VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Obnova kulturní památky Vlašimský zámecký park

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obnova kulturní památky Vlašimský zámecký park Bakalářská práce Autor: Jana Früblingová Vedoucí práce: ak.mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010

Abstrakt FRÜBLINGOVÁ, Jana: Obnova kulturní památky Vlašimský zámecký park. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak.mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 51 stran. Tato bakalářská práce se zabývá tématem obnovy Vlašimského zámeckého parku a jeho významem pro místní občany. Procesy stále probíhající obnovy jsou popsány v teoretické části spolu s dalšími informacemi o parku. Praktická část obsahuje samotný výzkum zaloţený na dotazníkovém šetření. Klíčová slova Vlašim. Park. Příroda. Projekt obnovy. Etapy obnovy. Význam pro občany. Výzkum. Turistické informační centrum. Mapa. Abstract FRÜBLINGOVÁ, Jana: College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: ak.mal. Vladimír Netolička. Degree of the professional qualification: bachelor. Jihlava 2010. 51 pages. This Bachelor s thesis deals with rehabilitation of Park in Vlašim and its importance to local citizens. Process of continuous recovery are described in the theoretical part, along with other information about the park. The practical part contain the research based on a survey. Key words Vlašim. Park. Nature. Restoration project. Stages of Recovery. Importance for citizens. Research. Turistic information center. Map.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, ak.mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné vedení práce a za podporu při jejím vytváření. Děkuji také paní Pavle Kochánkové z Podblanického muzea za poskytnutí odborné literatury, paní Mgr. Aleně Martínkové za pomoc při distribuci dotazníků, mé rodině za podporu při psaní této práce a v neposlední řadě také zaměstnancům turistického informačního centra ve Vlašimi za statistická data a další materiály, vztahující se k tématu mé práce. Můj velký dík patří i všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a byli mi tak při zpracování této práce nápomocni.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 5. 2010.... Podpis

Zadání BP

Předmluva K výběru výše uvedeného tématu bakalářské práce mě přiměla především skutečnost, ţe jako častý návštěvník parku jsem v několika posledních letech zaznamenala změny, které mají, dle mého názoru, vliv na ţivot místních obyvatel a jejichţ dopad nebyl dosud zkoumán. Dalším faktorem výběru byl samozřejmě i fakt, ţe bádaná oblast, Vlašimský zámecký park, se nachází v regionu mého bydliště a pojí mě s ním určitá citová vazba. Zároveň mám k této kulturní památce k dispozici i dostatek informačních zdrojů, ze kterých jsem mohla během zpracování bakalářské práce čerpat. Jedním z nich je i vlastní odborná praxe v turistickém informačním centru, nacházejícím se přímo v areálu zámeckého parku. Praxi jsem zde absolvovala v červenci 2007 v rámci povinné třítýdenní praxe na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Snad i díky této zkušenosti jsem si začala více všímat dění v parku, kterým se budu blíţe zabývat na následujících stránkách.

Obsah Seznam ilustrací... 8 Slovník termínů... 10 1 Úvod... 11 2 Teoretická část... 12 2.1 Marketingový výzkum... 12 2.2 Vlašimský zámecký park... 13 2.2.1 Historie Vlašimského zámeckého parku... 13 2.2.2 Současnost Vlašimského zámeckého parku... 14 2.3 Obnova a rozvoj Vlašimského zámeckého parku... 19 2.3.1 Projekty obnovy a rozvoje Vlašimského zámeckého parku... 19 3 Dotazníkový výzkum... 24 3.1 Metodika práce... 24 3.2 Sekundární data... 24 3.2.1 Statistika návštěvnosti TIC v letech 2005 aţ 2009... 24 3.3 Primární data... 28 3.4 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu... 28 4 Shrnutí výsledků... 45 4.1 Vyhodnocení odpovědí dotazníku v tabulce... 45 5 Závěr... 48 Použité zdroje... 50 Přílohy... 52 7

Seznam ilustrací Grafy, tabulky a fotografie jsou výsledkem mé vlastní činnosti. V případě, ţe tomu tak není, jsou materiály náleţitě označeny. Obrázek 1- Zámek Vlašim [2]... 144 Obrázek 2 - Čínský pavilon... 155 Obrázek 3 - Vlašimská brána [4]... 166 Obrázek 4 - Znosimská brána [5]... 166 Obrázek 5 - Domašínská brána [6]... 166 Obrázek 6 - Starý hrad [7]... 177 Obrázek 7 - Trasa u koupadla... 188 Obrázek 8 - Májové slavnosti 2010... 188 Tabulka 1 - Návštěvnost TIC v letech 2005 aţ 2006... 25 Tabulka 2 - Návštěvnost TIC v letech 2008 aţ 2009... 26 Tabulka 3 - Prohlídky parkem v roce 2008 a 2009... 27 Tabulka 4 - Vyhodnocení odpovědí dotazníků v tabulce... 45 Graf 1 - Porovnání návštěvnosti TIC v letech 2005 aţ 2006... 25 Graf 2 - Porovnání návštěvnosti TIC v letech 2008 aţ 2009... 26 Graf 3 - Prohlídky parkem za rok 2008 a 2009... 27 Graf 4 - Vzdálenost bydliště respondentů od parku... 28 Graf 5 - Četnost návštěv parku... 29 Graf 6 - Návštěvnost parku během týdne... 30 Graf 7 - Návštěvnost parku podle ročních období... 30 Graf 8 - Nejčastější důvod návštěvy parku... 31 Graf 9 - Jak respondenti nejčastěji navštěvují park... 32 Graf 10 - Délka návštěvy parku... 32 Graf 11 - Četnost vyuţití sluţeb TIC... 33 Graf 12 - Účel návštěvy TIC... 34 Graf 13 - Uţitečnost sluţeb TIC pro respondenty... 34 Graf 14 - Zaznamenání změn v parku... 35 Graf 15 - Zaznamenané změny v parku... 36 Graf 16 - Přínos obnov... 37 Graf 17 - Návštěvnost po obnově parku... 3737 8

Graf 18 - Nedostatky v parku... 39 Graf 19 - Návrhy na obnovu, rekonstrukci a vylepšení parku... 41 Graf 20 - Ochota poplatků za nové sluţby/aktivity... 41 Graf 21 - Doporučení Vlašimského parku k návštěvě... 42 Graf 22 - Pohlaví respondentů... 43 Graf 23 - Věk respondentů... 43 Graf 24 - Dosaţené vzdělání respondentů... 44 Graf 25 - Zaměstnání respondentů... 44 9

Slovník termínů Z důvodů častého opakování víceslovných názvů některých institucí, které by mohlo působit na čtenáře únavně, jsem se odebrala k následujícímu řešení. Označení ČSOP Vlašim, které se objevuje nejfrekventovaněji v teoretické části mé práce, je zkratkou pro Český svaz ochranářů přírody ve Vlašimi. Pro turistické informační centrum je na některých místech práce pouţito oficiální zkrácení TIC. 10

