Erbenovy balady v české literatuře 19. století a jejich přesah do současnosti Marta Lelková, FF MU obor Informační studia a knihovnictví Anotace Článek Erbenovy balady v české literatuře 19. století a jejich přesah do současnosti je exkurzem do nejznámějšího díla Karla Jaromíra Erbena - Kytice. V první části je stručně popsán obsah sbírky balad a pozadí vzniku díla. Práce se blíže zabývá otázkou, co motivovalo básníka k napsání tohoto díla a jakou má hodnotu pro českou literaturu. V druhé části článek popisuje, jak Kytice oslovovala a dodnes oslovuje různé umělce k dalšímu zpracování. Vyjmenovává nejznámější adaptace a úpravy Erbenových balad. Klíčová slova Karel Jaromír Erben, balada, baladičnost, česká literatura 19. století Argumentace Jsem studentkou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity obor Informační studia a knihovnictví. Poznání a propagace velkých osobností a děl české literatury se snoubí s oborem, který studuji. Hlavně s jeho druhou částí. Vybrala jsem si literární žánr balada a jeho nevýznamnějšího představitele, Karela Jaromíra Erbena. Jeho sbírka balad Kytice, patří mezi skvosty české literatury a zaslouží si, aby neupadla v zapomnění. Dílo silně promlouvalo ke svým čtenářům v minulosti a promlouvá i dnes. Zachovat ho známé a živé do budoucnosti je úkolem nás - knihovníků. I proto je mou volbou téma: Erbenovy balady v české literatuře 19. století a jejich přesah do současnosti. Kytice vrcholné dílo Karla Jaromíra Erbena K základním dílům české literatury můžeme s jistotou přiřadit i sbírku baladické poezie Kytice od Karla Jaromíra Erbena, coby zakladatele české moderní balady. Je na druhém místě na žebříčku vydaných básnických sbírek v Čechách. Vychází pod názvem Kytice, ale také pod názvem Kytice z pověstí národních. Poprvé spatřila světlo světa v roce 1853. Obsahovala 12 baladických básní: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Dceřina kletba, Věštkyně. Až v dalším vydání v roce1861 přibyla báseň třináctá s názvem Lilie a báseň Věštkyně, byla rozšířena o dalších 20 veršů. Třetí vydání Kytice Erben připravil k tisku, ale jeho vydání se nedožil. Vyšlo tři měsíce po jeho smrti. Autor na sbírce pracoval víc než 20 let před prvním vydáním. Některé básně byly publikovány časopisecky i jednotlivě, ještě před jejím prvním knižním vydáním. Balada Poklad byla průkopnicí. Byla publikována už v roce 1938, to bylo Erbenovi teprve 27 let.
Jako materiál pro motiv mu v ní posloužila národní pověst. Ohlas na ní byl velmi pozitivní a byl silnou motivací pro autora, aby tímto stylem pokračoval ve své tvorbě dál. Lidová slovesnost byla studnicí, z které čerpal motivy i k tvorbě dalších balad obsažených ve sbírce. U většiny básní zařazených do Kytice (výjimkou je báseň Štědrý den) můžeme vidět jako použitý motiv lidovou pověst. Celá sbírka působí kompaktně díky převázanosti motivů a díky jednotnému žánru. Kytice typizuje v české literatuře představu baladična. Erben byl díky této sbírce akceptován jako básník vysokých kvalit. Recenzenti jeho dílo hodnotili velmi kladně. Václav Bolemír Nebeský ve své recenzi ke Kytici z roku 1853 píše toto: V němém čase nynějším, kde zpěváctvo české tak smutně umlklo, musí se sbírka tato v básnické roucho oděných pověstí národních s opravdovou radostí uvítati, a to tím více, že tu vysoká cena básnická pro nás zvýšena jest směrem a duchem národním, takže obsah a forma při největší jich části v souměrný celek se slučují Nejsouť to kopie písní lidu, nýbrž v plné míře umělecké výtvory, pojaté a provedené duchem národním, a právě tím p. Erben ukázal, jak se oněch živlů básnických, ježto se v podáních a písních a vůbec v celém způsobu duševního života lidu skrývají, použiti má, aby opravdové národní básnictví se vyvinulo. 