Key words: functions of forests, global climate changes

Podobné dokumenty
SAPFO v Chřibech hodnocení antropicky podmíněné funkční účinnosti lesních porostů zvláště chráněných území

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

Odvození ekologické újmy způsobené škodami zvěří na lesních ekosystémech na příkladu lokalit Ranšpurk a Cahnov-Soutok

VÝZNAM ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD V KRAJINĚ

Hodnocení dopadů extremních klimatických epizod 2004 na horské lesy Tiché a Kôprové doliny (TANAP, Slovenská republika)

ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA

VÝVOJ FUNKČNÍCH ÚČINKŮ NOVĚ ZALESNĚNÝCH PLOCH V RÁMCI ÚSES NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ HORNÍ LODĚNICE

POROSTNÍ MIKROKLIMA A FUNKCE LESŮ

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMY NA EKOSYSTÉMECH HORSKÝCH SMRČIN VZNIKLÉ V DŮSLEDKU JEJICH TRVALÉHO ZNIČENÍ NA PŘÍKLADĚ LOKALITY SMRČINA, NP ŠUMAVA

POUŽITÍ GIS APLIKACE PŘI HODNOCENÍ CELOSPOLEČENSKÝCH FUNKCÍ LESA VYBRANÉHO ÚZEMÍ

VLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050

LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ

Ekonomika lesního hospodářství

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

Úvod k lesním ekosystémům

Funkce lesů: Hydricko-vodohospodářský management Forest functions: Hydric-water management

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

Management a hospodářská úprava lesů

Klimatické podmínky výskytů sucha

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Dufková Jana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně


Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí

HODNOCENÍ ZÁJMŮ OCHRANY PŘÍRODY A FUNKCÍ LESŮ NA PŘÍKLADU CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ČESKÝ LES

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Emil Cienciala

Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků,

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Základy lesnické typologie

VLIV VĚTRNÝCH KALAMIT NA LESNÍ EKOSYSTÉMY PŘÍRODNÍ REZERVACE HOLÝ KOPEC

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Zcela zásadní je proto terénní stanovení stupně přirozenosti lesních porostů. Jeho správnost je pak dána komplexností zjišťování a metodami měření.

POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Změna klimatu a české zemědělství

Soubor map stupňů přirozenosti lesních porostů pro management lesních ekosystémů ve vybraných národních parcích (FLD ČZU v Praze)

Funkce lesů Ing. Robert Hruban

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Holistický přístup k povrchovým a podzemním vodám

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou.

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Mejzlík Lukáš, Jan Prudký, Petra Nováková Ústav krajinné ekologie, MZLU v Brně

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ

Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

krajiny povodí Autoři:

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS ; z,zk

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů

GEOoffice, s.r.o., kontaktní

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

Aplikační úlohy ve výuce GIS

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

ití trvalých travních porostů

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN

STANOVENÍ INTENZITY VODNÍ EROZE ESTIMATION OF INTENSITY OF WATER EROSION

Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Transkript:

Vliv globálních změn klimatu na celospolečenské funkce lesů Global climate changes influence on all-society functions of forests Schneider Jiří, Špaček Filip, Kupec Petr, Vyskot Ilja. Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Abstract In the event of global climatic changes, whose predicate part of is increasing average annual temperatures, redistribution rainfalls or increasing percent occurrence climatic extreme happen to changes ekotopic characteristics all ecosystems, incl. forests. Transformation of ability of forests to produce all-society functions is depending on this. Prime analysis of these changes is assesment modifiability forest ecosystem functional parameters by means of climatic changes. A present results of forest science and research and forest management planing practice show as most optimal conception based on a Method Vyskot et al (1996-2000) Quantification and quantitative evaluation of functions of forests as a basis for their evaluation. Key words: functions of forests, global climate changes Úvod V případě globálních klimatických změn, jejichž predikovanou součástí je zvýšení průměrné roční teploty, redistribuce srážek či zvýšení četnosti klimatických extrémů dochází ke změnám ekotopových charakteristik veškerých ekosystémů, vč. lesních. V závislosti na tom se transformují i dispozice lesních porostů plnit celospolečenské funkce lesů. Primární analýzou těchto změn je stanovení modifikovatelnosti funkčních parametrů lesních ekosystémů prostřednictvím klimatických změn. Metodika Komplexní charakteristiku celospolečenských funkcí lesů prostřednictvím biotických a topických charakteristik lesních ekosystémů řeší metoda Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů ČR (dále jen Metodika ), vyvinutá týmem pracovníků LDF MZLU v Brně pod vedením Prof. Ing. Ilji Vyskota, CSc. Ucelený postup stanovení reálných potenciálů (RP fl ) a reálných efektů (RE fl ) je podrobně uveden v literatuře (Vyskot a kol, 2003). Metodika konstatuje, že vliv lesního porostu na životní prostředí je reprezentován jeho celospolečenskými funkcemi - bioprodukční, ekostabilizační, hydricko-vodohospodářskou, edafickoupůdoochrannou, sociálně-rekreační a zdravotně-hygienickou. Ekosystémová kvantifikace funkcí znamená, že hodnocení není ovlivněno a zatíženo společenskými limity ( kategorizací lesů, vlastnickými vztahy, vybaveností lesů a pod.). Postup hodnocení je realizován v následujících hladinách : Reálný potenciál funkcí lesů - kvantifikované funkční schopnosti lesů ( hodnoty produkovaných funkcí ) v optimálně možných ekosystémových podmínkách