1 Úvod Cílem mé bakalářské práce je zjistit význam Vlašimského zámeckého parku pro místní občany. Pokusím se odhalit, jakou roli hraje park v jejich ţivotech, zda si občané všímají probíhajících obnov a do jaké míry jsou pro ně tyto změny přínosné. Získané informace by mohly poslouţit jako zpětná vazba Městu Vlašim a všem, kteří se na obnově kulturní památky Vlašimský zámecký park podíleli a podílejí. Můj vlastní odhad je, ţe provedené obnovy parku mají výrazný význam spíše pro turisty a ostatní přicházející, jejichţ návštěvy jsou účelné a kteří zde mohou objevit něco nového. Naopak místní obyvatelstvo, dle mého názoru, změny v parku sice registruje a vítá, avšak na změnu návštěvnosti parku výrazný vliv nemají. První krok při psaní bakalářské práce pro mě znamenal analýzu získaných literárních pramenů, které mi byly hlavním podkladem pro teoretickou část práce. V té předkládám základní informace o vzniku a historickém vývoji Vlašimského zámeckého parku, současnost parku a v neposlední řadě projekty obnovy a rozvoje parku s konkrétními úpravami, které byly podnětem k napsání této práce. V praktické části se zabývám primárním sběrem dat, v mém případě dotazníkovým šetřením, které mi mají přinést odpovědi na otázky, vyplývající z cíle práce. Výzkumu byli podrobeni v první řadě občané z Vlašimi a blízkého okolí. Největším přínosem pro můj výzkum byli samozřejmě pak ti, kteří park navštěvují pravidelně a mají tak k tomuto tématu co říci. Po vyhodnocení odpovědí dotázaných jsem vyvodila příslušné závěry, které jsou zpracovány v konečné části bakalářské práce. K jejich dokreslení mi poslouţila i sekundární data získaná ze statistik turistického informačního centra ve Vlašimi. 11

2 Teoretická část 2.1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je cílevědomá a organizovaná činnost spočívající v systematické specifikaci, shromaždování, analýze a interpretaci informací a závěrů odpovídajících určité marketingové situaci, kterou je třeba řešit. [Vaníček a Skořepa, 2001, s. 5] Problém a otázka, které mají být marketingovým výzkumem vyjasněny, by měly být jasně definovány ihned na počátku a s pečlivým rozmyslem, neboť příliš obecná a nedostatečně přesná definice by mohla zapříčinit sběr nepotřebných dat. Proces marketingového výzkumu zahrnuje etapu přípravy a etapu realizace výzkumu. Přípravná část se skládá z kroků, jejichţ úkolem je vytvoření předpokladů pro započetí realizace. Patří mezi ně definování problému, upřesnění potřebných dat, identifikování zdrojů dat, rozhodnutí o metodách sběru dat a zpracování projektu výzkumu. Etapa realizace je tvořena shromaţďováním, zpracováním a analýzou dat a prezentací výsledků, které výzkum přinesl. Marketingový výzkum můţeme dělit podle různý hledisek. Podle zdrojů informací dělíme data na primární a sekundární. Data, soustředěná za jiným účelem neţ je zkoumaný problém, se nazývají sekundární a nemusí zcela vyhovovat zkoumané problematice. Další nevýhodou můţe být jejich stáří. Na druhou stranu jsou však sekundární data výrazně levnější neţ data primární a jsou ihned k dispozici. V současnosti mají většinou elektronickou podobu. Primární data se získávají nově, jsou aktuální a šitá na míru zkoumanému problému. Jejich pořízení je však časové náročné a nákladné. Při shromaţďování primárních dat leze pouţít dva základní nástroje technická zařízení a dotazníky. Dotazníkem je myšlen formulář, do kterého jsou přesně a kompletně zaznamenávány zjišťované informace. Kvalitní dotazník neobsahuje pouze seskupené otázky, ale i samotné dotazování reguluje. Po sestavení dotazníku je vhodné poskytnout ho několika respondentům k vyplnění a zjistit tak srozumitelnost poloţených otázek, slov a případně i terminologie týkající se dané problematiky. Nevhodně formulovaná otázka bývá jedním z hlavních zdrojů špatných odpovědí. [Vaníček a Skořepa, 2001] 12

2.2 Vlašimský zámecký park Co se týká zámeckých parků, lze oblast Podblanicka povaţovat za mimořádně významnou. Přestoţe v různém stavu, dochovalo se jich zde téměř čtyřicet. Parky jsou konstruovány v různých slozích, nejčastěji se však setkáváme se slohem přírodněkrajinářským, romantickým, který k nám pronikl z Anglie v polovině 18. století. Parky sice navazují na přírodní charakter terénu a rostlinstva, původní krajinu však nekopírují. Jejich předním znakem je nepravidelné uspořádání domácích i exotických dřevin, které jsou střídány s loukami. Takto jsou vytvářeny půvabné, uklidňující scenérie. Zpočátku byly v přírodně krajinářských parcích znatelné i známky doznívajícího barokního romantismu projevujícího se stavbami jeskyní, vodopádů, altánů a dalších uměle zhotovených výtvorů. Vlašimský zámecký park je nejlepší ukázkou tohoto typu, zaloţený v tomto slohu patrně jako první v Čechách. [Pešout a Zelený, 2007, s. 1] Vlašimský park se díky své rozloze 75 ha řadí k největším parkům v Čechách. Rozkládá se na březích Blanice v západní části Vlašimi v nadmořské výšce 340 380 m. n. m. Ohraničení parku je z velké části dosud tvořeno původní, rozpadající se kamennou zdí. Jen severní strana parku je zakončena silnicí směřující z Vlašimi do Benešova a směrem do města ţelezným, mříţovým plotem. [Mrzlíková, 1987, s. 5] 2.2.1 Historie Vlašimského zámeckého parku Vlašimský zámecký park byl zaloţen v roce 1775 tehdejším majitelem panství kníţetem Karlem Josefem Auerspergem a jeho chotí Marií Josefou z Trautsonu, v údolí řeky Blanice na místě bývalé zámecké zahrady a zvířecí obory. Postupem času na tomto místě vznikl výjimečný přírodně krajinářský park obohacený o řadu romantických staveb a zákoutí. Jeden z nejkrásnějších parků v Čechách tak byl označován jiţ nedlouho po svém zaloţení. [Mrzlíková, 1987, s. 6; Cáder 2009]. Svou jedinečnost park získal právě díky mnoha drobným architektonickým objektům, jejichţ autoři se nechali inspirovat orientem, antikou, gotikou, přírodou a dalšími vzory. Toto pojetí zcela splňovalo poţadavky anglického parku konce 18. století. Ke zrodu jednotlivých objektů docházelo v rozmezí let 1775 1785. [Pincová, 2005, s. 6] Úlohou parku bylo i mimo jiné probouzet v návštěvnících nejrůznější duševní pocity, jako je radost, klid, úcta apod. Z toho důvodu byl v parku Amorův chrám a Háj 13

