Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

II/1-2000

VYDÁVÁ: NE-BE, Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury Bofiivojova 54 130 00 Praha 3 âeská republika Tel. 02-22721265 Fax 02-22715258 e-mail: ne-be@post.cz UITGEVER: NE-BE, Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur Bofiivojova 54 130 00 Praha 3 Tsjechië Tel. 00420-2-22721265 Fax 00420-2-22715258 e-mail: ne-be@post.cz P EDSEDKYNù: Petra Schürová MÍSTOP EDSEDKYNù: Veronika Havlíková Jana Pellarová (sekretariát) POKLADNÍK: Eva Giese REDAKCE BULLETINU: Veronika Havlíková KNIHOVNA: Ruben Pellar VOORZITTER: Petra Schürová VICE-VOORZITTERS: Veronika Havlíková Jana Pellarová (secretaris) POKLADNÍK: Eva Giese REDACTIE VAN HET BULLETIN: Veronika Havlíková BIBLIOTHEEK: Ruben Pellar 2

SLOVO ÚVODEM VáÏení ãlenové NE-BE, milí pfiátelé, mám pro vás dobré zprávy - je jaro a ãlenû pfiib vá, jiï brzy nás bude sto. Co se pfiihodilo za poslední tfii mûsíce? V prosinci jsme se vidûli na literárním veãeru s Rituály Ceese Nootebooma. Kniha vy la v ãeském pfiekladu Veroniky Havlíkové, ukázku z ãeské verze nám pfiednesl pan Rudolf Pellar, z holandské student bohemistiky v Amsterdamu Tjerd Wierda. V lednu jsme se se li na kfitu CD Jaroslava Hutky Nederland. Pfiestûhovali jsme knihovnu a tím i sídlo spoleãnosti - novou adresu uï vût inou znáte z na ich e-mailû, faxû nebo telefonátû, ale radûji se je tû podívejte na stránku, kde uvádíme dûleïité zmûny. Najdete tam také zmûnu provozu knihovny - místo v G+G mûïete pfiijít kaïdé první úter do knihovny. Díky laskavosti kolegy a ãlena na í spoleãnosti - pana Ladislava íhy - teì máme k dispozici vût í místnost na klidném, ale dobfie dosaïitelném místû v Praze 3. Zaãátkem dubna se sejdeme na valné hromadû, na níï bychom vás rádi informovali o nezbytn ch záleïitostech, jako je napfi. hospodafiení. Ménû zábavnou, leã nezbytnou ãást doplníme ãtením z dal ího pfiekladu nizozemské kníïky, tentokrát to bude Dopis pro krále od Tonke Dragtové. Pfiipravujeme internetovou stránku spoleãnosti NE- BE. V bfieznu probíhá festival Evropské dny filmu, kde jsou i nizozemské a belgické filmy, v kvûtnu bude v Praze balet Jifiího Kyliána, konají se v stavy, pfiipravuje se PraÏské jaro - pfiehled vám pfiiná íme na jiném místû. Hezké jaro s nizozemskou kulturou pfieje a na setkání se tû í Petra Schürová POZVÁNKA NA VALNOU HROMADU Zveme vás na valnou hromadu členů společnosti NE-BE: 7. dubna - v pátek - v 19 hod. v Knihomolově literární kavárně, Mánesova 79, Praha 2 PROGRAM: - zpráva o činnosti a hospodaření - čtení z knihy Dopis pro krále Tonke Dragtové - lehké občerstvení Nová adresa společnosti: Bořivojova 54, Praha 3 - v CK RI-TOURS tramvaj 5,9,26, stanice Lipanská, kolem kostela nahoru, první ulice doleva, třetí dům vlevo. Každé první úterý v měsíci od 14 do 17 hod. - tel.: 02/22 72 12 65, ostatní dny: 02/627 68 19 Č LENSKÁ RUBRIKA Do zaãátku roku 2000 vstupuje na e spoleãnost s témûfi stovkou ãlenû. Pfiekvapil nás nárûst poãtu mimopraïsk ch pfiíznivcû, kter je ãasto dûkazem toho, do jak maliãk ch míst to u nás Nizozemce a Vlámy zaválo.vzhledem k této skuteãnosti jsme se rozhodli v budoucnu plánovat co nejvíce akcí na páteãní veãery. Z nov ch ãlenû bychom rádi zmínili pana Sparebooma, zástupce firmy ASPI Publishing, která nám laskavû nabídla jednorázové sponzorství. Eva Giese 3

CO SE CHYS- TÁ 7. dubna 2000, 19 hod. - VALNÁ HROMADA + ãtení z knihy Tonke Drachtové: kavárna U Knihomola, Mánesova ul. 79, Praha 2 9. - 19. bfiezna/praha + 20. - 29. bfiezna/brno: Dny evropského filmu. V rámci tohoto festivalu uvedou praïská kina Lucerna, U Hradeb a Hvûzda a brnûnsk kinosál B. Bakaly tyto nizozemské filmy: WINTER 89 NO TRAINS, NO PLANES LEFT LUGGAGE 29. bfiezna - 18. dubna: v stava Leny Aardse a Alana Zaruby SPACE & HUMANI- TY v praïské v stavní síni Delugo-LIXI Architetti Associati 13. dubna - 4. ãervna: THE SECOND - nová multimediální prezentace ve VeletrÏním paláci 1. kvûtna: zahájení v stavy Paula Panhuysena v Klatovech 26. - 28. kvûtna: Nizozemské taneãní divadlo v choreografii Jifiího Kyliána ve Státní opefie v Praze uvádí balet AR- CHIMBOLDO 27. kvûtna: v rámci festivalu PraÏské jaro vystoupí MondriaanÛv smyãcov kvartet ve panûlském sále PraÏského hradu 28. kvûtna: v rámci festivalu PraÏské jaro vystoupí Bernard Winsemius v kostele sv. imona a Judy v Praze GEERT VAN ISTENDA- EL ZNOVU V PRAZE V rámci veletrhu Svět knihy by měl s největší pravděpodobností Prahu navštívit známý belgický spisovatel a novinář Geert van Istendael. 13. května se zúčastní diskuse spisovatelů, píšících o určitých evropských městech, a 14. května vystoupí ve vlastním pořadu nazvaném Evropský labyrint - ráj srdce? KULTURNÍ A SPOLEâENSKÉ UDÁLOSTI POVÍDÁNÍ S HUTKOU G+G, 21. ledna 2000 Jsem ãlenkou sdruïení NE-BE, ale ãlenkou spí e línou a málo aktivní. Je tû se mi nepodafiilo zúãastnit se pravideln ch schûzek sdruïení a bulletin ãtu s pocitem, Ïe bych do nûj sama nikdy nebyla schopna niãím pfiispût. Na 21. ledna tohoto roku jsem se ale velmi tû ila a abych tu událost nepropásla, mûla jsem bulletin doma stále na oãích. Jaroslava Hutku, respektive jeho písniãky, texty, hudbu a projev jsem mûla ráda uï na gymnáziu, kdy jsem ho mohla poslouchat jen z pokoutnû nahran ch páskû pochybn ch kvalit. On sám byl právû v Holandsku a zdálo se, Ïe je to tak navïdy. Ani jsem nevûdûla, jak vypadá. TakÏe jsem tedy 21. ledna dorazila na setkání na eho sdruïení s ním v kavárnû G & G. To jsem ale netu ila, Ïe budu poïádána, abych o tomto veãeru napsala, takïe to mé psaní jsou spí pfiíjemné dojmy z onoho veãera. Zpoãátku mû zklamalo, Ïe to není koncert, ale jen povídání. Ale ukázalo se, Ïe není ãeho litovat. Hutka si mû hned získal sv m velice mil m, upfiímn m projevem. Je na nûm znát, Ïe umí vystupovat pfied lidmi a mluvit spatra a to povídání usnadnilo a polid tilo. Snad se ten veãer pûvodnû naz val kfitem jeho alba nizozemsk ch písniãek (nazpívan ch pochopitelnû v nizozem tinû), ale podle mû to bylo nakonec hlavnû milé povídání o jeho holandské zku enosti. V první ãásti veãera padaly i formální otázky, na které nebylo lehké objektivnû odpovídat. Po pfiíjemné pfiestávce, pfii níï bylo moïné si koupit rûzná jeho alba a taky se napít dobrého vína, se diskuse oïivila. Hutka si bûhem hovoru nenucenû balil cigarety, aãkoliv právû tohle se pr nenauãil v Holandsku, ale uï dávno pfiedtím doma. Na dobrou otázku Petry Schürové, které kladné vlastnosti by z Holandska pfienesl do âech, kdyby mûl tu moc, Hutka odpovûdûl, Ïe Holanìani jsou spolehliví a slíbené slovo dodrïují, Ïe jsou tolerantnûj í jako spoleãnost a také velmi pracovití. Pracovitost mají pr vepsánu v ãarách dlanû, kde je moïno vidût (u kaïdého?) nûco jako písmeno M a W, coï znaãí slova men werkt, neboli: âlovûk je stvofien k práci. Hutka dodal, Ïe to â v dlani nûjak nenachází. Smáli jsme se v ichni a upfiímnû. Ano, my âe i si ze sebe snad umíme dûlat legraci a ironizovat se. BohuÏel bychom ale asi v e jmenované ctnosti HolanìanÛ dosti naléhavû potfiebovali. Kromû toho Hutka také chválil spoleãnost, v níï úfiady fungují pro ãlovûka a ne spí proti nûmu a kde se snadné vûci dají fie it snadno. Jinak se ov em netajil sv mi negativními pocity a zku enostmi. On, pokud vím, emigrovat vûbec nechtûl, coï mûlo na vûc asi také vliv. Nizozemí bylo jeho desetilet m osudem snad spí náhodou, jeho jazyk ani kulturu pfiedem neznal. Byl zklamán a jako písniãkáfi nemûl moc ancí se prosadit. Velmi kriticky se také vyjadfioval o tehdej í moïnosti nauãit se jako imigrant dobfie holandsky. âesko-nizozemsk slovník tehdy je tû neexistoval, o jeho kapesním vydání není tfieba mluvit. Ve kole uãitelûm pr staãilo, Ïe se nûkdo vûbec chtûl nûjak (i s chybami) vyjádfiit. Legraãní bylo, Ïe chodil zrovna do koly S. Alliendeho, kde se setkal také s levicov mi emigranty z Chile, pro nûï byl nepochopitelnou zápornou postavou, on - emigrant ze socialistického âeskoslovenska. Velmi zajímavou informací pro mû bylo také, Ïe Franti- 4

