ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ Vývoj a fáze Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový Bydžov.
Anotace Tematický celek zaměřený na období českého národního obrození je zpracován do prezentace, která je určena pro více vyučovacích hodin k výkladu dané problematiky. Prezentace seznámí žáky s jednotlivými fázemi, autory a pojmy daného období. Prezentaci je vhodné doplnit kontrolními otázkami. Autor Mgr. Petra Hrnčířová Období tvorby Prosinec 2012 Obory Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník Tematická oblast Literární výchova České národní obrození Klíčové pojmy pojem národní obrození, fáze obranná, ofenzivní, vyvrcholení NO Druh učebního materiálu Výklad Cílová skupina Žák Věková skupina 15-20 let
LITERATURA A MYŠLENKY NÁRODNÍHO OBROZENÍ Národní obrozeni = NO = 70. léta 18. stol. - 40. léta 19. stol. - charakteristika, hl. myšlenky: V 2. pol. 18. století nebyla situace v českých zemích ideální - z hlediska českého jazyka a české literatury se jednalo o stav naprosto kritický a zoufalý - ve všech oblastech života dominovala němčina - čeština se vůbec nepěstovala, ubývalo i knih, které by mohly její další existenci podpořit - češtinou se hovořilo, ale na úrovni společensky i sociálně méněcenné - říkáme-li však čeština, jednalo se ale o zkomolenou a zbědovanou řeč prosáklou" němčinou - je jasné, že za takovéhoto stavu neexistovala žádná pravopisná norma a že čeština byla skutečně odsouzena k zániku
Příčiny: vliv vídeňského centralismu a s ním související germanizace - působení části katolické církve - nositelé české kultury buď v období baroka emigrovali, nebo po Bílé hoře zcela zmizeli. Od poloviny 70. let 18. století však dochází k určitému obratu - čím dál více se objevují snahy vydobýt pro češtinu pozice, jaké měla před barokem - a právě tento proces vzestupu českého jazyka a literatury, ale vlastně celého českého novodobého národa, se obecně nazývá národním obrozením (tzv. vzkříšení, nebo probuzení národa - proto např. pojem buditelé). Příčiny: přirozený vývoj - vliv osvícenství (důvěra v rozum, poznání, rovnoprávnost, svobodu..) - rozklad feudalismu (nástup kapitalismu) - tereziánské a josefínské reformy (1773 - zrušení jezuitského řádu, oslabení vlivu církve ve školství, 1781 - toleranční patent, jímž bylo povoleno svobodné vyznání evangelické, 1781 - zrušení nevolnictví). Nositelem NO - především česká buržoazie a česká inteligence, které se mohly opřít o venkovský lid (učitele a kněze).
rozvíjí se vědecká činnost - tj. jazykověda, ale i historie (připomenout slavnou minulost a posílit národní sebevědomí) - založena je např. Matice česká (1831) = spolek pro podporu rozvoje česky psaného písemnictví rozšiřuje se též činnost vydavatelská - jméno Václava Matěje KRAMERIA je neodmyslitelně svázáno s novinami a nakladatelstvím Česká expedice (lidové zábavné čtení i vzdělávací próza), známé jsou též Krameriovy c. k. vlastenecké noviny. myšlenka slovanské vzájemnosti - tj., že český národ je příslušníkem velké slovanské rodiny - tedy myšlenka příbuznosti všech slovanských národů - básnicky byla vyjádřena v Čelakovského Ohlasu písní ruských" a Kollárově Slávy dceři" = posila národního sebevědomí činnost drobné venkovské inteligence - učitelů a vlasteneckých kněží - šiří vlastenectví a národní uvědomění (viz. např. Raisovi Zapadlí vlastenci") rozvoj divadla - cíl: zajistit pravidelná česká představení, vychovat české herce, vytvořit české hry, působit na národní uvědomování lidu. Divadlo v Kotcích - Stavovské - Vlastenecké = Bouda Rozvíjí se i divadlo loutkové - Matěj Kopecký.
Periodizace NO; významné osobnosti, díla: 1. FÁZE NO = OBRANNÁ /70. l. 18.stol. - poč. 19. stol./ Cíl: čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk! Vzorem veleslavínská čeština, zájem o českou kulturu a dějiny. oblast jazykovědy vznikají tzv. obrany - byla vydána BALBÍNOVA Obrana českého jazyka (z r. 1775) a Obrana jazyka od KARLA IGNÁCE THÁMA
JOSEF DOBROVSKÝ nejvýznamnější osobnost v oblasti jazykovědy - jedině díky němu a jeho vědeckému dílu byl pozastaven proces úpadku ČJ, byly vytvořeny základy moderní jazykovědy a historiografie. Svými nekompromisně kritickými soudy, které byly ale vždy pečlivě vědecky podloženy, začal bořit falešné legendy a lži = např. jako 1. označil Zelenohorský rukopis za podvrh (viz. dále), dále uváděl na pravou míru stáří mnohých písemných památek, či vyvracel různé historické omyly - byl typem vědce, který nade vše preferoval spolehlivé důkazy a měl schopnost pronikavé a odvážné analýzy. Dobrovský se stal rozhodující autoritou a vůdcem 1. české obrozenecké generace. Dílo :..Zevrubná mluvnice českého jazyka" - psána německy, 1. vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible - ustálil jazykovou normu a navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (platí dodnes). Dalším dílem je 2dílný Německo - český slovník. Z oblasti literární historie Dějiny české řeči a literatury " - psány německy - dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury - přísně kritický vztah k faktům, oslava českého jazyka doby veleslavínské. Z oblasti slavistiky (vědy o slovanských národech) - Základy jazyka staroslověnského - latinsky 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny, jazyka našich prvních literárních památek.