bardů. Ve vytápěných sklenících rostly exotické plody. K dispozici byl lázeňský bazén a střelnice. Přinášely rozptýlení do ţivota lázeňského pána i jeho hostů. [Jiroušek, 1962, s. 40] Jak dokládá mapa katastru z roku 1841 (Příloha D), v minulosti se v parku nacházelo celkem dvacet dva objektů: Maurská besídka a fontána, Minerální pramen (později Benátská studánka), Tři kruhové dřevěné altány, Zátiší přátelství, Starý hrad, Divoký most, Rybárna a tři vodní nádrţe, Grotta, Háj bardů (s místy jednotlivých soch a pomníků), Jezírko s vodopádem, Bacchus, Hlavní vyhlídka na Holzstossu; Poustevna, Samsonův sloup a zřídlo pan; Pěvcův háj, Holandský sad, Turecká mešita, Čínský pavilon s věţí, Čtyři voliéry s věţí minaretem, Koupadlo s můstkem přes Blanici, Dům noci, Kanárčí ostrov a Amorův templ. S přibývajícím časem objekty v parku chátraly a bez pravidelné údrţby se z celkového počtu dvaceti dvou objektů dochovaly pouhé dva. Starý hrad a Čínský pavilon. [Pincová, 2005, s. 23], [1] 2.2.2 Současnost Vlašimského zámeckého parku V současné době je park v majetku Města Vlašimi a spolu s Českým svazem ochranářů přírody Vlašim se podílí na jeho údrţbě a rekonstrukci. [Cáder, 2009] Vlašimský park je všem volně přístupný a stále častěji se stává místem vyhledávaným k relaxaci místních občanů i turistů. Vstup do parku je kromě Vlašimské, Domašínské a Znosimské brány moţný také vchodem u Starého hradu ve Velíšské ulici nebo rohovým vchodem u Městského úřadu leţícího jen několik desítek metrů od Vlašimské brány. Mezi hlavní atraktivity současného parku patří: Zámek Vlašim Původně gotický hrad, zaloţený v roce 1307. První zmínka o něm pochází z roku 1318. V minulosti se v jeho drţení vystřídalo celkem dvanáct šlechtických rodů, od pánů z Vlašimi, aţ po Auerspergy. Nejvíce byl však zámek ovlivněn arcibiskupy Janem Očkem z Vlašimi a jeho synovcem Janem z Jenštejna a dále pak Trčky z Lípy. [Moudrý a Svoboda, 2003, s. 121] Obrázek 1- Zámek Vlašim [2] Památky na hrad se do nynější doby zachovaly v architektuře zámecké věţe a severního 14

křídla. Během staletí majitelé hrad postupně rozšiřovali a opevňovali. Monumentální hradební systém včetně příkopu byl odstraněn aţ v 19. století. V renesanční zámek majitelé hrad přeměnili v 17. století. Podoba, v jaké známe zámek dnes, byla vytvořena v průběhu rozsáhlých stavebních úprav na počátku 19. století kníţaty z Auerspergu. [BLABOL aj., 2005, s. 1] Zámek můţe turistům nabídnout ke shlédnutí zajímavé expozice Podblanického muzea vztahující se k regionu, nově zrekonstruované sklepení nebo přístup na zámeckou věţ. Vlašimský zámek však není pouze objekt určen turistům, ale slouţí i jiným účelům. Kromě Podblanického muzea a turistického informačního centra na nádvoří, má v jednom z křídel své sídlo i Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Vlašim. K dispozici je také obřadní síň Městského úřadu, která je vyuţívána i k jiným slavnostním událostem, jako je například ukončení studií na středních školách a podobně. V přízemí zámku se nachází stylová restaurace U Blanických rytířů, v severním křídle pak sál s kapacitou 80 míst pro přednášky a koncerty. [1], [3] Čínský pavilon Nalezneme ho v centrální části parku u hlavní cesty, která byla navrţena v anglo-čínském stylu a upoutá kaţdého návštěvníka. Patrová věţ v přízemí, obklopená osmi kamennými sloupy, vytváří exotický dojem, který dokreslují malby a plastiky exteriéru. Současný vzhled pavilonu se od doby vzniku značně liší, jeho nynější podoba vznikla během úprav zámeckého parku v 19. století. Výzdoba exteriéru a interiéru zahrnuje malby na dřevě, omítce a plátně. Jedná se především o motivy čínských znaků a rostlin. [MOUDRÝ, 2008, s. 17] Obrázek 2 - Čínský pavilon Nápisy vyhotovené údajně čínským písmem díky stálým přemalbám změnily podobu natolik, ţe uţ nedávají ţádný smysl. Čínský drak shlíţející z vrcholu věţe pochází z roku 1928, kdy vystřídal svého předchůdce. Okraje horní střechy zdobí plechové zvonce, které však nezvoní. Pavilon je také opatřen vyhlídkovým ochozem s mříţovým, pod klenutým stropem freskou romantické čínské krajiny a uprostřed zděným sloupem, ve kterém se točí schodiště vzhůru do poschodí, kde ho obepíná úzký ochoz. [BLABOL aj., 2005, s. 2] 15

Dříve byl pavilon nazýván čínský hrad a vstupovalo se do něj pomocí můstku ze sousední věţe. Zařízení interiérů v čínském duchu bylo doplněno čínskými figurkami z porcelánu a skleněným zvonem. Okolo pavilonu stály ptačí voliéry. [Cáder, 2009] Tři brány Tři stráţkyně parku postavené v pseudogotickém stylu pocházejí z poloviny 19. století a vzhledem připomínají zmenšeniny hradů. Nejznámější a návštěvníky nejfrekventovanější branou je Vlašimská brána, spojující park s městem. Nad jejím vchodem visí erby všech šlechtických rodů, kterým vlašimské panství patřilo. Dříve přebýval v bráně vrátný, dnes jsou tyto prostory vymezeny Podblanické galerii, ve které jsou prezentována díla regionálních umělců. Svůj ateliér zde má malíř Stanislav Příhoda. [1] Znosimská brána stojí na místě bývalého mlýna a soukenické valchy zpracovávající vlnu ze statku Ovčírny. Svůj název získala podle blízké vesnice Znosim. Zajímavostí je hlava tura, umístěná nad vchodem. Auer = tur byl rodovým znakem kníţat z Auerspergu. V minulosti slouţila brána i jako bydliště hlídače této části parku. V prostorách brány je k dispozici drobné občerstvení a obchůdek se suvenýry. Ve vnější části si mohou návštěvníci zahrát velké šachy nebo ruské kuţelky. [BLABOL aj., 2005, s. 19] Obrázek 3 - Vlašimská brána [4] Obrázek 4 - Znosimská brána [5] Domašínskou bránu nalezneme od zámku nejdále. Návštěvníci sem mohou dojít nejen parkem, ale i po staré benešovské silnici přes Domašín. Uvnitř novogotické brány se nachází stylová a lidmi hojně vyhledávaná restaurace. V období hezkého počasí je návštěvníky hojně vyuţíváno i venkovní posezení, v jehoţ blízkosti je zřízen dětský koutek. Ze strany od Domašína je před bránou menší parkoviště. [1] Obrázek 5 - Domašínská brána [6] 16

Starý hrad Architektonicky zajímavá památka, stojící na příkré skále nad řekou Blanicí, zaujme svou pseudogotickou věţí a cimbuřím připomínající středověké opevnění. Někdy byla stavba také nazývána Kouzelným hradem. Podle pověsti byl totiţ hrad vybaven čarovným nábytkem, který se měl pomocí dnes uţ neznámého mechanismu pomalu ukrývat pod podlahu, aţ zmizel úplně. Od roku 2001 má hrad ve správě Český svaz ochranářů přírody ve Vlašimi, který Obrázek 6 - Starý hrad [7] prostory přebudoval na muzejní expozici s informacemi o zámeckém parku. [BLABOL aj., 2005, s. 17] Samson Nachází se v nejvýše poloţené části parku, na skalním masivu nad řekou Blanicí. Z toho místa bývala v minulosti nejkrásnější vyhlídka na zámek i celý park. [Cáder, 2009] Dříve nazývaný Herkulův sloup, se do dnešní doby zachoval značně poškozený. Místní ústní tradicí byl přejmenován na Samsona a váže se k němu úsměvná pověst o trestu, který stihl obra Samsona, jemuž žena navařila, když šel pracovat do lesa, k jídlu knedlíky. Ty byly ovšem tvrdé a rozčílený obr je ve vzteku házel do řeky. Za toto mrhání jídlem božím darem byl potrestán tím, že na místě zkameněl. [BLABOL aj., 2005, s. 28] Příroda Zámecký park má díky svému rozčlenění mimořádné přírodní bohatství a i kdyţ se v něm nevyskytuje naprosto původní přirozené prostředí, ţijí zde druhy, které jsou v okolní přírodě těţko k vidění. Jsou svým vývojem závislé na staré stromy především mohutné duby, které jsou roztroušeny po celé ploše parku. Pak se řadí mezi nejvýznamnější ornitologickou lokalitu na Podblanicku. [BLABOL aj., 2005] Sochy Celkem pět soch je v parku umístěno od roku 2005, kdy se s finanční podporou Evropské unie ve Vlašimském zámeckém parku uskutečnilo sochařské sympozium, jehoţ tématem byla dětská fantazie. Výsledná sochařská díla jsou trvale umístěna u řeky v blízkosti Znosimské brány. Umístění je dobře patrné na plánku v Příloze A. [Cáder, 2009] 17

