Nová sociální rizika, jejich měření a možnosti řešení a prevence Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. sociolog, statistik- prostorové plánování předseda správní rady a hlavní expert společnosti Ing. Ivana Foldynová ekonomika, management a regionální rozvoj vedoucí výzkumného a projektového oddělení E-mail: info@accendo.cz Web: http://accendo.cz/
Výzkumný projekt Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji. Řešený pod vedením Ostravské univerzity, Fakulty sociálních studií (doc. Chytil, prof. Keller, prof. Bamu a další) Financovaný z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci dotace: Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2010 (RRC/03/2010) Společnost ACCENDO v rámci projektu provádí: Tvorba metodiky pro měření sociálních rizik, zpracování demo-sociálních analýz prostorových dat a identifikace problémových oblastí v Moravskoslezském kraji Provedení 3xskupinových focus groups s vedoucími odborů sociální služeb. Telefonní výzkum metodikou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing) - 40 rozhovorů s představiteli obcí a 40 rozhovorů s představiteli sociálních institucí Proces, 2010
Cíl projektu Hlavním cílem projektu je výzkum a analýza demosociální procesů na území kraje včetně analýzy nových sociálních rizik a navržení vhodných metod sociální práce pro řešení soc. problémů na základě zahraničních zkušeností. Nová sociální rizika jsou považována za jeden z rozhodujících činitelů ovlivňující sociální rovnováhu regionů a celých zemí. Projekt se zaměří na některé klíčové sociální skupiny, jež mohou sociální soudržnost ohrožovat, anebo naopak posilovat. Výstupy budou určeny pracovníkům na úrovni kraje (především odbor sociálních věcí), ORP a POU. Proces, 2010
Metody měření Kvantitativní založen na statistických datech a z nich odvozených indikátorů. Na těchto datech lze postavit statistické modely, případně je zde možno využít spojitých simulačních modelů. Pro stanovení sociální rizikovosti v obcích, lze použít faktorovou analýzu. Pro identifikaci rizik, pro jednotlivé osoby, lze využít analýzu přežití (Survival analysis), tyto analýzy byly vyvinuty pro zdravotnictví pří sledování zhoubných onemocnění. Kvalitativní Stanovit rizika lze následujícími technikami např. skupinové rozhovory (Focus Groups), polo-strukturované expertní rozhovory apod. Výsledky se kvantifikuji prostřednictvím expertního stanovení rizika na základě intervalových škál. metodu sémantického diferenciálu Ch. Osgood (1957) metoda párového srovnání, T. L. Saaty (1980) metodu DELPHI Proces, 2010
Schéma faktorového modelu F = a Y + a Y + a Y 1 11 1 12 2 14 4 + ε FAKTORY= latentní proměnné Vlastnosti a 11 F1 F2 a 14 Y1 Y2 Y3 Y4 ε 1 ε 2 ε 3 ε 4 ŠUM = náhodné složky nevysvětlená část a 25 modelování kauzálního procesu s neznámými prvky Proces, 2010 Y5 Indikátory Manifestní proměnné ε 5 5
Výběr indikátoru dostupnost prostorová validita aktuálnost Standardní dat zdroje: ČSÚ, MPSV, MF, Genrální Standardní dat zdroje: ČSÚ, MPSV, MF, Genrální ředitelství cel Územně analytické podklady rozdílná kvalita a aktuálnost podkladu nedostatek aktuálních indikátoru musí být řešen vlastním průzkumem využití strategických plánu rozvoje příp. programů rozvoje měst a mikroregionu využití koncepce sociálních služeb
Socio-demografické procesy Změna počtu obyvatel Proces vysídlování Stárnutí obyvatelstva (průměrný věk) Vyplácení dávek hmotné nouze
Vývoj věkové struktury obyvatelstva 1999-2050
Vývoj vzdělání obyvatelstva v MSK
Vývoj věkové struktury obyvatelstva 1999 2009 Proces, 2010
Vývoj počtu obyvatel Bruntálska po roce 1970 počet obyvatel 42 000 41 000 40 000 39 000 38 000 37 000 36 000 35 000 34 000 33 000 32 000 kalendářní rok (koncové stavy) k 31.12.2008 SO ORP Bruntál Město Bruntál Podíl populace 38 895 17 387 44,7 produktivní populace 28 329 12 678 44,8
Důvod poklesu obyvatelstva Vývoj přirozeného přírůstku Vývoj migračního salda
Vrbno pod Pradědem Jeseník Ludvíkov Široká Niva Věková struktura Karlovice Andělská Hora Karlova Studánka Krnov Světlá Hora Bruntál Nové Heřminovy Rudná pod Pradědem 8103 Oborná Staré Město Milotice nad Opavou Vývoj věkové struktury Bruntálska od roku 1991 až 2008 Bruntál Václavov u Bruntálu Horní Životice Horní Benešov Rýmařov Mezina Moravskoslezský Kočov Roudno Razová Valšov Nová Pláň Bruntál Dlouhá Stráň Leskovec nad Moravicí Staré Heřminovy Svobodné Heřmanice Opava Lomnice Bílčice Křišťanovice Dětřichov nad Bystřicí Dvorce Vítkov Šternberk [ počet obyvatel (%) INDEX STÁŘÍ SO ORP BRUNTÁL (31. 12. 2008) 0 5 10 15 km is 2008 méně než 50 50-79 80-99 100-119 120 a více hranice NUTS3 hranice SO ORP BR okolni SO ORP obce SO ORP BR
Prognóza vývoje počtu obyvatel SO ORP Bruntál počet obyvatel (tis.) 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 nízká varianta střední varianta vysoká varianta 32,0 27,0 r o k
Situace na trhu práce a ekonomické procesy Míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Daňová výtěžnost Obsazená pracovní místa Volná pracovní místa
Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.
