Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko období 2010-2020 Aktualizace květen-červenec 2010 1

Vypracoval: Regionální sdružení Šumava, z.s.p.o. Stachy 422 384 73 Stachy IČO: 47259957 DIČ: CZ47259957 2

Obsah: 1. Úvod.. 5 1.1 Zadání..5 1.2 Zpracovatel 5 1.3 Cíle zpracování dokumentu....5 1.4 Geneze vzniku...... 5 1.5 Metodika zpracování dokumentu...7 1.6 Vymezení působnosti Svazku obcí Domažlicko..9 1.7 Historie dosavadních koncepčních dokumentů a materiálů... 10 2. Situační analýza..12 2.1 Poloha, přírodní podmínky.12 2.1.1 Poloha... 12 2.1.2 Přírodní podmínky... 13 2.2 Obyvatelstvo, osídlení. 14 2.2.1 Osídlení. 14 2.2.2 Obyvatelstvo.17 2.2.3 Bytový fond.....24 2.3 Sociální infrastruktura 30 2.3.1 Školství. 30 2.3.2 Zdravotnictví 34 2.3.3 Sociální péče 34 2.3.4 Kultura.35 2.4 Dopravní a technická infrastruktura 36 2.4.1 Doprava 36 2.4.2 Technická infrastruktura.. 39 2.4.2.1 Vodní hospodářství....39 2.4.2.2 Zásobování elektrickou energií.40 2.4.2.3 Zásobování plynem a teplem..41 2.4.2.4 Využití alternativních zdrojů energie 41 2.4.2.5 Spoje..41 2.4.2.6 Odpadové hospodářství.....42 2.5 Ekonomika 43 2.5.1 Ekonomická základna a její vývoj...43 2.5.2 Trh práce...44 2.5.2.1 Nabídka pracovních sil..45 2.5.2.2 Nabídka volných pracovních míst.50 2.5.3 Průmysl.51 2.5.4 Zemědělství.. 54 2.5.4.1 Územní předpoklady pro rozvoj obcí ve Svazku Domažlicko.. 56 3

2.6 Cestovní ruch 58 2.6.1 Infrastruktura cestovního ruchu....60 2.6.1.1 Ubytovací zařízení.60 2.6.1.2 Stravovací zařízení 61 2.6.1.3 Sportovní vybavenost 61 2.6.1.4 Informační systém. 61 2.6.2 Kulturně historické předpoklady.. 62 2.6.3 Střediska cestovního ruchu a rekreace. 63 2.7 Životní prostředí...63 2.7.1 Ochrana přírody a krajiny. 63 2.7.2 Ochrana ovzduší... 64 2.7.3 Ochrana vod.. 65 2.7.4 Ochrana půd..66 3. SWOT analýza...... 67. 4. Strategická část.. 69 4.1 Vize. 69 4.2 Rozvojové oblasti, opatření a aktivity 70 1 Oblast: Cestovní ruch v návaznosti na ŽP..71 2 Oblast: Technická a dopravní infrastruktura..73 3 Oblast: Dlouhodobá stabilizace obyvatelstva občanská vybavenost a služby...75 4 Oblast: Informovanost, vzdělávání a metodická pomoc členským obcím.77 4.3 Organizační zajištění činnosti svazku 80 4.3.1 Řízení.... 80 4.3.2 Organizační struktura...80 4.3.3 Finanční řízení svazku..81 4.3.4 Monitoring a aktualizace strategie...81 4.4 Řešitelský tým...82 4.5 Pracovní skupina...84 5. Projekty...85 4

1 Úvod 1.1 Zadání Strategie rozvoje Svazku Domažlicko je strategický dokument, který slouží společnému řešení problémů obcí v tomto území. Předkládaná strategie je koncepční materiál, který si klade za cíl popsat klíčové jevy, analyzovat je a navrhnout dlouhodobé cíle a směry pro rozvoj daného území. Celý dokument vznikl z iniciativy Svazku českých měst a obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Domažlicko. Nejdůležitějším motivem, který vedl k jejímu zpracování, bylo vymezení rozvojových os daného území a především možnost získat potřebné finanční prostředky pro realizaci konkrétních projektů. 1.2 Zpracovatel Tato aktualizace strategického dokumentu byla zpracována Regionálním sdružením Šumava, z.s.p.o. se sídlem Stachy a jeho externími spolupracovníky. Důvodem pro zadání byla potřeba provedení nové aktualizace základního koncepčního dokumentu, jehož tvorba bude opět motivovat hledání a stanovení základních směrů a projektů pro sociálně ekonomický rozvoj zájmového území. Na přípravě strategie se významně spolupodíleli k tomu vyčleněné osoby tvořící Pracovní skupinu, manažer Svazku a také starostové členských obcí. 1.3 Cíle zpracování dokumentu Nová strategie je koncipována jako dokument, který má za úkol formulovat nové klíčové problémy obcí a ve vzájemné shodě jasně vytýčit a definovat globální a strategické cíle, rozvojové priority svazku jako celku včetně opatření k jejich dosažení. K naplňování stanovených cílů slouží projektové záměry na projektových listech, které jsou takto v souladu s novou strategii rozvoje a jsou rovněž podkladem a podpůrným nástrojem pro zdůvodňování potřeb finančních dotací ze státních zdrojů, operačních programů a strukturálních fondů EU. Materiál je zpracován pro výhledové období let 2010 2020, tj. jako střednědobý rozvojový dokument svazku. Při zpracování a prezentaci byl ve shodě s programovými principy EU kladen důraz na konsensus samosprávy, státní správy, podnikatelského sektoru a veřejnosti. 1.4 Geneze vzniku Svazku Domažlicko Sdružení obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Domažlicko vzniklo v roce 1992 jako Sdružení obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Střed. Vymezení analyzovaného území se vygenerovalo během procesů v devadesátých letech. Zmíněný subjekt původně vznikl jako česko bavorský příhraniční prostor Střed Mitte. Projekt Střed Mitte je ve svém důsledku konkretizací společné koordinační studie rozvoje česko bavorského pohraničí, která byla na české straně schválena usnesením vlády České republiky ze dne 29. dubna 1992. 5

Předmět činnosti vyplývá ze zaměření Mezinárodního pracovního sdružení. Svazek Domažlicko definuje problémy, navrhuje jejich řešení, provádí potřebná možná opatření a organizuje různé akce v oblastech jako je hospodářský rozvoj, sociální problémy atd. Druhý člen je podobné sdružení bavorských měst a obcí. Prostor česko bavorského příhraničí byl dříve rozdělen do tří částí, pro které byly zpracovány dílčí koncepce rozvoje: trojzemí Česká republika Svobodný stát Sasko Svobodný stát Bavorsko (euroregion Egrensis Karlovy Vary, Sokolov, Tachov, Cheb), trojzemí Česká republika Svobodný stát Bavorsko Rakouská republika (euroregion Šumava Klatovy, Prachatice, Český Krumlov) a Koncepce rozvoje česko bavorského příhraničního prostoru Střed, pro území ležícími mezi oběma výše uvedenými oblastmi. Území Střed bylo vymezeno na české straně okresem Domažlice, na bavorské straně okresy Schwandorf a Cham. Uvedené studie představovaly společnou dlouhodobou strategii rozvoje celého území Čech a Bavorska a byly východiskem pro další rozpracování jednotlivých projektů a dalších činností zajišťujících rozvoj území. Sdružení obcí česko bavorského příhraničního prostoru Střed má v současnosti nový název Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko. Důvodem bylo rozšíření o další členské obce. Území Svazku Domažlicko nyní patří k Euroregionu Šumava, který v současnosti tvoří okresy Český Krumlov, Prachatice, Klatovy, Domažlice. V souvislosti se dřívějším zpracováním Koncepce rozvoje česko bavorského příhraničního prostoru Střed se sice uvažovalo o vytvoření euroregionu Střed, činnost tohoto euroregionu však nebyla nikdy zahájena a celé území česko bavorského příhraničního prostoru Střed je součástí výše uvedeného euroregionu Šumava. Zpracování rozvojových koncepcí pro zmíněná území předcházel vznik pouze euroregionů Egrensis a Šumava. Právě tento fakt umožňuje členským obcím z Domažlicka v současnosti čerpat finanční prostředky z Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR Svobodný stát Bavorsko a dříve z předvstupního fondu EU - Phare CBC, který byl určen na podporu příhraničních euroregionů. Výhoda oproti vnitrozemským mikroregionům spočívá nejen v této finanční pomoci, ale i v osvojení metodologie při zpracování projektů podle norem EU. K prvnímu výraznějšímu oživení činnosti Sdružení došlo v roce 1999 v souvislosti se zahájením zpracování rozvojové strategie a realizace projektu regionálního informačního systému. Dne 20.3.2003 byla schválena změna názvu na: Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru "Domažlicko". Zkrácený název: "Svazek Domažlicko". 6