ek kroup je pohfiben v Rotterdamu, coï jsem bohuïel nevûdûla. Jak tam tak stál a mluvil o ãesk ch dûjinách a o tom, jak se el podívat na kroupûv hrob a hrobník vûdûl, Ïe je to autor ãeské hymny, pfiipadal mi sv m zjevem stále více jako dvojník Bedfiicha Smetany. Jako taková obïivlá ãeská socha. Z tohoto pocitu mû ale vïdycky vyvedl sv m typick m, nenapodobiteln m, vysok m smíchem. Veãer plynul velmi rychle a ãím dál více spontánnû a kdyby nebyly pfii ly jeho malé dcery a nedaly tak decentnû najevo, Ïe uï je ãas jít spát, byli bychom tam moïná je tû dodnes. Katefiina Charvátová FEBIOFEST - DNY VLÁMSKÉHO FILMU FILMOVÉ UMĚNÍ FLANDER Febiofest, 21. a 23. ledna 2000 KdyÏ se âechovi zmíníte o vlámském umûní, je tû si tak vybaví umûní v tvarné sedmnáctého století. Ale film? Na rozdíl od nizozemské kinematografie, která pomalu pronikla i na plátna na ich kin, je vlámsk film u nás zcela neznám. Proto je poãin leto ního roãníku Febiofestu, kter zafiadil do svého programu i sekci filmového umûní Flander, nepochybnû poãinem velice pfiínosn m. Na pfiehlídce byly uvedeny nejzajímavûj í filmy Flander za posledních patnáct let: DAENS - historick snímek o rudém abbé Daensovi, kter jen o vlásek minul oscarové ocenûní za neanglicky mluven film. ROSIE - temn komorní pfiíbûh dospívající dívky zajaté do svûta vlastní obrazotvornosti z roku 1998 STÁT PSÒ - film v belgicko-mongolské koprodukci TAXANDRIA - originální pohádka pro dospûlé. CRAZY LOVE - tfiináct let star film Dominiqua Deruddereho natoãen na motivy povídek Charlese Bukowského naplnil v sobotu 22. 1. velk sál Mûstké knihovny k prasknutí. Film sestaven ze tfií takzvanû milostn ch povídek sleduje Ïivotní pouè Henryho Vosse od malého ho íka, získávajícího bizarním zpûsobem první sexuální zku enosti, pfies dospívajícího mladíka zohaveného stra livou formou akné, aï na dno lidské spoleãnosti, kde Henry zavr uje svou cestu nekrofilním svazkem s mrtvou Ïenou. Snímek, kter byl uveden krátk m av ak neménû morbidním pfiedfilmem Bloody Olive mladého vlámského tvûrce Vincenta Bala, otfiásl sv m sarkastick m pohledem na lidsk osud, zároveà v ak nabídl zajímavou, neotfielou a hollywoodsk mi happyendy nepoznamenanou alternativu. A po závûreãném potlesku v sále by se jeho vlámsk reïisér mohl mozartovsky zaradovat: Mí âe i mi rozumûjí. Veronika Havlíková SOUâASNÉ NIZOZEMSKÉ DIVADLO PraÏsk divadelní ústav se prûbûïnû snaïí podporovat souãasnou domácí i zahraniãní dramatiku. AÈ uï formou e- ditorskou - viz edice Souãasná divadelní hra nebo pfiímou prezentací dramatick ch umûní - viz loàské dny rakouského dramatu. V rámci leto ního roãníku mezinárodního festivalu DIVADLO 00 v Plzni (19. - 22. 10. 2000) se ãeskému publiku koncentrovanû pfiedstaví souãasné nizozemské divadlo. Do Plznû pfiijede renomovaná Toneelgroep Amsterdam, nejvût í nizozemská divadelní spoleãnost. Od svého zalo- Ïení v roce 1987 je jejím umûleck m fieditelem dramatik a reïisér Gerardjan Rijnders, od roku 1992 spoleãnû s Titusem Muizelaarem. Toneelgroep Amsterdam hraje v souãasné dobû na tfiech scénách: Stadsschouwburg, Bellevue a od roku 1994 také v tzv. Transformatorhuis, b valé továrnû a dnes velmi adaptabilním divadelním prostoru. V Plzni bude hostovat Toneelgroep Amsterdam s hrou G. Rijnderse Liefhebber z roku 1992. Tato úspû ná inscenace se hraje jiï nevídan ch osm let a objela jiï takfika cel svût. Monologick text-v lev znechuceného divadelního kritika je proná en na scénû paralelnû s odehrávající se tragédií dal- ích ãlenû rodiny: matky a syna - a ta zûstává otcem nepov imnuta. âeskou verzi hry Liefhebber nastuduje pro plzeàsk festival formou scénického ãtení Vladimír Morávek s herci Klicperova divadla Hradce Králové. Prezentaci nizozemského divadla doplní beseda u kulatého stolu, pfiedná ka (s videoprojekcí) v znamné nizozemské divadelní kritiãky ãeského pûvodu Hany Bobkové a vydání tfií nizozemsk ch divadelních her v ãeském pfiekladu (Liefhebber; Een zwarte Pool od Karsta Woudstry; 2SKIN od Roba de Graefa). Konkrétní jména zvan ch hostû jsou zatím pfiedmûtem jednání. Monika Loderová JIŘÍ KYLIÁN V PRAZE Ve dnech 26., 27. a 28. kvûtna se ve Státní opefie v Praze koná premiéra evropského turné NDT/Nizozemského taneãního divadla ARCHIMBOLDO. V choreografii fenoména souãasného baletu, hvûzdy svûtového formátu Jifiího Kyliána, o nûmï jsme vás podrobnû informovali v minulém ãísle, se divákûm pfiedstaví v echny tfii skupiny NDT, coï je zcela ojedinûlá a v jimeãná událost. Pfiedstavení zaãíná vstupem do divadla, kde ãeká na náv tûvníky pfiekvapení. Nenechte si ujít neopakovatelnou událost! Pfiedstavení bylo zafiazeno do projektu Praha - evropské mûsto kultury 2000. Vstupenky si mûïete koupit jiï od 1. bfiezna v BTI na tûchto prodejních místech: BTI, Praha 1, Malé námûstí 13 BTI, Praha 1, Na Pfiíkopû 16 Státní opera, Praha 1, Legerova 75 Nedûlní odpolední pfiedstavení je o 30% levnûj í. 5

JAK MOJŽÍŠ PŘIŠEL K HOŘE aneb KEESE MERCKSOVA CESTA DO ZEMĚ ZASLÍBENÉ Pohled zpût do minulosti má v sobû vïdy nûco kompromitujícího, ãlovûk totiï narazí na vûci, které buì uï nechce mít na oãích, nebo je nechce vytahovat na vefiejnost. KoneckoncÛ tu ale nejde o literární zpovûì, aãkoli úplnû bez doznání by to také pûkné nebylo. TakÏe vzhûru do toho! Narodil jsem se v roce 1944 - coï mi je tû stále sk tá zadostiuãinûní, Ïe mohu fiíkat, Ïe jsem zaïil válku - a byly mi (témûfi) ãtyfii roky, kdyï se v âeskoslovensku komunisté chopili moci. Pozdûji jsem se na to díval do nizozemsk ch novin, abych zjistil jak bylo tehdy Nizozemsko okované, ale hofice jsem se zklamal ve srovnání s krokod lími slzami, které ronili nizozem tí Ïurnalisté po vpádu vojsk v srpnu 1968 ãi ve srovnání se slzami radosti z listopadu 1989. Mezitím jsem vyrûstal, mám matné vzpomínky na Maìarsko roku 1956. Sedûli jsme doma pfiilepení k rádiu, nevzhlednému kusu nábytku ve spodní ãásti s reproduktorem, kter se dal nahmatat pfies zatuchlou, hnûdou látku jako Ïebra vychrtlého zvífiete. Mysleli jsme si tenkrát, Ïe bude válka. Oz