1. Didaktika přírodovědy Nemůžeme se pouštět do didaktiky přírodovědy a hovořit o přírodovědě, aniž bychom si blíže tyto pojmy neobjasnili. Prostudování kapitoly vede k objasnění této problematiky. τ Didaktika, slovo nám nové, řecké jest, znamenající docendi artificium, tj.: umění o učení aneb o umělém vyučování a cvičení mládeže v uměních jazyků a moudrosti všelijaké; jak by totiž snadně, libě, jako ze hry, a najisto učenými, ctnostnými a pobožnými lidmi učiněni býti mohli. Veliké vpravdě umění, hodné uměním všech umění slouti, poněvadž se skrze ně jiných všech umění tak snadně, lehce, libě a vždycky najisto dochází. Jan Amos Komenský 1, 1958, s. 21 Velká didaktika Slovo didaktika je řeckého původu. ιδασκειν znamená učit (se), naučit, vyučovat (Prach, 1993). J. A. Komenský chápal didaktiku jako umění vyučovat. V jeho pojetí zahrnovala didaktika celou teorii vzdělávání, tedy nejen systém vyučování na jednotlivých věkových stupních, obsah vzdělávání a soustavu vyučovacích předmětů, metody a zásady vyučování, ale také problémy výchovné, zvl. mravní výchovu. V dalším vývoji se pojem didaktika zúžil na teorii vyučování. Jejím předmětem se staly cíle, obsah, metody a organizační formy ve vyučování. (Průcha et al., 1998, s. 50). Studiem obecných otázek týkajících se obsahu vzdělávání i procesu vyučování a učení, které jsou společné všem předmětům, se zabývá obecná didaktika. Vedle ní vznikly jako samostatné vědní disciplíny didaktiky oborové (předmětové). Obecná didaktika poskytuje jednotlivým oborovým (předmětovým) didaktikám obecný teoretický základ, z kterého vycházejí při rozvíjení specifické problematiky svého oboru (předmětu). Předmětová didaktika se může týkat vyučovacího předmětu - v našem případě přírodovědy. Oborová didaktika se pak používá v širším smyslu pro souborné označení didaktiky přírodních věd. (Podroužek, 2003b, s. 11; Skalková, 1999, s. 17-18) Didaktiku přírodovědy řadíme do systému pedagogických věd a je hraniční vědní disciplínou. 1 Jan Amos Komenský (1592 1670), kdo to byl? Jeho jméno je nám dobře známé, stejně jako označení učitel národů, ale to je málo. A je to škoda, protože jeho život a dílo nám má stále co říct, je stále aktuální a inspirující. Přesvědčete se sami "
Zabývá se teorií vyučování přírodovědy ve čtvrtém a pátém ročníku primární školy a činnostmi, které na ni navazují (například tvorba učebních textů a metodických příruček). Představuje významnou součást vysokoškolské přípravy učitelů primární školy. Řeší rovněž otázky, které vyučovacímu předmětu přírodověda předcházejí (zařazení předmětu do učebního plánu, stanovení a vymezení výchovně vzdělávacích cílů, obsahu učiva, odborná a didaktická úroveň učebnic a vyučovacích prostředků) i problémy, které po přírodovědě jako učebním předmětu prvního stupně základní školy následují (aplikace získaných vědomostí, dovedností a návyků v další soustavě vzdělávání v rámci přírodovědných předmětů druhého stupně základní školy a v budoucím životě žáků) (Bohoňková, 1980, s. 128). Význam didaktiky přírodovědy spočívá v tom, že přispívá ke zkvalitnění výsledků vyučování o přírodě v primární škole. Využívá při tom poznatků psychologie (zejména vývojové) a pedagogiky. Přírodní vědy (biologie, geologie, ekologie, fyzika a chemie) jsou pro didaktiku přírodovědy materiálovou základnou, z níž didaktika vybírá obsah vyučovacího předmětu přírodověda. Znalosti uvedených vědních oborů jsou nezbytné pro realizaci vyučovacího procesu přírodovědy. Když jsme u těch odborných znalostí, věděli jste, že brouci mají rádi hádanky? Tedy nevím, jestli mohu hovořit za všechny brouky, ale opravdu, v našem světě existuje mnoho záhad, vlastně v celé přírodě a vy, jako učitelé, je máte spolu se svými dětmi odhalovat. O tom však někdy příště, teď je na řadě hádanka: Hřeben střechy se táhne přesně ze severu na jih. Na hřeben střechy si sedne holub a snese vajíčko. Na jakou stranu střechy vajíčko pravděpodobně spadne na východní nebo na západní? Mezi předmětovými didaktikami, didaktikou přírodovědy a didaktikou prvouky existuje velmi úzký, oboustranný vztah. Obě didaktiky se vzájemně doplňují, a to jak v rámci obsahu učiva (studium přírodních jevů a studium přírodních zákonitostí), tak v rámci užívání didaktických prostředků (přírodniny, koutek živé přírody aj.), metod výuky (pozorování a pokus) i organizačních forem (vycházka). Pro didaktiku přírodovědy je rozhodující vztah mezi přírodovědným a didaktickým systémem. S tím velmi úzce souvisí otázka výběru obsahu učiva, jeho koncipování a strukturování učební látky pro daný ročník. Didaktický systém se zpožďuje za vědním systémem přírodních věd. 12
