Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012 2016 Lipník nad Bečvou Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012 2016 Lipník nad Bečvou Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, www.kr-olomoucky.cz Tisk: STUDIO TRINITY, s. r. o., Dolní Novosadská 65a, 779 00 Olomouc, www.trinity-art.cz Olomouc 2012 ISBN 978-80-87535-38-7
Tento dokument byl vytištěn v rámci individuálního projektu Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.00/05.00061 Datum zahájení realizace projektu: 1. 5. 2012 Datum ukončení realizace projektu: 30. 4. 2014 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Projekt je zaměřen na podporu a rozvoj procesu plánování sociálních služeb komunitní formou, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovni celého Ol. kraje. Podstatou projektu je přitom zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se dle potřeb těch, kteří je využívají a potřebují. Hlavním cílem projektu je nejenom zachovat, ale hlavně dále rozvíjet proces KPSS (a jeho výstupy) v Ol. kraji. Obecným cílem projektu je zamezit sociálnímu vyloučení ohrožených osob i skupin obyvatel pomocí stávajících dostupných sociálních služeb a posílit tak sociální soudržnost komunity v kraji. Projekt významně a přímo navazuje na priority Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Ol. kraji pro roky 2011-2014 a na aktivity projektu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který Ol. kraj realizoval v letech 2010 a 2011.
Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012 2016
Úvodní slovo Vážení spoluobčané, dostává se vám do rukou nový Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících pro roky 2012 2016. Jde strategický dokument pro oblast sociálních služeb a služeb navazujících. Cílem tohoto plánu je zajistit zejména zachování stávajících služeb, ale také případný rozvoj nových sociálních služeb a služeb navazujících. Komunitní plánování sociálních služeb na Lipensku má své počátky již v roce 2006. První komunitní plán s názvem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Lipnicku pro období let 2007 2011 byl sestaven a následně schválen politickou reprezentací města a obcí, které byly do komunitního plánování zapojeny. Ke konci roku 2010 vznikla potřeba aktualizace komunitního plánu, a proto na svém zasedání dne 14. 02. 2011 Rada města Lipník nad Bečvou schválila základní zásady, kterými se komunitní plánování ve městě Lipník nad Bečvou a obcích bude řídit. Děkuji všem, kteří se na vytvoření tohoto plánu podíleli, zejména pak členům a vedoucím pracovníkům Sociální komise a členům a vedoucím pracovníkům obou pracovních skupin. Ing. Miloslav Přikryl starosta města Lipník nad Bečvou Vážení spoluobčané, na vypracování tohoto dokumentu se podíleli jak zástupci uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb, tak zástupci zadavatele, kterým je město Lipník nad Bečvou. Do práce na vytvoření dokumentu se rovněž zapojili občané, kteří pracovali v obou pracovních skupinách v pracovní skupině Senioři, osoby se zdravotním postižením a pracovní skupině Rodina, děti, mládež. Vzájemná spolupráce vše zúčastněných - seniorů, osob zdravotně postižených, odborníků, poskytovatelů sociálních služeb, uživatelů sociálních služeb či potencionálních uživatelů sociálních služeb, pak přinesla vznik tohoto Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících. Dokument dává ucelenější přehled o současném stavu sociálních služeb a služeb souvisejících v našem městě a jsou zde zapracovány výsledky práce jednotlivých pracovních skupin. Děkuji všem, kteří se na tvorbě dokumentu podíleli. Bc. Pavel Šoltys Dis. místostarosta města Lipník nad Bečvou 2