valy se tam v stfiely, bylo sly et tanky, reportérûv hlas znûl rozãilenû a opakovanû se ztrácel. Nagy se stal na ím muãedníkem. Imre Nagy. O skuteãn ch politick ch pomûrech jsme nemûli ponûtí, byl tu jen nejasn strach, Ïe bude válka. SkfiíÀ s rádiem byla tehdy to, co dnes televizní obrazovka. Shlukli jsme se kolem ní, dûti vût inou nataïené na pol táfiích na zemi. âasto jsem tiskl ucho k ÏebrÛm, abych si poslechl, jestli zvífie je tû Ïije. V nedûli odpoledne sport s Adem van Emmenesem a Bobem Spaakem. UÏ pfii zahajovacím mar i jsme zaãali b t nesví. Nesmûli jsme promluvit, aby tatínek nepfieslechl v sledek. DWS, Blauw-Wit, to jsou amsterodamské kluby, které dnes uï neexistují. Tak ãi onak si vysílání rozhlasu spojuji se zeleninovou polévkou, siln m v varem s masov mi knedlíãky... Nebo jsme v kruhu rodinném poslouchali rozhlasové hry. A pak pochopitelnû silvestrovsk program. AÈ uï jsme pfiíchod nového roku slavili kdekoli, museli jsme ho poslouchat. Studium na stfiední kole probíhalo po dobrém zaãátku obtíïnû. Víc neï domácí úkoly mû zajímaly achy a divadlo, fotbal a ostatní sporty. A pfiedev ím kolní noviny, pro které nejen Ïe jsem vymyslel jméno, ale nûkolik let jsem byl i v redakci a zaïíval tam v elijaké peripetie. Tam u mû propukl zájem o literaturu a zároveà i o pfiekládání ( získal jsem dokonce první ocenûní, od francouzského velvyslanectví). Ve kole se mi pfiíãily pfiedev ím exaktní vûdy. Nijak mi nevadily, nebyl jsem ov em s to vyfie it jedin pfiíklad, kter se li il do vzoru v uãebnici. Kromû toho jsem byl také pomûrnû ne Èastn v lásce: dívka, do níï jsem byl tajnû zamilován, byla uï obsazená. Mûla dva copánky a pû inku uprostfied. Kromû toho byla (nepokrytû!) komunistkou. Pfii diskusích ve tfiídû pod vedením na eho konzervativního uãitele dûjepisu to dostávala schytat. Kdo tehdy nûco vûdûl o komunismu? Pro vût inu byl spojen s neurãit m strachem z války. Zastávali se jí jen dva kluci. Van O. a já. Jednou na brigádû jsme my tfii celé hodiny courali po lesích, nejspí v soustfiedn ch kruzích, a pfiísáhám, povídali jsme si jen o politice. I na e my lenky se pohybovaly stejn m zpûsobem, v kruzích kolem horké ka e... Po maturitû jsem musel na vojnu. K mému velkému pfiekvapení a nelibosti mû vzali. Doufal jsem, Ïe budu sluïby zpro tûn kvûli oãím, ale na to bych musel b t slep jako patrona. Nakonec jsem skonãil - aã nerad - v západonûmeckém Rheine, kde se nacházela nizozemská základna NATO. Vafiil jsem tam kávu a prodával v e potfiebné pro posádku, která tam jakoby raketami ostfielovala nepfiítele. Rakety byly pochopitelnû namífiené na v chod. KaÏd, kdo tvrdil, Ïe je to omylem, byl okamïitû pfievelen do Nizozemska (do kuchynû). V té proamerické atmosféfie, která tam vládla, jsem se rozhodl na náklady státu absolvovat písemn kurz ru tiny. Nejdfiív jsem si myslel, Ïe mi to nepovolí, ale tak to nebylo. Pfied odjezdem jsem si na nádraïí koupil Pravdu nebo Izvestije a provokativnû si je strãil do batohu. Ale nebylo z toho nic neï trocha obleãení páchnoucího rusk mi novinami. Potom jsem noviny demonstrativnû vytáhl pfii poplachu. JenÏe opût neúspû nû. Aã to je tû nebylo v té umírnûné dobû dlouh ch vlasû a náhradní vojenské sluïby. Vojenskou sluïbu bylo moïné zkrátit, kdyï se ãlovûk rozhodl, Ïe potom pûjde studovat. Po intenzivním kurzu ru tiny ve sluïbû bylo jen logické, Ïe budu pokraãovat, a tak jsem se dostal na katedru slavistiky. Chtûl jsem studovat jazyky, jenïe ne ty obvykle vyuãované. Vzhledem k zájmu o politické a kulturní pozadí v zemích V chodního bloku nebylo divu, Ïe jsem skonãil u slovansk ch jazykû. Ke své radosti jsem se dozvûdûl, Ïe tam studuje i ta copatá dívka. Jak se ukázalo, byla je tû stále obsazená. V Amsterodamu se konaly semináfie i v sobotu dopoledne. Pûtidenní pracovní t den na univerzitu je tû nepronikl. První lekce ru tiny jsem dostával od profesora Ebelinga v sobotu ráno. Vzpomínám si, Ïe mi to moc ne lo. PoÏádal mû, abych vyskloàoval slovíãko drug v mnoïném ãísle. Já nic netu e spustil: drugí, drugóv atd., dávaje tak podvûdomû najevo pfiednost západoslovanskému pfiízvuku. CoÏ bude pfiízvuk ãesk. V té dobû jsme mûli povinnû jako druh obor dal í slovanskou fieã. Na zaãátku druhého roãníku byl poprvé otevfien kurz ãe tiny. Lektofii pol tiny a srbochorvat tiny se zjevnû je tû nevrátili z dovolené. Tak jsem se dostal k paní Van Dam-Havelkové, která u nás vyuãovala ãe tinu. Oblékala se jako dáma, silnû nalíãená a s mnoha perky (ãesk mi granáty). Jakmile jsem se doslechl, Ïe se dá jet do âeskoslovenska na dovolenou za babku, kdyï se ãlovûk zúãastní mezinárodního pracovního tábora, ihned jsem toho vyuïil a pfiijel do pohraniãí poblíï Teplic, kde jsem pomáhal stavût kravín, tlaãil koleãka s cementem a zápasil se sbíjeãkou. V kufru jsem mûl tlustou Sovovu gramatiku ãeského jazyka, kde se ve cviãebních textech také 6

mluvilo o práci proletáfiû a turbinách. Poprvé jsem vidûl skuteãné dûlníky a snaïil se s nimi dokonce diskutovat, ale oni se nedali vyvést z míry. Buì byla moje ãe tina pfiíli slabá, nebo jejich víra pfiíli silná. S jednou ze studentsk ch vedoucích jsem je tû nûjakou dobu udrïoval kontakty. Popíjeli jsme u ní doma v Praze tureckou kávu o ãern ch hodinkách a donekoneãna diskutovali o politice. Po dvaceti letech jsem ji potkal a ukázalo se, Ïe se z ní stala ultrakonzervativní politiãka typu Thatcherové. Rok 1968, tak dûleïit pro mou definitivní volbu ãe tiny, jsem strávil v Dánsku, beznadûjnû zamilován do jedné Dánky, se kterou jsem se seznámil na zmínûném studentském tábofie. S hrabalovsky posunutou perspektivou jsem sledoval v voj v âeskoslovensku. KdyÏ jsem od ní dostal ko em a poraïenû pfiijel do Nizozemska, je tû téhoï dne jsem se dozvûdûl o vpádu var avsk ch vojsk do âeskoslovenska. To byl dal í otfies a moje volba byla urãena: pryã s ru tinou, teì uï jenom ãe tinu! V záfií roku 1969 jsem poprvé vstoupil do svého pokojíku na kolejích Vûtrník-Jih (nebo to byl Sever?). Bydleli tam tehdy pouze muïi. Hodnû ArabÛ a plochá dráha Rudé hvûzdy. Tramvají ãíslo 1, s tramvajenkou v tvrdém plastovém obalu, jsem jezdil do mûsta. Jeden a pûl roku. Tak tak to pfii lo. Kees Mercks SPOLUPRÁCE OLOMOUCE S PARTNERSK M NIZOZEMSK M MùSTEM VEENENDAAL V âeské republice má více neï ãtyfiicet mûst své partnerské protûj ky v Nizozemí. Jedním z nich je i hanácká metropole Olomouc, která od roku 1993 spolupracuje se zhruba edesátitisícov m Veenendaalem, moderním, dynamicky se rozvíjejícím mûstem leïícím asi 30 km jihov chodnû od Utrechtu. Za uplynul ch 6 let obyvatele obou mûst stmelila celá fiada spoleãn ch akcí a projektû. Znamená to, Ïe nedochází pouze k pravideln m v mûnám oficiálních delegací zástupcû samosprávy, ale tohoto vztahu vyuïívají pfiedev ím nejrûznûj í zájmové organizace, kluby, sportovní svazy, koly, církve atd. Zatímco Holanìany lákají do Olomouce poãetné historické památky a sv m zpûsobem romantická atmosféra mûsta (mnozí se sem právû proto vracejí i v rámci své dovolené), âe i naopak obdivují a