TÉMA 4 Renata Mudrová
Protekcionismus Teorie mimo hlavní proud Moderní teorie
Obsah tématu Protekcionistický pohled Teorie mimo hlavní proud Hypotéza imitačního zpoždění Teorie výrobkového cyklu Linderova teorie překrývající se poptávky Moderní teorie a doplňky IIT trade Krugmanův model
Tradiční a moderní teorie Tradiční teorie Klasická teorie Teorie komparativních výhod Neoklasická teorie obecně H-O Model Alternativní teorie Odbourávají některé z tradičních předpokladů Mohou analyzovat i tyto situace: Dynamické změny technologií a poptávky Vnitrooborová vs. mezioborová směna zboží Rostoucí výnosy z rozsahu
Protekcionistický pohled
Dlouhá tradice Merkantilismus (1500 1750) Teorie nezralého průmyslu (19.stol) Novější teorie, periferní ekonomika (pol.20.st.) Ekonomický nacionalismus Jiný přístup normativní charakter co je nutno udělat, aby naše země rostla rychleji než ostatní Hlavním bodem není vysvětlení struktury obchodu Základní otázky: Jak může být MO vždy přínosný, když se jedná o konkurenci (hrozbu!!) našim výrobcům? Jak obchod ovlivňovat, aby prospíval vývoji domácí ekonomiky a nenarušoval jej? Nesnaží se většinou o propracovaný teoretický pohled
Merkantilismus The ordinary means therefore to increase our wealth and treasure is by foreign trade, wherein we must observe this rule; To sell more to strangers yearly than we consume of theirs. Thomas Mun (1664) Svou ekonomickou úroveň můžeme zvýšit prostřednictvím obchodu, musíme však vždy více vyvážet než dovážet.
16.-18. 18. století, politika budování silného centralizovaného státu Neformalizovaný a heterogenní přístup, je obtížné mluvit o jednotné škole Autoři např. Thomas Mun, J.B. Colbert Zdroj bohatství peníze, zejména ve formě drahých kovů, zdrojem peněz může být obchod pokud máme přebytek Obchod = hra s nulovým součtem Protekcionismus cla, dotace, zákony o plavbě, monopoly Současně ale i snaha dovážet levné suroviny a vyvážet hodnotnější (a dražší) produkty, hodily se i nízké mzdy
Teorie nezralého průmyslu 19. st. autoři z Německa (F.List) a USA (A.Hamilton), snaha dohnat vyspělou Británii Friedrich List (1789 1846) Klasická teorie vyhovuje pouze vyspělým zemím, které jí argumentují, když se jim to hodí, ovšem pro méně vyspělé země, které se chtějí rozvíjet, má ochrana trhu smysl a proto je nutné zavádět cla pro výchovu a posílení domácího nerozvin. průmyslu Národní systém politické ekonomie (1841) Důraz na národ a národní ekonomiku Vývoj ekonomik probíhá ve stádiích Obchod je dobrý, ale ne pro všechny ekonomiky a za všech okolností zejména jedná-li se o přechod do vyššího stádia Vylučuje Smitha Smith chce svobodný obchod, když je to výhodné pro Anglii, ale i ta se v rozhodujících momentech chovala protekcionisticky Doporučení: Méně rozvinutá země by měla chránit svůj průmysl dokud nebude konkurenceschopný, ochrana však nesmí být větší než je potřeba
Werner Sombart (1863 1941) Klesající význam mezinárodního obchodu
Novější argumenty pro protekcionismus Renesance protekcionismu je spojena se snahou řešit problémy RZ (50.léta 20 stol.) Autoři zejména z RZ popř. z organizací OSN(např. Raúl Prebish, Singer) Teorie závislosti, teorie periferní ekonomiky Negativní vliv vývoje reálných směnných relací ceny výrobků, které naopak RZ byly schopny vyvážet Hlavní idea: - volný obchod za současného uspořádání tento vývoj podporuje a vede tak k růstům rozdílů (jak mezi ekonomikami, tak uvnitř ekonomik) Řešení: ochrana a rozvoj vlastního průmyslu, snížení závislosti na RTE, popř. až snaha o soběstačnost
Teorie periferní ekonomiky Spadá do moderních protekcionistických teorií Spojeny se snahou řešit problémy RZ 50. léta 20. st. Autoři zejména z rozvojových zemí, popřípadě z organizací OSN Raúl Prebish Teorie periferní ekonomiky RTE centrum, RZ periferie Je v nesouladu s rolí, kterou RZ přisuzovaly statické komparativní výhody Volný obchod vede k růstu rozdílů, nikoliv ke konvergenci Nutnost podporovat vlastní průmysl a chránit ho