Obsah: str. 04 07 Informace o komunitním plánování str. 08 09 Informace o městě Lipník nad Bečvou str. 10 13 Statistické údaje str. 14 15 Průzkum veřejnosti str. 16 18 Pracovní skupina Rodina, děti, mládež (složení pracovní skupiny, SWOT analýza) str. 19 32 Cíle a opatření pracovní skupiny Rodina, děti, mládež str. 20 24 Cíl 1 pracovní skupiny Rodina, děti, mládež str. 25 26 Cíl 2 pracovní skupiny Rodina, děti, mládež str. 27 29 Cíl 3 pracovní skupiny Rodina, děti, mládež str. 30 32 Cíl 4 pracovní skupiny Rodina, děti, mládež str. 33 36 Pracovní skupina Senioři, osoby se zdravotním postižením (složení pracovní skupiny, SWOT analýza) str. 37 53 Cíle a opatření pracovní skupiny Senioři, osoby se zdravotním postižením str. 38 43 Cíl 1 pracovní skupiny Senioři, osoby se zdravotním postižením str. 44 45 Cíl 2 pracovní skupiny Senioři, osoby se zdravotním postižením str. 46 48 Cíl 3 pracovní skupiny Senioři, osoby se zdravotním postižením str. 49 53 Cíl 4 pracovní skupiny Senioři, osoby se zdravotním postižením 3
Obecně o komunitním plánování: Komunitní plánování sociálních služeb a služeb navazujících (dále jen komunitní plánování) je metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby a služby navazující (dále jen služby) tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Je to proces, při kterém dochází k mapování služeb na daném území, ale také k aktivnímu zjišťování poptávky po těchto službách. Komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se přinejmenším tři strany, tj. uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé navzájem zavazují ke spolupráci a součinnosti. Celý proces směřuje k zajištění takové sociální sítě, která bude reagovat na potřeby občanů, bude dostupná, kvalitní, efektivní a hospodárná. Komunitní plánování na Lipensku: Na svém zasedání dne 14. 02. 2011 Rada města Lipník nad Bečvou schválila základní zásady, kterými se komunitní plánování ve městě Lipník nad Bečvou a obcích bude řídit: územní rozsah Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Lipensku město Lipník nad Bečvou, obec Bohuslávky, obec Dolní Nětčice, obec Hlinsko, obec Osek nad Bečvou, obec Týn nad Bečvou (ostatní obce neměly zájem o zahrnutí svého území do tohoto komunitního plánu). období platnosti Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Lipensku bylo schváleno na roky 2012 2016. rozsah Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Lipensku plán bude sestaven pro služby sociální dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, může zahrnovat i služby a činnosti na sociální služby navazující. Poslání komunitního plánování sociálních služeb a služeb navazujících na Lipensku: Posláním komunitního plánování je především zefektivnění systému služeb s důrazem na rozvoj současné nabídky služeb a její rozšíření o chybějící služby. Na základě zjištěných potřeb jsou plánovány nové nebo doplňující typy služeb, které by měly zmírnit dopad sociálního vyloučení. Cíle komunitního plánování: Cílem projektu je zajistit na Lipensku fungování efektivního systému služeb, který bude potlačovat sociální vyloučení a podporovat začleňování u nejvíce ohrožených skupin obyvatel. Dále zvyšovat kvalitu a dostupnost poskytovaných služeb. 4
Účastníci komunitního plánování: Zadavatel odpovědný za zajištění služeb, které odpovídají místním potřebám, tj. město, obec. Poskytovatel požadované služby nabízí a realizuje ( právnická osoba, fyzická osoba ). Uživatel člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. Výhody komunitního plánování: Komunitní plánování zajišťuje, aby služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na místní odlišnosti. Zapojuje všechny, kterých se služby týkají, je založeno na dialogu a v neposlední řadě má vliv na to, že finanční prostředky vynakládané na služby jsou efektivně využívány. Hlavní priority komunitního plánování: Hlavními priority komunitního plánování je