mají anci se pouãit, jak by mûlo vypadat moderní sídli tû, vefiejná zeleà a ekologie, jak pfiilákat do mûsta investory (ve Veenendaalu je na dva tisíce poboãek nejrûznûj ích firem), jak nakládat s komunálním odpadem ãi seznamovat se s alternativními systémy v uky (Montessori). Jednou z bezesporu nejinspirativnûj ích oblastí jsou pro nás sociální sluïby, jako napfiíklad práce s handicapovan mi, star mi lidmi a národnostními men inami. O tom, Ïe se pfiátelství zapsalo do povûdomí obyvatel, svûdãí také akt nesmírné solidarity v souvislosti s povodnûmi, které Olomouc postihly v létû 1997. NejenÏe pfiímo radnice uvolnila promptnû na olomoucké povodàové konto vût í ãástku, ale zároveà probûhla mezi lidmi a organizacemi ve Veenendaalu celá fiada humanitárních akcí, jako tfieba sbûr nábytku, poskytnutí vozidla pro potfieby povodàového tábu ãi finanãní sbírky z brigád dûtí i z prodeje zmrzlinov ch pohárû Help O- lomouc. I na samé místo pohromy pfiijíïdûli jiï od prvních dnû lidé nabízející pomoc. Perliãkou mûïe b t kolení pro olomoucké psychology a sociální pracovníky, které zaji Èovala specialistka na povodàová traumata, jeï sama v osmém mûsíci tûhotenství neváhala tuto kampaà absolvovat. Vzájemn ch akcí je tolik, Ïe jen namátkou lze uvést ty nejuïiteãnûj í a nejpfiínosnûj í. Jedná se o pravidelné kaïdoroãní stáïe podobnû zamûfien ch firem a institucí ve Veenendaalu hrazené vesmûs z prostfiedkû Platformy Olomouc - Veenendaal, která spolupráci obou mûst zastfie uje a fiídí. Olomoucké ústavy sociální péãe zase mají to tûstí, Ïe jiï nûkolikrát obdrïely na své projekty z Veenendaalu tûdrou finanãní ãástku. K vzájemnému poznávání pfiispûla fiada v stav fotografû a v tvarn ch umûlcû i vystoupení hudebních souborû. V tomto smûru je Olomouc díky svému bohatému kulturnímu Ïivotu víc neï rovnocenn m partnerem. V lednu 1999 probûhla v místním divadle De Lampegiet velkolepá oslava pûtiletého v roãí na eho partnerství za úãasti Velvyslanectví âr v Nizozemí, která jen potvrdila rostoucí zájem o dal í kontakty. Nemalou roli v tomto svazku hraje i skuteãnost, Ïe Olomouc je po Praze teprve druhé mûsto, kterému se povedlo otevfiít magisterské studium nizozem tiny na zdej í Filozofické fakultû Univerzity Palackého. Aãkoliv témûfi kaïd Holanìan ovládá nejménû jeden svûtov jazyk, jistû ho pfiekvapí a potû í, osloví-li jej nûkdo v rodném jazyce. Ani Veenendaalci v ak nezûstali pozadu a pro zájemce zorganizovali kurs ãe tiny. I na rok 2000 se pfiipravuje fiada spoleãn ch projektû. Hlavní pozornost veenendaalské Platformy i vefiejnosti se soustfieìuje na projekt v sadby tzv. Veenendaalské aleje. Jedná se o v sadbu stromû v areálu Stfiediska ekologické v chovy SluÀákov v Horce nad Moravou u Olomouce, která bude po svém dokonãení tvofiit vstupní bránu do Chránûné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a kde náv tûvníci budou moci formou herních prvkû získávat informace o pfiírodû a ãásteãnû i o na em partnerském mûstû. Holandská strana se nabídla k financování tohoto projektu a v tomto smyslu podnikla ve Veenendaalu rozsáhlou mediální kampaà. Vedení mûsta, obyvatelé, instituce a firmy byli vyzváni k úãasti formou sponzorsk ch pfiíspûvkû, které by mûly dosáhnout celkové ãástky 75 000,- guldenû (cca 1,200,000,-Kã). Poãítá se s tím, Ïe v fiíjnu 2000 se ãást tûchto sponzorû do Olomouce vypraví vãetnû vedení radnice, aby se 28.10. osobnû podíleli na vysazování stromû. Kromû vlastní v sadby bude pro holandské úãastníky pfiipraven doplàující kulturní program. Vedle jednoznaãné prospû nosti tohoto zámûru dává tento projekt dal í anci, jak sblíïit obyvatele obou mûst. SoÀa Horká Silvie Malinovská pracovnice zahraniãního oddûlení Úfiadu mûsta Olomouce 7

V ST IÎKOV ARCHIV NOVÁ EVROPSKÁ KULTURA EUTANAZIE Autor: Melvyn Krauss, autor pûsobí v Hooverovû institutu Stanfordské university, Project Syndicate Strana: 6, 4. 1. 2000 Moderní technologie pfiinesly nevídané moïnosti, jak dramaticky prodlouïit lidsk Ïivot, ale rovnûï spoustu zcela nov ch profesních i morálních problémû. ProdluÏování Ïivota je drahé, protoïe jednak technologie sama mûïe b t nákladná, a jednak jde ãasto o programy extrémnû nároãné na pracovní sílu, a to v zemích, kde lidská práce není levná. V kapitalistick ch spoleãnostech v ak platí, Ïe vysoké ceny nov ch zpûsobû, jak prodlouïit lidsk Ïivot, znamenají, Ïe chudí lidé, a ãasto i zástupci stfiední tfiídy, z tûchto v dobytkû lidstva nemohou nijak profitovat. Humanitární a morální zájmy si v ak Ïádají, aby byl tento problém fie en. Kritikové svobodn ch trhû, tolik citliví na problémy ochuzování lidí o moïnost Ïít déle jenom kvûli pfiíjmûm, pohlíïejí na bohaté sociální státy severní Evropy a tam hledají pomoc a radu, protoïe tyto státy nevyuïívají cenového systému k alokaci zdravotní péãe. Ale zku enosti tûchto sociálnû orientovan ch státû s prodluïováním Ïivota pfiiná ejí etické problémy, jeï mohou b t je tû váïnûj í neï ty, které trápí trïnûji orientované spoleãnosti. Vzhledem k neustále rostoucím da- Àov m deficitûm se i v tûchto zemích probudila nová uvûdomûlost k vyrovnan m rozpoãtûm. I tyto sociální státy se snaïí u- etfiit na vyuïívání finanãnû nároãn ch, Ïivot prodluïujících technologií. Zasáhla je kultura eutanazie. Spojení v emoïn ch hospodáfisk ch zájmû a kultury eutanazie není nikde tak viditelné jako v Holandsku. Lidé se mohou li it v názorech na e- tickou stránku eutanazie samé. Je ale evidentní, Ïe vedlej ím nechtûn m produktem této politiky, která dovoluje lékafiûm eutanazii praktikovat, je to, Ïe tabu spojené s ukonãením lidského Ïivota podstatnû ochablo. V sledkem pak je mnohem men í rezistence k ukonãování ÏivotÛ pacientû pro jejich vlastní dobro. Místo souhlasu pacienta postaãuje pouze souhlas rodiny, a nûkdy není k dispozici ani ten. Podle renomovan ch holandsk ch novin NRC Handelsblad je v této zemi témûfi 10 000 ÏivotÛ u- konãeno lékafiem. Holand tí lékafii nechávají své pacienty prostû jen tak postaru umírat, místo toho, aby se snaïili vyuïívat nové drahé technologie, které by pomohly jejich Ïivoty prodlouïit. E- konomické zájmy celou kulturu eutanazie jen utuïují. Holanìané odàali sv m lékafiûm hospodáfiské stimuly k prodluïování ÏivotÛ. Na rozdíl od kolegû fungujících ve zdravotním systému zaloïeném na zisku holand tí lékafii nemohou na prodluïování Ïivota vydûlat peníze ; a stejnû tak nemohou vydûlat peníze na tom, Ïe by své pacienty a jejich rodiny informovali o variantách záchrany Ïivota. ProtoÏe prodluïování ÏivotÛ star ch nemocn ch lidí je nákladné, hospodáfiské tlaky pûsobí v sociálnû orientovan ch státech opaãn m smûrem. Lékafii z vefiejn ch sanatorií a nemocnic se dostávají pod nelítostn tlak na omezování v ech moïn ch nákladû. Hospodáfiské zájmy hrají velice dûleïitou roli v rozhodnutích o Ïivotû a smrti. To si lékafii jen neradi pfiiznávají. Momentem, kter m se medicína sociálních státû nejvíce li í od toho, které funguje v trïnû orientovan ch zemích, je skuteãnost, Ïe pacienti a jejich rodiny mají zaãasto