Popis změn: Na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, byla v roce 2001 schválena členskými obcemi změna zakladatelské smlouvy, stanov a jednacího řádu. Dobrovolný svazek obcí "Střed" se sídlem v obci Babylon měl v té době 25 členů. V roce 2003 byl shromážděním členů schválen dodatek zakladatelské smlouvy o změně názvu svazku na "Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko", zkrácený název Svazek Domažlicko. Jak je patrné z přehledu členských obcí, na činnosti svazku se účastní pouze obce okresu Domažlice. Svazek však dále spolupracuje s Chodskou ligou, mikroregionem Radbuza a také s obcemi okresu Tachov, zejména prostřednictvím Místní akční skupiny Český les (viz. www.masceskyles.jz.cz). Pravidelná je spolupráce s městem Furth im Wald, zejména při přípravě a realizaci společných přeshraničních projektů. K 01.01.2009 má svazek Domažlicko 43 členů s více než 43 tis. obyvateli. 1.5 Metodika zpracování dokumentu Zpracování strategie regionálního rozvoje nemůže být pojímána normativně, tzn. nelze stanovit a nařídit cílový optimální či zákonitý stav, neboť současný ekonomický a sociální vývoj je diskontinuální a vyznačuje se neustálými změnami. Rozvojová studie by měla především vyjadřovat celkovou a etapově členěnou pružně reagující strategii, zaměřenou na podporu a stimulování žádoucích vývojových trendů. Postup zpracování vycházel z osvědčené metodologie zahrnující zpracování situační analýzy území, následně analýzy slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení (SWOT analýzy), definování strategických cílů a oblastí vč. formulace jejich opatření. Strategie je zaměřena na definici krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů a směrů a rovněž se soustřeďuje i na určení způsobu implementace; tj. odpovídá na otázku jak organizačně, technicky a finančně zajistit realizaci konkrétních výstupů projektů. Shrnutí: Dokument se skládá ze čtyř nových hlavních částí. První analytická část obsahuje souhrnnou aktualizovanou situační analýzu. Druhá část zahrnuje SWOT analýzu sledovaného území včetně identifikování MISE, VIZE a Prioritních oblastí. Třetí část dokumentu je zpracována již jako návrhová, strategická s podrobným definováním strategických cílů, ze kterých vyplývá čtvrtá část - prioritní projektové záměry svazku na projektových listech. Úvodním východiskem pro zpracování situační analýzy je podrobné shrnutí dosavadních zpracovaných koncepčních dokumentů na úrovni kraje a zejména územního vymezení okresu. Při zpracování situační analýzy bylo nutné úzce spolupracovat se zástupci státních institucí, podnikatelů a zejména místní samosprávy. 7

Pro důslednou analýzu daného území je situační analýza členěna do následujících kapitol: 1. Dosavadní koncepční dokumenty a jejich shrnutí 2. Poloha a přírodní podmínky 3. Obyvatelstvo a osídlení 4. Sociální infrastruktura 5. Doprava a technická infrastruktura 6. Ekonomika 7. Cestovní ruch 8. Životní prostředí SWOT analýza (analýza slabých, silných stránek, příležitostí a ohrožení) představuje nástroj k hodnocení území a aktivit v něm probíhajících, stanovení rozvojových trendů, stanovení mise, následné vize a určení prioritních oblastí. Strategická (návrhová) část by měla na základě poznatků SWOT analýzy, stanovené vize a určených prioritních oblastí stanovit strategické cíle jednotlivých oblastí dalšího rozvoje a v neposlední řadě by měla pomoci připravit a formovat prostředí, které umožní dosažení stanovených cílů a tedy realizaci navržené strategie. Nadstavbovou částí rozvojového dokumentu je tzv. programový dodatek. Proces jeho tvorby spočívá ve sběru a shromažďování projektových záměrů v podobě projektových listů přiřazených k dané prioritní oblasti. Cílem programového dodatku je vytvořit akční plán, který stanovuje plán práce pro období jednoho až tří let při naplňování strategie rozvoje území s ohledem na okamžité podmínky dané nezbytností aktivit, dostupností příslušných finančních a personálních zdrojů, dále pak vnějšími okolnostmi. 8

1.6 Vymezení působnosti Svazku obcí Domažlicko Při počátku zpracování novelizace strategie bylo členem Svazku Domažlicko následujících 43 obcí: Babylon, Blížejov, Bělá nad Radbuzou, Čermná, Česká Kubice, Domažlice, Draženov, Hlohovčice, Holýšov a část Dolní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Chodov, Chrastavice, Kanice, Koloveč, Křenovy, Luženičky, Meclov, Milavče, Miřkov, Močerady, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Osvračín, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Velký Malahov, Zahořany Z výčtu členů svazku, který je zanesen v mapce okresu Domažlice je patrné, že Svazek Domažlicko z hlediska územního vymezení začíná být sourodé území s převažující členskou základnou a rovnoměrným rozptýlením po celém okrese. Stále se však vyskytují takzvaná bílá místa v území nečlenských obcí a zejména je takto patrná jižní část území. Tento fakt musel být akceptován při zpracování celé rozvojové strategie a v mnoha případech je v analytické i návrhové části charakterizováno širší území, do kterého jsou zahrnuty i nečlenské obce Svazku Domažlice. 9