Mosty V nynější době se v parku nachází sedm můstků a mostů. Nejzajímavějšími jsou mosty u Znosimské a Domašínské brány. V době vzniku parku však bylo mostů celkem jedenáct. [Cáder, 2009], [8] Záţitkové trasy Jsou celkem dvě. První k bývalému koupadlu, naleznete naproti Čínskému pavilonu. Můţete zde sejít po schodišti a pak po můstku přes vodu, aţ se ocitnete na místě u skály, na kterém se v minulosti nacházelo zámecké koupadlo. Odtud je pak moţné pokračovat po naučné stezce. Druhá je trasa k Samsonovi. Pokud půjdete od zámku, začíná za kamenným mostem k Domašínu. Jedná se o obnovenou historickou cestu mezi skalami a mostkem přes skalní rozsedlinu. V její vrchní části je moţné se dostat zpět dolů po schodech k soše Samsona. Odborná exkurze parkem Exkurze je v plné kompetenci turistického informačního centra. Pod vedením školených zaměstnanců jsou návštěvníci provedeni po všech důleţitých místech parku, včetně interiérů Starého hradu nebo Vlašimské brány. To vše za odborného výkladu obsahující fakta z historie i přítomnosti parku. Akce konané v parku V parku se kaţdoročně pořádá několik událostí, které jsou místními občany oblíbené a hojně navštěvované. Pravidelnými a jedněmi z nejoblíbenějších jsou Májové slavnosti s bohatým kulturním programem, občerstvením a zábavou pro děti i dospělé. Druhé je Vlašimské pohádkové léto, určené převáţně dětem. Jednotlivá představení se konají kaţdý sobotní podvečer v průběhu letních prázdnin před Vlašimskou bránou. V těsném sousedství Vlašimského parku se nachází letní kino a zimní stadion. Obrázek 7 - Trasa u koupadla Obrázek 8 - Májové slavnosti 2010 18

2.3 Obnova a rozvoj Vlašimského zámeckého parku K rozsáhlým úpravám zámeckého parku a celého zámeckého areálu došlo jiţ v polovině 19. století za tehdejšího majitele panství kníţete Karla Viléma Filipa z Auerspergu. V roce 1846 byly vystavěny i tři pseudogotické vstupní brány do parku Vlašimská, Znosimská a Domašínská. [Cáder a Pešout, 2007] Od roku 1945, kdy se stal vlastníkem zámeckého parku Městský národní výbor, dnes Město Vlašim, bylo zpracováno mnoho studií týkajících se rekonstrukce a obnovy parku. Ten začal upadat jiţ na konci 19. století, kdy začala být jeho údrţba tehdejšími majiteli zanedbávána. K realizaci těchto návrhů však nikdy nedošlo, naopak proběhlo několik nepovedených zásahů, jakými byla výstavba sportovišť, nevhodné výsadby a jiné. V roce 1990 však nastal zlom. A právě tehdy si Český svaz ochranářů přírody ve Vlašimi dal za cíl obnovení zámeckého parku. Hlavní iniciátorkou tohoto kroku byla jedna ze zakládajících členek svazu, paní Eva Dočkalová. ČSOP ve Vlašimi se podařilo zastavit kácení stromů v parku, byla ustanovena Správa parku s funkcí stálého správce parku, návštěvní řád a byla zahájena obnova parku. [Pešout, 2008, s. 9] 2.3.1 Projekty obnovy a rozvoje Vlašimského zámeckého parku Uskutečnění projektů mělo významně přispět k zlepšení infrastruktury parku v oblasti cestovního ruchu a tím zvýšit návštěvnost. Projektů mající za úkol zlepšit území zámeckého parku bylo uskutečněno několik a podrobněji jsou rozepsány na řádcích níţe. Některé z nich ještě čekají na své dokončení. [9] Naučná stezka Stezka byla vybudována v roce 1995 Českým svazem ochranářů přírody Vlašim jako reakce na nedostatečnou informovanost o kulturně-historické, estetické a přírodovědné unikátnosti Vlašimského zámeckého parku a obsahovala 11 zastavení. V roce 2000 prošla rekonstrukcí a doplněním pak v roce 2005. V současné době čítá celkem 16 zastavení. Její trasa je dobře patrná na mapce v Příloze A.[BLABOL aj., 2005], [10] Obnova přírodních prvků I. Etapa První etapa rekonstrukce přírodních prvků proběhla v letech 1997 1998 a její hlavní součástí byla obnova luk v parku, výsadba stromů a výřez náletů. Realizátorem byl opět Český svaz ochránců přírody Vlašim za přispění Státního fondu ţivotního prostředí České republiky. [Pešout, 2008, s. 9], [11] 19

Obnova kulturní památky - Vlašimského zámeckého parku (1. fáze) Cílem projektu, spolufinancovaného Evropskou unií, byla oprava a zpřístupnění dosud chátrajících částí a objektů vlašimského zámku a parku a vytvoření nových služeb pro návštěvníky.[12] K realizaci projektu došlo v letech 2004 2006 a celkové náklady činily 7 864 062 Kč. Na 1. fázi obnovy Vlašimského zámeckého parku spolupracovaly: ČSOP Vlašim, Správa zámeckého parku, Podblanické infocentrum, Město Vlašim a Podblanickem, o. s. [Pešout, 2008, s. 9], [13] Aktivity projektu byly následující: Vlašimská brána - Podblanická galerie. Brána byla kompletně zrekonstruovaná a zpřístupněna veřejnosti jako Podblanická galerie, jejíţ součástí je galerie regionálního malíře Stanislava Příhody. Znosimská brána. Její celková oprava navázala na tu předešlou z počátku devadesátých let a byla upravena pro provoz občerstvení. Vybudována byla i toaleta pro tělesně postiţené a otevřen obchůdek se suvenýry. Zámecká věž. K jejímu zpřístupnění došlo v roce 2005. Kromě krásného pohledu na Vlašim, který návštěvníkům nabízí, nalezneme v posledních dvou patrech i dlouhodobou výstavu s názvem Město pod věţí aneb Vlašim na dlani. Prostřednictvím fotografií a pohlednic zde lze porovnat současnou Vlašim s její historickou předchůdkyní. Turistické informační centrum. Zpřístupnění veřejného internetu občanům. Sluţba je zpoplatněna sazbou obvyklou v internetových kavárnách. Expozice zámecké parky. Byl vybudován elektronický informační panel. Kamenný most přes řeku Blanici u Znosimské brány. Most proběhl kompletní opravou včetně jeho povrchové úpravy, přidělání chybějícího zábradlí a zajištění tak jeho bezpečnosti pro procházející. Starý hrad. V interiérech Starého hradu došlo k vytvoření expozice o historii Vlašimského parku a do věţe bylo vystavěno schodiště, díky němuţ mohou turisté spatřit část parku z ptačí perspektivy. Rozšíření a obnova stávající naučné stezky. Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 2.2.3, v roce 2005 byla naučná stezka rozšířena na 16 zastavení. Její součástí 20

