Synchronizace osobního PC Bc. Jan Gemrich Obsah 1. Úvod... 3 2. Možnosti... 3 2.i. E mail... 3 2.ii. Kalendář... 3 2.iii. Dokumenty... 4 3. Nevýhody... 5 4. Budoucnost... 5 5. Závěr... 5 6. Zdroje... 6
1. Úvod Mnoho uživatelů dnešní doby řeší problém dvou či více počítačů. Nejedná se jen o podnikatele a manažery ale i o běžné studenty, kteří mají domácí počítač typu desktop 1 a přenosný notebook, který nosí s sebou například do školy. Cíl je jasný, mít svůj vlastní počítač s sebou, přesněji svoje data, e maily a další. A zde přichází problém, jak toho dosáhnout. 2. Možnosti Z teoretického hlediska lze námi sledovanou problematiku do tří základních kategorií. E maily a kalendář, dokumenty a jiné, kam můžeme zasadit například hudbu, filmy či poznámky. 2.i. E mail V současné době nejsnazším a zřejmě nejpoužívanějším přístupem jak synchronizovat e maily na všech počítačích je využívání webového rozhraní schránky. Na jakémkoliv počítači se lze přihlásit přes webový prohlížeč 2 do e mailové schránky a mít všude svoje e maily stejné. Toto řešení je však dosti nepohodlné a vyžaduje přístup k internetu například při tvorbě e mailů. Proto mnoho lidí využívá e mailových klientů 3. Jedná se o program, který je napojen na e mailovou schránku umístěnou na vzdáleném serveru a stahuje, odesílá a zpracovává e maily přímo na počítači uživatele, namísto serveru poskytovatele e mailu. Opět u něj řešíme problém, jak zajistit konzistentnost obsahu bez závislosti na počítači. Tyto programy lze na server napojit dvěma základními přístupy POP3 a IMAP. Zatímco POP3 4 je primárně jednosměrný protokol, IMAP 5 řeší náš problém. Pokud napojíme klient na server protokolem POP3, klient stahuje zprávy ze serveru, ale pokud například na lokálním PC některé e maily smažeme, nepromítne se to nijak na serveru. Stejně tak pokud e mail odešleme z klienta, e mail pouze projde serverem ven a nezapíše se do schránky odeslané pošty. Oproti tomu protokol IMAP je plně propojen se serverem a pokud dojde k jakékoliv změně e mailů (mazání, tvorbě, odesílání), promítne se na to v e mailové schránce na serveru. To v podstatě řeší náš problém se stejným obsahem e mailu kdekoliv. Toto vše nám však nevyřeší problém s přístupem ke kontaktům z jakéhokoliv místa ve stejné podobě. K tomu můžeme využít například Microsoft Exchange server pro MS Outlook nebo doplněk do aplikace Mozilla Thunderbird. Lze také univerzálně využít technologie LDAP 6, která je určená k synchronizace právě kontaktů. 2.ii. Kalendář Pokud jde o kalendář, opět je řešením použití nějaké služby, která nabízí kalendář umístěny na serveru 7. To je však opět poněkud neužitečné a nepraktické. Opět v dnešní době mnoho uživatelů využívá klienty pro organizaci osobního času, které jsou velmi často obsaženy v poštovních 1 Klasický stolní počítač obsahující case, klávesnici, myš, monitor a nezbytné periferie. 2 Internet Explorer, Opera, FireFox, Safari, Chrome, Mozilla a další. 3 Thunderbird, The Bat!, Outlook, Outlook Express 4 Post Office Protocol vision 3 5 Internet Message Access Protocol 6 Lightweight Directory Access Protocol 7 Například Google Calendar
klientech. Pokud ty nenabízejí přímou synchronizaci přes nějaký vlastní server, lze využít online kalendáře právě typu Google Calendar. V klientu nainstalovaném na našem počítači nastavíme synchronizační propojení se serverem, jakákoliv změna v klientu pak bude zrcadlově provedena i na serveru. Pokud toto provedeme s více instalacemi klienta, můžeme docílit synchronizace kalendáře. Vše toto se může zdát jako složité nastavování, ale internet je plný návodů přímo na stránkách poskytovatelů e mailových služeb, které nás provedou procesem krok za krokem. Jinou možností celého řešení je využít přístupů nabízených výrobci klientů jako jsou servery společnosti Microsoft Sharepoint, Groove či Exchange. 2.iii. Dokumenty Synchronizace dokumentů je poněkud složitější, protože každý dokumenty vytváří jinak a neexistuje jednotný komunikační systém jako je POP3 či IMAP pro e maily. Pokud nebudeme za řešení považovat přesný USB 1 flash disk, nasnadě jsou však dvě možná řešení. První z nich je využití online prostory a například protokolu FTP 2. Doma tedy upravené dokumenty nahrajeme na server, například v práci si je stáhneme, pracujeme s nimi a následně je opět před odchodem nahrajeme na server. Tento přístup je zdlouhavý a manuální, tím pádem může být velmi chybový. Jedinou výhodu proti zmiňovanému přenosnému disku je fakt, že na soubory se dostanu i z počítačů, které mi nepatří. Zde výhody končí. Alternativním řešením může být například systém Live Mesh, od