Houby při podpoře imunity organismu člověka



Podobné dokumenty
zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Glukany. 1. Biochemie účinné látky

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

CZ.1.07/1.5.00/

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Funkce imunitního systému

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Imunitní systém.

ZÁZRAČNÉ HOUBY V KOSTCE - ZDRAVI-VITAMINY-DOPLNKY - vitamínové doplňky a alternativní medicín

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Expertní zpráva. Přírodní imunostimulátor

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Velký firemní mítink VITASTAR. Imunitní systém organismu Adaptace na prostředí Adaptogeny. Brno, hotel Voroněž MUDr.

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Hnojník obecný. Coprinus comatus

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Játra a imunitní systém

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

ß - glukany vyšších hub v prevenci a terapii Diplomovaný farmaceutický asistent

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

MUDr Zdeněk Pospíšil

P R O B I O T I C K Ý D O P L N Ě K S T R A V Y

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Fyziologická regulační medicína

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Léčivé účinky vybraných léčivých hub. Ing. Ivan Jablonský, CSc.

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Rostliny a houby tradiční čínské medicíny. Pavel Valíček

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

CZ.1.07/1.5.00/

FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Výukové materiály:

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

NUTRILITE DOUBLE X a NUTRILITE Daily

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

imunologie vznikla z mikrobiologie

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

Intracelulární detekce Foxp3

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

PŘÍBALOVÉ INFORMACE ANNOVET

Základy FRM v interní medicíně

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Metody testování humorální imunity

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Základní vyšetření likvoru

Metody testování humorální imunity

Imunologické metody fagocytóza, stanovení oxidačního metabolismu, chemiluminiscence, baktericidní test

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Transkript:

Houby při podpoře imunity organismu člověka Pojmem imunomodulace rozumíme medicínskou intervenci do imunitního systému zaměřenou pozitivním směrem, tj. ve smyslu ochrany organizmu, reparace odchylek případně na stimulaci dílčích mechanizmů imunity s cílem udržet integritu organizmu. Rozlišujeme několik typů imunomodulátorů Vakcinace Enzymoterapie Působení polynukleotidů Látky získané z bezobratlých Látky získané z rostlin. Mezi látky získanými z rostlin patří glukany. Některé houby patří podle obsahu specifických účinných látek do skupiny organismů, jejichž plodnice či mycelia nazýváme jako immunoceuticals, to znamená, že podporují imunitu organismu. Staří Egypťané roku 3000 př.n.l. věřili, že houby jsou posvátnou potravou prodlužující život.. U mumie ledového muže Oetziho let objevené v Alpách staré 5000 byl nalezen pytlík se sušenými houbami. Využití hub v boji proti rakovině je známé již po dlouhou dobu v Japonsku, Koreji, Číně, Rusku, USA a Kanadě. Nejstarším psaným dokumentem zmiňujícím léčivé účinky hub je indické pojednání staré 5 000 let. Podle staré japonské legendy tamní divoké opice nikdy netrpěly rakovinou, vysokým krevním tlakem a cukrovkou a to proto, že sbíraly a pojídaly pravidelně houbu šiitake. Tato legenda vnukla myšlenku japonským vědcům studovat složení houby a její medicinské účinky. Bylo studováno více než 7 000 kultur na obsah protirakovinných látek. U více než 50 druhů byly působky s protirakovinnými účinky zjištěny. Jedny z nejvíce probádaných účinných látek jsou glukany. Buněčná stěna většiny hub je složena z glukoproteinů, chitinu, beta-glukanů, a alfa glukanů. Glukany jsou složeny z molekul glukózy spojených glykosidickými vazbami. Jedna molekula glukózy může být spojena kovalentními vazbami s více než dvěma dalšími molekulami glukózy, takže vznikají silně větvené makromolekuly Ty mají ohromnou schopnost pojmout a přenést značné množství informací vzhledem četným možnostem kombinací vazeb a molekul. Makromolekulu glukanu tvoří základní lineární páteřová osa. Způsobem napojení a počtem bočních řetězců se jednotlivé glukany odlišují jak strukturou tak následně i léčivými účinky. Mezi nejúčinnější patří beta 1,3 glukany. Alfa glukany nevykazují žádnou nebo jen slabou aktivitu. Se vzrůstající molekulovou hmotností se zvyšuje i účinnost glukanů. Glukany hrají významnou roli v podpoře imunity organismu člověka: Stimulují nespecifické rezistence vůči infekcím, nádorům a radiačnímu poškození. Zachycují volné radikály působící vznik zhoubných nádorů. Snižují vedlejší účinky chemoterapie. V USA byla prokázán jejich možnost využití proti bioterorismu (v kombinaci s antibiotiky, byly schopny u naočkovaných zvířat zlikvidovat nákazu antraxem) Wasser se domnívá, že houbové polysacharidy lze považovat za modifikátory biologické reakce (biological response modifiers). Tyto modifikátory BRM lidské tělo nepoškozují a nezpůsobují mu žádný stres, ale naopak mu pomáhají adaptovat se na různé stresy prostředí. Mají podobný účinek jako dnes velmi populární výtažky z rostlin Astragalus (kozinec) a Echinacea (třapatka). 1