jen minimální, anebo vûbec Ïádné slovo v rozhodnutích, jeï mohou nakonec hluboce ovlivnit jejich Ïivoty. V Holandsku jsou pacienti proti nové kultufie eutanazie prakticky bezmocní. Lékafii nejsou bohy, ale stále ãastûji si na bohy hrají, kdyï sv m pacientûm a jejich rodinám odmítají vyuïít Ïivot prodluïující techniky, i kdyï je pacienti chtûjí, a jsou dokonce ochotni za nû zaplatit. V Holandsku totiï neexistuje soukromé lékafiství. Jedin m v chodiskem nespokojen ch pacientû je potom odchod ze zemû, anebo podání Ïaloby u soudu. Evropské sociální státy tak ãelí váïnému dilematu. Není pochyb o tom, Ïe Holandsko vydává vysoké ãástky na péãi o své staré. Kdyby se v ak na tyto lidi mûlo plnû vyuïít v ech existujících Ïivot prodluïujících technologií, znamenalo by to obrovské dodateãné zatíïení zdravotního rozpoãtu. Na druhé stranû v ak nedostateãné vyuïívání technologií, které prodluïují lidsk Ïivot, vytváfií novou morální krizi, protoïe mnozí nemocní pacienti opou tûjí tento svût pfiedãasnû. Z vûle lékafiû, ktefií získali pfiíli mnoho moci nad jejich Ïivotem a smrtí. Jedno fie ení tohoto dilematu je velmi prosté. Holanìané by mûli, tak jako Britové, umoïnit vznik soukromého lékafiského sektoru, kter by koexistoval se státním. V tomto spojeném systému by pacienti získali více a lékafii ménû - moci nad rozhodnutími o Ïivotû a smrti. Kritikové systému zdravotnictví, zaloïeného na zisku, vïdy fiíkají, Ïe takové zmûny vedou spoleãnost zpût do star ch zl ch ãasû nerovného pfiístupu ke zdravotní péãi na v ech úrovních, nejen k tûm nejmodernûj ím technologiím, které lidsk Ïivot prodluïují. Tito kritici v ak zapomínají, Ïe zdravotní systém sociálního státu sám praktikuje záludnou formu nerovnosti, jeï je skryta v nûm samém. Existují osobní známosti, které jsou jedinou cestou, jak se domoci nejvhodnûj í léãby. Ti, co mají své známé uvnitfi, dostanou to nejlep í, ti ostatní se dostanou jen do pofiadníku. A kdyï pak stojíte pfied vlastní volbou mezi Ïivotem a smrtí, zdá se, Ïe správná volba je zcela jasná. (Mladá fronta DNES) O EUTANAZII V NIZOZEMSKU Autor: Robert J. van Houtum, autor je velvyslancem Nizozemska v âeské republice Strana: 9, 21. 1. 2000 Je tfieba vyjádfiit politování nad tím, Ïe MF DNES 4. ledna publikovala pfiíspûvek vyjadfiující názor Melvyna Krausse o nizozemské politice t kající se eutanazie. âlánek situaci v Nizozemsku zcela zkresluje a staví tuto zemi do nepfiíznivého svûtla. Cítím se proto nucen struãnû popsat situaci v Nizozemsku takovou, jaká skuteãnû je. V Nizozemsku skuteãnû platí v eobecná povinnost platby zdravotního poji tûní. To v ak neznamená, jak Krauss tvrdí, Ïe proto stát nevynakládá peníze na nové technologie, ale naopak to, Ïe kaïd obãan má pfiístup k nejmodernûj- í lékafiské péãi. To má fiadu v hod ve srovnání se systémy, kdy jsou chudí obãané skuteãnû z urãité péãe vylouãeni. Takov to systém má samozfiejmû i nev hody, jako napfiíklad tu, Ïe existují seznamy ãekatelû, ale nemá v Ïádném pfiípadû dûsledky, které popisuje Krauss. Krauss zjevnû není o situaci v Nizozemsku informován. ProtoÏe dûvodem, proã pacienti Ïádají o eutanazii, není nedostatek péãe prodluïující Ïivot, n brï pfiání ukonãit u- mûlé prodluïování Ïivota. Je také tfieba jasnû fiíci, Ïe eutanazie nepatfií ke kaïdodenní praxi, ale Ïe se aplikuje ve v jimeãn ch pfiípadech. Platí velice pfiísné podmínky: 1) o eutanazii musí po- Ïádat sám pacient, a to z vlastní vûle a po zralé úvaze, a Ïádost 8

musí b t opakována; 2) pacient musí podle nejmodernûj ích lékafisk ch poznatkû beznadûjnû a nesnesitelnû trpût; 3) lékafi, kter má eutanazii aplikovat, to musí konzultovat alespoà s jedním nezávisl m lékafiem; 4) lékafi musí pfii jednání ukonãujícím Ïivot splnit urãité lékafiské poïadavky. Není to tedy v Ïádném pfiípadû tak, Ïe o osudu pacienta smí rozhodnout lékafi nebo rodina. Nejv znamnûj ími dûvody, proã pacienti o eutanazii Ïádají, jsou bolest, vûdomé ztráty kvality Ïivota a touha dûstojnû zemfiít. Zvy ování poãtu Ïádostí o eutanazii souvisí se zvy ování relativního podílu pacientû s rakovinou a nárûstem poãtu lékafisk ch technologií prodluïujících Ïivot. V Nizozemsku je otázka, zda a jak je tfieba omezit trestnost eutanazie, jiï déle neï dvacet let tématem spoleãenské diskuse. K eutanazii se nepfiistupuje lehkomyslnû. (Mladá fronta DNES) NIZOZEMSKO POMÒÎE NA CESTù DO EU Autor: (âtk) Strana: 12, 25. 1. 2000 H a a g - Pomoc pfii pfiípravû ãeské státní správy na ãlenství v Evropské unii (EU) je hlavním smyslem memoranda o partnerství, které v rámci oficiální náv tûvy premiéra Milo e Zemana v Nizozemsku podepsali první námûstek ministra zahraniãí Pavel Teliãka a státní tajemník nizozemského ministerstva zahraniãí Dick Benschop. Dokument poãítá s irok m dialogem a konzultacemi na v ech úrovních, od politické po praktickou. (Mladá fronta DNES) V BELGII POVOLENO LEGÁLNÍ SOUÎITÍ Autor: (âtk) Strana: 8, 5. 1. 2000 B r u s e l -Belgické homosexuální páry vãera poprvé mohly uzavfiít smlouvy o legálním souïití. MoÏnost získat tento status je homosexuálním dvojicím v Belgii pfiiznána od poãátku roku na základû zákona, kter se loni podafiilo prosadit i pfies odpor kfiesèansko-sociálních stran. (Mladá fronta DNES) Libereãtí a Turnov tí lákali v Utrechtu holandské turisty Autor: DAVID TVERKA Strana: 2, 19. 1. 2000 L i b e r e c - Pfiilákat do Jizersk ch hor a âeského ráje více turistû se na burze cestovního ruchu v nizozemském Utrechtu snaïil libereck okresní úfiad spoleãnû s Mûstsk m informaãním centrem v Turnovû. Podle jejich prvních informací byl o severov chodní âechy mezi Holanìany velk zájem. Ná stánek byl v neustálém obleïení a my mûli pofiád co dûlat. Lidi zajímalo hlavnû ubytování. Zejména kempy. Ty HolanìanÛm pro rekreaci vyhovují nejvíce, uvedla Adéla Jeni tová z libereckého referátu dopravy. Hory pfiitahovaly nizozemské turisty spí e v létû. Hodnû se ptali na cyklotrasy a pû í turistiku. Lákali jsme je také na zimu, ale tu mají spojenu spí e s Krkono emi, fiekla Jeni tová. Pfiedstavili jsme jim ov em také jizerskohorskou magistrálu a zdej í sjezdovky, takïe se snad u nás ukáïí i v zimû. Velkou pozornost budil mezi náv tûvníky rovnûï âesk ráj. ada HolanìanÛ uï do âech pfiijela, a tak je zajímaly nové vûci. Pro usnadnûní jsme jim fiadu materiálû vydali v holand tinû, sdûlila Pavla Biãíková z turnovského centra. V Nizozemí hory nemají, takïe na nû rádi jezdí. Nás potû ilo, Ïe se ptali pfiímo po âeském ráji. Od úãasti na burze Libereãtí i Turnov tí o- 9 ãekávají zesílen pfiíliv turistû. Zájem slibují uï jenom ty davy lidí, co za námi chodily. KaÏdopádnû jsme se opût zapsali do zahraniãního podvûdomí, konstatovala Jeni tová. Vûfiíme, Ïe se nám budou více vûnovat také cestovní kanceláfie. Pro ty prozatím existovala pouze Praha, doplnila za Turnov Biãíková. Pfiedstavení sv ch krás na burze, kterou nav tívilo kolem sto tfiiceti tisíc lidí, vy lo mûsta pfiibliïnû po sto tisících korunách. (Mladá fronta DNES) Eli ka Boková AKADEMICK KOUTEK Lic. Nele Rampart V