Žádost o Grant AVKV Intenzifikace nutriční intervence v průběhu hospitalizace v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem

Podobné dokumenty
Žádost o grant AVKV 2012

Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol

Akreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Standard léčebné výživy

Krajská zdravotní, a.s. nemocnice Ústeckého kraje. Ing. Jaroslav Peldřimovský

Malnutrice v nemocnicích

Mobilní hospic při Masarykově nemocnici Krajská zdravotní a.s , Brno

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

A PROJEKT SHELTER V ČR

Projekt OPZ, spolupráce s referenčními nemocnicemi. Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová

Akreditační standard Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

Udržitelné financování komunitní péče MUDR. SIMONA PAPEŽOVÁ PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Úloha nemocniční epidemiologie v prevenci infekcí v intenzivní péči. MUDr. Eva Míčková

VYUŽITÍ PORTÁLU DEKUBITY.EU A VÝSLEDKY ANKETY VÝŽIVA A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

Žádost o grant AVKV pro rok 2012

Nutriční terapeuti X. Ostravské dny léčebné výživy

Reforma psychiatrické péče cesta ke zkvalitnění péče o duševně nemocné. Martin Anders

Nutriční terapeut jako důležitý člen při péči o pacienty v intenzivní péči

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

C. Stručná souhrnná zpráva o realizaci projektu Obsah Cíle a výstupy projektu...2 Shrnutí závěrů...3

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

INFORMACE O NOVĚ PŘIPRAVOVANÉM SOFTWAROVÉM NÁSTROJI SBĚRU DAT O DEKUBITECH

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Kapitola 2. Obecná pravidla pro vykazování výkonů. x x x

Adiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

Národní zdravotnický informační systém

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2017

Nové akreditační standardy

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Bezpečnostní cíle. Realizace resortních bezpečnostních cílů v RÚ

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Zdravotní sestry a závislost na tabáku

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

Moderní nakupování zdravotní péče. Daniel Hodyc

Mgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice tel: Kvalita v nemocnici

Síť MEFANET a podpora výuky onkologie v klinické praxi

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta

98/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. března 2012

IMPLEMENTAČNÍ STRATEGIE NOVÉHO ELEKTRONICKÉHO NÁSTROJE PRO MONITORING DEKUBITŮ

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v souladu s vyhláškou 232/2012 Sb.

Zahajovací konference

ELFis informační systém pro mapování zdravotní péče v závěru života. Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

Praktické naplnění Resortně bezpečnostního cíle 8. Výstupy dotazníkového šetření

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

Vzdělávání specialistů prevence a kontroly infekcí evropský projekt TRICE-IS

Reforma péče o duševní zdraví Uskutečněné kroky a nejbližší cíle. 26. dubna 2017 Úřad vlády ČR

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví )

Spasticita po cévní mozkové

rodinné stříbro české onkologie Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc předsedkyně Celostátní rady NORu vedoucí KOC FN Bulovka, FTN, VFN

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Dlouhodobá péče, možnosti řešení. Petr K r č á l

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech

NDP. aneb. Národní diabetologický program

Pracovní podmínky nutričních terapeutů

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Elektronický vzdělávací text pro sestry

Dobrovolnický program VFN

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Health care about patients with eating disorders in the Czech Republic in

Modernizace a obnova přístrojového vybavení Centra komplexní onkologické péče FN Plzeň

STATUT. Úvodní ustanovení 11. Základní ustanovení. Ill. Předmět činnosti

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny

NOVÁ OPATŘENÍ V ZAJIŠTĚNÍ KVALITY PÉČE A BEZPEČÍ PACIENTŮ

Obsah. 1 Plnění dílčích aktivit Plnění harmonogramu projektu Plnění cílů projektu Počet center a případů...6.

HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY PACIENTŮ V ZAŘÍZENÍCH DLOUHODOBÉ PÉČE NUTRITIONAL ASSESSMENT OF PATIENTS IN LONG-TERM CARE INSTITUTIONS

Po ukončení editace ZÁZNAMU HOSPIZALIZACE můžeme vytisknout potřebné formuláře prostřednictvím ikony tisku z dolní nástrojové lišty.

Současnost a plány činnosti Sekce nutričních terapeutů České asociace sester. konference Dietní výživa 2016 Pardubice,

Integrovaný systém péče o pacienty po cévní mozkové příhodě v Ro<erdamu. Mgr. Marcela Janečková

Dnešní agenda. Úvod do kurzu, role controllingu v řízení nemocnice. Zahájení kurzu a úvod do controllingu. Představení účastníků

Představení projektu Metodika

Transkript:

Žádost o Grant AVKV 2012 Intenzifikace nutriční intervence v průběhu hospitalizace v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem Žadatel: Krajská zdravotní, a.s. Sociální péče 3316/12a 401 13 Ústí nad Labem Kontakt: Technický a administrativní kontakt: Mgr. Jitka Salačová odbor koordinace projektů tel. 477 115 260, 731 132 696 e-mail: jitka.salacova@kzcr.eu Odpovědný řešitel: MUDr. Michal Tichý, MPH nutriční ambulance tel. 731 535 638 e-mail: Michal.Tichy@kzcr.eu Datum podání: via e-mail 27.07.2012 na: grant@avkv.cz předmět podání: GRANT AVKV 1

Analytická část: Epidemiologická data týkající se energeticko-proteinové malnutrice v nemocnicích EU se v několika uplynulých letech v zásadě nemění 21 až 37% pacientů z celkového počtu hospitalizovaných (KONDRUP, J. 2009). Sběr dat však má zpravidla charakter zjišťování bodové prevalence v dané instituci, případně regionu, protože standardizovaná data incidence a prevalence se jednak stanovují obtížně a jednak nejsou začleněna do povinných sestav hlášení a neexistují ani příslušné registry. Pokud registry existují tak zpravidla obsahují pouze pacienty s ambulantní intervencí, což je i případ v ČR. Navíc není ani používána jednotná metodika k identifikaci malnutrice, proto přímá porovnání jsou obtížná a v řadě prací autoři dospěli k vyšším procentuálním hodnotám výskytu malnutrice. V roce 2006 v General Hospital Southampton (STRATTON, R. J. 2006) bylo metodikou MUST otestováno 150 konsekutivně emergentně přijímaných nemocných, s tím že vysoké riziko malnutrice bylo zjištěno u 62, což představovalo 41% při průměrném věku pacientů 86 let. Nejčastější příčinou hospitalizace byly pády a kolapsy (25%), kardiovaskulární choroby činily 16% a cévní mozkové příhody pak 14%. Z uvedeného je patrné, že míra malnutrice nebyla výrazně podmíněna onkologickými chorobami. Vzhledem k vysokému průměrnému věku přijímaných pacientů není s podivem, že 2/3 tvořily ženy. V rámci kongresu Health Systems and Ergonomics and Patient Safety v roce 2008 (MASSINI, M. L. 2008) zazněla zpráva z univerzitní nemocnice v Carregi v italském Toskánsku, kde ze 499 v řadě za sebou přijímaných nemocných, u nichž během prvních 48 hodin bylo provedeno vyhodnocení rizika malnutrice pomocí metodiky MUST a to zvlášť sesterským a zvlášť nutričním personálem, mělo střední riziko 28% resp. 32% a vysoké riziko 16% resp. 18% nemocných. Celkem tedy 44%, resp. 50% přijímaných. Za použití MUST (MUST, 2010) metodiky bylo během jednoho dne v roce 2007 otestováno 328 pacientů v akutních nemocnicích na území North-East England (LAMB, C. A. 2009). Zjištěná bodová prevalence malnutrice byla 44%. Obezita byla zjištěna u pouhých 9,5%. 2

