Černá v Pošumaví - Schwarzbach Dolní Vltavice - Untermoldau

1 D Í L P R V N Í Černá v Pošumaví - Schwarzbach Dolní Vltavice - Untermoldau Bliţná - Eggetschlag

2 Na úvod. V archivu kronik Obce Černá v Pošumaví se dochovaly tři svazky německy psaných kronik zachycujících historické události obce a psané v různých obdobích, tak jak bude dále vysvětleno. Jedná se o Kroniku obce Černá, Kroniku obce Dolní Vltavice a Kroniku obce Bliţná.Všechny tři kroniky přeloţil do českého jazyka a sepsal v létech 1994 a 1995 pan Stanislav JAGR z Horní Plané. Od roku 2003 se obecní kronika píše na počítači, je zaznamenána v elektronické podobě na CD-R a v současné době je v celém rozsahu, tj.retrospektivně od roku 1990, zaznamenána na internetových stránkách Obce Černá v Pošumaví. Protoţe německy psané kroniky jsou uloţeny pouze v jedné verzi v archivu obce a v jedné verzi v obecní knihovně, bylo rozhodnuto,ţe tyto kroniky budou přepsány do počítače, aby mohly být pro budoucnost rovněţ k nahlédnutí přes elektronické verze a webové stránky. Zhostil jsem se tohoto úkolu a v následujících stránkách předkládám široké veřejnosti přepis kniţní podoby kronik, který ponechávám slohově i pravopisně tak, jak byl přeloţen. Při přepisu jsem zjistil,ţe některá příjmení znějí v krátkém časovém úseku různě ( např.reicheisen Reichseisen Rexeisen );nevím zda je to správně anebo chyba při přepisu překladatele proto vše ponechávám v původní podobě. Ing.František Záhora kronikář obce Fotografie obce Schwarzbach z roku 1904.

3 K R O N I K A Obce Č E R N Á Zaloţena a započata v roce 1924 učitelem Josefem R.HAHNELEM. Přeloţil a sepsal v roce 1994 Stanislav JAGR.

4 Úvod překladatele. Dne 30.ledna 1920 vyšel v Československé republice zákon o povinném vedení obecních kronik a dne 9.června 1921 vyšlo k tomuto zákonu prováděcí vládní nařízení.podle tohoto zákona měly všechny obce a města povinnost vést obecní kroniky a začínat nejstaršími dochovanými zprávami a po vyčerpání těchto pokračovat s událostmi a jevy běţného roku a to podle návodu a schématu daného prováděcím nařízením. Originál této kroniky byl psán do knihy ručně, německy a kurentem, jak bylo v německy hovořících krajích tehdy obvyklé.v nejstarších zápisech, pokud se drţel kronikář originálu, ve staroněmčině, znamenalo psané Ss na začátku slova sch = š; dále uprostřed slova psané w / hlavně v koncových slabikách/ se četlo jako u./příklady:prossko a Sstifter-Mokrauer./ V německy hovořících krajích/ a také někde i u nás/ bývala a jsou ještě dnes uváděna jména domů, která jsou vztahována na jejich obyvatele jako rozlišení jmen více rodin stejného jména v obci a sousedství/ u nás se říkalo po chalupě /. V kronice jsou vedle vlastních jmen obyvatel uváděna v závorce tato jména domů, nebo čísla domů, případně obojí.jména byla ponechána překladatelem v německém originále a pokud jde o jména obcí a měst, byla tato pokud moţno uvedena česky. V překladu jsou uvedeny poznámky pisatele německé kroniky, které jsou označeny buď H. nebo J.R.H. a poznámky překladatele, které jsou označeny.p.p.. V kronice se setkáte s peněţními částkami, které jsou uváděny v K.M nebo C.M /= konvenční měna/; V.M nebo W.W / = vídeňská nebo rakouská měna/, dále v Korunách a konečně v Kč / koruna československá/.rozdíly a přepočty těchto, jakoţ i jejich poměr a kupní sílu je třeba prostudovat v některé odborné příručce. V kronice je uvedena řada starých rakouských měr a vah, pro informaci uvádím přehled: Míry délkové: 1 sáh = 6 stop / střevíců/ = 1,8965 m 1 stopa = 12 palců = 144 čárek = 0,3161 m Míry plošné: Míry prostorové: 1 dráha / lán/ = 30 jiter = 16,8 ha 1 jitro = 2 korce= 3 míry= 1600 čtver.sáhů= 5 754,642 m2 1 čtver.sáh = 3,596652 m2 1 krychlový sáh = 6,821 m3 1 krychlová stopa = 0,03158 m3 Míry duté: 1 korec = 93,3623 l 1 měřice = 61,486882 l 1 vědro = 40 mázů=160 ţejdlíků=56,589 l 1 máz = 1,4147 l 1 ţejdlík = 0,3536 l Váhy: 1 centýř = 100 liber= 56,006 kg 1 libra = 32 lotů = 0, 56 kg 1 lot = 4 kventlíky = 240 gránů = 17,5 g 1 kventlík = 4,375 g

5 Ž i v o t o p i s p i s a t e l e k r o n i k y. Podle zákonných ustanovení provádím jako pisatel této obecní kroniky v krátkosti svůj ţivotopis: Jako syn dráţního úředníka jsem měl velice proměnlivou ţivotní dráhu.v krajině chmele a okurek jsem spatřil světlo světa dne 13.prosince 1888 na ţelezniční stanici Ţabokliky, leţící nedaleko Ţatce.Potom jsem přišel do Biliny-Lázní, od 1.září 1894 do 4.listopadu 1897 jsem chodil do 1. aţ 4. třídy obecné školy v Bilině-městě, potom na Šumavě v Horní Plané od 4.listopadu 1897 do 31.července 1899 do 4. aţ 5.třídy obecné školy.v době od 1.září 1899 do 17.prosince 1899 jsem byl na výměně v Čáslavi, ale protoţe české děti na výměně se nechtěly učit německy, byl zde můj pobyt brzo přerušen.od 17.prosince 1899 do 30.července 1903 jsem navštěvoval měšťanskou školu v Horní Plané, od roku 1903 do roku 1907 učitelský ústav v Budějovicích, kde jsem dne 14.června 1907 sloţil zkoušku zralosti a dne 28.listopadu 1909 zkoušku způsobilosti.od 1.září 1907 do 31.srpna 1914 jsem působil jako učitel ve Svérázu u Krumlova.p Protoţe jsem byl jiţ od roku 1910 voják, narukoval jsem dne 28.července 1914 k velkému zápolení národů ( pluk pěší domobrany v Litoměřicích), na němţ jsem byl účasten do května 1915, pro nervové onemocnění jsem byl jako zbraně neschopný propuštěn.od 1.září do 31.prosince 1915 jsem působil na měšťanské škole v Horní Plané a dne 1.ledna 1916 jsem odešel do Černé, která se stala místem mého působení ve všech směrech dodnes.ve válečných letech i poválečných jsem byl stále činný pro úřady jako komisař pro dodávky obilí, brambor a dobytka. Josef R.Hahnel v.r. P a m ě t n í c i, kteří mně mohli předat hodnotné údaje o historii obce: Josef Gabriel, zemědělec na výměnku, Černá č.17 Albert Jungbauer, učitel na odpočinku, Černá č.47 Franz Horech, truhlářský mistr, Černá č.36 P Ř E D M L U V A. Obecní zastupitelstvo v Černé mě pověřilo zaloţením a vedením obecní pamětní knihy.při tom se jedná především o události a příhody, které mohou také zachovat pro budoucnost pamětihodné věci; tak jsem si uloţil zvláštní úkoly, také minulost obce vytrhnout ze zapomnění.a toto je rozhodně nejobtíţnější část práce, neboť v obci samotné není k dispozici sebemenší záznam, který by nám mohl vydat svědectví z historie.to znamená tedy vyhledat kaţdé místo, kde by se daly naleznout záznamy o historii naší domoviny, vejít ve styk se všemi osobnostmi, které se věnovaly historickému výzkumu naší domoviny.jenom tak bylo moţné, sestavit podle historických pramenů, poměrně bez mezer, historii vzniku a vývoje obce Černé a tuto jako uzavřenou kapitolu včlenit do dnešní doby.za správnost vyprávěného o minulosti musí být zárukou jména vědců a jména pouţitých pramenů, která jsou uvedena u jednotlivých kapitol.ţe události z naší doby jsou uvedena podle pravdy a věcně, za to ručím já! Tak ať je toto dílo pozdějším generacím věrným obrazem z minulosti jejich německé domoviny! V létě 1924. Josef R.Hahnel v.r.

