BIOMY, BIOTOPY, ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŽIVOTA A ADAPTACE

Podobné dokumenty
Obsah: Úvod Klíčové pojmy Biomy : 1.základní charakteristika podmínky pro život: světlo, teplo, voda, vzduch, živiny. 2. třídění a pěstování pokojovýc

BIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

Biomy. Marcela Reňaková Štěpán David Jan Liška

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Šablona č Přírodopis Biomy a jejich savci

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

POLÁRNÍ OBLASTI. = živý obal Země. Vznikají tzv. VEGETAČNÍ PÁSY, které přibližně odpovídají pásům podnebným.

Životní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové stupně.

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE

BIOSFÉRA TEST. 1. Rozmístění vegetace na Zemi závisí hlavně na: a) zeměpisné šířce b) počasí c) rozložení pevnin a oceánů d) nadmořské výšce

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a jsou zaměřeny na podnebné pásy.

Zeměpisná pásma. rozdělení

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky:

Modul 02 - Přírodovědné předměty

BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

ročník 7. č. 15 název

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Jméno: Rostliny se vyskytují všude. Rostliny jsou pouze malé. Rostliny vyrábí vodu. Rostliny slouží jako potrava.

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P02. Pořadové číslo: 2. Datum vytvoření: Datum ověření: 29.3.

živý obal Země je tvořena živými organismy přírodní krajina bez zásahů člověka kulturní krajina je ovlivněna člověkem

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36

VY_32_INOVACE_Z6 14. Téma: Biomy závěrečný test. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

Inovace výuky Člověk a jeho svět. Mgr. Petra Zemanová. Cestování po podnebných pásech (metodická část)

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

47.Lesy mírného pásu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý hod.

Vá ení zákazníci! Na e cestovní kancelá

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník VEGETAČNÍ PÁSMA. referát. Jméno a příjmení: Adéla ŠTĚPKOVÁ Corina MARČEKOVÁ

stále se opakující průběh počasí v určité oblasti okamţitý stav ovzduší (síla větru, teplota, intenzita slunečního záření.

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Šablona č ZEMĚPIS. Biomy polární a mírný pás

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Tematická oblast: Život na Zemi Společenstva mírného pásu

49.Tundra a polární oblasti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

EKOSYSTÉM LES. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa.

Krajinná sféra 45.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

Definice biomu. Existuje několik typů členění biomů, které se v mnoha ohledech docela liší.

PODNEBNÉ PÁSY TROPICKÝ PÁS

VY_32_INOVACE_Z6 2. Téma: Tundra. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

44.Subtropy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Biotické podmínky života

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Krajinná sféra 50.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Evropa rostlinstvo a živočišstvo Učební pomůcky:

Rozšíření. po obou stranách rovníku mezi 10 s.š a 10 j.š.

Inovace výuky Člověk a jeho svět

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

Práce s mapou vegetačních pásem /přírodních krajin/ aneb,,kdo hledá, najde!''

Pracovní list Tropické deštné lesy

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Název: Zonálnost Afriky


SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí?

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

Zemědělství podle podnebí. VY_32_INOVACE_Z.2.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/ ročník vyššího gymnázia

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

4.4 Společenstva organismů

Evropa hranice, povrch, vodstvo VY_32_INOVACE_45V1102. Mgr. Hana Kvasničková

severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské

Zkoumá: Obory ekologie:

ATMOSFÉRA. Podnebné pásy

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE)

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

TÉMA: PODNEBNÉ PÁSY opakování VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: VY_32_Inovace/7_416

Transkript:

