Obsah: COPA, COGECA... 1 Seminář CAP po 2013 výzvy pro přechodné období, 15. 9... 1 POCC/CCC 16.9... 4 COPA, COGECA Seminář CAP po 2013 výzvy pro přechodné období, 15. 9. Copa-Cogeca tomuto semináři neudělala příliš velkou reklamu, sice ho podpořila, ale účast od zástupců ČZ byla docela slabá, bohužel většina jich byla se svými presidenty v Jižní Africe na ustavující schůzi WFO. Ale dnešní seminář/konference byla velmi dobrá a příspěvky jednotlivých mluvčích byly bez výjimky vynikající. Navíc byla velmi dobře obsazena. V úvodu ji pozdravil také rakouský MZe, Berlakovich a francouzský Le Maire. Rozdělena byla do 3 skupin. V první dopolední, jsme měli jednak vedoucího kabinetu Komisaře, Georg Hausler, také dalšího člena kabinetu Yves Madre a celou debatu řídil generální sekretář Rakousko-francouzského centra ve Vídni, Peter Jankowitsch. Navíc většina lidí ani nevěděla o existenci této dohody, kterou kdysi připravil president Chirac a rakouský premiér Kraiski a která pořádala celou řadu akcí, nejen k zemědělské politice. Z úvodních řečí všech zástupců a také od obou ministrů vyplývá, že Rakousko má zájem o udržení zemědělství všude včetně LFA. Pro Francii je důležitá soběstačnost či zabezpečení potravou pro EU. Obě země se shodují na tom, že jsou proti velké liberalizaci zemědělského trhu, požadují odpovídající rozpočet a zelenání má být provedeno s respektem pro venkov a velmi postupně. Francie by ráda viděla EU více agresivní v hájení jejich zájmů, především ve WTO. První panel řídil Andrej Babuchowski, vedoucí zemědělské sekce Polska v Bruselu. Prvním řečníkem zde byl Yves Madre, člen kabinetu Komisaře Ciolos. Tématem dopoledne bylo 50 let CAP (2012) důvěry pro společnou budoucnost. Nebudu zde opakovat historické odkazy, spíš body, které ukazují pozitivní dopad CAP na vývoj EU: - základ společného trhu trvalý vývoj - potřeba řešení příjmu farmářů (v průměru jsou na 40% oproti jiným sektorům) - velké výkyvy trhu (především od 2007) - sanitární rizika - klima, emise, zdroje jaká bude budoucí kompenzace udržitelné produkce. Ciolos bude 2/10 prezentovat dokument o řízení zemědělských trhů (vepřové, hovězí) jaký návrh nástrojů? Také se zde bude projednávat budoucnost mladí, investice, inovace. Zelenání není podle Madre zrovna šťastný výraz, pro potřeby komunikace s veřejností. Druhý příspěvek měl Hervé Guyomard (INRA France) Bilance posledních 20 let CAP. 1
Dopad na rozvoj venkova intenzifikace. Ale ve stejné době zdůraznil, že ne všechny chyby vývoje jsou kvůli mechanismům CAP. Rozpočet je stagnující, po 80. letech, kdy se zvyšovaly podpory především do vývozů. V dalším vývoji se budou muset hledat další korektury, podpory by měly zajistit stabilitu dalšího vývoje a být připraveny také na likvidaci rizik. Bude se muset také postupně přejít na systémy, které budou lépe ochraňovat zdroje. Třetí příspěvek dopoledne měl prorektor nitranské vysoké školy zemědělské, Marian Brestič, který mluvil zejména o výzkumu, potřebě spolupráce a také, proč jsou mladí skeptičtí k dalšímu vývoji CAP a výzkumu. Některá čísla, které zde uvedl byl alarmující, SR dává na výzkum jen 0,36% GNP a z toho jde na zemědělství jen 10-15%. Je to podle něho na samém okraji zájmu jak politiků, tak veřejnosti. Hájil rovněž potřebu výzkumu všech nových technologií včetně GM (příliš reakcí na to později nebylo). Mladí nevidí téměř žádnou perspektivu v sektoru, a to se nezlepší, pokud nedojde k radikální změně postoje politiků k zemědělství a výzkumu. Jeho příspěvek byl delší než plánovaných 20 minut a kromě výhledů výzkumu a financí uvedl také řadu příkladů z problémů klimatických změn (záplavy, požáry, bouře). Na závěr pozval účastníky