partnerství mezi účastníky, zapojování místního společenství, hledání nových lidských a finančních zdrojů, práce s informacemi. Realizace akce přispěla k rozšíření povědomí obyvatel o službách, byl vytvořen Katalog poskytovatelů sociálních služeb a služeb navazujících. Uživatelé a poskytovatelé služeb měli díky projektu možnost podílet se na plánování budoucí podoby služeb a současně se rozšířila vzájemná spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli služeb. Sociální komise: Průběh celého procesu komunitního plánování byl řízen Sociální komisí, která má postavení řídící skupiny. Sociální komise se v průběhu realizace komunitního plánu sešla pětkrát a řešila aktuální problémy, které byly spojeny s procesem komunitního plánování. Projednala a doporučila ke schválení Radě města Lipník nad Bečvou Katalog poskytovatelů sociálních služeb a služeb navazujících na Lipensku a Komunitní plán sociálních služeb a služeb navazujících na Lipensku. Reagovala na aktuální potřeby pracovních skupin, koordinovala jednotlivé kroky při zpracování obou strategických dokumentů (katalogu a komunitního plánu) a zabývala se bezbariérovostí města Lipník nad Bečvou. Informovanost mezi pracovními skupinami a Sociální komisí zajišťoval tajemník komise. 5
Složení Sociální komise: předseda: Bc. Pavel Šoltys, DiS. (člen rady města Lipník nad Bečvou, místostarosta) členové: paní Jarmila Musilová (členka zastupitelstva města Lipník nad Bečvou), paní Naděžda Vrbíková (členka zastupitelstva města Lipník nad Bečvou; Charita Hranice, středisko Lipník nad Bečvou), Mgr. Libuše Motanová (Střední zdravotnická škola Hranice) paní Tatjana Willmannová (předsedkyně Svazu diabetiků, územní organizace Lipník n.b.), Mgr. Táňa Kapinusová (Střední škola a Základní škola Lipník nad Bečvou, Osecká č. 301, příspěvková organizace) paní Jindra Víšková (uživatel soc. služeb, Lipník nad Bečvou), paní Dana Navrátilová (Sociální služby Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace), Bc. Marie Vinklerová, DiS. (Sociální služby Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace), Mgr.Miroslava Střelcová (Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace), paní Anna Zmeškalová (Úřad práce, kontaktní pracoviště Lipník n.b., referát zaměstnanosti), Bc. Bohuslav Rybníček (Elim Hranice) paní Alena Hlaváčová (Nemocnice Hranice a.s.), paní Martina Suchánková (uživatel sociálních služeb, Lipník nad Bečvou ) Ing. Lenka Masařová (občan obce Týn nad Bečvou). Tajemníkem Sociální komise byla ustanovena paní Dana Navrátilová. Pro zpracování komunitního plánu Sociální komise vytvořila dvě pracovní skupiny. Pracovní skupinu Rodina, děti mládež (používaná zkratka PS RDM) a pracovní skupinu Senioři, osoby se zdravotním postižením (používaná zkratka PS SZP). Činnost pracovních skupin probíhala po celou dobu realizace komunitního plánu (pracovní skupiny se scházely minimálně jedenkrát měsíčně) a jejich role spočívala ve tvorbě Katalogu sociálních služeb a služeb navazujících, na tvorbě SWOT analýzy a na tvorbě cílů a opatření pro komunitní plán. Činnost pracovních skupin byla velmi důležitá, protože v jednotlivých pracovních skupinách jsou zastoupeni odborníci z řad poskytovatelů sociálních služeb, zadavatelů, zástupci úřadů a institucí a také uživatelé sociálních služeb. 6
Veřejnost byla o jednotlivých krocích informována průběžně, při různých příležitostech byla prezentována činnost komise a pracovních skupin. Pravidelné aktualizace se objevovaly na webových stránkách města Lipník nad Bečvou a organizace Sociální služby Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace. Na webových stránkách organizace Sociální služby Lipník nad Bečvou lze najít samostatný odkaz na komunitní plánování. Zde má veřejnost možnost dovědět se o osobách zapojených do plánování, jsou zde jednotlivé zápisy z komisí a pracovních skupin a dále i Katalog poskytovatelů sociálních služeb a služeb navazujících. 7