V rámci nutričního screeningu a auditu jeho provádění v nemocnicích a pečovatelských ústavech včetně zařízení určených pro mentálně postižené na území Velké Británie (RUSSELL, C. A. 2008) byla ze 9567 osob v nemocnicích malnutrice zjištěna u 28%. Zajímavým sdělením (PAWELLEK, I. 2008) je 24,1% přítomnost malnutrice i u 475 neselektovaných dětských pacientů přijímaných do univerzitní nemocnice v Mnichově, s průměrným věkem 7,9 let. Ve velké nizozemské studii (MEIJERS, J. M. M. 2008) bylo stanovením BMI, váhového úbytku a restrikce příjmu potravy z celkového počtu 12883 vyšetřených nemocných malnutrice zjištěna u 23,8% hospitalizovaných v nemocnicích. V domácí péči a sociálních zařízeních byla tato čísla nižší: 21,7%, resp. 19,2%. Mimo severní Ameriky a pacifické oblasti, kde je situace podobná Evropě, potažmo zemím Evropské Unie (25 států), je obtížné získat porovnatelná data. Data zjišťována zdravotnickými misemi v zemích zmítanými válkami či občanskými nepokoji jsou samozřejmě alarmující, ale tato nevypovídají příliš o malnutrici u hospitalizovaných jako spíše o bídných opoměrech v dané zemi vůbec a ke komparaci jsou nepříliš vhodná. Díky aktivitě Latin American Federation of Parenteral and Enteral Nutrition (FELANPE) však existují údaje z Brazílie (WAITZBERG, D. L. 2001) kdy ze 4000 19 hospitalizovaných pacientů trpělo malnutricí 48%, a dále z velké mezinárodní studie přímo organizované FELANPE (CORREIA, M. I. T. D. 2003) na níž participovaly národní organizace Argentiny, Brazílie, Chile, Kostariky, Kuby, Dominikánské republiky, Mexika, Panamy, Paraguaye, Peru, Portorika, Venezuely a Uruguaye. Celkem byla malnutrice zkoumána u 9348 dospělých hospitalizovaných pacientů. Zjištěná malnutrice se pohybovala od 64% v Mexiku po 37% v Chile. Průměr byl 50,2%. Těžká malnutrice se vyskytovala od 18,1% v Kostarice po 4,6% v Chile. Nutriční týmy existovaly pouze v Brazílii a Kostarice. I přes vysokou zjištěnou prevalenci malnutrice bylo orálně suplementováno pouze 7,3% pacientů, enterální nutrici obdrželo 5,6% a parenterální výživa byla aplikována 2,3% nemocným. Největší korelace výskytu malnutrice byla zjištěna s věkem nad 60 let kde trpělo malnutricí 53% (OR 1,38), onkologickým onemocněním 65,6% (OR 2,94), vnitřními chorobami 52,1% (OR 1,66) a infekčními onemocněními 60,9% (OR 2,30). 3