6 Z M I N U L Ý C H D N Ů J m é n o o b c e : původní jméno ( v roce 1268 ) bylo na černé řece ( psáno česky p.p.), později v letech 1445, 1483, 1495 se jmenovala obec jednoduše Černá ( psáno česky- p.p.), v 16.století Černá ( Schwarzbach psáno jiţ německy p.p.), z čehoţ vzniklo české Černý potok přeloţením z německého jména. P o z e m k o v á v r c h n o s t: původně patřila obec k panství Boletice, majetku českého krále, darováním králem Václavem I.( zemřel 1253) nebo jeho synem Otakarem II., Hirzovi z Klingenberku.Tento byl v letech 1241 aţ 1248 královským vrchním kuchařem, purkrabím na Klingenberku v letech 1260 aţ 1268. Na darovaném zboţí zaloţil Dolní Vltavici, která byla po něm pojmenována Hirzov a také Černou.Statek Mokrá, nazývaný také Praedium Hirzonsis vlastnil jiţ od roku 1263 a daroval ho dne 27.března 1268 klášteru Zlatá Koruna.Zemřel dne 13.března 1275 bez dědiců. (Jeho náhrobní kámen je ještě v zlatokorunském klášterním kostele).jeho manţelka Daricza je uváděna v roce 1268. Byl také zakladatelem města Budějovice v roce 1265.(Dříve to byla pouze vesnice dnešního Starého města).klášteru Zlatá Koruna bylo dne 11.ledna 1284 potvrzeno drţení hirzovského zboţí králem Václavem II. A toto bylo ve vlastnictví kláštera aţ to husitských bouří.kdyţ byl klášter dne 11.května 1420 zpustošen husity, dva mniši byli upáleni a ostatní uprchli, zmocnil se Oldřich z Roţmberka klášterního majetku a vymohl si na králi Zikmundovi, zastavení klášterního majetku svému rodu.roţmberkové také nevrátili zpět tento majetek, kdyţ se zlatokorunští mniši vrátili zpět po svém útěku z Kremţe( Krems) v Dolním Rakousku, kde měli vinice, ponechali si tento zastavený majetek a naopak nechali tento zapsat jako svoje vlastnictví králem Vladislavem( dne 6.dubna 1501).Petr Vok, poslední Roţmberk, prodal krumlovské panství s bývalým zámeckým zboţím dne 11.září 1600 králi Rudolfovi II.,od toho přešel majetek v roce 1612 na krále Matyáše, od toho v roce 1619 na krále Ferdinanda II.Tak se tento majetek stal opět majetkem korunním, aţ ho dne 23.prosince 1622 daroval král Ferdinand II. Johanovi Oldřichovi z Eggenberku.V majetku jeho rodu zůstal tento aţ do jeho vymření dne 4.dubna 1719, potom přešel na Schwarzenberky, jimţ patřil aţ do zrušení poddanského svazku v roce 1848. R y c h t a: původně patřila Černá k rychtě Mokrá, kde měl zlatokorunský klášter dvůr a správce dvora; za Roţmberků byla sídlem rychty většinou Dolní Vltavice, tak v roce 1445,1483 a 1495.V roce 1585 se objevuje poprvé jako samostatná rychta sama pro sebe Černá, protoţe zřízením pivovaru, mlýna atd / v roce 1568/ získala na významu, ostatně jiţ v roce 1510 byl v Černé rychtář jiţ usedlý. R y c h t á ř i v Č e r n é: Linhart, syn Reichhanslův, v roce 1510.Jemu a jeho synovi Michaelovi bylo dne 7.prosince 1510 přiřknuto Petrem z Roţmberka rybářské právo na části Olšovského potoka. Georg Proschko v roce 1618. Ambros Proschko v letech 1744 aţ 1751 ( z č.5) Matthias Wattů v letech 1753 aţ 1764. Adalbert Eduard v letech 1773 aţ 1780 ( z č.1) Ú z e m í o b c e: obnášelo v roce 1445: 15 drah ( viz míry plošné ); v roce 1585 pouze jenom 11 drah pravděpodobně byly v roce 1568 chybějící 4 dráhy vrchností staţeny.velikost katastrálního území obce: 5, 12 km2.

7 R ů s t o b c e: V roce 1585 měla obec 16 usedlých, 2 domkáře a 2 hospody. V roce 1595 mělo být 20 (?) usedlých. V roce 1723 19 usedlých poddaných. V roce 1789 35 čísel s pivovarem. V roce 1840 35 domů s 341 obyvateli, kníţecí úřední budova, pivovar, palírna kořalky,1 hospoda. V roce 1895 39 domů, 507 obyvatel ( 470 Němců a 37 Čechů ). N á b o ţ e n s t v í: stálé římsko-katolické náboţenství se dostalo v 16.století do nebezpečí, kdyţ v Hořicích, do jehoţ církevního obvodu Černá příslušela, luteránstvím svedený farář Václav Beitl ( zemřel 1572) a Johann Schlesinger ( zemřel 1588) vedli duchovní správu.od roku 1585, jmenovitě od roku 1588 energicky proti luteránům zakročil Vilém z Roţmberka, tak, ţe se stará víra brzo obnovila. N á r o d n o s t n í p ř í s l u š n o s t: navzdory českému jménu obce povolal Hirzo z Klingenberku právě Němce na své území; později byla Černá jistě ryze německá, to dosvědčují jména uvedená rytířem Linhartem,, syna Reichhansla, v roce 1510 a 1595 Girgl na mlýně, Virbl Olschpauer, Nyndt, Paul Schwarz, Simandl, Philips, Hansl Tersch( toto jméno je uváděno také v roce 1592),Wenzel Partl, Wondra(Andreas), Bostl ( Sebastian), Stindl, Toml (Thomas), Benesch ( Benedikt),Gilek ( Egid), Esl, Hansl Tersch ( pokud se zde objevují také česká jména, patří tato zde působícím vrchnostenským úředníkům). F a r n o s t: původně byla Černá přifařena k Hořicím; dne 25.srpna 1787 byla odtud vyčleněna, obdrţela vlastní kostel a vytvořila lokálii ( církevní obvod) od roku 1787; na farnost byla povýšena dne 12.března 1858; vedení matriky započalo v roce 1787. Přifařeny byly osady: Jámy,Plánička,Nová Lhota,Tuhové závody,jestřábí,nový mlýn,massauer, Slavkovice a Boxberg ( později ještě přibylo nádraţí). Š k o l a: původně patřila Černá školou do Hořic; vlastní školu měla po zřízení lokálie. První učitel: Franz Maurer v letech 1793 aţ 1795, později byl v Malšíně. Druhý učitel: Wenzel Berger v roce 1797. ( O církvi a škole následují ještě vlastní, obsáhlé kapitoly H.) V á l e č n é ú t r a p y: v husitských válkách Černá kaţdopádně utrpěla; husitské houfy přišly v roce 1422 do Hořic a vydrancovaly tam také kostel. V 30 ti leté válce táhly ve dnech 8.aţ 10.března 1641 císařské pluky Brnoy a Burnival ze Slezska do Horního Rakouska přes Černou ( mimo toho 2000 jezdců) a vydrancovaly obec. V červenci 1648 zde způsobily velké škody císařské pluky Werth a Dewald.Také Švédové přišli v roce 1648 do krajiny a vydrancovali Pláničku. ( Alois Prager vesnický hostinský našel v Olšovském lese jezdecké ostruhy z 30 ti leté války v roce 1925 H.) P o ţ á r y: dne 4.července 1886 vyhořelo následkem úderu blesku 5 domů.dopoledne tohoto dne byla silná bouře s krupobitím, které způsobilo velké škody v celém okolí.blesk uhodil do domu č.21 ( Anderl) a zapálil ho.pět domů: č.21,22 ( Gali),23 ( Altrichter), 24 ( Zimmermann) a 25 ( Wattů) vyhořelo.také v jiných obcích byly poţáry; V Horní Plané jedna ţena a v Jenišově jeden selský chasník byli zabiti bleskem. B ř e m e n a a d a n ě p o d d a n ý ch: N e v o l n i c t v í: bylo zrušeno císařem Josefem II. Dne 1.listopadu 1781. R o b o t a: byla zrušena dne 8.března 1786 a změněna na peněţité dávky; pouze dominikalisté