1.7 Historie dosavadních koncepčních dokumentů a materiálů Strategie rozvoje Plzeňského kraje V únoru 1999 byl dokončen dokument Strategie rozvoje Plzeňského kraje, který na podnět Ministerstva pro místní rozvoj ČR zpracovala Regionální rozvojová agentura Most ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Západní Čechy. Tato strategie byla zpracována jako střednědobý rozvojový dokument v rámci plzeňského kraje pro činnost budoucí krajské samosprávy s výhledem 2010-2020. Z poznatků Strategie Plzeňského kraje vyplývá, že území Svazku Domažlicko leží v příhraničním prostoru s nízkou hustotou osídlení se zachovalým životním prostředím a disponuje příznivými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Z pohledu strategie prochází sledovaným územím tzv. Domažlická regionální osa, ve vazbě státní silnice I. třídy č. 26 a z větší části i železniční trať Plzeň Domažlice Česká Kubice. Na této významné rozvojové ose leží mimo jiné největší města, která jsou členy svazku. Jedná se o Holýšov, Staňkov, Horšovský Týn a Domažlice. Koncepce rozvoje česko bavorského příhraničního prostoru Střed Zadavatelem této studie bylo Bavorské státní ministerstvo pro rozvoj země a otázky životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky v souvislosti se zpracováním koncepce rozvoje česko bavorského příhraničí. Zpracování koncepce, která byla dokončena v průběhu roku 1996, se ujala Technická univerzita Chemnitz Zwickau a Institut regionálního a územního plánování, s.r.o., Karlovy Vary. Řešené území zahrnuje český okres Domažlice, bavorské okresy Cham a Schwandorf a tři severně položené obce Eslam, Moosbach a Tännesberg z okresu Neustadt. Dokument je členěn na analytickou a návrhovou část. Vyvrcholením práce jsou rozpracované modelové projektové záměry a další sebrané projekty. Cílem materiálu je metodou prostorového plánování naznačit nastupující změny v území a iniciovat konkrétní projekty jako impulsy pro rozvoj společného prostoru. V analýze stavu je sledované území i přes extrémně vysoké rozdíly ve výchozí úrovni pojímáno jako jeden region nerozdělený státní hranicí. Těžištěm rozvojového konceptu je 14 modelových projektů, které byly odsouhlaseny příslušnými orgány na české i bavorské straně. Každý projektový záměr obsahuje definici projektu, popis projektu, umístění a předpokládané finanční náklady projektu. Navrhované modelové projekty mají vždy přeshraniční efekt, a jsou navrhovány v různých oblastech (ekonomika, infrastruktura, kultura, cestovní ruch, životní prostředí atd.). Studie rozvoje okresu Domažlice V roce 1993 byla v zadání Ministerstva hospodářství ČR zpracována poradenským a prognostickým družstvem Geo Delphi Studie rozvoje okresu Domažlice 10

Hlavním cílem zpracování rozvojové studie bylo zhodnotit dosažený stav a rozvíjet předpoklady okresu Domažlice, specifikovat jeho problémy v měnících se podmínkách (včetně podmínek pro kooperaci s bavorskou částí společného regionu Střed Mitte ), odhalit silné a slabé stránky okresu, formulovat základní směry a cíle dlouhodobého rozvoje a zpracovat katalog opatření k jejich realizaci včetně návrhů konkrétních projektů. Územní plán velkého územního celku okresu Domažlice Návrh územního plánu VÚC okresu Domažlice byl dokončen v dubnu roku 1999. Jeho zpracovatelem je Terplan a.s., hlavním řešitelem byl ing. Miroslav Cihlář. Vlastní řešené území je dáno administrativními hranicemi okresu Domažlice. V návrhu územního plánu je sledované území charakterizováno jako specifická příhraniční oblast, proto je při hodnocení kladen důraz nejen na regionální, ale i na geopolitické faktory. Z těchto důvodů jsou vybrané aktivity navrhovány v souvislosti s přeshraniční spoluprácí. V úvodu dokumentu je znázorněno prostorové uspořádání okresu s vymezením funkčních zón a rozvojových os. Návrhové období územního plánu VÚC Domažlice je uvažováno do roku 2010. Programy sociálně ekonomického rozvoje obcí Programy zpracovával Referát regionálního rozvoje Domažlice. Tyto programy byly zpracovávány postupně pro jednotlivé obce okresu Domažlice za účelem komplexně analyzovat situaci a tím pomoci najít potenciál k jejich rozvoji Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském regionu byl zpracován v období od února 2002 do prosince 2002. Zadavatelem bylo Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, zpracovatelem dokumentu bylo sdružení společností Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o., Enterprise plc a Respond & Co, s. r. o. Hlavními potenciálními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou v různých částech regionu přírodní hodnoty, relativně málo narušené životní prostředí, historické zázemí a kulturní památky rozptýlené po celém kraji. Velkou předností je příhraniční poloha v sousedství Německa. Součástí Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji je Akční plán. Struktura Akčního plánu vychází z členění podle časového horizontu a podle jednotlivých marketingových celků. Dle zadání jsou v rámci Akčního plánu zpracovány opatření a projekty pro časový horizont do dvou let, tj. pro roky 2003 a 2004. Pro období 2005 2008 šlo jen o záměry, které by se časem měly transformovat do konkrétních projektů. Analýza potřeb a možností rozvoje členských obcí Svazku Domažlicko v plánovacím období EU 2007-2013. Tento dokument byl vytvořen v červnu roku 2007 v projektu BAK* / Plzeňský kraj za spolufinancování Evropské unie. Obsahuje analýzu území a zásobník projektů pro navrhované grantové období. * BAK Budování Absorpční kapacity / projekt Plzeňského kraje 11

2 Situační analýza 2.1 Poloha, přírodní podmínky 2.1.1 Poloha Jak již bylo uvedeno v kapitole Vymezení svazku, je znovu nutno zdůraznit, že analyzovaná oblast zasahuje takřka do všech částí okresu Domažlice, proto při charakteristice polohy a přírodních podmínek se často uvádí okresní měřítko. Řešené území, respektive okres Domažlice, leží v jihozápadní části Plzeňského kraje a patří mezi pohraniční okresy západních Čech. Jeho jihozápadní hranici tvoří státní hranice s Bavorskem (okresy Schwandorf a Cham). Na severu hraničí územně okres Domažlice s okresem Tachov, dále pak s okresem Plzeň - jih na východě a s okresem Klatovy na jihovýchodě. Vzhledem ke své poloze se území dlouholetým působením železné opony dostalo na okraj hospodářského zájmu. Po změně politického systému a po otevření hranic došlo k zásadnímu zlepšení geografické polohy a celé území začalo těžit s blízkosti hospodářsky silného Bavorska. 12

Největšími sídly svazku jsou města Domažlice, Holýšov, Staňkov, Bělá nad Radbuzou a Horšovský Týn. Tato sídla leží zároveň na významné rozvojové dopravní ose nadregionálního významu Cham Furt im Wald Domažlice Horšovský Týn Holýšov - Plzeň. Touto osou prochází páteřní komunikace okresu Domažlice, kterou je silnice I. třídy č. 26 (Plzeň Domažlice Folmava) a z velké části i železniční trať č. 180 (Plzeň Domažlice Česká Kubice). Hlavním centrem jsou Domažlice, které mají výhodnou geografickou a dopravní polohu. Domažlice svými funkcemi ovlivňují prakticky celé území okresu. Okres Domažlice je vzhledem k ostatním někdejším okresům z hlediska vnějších vazeb poměrně kompaktní území. Nejdůležitější vnější vazby jsou na centra vyššího řádu směřují nadregionálním koridorem směrem na Plzeň a dále pak na Prahu. Jihovýchodní část okresu má vzhledem ke své poloze vazby na město Klatovy. V severní části existují zejména pracovní vazby na Bor u Tachova (Vysočany) a v severovýchodní části na Stod. Vazby na sousední Bavorsko jsou důležité především z hlediska existence výhodně placených pracovních příležitostí. 2.1.2 Přírodní podmínky Oblast se nachází ve zvlněné pahorkatině s průměrnou výškou okolo 450 m nad mořem. Z hlediska geomorfologické stavby tvoří jeho hranici na jihozápadě Všerubská vrchovina, táhnoucí se v délce 20 km při státní hranici. Tento geomorfologický útvar je přechodem mezi Šumavou a Českým lesem. Skládá se ze Všerubské brány s nejvyšším vrcholem Jezvinec 736 m n. m a druhou částí je pak Kdyňská brázda. Pokračováním na západní hranici okresu je Čerchovský les patřící do horského masivu Českého lesa. Nejvyšší horou v části Českého lesa je Čerchov 1042 m n. m. Dále se táhne skupina zvaná Haltrava tvořící dlouhé souvislé pásmo vyšších vrcholků. Na severozápadní hranici okresu se dále rozkládá skupina Plešská s nejvyšším vrcholem Zvon 859 m n. m. Úpatí Českého lesa lemuje Podčeskoleská pahorkatina. Zmíněné geomorfologické útvary patří do Šumavské soustavy. Českomoravská soustava vyplňuje východní část okresu a zahrnuje geomorfologické celky Merklínská pahorkatiny a Chudenická vrchovina (Branžovský hvozd). Z regionálně geologického hlediska tvoří hraniční horské pásmo moldanubikum Českého lesa s převahou migmatizovaných pararul. Podčeskoleská pahorkatina, Všerubská vrchovina a převážná část Branžovského hvozdu jsou budovány fylity, svory, dvojslídnými pararulami a amfibolity domažlického krystalinika, které k severovýchodu pozvolně přechází do barrandienského algonkia. Nejvýznamnějším vodním tokem sledovaného území je řeka Radbuza, patřící k povodí Berounky a pramenící u osady Závist v Českém lese. Významným přítokem, který posiluje Radbuzu v jejím horním toku a ústí do ní u Horšovského Týna je Trhanovský potok. Dalším silnějším přítokem Radbuzy je říčka Zubřina, pramenící v Čerchovské části Českého lesa se soutokem u Staňkova. 13

