Energetická účinnost v chemickém průmyslu

Energetická účinnost v chemickém průmyslu Ing. Simon Palupčík, MBA 22.5.2014 TÜV SÜD Czech:

Vývoj reálných cen energetických komodit Zdroj: AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY, web : www.mpo.cz

Spotřeba energie dle průmyslových sektorů (TJ) Zdroj: STUDIE MOŽNOSTÍ ÚSPOR ENERGIE V ČESKÉM PRŮMYSLU, www.hnutiduha.cz

Legislativa a termíny Směrnice Evropského parlamentu a rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 Související předpisy Zákon 458/2000 Sb. energetický zákon Zákon 165/2012 Sb. o podpovaných zdrojích energie Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií Vyhláška 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov Co to je energetická účinnost? poměr, nebo jiný kvantitativní vztah, mezi výstupem činnosti, služby, zboží nebo energie a vstupem energie. PŘÍKLAD Přeměna energie; požadovaná/využitá energie; výstup/vstup; teoretické množství energie pro provoz/energie využitá na provoz. POZNÁMKA k heslu: Jak vstup, tak výstup musí být jasně specifikovány z hlediska kvantity a kvality a musí být měřitelné. [ZDROJ: ČSN EN ISO 50001:2012, 3.8]

Legislativa a termíny Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti požaduje: Všichni koneční zákazníci mají mít přístup k energetickým auditům, které mají vysokou kvalitu, jsou nákladově efektivní a: jsou prováděny nezávisle kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky na základě kvalifikačních kritérií nebo jsou prováděny a kontrolovány nezávislými orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Energetické audity mohou být prováděny vnitropodnikovými odborníky nebo energetickými auditory za předpokladu, že dotyčný členský stát má vytvořen systém za účelem zajištění a kontroly jejich kvality Členské státy vypracují programy, jejichž cílem bude stimulovat malé a střední podniky, aby energetické audity absolvovaly. Členské státy zajistí, aby podniky, které nejsou malými a středními podniky, musely absolvovat energetický audit provedený nezávisle a nákladově efektivním způsobem kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nebo provedený a kontrolovaný nezávislými orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy do 5. prosince 2015 a alespoň každé čtyři roky od data předchozího energetického auditu.

Legislativa a termíny Od tohoto požadavku jsou osvobozeny podniky, které zavádějí systém hospodaření s energií nebo systém environmentálního řízení certifikovaný nezávislým orgánem podle příslušných evropských či mezinárodních norem, pokud členské státy zajistí, že příslušný systém řízení zahrnuje energetický audit na základě minimálních kritérií založených na zásadách stanovených v příloze VI Směrnice. V případě, že členský stát považuje vnitrostátní úroveň technické způsobilosti, objektivity a spolehlivosti za nedostatečnou, zajistí, aby do 31. prosince 2014 poskytovatelům energetických služeb, energetických auditů, energetickým manažerům a osobám zajišťujícím instalaci prvků budov souvisejících s energií definovaných v čl. 2 bodě 9 směrnice 2010/31/EU byly zpřístupněny či byly k dispozici systémy certifikace nebo akreditace nebo rovnocenné kvalifikační systémy, včetně vhodných programů odborné přípravy v případě potřeby. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů v souladu s čl. 18 odst. 1.

Legislativa a termíny Směrnice je v ČR transponována do zákona č. 406/2000 Sb. Zákon stanovuje opatření pro zvyšování hospodárnosti využití energie a práva a povinnosti při nakládání s energií a energetickými zdroji. Jako základní koncepce pro efektivní využívání energie určuje Státní energetickou koncepci, územní energetické koncepce a Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Zákon dále stanovuje minimální energetickou účinnost pro výrobu energie, ukazatele pro energetickou náročnost budov, vytápění a přípravu teplé vody a zavádí povinnost provedení energetického auditu pro větší spotřebitele energie a také zpracování průkazů energetické náročnosti budov pro všechny novostavby a opravy větších budov. Elektrospotřebiče jsou podle tohoto zákona povinně označovány energetickými štítky a jejich konstrukce podléhá požadavkům na ekodesign. Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií a související předpisy V současné době je ve fázi mezirezortního připomínkování Účinnost od 1.1.2015 Realizace opatření do 5.prosince 2015

Odborný odhad technického potenciálu úspor energie v průmyslu (TJ) Zdroj: STUDIE MOŽNOSTÍ ÚSPOR ENERGIE V ČESKÉM PRŮMYSLU, www.hnutiduha.cz