V tuzemské literatuře (ZADÁK, Z. 2008, str. 191) je prevalence udávána v širokém rozmezí 19-80% bez bližší specifikace použité metodiky a času sběru údajů. Jiní autoři prezentující konkrétní vlastní výsledky zkoumání problémů malnutrice (KOHOUT, P. 2004) uvádějí výskyt malnutrice při přijetí pacientů do ústavní nemocniční léčby ve 19-25% a dále, že téměř 50% pacientů se do malnutrice dostává v průběhu hospitalizace. Ke stanovení malnutrice byla použita v tomto případě kombinace modifikovaných nutričních testů a laboratorních hodnot. Screeningové šetření v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem (dále jen MN), resp. v Krajské zdravotní, a.s. (dále jen KZ) bylo provedeno v roce 2008 u 120 osob a v roce 2009 u 214 osob. Bodová prevalence malnutrice na zúčastněných odděleních byla v průměru 23% v roce 2008 a 29% v roce 2009. Tato zjištění korespondují se sděleními jiných autorů referujícími o různých evropských sestavách: 21-37% (KONDRUP, J 2009), 23,8% (MEIJERS, J.M.M. 2008). Větší uváděný výskyt je 41% (STRATTON, R.J. 2006), 44% (LAMB, C.A. 2009)a 50% (MASSINI, M.L. 2008). U těchto souborů s vyšším výskytem byla použita vždy metodika MUST, u prací s nižšími hodnotami pak zpravidla modifikovaný NRS, je však obtížné se vyjádřit zda-li MUST metodika vede sama o sobě k vyšším údajům nebo jde o jiný vliv, jako například věkový průměr osob v souboru, který dosáhl i 86 let (STRATTON, R.J. 2006). Zjištěné hodnoty korespondují i s výskytem 19-25% v nemocnici přibližně stejné velikosti a působností na území ČR - Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha (KOHOUT, P. 2004). V MN byla zdokumentovaná nutriční intervence u 38% osob v malnutrici v roce 2008 a u 49% v roce 2009. Relevantní data ke srovnání nejsou dostupná, poněvadž případné údaje jsou obtížně interpretovatelné v komparaci s ohledem na různé (ne)zařazení pacientů v terminálních stavech choroby dle historických, kulturních a náboženských tradic v dané zemi či regionu spolu s platnými legislativními normami příslušného státního útvaru. V MN se podařilo po podané analýze (TICHÝ, M. 2006) a jednáních se zástupci úseku managera kvality, náměstkem pro léčebnou péči a hlavní sestrou v roce 2007 ustanovit status nutričního týmu nemocnice (TICHÝ, M. 2007) a následně tento i reprezentativně multioborově naplnit. Souběžně se zdařilo v roce 2008 (TICHÝ, M. 2008b) přijetí metodického postupu pro tvorbu léčebných a ošetřovatelských standardů. 4

Tím byly vytvořeny podmínky pro pilotní sběr dat v rámci nutritionday a k přijetí organizačních opatření umožňujících vytvoření nutriční ambulance a centra pro parenterální domácí výživu. Výše uvedeným skutečnostem jistě napomohla i postupná celková změna vnímání problematiky malnutrice ve společnosti a to i díky působení národní odborné společnosti (SKVIMP CZ PEN) a z toho pramenící do jisté míry vstřícný postoj zdravotních pojišťoven i přes nepříznivou ekonomickou situaci. V roce 2008 se podařilo otázku malnutrice nastolit i na úrovni vedení KZ, a.s. a tím tuto problematiku řešit i v regionálním kontextu. V roce byl zaveden v MN klinický audit nutriční a hydratační péče, tak aby byly identifikovány rezervy jak v realizaci screeningu, tak i zejména v potřebné intervenci. Získané epidemiologické údaje a poznatky z nutritionday 2008 a 2009 spolu s výsledky výběru vhodných nástrojů nutričního screeningu umožňují přípravu plošného kontinuálního screeningu v MN a posléze i v KZ, propojeného na prostředky nutriční intervence. S postupně narůstajícími zkušenostmi i odbornou kvalifikací členů nutričního týmu se rozvíjí i zapojení specifických znalostí z oblasti veřejného zdravotnictví do formálních procesů v nemocnici, resp. obchodní společnosti. Mezi ně patří i ADAPTE (ADAPTE, 2002), kde v rámci tvorby doporučení pro screening malnutrice bylo již ve fázi přípravné proveden výběr protokolu metodikou AGREE, (AGREE, 2001) a dále z části přikročeno i k fázi adaptační. Finalizaci tohoto procesu lze reálně očekávat na přelomu let 2012/2013 (v současné době je v jednání souhlas s bezplatným nekomerčním používáním MUST protokolu pro identifikaci screeningu s britským držitelem vlastnických práv - NHS Foundation Trust). Nejnověji od roku 2012 probíhá stratifikace malnutrice u pacientů dospělého věku před plánovanými výkony v celkové anestézii. Ve stejném roce se podařilo vytvořit pracovní pozici klinický nutriční terapeut s úvazkem 1,0. Od roku 2013 bude dodržování zásad identifikace malnutrice a následné nutriční intervence součástí kvartálního hodnocení kvality péče poskytované klinickými odděleními MN. 5