Přibližně 90% území okresu náleží do mírně teplé klimatické oblasti (MT 3 MT 11 s průměrnými teplotami 6 7 oc), mírně vlhké s poměrně studeným zimním obdobím. Zbytek území vrcholové partie Českého lesa spadá do oblasti chladné (CH 7 s chladným a vlhkým létem, úhrnem srážek kolem 1000 mm a s průměrnou roční teplotou 5 oc). Zhruba 36% rozlohy oblasti Domažlicka zaujímají lesní porosty, což převyšuje zhruba o 6% krajský i republikový ukazatel. Zastoupení zemědělské půdy (55,1%) a z ní orné půdy (67,1%) se v okrese pohybuje na úrovni krajského a republikového ukazatele. 2.2 Obyvatelstvo, osídlení 2.2.1 Osídlení Osídlení řešeného území bylo a je ovlivňováno třemi hlavními faktory geomorfologickými poměry, polohou v širším kontextu osídlení včetně dopravních vztahů z ní plynoucích a vysokou zaměstnaností v zemědělství a lesnictví. Velice nepříznivou situaci vytváří skutečnost, že bezmála polovina sídel neměla už v roce 1990 ani 50 trvale bydlících obyvatel. Lze očekávat, že se od té doby tento stav spíše zhoršil než zlepšil. Zhruba dvě třetiny sídel tedy trvale obývá méně než 100 osob, ale žije v nich zhruba 10 % obyvatelstva. To je více než výmluvným důkazem o vysokém stupni roztříštěnosti osídlení sledovaného území. Z hlediska provozně správního je tato situace značnou komplikací s nepříznivým dopadem na ekonomické podmínky obcí. Naproti tomu stupeň urbanizace ve čtyřech městech žije přes 65 % obyvatelstva - odpovídá průměru neměstských okresů. Provedená analýza vývoje osídlení za období 1970 až 2001 zřetelně prokazuje, že obecně bylo a dosud je tempo růstu sídla přímo úměrné jeho velikosti. Tendence ke koncentraci populace do větších sídel byla dlouhodobě dominantním rysem vývoje osídlení. Zatím se však její průběh odrazil spíše v poklesu trvale žijících osob v malých sídlech než v celkové racionalizaci systému osídlení. Změny po roce 1990 přinesly zpomalení růstu měst v důsledku omezení bytové výstavby, ale nevedly k racionálnímu rozvoji malých sídel. Centralizace osídlení je vázána především k výrobním aktivitám do prostoru Holýšova Horšovského Týna a zvláště okresního města Domažlic. Při hranicích s okresy Tachov i Klatovy je osídlení velmi řídké s výraznou orientací na zemědělství. Ve větší části Domažlicka se poměrně rovnoměrně vyskytují méně významná menší sídla bez výraznějších specifických funkcí a rozvojových předpokladů. Příhraniční území je stále ještě výrazně poznamenáno vysídlením a čtyřicetiletým uzavřením širokého hraničního pásma. 14

Pro představu dalšího rozvoje svazku je velice důležité zvážit rozvojové předpoklady jednotlivých sídel a stanovit jejich základní rozvojové kategorie s ohledem na jejich dosavadní kvalitu a tendence jejího vývoje. Výchozí platformu hodnocení tvořily kvalitativní ukazatele získané ve sčítání 2001. Následně byla do tohoto hodnocení promítnuta další hlediska poloha sídla, jeho dostupnost, spádové poměry, zájem o rekreační využití apod. Staletý progresivní vývoj osídlení byl narušen druhou světovou válkou. Nejdříve částečným odchodem české populace v roce 1938 a zejména odsunem Němců po roce 1945. Následně po roce 1948 začala negativně působit uzavřenost v příhraničním území Českého lesa a Všerubského mezihoří. V dalším vývoji docházelo k potlačování významu venkovského osídlení a přednostnímu růstu městských sídel. Ve formování struktury osídlení by měl být brán zřetel mimo dosud uváděné faktory také na racionálně a cílevědomě vytvářenou síť center osídlení. Hlediskem nemůže být pouhý počet obyvatel sídla, ale také síla jejich ekonomické základny, obslužné funkce, územní předpoklady rozvoje a dosavadní vývojové tendence. Tato síť by svým hierarchickým uspořádáním měla zabezpečovat potřeby spádových okruhů jednotlivých center osídlení a tím přispívat k vytváření příznivých životních podmínek pro obyvatele. Počet obyvatel v letech 1961-2010 v býv. okrese Domažlice a ve městě Domažlice Počet obyvatel 70 000 60 000 50 000 59 745 58925 60043 58729 58844 58998 40 000 30 000 20 000 10 000 0 7723 9044 11256 11519 11048 11114 1961 1970 1980 1991 2001 2010 okres Domažlice Domažlice Pro další rozvoj osídlení řešeného prostoru existují prakticky pouze limity dané chráněnými přírodními a krajinnými tvary všeho druhu včetně jejich ochranných pásem a zátopovými oblastmi vodních toků. 15