byla i obnova cesty po svahu z horní části parku nedaleko Samsona aţ k řece Blanici. Orientační systém v parku. V areálu celého parku byly nainstalovány orientační sloupy se směrovkami. Díky nim se návštěvníci v parku snadněji pohybují. V některých částech parku došlo navíc k zasazení map do terénu. Webové stránky. Jedním z úkolů 1. fáze obnovy Vlašimského zámeckého parku bylo i vytvoření webových stránek. Cíl byl splněn a stránky je moţné navštívit na www.vlasimskypark.cz. Jsou na nich zveřejněny informace uţitečné jak pro občany města, tak pro turisty, a to i zahraniční, protoţe text stránek je zpracován i v anglickém, německém a holandském jazyce. Propagace parku. Propagace parku úzce souvisí i s předchozím bodem, protoţe i prostřednictvím webových stránek je park významně propagován. Za účelem propagace parku došlo k vytvoření loga zámku a parku Vlašim, prostřednictvím něhoţ je park i zámek prezentován na veřejnosti. Významnou skutečností se stalo vydání publikace Historie romantického parku ve Vlašimi a propagačního letáku Zámek a park Vlašim, obojí v češtině, angličtině a němčině. [Pešout, 2008, s. 9], [12] Sochařské sympozium 2005 V období měsíců srpna a září 2005 proběhlo ve Vlašimském zámeckém parku sochařské sympozium na téma dětská fantazie. Zúčastnilo se ho celkem pět umělců a dostalo se mu i finanční podpory od Evropské unie. Výsledná díla pojmenovaná Vlašimmata, Figura, Ţába a Penttahittinen Usmívající se král z hor, jsou natrvalo umístěna podél řeky Blanice nedaleko Znosimské brány. [14] Obnova zámku a parku ve Vlašimi (2. fáze) Cílem projektu, spolufinancovaného Evropskou unií, byla realizace obnov a úprav, které nebylo moţné z časových a technických důvodů uskutečnit v 1. fázi. Hlavní aktivitou bylo zpřístupnění nejzajímavějšího a nejznámějšího romantického objektu v parku - Čínského pavilonu. Celkové náklady projektu činily necelých 17 mil. Kč a realizace proběhla v červnu 2006 aţ červenci 2008. Hlavním předmětem obnovy byly: Rekonstrukce Čínského pavilonu. Hlavní aktivita 2. fáze obnovy zámku a parku ve Vlašimi. Cílem bylo kompletní rekonstrukce a restaurace za účelem zpřístupnění veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu parkem. 21

Obnova a zpřístupnění zámeckého sklepení. Zrekonstruované prostory zámeckého sklepení poslouţily Muzeu Podblanicka ke zřízení expozice Tajemství sklepení. Nalezneme zde zbytky staveb, které nám mají připomenout kulturu a dávnou minulost regionu. Obnovení cesty kolem bývalého koupadla. Povrch cesty byl upraven ke snadnějšímu průchodu a opatřen dvěma lavičkami a informačním panelem usnadňujícím pohyb v parku. Podél skály nad vodou byl vytvořen přechod a původní dlaţba u koupadla obnovena. Obnovení cesty pod Samsonem a zpřístupnění sochy. Původní cesta i traverzový most mezi skalami byly obnoveny a posléze došlo k vybudování stanoviště u Samsona a schodů nad sochou v místech, kde se odkrývá nejhezčí výhled na park i zámek. Další zázemí pro návštěvníky Znosimské brány. V této fázi bylo zázemí u Znosimské brány zcela dotvořeno. Jednalo se o instalaci obří šachovnice s figurami, ruských kuţelek, hřiště pro pétanque, několika laviček a dřevěného mostku umoţňujícího vstup na louku se sochami podél Blanice. Doplnění infrastruktury parku. V prostorách zámeckého parku došlo k instalaci dalších orientačních sloupů se směrovkami na nově zpřístupněná místa. Před turistickým informačním centrem a jednotlivými branami byly umístěny stojany na kola. Vybudování naučné cyklostezky kolem Vlašimi. Součástí obnovy bylo i vybudování cyklostezky o celkové délce 29 km, která má svůj počátek právě ve Vlašimském zámeckém parku. Propagace projektu. V návaznosti na předchozí projekt byl rozšířen sortiment propagačních materiálů, doplněny webové stránky a započata inzerce a publicita projektu v mediálních prostředcích. Vytvoření pracovního místa. V důsledku zvýšených nároků na údrţbu, úpravu a péči o park bylo v rámci Správy zámeckého parku vytvořeno jedno pracovní místo. [Jeništa, 2006], [15] Obnova přírodních prvků II. etapa Realizace II. etapy proběhla v roce 2008 za účasti Českého svazu ochranářů přírody Vlašim. Týkala se přední části zámeckého parku, která má více neţ 30 ha. Cílem obnovy bylo zvětšení zatravněných ploch, izolování parku od ruchu města, obnovení 22

zajímavých průhledů, zajištění bezpečnosti osamělých stromů podél cest a stejně jako v první fázi, došlo k odstranění náletů a výsadbě dřevin. Celkové finanční náklady činily cca 16 mil. Kč. [16] Obnova přírodních prvků III. etapa Další revitalizace přírodních prvků Vlašimského zámeckého parku probíhá od poloviny listopadu 2009 a plánovaným datem ukončení je prosinec 2010. Celkové náklady činí cca 18 milionů, z čehoţ 85 % finančních prostředků pochází z dotací Evropské unie. Projekt III. etapy je zaměřen na část parku při levém břehu Blanice. Kromě terénních úprav dojde k odstranění náletů a neţádoucích dřevin, budou ošetřeny vytypované stromy, vysazeny další dřeviny a v neposlední řadě dojde k obnově luk. [17] 23

3 Dotazníkový výzkum 3.1 Metodika práce Pro zpracování této bakalářské práce bylo potřeba získat sekundární a primární data, jejichţ sběr je podrobněji vysvětlen v následujících dvou kapitolách. 3.2 Sekundární data Protoţe se získaná sekundární data týkají převáţně turistů z jiných regionů, nikoli občanů Vlašimi a jejího blízkého okolí, pouţila jsem je pouze jako zajímavost pro doplnění primárních dat. Zdrojem mi byla interní statistika TIC ve Vlašimi za období 2005 aţ 2009. Získané informace jsem zpracovala do tabulek a grafů v kapitole 3.2.1. 3.2.1 Statistika návštěvnosti TIC v letech 2005 až 2009 Vlašimský zámecký park je volně přístupný, nevybírá se ţádné vstupné, z toho důvodu tedy ani nelze přesně vysledovat míru návštěvnosti. To, jestli mají proběhnuté projekty obnovy parku nějaký vliv na návštěvnost turistů, však změřit můţeme. Alespoň do té míry, budeme-li zaznamenávat návštěvníky, kteří se uchýlí k zastávce v turistickém informačním centru. V tabulkách a grafech na následujících stránkách, je zachycen pohyb těchto osob v jednotlivých měsících let 2005 aţ 2006 a 2008 aţ 2009. Nejen z grafů, ale i tabulek je dobře patrné, ţe návštěvnost se od roku 2005 téměř zčtyřnásobila, coţ lze povaţovat za velký úspěch, předpokládáme-li, ţe kroky těchto návštěvníků vedou i do parku. 24