8 ( nájemci panské půdy p.p.) zůstali robotou povinni. P o d d a n s t v í : dne 26.července 1848 vznesl v rakouském říšském sněmu Hans Kudlich poţadavek na jeho zrušení; dne 7.září bylo usneseno o odškodnění pozemkových pánů ( vyvázání pozemků ). O d ú m r t í: v případě úmrtí poddaných, kteří nezanechali poslední vůli anebo byli bezdětní, připadla polovina jejich majetku vrchnosti a vdově připadla druhá polovina majetku.také dědictví zemřelých dětí nepřipadlo sourozencům, nýbrţ vrchnosti.v roce 1562 chtěl Vilém z Roţmberka udělit svým poddaným osvobození od úmrtí ale pouze proti zdvojnásobení dědické daně, coţ občané Černé odmítli.teprve dne 30.května 1709 byli poddaní rychty Černá od úmrtí osvobozeni Johanem Christianem z Eggenberku. N u c e n é m l e t í: všichni obyvatelé si museli nechat semlet obilí ve mlýně, který byl v Černé zřízen v roce 1568. N u c e n ý o d b ě r p i v a: všichni občané museli svoje pivo kupovat v pivovaře, který byl zřízen v Černé v roce 1568 jinak jim hrozily vysoké tresty. D a n ě: vrchnosti byly odváděny daně dědické, pozemkové a domovní. D e s á t k y: ( obilí, zelí, mák, vejce, sýry, ovčí vlna atd.). Také farář dostával část desátků, stejně jako učitel.v roce 1848 bylo odvádění desátků zrušeno. D a n ě: byly zpočátku vybírány nepravidelně, od roku 1552 pravidelně ( pozemky a dům byly odhadnuty a z 1 kopy grošů odhadnuté částky bylo placeno 5 ½ feniku, později 6 pfeniků a potom ještě víc ).Daně byly vybírány panstvím. P i v o v a r: v roce 1568 byl zaloţen a postaven Krčínem, zdatným úředníkem Viléma z Roţmberka pivovar a mlýn.hospody v Horní Plané, Hořicích a Frymburku byly odkázány na odběr piva z Černé.V roce 1605 odebíralo pivo z tohoto pivovaru 48 hospod.aţ do sedmdesátých let 19.století zde byla v provozu sladovna systému Poupě a proto mělo pivo příchuť po kouři. Dne 16.prosince 1571 se zastřelil pivovarský písař ( jméno není známo).v roce 1591 se uvádí jako pivovarský písař Bedva.V letech 1640 aţ 1652 byl pivovarským písařem Tobiáš Koller. V ý s t a v p i v a: v letech 1603, 1650, 1700,: 24 sudů; 1750: 30 sudů; 1800: 33 a ¼ sudu; V letech 1841 a 1850: 38 sudů; 1873: 120 věder ( 1 vědro = 56,589 litru p.p.); 1880: 60 hektolitrů. V y r o b e n é p i v o: v roce 1603: 2 160 sudů pšeničného piva, přitom vyrobená ředina( patoky) byla pouţita pro čeleď v Olšovském dvoře a jinde. V roce 1650: 768 sudů ječného ( červeného) piva, 696 sudů pšeničného ( bílého )piva a 474 věder patoků. V roce 1700: 1 512 sudů pšeničného piva. V roce 1750: 1 290 sudů pšeničného piva. V roce 1850: 2 280 sudů svrchně kvasinkového piva. V letech 1862/63: 1700 věder ročně; 1871/72: 1500 věder; 1873: 17 700 věder; 1880: 10 200 hektolitrů ( hl); 1885: 14 000 hl; 1890: 17 500 hl; 1895: 14 800 hl;1895/96: 18 240 hl; 1897/98: 18 840 hl; 1899: 19 500 hl; 1900: 19 980 hl. C e n y p i v a: v roce 1604 byl 1 sud za 3-4 kopy míšeňské; 1650: 1 sud za 7 zlatých říšských; 1700: za 9 zlatých; 1750: za 10 zlatých; 1800: za 12 zlatých 40 krejcarů; 1850: za 12 zlatých konvenční měny. Ředina(patoky) v roce 1603 za 1 vědro 2 groše 4 pfeniky; v roce 1650 za 3 krejcary. M l ý n: byl zřízen stejně tak Krčínem v roce 1568 pro mlečský poplatek.v roce 1595 se uvádí jako mlynář Girgl ( Jiří p.p.). P a l í r n a k o ř a l k y( lihovar) : byla kníţecí, byla v provozu a je uváděna v letech 1791 a 1841.

9 M y s l i v c i: lesníci v Černé: Andrea Stürzl v roce 1643. R y b n í k y: v roce 1568 vyměřil Krčín pod pivovarem také 2 rybníky, které měly předčít velikostí Olšovský rybník, tento plán ale padl.tehdy byl právě Olšovský rybník vrácen zlatokorunskému klášteru a on chtěl za něj pořídit náhradu. D o l o v á n í t u h y: Březan, pisatel historie Roţmberků, píše o Krčínovi: a ty hory neuţitečné také k uţitku připravil ( citát napsán česky- p.p.). Nebyl by to napsal, kdyby byl nevěděl o pověstech o dolování. Dolování tuhy začalo ovšem teprve v roce 1812. ( Dne 22.září 1912 bylo slaveno 100.výročí zaloţení Tuhových závodů ). V roce 1891: bylo zaměstnáno 630 dělníků, vytěţeno 73 926 q v hodnotě 392.500 zlatých.( Podrobně ve zvláštní kapitole dále). L o ţ i s k a země. r a š e l i n y: v nejnovější době jsou vyuţívána k výrobě sypké rašelinové Ţ e l e z n i c e: místní ţeleznice Budějovice Ţelnava byla otevřena dne 3.července 1892. C h m e l n i c e: pro pivovar byly u Mokré a Olšova zaloţeny chmelnice; byly opuštěny koncem roku 1788. P ř i f a ř e n é o s a d y: J e s t ř á b í, kníţecí popluţní dvůr, vznikl teprve po roce 1768, v roce 1841 vznikla současně ovčárna, kníţecí vápenka u Jestřábí v roce 1729 a 1841 vápencový lom. B o x b e r g, světlinká farní část uváděná jiţ v roce 1668, farní část Černé vznikla od roku 1830. J á m y, jsou poprvé uváděny v roce 1530; patřily s Pláničkou a Novou Vsí ke klášteru Vyšší Brod. P l á n i č k a a N o v á V e s jsou uváděny poprvé v roce 1530. N o v ý m l ý n u Jam, byl postaven vyšebrodským klášterem v roce 1746. M a s s a u e r samota u Mokré, postavená v polovině 19.století, byla přifařena k Hořicím. S l a v k o v, Hirzův statek, uváděný poprvé v roce 1284 ( Budeczlag).V roce 1375 uváděn jménem Slawkow, také Slabs ; tehdy byl nově usídlen na místě staré, zaniklé obce Budeczlag. T u h o v é z á v o d y přešly po svém zaloţení v roce 1812 k faře Černá. N á d r a ţ í Č e r n á H ů r k a, původně Sosnový les, bylo osídleno teprve po otevření ţeleznice dne 3.července 1892. V ý z n a m n í r o d á c i z Č e r n é: D u c h o v n í: Zlatokorunský cisterciák P.Josef Pauer ( zemřel 1770). Kremsmünsterští benediktýni P.Paul Proschko, školní rada, narozen 1837, zemřel?; P.Markus Gabriel, narozen 1852, zemřel?; P.Marian Fischbäck, narozen 1857, zemřel?; Linecký diecézní kněz Johann Eduard, narozen 1809, zemřel?. S v ě t š t í: Proschko,světský učitel v Kremsmünsteru, bratr výše jmenovaného P.Paula Proschko. Lesník a spisovatel Adolf Schimann, narozený 2.února 1850. P o z n á m k a. Tyto uvedené zprávy o vzniku a vývoji obce Černá pocházejí od známého daleko za hranicemi naší domoviny profesora P.Dr.Valentina Schmidta, který si vydobyl velké zásluhy výzkumem historie jiţních Čech.Franz Schmidt( klášterník jménem Valentin ) se narodil dne 5.ledna 1863 v Roţmitále na Šumavě, vystudoval gymnasium v Krumlově, vysokou školu v Praze, působil na různých středních školách, naposled jako profesor dějepisu na německém gymnaziu