Základní informace o městě a jeho okolí: Město Lipník nad Bečvou je starobylé město s 8,5 tisíci obyvateli, ležící v samém srdci Moravské brány. Z jedné strany tuto prastarou obchodní stezku lemují Hostýnské vrchy, ze strany druhé Oderské vrchy. Údolím Moravské brány protéká řeka Bečva. V minulosti tudy procházela důležitá obchodní cesta, zvaná Jantarová stezka. První písemná zmínka o Lipníku pochází z r. 1238, samotné město je ale nepochybně starší. Od roku 1989 je Lipník nad Bečvou městskou památkovou rezervací (v Olomouckém kraji jsou pouze dvě památkové rezervace: Olomouc a Lipník nad Bečvou). Nachází se zde více než 100 památkově chráněných objektů. V blízkosti města se nachází rovněž středověký hrad Helfštýn, který patří k nejrozsáhlejším hradům ve střední Evropě. V posledních letech je proslulý mezinárodními setkáními uměleckých kovářů Hefaiston, která se konají vždy na konci srpna. Kromě toho však hostí mnoho dalších kulturních i sportovních akcí. Širší okolí města se stalo přitažlivou destinací cyklistů, putujících po cyklostezkách Bečva a Jantarová. Některé úseky lákají zároveň in-line bruslaře. Lipník nad Bečvou má ideální dopravní dostupnost ať už silniční nebo železniční. Město se nachází na střední Moravě, 30 km od Olomouce, 15 km od Přerova a 12 km od Hranic, při řece Bečvě, v údolí Moravské brány. Z Olomouce autem za slabou půlhodinu, z Brna i Ostravy za hodinu. Lipník nad Bečvou leží prakticky na hlavním tahu z Olomouce na Ostravu. V blízkosti vede rychlostní komunikace R-35, dálnice D47 byla dána do provozu v roce 2009. V Lipníku nad Bečvou je železniční stanice. V autobusové dopravě zde zastavují některé dálkové autobusy. Základní údaje o městě: Počet obyvatel k 31.12.2010 8.311 Rozloha katastru města Zastavěná plocha města Nadmořská výška 1451,3 ha 70,7 ha 233 246 m n.m. 8
Městské části: Lipník nad Bečvou I Město Lipník nad Bečvou III Nové Dvory Lipník nad Bečvou V Podhoří Lipník nad Bečvou VI Loučka Lipník nad Bečvou VII Trnávka 9
Statistické údaje stav k 30. 06. 2010 celorepublikové údaje: V I. pololetí 2010 celková zaměstnanost podle výsledků Českého statistického úřadu poklesla ve všech sférách národního hospodářství České republiky na 4 855,1 tis. osob, meziročně byla nižší o 89,0 tis. osob, tj. o 1,85%. Zpomalování růstu zaměstnanosti v roce 2008 přešlo v roce 2009 do výrazného poklesu, který pokračoval až do I. čtvrtletí roku 2010. Ve II. čtvrtletí 2010 se počet zaměstnaných ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 51,8 tis. Zaměstnanost žen meziročně poklesla o 1,7 % (36,3, tis.) na 2 078,0 tis. osob, pokles zaměstnanosti mužů o 1,9 % (52,7 tis.) na 2 777,1 tis. osob byl výraznější. Vzhledem k nižší zaměstnanosti žen tak zůstal podíl mužů (57,2 %) i žen (42,8 %) na celkové zaměstnanosti na úrovni I. pololetí 2009. V primárním sektoru (produkce potravin a těžba surovin) se meziročně snížila zaměstnanost o 1,9 tis. na 151,4 tis. osob, podíl tohoto sektoru zůstal na hodnotě 3,1 %. V sekundárním sektoru (výroba a průmysl) se zaměstnanost snížila o 98,2 tis. na 1 839,4 tis. osob, podíl tohoto sektoru se snížil 37,9 %. Pokles celkové zaměstnanosti zmírnil nárůst počtu zaměstnaných v terciárním sektoru (sektoru služeb) o 11,1 tis. na 2 864,3 tis. osob, podíl terciárního sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl na 59,0 %. Počet zaměstnanců pracujících za mzdu poklesl o 110,6 tis. na 3 998,1 tis. osob. Nárůst celkového počtu podnikatelů (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) o 29,4 tis. osob, zvýšil jejich počet na 852,2 tis. osob. Pokles zaměstnanosti se projevil především u zaměstnanců s pracovními