Íránská islámská revoluce 1979. Sofie Zuchowicz FMV VŠE 2SM507 2015



Podobné dokumenty
Exportní financování a pojišťování na mezinárodních trzích

EXPORT NA BLÍZKÝ VÝCHOD: PŘÍLEŽITOSTI VS. RIZIKA

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/

Oficiální název: Íránská islámská republika. Hlavní město: Teherán

Monoteistické náboženství Náboženství knihy Vznik náboženství v souvislosti s prorokem Mohamedem (7. st. n. l.) podle muslimů je toto náboženství

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Blízký východ III. Státy Arabského poloostrova, Irák, Írán a Afghánistán

Historie 12. Otázka číslo: 1. V roce 1956 poskytla Francie nezávislost: Egyptu. Maroku. Tunisku. Nové Kaledonii (je možno více správných odpovědí)

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Politický vývoj Bangladéše

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

Problémové oblasti světa

Jihozápadní Asie Saudská Arábie. Irák Írán Kuvajt Katar Bahrajn Spojené arabské emiráty Omán Jemen Turecko Kypr Izrael Libanon Jordánsko Sýrie

Obsah. Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel PRACOVNÍ ANALÝZA

STÁTY A JEJICH HRANICE

Dějiny Sovětského svazu

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Střední východ. Bahrajn Irák, Írán. Jemen. Katar Kuvajt. Omán. Saúdská Arábie. Spojené arabské emiráty

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

OBSAH. Úvod 13 Egejský svět a východní Středomoří 21 Foinícká kolonizace západního Středomoří 26 STAROVĚKÉ STÁTY A KULTURY

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok

Přednáška č. 2. Mezinárodní systém Studené války

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

KOMUNISMUS DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_34

ÚSTAVNÍ PRÁVO. I.4. Státní formy, politické systémy a režimy. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

POLITICKÁ GEOGRAFIE. Formy státu. 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Organizace státní moci

Dlouhodobá tradice demokracie Chávez devátým demokraticky zvoleným prezidentem v řadě Hlavní síly: Demokratická akce (AD), Sociálněkřesťanská

Vláda Mahmuda II. Spravedlivého 45 Krymská válka ( ) 47 Druhá etapa reforem ( ) 48 Krize osmanské říše ( ) 50 Absolutistická

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

První světová válka, vznik Československého státu

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_

Osnova Případová studie obecně Chile Základní vymezení Vnitřní podmínky rozvoje Vnější podmínky rozvoje Hospodářský rozvoj Dosažené výsledky Brazílie

Dějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva

Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_06_16. Moderní dějiny

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Mezi světovými válkami

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Češi za 1. světové války

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Vědecký projekt RM 04/01/08. Hizbulláh-Hamas (shrnutí)

První světová válka Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Teroristické útoky na energetický sektor a energetika jako nástroj teroristických organizací v oblasti MENA, dopady pro EU a ČR

První světová válka Vznik Československého státu

Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích

Komentář k pracovnímu listu

KŘIŽOVATKY ČESKÝCH A ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

Zahraniční politika států Blízkého východu a ekonomické faktory jako její určující prvek: komparace zahraniční politiky Íránu a Saúdské Arábie

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

B8-0008/2015 } Helmut Scholz, Miloslav Ransdorf, Barbara Spinelli, Patrick Le Hyaric, Marie- Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

Od totality k demokracii. Skládačka

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

Dějepis. Úvod do studia historie

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE

Války. Michal Podroužek

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Islám v České republice. Jana Virágová

Porovnání íránských a saudsko-arabských jaderných ambicí jako boj o velmocenské postavení v regionu

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech

1. fáze studené války II.

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Češi odmítají výstavbu mešit

17. listopad Den boje za svobodu a demokracii

Slavomír Horák CHOMEJNÍHO KONCEPCE ISLÁMSKÉHO STÁTU A JEJÍ ODRAZ V PRAXI

I. HLUBOKÝ PÁD ŘÍŠE STŘEDU

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice

Energetická bezpečnost. Petr Binhack

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II.