10 v Budějovicích od roku 1902 do roku 1921.Jako archivář vyšebrodského kláštera působil potom aţ do své smrti dne 28.března 1927. P o u ţ i t é p r a m e n y: Pangerl: Listář ze Zlaté Koruny Schacherl: Statek Mokrá ( Lesní domovina) Březan: Roţmberská kronika a klima Březan: Ţivot Viléma Petra Voka z Roţmberka Trajer: Historie budějovické diecéze Mareš a Sedláček. Umělecká topografie okresu Krumlov Schmidt: Provoz pivovarů a pivovary v jiţních Čechách Schiller: Čechy ( 13 svazků) Sommer: České království ( 9 svazků) Některé zprávy z hořické matriky, českého musea a z archivu vyšebrodského kláštera. H i s t o r i c k é d o p l ň k y. Čerpáno ze Správa klášterního velkostatku, Zlaté Koruny do válek husitských / psáno česky-p.p) ( 1263 1420) od Emanuela Kubička, S.J.Praha 1914.Ústřední archiv č.4427. S t r a n a 10 2 a: V roce 1268 daroval Hirzo, purkrabí na Klingenberku, panství se 13 vesnicemi, které dostal za věrné sluţby od krále Václava I.. Přemysl Otakar II. Toto darování potvrdil svou listinou sepsanou dne 27.března 1268 v Písku.Toto celé území, hraničící na jiho východě se statkem Boletce, se táhlo jako úzký, dlouhý pruh od Boletic na jihozápad aţ na zemskou hranici.v pozdější době bylo celé toto panství pojmenováno podle obce Mokrá.Tímto územím vedla obchodní cesta podobná Zlaté stezce a na východě, sledujíc vltavským údolím obchodní cestu z Horního Rakouska přes Krumlov do Zlaté Koruny a odtud do Netopíc, kde se spojila se Zlatou stezkou.( V pojednání Obchodní cesty a obchodní centra v jiţních Čechách od Dr.Valentina Schmidta se o tom píše na str.14: Silnice z Ilzstadt do Kolleschlag Peistein Schlägl Aigen Dolní Vltavice Černá Krumlov Budějovice byla původně pouze boční cesta, teprve koncem 16.století byla uznána za pravou cestu): Jméno obce Mýto na Hirzově území, kde bylo ještě ve 13.století vybíráno mýto, vzniklo z tohoto.kdyţ byl ale kolonizací zlatokorunského kláštera vyklučen les aţ na zemskou hranici, bylo vybírání mýta přeloţeno do Dolní Vltavice, která se tehdy jmenovala Hirzow. Hirzovo území ( 1 ½ čtvereční míle) bylo původně úplně české, o čemţ svědčí jména obcí a právě tak doba jejich zaloţení před rokem 1263;obyvatelstvo se ale přece brzo smísilo s německým obyvatelstvem, které dosáhlo převahy; dnes je území ryze německé. S t r a n a 3 6: na Hirzově území, které se stalo v roce 1268 klášterním, se nacházely v tomto roce podle listiny tyto osady: ( bylo vyjmenováno 13 slovanských jmen, mezi nimiţ Na černé řece Na černém potoce Černá. S t r a n a 4 7: celý klášterní majetek byl rozdělen do zaokrouhlených území, tak zvaných rycht.toto rozdělení bylo s největší pravděpodobností rozděleno teprve, kdyţ byla ukončena kolonizace, tedy asi na počátku druhé poloviny 14.století. K rychtě Mokrá a Dolní Vltavice patřilo 10 osad, přitom 3 naposledy uvedené podléhaly daním pouze jednotlivě: 1.Černá,2.Radslav,3.Bliţná,4.Mokrá,5.Dolní Vltavice,6.Hubenov,7.Slavkovice,8.Raveň,9.Vsoskyhof,10.Mirkovice. S t r a n a 6 5: Podle daňového registru z roku 1445 měla Černá osevní plochu 15 lánů / 1 lán = 30 jiter ( 1 jitro = 57,546 arů p.p.)/ Ze Fontes retům Austriacarum Rakouských historických pramenů.vydáno historickou komisí císařské akademie věd ve Vídni.2.oddíl: Diplomataria et acta.37 svazek: listář bývalého cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna v jiţních Čechách.Zpracováno Matthiasem Pangerlem.Vídeň 1872. ( Zámecký archiv v Krumlově č.1074,8).

11 S t r a n a 6 7 9: Černá měla následující slovanská označení: Na černé řece,nachirnie, Černá a byla označena jako villa = vesnice. S t r a n a 17-19: Dne 27.března 1268 potvrdil listinou král Otakar II.v Písku darování, které Hirzo, purkrabí z Klingerberku, učinil klášteru Zlatá Koruna s následujícími vesnicemi: Nakhlenwehore,Vgere,Vmladone,Naochruhle,Vyanka,Nabelem,Chume,Vdirka,Venice,Nemochric h,vhlini, Natschernerece a Nahirzowe.( Originál na pergamenu v c.k. státním a dvorním archivu ve Vídni, s jednou na okraji visící, poněkud poškozenou mincovní pečetí z nezbarveného vosku, na ţlutočervené hedvábné šňůrce.líc pečeti: sedící král na trůně v celé korunovační nádheře; rub: jeden doleva skákající jezdec s praporem a štítem, v němţ je příčné břevno, zatímco na koňské dece viditelném erbu je dvouocasý lev, orel a panter). Podle ústního sdělení ředitele archivu v Krumlově, pana Grosse, měla být Černá zaloţena Hirzem, purkrabím z Klingerberku. S t r a n a 35: tento Hirzo musel patřit k pánům z Klingerberku od Rýna sem přivandrovalým.za jeho věrné sluţby vykonané králi Václavu I., obdrţel od téhoţ statek Mokrou.On zahájil také německou kolonizaci, tento záměr ho konečně dovedl k darování statku Zlaté Koruně.Zemřel dne 13.března 1275 a byl pohřben ve Zlaté Koruně. S t r a n a 32 36: Dne 11.července 1284 potvrdil král Václav II. v Praze Hirzovo darování statků klášteru Zlatá Koruna, za uvedení následujících obcí:mucstat, Jenkezschlag,Diezohzlag,Zkalni,Zahzlini, Mokrie, Juriklag,Klenow, Irzenzlag,Nachirnie(Černá), Budeszlag a Hirzow.V první listině z roku 1268 mají darované vesnice ještě veskrze praslovanské označení, ve druhé ale právě některá německy znějící jména.věkový rozdíl obou listin obnáší pouze 16 let a tak musela být v této době provedena na Hirzově zboţí do roku 1284 ve větší míře germanizace. Srovnání jmen v listině roku 1268 se jmény v listině z roku 1284: 1268: Naklenwe 1284: Klenow Nemochrich Mokrie Natschernerece Nachirnie Nahirzowe Hirzow Pouze u následujících jmen se nechá jednoznačně zjistit dnešní jméno vesnice: Muczstat - Maustadt = Mýto Jenkezlag - Janketschlag = Jankov Zahzlini - Eisengrub = Zahliní Mokrie - Mugrau = Mokrá Nachirnie - Schwarzbach = Černá Hirzow - Untermoldau = Dolní Vltavice Zkalni - Pinketschlag = Skalní Území Dolní Vltavice, potom vesnic Bliţná a Černá, tvoří jiţní a jihovýchodní hranici hirzovského zboţí. Hlavní obcí hirzovského zboţí byla aţ do 15.století, téměř v jeho srdci leţící vesnice Mokrá.Později, pravděpodobně v roţmberských dobách tedy zajisté během 16.století, přešlo hlavní sídlo do Černé, která do dneška zůstala sídlem vrchnostenského úřadu a současně je součástí panství Krumlov, jako vlastnictví kníţecí rodiny Schwarzenberků. ( Originál listiny z roku 1284, psané na pergamenu, je v c.k.dvorním a státním archivu ve Vídni.Na textu je umístěna dvojitá pečeť z nebarveného vosku, zavěšená na zelené a ţluté hedvábné šňůrce). S t a n a 582 a: Černá patřila podle daňového a desátkového registru roţmberského důchodkového úřadu v Krumlově z roku 1513 k rychtě Mokrá, kteráţto rychta spravovala následující osady: Černá, Radslav,Roidschlag, Bliţná, Mokrá,Dolní Vltavice, Hubenov, Klackern,Raveň a dvůr v Olšově.

12 S t r a n a 620: V listině ze dne 16.října 1483 originál na papíře v krumlovském zámeckém archivu pod signaturou 1-3 Rex 3 jsou uvedeny poplatky placené o sv.havlu.z tétolistiny je patrné, ţe Černá s vesnicemi uvedenými na straně 582 a, patří k rychtě Mokrá. P o z n á m k a. Oba výňatky uvedené v kapitole Historické doplňky z uvedených děl, byly opatřeny z kníţecího Schwarzenberského zámeckého archivu v Krumlově..Dobročinným zprostředkováním vrchního ředitele archívu panem Dr.Tannichem, starostou města Krumlova, bylo Jeho Jasností pisateli obecní kroniky uděleno zvláštní povolení, provést potřebný výzkum pro tuto obecní kroniku.pro prostorovou vzdálenost byla tato část práce provedena panem učitelem Leopoldem Eichlerem z Krumlova. Josef.R.Hahnel. D Ř Í V Ě J Š Í M A J E T K O V É P O M Ě R Y. Ú V O D: Z nabídnutého historického přehledu je příslušnost osady Černá k současné vrchnosti patrná.v této kapitole bude nyní vylíčeno, jak se z poddanského poměru vyvinul svobodný majetek, jak se od dřívějších rodů převedla obydlí starousedlých na dnešní majitele a jak pokračoval další vývoj dědictví. Z prvních staletí po vzniku osady nemohlo být nic nalezeno, co by mohlo dát vysvětlení o jménech a majetku obyvatel.první takový doklad je výtah z tak zvaného svitku z roku 1654 ( uloţená v zemském archivu v Praze), která uvádí jména tehdejších obyvatel a něco o jejich majetku.nelze ale zjistit spojitost těchto k majitelům pozdějším, neboť jména jsou odlišná, stejná jména jsou uvedena často dvakrát a označení domů čísly ještě chybí. / Čísla domů byla přidělena teprve v roce 1772 /. Josefinský katastr z roku 1713 a údaje vzaté ze staré pozemkové knihy ( uloţené u okresního soudu v Horní Plané ) vedou v nepřetrţité řadě k nynějším majitelům a jejich majetku. V ý t a h z e s v i t k u z r o k u 1 6 5 4: S e d l á c i 1. Christof Prossko 40 korců pole 2. Simon Gabryel 40 korců pole 3. Jakob Mokrawer 40 korců pole ( č.22) 4. Urban Uhrschläger 20 korců pole 5. Simon Mugkrawer 20 korců pole ( č.19) 6. Andrea s Fenzl 40 korců pole ( Fetzl?) 7. Martin Waczl 20 korců pole 8. Daniel Paus 20 korců pole 9. Bartholomäus Postl 40 korců pole ( č.20?) 10. Matthias Gabriel 20 korců pole 11. Nikolaus Gabriel 20 korců pole 12. Andrea s Serauer 20 korců pole 13. Simon Fetzl 2O korců pole 14. Matthias Prossko 20 korců pole 15. Adam Tersch 20 korců pole ( č.9?) 16. Thomas Orchlygel 20 korců pole O s m i n k o v í s e d l á c i: 17. Bastel Äsl ( bez pozemků) 18. Wenzel Heysl ( bez pozemků) Kdyţ tito jeden druhému je ku pomoci, tak mohou dobře obstát s tkalcovstvím a chovem dobytka dosáhnou velkého výnosu.na půdě se daří pšenici.sedláci mají jednoho, většinou 2, Postl 3 a Jakob

