č.3 Hydrosféra = Vodní obal Země Všechna voda obsažena na zemském povrchu, pod zemským povrchem, v ledovcích, v atmosféře i v živých organismech => tzv. Světové zásoby vody (cca 1 386 000 000 km 3) Voda pokrývá většinu zemského povrchu - 71%, pevnina 29%. Přítomnost vody se bere jako nutností ke vzniku života (na jiných planetách) Slaná voda cca 94% (nejsme ji schopni využít), 6% sladká (z toho 4,3% voda podpovrchová, cca 1,671% sníh a led, 0,029% vodní nádrže, jezera, močály, přehrady, rybníky ; 0,00015% řeky) => zdroje vody na Zemi jsou velmi omezené a je nutné je chránit. Členění: Slaná (moře + oceány) X sladká (řeky + jezera) Voda v živých organismech Voda v atmosféře V ledovcích a sněhové pokrývce Světový oceán = soubor všech oceánů na Zemi, je členěn světadíly 361 mil.km = cca 70% Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový Systém sedimentů zůstávají v rámci jednoho oceánu Oceánská zemská kúra větší hustota, 5-7 km silná, tvořená 2 typy hornin sedimenty a vyvřelými horninami) Pobřežní čára = linie, na které se ustálí hranice oceánu a pevniny Mořské dno: Vlastnosti mořské vody: 1. Fyzikální: a) Teplota - sůl snižuje teplotu mrznutí vody až o 2 C b) Hustota: s klesáním teploty stoupá hustota, ale pouze do 4 C, poté hustota opět klesá rozdíly v hustotě vody ovlivňují mořské proudy slanější voda -> větší hustota c) Barva: Podle přítomnosti/absence různých látek Bílé moře krystalky Žluté moře bahno, písek Rudé moře řasy, plankton Černé moře sírany d) Pohyby: Mořské proudy: = mohutné proudy mořské vody, které se posouvají v oceánech Tzv.,,mořské řeky Příčina vzniku rozdílná teplota, hustota mořské vody + globální cirkulace ovzduší. 1
Podle poměru jejich teploty k okolní teplotě se dělí na: a) Teplé od rovníků k pólům b) Studené od pólů Slapové jevy (příliv, odliv) Vlnění : Vyvoláno větry nebo otřesy mořského dna, čím je vlna blíže k břehu, tím je vyšší. Tsunami příčinou jsou seizmické otřesy oceánského dna. Název pochází z japonštiny (častý jev), nejvyšší dosahují až 150 m, pohybují se velmi rychle a na velké vzdálenosti. Příboj = narážení vln na pobřeží, způsobuje abrazi. 2. Chemické Salinita: = množství rozpuštěné soli na jednotku objemu, udává se v. Ovlivňuje výpar a přítok Tzv. brakická voda = sladkoslaná voda (od 0,5 do 30 ) Baltské moře - 4 (malý výpar) Rudé moře - 42 Koloběh vody = oběh vody v přírodě a) velký dochází k přesouvání vody mezi oceánem a pevninou a naopak b) malý největší objemy vody, dochází k němu nad pevninou nebo nad oceánem Voda na pevnině Voda je dále také obsažena v živých organismech, v ledovcích a sněhové pokrývce. Jezero: = přirozená nádrřž vody se zpomaleným oběhem 2
Dělí se podle vody na: a) Sladká např. Michiganské, Huronské,.. b) Slaná např. Kaspické moře, Mrtvé moře,.. c) Smíšená část sladká, část slaná, např. Balchaš d) Hořká Velké hořké jezero (u Suezského průplavu v Africe) Dělí se podle původu jezerní pánve: a) Ledovcová I. Pevninský - mělká, rovnoměrná,.. II. Horský v horách, Finsko, Rusko, u nás Černé, Čertovo, Plešné na Šumavě. b) Reliktní = pozůstatkové Původně moře, která byla oddělena od oceánu Vždy mají slanou vodu, např. Kaspické moře, Čadské jezero,.. c) Tektonická - hluboká, protáhlá, např. Bajkal, Tanganika, Malawi,.. d) Krasová - vznikem propastí, např. Macocha e) Hrazená sesuvem půdy dojde k přehrazení vodního toku, např. Mladotické f) Rašelinná Rejvíz Velké mechové jezírko g) Oddělená říční ramena při meandrování řek, např. Křivé jezero (z řeky Dyje) h) Sopečná řeka přehrazená lávou např. Crater Lake i) Antropogenního původu zaplavená díra, vznikla zásahem člověka, např. zaplavené povrchové doly, lomy,.. j) Eolického původu sníženina vyfoukaná větrem Podle vztahu k vodnímu toku: a) Vtoková Mrtvé moře, Kaspické moře,.. b) Průtočná Bodamské,.. c) Odtoková - jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou, např. plesa Největší jezero: Kaspické moře (380 000 km 2 ) Nejhlubší jezero: Bajkalské jezero (1637 m) -> Tanganika -> Kaspické moře Nejslanější jezero: Mrtvé moře (330 ) Řeky (vodní toky) = pohybující se voda v korytě, hnací silou je gravitace Části: 1. Pramen: = místo, kde voda vyvěrá na povrch Chladné X termální (až vřídla) Minerální (alespoň 1g v 1l) X prosté Stálé (vyvěrá pořád) X Periodické Rheokrén (vyvěrá ze skály) X limnokrén (vyvěrá ze studánky) X helokrén (plošný pramen, vyvěrá na více místech). 2. Tok: Vymílání, transport, sedimentace 1. Horní: Eroze Nejvyšší rychlost Největší spád Údolí ve tvaru V 2. Střední: Unášení Občas sedimentace, eroze jsou stejně intenzivní Transport 3
Rychlost i spád jsou nižší Údolí ve tvaru necek (vanovité) 3. Dolní: Sedimentace Úvalovitý tvar údolí Meandry (řeka mění směr o více než 180 ) říční síť = soustava řeky a všech přítoků Dělení podle přítoků: 1. symetrická levé a pravé přítoky jsou vyvážené, např. Vltava 2. asymetrická např. Labe (převládají pravé přítoky) Dělení podle typu říční sítě: 1. Stromovitá (viz. obrázek výše) 2. Pravoúhlá (např. Odra v Nízkém Jeseníku) 3. Rovnoběžná (např. Apalače) 4. Paprsčitá (radiální) odstředivá X dostředivá; např.berounka, Dyje Nejdelší řeka: Amazonka, Nil Největší plocha povodí: Amazonka Největší průtok: Amazonka (200 000 m 3 /s), Kongo (43 000 m 3 /s). U nás Labe (300 m 3 /s -> z toho Vltava dodává 150 m 3 /s). Průtok = objem vody, který projde určitým místem koryta řeky za jednotku času, udává se v m 3 /s. Režim řek = vývoj průtoku v řekách během roku, závisí na podnebí 4
Typy řek: Tropické řeky vyrovnané průtoky během roku (Kongo) Monzunové řeky maximum v letním, minimum v zimním období (Brahmaputra, Ganga,..) Středomořské řeky maximum v zimě, minimum v létě (Ebro, Tibera, Duero,.) Sibiřské řeky minimum v zimě, maximum v létě (Ob, Jenisej, Lena,..) Řeky mírného pásu maximum na jaře, minimum v létě (Odra,..) Umělé vodní nádrže Vytvořeny člověkem Funkce: Zdroj vody pitná X užitková Protipovodňová ochrana Chov ryb Rekreace Doprava Výroba elektrické energie Rozlišujeme 2 typy umělých vodních nádrží: 1. Rybníky: Hlavní funkcí je chov ryb Protipovodňová ochrana Užitková voda Doprava Výroba elektrické energie Rožmberk Výška hráze je 10-12m Jižní Čechy Třeboňská a Českobudějovická pánev (Bezdrev, Svět, Rožmberk největší, ale byl o 1 třetinu zmenšen, Malý a Velký Tisý,..) Zlatá stoka (napájí řeky), Nová řeka (z Lužnice do Nežárky odvádí vodu) Pardubicko většina zanikla Střední Morava Haná, Přerov,.. Jižní Morava 2. Přehrady: Zdroj vody Protipovodňová ochrana Rekreace Doprava Chov ryb doplňkově Výroba elektrické energie Hráze jsou vyšší než u rybníků Přehrady na pitnou vodu mají kolem sebe ochranné pásmo, které má 3 stupně (1.