Nezbytným předpokladem se tudíž stává neustálá aktualizace poznatků, zjišťování vhodnosti jejich zařazování do výuky, jejich úprava, výběr, přiměřenost a možnost přizpůsobit je tak, aby byly sdělitelné, přínosné a pochopitelné pro žáky mladšího školního věku. Hovoříme o tzv. didaktické transformaci, kdy se vědecké poznatky transformují (přetvářejí) na didaktizované poznatky (školní učivo) (Podroužek, 2003b, s. 13). Přírodověda jako vyučovací předmět ve 4. a 5. ročníku základní školy úzce souvisí se souborem vědních disciplín, kterým říkáme přírodní vědy. K základním přírodním vědám řadíme fyziku, chemii a biologii. Spíše historicky než věcně k nim patří také matematika jako věda o obecných kvantitativních vztazích. Z těchto základních vědních oborů se odvozují všechny další přírodovědné disciplíny, jako např. mineralogie, geologie, geofyzika, astronomie, fyzikální chemie, biochemie, ekologie a další. K přírodním vědám se přiřazují také vědy lékařské, zemědělské a celá řada jiných, jim příbuzných vědních oborů. V tomto smyslu můžeme nazývat soubor přírodních věd, tedy soubor vědních disciplín, rovněž přírodovědou. PŘÍRODOVĚDA jako soubor vědních disciplín jako vyučovací předmět na 1. stupni ZŠ Rozdíl mezi učebním předmětem přírodovědou a přírodními vědami spočívá v pojetí obsahu, cílů i ve formě interpretace poznatků. Jedním z cílů přírodovědy je zobecnění a předání poznatků o přírodě a o přírodních zákonitostech v omezeném a vhodně vybraném množství, v ohraničeném čase a vhodným způsobem žákům čtvrtého a pátého ročníku základní školy. Cílem přírodních věd je vědecký výklad přírodních jevů a zákonitostí. Přičemž vývoj přírodních věd ovlivňuje vývoj výuky přírodovědnému učivu, výklad přírodovědných poznatků, volbu prostředků a metod výuky. (Bohoňková, 1980, s. 168). V naší školské soustavě se někdy pro označení vyučovacích předmětů používá názvů, které se shodují s vědní disciplínou, která určuje obsah učiva v příslušném vyučovacím předmětu. Například matematika je vědní disciplína, ale také vyučovací předmět. V některých případech je vytvořen specielní název pro vyučovací předmět, jak je tomu například v případě prvouky nebo přírodopisu. Obsah učebního předmětu přírodovědy ve 4. a 5. ročníku základní školy je determinován zejména vybranými poznatky ze souboru přírodních věd. 13
Didaktika přírodovědy je hraniční vědní disciplínou, zabývající se teorií vyučování přírodovědy ve čtvrtém a pátém ročníku primární školy a činnostmi, které na ni navazují. Představuje významnou součást vysokoškolské přípravy učitelů primární školy. Χ Přírodověda jako vyučovací předmět v primární škole je předmětem komplexním a propedeutickým ve smyslu průpravy ke specializovaným učebním předmětům na druhém stupni základní školy, k fyzice, chemii a přírodopisu. Přírodověda a přírodopis nejsou synonyma. Velmi zjednodušeně lze vyjádřit rozdíl mezi přírodopisem a přírodovědou následovně: PŘÍRODOVĚDA = FYZIKA + CHEMIE + PŘÍRODOPIS Pro správnou interpretaci poznatků přírodních věd žákům prvního stupně základní školy je nezbytná nejen dostatečná didaktická připravenost z hlediska pedagogiky a psychologie, ale i odpovídající odborná připravenost vyplývající z vědecky správného chápání přírodních jevů a vztahů mezi nimi. Jsme u konce první kapitoly. Odpověděli jste správně na uvedenou otázku? Vajíčka snáší holubice, ne holub. Didaktika v obrazech: Názornost je důležitou didaktickou zásadou při vyučování, avšak všeho s mírou. 14
Literatura: BOHOŇKOVÁ, L. et al. Vybrané kapitoly z didaktiky prvouky, vlastivědy a přírodovědy. Praha : SPN, 1980. KOMENSKÝ, J. A. Didaktické spisy. Praha : SPN, 1954. MOLNÁR, A., REJCHRTOVÁ, N. Jan Amos Komenský o sobě. Praha : Odeon, 1987. PODROUŽEK, L. Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. Dobrá Voda : POLS, 2003a. PODROUŽEK, L. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. Dobrá Voda : POLS, 2003b. PRACH, V. Řecko-český slovník. Praha : Scriptum, 1993, s. 139. # SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : ISV, 1999. Otázky a úkoly: 1. Objasněte pojmy didaktika, obecná didaktika, oborová didaktika, předmětová didaktika, didaktika přírodovědy, přírodověda, hraniční vědní disciplína, vyučovací předmět přírodověda, přírodopis, didaktická transformace. 2. Co to znamená, že je přírodověda předmětem propedeutickým? 3. Zamyslete se nad argumentací proti tomuto tvrzení: Vyučovací předmět přírodověda je zbytečný Hlavně ať se žáci učí jazyky a pracovat s počítačem. 4. Jaký je vztah mezi didaktikou přírodovědy, didaktikou prvouky a didaktikou vlastivědy? $ 5. Seznamte se s tím, co je to Rámcovým vzdělávací program (například: Tupý, J. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Komenský, 2003, roč. 128, č. 1, s. 2-8. ISSN 0323-0449). 6. Liší se pojetí vyučovacího předmětu přírodověda v RVP od současného pojetí? Jak? Projeví se toto nové pojetí také v didaktice přírodovědy? Poznámky: φ 15