Mechanismus působení glukanů spočívá v tom, že podporují všechny systémy organismu - nervový, imunitní i hormonální. Neatakují rakovinové buňky přímo, ale aktivují různé imunitní reakce organismu. Posilují částice imunitního systému a to tak že: Urychlují samotné tvorby lymfocytů v kostní dřeni Zvyšují aktivitu leukocytů první linie imunity - makrofágů a stimulují fagocytózu Stimulují aktivitu leukocytů druhého pásma imunity a to - T-lymfocytů a udržují rovnováhu mezi leukocyty Th-1 a Th-2 Glukany se používají buď formou potravy v přirozené stravě jako houby nebo ve formě tablet ze sušených hub případně jako čisté glukany. V některých případech lze čisté glukany podávat formou injekcí. Houbové glukany v podílu 0,5 2% jsou dnes součástí řady běžných kosmetických přípravků a plní úkol udržování optimální vlhkosti pokožky a vykazují protizánětlivé účinky. Je na místě vysvětlit úlohu glukanů v imunitním systému.makrofágy mají specifické receptory, které rozpoznají glukan. Fagocyty (makrofágy, monocyty a granulocyty) mají řadu povrchových receptorů., které dovedou tyto glukany zachytit. Obvykle jde o receptory, které rozlišují jednotlivé sacharidové jednotky. Význam této interakce spočívá především v aktivaci makrofágů, které zajišťují nespecifickou imunitu. Tento receptor je tvořen proteinovým komplexem.. Dojde-li k setkání makrofágu s b-1,3-d-glukanem, molekula se naváže na makrofág prostřednictvím specifického receptoru a makrofág se aktivuje. Aktivace představuje následující děje: zvýšení fagocytární funkce makrofágu uvolňování primárních i sekundárních cytokinů (IL-, IL-2,IL-6, ) uvolňování interferonů aktivace buněk specifického imunitního systému: T a B buňky Aktivované makrofágy se spolu s dalšími uvolněnými cytokiny podílejí na nespecifické imunitě: fagocytární funkce má význam při eliminaci cizorodých látek v těle organismu; virové, bakteriální, plísňové a parazitární infekční onemocnění; snížení hladiny přebytečných látek z výživy (např. cholesterol apod.) nebo přebytečných hormonů (při fyzické či psychické zátěži) atd. uvolňování cytokinů a dalších stimulačních látek se uplatňuje při léčbě onemocnění imunitního systému; léčbě zhoubných nádorů, HIV infekce, UV záření atd. Každý z receptorů spouští jinou činnost fagocytů. Mnoho receptorů rozpoznává a váže cizorodé struktury jako jsou mikroby, viry a kvasinky. Některé receptory vpravují do těchto vetřelců rozpoznávací sérum opsinin. Fagocyty a další částice přirození zabíječi (natural killers) mají ale také povrchové receptory rozpoznávající a vážící beta 1,3 glukany. Úspěch glukanů jako imunomodulátorů je dán jejich schopností zprostředkovat vazbu na tyto receptory. Glukany s více vazebnými místy jsou nejúčinnější imunomodulátory. Schopnost imunitního systému rozeznat glukany je dána v průběhu evoluce všem živočichům od bezobratlých až po člověka. Glukan vedle aktivačního účinku na makrofágy působí jako zachycovače volných radikálů a antioxidační látka. Z volných radikálů má nejvyšší afinitu k volným hydroxylovým radikálům. Tento účinek se velmi příznivě projevuje při profylaxi z ozařování nebo při léčbě onemocnění z ozáření. Volné radikály vznikají i z nesprávného stravování nebo při nadměrné 2

konzumaci potravin s konzervačními látkami. Proto jsou glukany vhodnými potravinovými doplňky pro korekci tvorby volných radikálů vzniklých z potravin. Molekula b-1,3-d-glukan podporuje i specifický imunitní systém prostřednictvím uvolněných cytokinů, které aktivují a stimulují proliferaci a diferenciaci T i B buněk, což se příznivě projevuje zejména při léčbě infekčních onemocnění. Glukany se odlišují svými postraními řetězci, které jsou specifické pro jednotlivé druhy hub podle původu a to Schizophilan z klanolístky (Schizophillum commune), Lentinan z šiitake (Lentinus edodes), Pleuran z hlívy (Pleurotus ostreatus), Skleroglukan (Sclerotium glucanicum). Přehled glukanů zjištěných v některých houbách Druh houby Šiitake (Lentinus edodes) Trsnatec lupenitý (Grifola frondosa) Outkovka pestrá (Trametes versicolor) Klanolístka (Schizophyllum commune)o Hlíva (Pleurotus ostreatus) Sclerotinium sclerotiorum) Název glukanu Lentinan Grifolan, GRN, Grifron-D Krestin, (PSK), PSP (polysacharid Kureha) Schizophylan, SPG Pleuran Skleroglukan (SSG) Lentinan zvyšuje účinnost cis-platiny jako cytostatika. Lentinan a SPG byly v Japonsku zavedeny jako standardní součást léčby některých nádorů. Glukany z Cordyceps a Ganoderma chrání játra a ledviny v pokusech s chemoterapií laboratorních zvířat. PSK účinkuje jako antioxidant svojí schopností stimulovat tvorbu superoxidu dismutázy (SOD) což je nejvýznamnější antioxidační enzym v těle. Účinky glukanů: imunostimulační antiinfekční protinádorové radioprotektivní. 3