Reálný aktuální efekt funkcí lesů - aktuální, kvantifikované funkční účinky lesů (hodnoty produkovaných funkcí ) v aktuálních ekosystémových podmínkách. Potřeby společnosti často vyžadují specifické užití lesů limitované nikoliv jejich ekosystémovými účinky, ale výhradně společenskou naléhavostí. Aktuální společenský efekt funkcí lesů - aktuální nadstavbový, společensky preferovaný funkční účinek vymezený uzančním ukazatelem váhy aktuálního společenského zájmu ( FAZ ) (Vyskot a kol, 2003). Reálný potenciál funkcí lesů je stanoven na základě hodnot determinačních kriterií funkcí. Ty jsou tvořeny ekosystémovými funkčními parametry prvků a segmentů ekosystému, nebo jejich interaktovanými či aditivními agregacemi. Přehled sledovaných funkčních datových parametrů : a) parametry klimatické ( ekotop ) ( prům. roční teplota, prům.teplota ve vegetačním období, prům. roční maximální teplota, prům suma prům. denních teplot, prům.roční úhrn srážek, prům.úhrn srážek za vegetační období, prům.počet srážkových dnů se srážkami 0,1 mm+, prům. počet dnů se sněhem, prům. potenciální evapotranspirace, prům počet tropických dnů, prům.počet letních dnů, prům. počet ledových dnů, prům. délka vegetačního období, prům.délka slunečního svitu, prům. počet dnů fyziologické teploty). Tab č. 2 v závěru článku uvádí hodnotovou klasifikaci klimatických parametrů. b) parametry hydrologické ( ekotop ) ( prům. roční úhrn srážek, prům.roční úhrn horizontálních srážek, potenciální vsak, potenciální odtok, prům.úhrn intercepce, prům.hodnota evapotranspirace, propustnost půdy) c) terenní kriteria ( ekotop ) ( koeficient přístupnosti terénu, nadmořská výška-energie reliefu, koeficient sklonu, únosnost stanoviště, koeficient terénní dostupnosti ) d) geopedologická kriteria ( ekotop ) ( potenciální vsak, propustnost půdy, hloubka půdy, geopedol.koeficient, humusová forma, koeficient sklonu, intenzita humifikace ) e) biotická kriteria ( biocenóza ) (druhová skladba - diverzita, bonita dřevin, stupeň přirozenosti, geopedologický koeficient, intenzita humifikace, fyziologická biodiverzita dřevin, prachozáchytná účinnost dřevin, diverzita bylinného patra, pokryvnost bylinného patra ) Reálný efekt představuje aktuální funkční účinnost lesního ekosystému. Základem analýzy aktuálních funkčních účinků bylo definování faktorů, rozhodně ovlivňujících dynamiku jednotlivých funkcí. Na základě excerpce širokého spektra vědeckých poznatků a studia vazeb funkčních účinků lesních porostů a jejich struktur byla explikována tři prakticky přístupná- hodnotitelná dominantní kriteria, charakterizující stav porostů, jejich funkční dynamiku a účinnost - věk, zakmenění a zdravotní stav (Vyskot a kol, 2003).