JOSEF DOBROVSKÝ
oblast historie Gelasius DOBNER - propagátor kritické metody v dějepisectví - zcela např. odsoudil Hájkovu Kroniku českou pro její nespolehlivost (dokonce část této legendární knihy vydal, ale s kritickými připomínkami) František Martin PELCL - dějepisec a 1. profesor českého jazyka na pražské univerzitě - i on zkritizoval Hájkovo dílo - aby naše minulost byla vylíčena po možná nejvěrněji, sám sepsal 3dílnou Novou Kroniku českou ", která měla Hájkovu kroniku nahradit. počátky novočeského básnictví = almanachy (básnické soubory) - vznik jakési 1. novočeské básnické školy (program vlastenecký i formální) VÁCLAV THAM - herec, dramatik, básník, zakladatel divadla Bouda - almanach Básně v řeči vázané" - šlo o původní tvorbu i překlady Thám byl editorem (=sborník sestavil) ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER - sestavil dalších 5 almanachů -1. z nich se jmenuje Sebrání básní a zpěvu " - převaha původní tvorby českých, moravských a slovenských básníků počátky obrozeneckého divadla působivost mluveného slova úkol: zajistit pravidelná česká představeni, vytvořit české hry, vychovat české herce, působit na národní uvědomováni lidu
2. FÁZE NO- OFENZIVNÍ TVŮRČÍ /poč. 19. stol. - konec 20. let 19. stol./ Cíl: vypracování a naplnění 1. novodobého českého národně kulturního programu (tedy výbor vlastenecký, estetický internacionální) 1 i t e r a t u r a vědecká - důsledně v ČJ Na poč. 19. stol. nastává v literatuře zlom - 1. fáze NO splnila svůj úkol vybudovat základy novočeské literatury a české vědy - 2. fáze NO se již mohla pokusit o náročnější uměleckou tvorbu - v tomto procesu sehrál největší úlohu:
JOSEF JUNGMANN - jenž znamenal pro toto období totéž co Josef Dobrovský pro generaci předchozí, měl neuvěřitelně široký rozsah činnosti. Dílo : Slovník česko - německý" - 5 svazků, ve kterých shromáždil veškerou minulou i současnou slovní zásobu a kromě toho obohatil češtinu o množství slov nově utvořených nebo přejatých (zejm. ze slovanských jazyků) - toto dílo mělo být důkazem, že český jazyk je stejně dokonalý jako němčina - tento slovník byl Jungmannovým celoživotním dílem. Dalším významným dílem je Slovesnost" - jedná se o učebnici literatury pro gymnázia (na nichž byl ČJ nejen vyučovacím jazykem, ale i předmětem) - učebnice obsahovala teorii literatury doplněnou o ukázky textů od Husových dob po soudobou tvorbu. Historie literatury české " - jedná se o 1. přehledné česky psané dějiny české literatury = obraz bohatství české literatury. Další činnost Jungmanna - např. básnická tvorba: 1. česká romance Oldřich a Božena", dále množství překladů ze světové literatury jako důkaz schopnosti češtiny vyjádřit i nejnáročnější myšlenky.
JOSEF JUNGMANN
PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK - Slovák píšící česky - celoživotním dílem jsou Slovanské starožitnosti"- zabývají se dějinami Slovanů od nejstarších dob = důkaz starobylosti slovanského usídlení. Dále německy psané Dějiny slovanské řeči a literatury ve všech nářečích " - Slovany zde prezentuje jako jeden národ a slovanské jazyky za nářečí = Češi jako součást velkého celku = myšlenka slovanské vzájemnosti. FRANTIŠEK PALACKÝ - jednoznačně největší novodobý historik, politik a spisovatel, žák Dobrovského, přítel Jungmanna a Šafaříka - již za svého života označován otcem národa" - uměl 11 jazyků a měl takřka absolutní paměť. Jako historik vytvořil Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě" - 5 rozsáhlých dílů (německy, později česky) - důsledná příprava, studium archivů..., vyzdvižena je zde doba husitská.