úvazky na dobu neurčitou a na plnou pracovní dobu. Zvýšil se počet osob pracujících na kratší pracovní dobu a osob pracujících na dobu určitou. Zaměstnanost poklesla ve všech krajích s výjimkou Libereckého kraje. Největší pokles byl v Moravskoslezském, Jihočeském a Olomouckém kraji. Celková míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 64 let, což byl jeden z klíčových ukazatelů strategie zaměstnanosti EU v roce 2010, meziročně klesla na 64,5 %, míra zaměstnanosti žen klesla na 55,9 %, míra zaměstnanosti mužů klesla na 72,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti vzrostla na 7,6 %. Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl v lednu a v únoru, v dalších měsících klesal. K 30. 06. 2010 dosáhl 500,5 tis. osob. 10
Složení obyvatel Lipník nad Bečvou: Stav k Stav k 26. 03. 2011 01. 03. 2001 Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy 8 261 4 043 4 218 8 575 4 158 4 417 Složení obyvatel (podle věkových skupin) Lipník nad Bečvou: Stav k Stav k 26. 03. 2011 01. 03. 2001 0 14 let 15 64 let 64 let a více 0 14 let 15 64 let 64 let a více 1 192 5 756 1 313 1 449 5 953 1 173 Průměrná hrubá měsíční mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) 3. čtvrtletí 2011: Podnikatelská sféra Nepodnikatelská sféra Průměrná mzda celorepublikový údaj celorepublikový údaj Olomoucký kraj 24.979,00 Kč 25.032,00 Kč 21.089,00 Statistika nezaměstnanosti, Lipník nad Bečvou prosinec 2011: Počet uchazečů Ekonomicky aktivní Volná místa Míra nezaměstnanosti obyvatelé 584 4.282 15 13,6% Statistika nezaměstnanosti, Lipník nad Bečvou obec s rozšířenou působností prosinec 2011: Počet uchazečů Ekonomicky aktivní Volná místa Míra nezaměstnanosti obyvatelé 1.025 7.670 23 13,4% 11
Terénní a ambulantní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Olomoucký kraj rok 2010: Příjmy z úhrad za sociální služby (terénní a ambulantní) V tis. Kč Výdaje na sociální služby (terénní a ambulantní) V tis. Kč Počet uživatelů sociálních služeb (terénní a ambulantních) 62.236 198.034 14.391 3 240 Počet neuspokojených žádostí o pobytovou sociální službu (domov pro seniory) Od roku 2007 až dosud jsou zdrojem financí pro poskytovatele sociálních služeb dotace Ministerstva práce a sociálních věcí, úhrady od uživatelů a v neposlední řadě dotace zřizovatele, dále potom Olomoucký kraj a okolní města a obce. V roce 2011 mají dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí klesající tendenci, oproti tomu se výrazně navyšuje příspěvek od zřizovatele a zvyšují se platby od uživatelů. Uživatelé sociálních služeb mají možnost požádat o příspěvek na péči. Příspěvek na péči je pravidelná opakující se dávka poskytována podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění, která je určena osobám závislým na pomoci jiné osoby z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. Dávka je určena na úhradu za potřebnou pomoc poskytovanou registrovanými poskytovateli sociálních služeb nebo osobami blízkými či jinými. Sociálně právní ochrana dětí, Lipník nad Bečvou obec s rozšířenou působností rok 2010: Děti (skupiny sourozenců) evidované orgány péče o děti Počet klientů evidovaných kurátory pro mládež 670 68 14 Počet týraných a zneužívaných dětí údaj za celou ČR Rozvodovost Olomoucký kraj: Vysoká rozvodovost patří k negativním charakteristikám demografického chování obyvatel. Při posuzování rozvodovost je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že počet zjištěných rozvedených manželství bude určitě nižší než počet rozpadlých manželství. Manželé spolu již několik let nežijí, ale manželství neukončili rozvodem a tato neukončená manželství nejsou statisticky podchycena. Za nepříznivý fakt z hlediska společenského, psychologického a ekonomického lze považovat rozvedená manželství s nezletilými dětmi, přestože se podíl těchto rozvodů od 12