Návštěvnost TIC v letech 2005 až 2006 měsíc rok 2005 rok 2006 celkem leden 100 84 184 únor 90 128 218 březen 138 173 311 duben 171 216 387 květen 234 956 1 190 červen 272 854 1 126 červenec 375 1 745 2 120 srpen 945 1 707 2 652 září 826 951 1 777 říjen 199 368 567 listopad 111 234 345 prosinec 66 235 301 celkem 3 527 7 651 11 178 Tabulka 1 - Návštěvnost TIC v letech 2005 až 2006 Jak je dobře vidět v Grafu 1, v roce 2006 dosahovala návštěvnost TIC vyšších hodnot, neţ v roce 2005. Nejvíce navštěvovaným měsícem v roce 2006 byl červenec, v roce 2005 naopak srpen. Mezi další měsíce s vysokou návštěvností v obou letech patří září, květen a červen. V roce 2005 navštívilo TIC ve Vlašimi 3 527 osob, v roce 2006 uţ 7 561. Celkový počet návštěvníků za oba roky činil 11 178 lidí. rok 2006 rok 2005 Porovnání návštěvnosti TIC v letech 2005 až 2006 0 500 1000 1500 2000 Graf 1 - Porovnání návštěvnosti TIC v letech 2005 až 2006 prosinec listopad říjen září srpen červenec červen květen duben březen únor leden 25

Návštěvnost TIC v letech 2008 až 2009 Měsíc Rok 2008 Rok 2009 Celkem leden 203 262 465 únor 183 251 434 březen 186 386 572 duben 314 657 971 květen 1 496 1 900 3 396 červen 1 170 1 691 2 861 červenec 1 913 2 285 4 198 srpen 2 089 2 516 4 605 září 893 1 242 2 135 říjen 474 714 1 188 listopad 353 436 789 prosinec 698 682 1 380 Celkem 9 972 13 022 22 994 Tabulka 2 - Návštěvnost TIC v letech 2008 až 2009 Podíváme-li se do tabulky, zjistíme, ţe návštěvnost v letech 2008 aţ 2009 rapidně vzrostla. Nejnavštěvovanějším měsícem byl v obou letech srpen a červenec. Celková návštěvnost za oba dva roky čítá 22 994 osob, coţ je pěkné číslo. Můţeme se domnívat, ţe na tuto změnu měla vliv skončená obnova kulturní památky Vlašimský zámecký park. Porovnání návštěvnosti TIC v letech 2008 až 2009 rok 2009 rok 2008 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 prosinec listopad říjen září srpen červenec červen květen duben březen únor leden Graf 2 - Porovnání návštěvnosti TIC v letech 2008 až 2009 26

Prohlídky parkem v roce 2008 a 2009 Měsíc Rok 2008 Rok 2009 Celkem duben 15 0 15 květen 42 76 118 červen 90 213 303 červenec 97 146 243 srpen 69 176 245 září 437 130 567 Celkem 750 741 1 491 Tabulka 3 - Prohlídky parkem v roce 2008 a 2009 Prohlídkové okruhy parkem s průvodcem jsou turistům k dispozici od dubna do září. Nejvíce navštěvovaným měsícem v roce 2009 byl červen, o rok dříve to bylo září s velkým náskokem (437 osob). V letech 2008 aţ 2009 vyuţilo této sluţby 1 491 turistů. Prohlídky parkem za rok 2008 a 2009 září rok 2009 srpen červenec červen rok 2008 květen duben 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 Graf 3 - Prohlídky parkem za rok 2008 a 2009 27

3.3 Primární data Primární data jsou klíčová pro zpracování praktické části mé práce. Shromáţděna byla prostřednictvím dotazníků čítajících celkem 22 otázek. 13 otázek bylo uzavřených, 2 otevřené a 7 polouzavřených. Na otevřené otázky mělo nejvíce respondentů tendenci neodpovídat. Otázky číslo 1 a 19 aţ 22 měly pouze zjišťovací funkci. Poskytly mi informace o bydlišti, pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání respondenta. U otázky číslo 9 a 12 byla moţnost více odpovědí. Otázky číslo 8 aţ 10 na sebe navazují a nezodpovězením otázky č. 8 se respondent posunul aţ k otázce č. 11. Stejně tak tomu bylo i u otázek č. 12 aţ 13, které spolu také souvisí. Data jsou aktuální, sebrána byla v období ledna aţ března roku 2010. 3.4 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu Obsahem této kapitoly je číselné a procentuelní zhodnocení odpovědí 182 respondentů, kteří odpovídali na 22 otázek dotazníku. Vyhodnocení kaţdé otázky je pro lepší názornost doplněno grafem. Z rozboru otázek 3 aţ 18 je vyloučeno 29 respondentů, kteří ve druhé otázce uvedli, ţe Vlašimský zámecký park nenavštěvují. Celkový počet dotazníků vztahujících se k těmto otázkám se tedy sníţil na 153. Otázka č. 1: Kde se nachází Vaše trvalé bydliště? Většina respondentů (107) uvedla, ţe má trvalé bydliště ve Vlašimi, naopak pouhá 4 % dotázaných (8) bydlí více neţ 10 km od Vlašimi. Zbývající dvě skupiny jsou téměř na stejné úrovni. 19 % respondentů (35) uvedlo bydliště mezi 5 a 10 km od Vlašimi a 18 % respondentů (32) 5 km od Vlašimi. Velký rozdíl mezi výsledky odpovědí je důsledkem toho, ţe byli pro výzkum vybíráni záměrně respondenti z co nejbliţšího okolí parku. Vzdálenost bydliště respondentů od parku 4% 19% 59% 18% Vlašim do 5 km od Vlašimi 5 10 km od Vlašimi více než 10 km od Vlašimi Graf 4 - Vzdálenost bydliště respondentů od parku 28

Otázka č. 2: Jak často navštěvujete Vlašimský zámecký park? Odpovědi ve druhé otázce byly poměrně dost vyrovnané. Nicméně nejvíce respondentů (44) uvedlo, ţe navštěvuje Vlašimský zámecký park 1 x za 14 dní. Shodně 17 % tázaných (31) park navštíví 1 x aţ 3 x za týden nebo 1 x za měsíc ve druhém případě. 12 respondentů (7 %) navštěvuje park 4 x aţ 6 x do týdne. Pravidelně kaţdý den navštíví park 24 občanů (13 %). Jiné odpovědi vyuţilo 11 dotázaných, kteří navštěvují park velmi zřídka, maximálně několikrát do roka. 29 dotázaných (16 %) z celkových 182 nenavštěvuje Vlašimský zámecký park vůbec. Pro vyhodnocení otázek 3 aţ 19 bylo tedy zohledněno pouze zbylých 153 dotazníků. Četnost návštěv v parku 6% 13% 16% 17% 17% 7% Graf 5 - Četnost návštěv parku Otázka č. 3: Ve které části týdne navštěvujete Vlašimský zámecký park častěji? Jak je patrné i z grafického vyjádření, nejvíc občanů (72) navštěvuje Vlašimský zámecký park nejčastěji o víkendu. Domnívám se, ţe tato skutečnost není příliš překvapující. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří 52 respondentů (34 %), kteří navštěvují park stejně často během celého týdne. Pouze 29 dotázaných, kteří tvoří 24% každý den 1 x 3 x za týden 4 x 6 x za týden 1 x za 14 dní 1 x za měsíc nenavštěvuji jiná odpověď zbývajících 19 %, zavítá do parku častěji v pondělí aţ pátek. 29