Možnosti energetických úspor Zdroj: STUDIE MOŽNOSTÍ ÚSPOR ENERGIE V ČESKÉM PRŮMYSLU, www.hnutiduha.cz

ČSN EN ISO 50 001 Systém managementu hospodaření s energií Norma byla publikována v lednu 2012 (dostupná v PDF Online www.unmz.cz) Norma nahrazuje ČSN EN 16001 (30.4.2012) Účelem této mezinárodní normy je umožnit organizacím vytvářet systémy a procesy nezbytné pro snižování energetické náročnosti, zlepšování energetické účinnosti a využívání a spotřeby energie. Kompatibilní s ISO 9001 a ISO 14 001

Princip Zdroj: ČSN EN ISO 50 001:2012

Princip Proces energetického plánování Vstupy do plánování Přezkoumání spotřeby energie Výstupy z plánování Minulá a současná užití energie A. ANALYZUJ UŽITÍ A SPOTŘEBU ENERGIE Relevantní proměnné ovlivňující významná užití energie Náročnost Tento diagram zobrazuje základní koncept energetického plánování B. IDENTIFIKUJ OBLASTI VÝZNAMNÉHO UŽITÍ A SPOTŘEBY ENERGIE C.IDENTIFIKUJ PŘÍLEŽITOSTI PRO SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI ZÁKLADNÍ STAV SPOTŘEBY ENERGIE EnPI CÍLE CÍLOVÉ HODNOTY AKČNÍ PLÁNY

Počet vydaných certifikátů ISO 50 001 ve světě Zdroj:

Počet vydaných certifikátů ISO 50 001 v Německu

Výhody a nevýhody implementace ISO 50 001 Pozitiva Jednoduchá integrace s již zavedeným systémem ISO 9001 nebo ISO 14 001 Systémový přístup k řešení problematiky Lze využít poznatky z energetického auditu (i letitého) Flexibilita Osobní rozvoj know how Zapojení vlastních pracovníků Negativa Profesní slepota Neznalost dané problematiky Delší čas na zavedení

Energetický audit Energetický audit slouží pro odborné vyhodnocení efektivity využití energie v daném objektu a pro navržení opatření pro dosažení energetických úspor. Energetický audit se zpracovává zejména pro větší budovy a výrobní provozy, ale lze jej použít také provyhodnocení energetiky a ekonomiky investičního záměru, např. pro projekt malé elektrárny, kogenerační jednotky apod. Energetický audit je definován zákonem č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a návaznou vyhláškou č. 213/2001 Sb. a její novelou č. 425/2004 Sb. Cílem energetického auditu je zhodnotit současný stav užití energií v budovách nebo jiných energetických systémech a identifikovat optimální způsob dosažení energetických úspor z hlediska technického, ekonomického a ekologického. Energetický audit může zpracovat pouze energetický auditor, který má osvědčení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a je zapsán v Seznamu energetických expertů.

Energetický audit dle ČSN EN 16 247-1 Tato evropská norma specifikuje požadavky, společnou metodiku a výstupy pro energetické audity. Je použitelná pro všechny formy podniků a organizací, pro všechny druhy energie a využívání energie, s výjimkou soukromých rodinných domů. Definice energetický audit systematická kontrola a analýza užívání energie, spotřeby energie na místě, v budově, systému nebo v organizaci s cílem identifikace energetických toků a potenciálu pro zlepšení energetické účinnosti a podávání zpráv

Části procesu energetického auditu Úvodní kontakt Energetický auditor se musí s organizací dohodnout na: cílech, potřebách a očekáváních týkajících se energetického auditu; rozsahu a mezích; termínu dokončení energetického auditu; kritériích pro hodnocení zvýšení energetické účinnosti (např. doba návratnosti); časových závazcích a jiných zdrojích organizace; požadavcích na údaje, které budou shromažďovány před zahájením auditu a dostupnost, platnost a formát energetických a aktivitních údajů; plánovaných měřeních a/nebo kontrolách, které budou provedeny v průběhu energetického auditu.