Hrubá měsíční mzda podnik. sféra Průměr Medián 1 decil (D1) 9 decil (D9) Rozdíl asymetrie 2004 2009 2004 2009 2004 2009 2004 2009 2004 2009 2004 2009 PHA 28.703 38.199 22.057 28.553 11.596 14.616 47.861 64.464 36.265 49.848 2,47 2,58 JHM 19.292 25.949 16.282 21.121 9.689 12.475 30.375 41.359 20.686 28.884 2,14 2,34 STC 20.699 27.042 18.187 23.028 10.321 13.300 31.107 39.842 20.786 26.542 1,64 1,73 LBK 18.827 25.578 16.572 21.521 9.945 13.083 28.321 36.863 18.376 23.780 1,77 1,82 MSK 19.310 23.750 17.275 20.680 10.068 11.941 28.594 35.685 18.526 23.744 1,57 1,72 PLK 19.476 25.099 17.434 21.762 10.884 13.282 28.705 37.783 17.820 24.501 1,72 1,89 KVK 17.986 22.467 15.741 18.812 9.665 11.515 26.679 34.990 17.014 23.475 1,8 2,22 ULK 19.304 24.729 17.143 21.145 10.101 12.203 28.504 37.365 18.403 25.163 1,61 1,81 ZLK 18.707 22.438 16.294 19.574 9.878 12.234 28.639 32.505 18.761 20.271 1,92 1,76 OLK 19.007 23.814 16.263 20.778 9.691 12.489 27.618 35.079 17.927 22.591 1,73 1,73 PAK 17.973 25.224 15.605 20.371 9.695 12.113 27.422 35.277 17.727 23.165 2 1,81 JHC 18.586 22.641 16.446 19.262 10.688 12.067 26.836 34.419 16.148 22.352 1,8 2,11 VYS 18.456 23.616 16.134 19.816 10.343 12.325 27.274 35.340 16.931 23.015 1,92 2,07 HKK 18.301 22.915 15.985 19.861 10.021 12.424 26.966 34.131 16.945 21.707 1,84 1,92 Zdroj: Trexima - Regionální statistika ceny práce 2007
Odvětví činnosti zaměstnaných Počet zaměstnanců (v OKE Podíl zaměst. (v %) Popis odvětví tis.) Č 1993 2009 Rozdíl 1993 2009 Rozdíl A Zemědělství, lesnictví a rybářství 25,8 11,0-14,8 4,5 2,0-2,5 B Těžba a dobývání 52,5 22,2-30,4 9,1 4,0-5,1 C Zpracovatelský průmysl 179,0 146,8-32,2 31,2 26,6-4,6 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 10,1 7,3-2,7 1,7 1,3-0,4 E Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 6,4 7,6 1,1 1,1 1,4 0,3 F Stavebnictví 47,0 51,7 4,7 8,2 9,4 1,2 G Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 56,2 68,5 12,3 9,8 12,4 2,6 H Doprava a skladování 39,8 34,7-5,1 6,9 6,3-0,6 I Ubytování, stravování a pohostinství 14,8 17,6 2,8 2,6 3,2 0,6 J Informační a komunikační činnosti 9,6 10,6 1,0 1,7 1,9 0,2 K Peněžnictví a pojišťovnictví 5,0 8,6 3,6 0,9 1,6 0,7 L Činnosti v oblasti nemovitostí 2,1 4,4 2,2 0,4 0,8 0,4 M Profesní, vědecké a technické činnosti 8,7 15,0 6,4 1,5 2,7 1,2 N Administrativní a podpůrné činnosti 7,9 15,1 7,2 1,4 2,7 1,4 Veřejná správa a obrana; pov. soc. 29,2 33,9 4,7 5,1 6,1 1,0 O zabezp. P Vzdělávání 31,4 36,5 5,1 5,5 6,6 1,1 Q Zdravotní a sociální péče 29,9 41,6 11,7 5,2 7,5 2,3 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 6,9 8,7 1,8 1,2 1,6 0,4 S Ostatní činnosti 12,2 10,6-1,6 2,1 1,9-0,2 Celkem 574,7 552,5-22,3 100 100
Obsazená pracovní místa Zdroj: MF k 1.12.