Židé jako menšina. Židovské identity

Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky

Velká francouzská revoluce ( ) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Svět po druhé světové válce

Evropská uprchlická krize a Sýrie. Titulky

Historie české správy

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny. Vývoj na Blízkém východě VY_32_INOVACE_D0117

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2009/10 dle studijního plánu

MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Název školy Střední škola obchodně technická s. r. o. CZ.1.07/1.5.00/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT


Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro navazující magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia. pro rok 2011

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny. Počet obyvatel: přibližně 5-6 milionů (podle nezávislých odhadů)

Transkript:

Íránská islámská revoluce 1979 Sofie Zuchowicz FMV VŠE 2SM507 2015

Obsah 1. Základní fakta o Íránu 2. Historie 3. Šíitský islám 4. Situace před revolucí 5. Příčiny revoluce 6. Průběh revoluce 7. Důsledky revoluce pro Íránce 8. Důsledky pro region a svět 9. Zdroje

Základní fakta o Íránu Úplný název: Džomhúríje islamíje Írán Íránská islámská republika Rozloha: 1 648 195 km2 Počet obyvatel: 71 208 000 (2007) (zhruba 50,9% mužů a 49,1% žen) Hlavní město: Tehran (Teherán) Státní zřízení: islámská republika (hlavou státu je prezident ale dominantní postavení -> duchovní vůdce rahbar) HDI: 0,77 (střední) -> 84. na světě v roce 2011 Úřední jazyk: perština (fársí) Administrativní dělení: 30 provincií (ostánů) Členství v mezinárodních organizacích: OSN, OPEC, WTO (pozorovatel) Náboženství: šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé, zoroastriáni

Historie Bohatá historie a starobylé kulturní tradice Dnešní Írán na území bývalé Persie Významné starověké dynastie Achajmenovců, Arsakovců nebo Sasánovců, v islámské éře zejména Safíjovců Dnešní podoba Íránu se utvářela po arabské invazi v 7. století -> obyvatelé se stali muslimy, ale zůstali Peršany a novou víru šíitského islámu persifikovali V minulosti Persie velmocenské postavení, ale moderní doba jí nepřála, prohrála obě války s Ruskem i krátký střet s Velkou Británií a načas se stala polokolonií rozdělenou mezi tyto dvě velmoci Autoritativní režim posledního šáha M. Rezá Pahlavího usiloval o urychlení přechodu od polofeudálních poměrů ke kapitalistické moderně (bílá revoluce, 1963) s cílem dostat Írán zpět na vedoucí mocnost regionu

Šíitský islám Jedním z dvou hlavních proudů islámu Stoupenci ší'iy Představují menšinu v rámci islámského světa (10 15 % z celkové muslimské populace) majoritní skupiny v Íránu, Ázerbájdžánu, Bahrajnu a Iráku Za legitimní vůdce muslimské obce (ummy) považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím ibn Abú Tálibem V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví Šíitský islám tradičně k politice nedůvěřivý Šíitský klérus ve velké míře vyznává kvietismus systematickou distanci od politiky V 19. století upevnění principu tzv. následování (taqlíd) každý věřící si svobodně vybírá duchovního, jež je schopen interpretovat právní a rituální otázky věřících pluralita teologických názorů Studium uznaných znalců a jejich závislost na masách konzervatismus, ale i pomalý vývoj a přizpůsobení modernímu životu díky neustálé interpretaci Právě ajatolláh Ruholláh Chomejní prosadil nejradikálnější interpretaci šíitského práva v moderní historii šíismu Teorie opatrovnictví právního znalce (velájat-e faqíh) vyvinul ji v exilu v Iráku