Části procesu energetického auditu Sběr dat Energetický auditor musí ve spolupráci s organizací shromáždit následující (je-li k dispozici): seznam systémů, procesů a zařízení, které využívají energii; detailní charakteristiky auditovaného(-ých) objektu(-ů), včetně známých opravných koeficientů a jak se organizace domnívá, že ovlivňují spotřebu energie; historická data: spotřeba energie; opravné koeficienty; příslušná související měření. provozní historie a minulé události, které by mohly ovlivňovat spotřebu energie v období sběru dat; návrh, zavedení a udržování dokumentace; energetické audity nebo předchozí studie týkající se energetiky a energetické účinnosti; stávající a plánovaný sazebník nebo referenční sazebník, který má být použit jako ochrana obchodního tajemství; jiné relevantní ekonomické údaje; stav systému energetického managementu.

Části procesu energetického auditu Terénní práce provést prohlídku objektu(-ů), které mají být předmětem auditu; vyhodnotit využití energie v auditovaném(-ých) objektu(-ech) podle cíle, rozsahu a podrobnosti energetického auditu; pochopit provoz společnosti, chování uživatelů a jejich dopad na spotřebu energie a účinnost; předběžně navrhovat příležitosti pro zvýšení energetické účinnosti; připravit seznam oblastí a procesů s dalšími měřitelnými údaji potřebnými pro pozdější analýzy. zajistit, aby měření a pozorování byla prováděna spolehlivým způsobem za podmínek reprezentujících normální provoz a tam, kde je to důležité, za vhodných povětrnostních podmínek; je přípustné, pokud to může být prospěšné, aby se pozorování a měření provádělo mimo běžnou pracovní dobu, během provozních odstávek, nebo když není očekávána zvýšená klimatická zátěž; neprodleně informovat organizaci o jakýchkoliv neočekávaných potížích vyskytnuvších se během práce.

Části procesu energetického auditu Analýzy Během této fáze energetický auditor musí určit stávající energetickou náročnost auditovaného objektu. Současný stav energetické náročnosti je použit jako referenční, proti kterému je možné dosažené zlepšení měřit. Musí zahrnovat: členění spotřeby energie podle účelu použití a zdrojů; energetické toky a energetické bilance auditovaného objektu; diagram energetické náročnosti v čase; vztah mezi energetickou spotřebou a opravnými koeficienty; jeden nebo více indikátorů energetické náročnosti vhodných pro vyhodnocení auditovaného objektu.

Části procesu energetického auditu Na základě existující energetické náročnosti auditovaného objektu musí energetický auditor identifikovat příležitosti pro zvýšení energetické účinnosti. Energetický auditor vyhodnotí dopad každé příležitosti pro zvýšení energetické účinnosti na současný stav energetické náročnosti na základě: finanční úspory po provedení energetických opatření pro zvýšení energetické účinnosti; nutných investic; návratnosti investic nebo jiných ekonomických kritérií odsouhlasených organizací; jiných možných neenergetických zisků (produktivita nebo náklady na údržbu); srovnání z hlediska nákladů a spotřeby energie mezi alternativními měřeními energetických opatření pro zvýšení energetické účinnosti; technické interakce mezi více činnostmi.

Části procesu energetického auditu Obsah zprávy Přesný obsah zprávy musí být vhodně přizpůsoben rozsahu, cíli a podrobnosti energetického auditu. Zpráva z energetického auditu musí obsahovat: Shrnutí: pořadí příležitostí pro zvýšení energetické účinnosti; navržený program realizace. Podklady: obecné informace o auditované organizaci, o energetickém auditorovi a metodice energetického auditu; kontext energetického auditu; popis auditovaného(-ých) objektu(-ů); příslušné normy a předpisy. Energetický audit: popis, rozsah, cíl a podrobnost, časový rámec a hranice energetického auditu; informace o sběru dat: nastavení měření (současná situace); přehled použitých dat (která jsou měřena a která odhadována); v případě potřeby kopie použitých klíčových dat a kalibračních listů

Obsah zprávy analýzu spotřeby energie; kritéria pro určení pořadí energetických opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Příležitosti pro zvýšení energetické účinnosti: návrh opatření, doporučení, plán a harmonogram zavedení; předpoklady použité při výpočtu úspor a výsledná přesnost těchto doporučení; informace o uplatnitelných grantech a dotacích; příslušné ekonomické analýzy; možné interakce s jinými navrhovanými doporučeními; měřicí a ověřovací metody, které jsou používány pro post-realizační posouzení doporučených příležitostí.

Děkuji za pozornost GSM: 602611272 Email: simon.palupcik@tuv-sud.cz