na kongres, který se bude konat příští rok v Nitře, právě na provázání výzkumu a CAP. První odpolední část vedl Dominique David z Ifri, Paříž. První příspěvek zde měla Edith Klauser, ředitelka z Mze, Rakouska. Její příspěvek byl CAP do 2020. Klasický příspěvek, kde mluvila o produktivitě, nutnosti výzkumu (bez GM), propagace regionální produkce a kvality. Kvalita je zde spojována s původem. Také o zaměstnanosti na venkově (zelené do obnovitelných zdrojů). Po ní měl příspěvek Guilhem Brun, ředitel evropských záležitostí na francouzském Mze. Zelenání a regulace jak pokračovat. Sdělil, že Francie podporuje 30% na zelenání, problémy mají především, jak se všechny podmínky podmíněnosti přemístí nyní do I. pilíře. Francie má představu, že v rámci II. Pilíře se budou dávat platby za úsilí větší než povinné. V průběhu minulé reformy nefungovala podmíněnost příliš dobře. Nyní by farmář neměl být pokutován za nedodržování, ale naopak měl by být odměněn za vytváření lepších podmínek. Bude 30% zelenání povinné? Francie se staví spíš za dobrovolný přístup. Rozpočet jak rychle a bude dostatečně vysoký? - trvalé pastviny - různost osevních režimů - ekologické plochy (půda v klidu, buffer zóny břehy) - Natura 2000 - certifikace. Regulace: má ekonomický kontext produkce a vstupy - potravinový řetězec Francie navrhuje: podpory a nástroje, rozšíření určitých podmínek (jako u mléka) - kolektivní organizace zlepšování funkce řetězce, rozšíření podmínek (mléko po 2015 po kvótách) - nástroje + řízení rizik (včetně pojištění a vzájemných fondů) - krize lekce ze sektoru mléka, krize E-coli - co největší množství nástrojů a rychlost jejich uvedení do činnosti, podobně jako nedávno O+Z, chyběly legislativní nástroje (či alespoň rámec). 2
Ceny a náklady pokus o návrh na možnost intervence nejen u pohybu cen, ale také i u navýšení nákladů nad určitou mezní hranici (privátní skladování). Catherine Moreddu, OECD. Jak udržet a zlepšit konkurenční pozici sektoru. - pokračovat v rozdělování podpor - zlepšit produktivitu - zlepšit ziskovost - zlepšit infrastrukturu, inovace, převody technologií, řízení rizik. Nic z toho nebylo nového, jen u řízení rizik se ukazuje, že bude potřeba určitý evropský rámec a také veřejná podpora. Jiné budou pak případy na regionální úrovni, kde hlavní roli má hrát pojištění. A také dotace rozdělit spíš na regionální úrovni podmínky jsou velmi odlišné v regionech. U zajištění příjmů se dále jedná zda to má být příjem jednotlivců, nebo farmy jako celku (v případech rodinných farem). Markus Hofreither, z vídeňské university se zabýval sociální stránkou CAP a optimalizací nástrojů. Jeho první otázka byla, zda bude současná reforma dostatečná? Reformy, počítané od 1992 podle něho příliš radikálních řešení nepřineslo. Dnes se ke klasickým problémům trhu a kvality, přidala bezpečnost potravin, dostupnost, ale také problém klimatických změn či požadavky 3. zemí (obchod). Dobrý přehled, ale opět nic překvapujícího. Pierre Boulanger v rámci třetího panelu začal cyklus, kde se více mluvilo o rozpočtu a jeho podmíněnosti s CAP. Rozbor současného návrhu, jak je znám, kdy 30% PP bude závislých na eko-podmínkách, stále ještě chybí konečná verze definice aktivní farmář, jak to bude s prostředky z modulace stropů (mají zůstat v zemi), ale je zde otázka, kam budou zařazeny, pokud do II. Pilíře, pak musí stát udělat spolufinancování na další přerozdělení. Další otázkou je jak určit, co jsou odpovídající platby (příklad 90% průměru, jako minimum). Dále jak se budou PP vyvíjet do budoucna, je třeba se pomalu připravit na další změny. Dnešní návrhy (Komise), neschvaluje jen Rada, ale je zde spolurozhodování EP, který vidí