90.let postupně snižuje. Zatímco v roce 1991 dosahoval podíl těchto rozvedených manželství přes 74 %, v roce 2007 činil již podíl 63,1 %. Na druhé straně docházelo každoročně ke zvyšování počtu rozvedených manželství bez dětí ( z 25,9% v roce 1991 na 36,9 % v roce 2007). Problematiku rozvodovosti také vyjadřuje ukazatel index rozvodovosti, což je počet rozvodů na 100 uzavřených sňatků v daném roce. Zatímco na počátku 90. let byla hodnota indexu rozvodovosti v Olomouckém kraji 36,07 (ČR 40,85), v letech 2008 2010 se zvýšila na 55,73 a svou hodnotou předčila i republikový průměr 54,46. V okresech Olomouckého kraje byla situace odlišná, zatímco nejvyšší počet rozvodů je v okrese Jeseník (na 100 sňatků rozvedeno 92 párů), příznivá situace panovala v okrese Prostějov, kde ve většině let index rozvodovosti vykazoval nižší hodnoty, v okrese Přerov převládal kolísavý charakter. 13
Průzkum veřejnosti: Cílem průzkumu bylo získat názor občanů na spokojenost a zájem o sociální služby v Lipníku nad Bečvou a jeho okolí. Vytvořit si představu o tom, zda obyvatelé Lipníku nad Bečvou a okolí vědí o sociálních službách, jaký názor mají na kvalitu sociálních služeb poskytovaných seniorům a osobám se zdravotním postižením a zda tyto osoby sociální služby využívají. Dále bylo zajímavé zjištění, zda lidé budou mít do budoucna zájem o zřízení domova pro seniory. Ke zpracování bylo užito celkem 150 dotazníků, z nichž se vrátilo 61 dotazníků. Otázka uveďte, prosím, odkud jste se dověděl/a o službách: Devatenáct respondentů se dovědělo o sociálních službách od lékaře (tj. 31,15%), na Městském úřadu v Lipníku nad Bečvou pak dvanáct dotázaných (tj. 19,67%). Z letáčku si přečetlo o poskytovaných službách osm respondentů (tj. 13,11%), jeden člověk se dověděl o službách na webových stránkách (tj. 1,64%). Přátelé či rodina řekla o poskytovaných službách dvaceti jednomu dotázanému (tj. 34,43%). Otázka cítíte se dostatečně informován/a o poskytovaných službách: V otázce informovanosti o poskytovaných službách zaujali dotázaní toto stanovisko: Dvacet tři respondentů (tj. 37,70%) je rozhodně ano informovaných, spíše ano se cítí informovaných dvacet devět respondentů (tj. 47,54%), spíše ne je informováno pět respondentů (tj. 8,20%) a čtyři dotazovaní (tj. 6,56%) rozhodně nejsou informováni o poskytovaných službách. Otázka jste spokojen/a se službami, které využíváte (v případě že využíváte): Z celkového počtu šedesát jedna dotazovaných, kteří odpovídali na otázku spokojenosti se službami, které využívají, odpovědělo padesát devět respondentů (tj. 96,72%), že jsou spokojeni, jeden dotázaný není spokojen (tj. 1,64%) a jeden respondent (tj. 1,64%) není spokojen kvůli navýšení cen. Otázka je podle vašeho názoru rozsah poskytovaných služeb dostatečný: V této otázce pět dotazovaných (tj. 8.20%) říká, že sociální služby rozhodně postačují, spíše ano služby stačí čtrnácti uživatelům (tj. 22,95%), devatenáct respondentů (tj. 31,14%) si myslí, že spíše služby nepostačují a dvacet tři respondentů (tj. 37,71%) říká, že služby rozhodně nepostačují. 14
Otázka jaké služby byste využíval/a, využíváte: Každý z respondentů by využil, nebo využívá nějakou službu (pečovatelskou službu). Běžný nákup a pochůzky by využívalo šestnáct respondentů (tj. 26,22%), dále běžný úklid využívá osm uživatelů (tj. 13,11%) a mytí oken využívá pět dotázaných (tj. 8,20%). Doprovod k lékaři si zvolilo osm uživatelů (tj. 13,11%). Dovoz nebo donášku obědů chce sedmnáct dotázaných (tj. 27,87%). Dohled nad podáním léků užívají čtyři dotázaní (tj. 6,58%), pomoc s podáním jídla a pití využívají dva respondenti (tj. 3,28%). A konečně pomoc při osobní hygieně v domácnosti využívá jeden z respondentů (tj. 1,63%). Otázka vaše návrhy ke zlepšení