Struktura glukanu má mimořádný význam při aktivaci imunitního systému. Rozhodující jsou proto postranní řetězce vycházející z hlavního řetězcem. Četnější větvení glukanu a jeho vyšší molekulová hmotnost zvyšuje aktivaci imunitního systému. Buňky makrofágů dovedou pomocí receptorů (cytokinů) rozeznat rozdíly mezi jednotlivými glukany a podle toho i reagovat. ( Sklerogukan je produkt houby Sclerotinia sclerotiorum, Lentinan vytváří houby Lentinus edodes a Schizophyllan houba Schizophyllum commune. NBG je glukan vyrobený z kvasinek) 4

Jak působí glukany na imunitní systém? Především tak, že glukany jsou rozeznávány leukocyty pomocí specifických receptorů. Receptory jsou očima a ušima těchto buněk. V závislosti na to, který z receptorů je zapojen, tak leukocyt reaguje. Mnoho receptorů zodpovídá za rozpoznání a vazbu na cizorodé struktury jako jsou mikroby, viry, kvasinky a parazity. Buďto tyto struktury zakonzervuje a nebo do nich vpraví rozpoznávací séra opsininy. Fagocyty a buňky přirozených zabíječů mají receptory rozpoznávající glukany.receptory se vážou na glukanový řetězec a úspěch glukanu spočívá v imunostimulaci na tento receptor. Nejvyšší imunostimulaci vykazují glukany s vyšším počtem vazebných míst postranních řetězců. Glukany působí na leukocyty jak první (makrofágy) tak i druhé ( lymfocyty přirození zabíječi) obranné linie organismu. Jak se projeví interakce mezi glukanem a jeho receptory na leukocytech? Leukocyty (monocyty, makrofágy) a přirození zabíječi mají povrchové receptory specificky rozeznávající jednotlivé glukany. V závislosti na koncentraci beta 1.3 D glukanů se buňky přímo aktivují a buď začnou produkovat zvýšené koncentrace baktericidů a nebo se stávají Jakmile se setká makromolekula glukanu se skupinou glukanových receptorů, buňka je aktivována a vytváří baktericidní složky jako lysozym (určité nejvýznamnější bílkoviny komplementu), reaktivní kyslíkové radikály a kysličníky dusíku. Dále buňky začnou vytvářet několik cytokinů, které aktivují okolní fagocyty a leukocyty které zodpovídají za tvorbu získané (specifické) imunity. Takže glukany indukují jak lokální aktivaci buněk ale také indukují systemickou reakci organismu, protože cytokiny jsou produkovány buňkami migrujícími z místa, kde reagovaly s glukany. 5

Makrofágy mají takový dosah, že mohou projít povrchem sliznice kde jsou vystaveny působení receptorů pro alergeny.v důsledku aktivace za pomoci imunomodulátorů (m.j.glukanů) zachycují, degradují a likvidují cizorodé látky (mikroby, alergeny) a předávají zpracované látky jiným buňkám imunitního systému Přirození zabíječi zvaní NK buňky (natural killer cells) nejsou vybaveny receptory pro specifické antigeny a přesto dovedou rozeznat a ničit nádorové buňky nebo buňky napadené virem a vyhnout se přitom poškození normálních buněk vlastního organismu. Existují 2 subpopulace pomahačských lymfocytů a to Th1 a Th2. Th1 lymfocyty odpovídají za imunitu vůči intracelulárním parazitům a Th2 za imunitu proti extracelulárním. Narušení jejich rovnováhy a převládnutí může způsobit autoimunitní reakce. Převaha Th2 je spojena se vznikem alergie. Každá subpopulace lymfocytů tvoří charakteristické spektrum cytokinů (přenašečů). Pro lymfocyty Th1 je charakteristickým cytokinem interferon gama (INF gama). Dále tvoří interleukin 2 (IL2). Naproti tomu pro lymfocyty Th2 je charakteristická tvorba IL-4 a vedle toho IL-5 a IL-6 Pokud nedochází k regulaci aktivity lymfocytů může dojít k porušení rovnováhy mezi lymfocyty Th 1 A Th 2 a v důsledku toho dochází k alergii 6

Glukany vytvářejí podmínky pro vznik rovnováhy ve prospěch Th-1 lymfocytů. 7

IMUNITNÍ SYSTÉM Vrozená (nespecifická) Získaná (specifická) IMUNITA Antigenově nespecifická Antigenově specifická Humorální Buněčná Humorální Buněčná Komplement Interferon TNF atd Makrofágy Přirození zabíječi (NK) PMN 8 Imunoglobuliny Lymfokininy (protilátky) T lymfocyty B - lymfocyty