1 Jakou hodnotu má Erbenova balada? Podle Dalibora Turečka, za prvé dobově kontextovou: Kytice je jedním z nejpozoruhodnějších projevů koexistence různých literárních diskursů v obrozenecké literatuře. Kombinuje romantický zájem o folklor, žánr balady s výrazně biedermeierovským hlavním tématem. Druhá, pro dnešního čtenáře patrně podstatnější hodnota, spočívá ve virtuozitě tvarů, ve čtenářské přitažlivosti vypjatých dějových segmentů či motivů napětí a hrůzy. Právě tato kvalita otevírá prostor k nejrůznějším adaptacím, ale především ke spontánní četbě. A Kytice je jedním z velmi mála textů českého devatenáctého století, který je znovu a znovu spontánně absorbován čtenářskou realizací nových a nových generací. 2 Sbírka balad se do dnešních dnů dočkala doložených 173 vydání. (Údaj z roku 2011). Podílelo se na nich mnoho významných umělců ilustrátorů. Bylo o ní napsáno množství literárně vědních studií. Byla přeložena do mnoha cizích jazyků. Kytice je knihou, která musí upoutat a rozechvít všechny struny srdce každého člověka, v němž to srdce ještě bije po lidsku, a nejvíce musí rozechvít srdce české (K. V. Rais) Umělecký odkaz Kytice od počátku až do dnešních dnů Ještě za svého života se mohl Erben těšit z velkolepého koncertu Umělecké besedy 22. 12. 1868, kde dvě stě pěvců za řízení dr. Ludevíta Procházky předvedlo velice úspěšně baladu Štědrý den, zhudebněnou Zdeňkem Fibichem. Tentýž autor později hudebně zpracoval i baladu Vodník. Svatební košile byla v minulosti zhudebněná takovými umělci, jako jsou Antonín Dvořák, Vítězslav Novák, či Bohuslav Martinů. Antonín Dvořák se se Svatební košilí s Erbenem nerozešel. Zpracoval i námět balady Polednice, Holoubek, Vodník a Zlatý kolovrat. Divadelního zpracování se Kytici dostalo také nesčetněkrát. Téma bylo pojato vážně, komicky i jako parodie. Jednotlivými baladami se v minulosti zaobírali takoví umělci, jako byl Vlasta Burian nebo Josef Skupa se svým Spejblem a Hurvínkem. Z animovaných adaptací můžeme vzpomenout Kartovou strašidelnou Svatební košili. 1 Erben, Karel Jaromír a Janáčková, ed. Malá knížka o Kytici. Praha: Albatros, 1953, s. 21. 2 Dalibor Tureček. Balada je zpívaná tragédie. Host: literární měsíčník. Brno: Spolek přátel vydávání časopisu Host, 2011, č. 9, roč. 27, str. 9-14. ISSN 1211-9938
Velmi populární je jevištní úprava Kytice podle Jiřího Suchého v divadle Semafor z roku 1972. Byla přijímaná vřele i zatracovaná. Jiří Suchý k tomu řekl: Všem, kteří máte na jazyku výtky týkající se neúcty ke klasikovi, chci dát své ujištění, že jsem psal tyto variace na dané téma proto, že mám Kytici s přibývajícím věkem čím dál tím radši, a jelikož jsem si dobrovolně zvolil povolání být komikem, jak jinak mohu dát najevo své sympatie k tomuto dílu? Že bych je vůbec nemusel dát najevo? To už je jiná otázka. Na ni dostávám odpověď od publika. Vyvolává-li v našich divácích toto představení tolik veselí, kolik vyvolává Karlova Jaromírova ve čtenářích smutku a nostalgie, mám pocit, že jsme přispěli k jakési rovnováze, neboť cílem divadla Semafor je vyvažovat smutky a strasti. 3 Filmového zpracování se Kytici dostalo v roce 2000 od režiséra F. A. Brabce. Svůj námět čerpaný z balad Kytice vyobrazil v sedmi příbězích o touze, sobectví i posedlosti. Natočil dílo vycházející z originální výtvarné stylizace a akcentující vytříbenost jeho obrazového vidění. Film získal vícero ocenění. Kytice se zařadila k divácky nejúspěšnějším domácím filmům posledních let. Obr. 1. Druhy uměleckého zpracování Kytice Ilustrace od J. Zrzavého, C. Boudy, F. Richtra, L. Marolda, L. Jiřincové až po Jindřicha Pilečka ukazují, nakolik se dílo autora Kytice dokázala s českou výtvarnou kulturou prostoupit a jakou výzvu pro ni znamenalo. Při příležitosti 200 let od narození Karla Jaromíra Erbena se uskutečnilo mnoho výstav, kde se mohly zhlédnout a porovnat ilustrace výtvarníků, kteří se tématem Kytice ve své tvorbě zabývali. Kytice byla mnohokrát použitá jako námět pro další umělecká díla. Byla zhudebněná, zfilmovaná, často byla tématem pro parodii, nebo dramatizaci. Dokonce neunikla ani autorům komiksů. V roce 2006 se Kytice objevila i v komiksovém zpracování. Kniha obsahuje vždy Erbenův text a za ním následuje komiksové zpracování jednotlivých balad. Je projektem vícero umělců, každý 3 (Z programu ke Kytici v divadle Semafor) Erben, Karel Jaromír a Janáčková, Jaroslava, ed. Malá knížka o Kytici. Praha: Albatros, 1953. s. 31-32.