Cílový stav: 1) implementovat MUST metodiku k provádění nutričního screeningu všech nově hospitalizovaných v MN do 24 hodin od jejich přijetí do konce roku 2012 2) do 24 hodin ve zdravotní dokumentaci musí být rozhodnutí ošetřujícího lékaře o ne/potřebě nutriční intervence (včetně jejího neposkytnutí pro terminální stav) na základě údajů dle bodu 1.) 3) pakliže je nutriční intervence indikována dle předchozího bodu musí být i tato realizována 4) kvartálně formou klinického auditu, skládajícího se ze strukturalizovaného dotazníku obsahujícímu jak údaje od pacienta tak i údaje získané z jeho zdravotní dokumentace, monitorovat body 1.) a 2.) a to počínaje rokem 2013 5) kvalita poskytované péče včetně zjištění dle bodu 4.) slouží managementu jako jeden podkladů k hodnocení pracovníků příslušného klinického oddělení (2012) Akční plán: 1) česká lokalizace MUST a jeho propagace, instruktáž pro personál MN, zhotovení reprografických materiálů (informace pacientů, edukace personálu), včetně mzdových nákladů, do 31.10.2012 ( 80.000,-) 2) vývoj implementace MUST do nemocničního informačního systému (výsledku zhodnocení stavu), včetně event. mzdových nákladů, do 31.12.2012 ( 230.000,-Kč) 3) personál klinického auditu proškolení, sjednocení hodnotících přístupů, včetně případných mzdových nákladů, 30.11.2012 (40.000,-Kč ) 4) zhodnocení zavedení, prezentace výstupů včetně publikačních, náklady včetně případných účastnických poplatků, jízdného a ubytování spojeného s touto prezentací, po 31.12.2012 (50.000,-Kč) 6

Celkové požadavky 400.000,-Kč. Běžné mzdové nároky (realizace screeningů, auditů) i odůvodněné nároky na poskytovanou nutriční intervenci pacientů jsou hrazeny z běžných provozních prostředků MN. Požadovaný grant představuje tedy jen náklady usnadňující realizaci zamýšleného procesu vedoucího ke zlepšení identifikace malnutrice a následné nutriční intervence, nikoliv náklady vlastního procesu. Z toho vyplývá, že samotný proces je dlouhodobou strategií zdravotnického zařízení (v tomto případě MN) a tudíž i dlouhodobě udržitelný z vlastních zdrojů pokud nedojde k zásadním negativním změnám v systému veřejného zdravotního pojištění a úhrad z něj. V případě zdárné implementace v MN je možno expandovat samotný proces i zkušenosti s jeho zaváděním do dalších nemocnic sdružených v KZ (Děčín, Chomutov, Most, Teplice) v následujícím období (2013-2015). Měření: Jestliže se v minulých letech (viz data v analytické části) dařilo navyšovat nutriční intervenci u potřebných hospitalizovaných pacientů postupně přibližně na ½, je předpoklad, že se zavedením výše uvedených procesních prvků by měla přítomnost zdokumentované intervence atakovat 100% pacientů s malnutricí, u nichž nebude aplikován odklon k terminální hydratační péči, jenž bude případně opět dohledatelný ve zdravotnické dokumentaci nemocného. Samotné měření bude prováděno klinickým auditem nutriční a hydratační péče čtvrtletně klinickou nutriční terapeutkou ve spolupráci s dalšími členy Nutričního týmu MN. Jelikož nutriční terapeutka je organizačně začleněna do přímé působnosti hlavní sestry nemocnice a metodicky vedena vedoucím nutriční ambulance nedochází v rámci auditu ke kolizním zájmům a je tedy možno považovat takovéto šetření za objektivní. Při auditu je kontrolováno dodržení, resp. použití standardizovaného protokolu MUST, tudíž není možnost dezinterpretace získaných údajů. 7