poskytovaných služeb: Tato otázka je otevřená a dotazovaní se shodli v tom, že by chtěli sociální službu (pečovatelskou službu) rozšířit na 24 hod. Na tomto se shodlo čtyřicet čtyři dotazovaných (tj. 72,13%), sedmnáct dotazovaných chce rozšířit služby na odpolední směny (tj. 27,87%). Otázka chybí podle vašeho názoru pobytové zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany ve městě: V otázce pobytového zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany se všech šedesát jedna respondentů (tj. 100%) shodlo na tom, že rozhodně ano. Otázka vy sám/a, využíval/a byste pobytové zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany: V otázce využívání pobytového zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany se všech šedesát jedna respondentů (tj. 100%) shodlo na tom, že do budoucna by toto zařízení určitě využili. Otázka myslíte, že kvalita sociálních služeb je dostatečná: O dostatečnosti kvality sociálních služeb je rozhodně ano přesvědčeno dvacet respondentů (tj. 32,79%), že jsou sociální služby spíše kvalitní si myslí dvacet osm dotázaných (tj. 45,90%), spíše nekvalitní sociální služby vidí osm dotázaných (tj. 13,11%) a konečně, že jsou sociální služby rozhodně nekvalitní si myslí pět respondentů (tj. 8,20%). 15
Pracovní skupina Rodina, děti, mládež (PS RDM): Popis cílové skupiny: Cílovou skupinou je rodina s nezletilými dětmi a mládež krátce po dosažení zletilosti. Zaměřuje se především na konkrétní pomoc členům rodiny, kteří se ocitli v těžké životní situaci a díky tomu je fungování rodiny ohroženo. Obecně se sociální pomoc rodinám soustředí především na rodinné a právní poradenství, na ochranu zájmů nezl. dětí, na pomoc obětem násilí a trestných činů, prevenci kriminality, psychologickou a terapeutickou pomoc, zajištění důstojného a morálního života členů rodiny. Složení PS RDM: Mgr. Táňa Kapinusová (manager) Ing. Lenka Masařová Bc. Ondřej Mikulášek Paní Simona Ryšavá Ing. Jana Kašpárková Mgr. Denisa Koláčková Mgr. Libuše Procházková Bc. Zuzana Stejskalíková Paní Martina Suchánková Mgr. Marie Slámová Mgr. Lenka Fišbachová Paní Naděžda Vrbíková Střední škola a Základní škola Lipník nad Bečvou, Osecká 301, příspěvková organizace Obec Týn nad Bečvou Kappa Help Přerov Městská knihovna Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace Středisko volného času Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace Základní škola Osecká č. 315, Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace Gymnázium Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace Občan města Lipník nad Bečvou Občan města Lipník nad Bečvou Dětský domov Lipník nad Bečvou Základní škola a mateřská škola, Hranická 511, Lipník nad Bečvou Charita Hranice, středisko Lipník nad Bečvou poskytovatel zadavatel/uživatel poskytovatel poskytovatel poskytovatel poskytovatel poskytovatel uživatel uživatel poskytovatel poskytovatel poskytovatel 16
SWOT analýza PS RDM: SWOT analýza PS RDM je současným hodnocením členů pracovní skupiny, kteří pracují nebo mají znalosti s danou cílovou skupinou. Vzájemná spolupráce působících subjektů pomáhá při řešení problémů a využití definovaných příležitostí. Ze slabých stránek vyplynulo, že je třeba zajistit jakoukoliv službu pro rodiny v tísni. V oblasti rodiny, dětí a mládeže funguje dostatečná nabídka volnočasových aktivit jako prevence sociálních patologických jevů, existují dětská hřiště a sportoviště, která jsou otevřená pro veřejnost. Existují a fungují různé kluby pro děti a mládež. Školy jsou otevřené pro další aktivity a existují zde programy prevence a metodik prevence. Silné stránky Slabé stránky - máme Středisko volného času v Lipníku nad Bečvou - máme streetworkera (Kappa-Help), který funguje ve městě Lipník nad Bečvou a spádových obcích - máme zajištěnou