pro své komiksové ztvárnění používá jinou techniku. Je zajímavé sledovat, jak mladí lidé dnes vidí to, co Erben tak bravurně slovy vyjádřil ve své sbírce. Největší soukromou kolekci knižních vydání balad Kytice v České republice vytvořil ing. arch. Karel Čermák. Se svým velkým koníčkem začal v roce 1994. Do současné doby se mu podařilo shromáždit 186 různých vydání Kytice. V jeho knihovně samozřejmě nechybí první tisk Kytice z roku 1853, který vytisknul nakladatel Jaroslav Pospíšil v Praze. Luboš Čech o sbírce řekl: Sbírku Kytice Karla Jaromíra Erbena navrhuji na ocenění Pozoruhodná sbírka, protože se jedná o opravdu velmi kvalitní kolekci nejen svým rozsahem, ale i znalostmi jejího autora. Soubory dalších soukromých sběratelů, ale i různých institucí nedosahují kvalit této jeho sbírky. 4 Závěrem Zlato chtít snad pozlacovat, slunce svící osvěcovat, duhu barvou domalovat, sopku ohněm odpalovat, démantův chtít tvrdost zvýšit, oblakův chtít rychlost spíšit, toť by bylo rozumnější, nežli tvoje, pěvče Erbene, písně chtít snad písní opěvovat. (Jan Neruda, Hřbitovní kvítí) Zdroje 1. HRABÁK, Josef. Úvahy o literatuře. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1983. 187 s. Kritické rozhledy. Velká řada; 43. 2. TUČEK, Dalibor. Balada je zpívaná ragédie. Host: literární měsíčník. Brno: Spolek přátel vydávání časopisu Host, 2011, roč. 27, č. 9, s. 9-14. ISSN 1211-9938. 3. ERBEN, Karel Jaromír. Kytice. V nakl. Doplněk 2. vyd. Editor Jiří Kudrnáč. Ilustrace Ivan Štrouf. Brno: Doplněk, 2011, 147 s. ISBN 978-80-7239-267-4. 4. ERBEN, Karel Jaromír. Kytice: [komiks]. Vyd. v této úpravě 1. Ilustrace Bára Čechová. Praha: Garamond, 2006, 153, [8] s. ISBN 80-869-5525-7. 5. Klub sběratelů kuriozit. ČECH, Luboš. Kytice - Karel Jaromír Erben sbírka Ing. arch. Karla Čermáka [online]. 03. 08. 2010 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.sberatelksk.cz/view.php?cisloclanku=2010080010 6. FRIEDRICH, Stanislav. Karel Jaromír Erben 1811-1870, Miletín 1124-2010. 1. vyd. Miletín: Rada DS Erben, 2011, 90 s. ISBN 978-80-254-9589-6. 7. ERBEN, Karel Jaromír a JANÁČKOVÁ, Jaroslava, ed. Malá knížka o Kytici. Praha: Albatros, 1953. 83 s. 4 ČECH, Luboš. Sberatel-ksk.cz : Kytice - Karel Jaromír Erben sbírka Ing. arch. Karla Čermáka. [on-line]. Dostupný z http://www.sberatel-ksk.cz/clanek-kytice-karel-jaromir-erben-sbirka-ing-arch-karla-cermaka-2010080010
Odůvodnění relevantnosti zdrojů: Zdroj 1. autor je jedním z nejuznávanějších literárních vědců podrobně a fundovaně pojednává o tématu balada dílo Úvahy o literatuře je odbornou veřejností považováno za kvalitní literárně-vědnou studii dílo vyšlo v edici Kritické rozhledy, která je považována za kvalitní řadu autor má široké odborné znalosti, jako vysokoškolský pedagog podává jasný výklad Zdroj 2. časopis Host je odborný literární měsíčník časopis má dlouholetou tradici v časopise publikují významní literární vědci a kritici v časopise jsou recenze a kritiky autor článku je v literárních kruzích uznávaný a často publikuje Zdroj 3. autor díla je nejznámější tvůrce balad dílo Kytice je primární zdroj pro tuhle práci editor je známý odborník na literaturu, jeho doslov je velice hodnotný jde o vydání z roku 2011, informace jsou aktuální vydavatel má dobrou reputaci Zdroj 4. nový způsob zpracování tématu kvalitní autoři ilustrací dobrá pověst vydavatele kvalitní umělecké zpracování aktuálnost komiksových zpracování Zdroj 5. zdroj uvádí autora článku zdroj uvádí datum vydání článku zdroj má dlouhodobou tradici zdroj není komerčně zaměřen zdroj je pro mé účely relevantní, protože mi přináší potřebné informace
Zdroj 6. zdroj je odbornou regionální publikaci přináší komplexní informace o Erbenovi a jeho životě informace jsou aktuální vzhledem k mým informačním potřebám informace jsou objektivní, bez dobové předpojatosti kvalitní autor publikace poskytuje podrobný výčet uměleckých ztvárnění díla Zdroj 7. kvalita původního textu editor je odborník na dané téma kvalita a různorodost příspěvků vydavatelství má dobrou reputaci edice Malá knížka o je oblíbeným a uznávaným zdrojem