Kutáč 10
Nedostatečná vizuální kontrola revizního technika nedodržení dostatečné vzdálenosti s Nedodržení podmínek izolace hromosvodu od vnitřní instalace dostatečné vzdálenosti s Nedodržení podmínek izolace hromosvodu od vnitřní instalace dostatečné vzdálenosti s Snižování rizik vznikající při nedodržení dostatečných vzdáleností dle ČSN 34 1390, čl. 112 -rodinný dům o rozměrech 10 m x 10m x 8 m se sedlovou střechou s jedním jímačem a svodem. Posuzování bude provedeno pro bod A, který je umístěn 2 m nad terénem (1NP) a bod B, který je umístěn 5 m nad úrovni terénu (2NP): a = 0,2R + l / 10n kde: a dostatečná vzdálenost, R zemní odpor, l délka svodu, n po et svod. Snižování rizik vznikající při nedodržení dostatečných vzdáleností dle ČSN 34 1390, čl. 112 Zemní odpor uzemnění R z =15Ω,pro vzduch: bod A - a = 3,3 m bod B a = 3,55 m pro cihlu: bod A - a = 0,66 m bod B a = 0,71 m Snižování rizik vznikající při nedodržení dostatečných vzdáleností dle ČSN 34 1390, čl. 112 spojení uzemnění hromosvodu s kovovým předmětem, pro vzduch: bod A - a = 0,3 m bod B a = 0,55 m pro cihlu: bod A - a = 0,06 m bod B a = 0,11 m Ing. Jiří Kutáč 11
Nepropojení jednotlivých zemničů typu A Nepropojení jednotlivých zemničů typu A Vyhláška 50/78 12 Povinnosti organizace (1) Organizace jsou povinny zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků uvedených v této vyhlášce, soustavné doplňování jejich znalostí v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky, zejména v oblasti předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, včetně technických norem, souvisejících s jejich činností Snižování rizik vznikající při nedodržení dostatečných vzdáleností dle ČSN 34 1390, čl. 112 Proto je nutno u starších objektů učinit následující opatření: - vždy vytvořit pro objekt/areál jeden potenciál spojit uzemnění hromosvodu s uzemněním vodiče PE (ČSN 34 1390, čl. 96 až 106); - pokud možno, samostatné zemniče svodů spolu vzájemně spojit v ideálním případě v nezamrzající hloubce (0,5 0,75 m); - při výše provedených doporučeních použít vzorec pro dostatečnou vzdálenost a, který na základě nejnovějších vědeckých výsledků upravit, tak že cihla má dvojnásobně horší izolační vlastnosti než vzduch. dostatečná vzdálenost a pro cihlu: a c = 2 a v -je použít vzorec pro dostatečnou vzdálenost s dle ČSN EN 62305-3, čl. 6.3. Uzemňovací přívod provedený lanem Uzemňovací přívod provedený lanem Ing. Jiří Kutáč 12
Nevhodné uložení zemniče nedodržení nezamrzající hloubky zemniče Shrnutí -období platnosti normy ČSN 34 1390 (od roku 1967-1. 2. 2009); V tomto období vznikaly také české normy nejen pro vnitřní elektroinstalace s ohledem na přepětí, ale také pro svodiče přepětí. Při zpracování revize je nutno pamatovat na tyto normy a vyhodnotit rizika, která jsou způsobena jejich nedodržením - projektanti je opomněli vzít v potaz při zpracování projektu. Objekty navržené dle ČSN 34 1390 se revidují dále dle této normy do první rekonstrukce nebo podstatného rozšíření nebo změnil-li se podstatně účel využití této stavby zvýšila-li se skutečná rizika. Shrnutí Na střeše školy stanice mobilního operátora, která je součástí hromosvodu a v podkroví je počítačová učebna - přechodné období platnosti normy ČSN 34 1390 a souboru norem ČSN EN 62305-1 až 4 ed. 1 (od 1. 11. 2006 1. 2. 2009); V tomto období se již měly všechny nové projekty navrhovat dle nového souboru norem ČSN EN 62305-1 až 4. Souběžná platnost byla určena pro již nakreslené projekty, aby se stihly zrealizovat do 1. 2. 2009. Bohužel praxe byla trochu jiná. Většina nových projektů byla započata a dále zpracována dle ČSN 34 1390 a mnohdy až do konečného termínu platnosti 1. 2. 2009 zmiňované normy. Na střeše školy stanice mobilního operátora, která je součástí hromosvodu a v podkroví je počítačová učebna Shrnutí - období platnosti souboru norem ČSN EN 62305-1 až 4 ed.1 (od 1. 11. 2006-2011) Z výše uvedeného textu je zcela pochopitelné, že za dobu existence českých norem v ochraně před bleskem (cca. půl století) se základní principy návrhu ochrany před bleskem nijak dramaticky nezměnily, ale došlo pouze k jejich dalšímu upřesnění. Tento princip bude zachován i pro druhou edici souboru norem ČSN EN 62305-1 až 4. Pozn.: V roce 2011 by měly být v platnosti již edice 2 souboru ČSN EN Ing. Jiří Kutáč 13