literatura umělecká JAN KOLLÁR - Slovák, psal česky - tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti - jeho láska Mína se stala pozdější múzou a hrdinkou jeho tvorby - Básně" - sbírka - elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika (Míně) - stala se základem Slávy dcery. Slávy dcera" - Sláva = bohyně Slovanů - Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva - provází básníka po slovanské pravlasti (= motiv putování viz. Dante, Komenský) - soubor 150 znělek sonetů, které jsou rozděleny do 3 oddílů podle řek (Sály, Labe, Dunaje) - sb. je doplněna předzpěvem = žalozpěv nad smutným osudem Slovanů (kteří jsou utiskování Němci) - ve sbírce se objevují 2 motivy: láska k národu = vlastenecké znělky a láska k Míně = milostné znělky- převládá ale láska k národu, protože si to vyžaduje doba! - tuto sbírku Kollár během života přepracovával a doplňoval (ovšem ne vždy ku prospěchu) později obsahuje 615 znělek, 5 oddílů.
FRANTIŠEK LADISLAV ČEL AKOVSKÝ - jeho dílo je ohlasovou poezií = tvorba v duchu lidové slovesností: Ohlas písní ruských - vyjádření slovanské myšlenky - inspirace ruskou lidovou slovesností: ruské byliny - básně jsou většinou epické- hrdinství bohatýrů, oslava spravedlnosti oproti ruským bylinám jsou srozumitelnější, bez archaismů, původní byliny jsou přetvářeny a dokreslovány z nejznámějších hrdinů je to např. Ilja Muromec. Ohlas písní českých " - v úvodu sám Čelakovský charakterizuje odlišnost ruské a české lidové poezie - většina básní je lyrická -chybějí básně hrdinské - mnoho básní je satirických - hl. postavou je český sedlák - k čistě epickým básním patří balada Toman a lesní panna"- v této sbírce Čelakovský zachytil život českého lidu, jeho každodenní radosti i starosti. Mudrosloví národu slovanského v příslovích" je to výsledek Čelakovského více než 30leté sběratelské činnosti = slovanské a české písně a přísloví
Toman a lesní panna (Ohlas písní českých) Večer před svatým Janem mluví sestra s Tomanem: "Kam pojedeš, bratře milý, v této pozdní na noc chvíli na koníčku sedlaném, čistě vyšperkovaném? "Do Podhájí k myslivci musím ke své děvčici; znenadání nemám stání, zas mě čekej o svitání. Dej, sestřičko, dej novou košiličku kmentovou, kamizolku růžovou."
Rukopisné padělky Rukopis královédvorsky" - nalezen" r. 1817 ve Dvoře Králové a označen za památku z konce 13. století a Rukopis zelenohorský " - anonymně zaslán Národnímu muzeu r. 1818, nalezen" na Zelené Hoře u Nepomuku, označen za památku z 10. století. Rukopisy obsahují převážně skladby epické. Spory o Rukopisy trvaly do 80. let 19. stol. dokázána jejich nepravost. Pravděpodobnými autory podvrhů jsou Václav Hanka (knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec, znalec staroslověnštiny a staročeštiny, básník Josef Linda (novinář a spisovatel). Význam: měly dokázat starobylost naší kultury (touha po velkých eposech) a posílit národní sebevědomí (projev vlastenectví). Jsou básnicky cennými díly 1. pol. 19. stol.
3. FÁZE NO - VYVRCHOLENÍ NO = doba mezi 2 revolucemi (1830 a 1848) odpor k útisku, absolutismu Spjatost s NO: JOSEF KAJETÁN TYL KAREL JAROMÍR ERBEN - dále: Karel Sabina, Josef Václav Fric... Počátky českého realismu: KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ BOŽENA NĚMCOVÁ Obraz NO v literatuře Dobu našeho NO zachytil ALOIS JIRÁSEK v 5dílném románu F. L. Věk" (též zfilmováno) - dobrušský kupec František Ladislav Věk doufá v lepší budoucnost českého národa i jazyka, je velký vlastenec. V románu se setkáváme s jeho životními osudy, přáteli, postavami tehdejších českých spisovatelů i jejich prací. Dílo vyrůstá přímo z lidových tradic - velice oblíbené.
ZDROJE http://www.spisovatele.cz/josef-dobrovsky http://www.spisovatele.cz/josef-jungmann http://www.spisovatele.cz/pavel-josef-safarik http://cs.wikipedia.org/wiki/j%c3%a1n_koll%c3%a1r http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/frantisek-ladislav-celakovsky/toman-a-lesni-panna-ohlaspisni-ceskych.html http://www.bookfan.eu/kniha/91037/toman-a-lesni-panna http://cs.wikipedia.org/wiki/rukopis_zelenohorsk%c3%bd SOCHROVÁ M.: Literatura v kostce. Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 1996. ISBN 80-85768- 95-X HÁNOVÁ, E., JEŘÁBKOVÁ, E.: Odmaturuj z literatury. Brno : DIDAKTIS, 2002. ISBN 80-86285-37-5