velmi často věci dost odlišně. Vliv cyklu Doha a jednání WTO či Mercosur. Nyní to vypadá, že větší váhu budou mít bilaterální dohody. Francie je pro novou koncepci jednání o zemědělství. Maďarský zástupce Gábor Nagy mluvil o pragmatickém rozdělení fondů CAP. S celou řadou grafů ukázal, že Maďarsko (ale i ČR) jsou prakticky uprostřed a podle něho nemusí mít velký zájem na změnách. Ovšem komplikované varianty přerozdělení, jako v případech, že země nedosahuje 90% průměru EU27, další kategorie nad 90%, ale pod průměrem EU, a příklad nad průměrem EU (NL). V rámci této varianty by podle něho došlo k redistribuci 664 m. Ale i zde upozornil na řadu problémů, především nespolehlivost statistik, kdy údaje Komise a Eurostat nejsou vždy úplně stejné. V rámci variant se také nezapočítala modulace, ani fazingin v Ru. Bg HR. Podle této varianty by Lotyšsko získalo 48 na ha, Holandsko by ztratilo 21. Největší změny budou v rozdělení I. Pilíře, kde ztratí Belgie, Dánsko, Francie i Německo, ČR zůstane na průměru, největší propad bude mít Itálie. Největší přírůstky pak Rumunsko a Polsko, země s velkou plochou. Podle něho budou rozdíly trvat, staré země ztratí, ale budou mít stále dost. Maďarsko chce co nejkratší přechodné období. U camping (stropy) není známá částka, i když v dalším příspěvku rakouského ředitele z Rady, Andra Ruprechter se při jeho velmi rychlém předvádění částí úvah Rady o budoucím rozpočtu uvažovaných v několika kategoriích pro stropy, bohužel to bylo tak rychlé, že se to nedalo zaznamenat. Po skončení konference jsem se ho zeptal, jestli má Rada vlastní návrh či úvahu o stropech a přiznal, že má, ale že se čeká na konečný návrh Komise a pak teprve začne samotné vyjednávání. Dále ve svém příspěvku řekl, že u rozpočtu doposud došlo vždy k úpravám, ale ty nikdy nešly směrem k navýšení. I 3
když nyní je zcela nová situace, kdy má slovo také EP a ten má dost odlišné názory než Komise či Rada. Uznal, že při rozšiřování EU v 2004 neměly nové ČZ vždy nejlepší podmínky, záleželo to podle něho také na statistiky údajů výnosů. Tam, kde byly lepší a spolehlivější údaje, dostalo se zemi též lepších PP. Na konferenci bylo přes 150 lidí, ti co přišli pozdě se tam nedostali, kapacita místnosti byla naplněna. POCC/CCC 16.9. Tato krátká schůze měla být jen informační o závěrech ustavení WFO v Kapském městě, ale vše bylo jinak. Tam mi také došlo, proč nebyl přístup do informačního střediska DG Agri (to je nyní omezeno jen na pár obecných informací, zbytek publikací je bez dalšího vysvětlení on-line), i rychlost s jakou rakouský zástupce v Radě předložil ve čtvrtek náhled na reformu. I normálně přístupná AgraEurope, francouzské vydání, nebyla k nalezení až v pátek se objevila a přinesla podobně jako informace z jiných francouzských zdrojů, první komplexní přehled návrhu reformy, měsíc dříve, než to připravuje k zveřejnění Komise. Chybí zde některé detaily, ale celkově je zde popsáno vše co se bude týkat plateb, přechodného období, stropů a pod. V informacích se říká, že některé kopie návrhu byly již rozděleny na zasedání Rady ve Wroclavi, 11. září. Přímé platby: od 2014 budou současné PP prováděny na základě režimu základní platby. Postupné vyrovnávání plateb pro členské země má být od 1.1. 2019 a od konce 2028 má platit jednotná sazba pro celé EU. Pro země, které mají nyní PP nižší než 90% průměru EU se má rozdíl snížit o třetinu a dále přizpůsobit národní obálky (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Litva). Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko,Slovensko, Španělsko, Švédsko a UK mají od 1.8. 