Z hlediska vnitřní stability je třeba posuzovat sídelní strukturu i v její kompaktnosti na řešeném území. Mimořádně aktuální je tento pohled na svazek, jehož území je značně rozlehlé a nespojité. Podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001 měl okres Domažlice 86 obcí se 248 částmi obcí. V porovnání s minulým sčítáním se ve správním vymezení obcí neprojevily výrazné změny (počet obcí se snížil o 2, počet částí obcí se zvýšil o 1). V sedmi městech okresu Domažlice k 1. 3. 2001 bydlelo trvale 32 017 obyvatel, tj. 54,4% z celkového počtu obyvatel. V posledních deseti letech zaznamenaly největší úbytek obyvatel - 12% obce s 500-999 obyvateli, naopak největší přírůstek obyvatel 10,8% obce s 1 000 1 999 obyvateli. Níže je uvedeno současné územně správní uspořádání České republiky, jak platí od 1. 1. 2003. Tvoří je kraje (vyšší územně samosprávné celky), okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností a obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. VÚSC PLZEŇSKÝ KRAJ se sídlem v Plzni Okres Domažlice (Západočeský kraj) DOMAŽLICE Domažlice: Babylon, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Draženov, Hradiště, Chocomyšl, Chodov, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Luženičky, Milavče, Mrákov, Nemanice, Nevolice, Pasečnice, Pec, Pelechy, Postřekov, Srbice, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Únějovice, Zahořany, Ždánov Kdyně (mimo území Svazku): Brnířov, Chodská Lhota, Kdyně, Kout na Šumavě, Libkov, Loučim, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Němčice, Nová Ves, Pocinovice, Spáňov, Úboč, Úsilov, Všepadly, Všeruby Poběžovice: Bělá nad Radbuzou, Drahotín, Hora Svatého Václava, Hostouň, Hvožďany, Mnichov, Mutěnín, Nový Kramolín, Otov, Pařezov, Poběžovice, Rybník, Vlkanov HORŠOVSKÝ TÝN Horšovský Týn: Blížejov, Horšovský Týn, Křenovy, Meclov, Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Mířkov, Semněvice, Srby, Velký Malahov, Vidice Staňkov: Čermná, Hlohová, Hlohovčice, Močerady, Osvračín, Poděvousy, Puclice, Staňkov HOLÝŠOV Holýšov: Dolní Kamenice, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Černovice, Čečovice, Všekary, Štichov, Bukovec 16

2.2.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo okresu Domažlice tak jako celého prostoru při západní hranici Čech prošlo v uplynulých šedesáti létech značně netypickým až pohnutým vývojem. Po mnichovských dohodách z roku 1938 odešla ze zabraných sudetských území valná většina českého obyvatelstva. Po skončení války došlo z těchto území k odsunu německého obyvatelstva a následnému doosídlování pohraničí. Tyto překotné změny zasáhly pochopitelně i řešené území svazku. V létech 1930 až 1950, či spíše 1938 až 1950 ubyla v tomto území jedna čtvrtina veškerého obyvatelstva. Postiženy byly všechny obce s vyjímkou Holýšova, jehož rozvoj byl odstartován právě válečnými investicemi do zbrojního průmyslu, Babylonu, ovlivněného předválečným rozvojem rekreačních funkcí, a Trhanova, kde patrně došlo k větší koncentraci českého obyvatelstva ze sudetského okolí. Poválečné dosídlování pohraničí byl dlouhodobý proces přinášející častou obousměrnou migraci, takže celkový počet obyvatelstva se do roku 1970 prakticky nezměnil. V tomto období však začíná docházet k urychlení koncentrace do sídel městského typu, především do Holýšova a Horšovského Týna. Výrazný růst zaznamenala i obec Postřekov, zatím co Domažlice vcelku stagnovaly. Poněkud odlišný trend nastal ve vývoji počtu obyvatel jednotlivých obcí po roce 1990. V tomto období došlo k absolutnímu poklesu obyvatelstva. Zarážející je pokles počtu obyvatel ve dvou do té doby nejlépe se rozvíjejících měst Domažlic a Holýšova. Pokles obyvatel Domažlic - 304 osob převyšuje celkový úbytek obyvatel. I když vezmeme v úvahu růst Horšovského Týna a Poběžovic celkem o 106 osob můžeme konstatovat, že růst se v tomto období přesunul do venkovských sídel. Příčinou je pravděpodobně takřka zastavení výstavby bytových domů. Z toho logicky vyplývá, že bydlení si lze snáze opatřit v menších sídlech, pro které bylo charakteristické podstatně nižší využití bytového fondu. Tento faktor by však měl mít omezené trvání. Výhledově musí i výstavba bytových domů dosáhnout úrovně, která by uspokojila zájemce o tento typ bydlení a celková situace v pohybu obyvatelstva by se stabilizovala znovu na obecných zákonitostech, které v daných podmínkách povedou dále ke koncentraci obyvatelstva a vyšší urbanizaci. I přes vcelku příznivou věkovou strukturu obyvatelstva klesala po roce 1990 porodnost tempem obdobným celorepublikovému, takže už v polovině devadesátých let počet zemřelých začal převyšovat počet narozených. Oproti přirozené měně měla migrace podstatně vyšší objem, ale právě ta je velice citlivá na možnosti získat vyhovující podmínky pro bydlení. Tyto možnosti se ve městech značně zhoršily, což pravděpodobně vedlo k přesunu proudu přistěhovalých do menších sídel. Domažlický okres se počtem 58 844 obyvatel (stav k 1. 3. 2001) řadí na třetí místo s nejnižším počtem obyvatel (po okresech Rokycany a Tachov) v Plzeňském kraji. V porovnání s minulým sčítáním se zvýšil počet obyvatel o 115, klesala úmrtnost i porodnost, snížil se počet přistěhovalých a vystěhovalých. 17

V průběhu uplynulých deseti let klesala porodnost (počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu) z 12,7 v roce 1991 na 8,7 v roce 2001. V roce 2001 se živě narodilo 512 dětí, což v porovnání s rokem 1991 představovalo absolutní snížení o 234 dětí, tj. 31,4%. Snížená porodnost se projevila nepříznivě v růstu stárnoucí populace. Počet dětí ve věkové skupině 0-14 let se v absolutní míře snížil z 12 438 v roce 1991 na 9 704 v roce 2001, tj. o 22,0%. Důkazem růstu stárnoucí populace se stal rostoucí index stáří a průměrný věk obyvatel. Index staří vzrostl z 83,6 v roce 1991 na 108,4 v roce 2001. (Index stáří vyjadřuje podíl osob III. generace prarodičovské (60 a více let) a I. generace dětské (0-14 let)). Průměrný věk se zvýšil z 36,1 v roce 1991 na 38,4 v roce 2001. V roce 2001 se počet zemřelých v porovnání s rokem 1991 snížil o 162 osob, tj. o 21,3% (počet zemřelých v roce 2001 dosáhl 597 osob, v roce 1991 zemřelo 759 osob). V časové řadě let 1991 až 2001 se úmrtnost (počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu) snížila z 12,9 v roce 1991 na 10,1 v roce 2001. Z hlediska dlouhodobého vývoje přispívá ke snižování počtu zemřelých m. j. lepší lékařská péče a zlepšování podmínek životního prostředí. V rozmezí let 1991 až 2001 byly zaznamenány nejvyšší hodnoty kojenecké úmrtnosti (počet zemřelých dětí ve věku 0-364 dní na 1 000 živě narozených dětí za stejné období) 11,0 (rok 1995) a 11,2 (rok 1996). V roce 1991 činila kojenecká úmrtnost 9,4. Od roku 1997 kojenecká úmrtnost postupně klesala. V roce 2001 dosáhla kojenecká úmrtnost nejnižší hodnoty 2,0. Příznivý vývoj byl i ve vývoji potratovosti, což dokazuje snížení počtu potratů na 1 000 obyvatel středního stavu z 11,5 (rok 1991) na 4,1 (rok 2001). V absolutní míře počet potratů klesal z 678 (rok 1991) na 244 (rok 2001). V časové řadě let 1991 až 2001 se příliš neměnil počet sňatků. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 6,4 sňatků v roce 1991 a 5,3 sňatků v roce 2001. Stabilní zůstal i ukazatel rozvodovosti. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 2,64 rozvodů v roce 1991 a 2,62 rozvodů v roce 2001. Ztráta obyvatelstva přirozenou měrou v roce 1991 představovala 13 osob, v roce 2001 klesla na 85 osob. Tento vývoj nepříznivě ovlivnil nižší počet živě narozených dětí, naopak pokles počtu zemřelých způsobil, že se úbytek obyvatel nesnížil ještě výrazněji. V roce 2001 se do okresu Domažlice přistěhovalo 548 obyvatel, v porovnání s rokem 1991 se počet přistěhovalých snížil o 235 osob, tj. o 30,0%. Největší počet přistěhovalých (802 osob) zaznamenal okres Domažlice v roce 1992. V dalších letech se počet přistěhovalých pohyboval v rozmezí 515-673 obyvatel. V roce 2001 se z okresu Domažlice vystěhovalo 518 obyvatel, tj. o 365 osob méně než v roce 1991. Největší počet vystěhovalých zaznamenal okres v letech 1991 až 1992. V dalších letech se pohyboval počet vystěhovalých v rozmezí 428-571 obyvatel. Zatímco v roce 1991 představovalo migrační saldo úbytek 100 osob, v roce 2001 dosáhlo přírůstek 30 osob. Kladné migrační saldo bylo ovlivněno nižším počtem vystěhovalých obyvatel. Celkový populační přírůstek (rozdíl mezi počátečním stavem obyvatelstva daného území a koncovým stavem obyvatelstva téhož území; je tvořen součtem přirozeného a migračního přírůstku) dosáhl záporné hodnoty jak v roce 1991 (113 osob), tak v roce 2001 (55 osob). Z menších obcí se v průběhu roku 1989-1999 zvýšil přírůstek trvale bydlících obyvatel v České Kubici (50 osob), který souvisel s rozvojem tržních služeb typických pro hraniční oblasti a s výstavbou rodinných domů. Největší absolutní 18