Negativní vliv reálných směnných relací ceny výrobků, které RZ dovážely rostly rychleji než ceny komodit, které naopak RZ byly schopny vyvážet Hlavní myšlenka volný obchod za současného uspořádání tento vývoj podporuje a vede tak k růstům rozdílů (mezi i uvnitř ekonomik) Řešení ochrana a rozvoj vlastního průmyslu, snížení závislosti na RTE, popř. až snaha o soběstačnost
Problémy protekcionismu Až příliš zjednodušená logika, často spíše ideologie než pokus o analýzu Problém s úsudkem z části celek pokud něco škodí jednomu (mému!) odvětví, pak to přeci nemůže být prospěšné naší ekonomice Většinou pohled ze strany výrobce, opomíjení nákladů a užitku spotřebitelů Ochranářství většinou vede spíše ke zhoršování efektivity (chybí tlak konkurence) Ochranu si spíše mají šanci vybojovat již existující významná odvětví v problémech než nová a nerozvinutá odvětví
Teorie mimo hlavní proud
Hypotéza imitačního zpoždění Michael V. Posner, 1961 Předpoklady: Prodlevy v přenosu technologií mezi zeměmi, podobně jako u poptávky Imitation lag: Objeví-li se jedné v zemi díky výzkumu nový výrobek, bude ve druhé zemi trvat určitou dobu, než jej také dokáže vyrábět Demand Lag Doba mezi příchodem výrobku na trh v zemi A a vznikem poptávky v zemi B. Odstraňuje předpoklad identických technologií Ukazuje důvody k obchodu v situaci dynamických změn technologií
Příklad V zemi B je demand lag 6 měsíců a imitation lag 17 měsíců V období mezi 6 a 17 měsícem je v zemi B poptávka po novém výrobku, ale domácí výrobci jej nemohou nabídnout Země B je proto dovozcem a země A vývozcem
Teorie výrobkového cyklu Raymond Vernon, 1966 Navazuje na hypotézu imitačního zpoždění Více předpokladů tradiční teorie, ucelenější Spojení životní cyklu výrobku a MO Dochází ke změně obchodních toků Jak výrobek stárne, mění se struktura jeho spotřebitelů i místo výroby Dynamická komparativní výhoda Z pohledu amerických transnacionálních korporací Výroba nových výrobků ve třech stádiích
Stádium nového výrobku Monopolní výhoda založená na technické převaze, výrobek se vyrábí a spotřebovává jen v USA Stádium dospívajícího výrobku Původní výrobce ztrácí komparativní výhodu založenou na technické převaze, masová výroba, USA vyvážejí výrobek do zemí s vysokým příjmem, kde je již po něm poptávka, možnost výhody i u zahraničního výrobce díky levnějším nákladům hlavně na pracovní sílu Stádium standartizovaného výrobku Výroba je běžná, výrobek známý spotřebitelům i výrobcům, přesun výroby do rozvojových zemí Kritika: U všech výrobků nelze registrovat tendenci ke standardizaci (stroje, zastarávání), vznik moderních průmyslových odvětví i v některých RZ (NIZ), Japonsko a SRN přiblížení se v inovačním úsilí k USA
Produkce Spotřeba Výrobkový cyklus Vývoz Dovoz Spotřeba Produkce I. II. III. čas
Linderova teorie překrývající se poptávky S. B. Linder, 1961 Vysvětlení struktury obchodu s průmyslovými výrobky přes poptávku Základ země bude vyvážet ty průmyslové výrobky, pro které má uplatnění na domácím trhu Preference spotřebitelů jsou determinovány jejich důchodem- vliv HDP na obyvatele Preference reprezentativního spotřebitele generují přiměřenou nabídku Export souvisí s domácí strukturou výroby Země obchodují, pokud se poptávky překrývají
Příklad Země A má určité HDP/obyv., že spotřebitelé poptávají zboží A,B,C,D,E Země B má vyšší HDP/obyv. produkuje zboží C,D,E,F,G. F a G jsou kvalitní drahé komodity, které zákazníci v zemi A nekupují Vzájemný obchod pouze v komoditách C,D,E, kde se poptávky překrývají Závěr MO s průmyslovými výrobky bude intenzivnějjší mezi zeměmi s podobnou úrovní HDP na obyv. Obchod je obousměrný, tj. vnitrooborový Kritika Pochybností myšlenka, že výrobce nebude přihlížet k potřebě přizpůsobit se zahraniční poptávce Může vysvětlovat obchod mezi zeměmi s velkým domácím trhem, nikoliv u zemí Singapur, Hong-Kong
Proč vůbec potřebujeme další modely?