VOJ NEDERLANDISTIKY V BRNù Od kolního roku 2001-2002 bude souãasné tfiíleté bakaláfiské studium nahrazeno studiem magistersk m. âesk titul magistr se shoduje s nizozemsk m doctorandus nebo belgick m licentiaat. Nizozem tina bude volnû kombinovateln m hlavním oborem. Dá se oãekávat, Ïe díky tomuto zhodnocení studia silnû stoupne poãet studentû v roce 2001-2002. Spolupráce s jin mi univerzitami Brnûnská nederlandistika si velice váïí spolupráce s ostatními univerzitami. V zimním semestru se realizovaly tyto konkrétní formy spolupráce: úãast Nele Rampart na semináfii Curriculum Neerlandistiek ve dnech 12. a 13. listopadu ve Vídni. v rámci smlouvy o spolupráci mezi Bratislavou, Brnem a Vídní probûhla v mûna pfiedná ejících mezi Brnem a Bratislavou. Personální sloïení Vedoucí oboru: lic. Nele Rampart Asistent: Mgr. Alexandra Andreasová - kvûli dizertaãní práci po cel kolní rok v Münsteru Mgr. Katefiina Lepková - na stipendijním pobytu DAAD po cel kolní rok v Amsterdamu Spolupracovníci: paní E. Máãelová, Dr. Z. Mareãek, Mgr. D. Pirochtá, Dr. J. Skopal, P. Trnková Studenti a v uka V záfií 1999 zaãalo 16 studentû bakaláfiské studium nizozem - tiny jako druh obor. Kromû toho jsou zde je tû tfii studenti tfietího roãníku, ktefií studují nizozem tinu jako tfietí obor. (Do fiíjna 1999 bylo bakaláfiské studium nizozem tiny moïné pouze jako tfietí o- bor). Druh roãník v souãasné dobû nemáme, vzhledem k nedostatku finanãních prostfiedkû a tudíï i nedostatku vyuãujících se pfiijímá pouze kaïd druh rok omezen poãet studentû. V zimním semestru 1999 se konaly tyto semináfie: První roãník: Jazyk (6 hod. t dnû: Máãelová, Skopal, Rampart), Úvod do jazykovûdy (2hod. t dnû: Pirochtá), Úvod do techniky vûdecké práce (2 hod. t dnû: Mareãek, Rampart) Tfietí roãník: Historická gramatika (2 hod t dnû: Pirotchá), Dûjiny nizozemské literatury - stfiedovûk (2 hod. t dnû: Rampart), Souãasná literatura, od roku 1950 dodnes (2 hod. t dnû: Rampart), Konzultace bakaláfiské práce (2 hod. t dnû: Rampart), Pfiekladová cviãení (1 hod. t dnû: Mareãek) Hostující docenti v zimním semestru v Brnû pfiedná eli: paní Marlies Philippa z Amsterdamu úvod do etymologie a pan Adam BÏoch z Bratislavy literární pfieklad v praxi. Plánujeme pfiedná ku Jerzyho Kocha z Wroclawi o Multatuliho Maxu Havelaarovi.

N O V É P E K L A D Y A K N I H Y Tonke Dragtová: DOPIS PRO KRÁLE Albatros, Praha 2000. PfieloÏila Jana Pellarová. 3?? stran, cena 000,- Kã Johan Huizinga: PODZIM ST EDOVùKU Z autorizovaného nûmeckého pfiekladu pfieloïily Gabriela Veselá a árka Belisová. H+H, Praha 1999. 676 stran, náklad a cena neuvedeny Podzim stfiedovûku jako podobenství o podzimu Evropy Autor: MARTIN C. PUTNA, autor je literární historik Strana: 14, 31. 1. 2000 Nakladatelství H+H vydalo Podzim stfiedovûku od Johana Huizingy a nedodalo o autorovi ani slûvko. Zda se mu spoléhání na dostateãn vûhlas Huizingova jména i samého titulu vyplatí, nebo vymstí, to je jeho vûc. Pro ãtenáfiûv uïitek z knihy je v ak koda, Ïe nebyla alespoà zmínûna ani dvû jiï zãe tûná a ne ménû neï Podzim stfiedovûku slavná Huizingova díla: zarmoucená, na zlopovûstného Oswalda Spenglera navazující anal za duchovní krize Evropy 20. století s názvem Ve stínech zítfika (ãesky 1938 a znovu 1970), a Homo ludens (ãesky 1971), jen zdánlivû provokativní vyvození v í lidské kultury, politiky i náboïenství z pouhé muïské hry. Ne Ïe by ãtenáfi nenabyl i z bezkontextového ãtení Podzimu stfiedovûku mnoho dobrého. Byl by v ak b val nabyl více. Pochopil by snáze, Ïe Huizinga se od Jacquesa Le Goffa a tolika jin ch, u nás dnes hojnû pfiekládan ch historikû stfiedovûku neli il jen metodou (fieãeno s krajním zjednodu ením: tím, Ïe nepokládal umûlecké v tvory doby a projevy její religiozity za cosi, co má b t vylu tûno jako odraz skuteãností opravdov ch, rozumûj skuteãností sociálních a materiálních). Li il se také sv m chápáním otázky, k ãemu vûbec studium historie jest. Kniha Podzim stfiedovûku totiï vpadá in medias res. Podzim ani pfiedem nevymezuje, ani na závûr souhrnnû necharakterizuje. Huizinga rozvíjí pfied ãtenáfiem nekoneãn fietûzec pfiíkladû, historek a citátû z literatury 14. a 15. století, váïících se postupnû k pozdní podobû rytífiství, k ritualizovan m formám erotiky, k zobrazování smrti (cenná partie o oblíben ch Tancích smrti), k vlámskému malífiství a k francouzsky psané literatufie. Autor sám v ak hodnotí sebran materiál jen sporadicky, ba vnucuje ãtenáfii s tokem knihy stále více pocit, Ïe to hlavní mu ani sdûlit nehodlá. To hlavní je moïno pochopit teprve v kontextu Huizingova díla. To hlavní není historie o sobû, n brï historie jako zdroj paralel a podobenství k souãasnosti. Huizinga je tolik zaujat sklonkem stfiedního vûku proto, Ïe svou vlastní epochu - hlavní díla napsal a svá nejv znamnûj í profesorská léta na univerzitû v Leidenu proïil mezi svûtov mi válkami - vnímal jako epochu analogické krize a rozpadu pfiestárlé kulturní formace. Kniha Podzim stfiedovûku z roku 1919 je nejen odborn m (byè dnes v mnoha jednotlivostech pfiekonan m) kulturnû historick m dílem a nejen ãtivou, aï strhující literaturou (beznadûjní stylistiãtí suchopárové oznaãují díla podobného typu JEN za beletrii, odmítajíce uznat, Ïe jsou DOKON- CE TAKÉ beletrií). Je i vytvofiením zázemí pro dílo syntetizující, jeï pfii lo v roce 1935 pod názvem Ve stínech zítfika. Je tû z jednoho dûvodu je dobré vûdût co nejvíce o Ïivotních osudech a názorech autora Podzimu stfiedovûku. Huizinga není jednodu e holandsk historik. Je ten, kdo se jako jeden z posledních - spolu s E. R. Curtiem - cítí dûdicem jednoho prakticky zaniklého kulturního pásma Evropy. Mezi Francií a Nûmeckem se od rozdûlení fií e Karla Velikého táhl pás je tû jiné Evropy, Evropy nedefinovatelné národnostnû, zato geograficky a duchovnû. Úzké pásmo od Severního ke Stfiedozemnímu mofii, jehoï pátefií byl R n, v nûmï vznikly a zanikly státy jako Burgundsko a Lotrinsko (a z nûhoï dodne ka zbyla diskontinuita zemí Beneluxu a v carska), bylo pásmem pfiirozené internacionality, smífilivosti a humanismu, pásmem stfiedu, vyvaïujícím imperiální tendence sv ch sousedû na západû i v chodû. Toto Por nsko rozkvetlo právû za podzimu stfiedovûku, kdy dalo Evropû bratry van Eycky a Tomá e Kempenského - a posléze ErasmaRotterdamského, kterému Huizinga vûnoval své ãtvrté, do ãe tiny zatím nepfieloïené dílo (1923) a kter byl pro nûj celoïivotním vzorem Por Àana, Evropana, vûdce a humanisty, silou ducha vzdorujícího vlnám zkázy a blbství. (Mladá fronta DNES INZERCE Koupím âesko-nizozemsk slovník. G. Cavents Tel.: 0428-372149 NAŠI SPONZOŘI ASPI Publishing s.r.o. Ondfiej Pellar 10

