Environmentální politika a udržitelný rozvoj Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D. Katedra práva životního prostředí Přednáška č. 7-21.11.2013 Mezinárodní obchod Úvod = výměna kapitálu, zboží a služeb přes hranice států historický význam x rozvoj zejména po 2. sv. válce (revoluce v dopravě globalizace světového obchodu) 1
Úvod Velký reálný i potenciální vliv mezinárodního obchodu na kvalitu životního prostředí (pozitivní i negativní) pozitivní vliv: -konkurence vedoucí ke zvyšování účinnosti - snižování chudoby - dostupnost environmentálně příznivých technologií negativní vliv: -dovoz zboží ohrožujícího ŽP doa vývoz přírodních zdrojů ze zemí, které nedisponují odpovídající právní regulací -liberalizace obchodu komplikující prosazení vyšších standardů ochrany ŽP 2
3
potřeba mezinárodní spolupráce a mezinárodní právní regulace ochodu s určitými komoditami (zdroje ohrožení ŽP, reálně či potenciálně ohrožené přírodní zdroje) přijetí řady mnohostranných úmluvy v oblasti ochrany ŽP (multilateral environmental agreements, ) se vztahem k mezinárodnímu obchodu x pravidla volného obchodu (WTO, viz dále) 4
Environmentální nástroje používané v nástroje regulace mezinárodního obchodu = kontrola přeshraničního pohybu (dovozu/vývozu)určitých komodit prostřednictvím zákazů, ad hoc povolení pro jednotlivé případy, obecných podmínek dovozu na základě procedury předchozího informovaného souhlasu či osvědčení pro jednotlivé komodity vzájemná informovanost poskytování finančních prostředkůa podpory(technické, technologické, materiální, personální) rozvojovým zemím čisté investice v rozvojových zemích Problém: otázka souhlasu s pravidly WTO Nástroje regulace obchodu 1. Zákaz mezinárodního obchodu s určitými komoditami komodity velmi nebezpečné pro ŽP a zdraví lidí (nebezpečné odpady, vybrané nebezpečné chemické látky, ODS) nebo ohrožené biologické zdroje (exempláře druhů ohrožených vyhubením) za stanovených podmínek zpravidla možné výjimky 5
Příklady: Protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země (Montreal 1987) k Vídeňské úmluvě o ochraně ozonové vrstvy zákaz mezinárodního obchodu s ODS tzv. Zákazový dodatek (Ban Amendment, 1995) k Úmluvě o kontrole přeshraničních pohybů nebezpečných odpadů a jejich zneškodňování (Basilej, 1989) zákaz vývozu nebezpečných odpadů za účelem odstranění ze zemí OECD do zemí mimo OECD Úmluva o persistentních organických polutantech (Stockholm, 2001) zákaz mezinárodního obchodu s POPs Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES, Washington, 1973) zákaz mezinárodního obchodu s exempláři druhů ohrožených vyhynutím (příloha I) 2. Podmínění mezinárodního obchodu s určitými komoditami souhlasem státu dovozu a/nebo vývozu komodity potenciálně nebezpečné pro ŽP a zdraví lidí (odpady, některé průmyslové chemické látky a pesticidy) nebo potenciálně ohrožené biologické zdroje (exempláře druhů, jež by se mohly stát ohroženými, pokud by obchod s nimi nebyl regulován) specifické nástroje kontroly obchodu: - ad hoc povolení (v každém jednotlivém případě) pro dovoz a/nebo vývoz -obecné podmínky dovozu pro určitou komoditu (včetně možnosti dovoz zakázat) význam procedury tzv. předchozího informovaného souhlasu (prior informed consent, PIC) 6
Příklady: Úmluva o kontrole přeshraničních pohybů nebezpečných odpadů a jejich zneškodňování (Basilej, 1989) v každém jednotlivém případě povinnost předběžného souhlasu pro přeshraniční pohyb nebezpečných odpadů (neuplatní-li se Zákazový dodatek) Protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Kartagena, 2000) předchozí souhlas k dovozu LMO v každém jednotlivém případě Úmluva o proceduře předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (Rotterdam, 1998) omezení přeshraničního pohybu nebezpečných chemických látek a pesticidů vyjmenovaných v příloze III (procedura PIC pro každou látku) Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES, Washington, 1973) nutnost povolení (v každém jednotlivém případě) pro vývoz exemplářů druhů, které by se mohly stát ohroženými, pokud by obchod s nimi nebyl regulován (příloha II), resp. tzv. národních druhů (příloha III) tzv. CITES permit 7
8
3. Podmínění mezinárodního obchodu s určitými komoditami osvědčením, že daná komodita splňuje určité předpoklady v zásadě neohrožené přírodní zdroje, u nichž je však zájem na dodržení určitých podmínek při jejich získávání (některé rybolovné zdroje, tzv. tropická dřeva) osvědčení je jedním z cestovních dokladů komodity Příklady: Mezinárodní úmluva o tropických dřevech (Ženeva 1983, 1994, 2006) specifické požadavky na dřevo v mezinárodním obchodu (cílem podpora udržitelného lesního hospodaření) + jednostranná opatření (viz dále) World Trade Organization (WTO) mezinárodní organizace zabývající se pravidly mezinárodního obchodu s cílem jeho co nejširší liberalizace založena k 1. lednu 1995 x Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) 1947 (WTO byla výsledkem tzv. Uruguayského kola jednání v rámci GATT, které trvalo od r. 1986 do r. 1994) spravuje řadu mnohostranných dohodzabývajících se různými otázkami souvisejícími s obchodem (zemědělství, textil a oděvy, bankovnictví, telekomunikace, průmyslové standardy a bezpečnost výrobků, bezpečnost potravin atd.) www.wto.org 9