společnosti Microsoft. Tento systém, v současné době stále fungující jako beta 3 verze, umožňuje po registraci velmi efektivní synchronizaci souborů. Do počátku dostaneme 5GB volného prostoru a jakousi virtuální plochu, kam můžeme umisťovat naše soubory skrze webové rozhraní. To by nebyla žádná výhoda oproti předchozímu přístupu. Live Mesh, ale umožňuje instalaci doplňku do jakéhokoliv PC a synchronizaci složek na počítači. Pokud bychom si toto řešení chtěli ukázat na příkladu, představme si, že má složku Pracovní, kde uchováváme naše pracovní dokumenty. Po instalaci doplňku složku označíme jako sdílenou přes službu Live Mesh, složka se automaticky po nahrání zobrazí na naší virtuální ploše v našem prostoru a po zapnutí jakéhokoliv dalšího počítače s nainstalovaným doplňkem se zobrazí i tam. Pokud na jednom počítači budeme dokument upravovat, změny budou po uložení souboru odeslány na virtuální plochu a tím pádem na všechny naše PC. Pokud náhodou nejsme v síti internet v době provádění změn, změny budou odeslány na server při nejbližším spojení. Tímto způsobem lze všechny dokumenty mít ve stejné verzi na všech PC. Program velmi dobře řeší i kolize, kdy například na dvou počítačích zároveň edituji stejný dokument, pokud takováto situace nastane, Live Mesh nás na ni sám upozorní. 1 Universial Serial Bus 2 File Transfer Protocol 3 Testovací, nikoli finální verze
3. Nevýhody Výše zmiňované přístupy ale mají i své nevýhody, nic není bezchybné. Všechny jsou bezesporu náročné na rychlost připojení k internetu a na jeho stabilitu. E mailový protokol IMAP, jak již bylo řečeno, všechny změny provedené v poštovní schránce reflektuje na serveru poskytovatele e mailu. To v praxi může například znamenat, že pokud ve stavu offline vytvářím e mail, který chci později odeslat, musím ho uložit do složky, například Drafts či Koncepty. To však znamená, že tento e mail musím uložit do této složky i na serveru, tedy být připojen k internetu a bez speciálního nastavení e mailového klienta to tak často není možné. Synchronizační přístupy ke kalendáři pak často trpí chybami synchronizace, kdy změna provedená ve webovém rozhraní se nezobrazí v našem klientu či naopak. Nejedná se o systematickou, spíše občasnou, ale velmi nepříjemnou chybu. Co se týká služby Live Mesh, i ta má své nedostatky. Pokud si například představím situaci, kdy na svém lokálním PC omylem obsah sdílené složky smažu, změna se provede všude a já tak o data logicky přijdu na všech PC. Mimoto je doplněk služby Live Mesh běžící na lokálním PC velmi náročný na paměť RAM 1 a na pomalejších PC může být velkým problémem ji vůbec zprovoznit. 4. Budoucnost V současné době se rýsují první možnosti využití principu známého jako Cloud Computing v praxi. Tento přístup, který je třetím stádiem vývoje operačního systému po mainframe a desktop, je založen na principu operačního systému běžícího na vzdáleném serveru. V praxi to tedy znamená, že PC nebude obsahovat pevný disk, operační paměť, procesor ani grafickou kartu určenou pro výpočty grafiky, všechny tyto části hardware budou zastoupeny serverem. Osobní počítač se pak pouze k serveru připojí k serveru a bude zobrazovat výsledku výpočtů, které server provádí. Nebude tedy vůbec záležet, k jakému počítači usednu, ale pouze zda je připojen k internetu. Dojde také ke značnému odlehčení notebooků a přenosných počítačů. Vývoj tohoto přístupu je umožněn hlavně díky stále rostoucí rychlosti a stabilitě přístupu k internetu všude po světě. Tento přístup je však stále brzděn nutností velké datové kapacity serverů, která zatím dosahuje pouze jednotek, nikoli stovek, GB. Další nevýhodou je bezpečnost dat, protože všechna naše data budou umístěna stále na serveru napospas jakýmkoliv pokusům o jejich ukradení. V současné době se nejvíce tomuto řešení přibližují servery icloud a G.HO.ST viz zdroje. 5. Závěr Řešení nastíněná v této práci je nutné chápat pouze z hlediska využitelnosti na osobní úrovni, protože firmy velmi často disponují vlastními, často téměř dokonalými, synchronizačními metodami a servery, které zdaleka předčí výše zmíněné možnosti. Výhodou výše zmíněných přístupů je však jejich nulová cena. 1 Read Access Memory
6. Zdroje Ghost, Inc. 2007. Ghost. G.ho.st. [Online] 2007. [Cited: říjen 20, 2009.] http://g.ho.st. Google. 2009. Google funkce define. Google.com. [Online] 2009. [Citace: 20. říjen 2009.] http://www.google.com. Microsoft. 2009. Live Mesh. Mesh.com. [Online] 2009. [Cited: říjen 20, 2009.] http://www.mesh.com. Xcerion. 2001. icloud OS. icloud.com. [Online] 2001. [Cited: říjen 20, 2009.] http://os.icloud.com.