Z výše uvedeného vyplývá, že se globální klimatické změny mohou na funkcích lesů projevit ve třech rovinách - na potenciálních schopnostech prostřednictvím determinačních kriterií, na aktuálním funkčním účinku změnami redukčních kriterií a na aktuálním společenském efektu změnou společenské poptávky. Výsledky a diskuze Vliv na potenciální schopnosti lesních porostů Pro účely této analýzy lze funkční determinační kriteria rozčlenit na kriteria globálními klimatickými změnami ovlivnitelná přímo, nepřímo a neovlivnitelná (viz Tab. č.1). Přímý vliv na změnu všech klimatických parametrů je logický, stejně tak změna parametrů hydrologických, vyplývající z provázanosti oběhu vody s atmosferickými ději. Změny geopedologických parametrů jsou uvažovány především ve středně a dlouhodobém horizontu. Sekundárně pak lze uvažovat i se změnou parametrů zde uvedených jako indiferentní - např. potenciální vsak. Obdobná situace je i u biotických kriterií. Jedinými zcela inertními parametry jsou terénní kriteria. Tab. č. 1: Modifikovatelnost funkčních parametrů prostřednictvím globálních klimatických změn parametry klimatické ( ekotop ) ----- ----- ----- prům. roční teplota, prům.teplota ve vegetačním období, prům. roční maximální teplota, prům suma prům. denních teplot, prům.roční úhrn srážek, prům.úhrn srážek za vegetační období, prům.počet srážkových dnů se srážkami 0,1 mm+, prům. počet dnů se sněhem, prům počet tropických dnů, prům.počet letních dnů, prům. počet ledových dnů, prům. délka vegetačního období, prům.délka slunečního svitu, prům. počet dnů fyziologické teploty prům. potenciální evapotranspirace parametry hydrologické ( ekotop ) prům. roční úhrn srážek, prům.roční úhrn horizontálních srážek prům.úhrn intercepce, prům.hodnota evapotranspirace potenciální vsak, potenciální odtok, propustnost půdy terenní kriteria ( ekotop ) koeficient přístupnosti terénu, nadmořská výška-energie reliefu, koeficient sklonu, únosnost stanoviště, koeficient terenní dostupnosti geopedologická kriteria ( ekotop ) ----- humusová forma, intenzita humifikace potenciální vsak, propustnost půdy, hloubka půdy, geopedol.koeficient, koeficient sklonu, biotická kriteria ( biocenóza ) -----

(druhová skladba) diverzita, bonita dřevin, intenzita humifikace, fyziologická biodiverzita dřevin, diverzita bylinného patra, pokryvnost bylinného patra, stupeň přirozenosti geopedologický koeficient Transformaci údajů determinačních funkčních kriterií k příslušným celospolečenským funkcím uvádí tab.2: Tab.č. 2: Modifikovatelnost reálných potenciálů funkcí lesů prostřednictvím globálních klimatických změn Funkce bioprodukční BP ----- ----- ----- ----- Bonita dřevin relativní výšková bonita, absolutní výšková bonita Funkce ekologicko-stabilizační ES Druhová diverzita, Stupeň přirozenosti Funkce hydricko-vodohospodářská HV Horizontální srážky Průměrný úhrn intercepce, Průměrná hodnota evapotranspirace, Potenciální vsak, Potenciální odtok odtoková výška, Propustnost půdy Funkce edafická-půdoochranná EP Dešťový faktor Intenzita humifikace, Forma nadložního humusu Charakteristický půdní typ, Faktor sklonu svahu, Geologicko - pedologický faktor, Hloubka půdy, Funkce sociálně-rekreační SR Teplota vzduchu ve vegetačním období, Fyziologické klimatické optimum, Počet letních dnů, Počet srážkových dnů, Počet dnů se sněhem, Délka slunečního svitu, Fyziologická biodiverzita dřevin, Bylinné patro - druhová diverzita, Bylinné patro pokryvnost, Nadmořská výška - energie reliéfu, Přístupnost terénu, Hloubka půdy, Únosnost stanoviště, Funkce zdravotně-hygienická ZH Maximální teplota vzduchu, Počet ledových dnů, Počet tropických dnů, Délka slunečního svitu, Alergenní zátěž dřevin, Alergenní zátěž bylin Filtrační účinek dřevin, Imisní zatížení,