ČSN EN 62305-2 ed.2 Vyhodnocení rizika pro stavby Nová edice 2 ČSN EN 62305-2 Řízení rizika Příčina poškození Typy ztrát Typy škod DEHNsupport Riziko 25.06.08 / S6209 Příčiny poškození ČSN EN 62305-2 ed.2 Typy škod ČSN EN 62305-2 ed.2 Příčiny poškození Bleskový proud je hlavní zdroj škody. Rozlišují se v závislosti na úderu blesku následné příčiny poškození: S1: úder blesku do stavby; Typy škod, které mohou nastat následkem úderu blesku: D1: úraz živých bytostí v důsledku dotykových a krokových napětí Příčiny poškození Typy škod S2: úder blesku v blízkosti stavby; S3: úder blesku do inženýrských sítí, která vstupují do stavby; S4: úder blesku v blízkosti inženýrských sítí, která vstupují do stavby. LEMP D2: hmotné škody (požár, výbuch, mechanické zničení, uvolnění chemikálií) vlivem úderu blesku včetně jiskření D3: výpadek vnitřních systémů vlivem LEMP DEHNsupport Riziko 25.06.08 / S6008_d DEHNsupport Riziko 25.06.08 / S6210 Typy ztrát ČSN EN 62305-2 ed.2 Každý typ škod, samostatně nebo kombinací s jinými, může způsobit různé typy ztrát ve chráněné stavbě. Možné vzniklé typy ztrát jsou závislé samostatně na vlastnostech stavby. Příčiny poškození Typy ztrát Typy škod Rozlišují se následné typy ztrát dle použití této normy: Typy ztrát L1, L2 a L3 mohou být vzaty jako L1: ztráta na lidských životech; ztráty společenských hodnot, které mohou Strom Wasser být dále posouzeny jako Gas L2: ztráta na věřejných službách; typ ztráty L4 tedy čistě ztráty ekonomických hodnot. L3: ztráta na nenahraditelném kulturních dědictví; L4: ztráty ekonomických hodnot (stavba a jejich obsah, inženýrské sítě a výpadek funkce). Z toho plyne: ČSN EN 62305-2 ed.2 Níže jsou uvedeny vyjmenované činitelé pro následných typů ztrát, které je nutno zohlednit pro danou stavbu R T (1/rok) Strom Wasser Gas R 1 : R 2 : R 3 : R 4 : Riziko ztrát na lidských životech; Riziko ztrát na veřejných službách; Riziko ztrát na nenahraditelném dědictví; Riziko ztrát ekonomických hodnot. 10-5 10-3 10-4 Pokud nejsou známy podklady 10-3 DEHNsupport Riziko 25.06.08 / S6211 DEHNsupport Riziko 08.02.07 / S6053_a Ing. Jiří Kutáč 14
Riziko R 1 = R A + R B + R C + R M + R U + R V + R W + R Z Každé riziko je složeno z více součásti rizik R 2 = R B + R C + R M + R V + R W +R Z Riziko Strom Wasser Gas Lidské životy Veřejné služby Kulturní památky Ekonomické hodnoty R 1 R 2 R 3 R 4 = = = = R 3 = R B + R V R 4 = R A + R B + + R M + R U + R V + R W + R Z Přehled součástí rizik R X S4 R Z S3 R W R V LEMP R A R B R C R x S1 R M S2 RU LEMP DEHNsupport Riziko 27.05.08 / S6054_a DEHNsupport Riziko 27.05.08 / S5762 Součásti rizik R A živé bytosti příčina poškození S1 Výstražný štítek alibistické řešení není vhodný pro zdravotnická zařízení, nemocnice, školy R A = živé bytosti Úraz živých bytostí vlivem dotykových a krokových napětí vně stavby Možné typy škod: L1: živé bytosti L4: ekonomické ztráty DEHNsupport Riziko 25.06.08 / S6212 Varovný symbol umístěný v místě svodu Nesprávná koncepce návrhu svodu Navržená ochranná opatření: - připojení okapové roury ke svodu; Vodič CUI - nahrazení kovové roury plastovým dílem. DEHNsupport Riziko BULLETIN IP ILPC 2007 Ing. Jiří Kutáč 15
Chybné umístění svodu v blízkosti bazénu Umístění svodu ve vstupním chodníku budovy DEHNsupport Riziko DEHNsupport Riziko Součásti rizik R B požár příčiny poškození S1 Německo - nízká úroveň ochrany před bleskem závěr - domy častěji hoří po úderu blesku S1 R B = požár Hmotné škody následkem požáru nebo výbuchu z důvodu nebezpečného jiskření uvnitř stavby. Možné typy ztrát: L1: živé bytosti L2: veřejné služby L3: kulturní památky L4: ekonomické hodnoty DEHNsupport Riziko 25.06.08 / S6213 12.02.07 / KPM 116_a Německo - nízká úroveň ochrany před bleskem závěr - domy častěji hoří po úderu blesku Objekt bez hromosvodu po úderu blesku Zdroj: HZS 12.02.07 / KPM 116_a 12.02.07 / KPM 116_a Ing. Jiří Kutáč 16
Objekt bez hromosvodu po úderu blesku Objekt bez hromosvodu po úderu blesku Zdroj: HZS Zdroj: HZS 12.02.07 / KPM 116_a 12.02.07 / KPM 116_a Objekt bez hromosvodu po úderu blesku Úder blesku do stanice mobilního operátora přechod vodiče HVI na holý vodič Vyštípnutí betonu Zdroj: HZS Ocelové armování Díra v betonu Armování není připojeno 12.02.07 / KPM 116_a 01.08.05 / 5019_e Úder blesku do sila dřevní štěpky přechod vodiče HVI na holý vodič Fotovoltaická elektrárna bez hromosvodu po úderu blesku Armování není připojeno Vyštípnutí betonu Zdroj: HZS 01.08.05 / 5019_f 12.02.07 / KPM 116_a Ing. Jiří Kutáč 17
Publikace příručka DEHNsupportes und CD Děkuji Vám za pozornost! CUPS 2009 Ungarn / JKU BULLETIN IP ILPC 2007 Ing. Jiří Kutáč 18