úbytek trvale bydlících obyvatel se projevil v Domažlicích (471 osob), který byl spojen s výstavbou rodinných domů v okolních obcích a s vystěhováním obyvatel Domažlic do těchto lokalit. Třetí obcí v pořadí podle největšího úbytku trvale bydlících obyvatel (109) se stal Horšovský Týn, příčina tohoto úbytku spočívala v omezeném množství pracovních příležitostí. Počty obyvatel obcí svazku a věkové složení k 31. 12. 2009: Obec název kód Celkem v tom ve věkové skupině 0-14 15-64 65+ Muži v tom ve věkové skupině 0-14 15-64 65+ Ženy v tom ve věkové skupině 0-14 15-64 65+ Babylon 553433 296 49 213 34 152 24 113 15 144 25 100 19 Bělá nad Radbuzou 553441 1 874 282 1 378 214 968 163 720 85 906 119 658 129 Blížejov 553450 1 412 255 1 007 150 726 147 519 60 686 108 488 90 Čermná 553514 226 30 151 45 107 13 79 15 119 17 72 30 Česká Kubice 553549 798 118 584 96 433 60 329 44 365 58 255 52 Domažlice 553425 10 957 450 7 772 735 5 262 745 3 842 675 5 695 705 3 930 1 060 Draženov 553581 443 77 321 45 223 46 160 17 220 31 161 28 Hlohovčice 566641 195 24 138 33 101 16 71 14 94 8 67 19 Holýšov 553654 4 946 797 3 549 600 2 416 404 1 772 240 2 530 393 1 777 360 Horšovský Týn 553671 4 945 728 3 567 650 2 429 355 1 801 273 2 516 373 1 766 377 Hostouň 553689 1 373 207 1 020 146 731 102 567 62 642 105 453 84 Chodov 553735 780 102 578 100 400 58 292 50 380 44 286 50 Chrastavice 553751 355 54 255 46 176 27 131 18 179 27 124 28 Kanice 566144 168 19 117 32 85 10 60 15 83 9 57 17 Koloveč 553816 987 148 677 162 491 74 349 68 496 74 328 94 Křenovy 553832 139 18 96 25 71 11 53 7 68 7 43 18 Luženičky 553891 310 61 217 32 161 33 113 15 149 28 104 17 Meclov 553913 1 130 178 837 115 588 92 446 50 542 86 391 65 Milavče 553948 575 91 382 102 288 49 196 43 287 42 186 59 Mířkov 553956 300 41 221 38 161 26 120 15 139 15 101 23 Močerady 599174 66 5 48 13 35 5 24 6 31-24 7 Mutěnín 553999 269 35 190 44 133 16 101 16 136 19 89 28 Nemanice 554006 284 45 213 26 148 21 117 10 136 24 96 16 Nevolice 554031 168 27 121 20 82 13 62 7 86 14 59 13 Osvračín 554073 561 90 399 72 291 46 213 32 270 44 186 40 Pasečnice 554081 194 19 146 29 98 9 79 10 96 10 67 19 Pec 554090 246 39 155 52 123 25 76 22 123 14 79 30 Pelechy 566373 65 5 47 13 32 2 26 4 33 3 21 9 Poběžovice 554111 1 670 257 1 211 202 809 123 607 79 861 134 604 123 Poděvousy 566365 231 30 161 40 125 18 92 15 106 12 69 25 Postřekov 554138 1 136 135 806 195 574 70 424 80 562 65 382 115 Puclice 554154 340 54 231 55 165 31 114 20 175 23 117 35 Rybník 554189 188 34 133 21 95 14 71 10 93 20 62 11 Semněvice 554201 172 37 113 22 87 14 65 8 85 23 48 14 Srbice 554260 385 43 277 65 196 21 146 29 189 22 131 36 Srby 554278 413 54 302 57 207 29 154 24 206 25 148 33 Staňkov 554294 3 278 499 2 294 485 1 617 254 1 171 192 1 661 245 1 123 293 Stráž 554316 238 32 179 27 132 14 105 13 106 18 74 14 Tlumačov 554341 418 60 287 71 209 30 151 28 209 30 136 43 Trhanov 554359 559 75 397 87 278 35 204 39 281 40 193 48 Újezd 554383 379 66 257 56 190 33 133 24 189 33 124 32 Velký Malahov 554413 241 37 170 34 128 20 96 12 113 17 74 22 Zahořany 554464 918 123 652 143 459 62 339 58 459 61 313 85 Zdroj: Český statistický úřad, 2010 19