Návštěvnost parku během týdne 47% 34% 19% pondělí až pátek stejně během celého týdne o víkendu Graf 6 - Návštěvnost parku během týdne Otázka č. 4: Ve kterém ročním období navštěvujete Vlašimský zámecký park? Nejpočetnější skupinou (71 osob) v této otázce jsou respondenti, kteří odpověděli, ţe navštěvují park po celý rok. 52 respondentů (34 %) navštěvuje park od jara do podzimu a 26 dotázaných (17 %) preferuje pro návštěvu parku pouze jaro a léto. Pouhé 4 osoby (3 %) z celkových 153 dotázaných navštěvují park pouze v zimě. V těchto případech se jednalo o provozování zimních sportů, především běţkování. Návštěvnost parku podle ročních období 17% 3% 34% 46% celoročně jaro, léto, podzim jaro, léto pouze zima Graf 7 - Návštěvnost parku podle ročních období 30

Otázka č. 5: Jaký bývá nejčastější důvod Vaší návštěvy Vlašimského zámeckého parku? Jak je patné z grafu, drtivá většina respondentů (86) uvedla jako důvod návštěvy parku procházku a odpočinek. 26 dotázaných (17 %) navštíví park nejčastěji za účelem návštěvy kulturní události, vedle toho 20 občanů (13 %) uvedlo za hlavní důvod sport. Mezi poslední tři nejméně početné skupiny patří respondenti, kteří přijdou do parku za vzděláváním a poznáváním (9 osob), z důvodu zaměstnání (4 osoby) nebo za jiným účelem (8 osob), kterým se dle jejich odpovědí rozumí například venčení psů, piknik apod. Nejčastější důvod návštěvy parku 3% 5% 17% 13% 56% 6% procházka/odpočinek vzdělávání/poznávání sport kulturní událost zaměstnání jiný Graf 8 - Nejčastější důvod návštěvy parku Otázka č. 6: Jak navštěvujete Vlašimský zámecký park nejčastěji? 44 % respondentů (67) navštěvuje park nejčastěji v doprovodu svých rodinných příslušníků, 33 dotázaných (22 %) se svými přáteli a 31 osob (20 %) zavítá do parku nejraději osamoceno. U 14 dotázaných (9 %) hraje hlavní roli při návštěvě parku školní výuka. Tuto odpověď volili převáţně studenti vlašimského Gymnázia, kteří park pravidelně navštěvují v hodinách biologie. 8 osob (5 %) navštěvuje park jinak, neţ byly uvedené moţnosti. Mezi odpovědi těchto dotázaných patřila návštěva parku se psem, návštěva pedagogů se školními dětmi nebo návštěva se spolupracovníky. 31

Jak respondeni nejčastěji navštěvují park 9% 5% 20% 22% 44% sám/sama s rodinou/dětmi s přáteli se spolužáky v rámci výuky jinak Graf 9 - Jak respondenti nejčastěji navštěvují park Otázka č. 7: Jak dlouho se obvykle ve Vlašimském zámeckém parku zdržujete? Převáţná většina dotázaných (71) se v parku zdrţí v délce 1 aţ 3 hodin. Druhou významnou skupinou (52 osob) s 34 % jsou ti, kteří v parku setrvají hodinu a méně. Naopak 22 dotázaných (14 %) v parku pobude celé odpoledne nebo dopoledne. 8 osob (5 %) zvolilo jinou odpověď. Pokud se od těchto respondentů dostalo konkrétních odpovědí, jednalo se v první řadě o celodenní pobyt v parku nebo jeho převáţné části. Délka návštěvy parku 14% 5% 47% 34% 1 hodinu a méně 1 až 3 hodiny celé dopoledne/odpoledne jinak Graf 10 - Délka návštěvy parku 32

Otázka č. 8: Využil/a jste někdy při návštěvě parku služeb turistického informačního centra? 81 tázaných (53 %) překvapivě odpovědělo, ţe nikdy nenavštívilo turistické informační centrum. Je to dáno hlavně skutečností, ţe se jedná o místní obyvatele, kteří jsou o parku dobře informovaní a nemají potřebu získávat další informace. 50 osob (33 %) navštívilo TIC jednou a 19 osob (12 %) dokonce 3 x a vícekrát. Pouze 3 respondenti (2 %) odpověděli jinak, jejich odpovědi nebyly blíţe specifikovány. Četnost využití služeb TIC 2% 33% 53% 12% 1 x 3 x a vícekrát nikdy jiná odpověď Graf 11 - Četnost využití služeb TIC Otázka č. 9: Pokud jste v rámci návštěvy Vlašimského parku využil/a služeb turistického informačního centra, za jakým to bylo účelem? (možnost více odpovědí) Otázka č. 9 vychází z otázky předchozí. Jsou zde zpracovány odpovědi pouze 69 respondentů, kteří odpověděli v otázce č. 8 kladně. 35 respondentů (53 %) navštívilo TIC za účelem získání prospektů o parku, 19 osob (24 %) uvedlo divadelní představení pro děti. Představení je konáno v prostorách parku a pořádáno právě turistickým informačním centrem, které zajišťuje vstupenky a další organizační záleţitosti. Pouhá 3 % dotázaných (2 osoby) uvedla, ţe se zúčastnila odborného výkladu o parku. Přestoţe je tato informace překvapující, dá se očekávat, protoţe této sluţby vyuţívají v drtivé většině turisté a návštěvníci z jiných regionů. 13 respondentů (20 %) navštívilo TIC za jiným účelem. Z jejich odpovědí bylo vyrozuměno, ţe se jednalo buď o zakoupení občerstvení, vyuţití toalet nebo sluţeb, které se přímo nevztahují k parku (přístup na veřejný internet, podání inzerátu do pravidelné periodiky Inzert apod.) 33

Účel návštěvy TIC 3% 24% 53% 20% získání prospektů o parku divadelní představení pro děti odborný výklad o parku za jiným účelem Graf 12 - Účel návštěvy TIC Otázka č. 10: Pokud jste v rámci návštěvy Vlašimského parku využil/a služeb turistického informačního centra, byly pro Vás tyto získané informace/služby přínosem? Stejně jako v otázce č. 9 i zde jsou zpracovány odpovědi pouze 69 respondentů, kteří vyuţili sluţeb TIC. 29 osob, coţ činí 42 % z celkového počtu 69, se shoduje, ţe pro ně byly získané informace/sluţby spíše přínosné. Naproti tomu 5 dotázaných (7 %) odpovědělo, ţe informace/sluţby poskytnuté TIC pro ně určitě přínosné nebyly. 12 dotázaných (17 %) odpovědělo na otázku spíše ne a pro 15 respondentů (22 %) byly získané informace/sluţby určitě přínosné. 8 návštěvníků parku (12 %) nedokázalo situaci posoudit a odpověděli, ţe neví. Užitečnost služeb TIC pro respodenty 7% 17% 22% 12% 42% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne Graf 13 - Užitečnost služeb TIC pro respondenty 34