BIOMY, BIOTOPY, ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŽIVOTA A ADAPTACE Biosféra (řec. bios = život) Sféra Země s vhodnými podmínkami pro život. Zahrnuje části dalších geosfér litosféry, pedosféry, hydrosféry, atmosféry a kryosféry. Biosféra akumuluje a přetváří sluneční energii v živé hmotě. V biosféře probíhají neustálé významné biochemické procesy: produkce a dekompozice. Produkce Produkce je tvorba organických látek převážně fotosyntetizujícími organismy. Dekompozice Dekompozice je rozklad odumřelé organické hmoty. Biocenóza Biocenóza je soubor jedinců různých druhů organismů soustředěných určitém území (biotopu). na Biotop Biotop je místo, které organismům (společenství) poskytuje podmínky pro život. Je charakterizován geografickou polohou, podnebím, půdními a hydrologickými faktory, tj. abiotockými faktory. Ekosystém (geobiocenóza) Společenstva rostlin a živočichů, která jsou trvale spojena se svým neživým (abiotickým) prostředím. Ekosystém je tvořen biocenózou a jejím biotopem. Soubory ekosystémů, které mají vyhraněný formační ráz, tvoří geobiomy. Geobiomy Geobiomy jsou stabilní biogeografické jednotky existenčně podmíněné makroklimatem. Geobiomy jsou největší biogeorafické suchozemské jednotky rostlinných a živočišných společenstev.

V důsledku rozdílného přídělu slunečního záření do rovníku k pólům vzniklo pásovité uspořádání rostlinstva a živočišstva na Zemi. Pásy rostlinstva s charakteristickými soubory živočichů tvoří geobiomy, ve kterých rostlinná a živočišná společenstva žijí v rovnováze se svým životním prostředí. Bioklimatické pásy - Biomy (geobiomy): Obr. č. xx Rozmístění biomů na Zemi: TROPICÝ DEŠTNÝ PRALES, SAVANA, POUŠTĚ, SUBTROPICKÉ TVRDOLISTÉ DŘEVINY, STEPI, LESY MÍRNÉHO PÁSMA, TAJGA, TUNDRA 1. Tropické deštné pralesy Po obou stranách rovníku mezi 10 s.z.š. a 10 j.z.š. se vyvinulo společenstvo tropických deštných lesů. Vyskytují se ve třech hlavních oblastech jihoamerická, africký, indomalajská oblast. Tropický deštný les tvoří několik pater - nejčastěji tři patra: nejvýše rostou osamělé vysoké stromy 50 60 m vysoké, jejichž koruny vyčnívají nad střední patro střední patro tvoří zapojené koruny stromů a liány ve výšce 30 36 m Spodní patro dosahuje výšky 10 m, bývá tvořeno palmami, kapradinami, keři a bylinami. Všechna patra jsou propletena liánami. V korunách stromů jsou časté epifyty (rostliny žijící přisedle na povrchu jiných rostlin. Klima: průměrná teplota 25 27 C, roční srážky 2000 3000 mm V tropickém deštném lese žije mnoho druhů zvířat: papoušci, kolibříci, tukani. Savci lenochodi, mravenečníci, v konžském pralese šimpanzi a gorily, v

indomalajských lesích orangutani. Příznačné je obrovské množství hmyzu. (Kašparovský, K., 1999) Původně tvořily topické deštné lesy přes 8 % plochy souše dnes tato plocha snížena přeměnou na plantáže, rýžová pole, pastviny. Celosvětově jsou tropické lesy významným stabilizátorem životního prostředí v celé biosféře - spotřebovávají oxid uhličitý, produkují kyslík, představují zdroj genofondu nových, dosud nepoznaných plodin a léčivých rostlin. (Mudrichová, J.,Mudrik, K., 1999) 2. Světlé tropické lesy (tropické opadavé a poloopadavé lesy) V oblasti subekvatoriálního pásu směrem od rovníku k obratníkům množství srážek klesá a doba dešťů se zkracuje. Střídají se zde období vlhka a sucha. Tím, že se prodlužuje doba sucha, mění se typ lesa. Svrchní patro lesa je tvořeno opadavými dřevinami, spodní patro zůstává vždy zelené (v oblastech, kde je dlouhá doba sucha, jsou všechny stromy opadavé). Vyvinul se zde střídavě vlhký tropický les. Příkladem je monzunový les v oblastech Přední a Zadní Indie Klima: chladné období 15 20 C, teplé období 25 30 C, srážky 1500 2000 mm V této oblasti je fauna bohatá zvláště na savce panda, tapír, z kopytníků gazely, antilopy, nosorožci. 3. Savany Na sever a jih od geobiomu světlých tropických lesů ubývá srážek a tyto lesy přecházejí do travnatých porostů savan. V savanách se střídá období dešťů s obdobím sucha. V období dešťů jsou savany zelené je to doba růstu a květu vegetace. V obdobích sucha rostliny usychají savany jsou vyprahlé a v často vznikají požáry. Savany jsou porostlé 2 4 m vysokými travinatými porosty. Stromy a keře jsou rozptýleny jednotlivě i po skupinách (baobab, blahovičník, mimózy). Klima: teploty klesají až k 0 C, srážky 400 1000 mm Savany vynikají bohatstvím zvěře - sloni, nosorožci, antilopy, gazely, zebry, lvi, hyeny, hadi atd... Zvláště v Africe jsou velké plochy vypalovány a přeměňovány na pole.