13 Mokrauer dokonce 4 koně; 2 6 volů, 3 7 krav, 2 10 telat, 4 8 ovcí, 2 7 prasat.většinu dobytka má Christof Prossko. V ý t a h z T e r e z i á n s k é h o k a t a s t r u z r o k u 1713: 1. Adalbert Haffner majitel dnes dům č.15 2. Tobias Gabriel majitel dnes dům č.17 3. Adam Finkh majitel ~ č.18 4. Seywaldt Mugrawer majitel a povozník ~ č.19 5. Bernhard Postl majitel a povozník ~ č.20 6. Bartl Gallistl majitel ~ č.21 7. Franz Mugrauer majitel ~ č.22 8. Josef Proschko majitel ~ č.23 9. Mathias Mugrauer majitel ~ č. 1 10. Tobias Gabriel majitel ~ č. 3 11. Gregor Gabriel majitel ~ č. 4 12. Sebastian Proschko majitel ~ č. 5 13. Gregor Mugrauer majitel a povozník ~ č. 6 14. Kaspar Proschko majitel a povozník ~ č. 8 15. Veit Tersch majitel a pláteník ~ č. 9 16. Andreas Watzl majitel ~ č.? 17. Mathias Kitzhofer majitel a pláteník ~ č. 24 / měl 5 korců vrchnostenské půdy ne ale před rokem 1654 / 18. Philipp Watzl osminkový sedlák bez pozemků a krejčí ~ č. 25 19. Stefan Stürzl osminkový sedlák bez pozemků ~ č. 11 P o d r o b n ě j i k j e d n o t l i v ý m. 1. Adalbert Haffner není povozník, ale vydělává potahem ročně 25 zlatých. 2. Tobias Gabriel, právě tak. 5. Bernard Postl, povozník, vydělával řemeslem a s potahem ročně 60 zlatých. 6. Bartl Gallistl, právě takto vydělával ročně 70 zlatých. 13. Gregor Mugrauer, právě tak ročně 60 zlatých. 14. Kaspar Proschko, právě tak ročně 45 zlatých. 15. Veit Tersch, pláteník, nemůţe ale vykonávat řemeslo, protoţe nemůţe být přijat do cechu, jeho výnos z řemesla ale činil 15 zlatých ročně. 16. Andreas Watzl, bez profese, výnos z tkalcovství pro domácí potřebu činil 10-20 zlatých. 17. Mathias Kitzhofer, pláteník, vydělával ročně řemeslem 45 zlatých. 18. Philipp Watzl, krejčí, neměl po celou dobu práci, proto ţádný výdělek. ( čísla uvedená před jménam jsou z roku 1713.Nejsou to čísla domů, tato byla zavedena teprve v roce 1772 ). V ý t a h z e s t a r é P o z e m k o v é k n i h y: Není potřeba ţádného indexu, protoţe tento soudní obvod se sestává pouze z jedné vesnice.stávající index byl proto zde podle obvyklých klášterních přírustků podrobně veden, protoţe se mnohokrát prodává, ţe příslušní posledního majetku neví uvést křestní jméno a příjmení. V dřívějších dobách: Číslo 15. Wirth Číslo 1. Handry 17. Primator 3. Stille 18. Finken 5. Schwarz Ander 19. Schober 8. Motzle 20. Mugrauer 24. Zimmermann

14 21. Anderle 9. Tersche 22. Galle 10. Ceyczer 23. Alt Richter 6. Fetzl 4. Poirmigl 11. Weber 25. Watzl 14. Maurer 28. Rechseisen Schusterhänsl S t r a n a 2: Zmocněn od Jeho velkokníţecí milosti, nejjasnějšího kníţete a pána, pana Johanna Christiana, vévody na Krumlově a kníţete z Eggenberku, pokněţněného hraběte svaté říše římské na Gradišce, hraběte s Adelsberku, pána na Aqulei a Ehrenhausen, vrchního dědičného maršála v Rakousku pod a nad Emţí, vrchního dědičného komořího ve Steyeru, vrchního dědičného nástupce v Kraňsku a Slovinské marce,skutečného tajného rady a komořího, jakoţ toho času vládnoucího vévody na Krumlově, dolejším datem 8.října roku 1704 udělených nejmilostivějších instrukcí pozemkovou knihu panství krumlovského s ohledem téhoţ od nepaměti, se zapsáním daní a jiných smluv tak, aby byly uvedeny, tak aby nové připisování nemělo ţádnou míru více obnoveno býti, především ale k cíli a konci, na to, aby se řádný výtah, co sirotkům na hotových penězích a oddělitelném výtaţku patří.jeho velkokníţecí milost od náboţenských a jiných připadajících peněz tu a tam na rozličných listech z roku na rok vésti, tak sepsati a podle nich jedno i druhé důkladně zpracované býti má.nahlášeným sirotkům s vloţením jejich peněz na úroky, přinášející kapitálové záruky, proto tedy, aby se neustále jejich jmění a dědičské částky rozmnoţovati mohly, kterouţto hodnotu Jeho velkokníţecí milost, nejjasnější kněţna a paní, pani Maria Ernestina, vévodkyně na Krumlově a kněţna z Eggenberku atd., takto uspořádati nechala, aby ona její vykonání se slavnou zdrţenlivostí samotné uspořádati a neprodleně k její největší chvále zde připadající vypracování s ocenění hodnou pílí zapraviti, jak potom nejposlušnějším následkem uděleného nejmilostivějšího rozkazu tato pozemková kniha dne 6.června 1705 zhotovena byla. O s v o b o z e n í o d o d ú m r t í r y c h t y Č e r n á : My, z Boţí milosti Johann Christian vévoda na Krumlově, kníţe z Eggenberku atd. dáváme ve známost a na vědomí, ţe naše, k panství Krumlov náleţející rychta Černá zvaná, co nejponíţeněji prosící, jsme My ráčili co nejmilostivěji a všechny se tam nacházející a k rychtě patřící poddané, od břemene odúmrtí osvoboditi a svobodu jako ostatním našim stejnou svobodu rychtě a obci, jak také plně jejich ţádost a nejponíţenější prosby pro jejich poslušnost a oddanost v milosti přísluší a je od břemene odúmrtí, v níţ doposud byli uvázáni, osvoboditi a vyvázati, také všechny jejich dědice a potomky muţské i ţenského pohlaví takové omilostiti, aby oni tímto jmenovaným odúmrtím odbřemeněni byli;konáme také toto tímto činem tuto zprávu následující povahy a jmenovanou danou podmínkou, ţe sice všichni a ti obyvatelé v uvedené rychtě Černá muţského i ţenského pohlaví všechen jejich statek leţící a pohyblivý majetek při zdravém těle nebo na úmrtním lůţku řádným testamentem a poslední vůlí ať mohou dát a odkázat a přece nikomu jinému neţ takovému, který tedy a při úmrtí zůstavitele, naše nebo našich dědiců a potomstva skutečných poddaných potom bude, přece ale milé dítko se tak stane poddaným a kdyby někam jinam bylo propuštěno pryč, rozumí se pod výše uvedeným, ostatně bude takový bývalý poddaný stejně ať našim trvalým poddaným byl, k otcovskému a mateřskému dědictví připuštěn byl. 2.V případě, ţe muţ a ţena z výše jmenované rychty Černá bez řádně vyhotoveného testamentu a poslední vůle z tohoto světa odejde, tak má sice jejich pozůstalost z toho nám nebo našim dědicům a potomkům podmíněným časem skutečně poddanými chtěli býti, aţ do sedmého pokolení samotných připoutaně po vyloučení světského práva neprodleně se ujmouti, nepříznivě ale, jestliţe takových pokrevně příbuzných, tak ale by děditi nechtěli, zemřelého přes sedmý stupeň rozuměného by chtěli s pokrevním přátelstvím příbuzní pozůstalí našim dědicům a potomkům úplně přistáti a náleţeti.