Otázka č. 11: Zaznamenal/a jste v posledních letech nějakou změnu ve Vlašimském zámeckém parku? Celkově lze říci, ţe návštěvníci parku jsou poměrně dost všímaví, protoţe převáţná většina dotázaných občanů (102) si v parku změn povšimla. Nalezli se však i tací (15), kteří údajně ţádné změny nezaznamenali. Můţeme se pouze domnívat, ţe se jednalo o osoby, které navštěvují park pouze sporadicky. 36 dotázaných (24 %) si nebylo zcela jisto, zda nějaké změny zaznamenaly. Zaznamenání změn v parku 10% 24% 66% ano ne nevím Graf 14 - Zaznamenání změn v parku Otázka č. 12: Pokud jste nějakou změnu ve Vlašimském parku zaznamenal/a, čeho se tato změna týkala? (možnost více odpovědí) V této otázce měli respondenti moţnost zvolit více odpovědí. V průměru zaškrtl kaţdý účastník výzkumu 3 odpovědi. Na prvním místě se s 26 % umístila obnova kulturních a historických památek, které si všimlo vůbec nejvíce dotázaných (103). Takto vysoký počet odpovědí je dle mého mínění následkem nejen osobní zkušenosti, ale i informovanosti z regionálních periodik (například Zpravodaj města Vlašimi), kde byla často zveřejňovaná problematika obnovy Čínského pavilonu a dalších památek. Na druhém místě s 19 % odpovědí spočinula obnova cest v parku, kterou zaznamenalo celých 79 respondentů. Naučná stezka zaujala 56 dotázaných (13 %) a vybudování orientačního systému v parku pak zaznamenalo 52 osoby (12 %). Zázemí Znosimské brány získalo 39 odpovědí (9 %). Přestoţe šlo o poměrně zásadní obnovu, číslo není příliš vysoké. Je to dáno především tím, ţe Znosimská brána se nachází aţ v zadní části parku, kam spousta návštěvníků ani nezavítá. 33 dotázaných (8 %) zvolilo za odpověď 35

jinou moţnost. Ti, kteří odpověděli konkrétně, většinou uváděli změny provedené na budově zámku nebo v blízkém okolí parku. Tyto změny se však bezprostředně netýkají parku. Shodně odpovědí získaly nové propagační materiály a webové stránky parku a obnova přírodních prvků, kterých si povšimlo v obou případech 21 osob (5 %). Ve druhém případě je počet odpovědí poměrně nízký. Ke zvýšení by mohlo dojít po ukončené III. etapy obnovy přírodních prvků, která právě probíhá. Pouhá 3 % respondentů (13 osob) zaškrtla, ţe si povšimla nových webových stránek parku, propagačních materiálů a publikací o parku. To značí, ţe tyto oblasti obnovy nejsou pro místní občany příliš významné. Informovanost o proběhnutých obnovách je mezi návštěvníky parku na poměrně dobré úrovni. V některých případech by však mohlo dojít ke zlepšení. Zaznamenané změny v parku 9% 5% 8% 19% 26% 5% 3% 12% 13% obnova historických/kulturních památek vybudování orientačního systému v parku nových propagačních materiálů, webu parku zlepšení zázemí Znosimské brány něčeho jiného vybudování/rozšíření naučné stezky nových služeb TIC obnovy cest obnovy přírodních prvků Graf 15 - Zaznamenané změny v parku Otázka č. 13: Jsou pro Vás tyto změny přínosné? Při zhlédnutí grafického znázornění je dobře patrné, ţe obnovu parku hodnotí většina dotázaných jako přínos. Pro 57 osob (37 %) je spíše přínosná, pro 56 (37 %) určitě přínosná, 24 osob (16 %) si nebylo jisto, 13 osob (8 %) se domnívá, ţe pro ně změny v parku přínosné nijak nejsou a 3 dotázaní (2 %) dokonce, ţe jich se obnova vůbec nijak nedotýká. 36

Přínos obnov 8% 2% 16% 37% 37% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne Graf 16 - Přínos obnov Otázka č. 14: Jak často navštěvujete Vlašimský zámecký park od doby, kdy začala probíhat/proběhla obnova parku? Celkem 88 respondentů (57 %) se shodlo, ţe park navštěvuje stejně často, jako před obnovou. Je tedy patrné, ţe dotázaní mají zavedené zvyky, které nejsou příliš ochotni měnit a jejich změnu v chování tyto obnovy nezapříčiní. Na druhou stranu 56 osob (37 %) uvedlo, ţe park navštěvuje v důsledku obnov častěji. Zdá se, ţe některé obnovy jsou natolik vydařené, ţe způsobují přísun návštěvníků do parku. Méně často navštěvuje park 9 občanů (6 %). Z jakého důvodu se můţeme pouze domnívat. Odpověď vůbec nezvolil nikdo z dotázaných. To poukazuje na fakt, ţe změny provedené v parku pro ţádného z dotázaných nepředstavují překáţku, která by zapříčinila změnu v návštěvnosti. Návštěvnost po obnově parku 6% 0% 37% 57% stejně často jako před obnovou častěji méně často vůbec Graf 17 - Návštěvnost po obnově parku 37

Následující dvě otázky jsou otevřené a respondenti na ně odpovídali spontánně. Otevřenost otázek jsem zvolila z důvodu, ţe patří mezi stěţejní a odpovědi na ně by měly být shromáţděny bez jakýchkoli podnětů a výčtů moţností, které by mohly účastníky výzkumu ovlivnit k odpovědím, o kterých nemusí být zcela přesvědčeni. Naopak šlo o to, přimět respondenty k vlastnímu zamyšlení a uvedení těch skutečností, které jim opravdu leţí na srdci a jsou pro ně důleţité. Takto získané informace jsou pro můj výzkum nejcennější, a to i za skutečnosti, ţe poměrně dost dotázaných (36) neodpovědělo ani na jednu z otevřených otázek. Tyto dotazníky jsem proto do následujícího rozboru otázek 15 a 16 nezahrnula a počítáno bylo pouze se 117 dotazníky. Stejně jako u předchozích otázek, jsou i tyto opatřeny grafy sloţenými ze získaných odpovědí. Protoţe spolu otázky poměrně úzce souvisí, chtěla bych upozornit na fakt, ţe u vyhodnocení otázek 15 a 16 se některé odpovědi respondentů opakují. Otázka č. 15: Existuje něco, co se Vám na současném Vlašimském zámeckém parku nelíbí? Pokud ano, o co se jedná. Respondenti v této otázce odpovídali poměrně rozmanitě. Nejvíce (43) se jich však shodlo, ţe neexistuje nic, co by se jim na parku nelíbilo. Graf níţe uvádí výčet dalších kritizovaných oblastí, které respondenti v dotaznících uvedli. Někteří zaznamenali i více nedostatků, proto tabulka čítá celkem 124 negativních odpovědí. Druhý nejvyšší počet odpovědí získaly lavičky, kterých je podle 12 dotázaných v parku nedostatek. Pravdou je, ţe v některých částech parku je jejich stav opravdu nedostačující nebo ţádající opravu. Zámecké letní kino, které 11 účastníků výzkumu označilo za zastaralé a nevyhovující, se nenachází přímo v areálu parku, nýbrţ v jeho těsném sousedství. Přesto jsem ho do vyhodnocení výzkumu zahrnula, protoţe mnoho občanů ho má s parkem spojeno a návštěvníci musí nejprve projít parkem, aby se ke kinu dostali, tudíţ jeho stav můţe názor na park ovlivnit. Navíc stejně jako park, i letní kino je majetkem Města Vlašimi a můţe být tedy v tomto případě povaţováno za jeho součást. Dalším nedostatkem v parku, který kritizuje 9 respondentů, je volný pohyb psů. Z vlastní zkušenosti mohu tuto skutečnost potvrdit. Jako největším rizikem se mi tento problém jeví pro rodiče s malými dětmi, kteří tak musí být maximálně obezřetní i tam, kam přichází za odpočinkem a oproštěním se od nástrah města. S touto odpovědí souvisí i kritizované psí exkrementy (4 osoby), neoplocená dětská hřiště (7 osob) a neuzavřené vchody do parku (3 osoby), díky nimţ mohou do parku vniknout i psi bez jakéhokoli dozoru. Dále občané Vlašimska hodnotí negativně malou kapacitu dětských hřišť 38