EEN WOORD VOORAF Geachte leden van NE-BE, beste vrienden, Ik heb goed nieuws voor u: het is lente en wij hebben weer meer leden - rond de honderd. Wat is er in de afgelopen drie maanden gebeurd? In december hebben wij elkaar op een literaire avond ontmoet - in het teken van de roman Rituelen van Cees Nooteboom. Het boek verscheen in de vertaling van Veronika Havlíková en uit de Tsjechische versie las de bekende acteur en chansonier Rudolf Pellar voor, uit de Nederlandse Tjeerd Wierda, student bohemistiek in Amsterdam. In januari hebben wij een nieuwe CD van Jaroslav Hutka ten doop gehouden, met liedjes uit zijn Nederlandse periode. Wij hebben onze bibliotheek en het kantoor van de vereniging verhuisd - het nieuwe adres kent u al van onze e- mails, faxen of telefoontjes, maar kijkt u liever nog maar eens op de bladzijde, waar wij over deze veranderingen informeren. U treft daar ook een wijziging van de openingstijden van de bibliotheek aan. In plaats van naar G+G kunt u elke eerste dinsdag van de maand naar de bibliotheek komen. We hebben nu een grotere ruimte ter beschikking - dankzij onze collega en verenigingslid, dhr. Ladislav íha - in Praag 3, op een rustige, maar goed bereikbare plek. Begin april zal onze ledenvergadering plaatsvinden. Wij zouden u graag informeren over belangrijke aangelegenheden - bijv. over onze financielë situatie - en vervolgens wordt er uit het boek van Tonke Dragt De brief voor de koning voorgelezen, dat onlangs in de Tsjechische vertaling van Jana Pellarová verscheen. Een website van de vereniging NE-BE is in voorbereiding. In maart vinden in Praag en Brno de Europese Filmdagen plaats, waar u ook Nederlandse en Belgische films kunt zien. In mei zal in Praag het Nederlands Dans Theater van Jifií Kylián optreden. Er zullen tentoonstellingen plaatsvinden, de Praagse Lente is in voorbereiding - een overzicht vindt u elders in dit bulletin. Een mooie lente met Nederlandse cultuur toegewenst en ik hoop u binnenkort te zien, Petra Schürová UITNODIGING VOOR DE LEDENVERGADERING Wij nodigen u uit voor de ledenvergadering van NE-BE, op vrijdag 7 april om 19 uur in het literaire café U Knihomola, Mánesova 79, Praag 2 PROGRAMMA: - overzicht van activiteiten en financien - voorlezen uit het boek De brief voor de koning van Tonke Dragt, in het Tsjechisch en Nederlands - lichte versnapering Nieuw adres van de vereniging: Praag 3, Bořivojova 54, bij het reisbureau RI-TOURS, met tram 5, 9, 26 naar de halte Lipanská, langs de kerk naar boven, linksaf, het derde huis links Elke eerste dinsdag in de maand 14-17 uur: 02/22 71 52 58, op andere dagen: 02/627 68 19 L EDENRUBRIEK We zijn het jaar 2000 ingegaan met al bijna 100 leden.wij waren verrast over het aantal nieuwe enthousiastelingen van buiten Praag. Zo konden wij ook zien, tot in welke kleine plaatsen Nederlanders en Vlamingen bij ons verstrooid wonen. Daarom hebben wij besloten om in de toekomst de meeste activiteiten op vrijdagavond te laten plaatsvinden. Van de nieuwe leden zouden wij graag de heer Spareboom willen noemen, vertegenwoordiger van de firma ASPI Publishing, die ons een eenmalige sponsoring heeft aangeboden. Eva Giese 11

WAT KOMT? 7 april - PLENAIRE VERGADERING + lezing uit het pas vertaalde boek van Tonke Dragt: in literair café U Knihomola, Mánesova 79, Praag 2 9/19 maart Praag + 20/29 maart Brno: Europese filmdagen de Praagse bioscopen Lucerna, U Hradeb en Hvûzda en de bioscoop B. Bakaly in Brno draaien de volgende Nederlandse films: WINTER 89 NO TRAINS, NO PLANES LEFT LUGGAGE 29 maart/18 april: SPACE & HUMANITY, tentoonstelling van Leny Aardse en Alan Zaruba bij Delugo-LIXi Architetti Associati in Praag 13 april/4juni: THE SE- COND, een nieuwe multimedia-presentatie in VeletrÏní palác in Praag vanaf 1 mei. tentoonstelling van Paul Panhuysen in Galerie Klatovy 26/27/28 mei: Nederlands Dans Theater in de Staatsopera in Praag danst ARCHIMBOL- DO, in een choreografie van Jifií Kylián 27 mei: Praags Lente Festival - Mondriaan Strijkkwartet in de Spaanse Zaal op de Praagse Burcht 28 mei: Praags Lente Festival - Bernard Winsemius op het orgel van de St. Simon en st. Judaskerk in Praag GEERT VAN ISTENDAEL WEER IN PRAAG! Volgens onze informatie zal de bekende Belgische schrijver en journalist Geert van Istendael in het kader van de boekenbeurs Svět knihy (12-14 mei 2000) Praag bezoeken. 13 mei zal hij deel nemen aan een discussie van schrijvers, die over een bepaalde Europese stad schrijven. 14 mei treedt hij met zijn eigen programma met de naam Europees labyrint - paradijs van het hart? op. KULTUREN EN SOCIAAL LEVEN PRATEN MET HUTKA G & G, 21. ledna 2000 Ik ben lid van de vereniging NE-BE, maar geen aktief lid. Het is mij nog nooit gelukt om aan de ledenavonden deel te nemen en ik lees het bulletin met het gevoel dat ik zelf nooit in staat zou zijn een bijdrage te leveren. Ik verheugde me heel erg op 21 januari, en om het niet te missen had ik het bulletin thuis altijd binnen handbereik. Op het gymnasium hield ik al van Jaroslav Hutka, respectievelijk van zijn liedjes, teksten, muziek en uitstraling (expressie). In die tijd kon ik slechts luisteren naar in achterkamertjes opgenomen bandjes van slechte kwaliteit. Hijzelf was juist toen in Nederland en het leek alsof dat voorgoed zou zijn. Ik wist niet eens hoe hij eruit zag. Dus ben ik naar café G&G gegaan, waar onze vereniging een avond met Hutka organiseerde. Ik had niet gedacht, dat mij zou worden gevraagd iets over deze avond te schrijven. Mijn stukje bevat dus meer mijn mooie indrukken van deze avond. In het begin was ik teleurgesteld dat het geen concert was, maar slechts een discussie. Maar later bleek, dat dat niet erg was. Hutka won me meteen voor zich door zijn lieve, u- itermate openhartige uitstraling. Het was te zien dat hij het gewend is om voor een publiek en uit de losse pols te praten. Daardoor was het makkelijker praten en ook gezelliger. De bedoeling van de a- vond was oorspronkelijk misschien de doop van zijn album met Nederlandse liedjes (natuurlijk gezongen in het Nederlands), maar het was volgens mij uiteindelijk vooral een praatje over zijn hollandse ervaringen. Tijdens het eerste deel van de avond stelde men ook formele vragen, waarop een makkelijk objektief antwoord niet te geven was. Na een aangename pauze, waar diverse van zijn CD s te koop waren en wijn kon worden gedronken, werd de discussie zelf ook aangenaam levendiger. Hutka draaide tijdens de discussie ongedwongen sigaretten, hoewel hij juist dit niet in Nederland had geleerd, maar al vroeger, thuis. Op de goede vraag van Petra Schırová, welke positieve eigenschappen hij u- it Nederland mee naar Tsjechie zou nemen als hij dat zou kunnen, antwoordde Hutka, dat de Nederlanders betrouwbaar zijn, ze houden zich aan een belofte, de samenleving is toleranter en heel hardwerkend. Vlijt zou in de lijnen van hun handpalm ingekerfd staan, waar (bij ieder mens?) de letters M en W te zien zijn. Deze letters betekenen: men werkt of anders: de mens is geschapen om te werken. Hutka voegde daaraan toe, dat hij de letter â (voor het Tsjechische woord ;ãlovûk; =mens) niet kon vinden in de handpalm. We moesten allemaal oprecht lachen. Ja, wij Tsjechen kunnen misschien wel grappen over onszelf maken en met onszelf de spot drijven, maar helaas zouden wij de bovengenoemde Nederlandse