15 3.Mělo-li by se ale státi a přihoditi,ţe těmto obyvatelům z výše uvedené rychty Černá jeden smrtí sejde a po něm nedospělé děti, které své věci u sebe mají, tak by měl ale sirotkům majetek po jejich otci, ke Krumlovu do našich sirotčích knih zapsán býti a přátelé a uţivatelé dědictví těchto sirotků, kteří si jednou tento majetek vezmou, mají takový jako pouţívaný daně přinášející dluţni býti, aby tento dětem nezmenšovali, nýbrţ plně zachovati měli a aby všechno bylo věrně řádně správcem sirotčího úřadu sirotkům ve vůli střeţeno. 4. Mělo-li by nyní a v budoucnu z nyní postavených domků, nacházející se podruhové, výše jmenované rychty Černá toto vyprávěné jim v milosti udělené osvobození od odúmrtí na místo úmrtí vedle jiných pořádku odpovídajícím a co zvláště jako věrní poddaní dělati a praktikovati mají a sice bez všech jejich moţností mimo neúrodu, drahotu, škody počasím a mrazy a co jiného náhoda přinese.ţeny hašteřivé a jim podobné, bez úmrtí s ničím brzděny a omezovány býti mají, k Havlovi 12 zlatých a 30 krejcarů a k Jiřímu 12 zlatých a 30 krejcarů do našeho krumlovského důchodkového úřadu zaplatiti a správně činiti mají.avšak je toto si pamatovati, kdy za to s vrchnostenským povolením některé nové domácnosti v této rychtě postaveny budou, ţe titíţ majitelé tuto svobodu nevyuţívat mají, nýbrţ daněmi zvýhodněni budou a novou poměrnou daň z odúmrtí dosáhnouti musí, na listině této jsme se vlastnoručně podepsali a naši prostřední kníţecí pečeť úmyslně přitlačiti nechali. Tak dáno na zámku Krumlově 30.července 1709. P e č e ť Johann Christian z E. (tento opis byl doslovně opsán; některá nečitelná slova nemohla být rozluštěna, byla proto napsána přibližně H. ) O d k a z y m a j e t k u : Dům číslo : 1. / 2. Jméno domu: Hanry. 1 6 9 7 : dne 10.dubna převzal dům Matthias Mugrauer za 524 kop ( 1 kopa = 1 zlatý 12 krej carů konvenční měny = 1 zlatý 5 krejcarů rakouské měny). Majetek: 3 koně, 2 voli, 2 krávy, 5 ovcí, 5 prasat, 1 tele, 6 slepic, 1 kohout, 3 okova né vozy, 1 pluh, 1 brány.tento předal svému synovi za 55O kop. 1 7 2 1: Thomas Mugrauer 1 7 4 2: Urban Pihale z Baumhof ( klášter Vyšší brod ) se oţenil se vdovou Katharinou a zaplatil 785 kop 51 krejcarů 3 denáry. 1 7 6 1: Albert Erhart, z Mokré, koupil dům za 658 kop, dluh 311 kop. 1 7 9 9: Ignatz Erhart, jeho syn, převzal dům za 943 zlatých. 1 8 3 1: Franz Erhart, syn předchůdce, převzal dům za 1 500 zlatých.manţelka Anna Erhart, rozená Gabriel z č.15, jejich syn. 1 8 9 7: Johann Erhart převzal dům, oţenil se s Marií, rozenou Proschko ze Slavkovic č.1. 1 9 1 2: prodali toto hospodářství pro špatné hospodaření za 44 000 Korun likvidátorovi majetku Čapkovi a druhům.tito prodali z tohoto hospodářství 31 ha 41 a 90 m2 pozemků.dům, nádvoří s loukou a polem u domu zůstaly.tento dům byl v roce 1912 vyměněn za dům č.6 s nádvořím, loukou a polem u domu s paní Katharinou Gabriel ( viz dům č.6.), která připlatila 6 000 korun, jiný vlastní pozemek od původního domu č.6 si ponechala. 1 9 1 2: dům předán synovi Johannovi Gabrielovi, ţenatému s Annou, rozenou Wenzl. 1 9 1 4: z Jam č.1 pocházející Johann Gabriel zemřel dne 3.listopadu 1914 v ruském válečném zajetí. 1 9 1 8:: se oţenil Franz Gabriel, bratr Johanna Gabriela, se vdovou Annou Gabriel. Dům číslo: 3. Jméno domu: Stiedl. 1 6 9 5: dne 27.ledna převzal tento dům Tobias Gabriel za 350 kop.

16 Majetek: 2 koně, 2 voli, 2 roční volci, 3 dojnice, 2 ovce, 4 prasata, 6 slepic s kohoutem, 1 okovaný vůz a 2 vozy ţebřinové, 2 pluhy a brány. 1 7 5 2: Ignatz Gabriel, vnuk Tobiase Gabriela, převzal dům za 350 kop. 1 7 8 3: Franz Gabriel, jeho syn, převzal dům za 474 kop. 1 8 1 1: Johann Gabriel, jeho syn, převzal dům za 1 000 zlatých. 1 8 5 9: Ignatz a Maria Gabriel převzali dům za 2 226 zlatých. 1 8 7 4: zemřel Ignatz Gabriel,vdova Marie Gabriel se opět provdala v roce 1 8 7 5: jejímu muţi Josefu Gabrielovi nebyl na domě připsán ţádný podíl, nýbrţ pouze výměnek. 1 8 9 7: převzal dům Josef Gabriel jako syn z 1.manţelství, byl ţenatý s Marií, rozenou Refer z Bliţné č.1. 1 9 2 9: na domě bylo přistaveno poschodí nákladem 17 000 Kč. Dům číslo 4: Jméno domu: Boir Migl 1 6 9 0: dne 6.dubna převzal dům Gröger Gabriel za 150 kop. Majetek: 1 kůň, 2 voli, 1 kráva, 5 slepic, 3 ovce, 1 okovaný vůz. 1 7 1 6: Sebastian Meisetschläger z Krejčovic ( okr.prachatice p.p.) se oţenil se vdovou, která pro dluhy nemohla hospodařit, dům převzal za 156 kop. 1 7 3 4: Klement Reitinger převzal dům za 165 kop. 1 7 4 1: Mathias Gallistl z Černé se oţenil s vdovou po Klementovi Reitingerovi, za dům vyplatil 247 kop 15 krejcarů 4 denáry. 1 7 7 7: Thomas Schöllner ( nejbliţší Gallistlův příbuzný) převzal dům za 388 zlatých. 1 8 6 4: Anton Schellner a Anna, rozená Kems z bělé. 1 9 0 4: Johann Schellner, syn předchůdce, prodal toto hospodářství likvidátorovi majetku Čapkovi a druhům.johann Schellner se zakoupil v Lindě u Německého Rychnova. Prodejní cena 10 000 korun.od tohoto hospodářství prodali likvidátoři majetku 17 ha 19 a 68 m2 pozemků. 1 9 0 4: Dům se zbytkem pozemků koupil Johann Scheiterbauer z č.29.kupní cena 8 000 korun.výměra pozemků 10,7378 ha. Dům číslo 5: Jméno domu: Schworz Oundri 1 7 0 1: dne 1.dubna převzal dům Sebastian Proschko za 236 kop. Majetek: 2 koně, 4 voli, 2 krávy, 1 tele, 3 ovce, 1 chovné prase, 1 okovaný vůz, 1 vůz ţebřinový, 1 pluh ţelezný. 1 7 3 0: Ambros Proschko, syn předchůdce, převzal dům za 236 kop. 1 7 5 7: Mathias Proschko, syn předchůdce, převzal dům za 250 kop. 1 8 0 1: Josef Proschko, syn předchůdce, převzal dům za 400 zlatých. 1 8 3 5: Johann Pollak, převzal dům za 800 zlatých. 1 8 6 5: Josef Pollak, syn předchůdce, převzal dům po vdově Barbaře Pollak za 1 840 zlatých, jeho manţelka byla Josefa. 1 8 9 7: Franz Pollak, syn předchůdce, manţelka Josefa, rozená Faschingbauer z Černé č.25. Dům číslo 6: Jméno domu: Fetzl 1 7 0 5: dne 23.ledna nastoupil na majetek Gröger Muggerauer za 300 kop. Majetek: 2 koně, 1 jednoroční hříbě, 2 velcí a 2 malí voli, 3 dojnice, 8 ovcí, 3 prasa ta,1 ½ okovaného vozu, 1 vůz ţebřinový, 1 ţelezný pluh. 1 7 3 4: Kylian Muggerauer, syn předchůdce ( předal pro chudobu a dluhy). 1 7 3 9: Ambros Gabriel koupil dům za 300 kop. 1 7 7 4: Adalbert Gabriel, syn předchůdce, převzal dům za 472 kop. 1 8 0 8: Franz Gabriel, syn předchůdce, převzal dům za 600 zlatých.