informovanost obyvatel - máme kvalifikované pracovníky pracující s cílovými skupinami - máme komisi pro sociálně právní ochranu dětí - na všech základních školách fungují programy prevence a metodik prevence - máme školu se speciální výukou - máme Katalog poskytovatelů sociálních služeb - máme Komunitní plán 2007 2011 - máme startovací byt v Dětském domově v Lipníku nad Bečvou - máme možnost využívat probační a mediační službu ČR - chybí poradenství (poradna pro dětské oběti, pro matky, případně pro osoby v tísni - nedostatečný počet míst pro ubytování rodin v krizi - nedostatek financí na zajištění služeb prevence - zvyšující se počet děti ze sociálně znevýhodněného prostředí - častá tolerance společnosti vůči osobám užívajícím návykové látky - malý zájem některých rodičů o volný čas dětí - nárůst počtu osob závislých na návykových látkách a osob s rizikovým chováním - nepřehledná drogová scéna - absence konzultační a organizační pomoci při realizaci projektových záměrů - nemáme nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) - nemáme anonymní služby nezletilým matkám, služby pro pomoc rodin s dětmi - zvyšující se nezaměstnanost - zvyšující se rozvodovost 17
Příležitosti Ohrožení - získání spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi - možnost čerpat prostředky z evropských sociálních fondů - větší propagace a využití služeb Kappa - Help - rozvoj vzdělávacích programů pro rodiče a pedagogy a ostatní odborníky - rozšířit spolupráci s organizací Elim Hranice - sponzoři - podpořit vznik a rozvoj akcí pro rodiče a děti - podpora vzniku nízkoprahového zařízení pro děti a mládež - podpořit vznik anonymních služeb nezletilým matkám, podpořit vznik služby pro pomoc rodin s dětmi - podpoření vzniku sítě sociálních služeb a služeb navazujících pro osoby s rizikovým chováním - využití sítě služeb k jejich financování - rozvoj komunitního plánování sociálních služeb - zajistit systém včasné intervence (raná péče) spolupráce s Krajským úřadem Olomouckého kraje - využívat média k propagaci služeb (infokanál Městského úřadu Lipník nad Bečvou) - větší propagace a využití Linky důvěry - možnost zřízení krizových lůžek v Dětském domově v Lipníku nad Bečvou - podporovat vznik terénního sociálního pracovníka - nezískání finanční prostředků - nedostatek kvalifikovaných odborníků - nezájem uživatelů - zvyšující se počet nefunkčních rodin - vysoká rozvodovost - nedokonalá legislativa - nezájem a nevědomost občanů o sociální služby - snižující se věk uživatelů návykových látek - nezískání potřebných vhodných prostor pro aktivity - špatná propagace 18
Přehled cílů a opatření PS RDM: Cíl 1 Snižovat výskyt sociálně patologických jevů ve městě a okolí tvorbou a realizací preventivních programů zaměřených na děti, rodinu a mládež. Opatření 1.1 Vzdělávací aktivity pro děti, rodinu a mládež Opatření 1.2 Volnočasové aktivity pro rodinu, děti a mládež Opatření 1.3 Zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež usilující o zlepšení kvality života dětí a mládeže v Lipníku nad Bečvou a přilehlém okolí Opatření 1.4 Zajištění preventivních jednorázových akcí Cíl 2 Zajištění dostupnosti bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Opatření 2.1 Zajištění startovacího bytu pro mladé dospělé ohrožené sociálním vyloučením Opatření 2.2 Zajištění ubytování pro rodiny v krizi Cíl 3 Aktivní a účinná terénní sociální práce zaměřená na rodiny zejména s nezletilými dětmi. Opatření 3.1 Terénní sociální pracovník Opatření 3.2 Terénní služba pro skupiny osob ohrožené rizikovým způsobem života nebo rizikovým způsobem života žijícím Cíl 4 Poskytování poradenství a terapeutických služeb občanům v náročných životních situacích. Opatření 4.1 Občanská poradna Opatření 4.2 Mediační centrum pro rodinné a občansko-právní spory 19