Literatura: ADAPTE 2007. ADAPTE Collaboration [on line].[cit. 10.01.2010] Dostupné z: <http://www.adapte.org/rubrique/manual-and-tools.php> AGREE 2001. AGREE Research Trust [on.line].[cit.04.01.2010] Dostupné z: <http://www.agreetrust.org/about.htm> CORREIA, M. I. T. D. CAMPOS A. C. L. 2003. Prevalence of Hospital Malnutrition in Latin America: The Multicenter ELAN Study. In Clinical Nutrition, 2003, roč. 19, s. 823-825. KOHOUT, P. 2004. Systém nutriční péče od přijetí do propuštění.[on line].[cit. 10.03.2010] Dostupné z: <htpp://www.cskz.cz/seznamy/16_kohout_system _nutri_pece.ppt > LAMB, C. A. et al. 2009. Adult malnutrition screening, prevalence and management in a United Kingdom hospital: cros sectional study. In British Journal of Nutrition [on line]. 2009, svazek 102, s.571-575 [cit.06.03.2010] Dostupné z: <htpp://ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19206424> MASSINI, M.L. et al. 2008. Prevalence and screening of hospital malnutritionat the azienda ospedaliero-universitaria careggi (Florence, Italy). In Healthcare Systems Ergonomics and Patient Safety 2008 [on line]. International Conference June 25-27.2008 Strassbourg [cit.06.03.2010] Dostupné z <htpp://www.heps2008.org> MEIJERS, J. M. M. et al. 2008. Malnutrition prevalence in The Netherlands of the Annual Dutch National Prevalence Measurement of Care Problems. In British Journal of Nutrition [on line]. 2009 svazek 101 s. 417-423 [cit. 06.03.2010] Dostupné z: <htpp://journalas.cambridge.org./action/displayabstract?frompageónline&aid 332439 6> MUST 2010. Malnutrition Universal Screening Tool. [cit.20.07.2012] Dostupné z: < http://www.bapen.org.uk/pdfs/must/must_full.pdf > PAWELLEK, I. DOKOUPIL, K. KOLETZKO, B. 2008. Prevalence of malnutrition in paediatric patients. In Clinical Nutrition ISSN 0261-5614, 2008, roč.27, č. 1, s. 72-76 RUSSELL, C. A. ELIA, M. 2008. Nutrition screening survey in the UK in 2007. BAPEN 2008. 26 s. ISBN 978 1 899467 21 1 8

STRATTON, R. J. et al. 2006. Malnutrition Universal Screening Tool predicts mortality and length of hospital stay in acutely ill elderly.in British Journal of Nutrition.2006, svazek 95, s. 325-330 TICHÝ, M. 2006. Projekt: Standardy léčebné péče, verze 1.0, interní materiál Masarykovy nemocnice v Ústí n.l., o.z. (k dispozici u autora) TICHÝ, M. 2007. Statut nuričního týmu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Vnitřní dokument III.PLP/SPC/MN/003/6-07 (k dispozici u autora a na útvaru managementu kvality Masarykovy nemocnice v Ústí n.l., o.z.) TICHÝ, 2008. Nutrition Day 2008. In Infolisty, ISSN 1802-4297,2009, č. 2, s. 4. TICHÝ, M. 2008b. Metodický postup: Postup pro tvorbu léčebných a ošetřovatelských standardů. Vnitřní dokument UL3MP051 ( k dispozici u autora a na útvaru managementu kvality Masarykovy nemocnice v Ústí n.l., o.z.) WAITZBERG, D. L. CAIAFFA, W.T. CORREIA, M. I. T. D. 2001. Hospital malnutrition: the Brazilia national survey (Ibranutri): a study of 4000 patients. In Nutrition, 2001, roč.17, s. 573. ZADÁK, Z. 2008. Výživa v intenzivní péči. Praha: Grada, 2008. 542 s. ISBN 678-80- 247-2844-5 9