17 1 8 5 1: Johann Gabriel, syn předchůdce, převzal dům za 1 200 zlatých, manţelka Marie. Vdova Maria Gabriel se znovu provdala za Franze Schellnera, hospodáře v Černé.1 8 1 8 8 7: dne 14.dubna byl dům předán synovi z 1.manţelství Johannu Gabrielovi za 5 000 zlatých, byl ţenatý s Katharinou, rozenou Gabriel z Černé č.17. 1 8 9 6: po smrti Johanna Gabriela přebírá hospodářství vdova Katharina sama; odhadní cena 5 124 zlatých 74 krejcarů. 1 9 1 2: vyměňuje majitelka dům, dvůr, louku a pole u domu za dům č.1 se stejným příslu šenstvím s podrţením vlastních pozemků proti doplacení 6 000 korun ( viz dům č.1) a předala svému synovi Johannovi. 1 9 1 2: kupuje vyměněný dům likvidátor statků Čapek včetně pozemku u domu a sice včetně větší stranu domu kovářský mistr Johann Tschunko ( Jakschův syn z Kumu u Kájova) za 9 376 korun; jeho manţelkou je Anna Lepschi z Nové Vsi. 1 9 2 6: přebírá dům jejich syn Franz Tschunko, kovářský mistr, ţenatý s Marií Lang z Černé č.19. 1 9 3 0: přístavba a nadstavba poschodí nákladem 16 000 Kč. Dům číslo 7: K o v á r n a - viz str. Dům číslo 8: Jméno domu: Motzl. 1 7 0 5: dne 10.února přebírá dům Kaspar Proschko za 252 kop. Majetek: 2 koně, 2 voli, 2 krávy, 2 telata, 6 ovcí, 4 stará a 4 mladá prasata, 2 okované vozy a 1 vůz ţebřinový a 1 ţelezný pluh. 1 7 4 0: Wenzel Proschko, syn předchůdce. 1 7 7 7: Veit Proschko, starší syn předchůdce( mladší byl neschopný hospodařit) za 300kop 1 8 1 4 : Adalbert Proschko,syn předchůdce,přebírá dům za 350 zlatých. 1 8 6 0: Josef Proschko, syn předchůdce, přebírá dům za 2 218 zlatých;zemřel v roce 1863 ( Josef Proschko přebírá po Georgovo Proschko, který 1859 zemřel, ale majetek byl ještě připsán na Adalberta Proschko). 1 8 6 3: Josef a Katharina Proschko převzali dům za 3 000 zlatých. 1 8 8 4: Franz Gabriel koupil majetek od Kathariny Proschko. 1 8 8 7: Anna Gabriel, dcera předchůdce, převzala dům a provdala se za Michaela Leichtnera z Dolní Vltavice. 1 9 2 0: Karl Osen z domu č.10 v Černé, původem ze Ţelnavy, se oţenil s dcerou Michaela Leichtnera, Theresií Leichtner a převzal hospodaření na domě č.8 Dům číslo 9: Jméno domu: Tersch. 1 6 7 6: dne 17.června převzal dům Veit Tersch za 260 kop 30 krejcarů. Majetek: 2 koně, 2 voli, 2 krávy, 4 ovce, 2 prasata, 1 kohout se 3 slepicemi, 2 okované vozy, 1 pluh s branami. 1 7 2 5: Lukas Tersch, syn předchůdce, převzal dům za 266 kop 30 krejcarů. 1 7 2 9: Valentin Fink z Černé převzal dům za 353 kop 30 krejcarů, oţenil se s vdovou Kunigundou po Lukasovi Terschovi. 1 7 4 1: Lukas Kropshofer z rychty Polná, převzal dům za 315 kop 48 krejcarů, oţenil se s nově ovdovělou Kunigundou. 1 7 7 9: Galle Fink, nevlastní syn předchůdce, převzal dům za 368 kop. 1 7 8 9: Johann Neubauer se oţenil se vdovou po Gallu Finkovi a převzal dům za 368 kop. 1 8 1 4: Franz Fink, nevlastní syn předchůdce, převzal dům za 368 kop. 1 8 5 3: Matthias a Maria Fink, převzali dům za 1 550 zlatých.johann Weiss z Hůrky dům koupil ( byl nějakou dobu poslancem zemského sněmu). 1 9 0 8: prodal Weiss hospodářství českému řezníkovi Franzovi Hyskovi z Černé č.38 a

18 Emanuelovi Massanetzovi z Velešína, kaţdému polovinu, za 20 000 Korun.Od Hospodářství bylo prodáno 7,5299 ha pozemků. 1 9 1 4: prodal Franz Hysek dům se zbývajícími pozemky za 12 000 korun Franzovi Jungwirthovi z Pěkné č.15 a manţelce Anně, rozené Kolmberger z Pěkné. 1 9 1 5: zemřel Franz Jungwirth na následky války. 1 9 1 9: se vdova provdala za Johanna Winklera z Horní Borkové. Dům číslo 10: Jméno domu: Tschejtscher. 1 6 9 9: dne 7.ledna převzal dům Egydi Lang za 70 kop 50 krejcarů 6 denárů. Majetek: 2 koně, 2 voli, 1 špatná dojnice, 1 ovce, 2 prasata, 1 kohout, 3 slepice, 3 korce ţita, 1 korec ječmene, 3 korce ovsa,1 korec lněného semene, ½ okovaného a ½ ţebřinového vozu; za 238 kop 24 krejcarů. 1 7 0 7: Andreas Watzl z Bliţné, který se včetně své ţeny poddal do odúmrtí / vdova po Langovi dostala výměnek). 1 7 1 2: Urban Gabriel z Černé se oţenil, s vrchnostenským dovolením, se vdovou Elisabethou a za dům sloţil 311 kop 2 krejcary ţ denárů. 1 7 3 3: Jakob Guntzl z Mýta se sem poddal do odúmrtí, zaplatil za dům 249 kop 34 krejcarů 2 denáry. 1 7 7 6: Blasius Guntzl, syn předchůdce, převzal dům za 230 kop. 1 8 1 3: Franz Guntzl, syn předchůdce, převzal dům za 300 zlatých. 1 8 4 9: Johann a Katharina Wolf ( Katharina je dcerou předchůdce) převzali dům za 1 900 zlatých. 1 8 5 1: Raimund Watzl z Hořic ( Johann Wolf pod kurátorem Matthiasem Erhartem prodal dům za 3 376 zlatých); Wolf byl řezník a koupil si dům ve Frymburku. 1 8 5 5: prodala dům Katharina Wolf, rozená Guntzl, Josefovi Naderovi. 1 8 9 9: předal tento dům včetně hostinského řemesla svému synovi Wenzelovi Naderovi; ten se v roce 1901 oţenil s Theresií Osen, rozenou Kloiber ze Ţelnavy. 1 9 1 1: dne 9.června zemřel Wenzel Nader, vdova Theresie Nader hospodařila se svými syny aţ do své smrti 21.září 1920. 1 9 2 0: dne 25.října přebírá dům její syn z 1.manţelství Johann Osen za 23 000 Kč; dne 29. října 1920 se oţenil s Aloisií Pils z Mokré. Dům číslo 11: Jméno domu: Wognerheisl 1 6 9 9: dne 1.ledna převzal dům Stephan Stierl za 100 kop. Majetek: 1 kráva. 1 7 1 7: Matthias Nader se oţenil se vdovou předchůdce Sophií.Sloţil 101 kop 28 krejcarů. 1 7 4 6: Andreas Katzlinger ( muţ Barbary Nader, dcery předchůdce),pocházel z Dolní Vltavice, za dům sloţil 100 kop. 1 7 7 9: Mathes Katzlinger, syn předchůdce, převzal dům za 116 kop 40 krejcarů. 1 8 2 4: Johann Mayr převzal tuto chalupu do 24 letého nájmu, oţenil se s vdovou po Josefu Katzlingerovi, sloţil jako pachtovní kauci 120 zlatých. 1 8 2 8: Leonard Schlabschy koupil od poručnictví Josefa Katzlingera hospodářství za 560 zlatých. 1 8 2 9: Matthias Pollak koupil dům od Leonarda Schlabschyho za 560 zlatých 6 krejcarů. 1 8 4 4: Matthias Pollak, syn předchůdce, převzal dům za 520 zlatých. 1 8 5 1: Katharina Pollak, vdova po předchůdci, převzala dům za 600 zlatých. 1 8 6 2: Johann Pollak, syn předchůdkyně, převzal dům za 600 zlatých. 1 8 9 9: Johann Tschunko, kovářský mistr z č.6 a 7, koupil dům za 2 186 zlatých 45 krejcarů 1 9 2 6: dům dědí jeho dcera Maria Tschunko, provdaná za Aloise Pöchmanna z Hor u Bělé 1 9 2 8: dne 28.srpna odnesla bouře střechu včetně krovu přes 50 m daleko k potoku.nák-