Tradiční teorie a empirická data Tradiční teorie (Ricardo, Heckscher-Ohlin) Hledá motivaci k obchodu v rozdílech mezi ekonomikami Rozdíly v používaných technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory Velmi podobné země by měly mít relativně malou motivaci obchodovat Vede k obchodu založenému na specializaci Nemělo by se stávat, že země vyváží a současně dováží stejný typ výrobku Možná vysvětlení: velikost zemí Empirická data: konflikt s čistou tradiční teorií Podobné země spolu ve skutečnosti obchodují (a velmi intenzivně) Situace, kdy země vyváží a současně dováží stejné či velmi podobné komodity, jsou velmi časté Např.: ČR a automobily Home market effect: existuje vztah mezi velikostí trhu a exporty
Co s tím? Potřebujeme: Empirické přístupy jak analyzovat rozsah podobného typu obchodních vztahů Teoretické a empirické modely schopné s tímto typem obchodních vztahů pracovat a vysvětlit jej.
Vývoj teorie mez. obchodu Do 70. let 20. století: Neoklasické modely Dokonalá konkurence Konstantní výnosy z rozsahu (CRS) Podstata: obchod založen na rozdílech (v technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory) Konec 70. a 80. léta revoluce (new trade theory) Modely založené na modelech industrial organization (IO) a teorii her, ale stále ještě homogenní firmy Nedokonalá konkurence Rostoucí výnosy z rozsahu Častým výsledkem je intra-industry industry trade Po roce 2000 nová změna ( new new trade theory) Modely s heterogenními firmami Melitz (2003) model, ve kterém se jen vybrané velmi efektivní firmy pouští do zahraničního obchodu
Vnitroodvětvová směna Intra-industry trade (IIT) Na rozdíl od tradičního obchod založeného na specializaci je čím dál tím více obchodu ve formě směny velmi podobným výrobků Tj. nikoliv víno (Portugalsko) za sukno (Británie) Ale např. auta (ČR) za auta (Německo)
Typy IIT a diferenciace výrobků Horizontální podobné výrobky ve stejné kvalitativní a cenové třídě Vertikální podobné výrobky, které se ale liší kvalitou a cenou Příklady?