4. Tropické pouště a polopouště Areál pouští je velice rozsáhlý zaujímá asi 14 % plochy pevnin. Podle charakteru substrátu se pouště rozlišují na pouště: kamenité (hamada) štěrkovité (serir) písečné (ergy nebo kumy) Pouště se vytvořily v oblastech, kde výpar mnohonásobně převyšuje roční úhrn srážek. Klima: velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí 40 C, 11 měsíců bez srážek. Stálé vodní toky jsou velmi vzácné. V místech, kde podpovrchové vody vystupují na povrch, vznikají v pouštích oázy (místa, kde lidé mohou na uměle zavlažovaných polích provozovat zemědělskou výrobu palma datlová, obílí, ovoce a zelenina) Život v pouštích je omezen pouze na několik málo odolných rostlin sukulenty a efemery (rostliny s krátkou vegetační dobou). Hojnými obyvateli pouští jsou plazi - hadi, gekoni Největší pouště: Sahara, Arabská poušť, dále pak v Mexiku, J. Americe, Austrálii Nadměrné vypásání rostlinstva vede k rozšiřování pouští desertifikaci. 5. Subtropické tvrdolisté dřeviny Areál subtropických tvrdolistých dřevin se vytvořil v subtropické oblasti se zimními srážkami a horkým suchým létem (oblast kolem Středozemního moře, ostrůvkovitě Irán, Kalifornie, J. Amerika, Austrálie, J. Afrika). Zima oblasti je v této mírná, a proto dřeviny v neshazují listy. Stromy a keře mají listy tvrdé a kožovité, voda se z nich vypařuje pouze nepatrně rostlinstvo je přizpůsobeno horkému suchému létu (vavříny, olivy, pinie, cedry, blahovičníky). V oblasti kolem Středozemního moře se tyto porosty nazývají macchie. Klima: teploty 15 20 C, srážky 1000 mm Žije zde velké množství ptáků, hadů, ještěrek a hmyzu. Ve výše položených oblastech jsou pastviny, na kterých se pasou stáda koz, ovcí. 6. Stepi Stepi jsou bylinné formace mírného podnebného pásu s převahou trav (Eurasie a Severní Amerika mezi 35 55 s.z š.). Rozsáhlé oblasti s vnitrozemským podnebím a nedostatkem srážek pro růst stromů. Vegetační období je většinou omezeno na čtyři měsíce. Název step vznikl v Rusku, používá se v Evropě a Asii, v Severní Americe se pro stepní území používá názvu prérie a jižní Americe pampy. Ve stepích se střídají vlhká a suchá