Vývoj koncentrace pracovních míst 1.12.2006 1.12.2007 1.12.2008 Ostrava 167 570 172 840 182 751 Moravskoslezský kraj 480 884 493 709 507 541 Podíl Ostravy (v %) 34,8 35,0 36,0 Zdroj: MF Počty zaměstnanců Pozn.:Do tohoto počtu nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Míra nezaměstnanosti v MSK dle vzdělání
Vývoj míry nezaměstnanosti Zdroj: MPSV
Míra nezaměstnanosti v obcích MSK roční průměry 15% 2005 2006 2007 10% 5% 0% 2008 2009 15% 10% 5% 0% 10 20 30 MN (v %) 10 20 30 MN (v %)
Míra nezaměstnanosti v obcích MSK roční průměry Box-plot
Nerovnoměrnost procesu Zdroj: Magistrát města Ostrava (1. 1. 2010)
Závěr Na trhu práce bude nadále docházet k růstu koncentrace pracovních míst do měst, to povede k výraznějším nerovnoměrnostech v osídlení obyvatelstva především v periferních a těžko dostupných oblastech. Výraznou roli budou hrát vnitřní periferie, které částečně mohou kopírovat hranice krajského uspřádání. Odliv mladých vzdělaných lidí z důvodu nedostatku pracovních míst bude způsobovat další zhoršování demo-sociální struktury a snižování rozvojových možností.
Možnosti řešení a prevence nových sociálních rizik na úrovni měst a regionů Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. sociolog, statistik- prostorové plánování předseda správní rady a hlavní expert společnosti Ing. Ivana Foldynová ekonomika, management a regionální rozvoj vedoucí výzkumného a projektového oddělení E-mail: info@accendo.cz Web: http://accendo.cz/
Rozvoj versus udržitelnost soc. služeb růst extenzivní zvýšením finančních zdrojů intenzivní technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou lidské práce konkurenceschopnost (specializace) udržitelnost diversita, soběstačnost, samoregulace.
Možnosti řešení soc. rizik Občan Posilování funkce rodiny nebo komunity Obec/kraj Měření a včasná identifikace problémů Stanovení priorit a možnosti financování Poskytovatel Diversita poskytovaných služeb Zefektivnění poskytovaných služeb Procesní řízení Porovnání nákladu mezi poskytovateli
Víceúrovňové komunikační platformy založené na principech procesního řízení a prostorového plánování KRAJ OBEC MPSV KOMUNIKAČNÍ PLATFORMA MPSV CZSO OK SYSTÉM - OK SLUŽBY ÚZEMÍ + OBYVATELÉ POSKYTOVATELÉ SOC. SLUŽEB ACCENDO o.p.s., 2010
NADPIS KRAJ OBCE KOMUNIKAČNÍ PLATFORMA MPSV OK SYSTÉM OK SLUŽBY POSKYTOVATELÉ ACCENDO o.p.s., 2010
Procesní řízení je Systémový přístup k organizaci, který umožňuje jasnější pohled na její strukturu a fungování za účelem efektivnějšího řízení a optimalizaci v rozhodování. Systém, který umožňuje řízení organizace v návaznosti na strategické cíle. Filozofie, jejíž základem je: Uchopení a popis činnosti (procesů) Popis vstupů, výstupů a zdrojů činnosti (procesů) Uchopení, popis a následné odstranění veškerých rizik vstupujících do činnosti (procesů) Odstranění veškerých zbytečných a přebytečných kroků v dané činnosti (procesu) Průběžné vzdělávání pracovníků a společná tvorba vhodné metodiky pro organizaci soc. služeb. Proces, 2010
Specifikace procesu, neboli co je to proces? Proces je ohraničená skupina vzájemně provázaných činností s předem definovanými vstupy a výstupy. Proces má jasně definovaný začátek a konec. ZDROJE VSTUPY ČINNOST ČINNOST VÝSTUPY Proces, 2010
Rozdělení procesů podle důležitosti. ŘÍDÍCÍ PROCESY Zabezpečují rozvoj a řízení organizace HLAVNÍ PROCESY Zabezpečují naplnění poslání organizace PODPŮRNÉ PROCESY Zabezpečují chod organizace Proces, 2010
Schéma strategického plánovaní a řízení POSLÁNÍ strategické analýzy VIZE KAM směřujeme? strategické cíle STRATEGIE JAK se tam dostaneme? DÍLČÍ STRATEGIE ROZVOJE JAK oblasti rozvíjet? PROCESY A PROJEKTY CO a JAK musíme udělat? Proces, 2010