Empirická analýza vnitro-odvětvové odvětvové směny Grubell & Lloydův index Založen na podrobných datech o struktuře obchodu Jednoduchá verze pro 1 sektor: Verze zahrnující podrobnější data o více podsektorech n X Sektor i j= ij M 1 Ii = 1 n X + M Podsektory j (1 až k) I =1 X X i i + M M i i j= 1 ( ) ij ij ij
Problémy Grubel-Lloydových Závisí na agregaci indexů? Ovlivněn existencí přebytků/deficitů obchodní bilance
Vnitroodvětvový obchod Hraje velmi významnou roli v ZO vyspělých ekonomik Možné důvody pro existenci IIT: Diferenciace výrobků Stupeň agregace a podrobnost definice výrobků ve statistikách Dopravní náklady, role geografických faktorů Inovace a dynamické komparativní výhody Rozdíly v příjmech a rozdělení příjmu Empirická analýza (Balassa 1986): Rozsah IIT pozitivně koreluje s výškou důchodu na obyvatele, výškou národního důchodu, otevřeností ekonomiky a s existencí společné hranice mezi danými obchodními partnery Rozsah IIT negativně koreluje se vzdáleností daných obchodních partnerů (tj. s dopravními náklady)
Dokonalá vs. nedokonalá konkurence Dokonalá konkurence Homogenní, zcela identické výrobky Dostatečně velké množství hráčů, každý z nichž věří, že nemůže přímo ovlivnit rovnováhu na trhu Nedokonalá konkurence Některý ze zmíněných předpokladů neplatí Buď se jedná o trh s diferencovanými výrobky Nebo na tomto trhu je příliš málo hráčů
Typy nedokonalé konkurence Monopol Jen 1 nabízející na celém trhu Oligopol Několik málo nabízejících, popř. 1 dominantní nabízející Monopolistická konkurence Mnoho nabízejících Diferencovaný produkt Nejbližší dokonalé konkurenci Monopson 1 poptávající na celý trh, monopol na straně poptávky
Porovnání typů konkurence Dokonalá konkurence Monopol Oligopol Monopolistická konkurence Počet firem Velmi mnoho Jeden Několik Mnoho Produkt Homogenní Hom./Difer. Hom./Difer. Diferencovaný Bariéry vstupu do odvětví Ne Velké Existují Ne (Dlouhé období) Přímý vliv na cenu Podmínka optima výrobce Cena a mezní náklady Ne Významný Významný Omezený MR = MC MR = MC MR = MC MR = MC P = MC P > MC P > MC P > MC
Monopolistická konkurence Speciální typ nedokonalé konkurence s mnoha nabízejícími (výrobci) a volným vstupem do odvětví Každý z výrobců nabízí svoji vlastní verzi výrobku (služby) V krátkém období je jeho pozice podobná monopolu V dlouhém období zde však jsou vždy konkurenti, kteří vyrábějí podobný výrobek a tlačí ceny dolů podobné dokonalé konkurenci
Rostoucí výnosy, nedokonalá konkurence a modely mezinárodního obchodu
Výnosy z rozsahu Zákon klesajících mezních výnosů se týká toho, co se děje při změně objemu využití jednoho z výrobních faktorů Ale co když měníme využití všech z nich současně? Konstantní výnosy z rozsahu (CRS) 2x vstupy 2x objem produkce Klesající výnosy z rozsahu (DRS) 2x vstupy nový objem produkce 2x původní úroveň Rostoucí výnosy z rozsahu (IRS) 2x vstupy nový objem produkce 2x původní úroveň
Krugmanův model Jednoduchá verze
Jednoduchý Krugmanův model Základní rys: Monopolistická konkurence Konkrétní předpoklady týkající se konkurence Mnoho firem Snadný vstup do odvětví a odchod z něj Nulový ekonomický zisk v dlouhém období Diferencované výrobky (horizontální diferenciace) Každá z firem pokládá cenu svých konkurentů za danou Firmy jsou homogenní/symetrické (identická poptávka a nákladové funkce)
Krugmanův model jednoduchá verze Výnosy z rozsahu (interní) L = α + β i Q i Každá z firem se setkává s touto poptávkou: C i Q = F + c Q 1 = S b P n i ( P ) Podrobnosti o této formě poptávky: Salop (1979) Spotřebitelé mají rozdílné preference Firmy nabízejí variety šité na míru jednotlivým segmentům trhu Pomocný předpoklad: celková poptávka na trhu nezávisí na průměrné ceně
CC: Průměrné náklady a počet firem CC vztah mezi počtem firem na trhu (n) a průměrnými náklady typické firmy Pokud všechny firmy účtují stejnou cenu: Pak: F F AC = + c = n + Q S CC: AC jsou rostoucí funkcí n c Q = S n
PP: Množství firem a cena Poptávku můžeme přepsat takto: Chová-li se firma optimálně: MR = MC Přičemž: C MC = = Q c ( P Q) Q = S n Q MR = MC P = S b + S b P c S b P P 1 1 MR = = Q + P = Q + P = Q + Q Q Q S b P P
PP: Množství firem a cena Dosadíme Q = S/n: PP: P = c + 1 b n P Cena je klesající funkcí n Logika = c + Q S b = c + 1 b n Vyšší n znamená vyšší konkurenci (a nižší cenu)
Tržní rovnováha Rovnováha: Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj. AC = P Graficky: rovnováha = průsečík CC a PP
Trh s monopolistickou konkurencí - rovnováha P AC F CC : AC = n + c S PP : P = c + 1 b n P = AC CC PP n Počet firem a variet výrobku Počet firem (n)
Rovnováha: matematické řešení Rovnováha: Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj. AC = P AC = n n F S F S n + + = c c = = c P + S b F = c + 1 b n 1 b n
P AC Co se stane, pokud se trh rozšíří? F CC : AC = n + c S PP : P = c + 1 b n P = AC P CC CC PP n n' Počet firem (n)
Komparativní statika Závislost počtu firem na velikosti trhu: n S = 1 2 b F 1 S b F = 2 b 1 F n n 0 < <1 S
Počátek volného obchodu dvou zemí jako rozšíření trhu?