Z tab. 2 vyplývá, že potenciální schopnosti lesních porostů (reálný potenciál) plnit funkce lesů jsou nejvíce přímo i nepřímo ovlivněny u funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické. Funkce hydricko-vodohospodářská a edafická-půdoochranná jsou rovněž dotčeny jak přímo, tak nepřímo. Nepřímý avšak komplexní vliv je zřejmý u funkcí bioprodukční a ekostabilizační. Vliv na aktuální funkční účinnost lesních porostů Další způsob vlivu globálních klimatických změn na celospolečenské funkce lesů je prostřednictvím redukčních kriterií reálného efektu (skutečné aktuální funkční účinnosti). Redukční kriteria věku a zakmenění nemohou být ze své podstaty na klimatických změnách primárně závislá. Vzdálenou nepřímou závislost lze uvažovat snad jen prostřednictvím odezvy hospodářské úpravy lesů na měnící se podmínky. Výrazné změny však lze predikovat u zdravotního stavu, kdy je možné očekávat jeho zhoršování u dřevin s nižší adaptabilitou a dřevin stanovištně nevhodných (např. smrk v 2. lvs). Vliv na aktuální společenský efekt funkcí lesů Tento faktor je zcela závislý na akceptaci měnících se podmínek životního prostředí lidskou společností a na její sebereflexi. Lze však očekávat posun váhy současné společenské poptávky směrem ke skupině ekostabilizujících účinků lesních porostů a pravděpodobně i definice nových požadavků v této kategorii, zejména na úrovni krajiny. Souhrn Impakt globálních změn klimatu na celospolečenské funkce lesů je zřejmý a děje se prostřednictvím široké škály ekosystémových charakteristik. Patrný je vliv jak na úrovni potenciálních schopností lesních porostů prostřednictvím funkčně determinačních kriterií, tak na jejich aktuální funkční účinnost modifikací zdravotního stavu. V mezích aktuálních vědeckých poznatků přesný obraz o jeho možném rozsahu však podá až aplikace metod hodnocení celospolečenských funkcí lesů na klimatologické modely globálních změn klimatu. Klíčová slova: funkce lesů, globální změny klimatu Literatura VYSKOT, I.: Vliv struktury porostů na působení atmosférických faktorů prostředí. In: Sbor.věd.konf. MVP ŽP, Brno, 1988, 7 s. VYSKOT, I.: Vztah bioklimatologie k efektu tvorby a ochrany krajiny. In: Sbor. konf. Bioklimatologické společnosti, Praha, 1988, s. 5-8 VYSKOT, I a kol.: Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR. MŽP ČR, Praha, 2003, 186 s. Kontaktní adresa: Ing. Jiří Schneider LDF MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno tel.: +420 606 644 706, e-mail: jschneider@email.cz, fax: +420 5 45 13 40 97

Tab. č. 3 - Parametry klimatické hodnotová klasifikace (Vyskot a kol, 2003) Ø roční Ø teplota ve teplota veget. období Stupeň Interval Ø roční maxim. teplota Ø suma Ø denních teplot >10 C Ø roční úhrn srážek Ø úhrn srážek za vegetační období S vo mm srážkových dnů se srážkami 0,1mm+ D s den dnů se sněhem T p T vo T max Ts 10 S V sp % C C C C mm den 0 <11 <3,3 <6,8 <21,5 <1841 <556 <363 <125 <44 1 11-30 3,3-4,7 6,8-8,6 21,5-24,2 1841-2120 556-765 363-489 125-153 44-72 2 31-45 4,8-5,6 8,7-10,2 24,3-26,3 2121-2330 766-924 490-584 154-174 73-94 3 46-55 5,7-6,4 10,3-11,3 26,4-27,7 2331-2470 925-1028 585-648 175-188 95-108 4 56-70 6,5-7,4 11,4-12,9 27,8-29,8 2471-2680 1029-1185 649-743 189-210 109-129 5 71-90 7,5-8,7 13,0-15,0 29,9-32,6 2681-2960 1186-1396 744-870 211-238 130-158 6 >90 >8,7 >15,0 >32,6 >2960 >1396 >870 >238 >158 pokračování tabulky : Stupeň Interval Ø potenciální evapotranspirace tropických dnů letních dnů ledových dnů Ø délka vegetačního období Ø délka slunečního svitu optimální fyziologické (pociťové) teploty E o D t D l D led O v ss T e % mm den den den den hod den 0 <11 <386 <1,5 <8 <38 <88 <1553 <17 1 11-30 386-456 1,5-4,2 8-20 38-51 88-105 1553-1652 18-51 2 31-45 457-509 4,3-6,3 21-30 52-62 106-119 1653-1728 52-76 3 46-55 510-544 6,4-7,7 31-36 63-69 120-128 1729-1779 77-93 4 56-70 545-596 7,8-9,8 37-46 70-79 129-142 1780-1854 94-118 5 71-90 597-666 9,9-12,6 47-59 80-93 143-160 1855-1953 119-152 6 >90 >666 >12,6 >59 >93 >160 >1953 >152