Právní systém WTO: Dohoda o založení Světové obchodní organizace, její součástí jsou čtyři přílohy: Příloha 1: relevantní mnohostranné dohody Příloha 1A: mnohostranné dohody o obchodu se zbožím základ Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT 1994) + řada dalších Příloha 1B: Všeobecná dohoda o obchodu se službami (GATS) Příloha 1C: Dohoda o právech duševního vlastnictví souvisejícího s obchodem (TRIPS) Příloha 2: systém řešení sporů(dispute settlement understanding, DSU) Příloha 3: mechanismy pro revizi obchodní politiky Příloha 4: specifické mnohostranné obchodní dohody 10
Principy WTO: odstraňování diskriminace (doložka nejvyšších výhod, mostfavoured-nation, a národní zacházení, national treatment) x možné přesně stanovené výjimky liberalizace obchodu snižováním, resp. odstraňováním obchodních bariér předvídatelnost a transparentnost obchodního systému podpora volné soutěže podpora (udržitelného?) rozvoje a ekonomických reforem WTO a životní prostředí: vývoj od počátku 70. let 1971: založení tzv. EMIT Group (Group on Environmental Measures and International Trade, skupina pro environmentální opatření a mezinárodní obchod) x aktivována až v r. 1991 od 80. let diskuse o možnosti zavedení opatření pro zabránění dovozu komodit, jejichž používání je z důvodu ochrany lidského zdraví či ŽP v zemích vývozu zakázáno či omezeno (důvodem obavy rozvojových zemí) 1989: Pracovní skupina pro vývoz zboží zakázaného na národní úrovni a jiných nebezpečných látek(working Group on the Export of Domestically Prohibited Goods and Other Hazardous Substances) Uruguayské kolo(1986-1993): zájmy ochrany ŽP v omezené míře včleněny do několika dohod tvořících systém WTO 11
1991: aktivace EMIT Group 1994: Ministerské rozhodnutí o obchodu a životním prostředí vytvoření Výboru pro obchod a životní prostředí (Committee on Trade and Environment, CTE), s cílem určit vztah mezi opatřeními pro liberalizaci obchodu v systému WTO a opatřeními na ochranu ŽP tak, aby byl umožněn udržitelný rozvoj Ministerská deklarace z Doha 2001: pozornost věnovaná otázkám ochrany ŽP x řada problémů přetrvává (nejasný vztah mezi systémem WTO a, primárním zájmem zůstává liberalizace obchodu) Ustanovení dohod v rámci systému WTO použitelných pro ochranu ŽP a přírodních zdrojů: čl. XX písm. (b) a (g) GATT: výjimky z důvodu opatření na ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin či pro ochranu přírodních zdrojů (podmínkou jsou odpovídající omezení na vnitrostátní úrovni) čl. XIV písm. (b) GATS: obdobně 12
čl. 2.2 Dohody o technických překážkách obchodu: ochrana života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin a ochrana ŽP jsou legitimním důvodem pro stanovení zvláštních požadavků na výrobky čl. 5.7 Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních: obdobně (ale v případě vědecké nejistoty mohou být pouze dočasná a je třeba provádět další hodnocení) čl. 27 (2-3) Dohody o právech duševního vlastnictví souvisejícího s obchodem: vyloučení patentování potenciálně nebezpečných vynálezů Article XX GATT: General Exceptions Subject to the requirement that such measures are not applied in a manner which would constitute a means of arbitrary or unjustifiable discrimination between countrieswhere the same conditions prevail, or a disguised restriction on international trade, nothing in this Agreement shall be construed to prevent the adoption or enforcement by any contracting party of measures:. (b) necessary to protect human, animal or plant life or health;. (g) relating to the conservation of exhaustible natural resources if such measures are made effective in conjunction with restrictions on domestic production or consumption; 13
Vybrané spory na půdě WTO se vztahem k ochraně životního prostředí: případ Azbest (Kanada v. ES, 2001) případ Krevety (Indie, Malajsie, Pákistán, Thajsko v. USA, 1998) Soukromé iniciativy = tzv. ekologická značení (ecolabely) vznik a použití zpravidla na základě spolupráce soukromých producentů a NGOs používány zejména v oblasti využívání biologických zdrojů (těžba dřeva, rybolov, lov a sběr mořských organismů pro akvaristiku atd.) a zemědělství, nově též v oblasti ochrany klimatu podpora environmentálně odpovědného hospodaření s přírodními zdroji, resp. udržitelného rozvoje osvědčují environmentálně příznivější povahu produktu nepovinné x zvyšují prestiž značky, informují spotřebitele konkrétní příklady: - Marine Stewardship Council (udržitelný rybolov) 14
Soukromé iniciativy - Sustainable Forestry Initiative(udržitelné lesní hospodářství) Soukromé iniciativy - Earth Island Institute dolphin safe label (lov tuňáků, který neohrožuje delfíny) - Climate Friendly (emise skleníkových plynů) - Carbon Trust carbon reduction labels (emise skleníkových plynů) 15
Závěr a shrnutí Děkuji Vám za pozornost. 16