Obyvatelstvo členských obcí podle druhu pobytu a podle obcí Výměra v ha Počet trvale bydlících obyvatel z toho 1961 1970 1980 1991 2001 1) cizinci s dlouhodobým pobytem dočasně nepřítomní narození v obci současného bydliště Domažlice 2 462 7 723 9 044 11 256 11 519 11 048 146 1 053 4 908 Babylon 665 236 213 205 242 279 9 27 99 Bělá nad Radbuzou 8 332 1 765 1 712 1 573 1 707 1 727 81 188 680 Blížejov 2 495 1 508 1 337 1 200 1 047 1 036-80 427 Čermná 326 421 379 311 259 220-11 120 Česká Kubice 4 602 640 648 582 569 619 3 69 213 Draženov 672 293 262 293 369 375 6 31 172 Hlohovčice 330 277 253 230 205 192-10 106 Holýšov 2 929 3 793 4 119 4 287 4 507 4 581 47 314 2 001 Horšovský Týn 7 144 4 094 4 052 4 966 5 047 4 938 22 395 1 933 Hostouň 3 851 1 207 1 134 1 014 1 102 1 246 6 140 420 Chodov 895 604 547 649 765 696 22 38 342 Chrastavice 874 327 267 254 291 326 3 17 156 Kanice 760 256 210 169 200 172-7 85 Koloveč 1 377 1 091 987 1 008 946 980-65 490 Křenovy 300 188 180 186 149 150-8 75 Luženičky 629 283 266 272 250 308-20 169 Meclov 3 197 1 128 1 133 1 016 946 1 009 12 60 440 Milavče 1 218 725 667 579 567 577 2 29 334 Mířkov 1 762 378 324 273 238 316 2 26 78 Močerady 666 168 131 114 90 80-8 30 Mutěnín 1 548 617 489 343 245 230-18 86 Nemanice 3 837 344 398 386 344 330 3 40 132 Nevolice 256 198 183 152 140 163-12 91 Osvračín 1 125 662 651 561 501 530-21 257 Pasečnice 775 294 258 208 197 205-19 116 Pec 795 380 341 259 224 242-15 126 Pelechy 167 112 96 90 71 72-6 41 Poběžovice 3 018 1 826 1 627 1 724 1 705 1 757 9 171 675 Poděvousy 272 357 335 293 248 258 1 21 133 Postřekov 1 892 1 138 1 202 1 230 1 176 1 131-65 808 Puclice 1 385 476 431 416 355 302-15 140 Rybník 3 654 138 168 198 169 180 1 10 62 Semněvice 1 203 230 252 195 165 153-9 42 Srbice 1 384 706 603 500 435 398-30 216 Srby 2 045 504 503 422 402 390-31 150 Staňkov 2 049 3 609 3 402 3 473 3 199 3 066 8 215 1 545 Stráž 265 244 211 234 213 235-10 131 Tlumačov 1 187 592 534 473 437 406-20 250 Trhanov 213 451 452 591 500 544 1 39 230 Újezd 1 103 509 460 378 344 343 3 13 188 Velký Mahalov 1 692 330 332 294 268 265 2 26 85 Zahořany 2 119 1 263 1 050 898 911 918 10 50 480 1) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem Zdroj: Český statistický úřad, 2005 20

Uvedený předpoklad dalšího vývoje počtu obyvatelstva plně odpovídá Prognóze územního plánu velkého územního celku okresu Domažlice (Terplán Praha, 1999), kde se počítá se stagnací počtu obyvatel při další vnitřní koncentraci do významných center. Vzhledem k tomu, že v řešeném území se nacházejí tři ze čtyř dosud se dynamicky rozvíjejících měst, je reálné uvažovat i o malém přírůstku celkového počtu obyvatel. Pro sledování kvalitativních stránek populace je citelný nedostatek aktuálních údajů, takže je nutné i dnes vycházet z výsledků SLDB 01 a brát v úvahu předpokládaný vývoj v devadesátých letech. Zjevně nejdůležitější z kvalitativních hledisek je věková struktura obyvatelstva, která je základním předpokladem pro další průběh jeho přirozené měny. Ucelený pohled na kvalitu věkového složení obyvatelstva poskytuje uvedený strukturní ukazatel, tj. počet dětí do 15 let věku na 100 osob starších 60-ti let. Enormně prudký pokles porodnosti v devadesátých letech však přinesl rychlý obrat k horšímu. Hodnota strukturního ukazatele klesla o 22 % a svojí hodnotou 101,2 signalizuje určitou destabilizaci. Nedojde-li ke zvýšení porodnosti, bude se úbytek přirozenou měnou dále zvyšovat. Dalším poklesem této kvality věkové struktury obyvatelstva je v prvé řadě ohrožena životaschopnost nejmenších sídel. Dalším aspektem je vzdělanostní struktura obyvatelstva podle nejvyššího dokončeného vzdělání. V tomto směru neexistuje objektivní měřítko, a proto je nutno vycházet z porovnání s vyššími územními jednotkami. Jak dokládá porovnání s vyššími územními jednotkami neexistuje výrazný rozdíl ani oproti relacím Západočeského kraje i České republiky. Nicméně více než jedna třetina občanů starších 15-ti let, která dosáhla pouze základní vzdělání, je velkou nevýhodou pro další dynamický rozvoj. Jedná se ovšem o disproporci republikovou, která je známá a dlouhodobě sledovaná. Lze však předpokládat, že v průběhu devadesátých let došlo k podstatnému kvalitativnímu posunu, který neutěšený stav výrazně zlepšil. Z hlediska vlastní reprodukce lze skladbu obyvatelstva i přes klesající porodnost stále ještě hodnotit v rámci ČR jako mírně nadprůměrnou. Zachování alespoň současné stagnační úrovně bude do značné míry záviset na migračních vztazích. Zachování kladného migračního salda je ovšem podmíněno zvýšením výstavby bytů, především v bytových domech. 21

Struktura obyvatelstva členských obcí podle vzdělanosti: v tom nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Domažlice 9 374 1 752 3 371 2 915 347 847 15 127 Babylon 233 34 79 85 7 27-1 Bělá nad Radbuzou 1 381 375 615 270 24 41 7 49 Blížejov 892 255 404 175 15 26 5 12 Čermná 186 41 96 41 2 2 1 3 Česká Kubice 501 126 212 102 10 27 6 18 Díly 318 71 141 74 15 16 1 - Drahotín 140 52 67 9 - - 7 5 Draženov 325 87 128 85 7 12 1 5 Hlohovčice 171 40 75 50 5 1 - - Holýšov 3 733 859 1 669 883 89 172 17 44 Horšovský Týn 4 139 1 085 1 833 850 102 198 17 54 Hostouň 1 006 273 452 192 15 25 11 38 Chodov 600 155 260 137 10 27 4 7 Chrastavice 259 77 93 70 4 10 1 4 Kanice 149 39 73 29 3 3-2 Koloveč 817 219 383 155 15 38 1 6 Křenovy 126 30 57 33 1 5 - - Luženičky 251 66 106 64 5 9 1 - Meclov 840 241 410 146 7 14 10 12 Milavče 476 126 196 111 12 27 2 2 Mířkov 252 90 110 29 5 3 2 13 Močerady 74 25 29 14 1 2 1 2 Mutěnín 206 89 82 18 3 3 10 1 Nemanice 264 124 92 36 3 2 3 4 Nevolice 124 33 41 37 4 9 - - Osvračín 440 103 227 83 13 13-1 Pasečnice 175 50 84 30-10 - 1 Pec 197 51 84 40 3 10 2 7 Pelechy 61 18 21 18 1 2 1 - Poběžovice 1 436 323 682 300 27 71 6 27 Poděvousy 208 65 88 31 3 9 4 8 Postřekov 952 235 403 234 21 48 1 10 Puclice 265 92 137 29 3 3 1 - Rybník 138 50 58 22 2 4 2 - Semněvice 130 55 57 13 2 1-2 Srbice 342 96 141 76 7 22 - - Srby 327 86 168 51 2 11 1 8 Staňkov 2 646 579 1 183 640 73 146 3 22 Stráž 184 53 87 37 1 6 - - Tlumačov 354 108 159 68 5 10 1 3 Trhanov 460 105 209 107 8 19 5 7 Újezd 298 85 128 66 5 11 2 1 Velký Mahalov 205 88 82 17-7 7 4 Zahořany 758 198 322 183 7 40 1 7 Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Složení obyvatel v rámci územního vymezení okresu Domažlice 22

Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Zdroj: Český statistický úřad, 2005 23

Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Kvalita populace jako zdroje pracovní síly je poznamenána vysokým zastoupením zemědělství a s tím spojenými nižšími kvalifikačními požadavky. Tento stav bude nutno systematicky zlepšovat prosazováním dalšího vzdělávání a rekvalifikačními kurzy zaměřenými podle tendencí vývoje ekonomiky okresu. 2.2.3 Bytový fond Současné informace o bytovém fondu jsou po stránce kvantitativní a zejména kvalitativní zcela nedostačující. Je tedy nutno vycházet z výsledků sčítání v roce 2001 a další vývoj pouze odhadovat. Lze konstatovat, že ani údaje obcí o nově postavených a zvláště pak o zaniklých bytech nejsou vždy zcela věrohodné. Vzhledem k mírně nadprůměrnému zastoupení rodinných domků, oproti republikovým hodnotám, odpovídají uvedené výsledky současným českým poměrům. Vzhledem k tomuto faktu je hodnota 8% soužití domácností odpovídající relací. 24

Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy Neobydlené domy Okres,obec 1970 1980 1991 2001 z toho rodinné domy počet v % průměrné stáří domu v letech celkem z toho sloužící k rekreaci Domažlice 1 352 1 435 1 373 1 394 1 005 72,1 45,4 187 31 Babylon 56 55 68 73 64 87,7 37,8 23 14 Bělá nad Radbuzou 351 320 314 329 280 85,1 53,2 83 39 Blížejov 359 330 315 309 286 92,6 48,9 98 39 Čermná 104 95 80 71 71 100,0 61,3 29 26 Česká Kubice 163 150 136 157 140 89,2 51,0 51 34 Draženov 79 84 80 92 88 95,7 37,9 23 4 Hlohovčice 70 64 68 56 56 100,0 46,8 17 8 Holýšov 483 483 507 527 312 59,2 48,3 47 23 Horšovský Týn 757 838 864 907 736 81,1 46,3 116 38 Hostouň 258 234 218 227 182 80,2 51,5 71 43 Chodov 139 153 172 173 158 91,3 40,5 26 19 Chrastavice 79 68 78 87 86 98,9 40,6 15 3 Kanice 62 58 54 48 46 95,8 47,1 27 16 Koloveč 304 297 267 274 257 93,8 48,8 95 63 Křenovy 47 49 50 45 44 97,8 47,2 9 - Luženičky 65 67 69 76 74 97,4 39,7 14 1 Meclov 262 252 251 268 252 94,0 47,7 51 24 Milavče 175 160 156 159 150 94,3 43,3 37 11 Mířkov 72 71 66 67 54 80,6 51,5 20 10 Močerady 42 39 30 29 27 93,1 53,4 15 10 Mutěnín 110 94 78 74 69 93,2 58,4 41 37 Nemanice 76 78 74 69 62 89,9 68,1 20 7 Nevolice 45 42 39 49 49 100,0 39,2 8 3 Osvračím 188 181 153 147 136 92,5 51,7 68 52 Pasečnice 74 64 61 62 61 98,4 39,7 19 4 Pec 93 79 78 84 82 97,6 55,1 33 22 Pelechy 24 24 22 20 20 100,0 39,0 6 2 Poběžovice 333 331 320 337 290 86,1 46,8 57 31 Poděvousy 94 89 74 72 69 95,8 52,9 28 25 Postřekov 281 306 330 342 338 98,8 39,5 59 25 Puclice 116 113 112 99 96 97,0 50,4 21 4 Rybník 28 23 17 23 13 56,5 46,7 9 4 Semněvice 57 51 48 38 33 86,8 63,2 19 4 Srbice 178 167 148 131 129 98,5 59,6 67 51 Srby 117 112 106 102 95 93,1 51,3 29 1 Staňkov 832 833 788 774 717 92,6 48,9 185 86 Stráž 53 52 51 64 62 96,9 46,4 6 5 Tlumačov 123 117 113 117 113 96,6 42,7 16 7 Trhanov 92 124 112 133 113 85,0 43,1 23 14 Újezd 125 103 94 102 98 96,1 41,5 29 12 Velký Mahalov 70 67 61 57 52 91,2 60,1 21 8 Zahořany 307 278 261 265 256 96,6 40,0 100 50 Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Také základní relace mezi počtem obyvatelstva a počtem bytů se pohybují na úrovni vyšších územních celků včetně republiky.využití bytového fondu bylo možno hodnotit jako vcelku dobré. Ukazuje se, že využití bytů roste s velikostí a významem sídla 25

Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Okres,obec Trvale obydlené byty 1970 1980 1991 2001 z toho v rodinných domech počet v % celkem Neobydlené byty sloužící k rekreaci z toho obydlené přechodně Domažlice 3 090 3 958 4 096 4 371 1 310 30,0 406 45 138 Babylon 74 73 85 94 74 78,7 28 14 5 Bělá nad Radbuzou 471 476 540 621 300 48,3 105 39 25 Blížejov 437 440 385 375 314 83,7 115 39 33 Čermná 127 115 91 82 82 100,0 30 26 1 Česká Kubice 196 187 180 207 147 71,0 61 37 5 Draženov 81 99 119 130 108 83,1 31 4 3 Hlohovčice 73 75 75 67 67 100,0 23 9 2 Holýšov 1 314 1 455 1 637 1 783 344 19,3 104 23 39 Horšovský Týn 1 392 1 703 1 828 1 763 852 48,3 181 41 40 Hostouň 317 322 361 452 206 45,6 89 43 14 Chodov 167 207 251 254 193 76,0 30 19 1 Chrastavice 79 72 99 114 104 91,2 24 3 2 Kanice 66 61 67 65 53 81,5 27 16 4 Koloveč 332 359 341 348 290 83,3 98 63 8 Kout na Šumavě 351 384 385 411 284 69,1 82 21 10 Křenovy 50 57 58 55 54 98,2 10-1 Luženičky 89 81 71 80 78 97,5 14 1 - Meclov 328 339 306 352 289 82,1 64 24 5 Milavče 184 188 190 203 183 90,1 42 12 6 Mířkov 89 85 87 107 59 55,1 24 10 5 Močerady 43 40 33 31 28 90,3 15 10 - Mutěnín 129 118 100 88 70 79,5 48 37 - Nemanice 100 105 102 99 66 66,7 20 7 2 Nevolice 45 48 39 56 56 100,0 8 3 - Osvračím 32 27 25 196 158 80,6 72 53 4 Pasečnice 80 64 65 69 68 98,6 20 4 5 Pec 99 95 85 90 88 97,8 34 22 4 Pelechy 29 24 22 21 21 100,0 6 2 1 Poběžovice 486 568 573 619 350 56,5 82 33 15 Poděvousy 113 110 92 90 76 84,4 31 27 2 Postřekov 285 363 379 402 398 99,0 66 25 9 Puclice 147 133 134 115 107 93,0 24 4 3 Rybník 40 46 50 60 14 23,3 9 4 - Semněvice 74 64 63 53 35 66,0 22 4 4 Srbice 190 185 167 161 153 95,0 73 54 2 Srby 151 141 135 132 101 76,5 30 1 3 Staňkov 1 177 1 277 1 206 1 165 858 73,6 248 91 34 Stráž 53 68 57 72 66 91,7 8 5 - Tlumačov 126 122 135 141 135 95,7 18 7 2 Trhanov 156 201 181 202 129 63,9 32 18 3 Újezd 142 132 116 137 130 94,9 32 12 1 Velký Mahalov 86 82 84 78 55 70,5 22 8 2 Zahořany 316 317 316 320 294 91,9 110 50 8 Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Obecně se konstatuje, že většina negativních rysů stavu a vývoje bytového fondu se ostře koncentruje do malých a velmi malých sídel. 26