2013 možnost převést z národní obálky dalších 5% do RV. Žádné platby organizacím či osobám, jejichž příjmy jsou nižší než 5% u zemědělské činnosti. Stropy: snížení o 20% pro platby mezi 150 000 a 200 000, o 40% mezi 200 000 a 250 000,o 70% mezi 250 000 a 300 000 a o 100% nad 300 000. Při těchto propočtech se mají odečítat náklady na mzdy, včetně daní a sociálních příspěvků. K základní platbě (70%) se z národní obálky bude dávat těm farmářů, kteří splní 3 podmínky, které jsou určeny pro klima a environment (a které jdou dále než podmíněnost crosscompliance), rozdílnost kultur (nejméně 3, z nichž žádná nesmí být na méně než 5% celkové zemědělské půdy farmy a základní nesmí přesáhnout 70% těchto rozloh), udržovat jako permanentní pastviny nejméně 7% rozloh určených za ekologickým účelem (půda v klidu, terasy, nebo pásy u vody a pod.), automatická podpora pro všechnu produkci bio. Dodatečné platby (až do 5% národní obálky) pro farmy v oblastech s přírodním handicapem. Další dodatečná platba (2% národní obálky) pro mladé farmáře, kteří začínají a kde další podpora může být rovněž z RV. Zjednodušený režim pro malé farmáře (až do 10% z národní obálky), jako paušální platbu. Možnost dát určité propojené platby takovým farmám, které čelí specifickým problémům buď ekonomickým či sociálním (semena, rýže, tvrdá pšenice, energetické plodiny, brambory na škrob, mléčné produkty, ovce a kozy, hovězí a telecí atd.). Dát zde až 5% z národní obálky Tak, aby se udržela určitá úroveň produkce. Rozvoj venkova. Základní program není již stavěn na 3 osách + Leader, ale na 6 prioritách EU: Podpořit převody znalostí. Posílit konkurenčnost všech typů zemědělství. Podpořit organizování potravinového řetězce a řízení rizik. Udržet a zlepšovat ekosystémy. 4
Podpořit lepší využívání zdrojů a přechod na ekonomiky šetrnou k uhlíku. Podpořit zaměstnanost a rozvoj venkova. Další možnosti na podporu instalace mladých, podpora horských oblastí a krátkého prodejního řetězce (prodej z farmy). Specifické podpory pro bio produkci. Nová deliminace zón, které čelí specifickým přírodním handicapům. Organizace trhu: Veřejná intervence: pšenice (od 1.11. do 31. 5) limitováno nyní na 3 mt, u ječmene a kukuřice přes fixaci maximální nákupní ceny. Mléčné produkty (od 1.3. do31.8.) u másla a sušeného mléka omezeno na 30 000 a 109 000 t. Maso hovězí a telecí otevřeno po celý rok. Automaticky pokud cena v zemi nebo v EU klesne pod 1560 /t. Privátní skladování: bílý cukr, olivový olej, lněné vlákno, maso čerstvé a chlazené hovězí, máslo netučné sušené mléko, vepřové, skopové. Organizace producentů: ve všech sektorech. Sektorová podpora: zrušení režimů pro sušené mléko, chmel a hedvábí. Cukr: kvóty skončí k 30.9. 2016 Víno: zachování současné legislativy, restrikce práv na výsadbu skončí k 1.1. 2016. Na schůzi měly být především rozebrány body o jednání WFO v Jižní Africe. To bude detailně uvedeno na příštím presidiu, podobně jako otázka WTO. K WFO se dá říci, že prvním presidentem zde bude předseda americké NFU, detaily ohledně příspěvků a další informace budou kromě Agriinfo též k dispozici příští týden. WTO Podle Shelby je nyní prakticky Doha kolo pohřbeno, i když pokračují další jednání jednotlivých výborů, 29/9 zemědělský výbor v Ženevě, předtím ještě jedna schůze o modalitách (27.9. rovněž v Ženevě). Ale nikdo příliš nepočítá, že se jednání plně obnoví dříve než po volbách v USA (2012 konec roku). Dnes ke zprávě nedám žádné obecné informace, protože jak jsem předeslal již na jaře, dostupnost informací na DG Agri je citelně horší (v týdnu jsem tam byl 3x a osoba, která má infocentrum na starosti nebyla k dispozici, dříve pracovalo v informačním středisku a knihovně 6 lidí). Takže některé informace nebude jednoduché shánět pravidelně. 5