P AC Výsledný společný trh F CC : AC = n + c S PP : P = c + 1 b n 8 CC PP 10 n
Co se stane při rozšíření? Klesnou ceny Na trhu se udrží více firem, než bylo dříve na každém z obou trhů samostatně (ale méně, než by odpovídalo prostému součtu původních počtů firem) V důsledku toho: Na trhu je větší konkurence Každá z přeživších firem je větší než bývala Co nevíme? Které z firem rozšíření přežijí
Vývoj počtu firem při rozšíření: P AC CC CC P P P PP n n' n Počet firem (n)
Welfare analýza Dopad rozšíření trhu na spotřebitele Nižší ceny Větší množství variet výrobku = větší výběr Závěr: obchod by měl mít pozitivní dopad na spotřebitele Zajímavá okolnost: relativní přínos pro spotřebitele bude tím menší, čím byl původní trh větší
Možné reakce státu/firem Domácí vláda: Může se snažit pomoci domácím firmám přežít (např. pomocí dotací) Firmy Mohou anticipovat zintenzivnění konkurence a připravit se na něj: Závěr: Fůze a akvizice Tvorba kartelů Pokud mají být realizovány všechny možné pozitivní přínosy rozšíření trhu, je nutné přijmout pravidla týkající se: Regulace státní pomoci firmám (stejné podmínky pro všechny) Politika na ochranu hospodářské soutěže
Dopad omezení konkurence formou kartelů: P AC CC CC P P P PP n n' n Počet firem (n)
Pro: Krugmanův model: závěry Vnitroodvětvový obchod! Interakce mezi počtem firem (a výběrem) a velikostí trhu Zajímavé závěry pro analýzu integračních procesů Proti: Předpokládá monopolistickou konkurenci, mnoho sektorů má však spíše oligopolní strukturu V této verzi jsme se zabývali jen jedním sektorem, tradiční přístupy vždy popisovaly celkový zahraniční obchod analyzované ekonomiky Nejistota ohledně selekce firem, které přežijí!
Evropská integrace a Krugmanův model Instituce ES/EU počítali s pozitivním dopadem prohlubování integrace na konkurenci a ceny Např. predikce dopadu SEA: Cecchini Report (1988) EU klade velký důraz na pravidla státní pomoci firmám a na ochranu hospodářské soutěže Sledování fůzí, zákaz tvorby kartelů a cenových dohod V průběhu prohlubování evropské integrace
Další směr vývoje? Krugman, Fujita, Venables přispěli ke vzniku moderní ekonomické geografie NEG (New Economic Geography) modely Podobné předpoklady (nedokonalá konkurence), ale jiný předmět zájmu: Rozmístění výroby v prostoru Hlavní směr vývoje teorie MO: modely s heterogenními firmami (Melitz) a inovacemi
Reference Brakman et al. (2006): Cross-Border Mergers & Acquisitions: The Facts as a Guide for International Economics Fontagné, Freudenberg, and Gaulier (2006): A Systematic Decomposition of World Trade into Horizontal and Vertical IIT. Review of World Economics, 2006, Vol 142 (3) Feenstra: Advanced International Trade Krugman & Obstfeld: International Economics Appleyard & Field: International Economics
Děkuji za pozornost