období. Rostlinný pokryv tvoří víceleté trávy a cibulovité rostliny. Trávy mají rozsáhlý kořenový systém, který jim umožňuje překonat dobu vegetačního klidu. Pod porostem trav se vyvinuly nejúrodnější půdy na Zemi černozemě. Pás stepí je nejúrodnější světovou oblastí pěstování obilnin hlavně pšenice a kukuřice. Klima: sušší podnebí srážky 300-350 mm, nízké zimní teploty -10 až -15 C, v létě 20 25 C. Stepní faunu zastupují především hlodavci, zajícovci a hmytožravci, psou prériovitý, sysel, bizon, koně, z šelem jsou to vlci a stepní kočky. 7. Lesy mírného pásu Lesy mírného pásu se rozprostírají na podstatné části mírného podnebného pásu severní polokoule. Růst stromů je závislý na množství srážek a na délce vegetačního období. Oblast charakteristická střídáním ročních období. V teplejších a vlhčích částech mírného pásu jsou lesy listnaté, které jsou tvořeny hlavně buky, duby a javory. Tyto lesy přecházejí v chladnějších oblastech v lesy smíšené. (Kašparovský, K., 1999) Klima: nejchladnější měsíc 5 2 C, nejteplejší 14 19 C, srážky 500 1000 mm V listnatých lesích Eurasie žije mnoho jelenů a srnčí zvěře, na Dálném východe žije jelen mandžuský sika, medvěd, prase divoké, slepýš, užovka atd. V Severní Americe je fauna odlišná. Žije zde např. vačice americká, mýval, skunk, ondatra atd. Značná část těchto lesů byla přeměněna na smrkové (borovicové) lesy. 8. Pouště a polopoutě mírného pásu Oblast středoasijských a severoamerických pouští. Klima: srážky kolem 200 mm, velké výkyvy teplot Rostliny: sauxaly, tamaryšky, juka Živočichové: ještěrky, velbloud dvouhrbý, křečci (Mudrichová, J.,Mudrik, K., 1999) 9. Tajga - boreální jehličnaté lesy Tajga je nejrozsáhlejší lesní plochou na Zemi (pokrývají asi 12 mil km 2 ). V severní Americe se táhne v délce 5000 km a v Eurasii v délce 8000 km a v průměrné šířce 1000 km. Značnou část pásu jehličnatých lesů zaujímá dlouhodobě zmrzlá půda permafrost. Složení jehličnatých lesů je druhově jednotvárné smrky, borovice a modříny. Tajga je velkou

zásobárnou dřevní hmoty. Je zde významný chov a lov kožešinové zvěře (sobol, kuna, veverka). Klima: rozdíl teplot 30 50 C, srážky 450 600 mm Fauna jehličnatých lesů je bohatá, žijí zde medvědi, vlci, lišky, rysi, prase divoké, jeleni, srnčí zvěř a mnoho ptactva. Častá jsou rašeliniště. 10. Tundra Tundry se vtvořila v subpolárních oblastech, kde teplotní průměr žádného měsíce nepřesahuje 10 C a roční srážkové průměry mnohdy nepřesahují 200 mm. Přechodným pásem mezi tajgou a tundrou je lesotundra. Les postupně přechází v keřové porosty. (na jižní polokouli - na subarktických ostrovech se lesotundra nevyvinula. V pásu tunder můžeme rozlišit tundru: keřovou zde rostou zakrslé břízy a vrby, brusinky, ostřice, suchopýr aj. mechovou s mechovými porosty lišejníkovou s řídkou vegetací lišejníků na horských skalách Fauna tunder je druhově chudá, savci a ptáci mají v zimním období bílé zbarvení např. sovice sněžná, bělokur sněžný, zajíc bělák, polární liška aj. Nejznámějším savcem tundry je sob. Žije zde velké množství bodavého hmyzu komáři a muchničky. 11. Pustiny polárních oblastí Polární pustiny jsou charakterizovány nízkou teplotou, trvalou sněhovou pokrývkou a rozsáhlým zaledněním. Rostlinstvo a živočišstvo je soustředěno v moři a na mořském pobřeží. V moři je velké množství planktonu, který je potravou ryb, kytovců, mořských ptáků i ploutvonožců. Charakteristickými živočichy jsou mroži a tuleni. Na antarktickém pobřeží žijí kolonie tučňáků. Rostlinstvo Arktidy a Antarktidy tvoří hlavně mechy, lišejníky a řasy. (Kašparovský, K., 1999)