Situace před revolucí Šáh Muhamad Rezá Pahlaví nastoupil k moci po válce, poté co Britové a SSSR svrhli jeho otce Rézu Chána Od 50. let odstartoval rozsáhlý a velice odvážný plán na reorganizaci země, jež byla na ekonomické a sociální úrovni středověku Spojeno také s násilnou sekularizací (prozápadně orietovaný Šáh se inspiroval myšlenkami Ataturka) Velká většina dnešní íránské infrastruktury, jsou pozůstatky z Šáhovy vlády R. 1953 znárodnil veškerý ropní průmysl, čím si poprvé popudil proti sobě velké mezinárodní koncerny, hlavně Británii V 60. letech začal Šáh svou tzv. Bílou revoluci měla být bez krveprolití Pozemková reforma -> více nepřátel -> omezil pozemkové vlastnictví jednotlivců (velká část v rukou duchovních Zdravotnictví a školství -> spolu se svou manželkou plány pro rozvoj dětí a mládeže -> zavedli povinnou školní docházku pro chlapce i dívky Rozvoj ženských práv přiznání volebního práva další pobouření duchovních V oblasti zahraniční politiky Írán regionální velmocí

Příčiny revoluce Hlavní skupiny nespokojených se Šáhovým režimem 1. černí náboženská opozice - proti svobodám, západnímu stylu života, liberalizaci, proti Izraeli, USA a Západu obecně, za islám (= za legitimizaci jejich samovlády), vedl ji Chomejní z exilu, nedříve z iráckého Nadžafu a pak z Francie 2. červení - komunistická opozice - proti monarchii, za znárodnění, vládu proletariátu, atd. 3. liberálové - za ještě větší svobody, za celkovou liberalizaci společnosti a demokracii V revoluci bojovaly vedle sebe skupiny s diametrálně odlišnými názory vyhrál ten nejagresivnější Špatná hospodářská situace Policejní praktiky režimu tajná policie SAVAK V 70. letech ropná krize Šáh uzavřel kohoutky 4 násobné zvýšení cen ropy a celosvětovou krizi recese i v Íránu inflace a nespokojenost lidí rostla, společně s nespokojeností Británie a USA

Průběh revoluce Proti Šáhovi propagandistická a mnohdy lživá kampaň na všech frontách, doma i v zahraničí Nejpropracovanější ji měli islamisté Chomejní obviňoval Šáha z nejrůznějších zločinů a nazýval jej přímo ďáblem - zaprodal Írán Západu, vyplenil jeho bohatství, zavedl západní způsob života, který je zdrojem zkaženosti mravů apod. Na podzim roku 1977 propukly první studentské demonstrace, rozšířily se po celém Teheránu Posledním stádiem revoluce - pouliční boje projevila se tvář Chomejnistů, jež měli podporu Kaddáfího z Lybie a hlavně Palestinských teroristů Hlavním požadavkem vnitřně heterogenní opozice: Rezignace Šáha Propuštění politických vězňů Návrat Rúholláha Chomejního z pařížského exilu

Průběh revoluce Stále větší tlak na vládu a vzrůstající počet obětí pouličních protestů 16. ledna 1979 Šáh odlétá do Spojených států Chomejní se do Teheránu vrací 1. února 1979 po 15 letech exilu Spolu s radou šíitského duchovenstva se stal de facto neomezeným vládcem země Obratně eliminoval opozici z řad levice Revoluce pak zvítězila 11. února, kdy padl zbytek vlády Šáhpura Bachtjára, posledního premiéra Jeho Veličenstva skončily přes rok trvající násilné demonstrace revolučně naladěné protimonarchistické mládeže a stoupenců demokracie i stávky ropných dělníků a zchudlého venkovského obyvatelstva Chomejní prosadil referendum o proklamaci islámské republiky; prvním prezidentem zvolen umírněný intelektuál Abú al-hasan Baní Sadr v červnu 1981 Chomejní příkaz k Sadrově zatčení Dne 2. října 1981 nová volba prezidenta - loajální Chomejního žák Alí Chameneí v podstatě loutkový prezident