- zákaz vstupu) Brněnská přehrada má sinice (vodní květ) díky zemědělství, prokysličují vodu, ale produkují toxiny. Přestože je přehrada zásobárnou pitné vody, slouží i k rekreaci a dopravě a dále také k protipovodňové ochraně. Olešná, Baška nejvíce sinic u nás Největší přehrada na světě: V Číně Tři soutěsky hydroelektrárna na Chan-Jan. Největší komplex přehrad u nás Vltavská kaskáda Orlík, Kamýk, Lipno I,II, Slapy, Štěchovice, Vrané. Plošně největší z nich je Lipno I. Lipno II je vyrovnávací přehrada pro Lipno I. pro eliminaci kolísání hladiny při výrobě elektrické energie. Největší hráz u nás: Dalešická přehrada na řece Jihlavě 99,5 m hydroenergie vyrovnávací Mohelno. Největší objem zadržované vody u nás: Orlík Nejdelší hráz: Nechranice na Ohři (jachtařské závody) Plošně srovnatelné s Lipnem je soustava 3 přehrad Hrušovská, Věstonická, Pavlovská 5
Přehrady mají negativní dopad na životní prostředí zničené lužní lesy, jsou velkým zásahem do krajiny Jsou mělké ->rychle stoupá teplota vody -> sinice Velké vlny abraze prostředí Neplní zavlažovací funkci drahé Byly zde ponechána suché stromy pro hnízda ptáků Přehrady u nás + jejich funkce: Vranov nad Dyjí rekreace, doprava, elektrárna Dlouhé stráně přečerpávací elektrárna v Jeseníkách Slezská harta voda, rekreace Šance pitná voda, Ostravice Kružberk pitná voda Morávka pitná voda, Ostravice Olešná, Žermanice, Těrlicko rekreace, užitková voda Připravuje se nádrž Nové Heřmínovy protipovodňová funkce! Pokud má přehrada nebo rybník funkci zásobárny pitné vody, vylučuje se to s dopravou a rekreací! Podpovrchové vody Půdní vláha je navázána (nevazebními interakcemi) na povrchu částic (částečky půdy), nemůžeme ji odčerpat. Podzemní voda Vyplňuje prostory mezi půdními částicemi Hladina podzemní vody je na rozhraní mezi půdní vláhou a podzemní vodou jde vidět. Dělí se na: 1. Minerální ta se dále dělí podle iontového složení na: a) Kyselky s obsahem CO 2 b) Sirné c) Siřičité d) Zásadité e) Sádrovcové 2. Prostá malý obsah rozpuštěných látek (max.1g na 1l) Sníh a led H 2 0 v pevném skupenství, může se kumulovat na zemském povrchu Sublimuje nebo zmrzne Vločky -> prachový sníh -> firmový sníh (firm) krystalky -> firmový led -> ledovcový led => postupně ubývá množství vzduchu, tzn. roste hmotnost. Přepoklad pro vznik ledovce je ten, že nesmí roztát led -> potom se pořád kupí a zvětšuje se. Ledovec vzniká nad sněžnou čarou a může být: a) Pevninský b) Horský ve vyšších nadmořských výškách Zaniká sublimací, táním, odlamováním na kry (tzv. telení ledovce) Ochrana čistoty vod Nejsme schopni napravit škody v reálném čase Nutnost šetřit vodou (Palestina, Sýrie spory o sladkou vodu, Súdán, Egypt smlouva, kolik můžou čerpat z Nilu Čištění odpadních vod: ČOV (=čistička odpadních vod): Česle k zachycení velkých nečistot Dosazovací nádrže pevný materiál klesá na dno Chemické a biologické čištění nejdůležitější 6
Uzavře se v nádobách, kde znečištění vyhnívá a mění se v plyny (bioplyny) využívá se dál -> voda zpět do řek. Podle EU má mít každá obec ČOV nebo musí být napojena např.na sousední obec. Voda není nikdy pitná, je pouze zbavena velkých nečistot 7