19 lady na opravu činily 4 180 Kč. 1 9 3 0: koupil dům Rudolf Hafner z č.21 za 19 000 Kč, provedl přestavbu za 12 000 Kč. Dům číslo 12. Jméno domu: Hirterhäusel. Tento dům náleţel jako společný majetek 17 majitelům a byl těmito před staletími postaven.obýván byl současným pastýřem krav.aţ do roku 1870 se páslo společně. Poslední pastýř, který tu bydlel, se jmenoval Johann Erhart.Potom byl dům obýván nájemníky. 1 7 9 3: dům vyhořel a byl opět postaven. 1 9 2 8: koupil dům dělník v pivovaru Karl Köppl za 10 000 Kč, který ho nechal nákladem 40 000 Kč úplně přestavět. Dům číslo 13: Jméno domu: Stiedl Luis. Tento dům byl jako č.12 starý pastýřský domek a majetkem 17 majitelů.obýván byl současným pastýřem volů, jako poslední je jmenován Wenzel Gabriel. 1 8 9 9: dům vyhořel.spáleniště bylo prodáno za 600 zlatých synovi lázeňského z č.3 Aloisovi Gabrielovi, který nechal dům postavit.jmenovaný byl zaměstnán jako horník v tuhových dolech, kde byl při práci zasypán, utrpěl zlomeninu nohy a zhmoţděniny, které měly za následek trvalé ochrnutí. Dům číslo 14: Jméno domu: Schneiderpeter. 1 6 7 7: dne 20.dubna bylo vdově po Tobiasovi Hauerovi uděleno povolení vystavět si na o- becním pozemku domek č.14. 1 7 0 6: předala domek pro stáří své provdané dceři Barbaře Petermaier za 50 kop. 1 7 3 0: koupil dům Johann Pröll za 162 kop 51 krejcarů 3 denáry. 1 7 3 4: Nikolaus Mugrauer z Hostinova se oţenil s dcerou Magdalenou a převzal dům za 128 kop 34 krejcarů 2 denáry. 1 7 4 3: Lorenz Kropsbauer ( z kláštera Vyšší Brod ) se oţenil se vdovou a převzal dům za 152 kop 32 krejcary a 4 denáry. 1 7 7 9: se ţenatý syn před připsáním domu oběsil, jeho vdova se provdala za Galle Finka, který dům převzal za 184 kop. 1 7 8 7: Adalbert Höpfler, dítě sestry Galle Finka, převzal dům za 150 zlatých. 1 8 2 1: Adalbert Höpfler, syn předchůdce, převzal dům za 100 zlatých. 1 8 2 7: Franz Wagner, 20 ti letý nájem, oţenil se s vdovou Theresií, převzal dům za 150 zl. 1 8 6 9: Rosalia Höpfler, dcera předchůdkyně Theresie Höpfler-Wagner. 1 8 7 9: Marie Watzl, rozená Höpfler, provdala se za Petera Watzla z Kyselova. 1 9 0 6: Franz Watzl, syn předchůdce, odprodal dům zpět za 3000 korun svému otci 1 9 1 3: Peterovi Watzlovi, protoţe jeho tchán pro něho koupil starou kovárnu v Bliţné. 1 9 1 8: Alois Watzl, syn Petera Watzla ţenatý s Marií, rozenou Wimberger z Kozí Stráně. 1 9 2 4: Marie, vdova po Aloisi Watzlovi, prodala dům Johannovi Kurzovi, krejčovskému mistrovi z Černé ( pocházel ze Spálence, okr.prachatice, byl ţenatý s Amálií, rozenou Iroschek z Radvanovic, okr.prachatice ) za 10 000 Kč, který ve stejném roce nákladem 19 000 Kč úplně přestavěl. Dům číslo 15 / 16: Jméno domu: Dorfwirt. 1 6 9 0: dne 13.ledna převzal tento dům Adalbert Haffner za 500 kop grošů a na to sloţil ihned 60 kop, v druhé splátce 30 kop 3 krejcary 20 denárů a v roce 1705 sloţil další splátku 206 kop, zbytek v roce 1719 a dům byl zcela splacený.poté, co tento Adalbert Haffner svůj majetek úplně zaplatil,zemřel, před svým koncem ale udělal testament a jmenovaný majetek odkázal včetně polí, luk a osetých ozimů, potom 1 pár

20 koní,2 páry volů, 3 krávy, 1 okovaný vůz, 1 vůz ţebřinový, 1 pluh s branami a zbývající úplné domácí nářadí, svému manţelskému synovi Philippovi Hafnerovi a tento převzal dům v hodnotě předcházející částky 500 kop. 1 7 3 4: Philipp Hafner zemřel, dědičkou je jeho vdova Maria, převzala dům za 500 zlatých, provdala se za Matthiase Watzla z Radslavi, který sloţil 531 zlatých. 1 7 7 8: Johann Watzl, převzal dům za 500 zlatých. 1 8 2 8: Albert Watzl, převzal dům za 2 035 zlatých 12 krejcarů. 1 8 4 8: Adalbert Watzl, převzal dům za 500 zlatých. 1 8 7 8: Marie Mündl, přijatá dcera předchůdcova, se provdala za Josefa Fischbäcka.Johann Fuchs se oţenil po jeho smrti s jeho vdovou Marií. 1 8 9 9: Alois Payer z Kyselova z Modi se oţenil s manţelskou dcerou Josefa a Marie Fischbäck Fuchs a přiţeněním převzal toto hospodářství. Dům číslo 17: Jméno domu: Primater. 1 6 7 0: dne 26.července převzal dům Thobias Gabriel za 230 kop; zemřel v roce 1716. Majetek: 3 koně, 1 pár středních volů, 2 krávy, 6 ovcí, 2 prasata, 2 okované a 1 ţebřinový vůz, 1 plu s branami. 1 7 1 6: Rudolf Gabriel, syn předchůdce, zdědil majetek za 230 kop, zemřel v roce 1747. 1 7 4 7: vdova Theresia se provdala za Matthiase Proschko, který převzal dům za 432 kop 28 krejcarů 4 denáry. 1 7 7 1: Mathes Gabriel, jako nevlastní syn předchůdce, převzal dům za 459 kop. 1 8 2 0: Albert Gabriel, syn předchůdce, převzal dům za 720 zlatých. 1 8 5 1: Franz Gabriel, syn předchůdce, převzal dům za 1 200 zlatých. 1 8 9 2: Josef Gabriel, syn předchůdce,jehoţena byla Marie, rozená Kindermamm z Jelmu č.12 u Horní Plané. 1 9 2 8: Josef Gabriel, syn předchůdce, oţenil se s Katharinou Fischbäck ( dcera Widiho z Pláničky č.7). Dům číslo 18: Jméno domu: Fink. 1 6 7 0: dne 3.dubna převzal dům Adam Fink za 460 kop. 1 7 2 4: Leonard Fink převzal dům za 460 kop. Majetek: 2 koně, 4 voli, 3 krávy, 7 ovcí, 7 prasat, 1 kohout,6 slepic, 3 okované vozy a 1 pluh s branami. 1 7 4 1: Ambros Proschko se oţenil s vdovou po Leonardu Finkovi, sloţil 540 kop 3 krej. 1 7 7 3: Josef Watzl koupil dům za 630 zlatých. 1 8 0 8: Albert Watzl, syn předchůdce, převzal dům za 630 zlatých. 1 8 5 6: Franz Watzl, syn předchůdce, převzal dům za 4 600 zlatých. 1 8 9 4: Johann Watzl, syn předchůdce, oţenil se s Krescentií, rozenou Hofman ze Ţlábku č.8. 1 9 2 3: byly přestavěny jiţ zchátralé stáje nákladem 20 000 Kč. Dům číslo 19: Jméno domu: Schober. 1 6 8 6: dne 14.května převzal dům Seywald Mugerauer za 200 kop. Majetek: 2 koně, 2 voli, 2 krávy,6 ovcí, 2 prasata, 1 kohout, 2 slepice, 2 okované vozy, 1 ţelezný pluh. 1 7 2 4: Zacharias Muggrauer, převzal dům za 200 kop;zemřel roku 1759. 1 7 5 9: Albert Höpfler z Mýta se oţenil s Annou, dcerou Zachariase Muggrauera a převzal dům za 200 zlatých.pro stáří a špatné oči nemohl hospodařit, předal proto dům: 1 7 7 9: Klementovi Höpflerovi, svému synovi, za 233 zlatých 20 krejcarů. 1 8 1 1: Matthias Höpfler, syn předchůdce, převzal dům za 400 zlatých;zemřel roku 1866.