Důsledky revoluce pro Íránce Islámská revoluce podle historiků ovlivnila svět stejně, jako Velká francouzská nebo bolševický převrat v Rusku Ze dne na den totální změna politického režimu, systému i ideologie Obyčejní lidé si od revoluce slibovali hlavně sociální spravedlnost, oslabení vlivu cizích mocností v zemi a paradoxně větší svobodu Zpočátku nebyla myšlena jako vysloveně islámská; pojmenována až po těch, co zvítězili Chomejního Teorie opatrovnictví právního znalce nejuznávanější klerik může vzít na sebe zodpovědnost a legitimitu spravovat politické záležitosti komunity Až po revoluci mnozí zjistili co se stalo Šáh pouze nahrazen Chomejním a absolutismus zůstal, dokonce v horší formě Násilná likvidace opozice Agresivní asimilační politika vůči etnickým i náboženským menšinám Nepříjemné zasahování do osobního života lidí - nejvíce postiženou skupinou byly ženy Paradoxně úroveň vzdělanosti žen po revoluci stoupla povinné zahalování a oddělené školy Korupce narostla do enormních rozměrů Existence zakázaných, ale žádaných produktů kvete černý trh (alkohol, zakázaná hudba/filmy)

Důsledky revoluce pro Íránce V důsledku své agresivní politiky a rétoriky uzavření do politické, kulturní i ekonomické izolace Konstantou zahraniční politiky Íránu - nepřátelství vůči Spojeným státům a také značné ochlazení vztahů se sousedními sunnitskými zeměmi irácko-íránská válka ekonomický dopad Obecně se v Íránu ropou a plynem plýtvá; naproti tomu vláda investuje miliardy do jaderného výzkumu dopad na americko-íránské vztahy Naštěstí se země v posledních letech otevřela technologicky V Íránu je 70 % lidí pod 30 let mladí touží po vzdělání, zkušenostech, dobré práci, seberealizaci, zábavě a normálních mezilidských vztazích mezi chlapci a dívkami, jež státní ideologie zakazuje i trestá roste zvídavost o proklínanou západní kulturu Životní úroveň a kupní síla Íránců od revoluce snížila Proklamované odstranění třídních rozdílů neproběhlo propast mezi bohatými a chudými se ještě více prohloubila všudypřítomná korupce Téměř veškerá ekonomika kontrolována státem a stát do ní neinvestuje Po volbách Ahmadínedžád změnil rétoriku - do popředí nukleární program, boj proti Izraeli, popírání holokaustu a provokaci USA a Západu, nebo nesmyslné pruhy na chodníku pro muže a ženy (pravděpodobně pro odlákání pozornosti od skutečných problémů)

Důsledky pro svět a region Těsně po revoluci pomalý, ale zhoubný proces náboženská kolonizace cílem vyvézt revoluci po celém Blízkém východě byly zakládány legální i nelegální organizace cíl sjednotit, finančně podpořit, vyzbrojit a radikalizovat hlavně šíitské skupiny v odboji proti vládám zemí Perského Zálivu Takhle vytvořen třeba Hizballáh v Libanonu - pak budovaly pobočky a buňky po celém světě Stabilita v regionu hluboce narušena Krátce po revoluci vypukla irácko-íránská válka kromě ideologických pohnutek šlo o kontrolu důležitých bodů Perského zálivu a ropných zdrojů Írán začal důsledně realizovat koncepci "vývozu revoluce cílem vytlačit Američany a obecně vliv Západu (politický i kulturní) z regionu Írán chtěl nahradit tento vliv samým sebou a zabezpečit svou nadvládu v celém regionu, což by mělo ekonomické a ideologické důsledky neomezenou kontrolu Íránu nad ropnými zdroji a cestami vývozu (Perský záliv) další radikalizaci a vyzbrojování šíitských frakcí a případně rozšíření teokratického systému vlády do jiných zemí v zálivu a posílení islamismu v umírněnějších státech Nastolený konzervativní směr íránské politiky pokračuje do současnosti, ale od 90. let dochází k uvolňování režimu

Zdroje FROUZOVÁ, Magdaléna. Závoj a džíny: ženy v islámském světě. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005, ISBN 8070217766 http://m.ceskatelevize.cz/ct24/svet/45115-nastup-ajatollaha-chomejnihopostupne-premenil-iran-v-kralovstvi-strachu/ http://svobodaproiran.blogspot.cz/2007/02/kapitoly-z-djin-rnu-islmskrevoluce-ii.html http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2009/10/islamska-republika-nebovlada-kleru/ http://eurabia.parlamentnilisty.cz/articles/961-dusledky-iranske-revolucepro-iran-a-svet.aspx https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html Děkuji za pozornost!