deugden dringend kunnen gebruiken. Daarnaast had Hutka ook lof voor een samenleving, waar instanties er zijn voor de mens en niet tégen hem en waar eenvoudige zaken op eenvoudige wijzen op te lossen zijn. Anderzijds maakte hij ook geen geheim van zijn negatieve gevoelens en ervaringen. Voorzover ik weet, wilde hij helemaal niet emigreren en dat had waarschijnlijk ook zo zijn invloed. Nederland was misschien meer een toevallig lot van tien jaar, taal en cultuur kende hij niet. Hij was teleurgesteld en als liedjesschrijver maakte hij niet veel kans zich een plaats te verwerven. Hij sprak ook zijn kritiek uit over de mogelijkheid die hij als immigrant destijds had om goed Nederlands te leren. Een Tsjechisch-Nederlands woordenboek bestond toen nog niet, laat staan in pocketvorm. De leraren op school vonden het schijnbaar al genoeg, als iemand ıberhaupt i- ets wilde zeggen (zij het met fouten). Grappig was dat hij naar de S. Alliendeschool ging, waar hij ook linkse emigranten uit Chile ontmoette. Voor hen was hij een negatieve onbegrijpelijke figuur, hij - een emigrant uit het socialistische Tsjechoslowakije. Interessant voor mij was om te horen dat Franti ek kroup in Rotterdam begraven ligt. Dit wist ik 12

jammer genoeg niet. Zoals hij daar stond en praatte over de Tsjechische geschiedenis en over hoe hij kroup z n graf bezocht en de beheerder wist dat kroup de auteur was van het Tsjechische volkslied, vond ik meer en meer dat hij (Hutka) op een dubbelganger van Bedfiich Smetana ging lijken. Hij stond daar als een tot leven komend Tsjechisch standbeeld. Maar hij bracht me steeds weer terug tot de werkelijkheid met zijn typische, niet te imiteren, hoge lach. De avond verliep snel en werd steeds spontaner, en als zijn kleine dochtertjes niet waren gekomen en daarmee op beleefde wijze hadden laten weten dat het tijd was om te gaan slapen, zouden we er misschien nu nog zitten. Katefiina Charvátová FEBIOFEST - VLAAMCE FILMDAGEN FILMKUNST UIT VLAANDEREN Febiofest, 21. - 23. JANUARI 2000 Als je het met een Tsjech over Vlaamse kunst hebt, zal hij waarschijnlijk het e- erst denken aan 17de-eeuwse beeldende kunst. Maar film? In tegenstelling tot de Nederlandse film, die langzamerhand ook tot ons witte doek doorgedrongen is, is de Vlaamse film bij ons totaal onbekend. Daarom is de bijdrage van Febiofest, dat in zijn programma ook filmkunst uit Vlaanderen had opgenomen, zeker heel nuttig. Op het filmfestival werden de meest interessante Vlaamse films van de laatste vijftien jaar vertoond: DAENS - een historische film over de rode dominee Daens, die de Oscar voor de beste niet-engeltalige film op het laatste moment heeft misgelopen. ROSIE - een duister intiem verhaal over een opgroeiend meisje, dat gevangen zit in de wereld van haar eigen verbeelding. STATE OF DOGS - een Belgisch-Mongoolse co-productie. TAXANDRIA - een origineel sprookje voor volwassenen. CRAZY LOVE - een dertien jaar oude film van Dominique Deruddere gemaakt op basis van verhalen van Charles Bukowski, heeft op zaterdag 22 januari de grote zaal van de Stedelijke Bibliotheek stampvol gekregen. De uit drie zogenaamde liefdesverhalen samengestelde film volgt de levensweg van Henry Voss op de voet, van klein jongetje dat op een bizarre manier zijn eerste sexuele ervaringen opdoet, over een opgroeiende jongeman, die door een vreselijke vorm van puistigheid verminkt blijkt te zijn, tot op de bodem van de maatschappij, waar Henry zijn weg beindigt met een necrofiele verbintenis met een dode vrouw. Crazy love, die door de korte, maar niet minder morbide film Bloody Olive van de jonge Vlaamse filmmaker Vincent Bal werd voorafgegaan, veroorzaakte opschudding door zijn sarcastische blik op het menselijk noodlot, maar bood tegelijkertijd een interessant en door Hollywoodse happy ends onaangetast alternatief. Bij het slotapplaus na afloop van de film zou de Vlaamse regiseur op zijn Mozarts hebben kunnen glunderen: Mijn Tsjechen begrijpen me. Veronika Havlíková NEDERLANDS HEDENDAAGS TONEEL Het Praagse theaterinstituut doet zijn best zowel binnenlands als buitenlands hedendaags drama te ondersteunen. Of dit nu is als uitgever - zie de editie Het hedendaagse toneelstuk of door een directe presentatie van dramatische kunst - zie de dagen van het O- ostenrijkse drama, vorig jaar. In het kader van het internationale theaterfestival DIVA- DLO OO in Pilsen (19. - 22. 10. 2000) zal a- an het Tsjechische publiek het Nederlandse hedendaags toneel in geconcentreerder vorm worden gepresenteerd. In Pilsen zal de gerenommeerde Toneelgroep Amsterdam een gastvoorstelling geven. Toneelgroe Amsterdam is Nederlands grootste toneelgezelschap. Sinds de oprichting in 1987 is dramaturg en regisseur Gerardjan Rijnders artistiek leider, sinds 1992 is hij dit samen met Titus Muizelaar. Toneelgroep Amsterdam speelt momenteel in 3 theaters: de Stadsschouwburg, theater Bellevue en sinds 1994 ook in het zgn. Transformatorhuis, een voormalige fabriek en nu een flexibele toneelruimte. In Pilsen zal Toneelgroep Amsterdam met het toneelstuk Liefhebber (1992) van Gerardjan Rijnders te gast zijn. Deze succesvolle enscenering wordt al gedurende e- en ongelofelijke periode van 8 jaar gespeeld, en is al zo n beetje de hele wereld doorgereisd. Het is een monoloog van een theatercriticus, die vol afkeer zit van theater, en die op het toneel parallel verloopt aan een tragedie van andere familieleden: de moeder en de zoon - en de vader merkt niets. De Tsjechische versie zal voor het festival in Pilsen Vladimír Morávek met de toneelspelers van Klicperovo divadlo Hradec Králové in vorm van een scenische lezing voorbereiden. Een onderdeel van de Nederlandse presentatie in Pilsen zal ook een ronde-tafelgesprek zijn, een lezing (met video-beelden) van de gerenommeerde Nederlandse theatercritica van Tsjechische afkomst, Hana Bobková, en de u- itgave van drie Nederlandse toneelstukken in Tsjechische vertaling (Liefhebber; Een zwarte Pool van Karst Woudstra; 2SKIN van Rob de Graef). De concrete namen van de genodigden zijn nog niet definitief bekend. Monika Loderová JIŘÍ KYLIÁN IN PRAAG Op 26, 27 en 28 mei vindt in de Staatsopera in Praag de premiére van de Europese tournee van het NDT / Nederlands Dans Theater plaats. In een choreografie van een fenomeen binnen de moderne dans, een ster van wereldformaat, en van Tsjechische afkomst Jifií Kylián, worden aan de toeschouwer alle drie de groepen van NDT voorgesteld, wat een unieke en bijzondere gebeurtenis is. De voorstelling begint al bij de ingang van het theater, waar de bezoeker een verrassing wacht. Laat u deze buitengewone gebeurtenis niet ontgaan! De voorstelling is opgenomen in het project Praag - Europese cultuurstad 2000. Kaarten zijn vanaf 1 maart te koop bij BTI (Bohemia Ticket International) en bij de kassa van de Staatsopera: BTI, Praha 1, Malé námûstí 13 BTI, Praha 1, Na Pfiíkopû 16 Státní opera, Praha 1, Legerova 75 De voorstelling op zondag middag is 30% goedkoper. 13