Nebezpečné chemické látky v prostředí Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Československá ENVIROnmentální konference Horský hotel Sepetná, 22. 9. 23. 9. 2016 1
Chemické látky v prostředí Vstup do prostředí Účinek na živé organismy Chemická látka Osud v prostředí Účinek na prostředí 2
Chemické látky - > 120 000 000 3
Chemické látky - > 120 000 000 Global inventory and regulation 4
Toxikologicky významné chemické látky Pesticidy Produkty spalovacích procesů Produkty denní potřeby (PCP) Obaly potravin Odpady Textil SUNSCREENS Těhotenství Dětství Puberta Reprodukční věk Střední věk Stáří Expozice Celoživotní expozice Výskyt v prostředí = potenciální možnost přestupu do lidského organismu Nutnost sledovat míru expozice ve všech věkových kategorií včetně prenatálního věku Zdravotní efekty se mohou projevit se zpožděním až v pozdějším věku 5
Expozice chemickým látkám EXPOZICE pouze v případě kontaktu expoziční transport má však mnoho přirozených a aktivně fungujících barier po přestupu se může u některých látek projevit negativní biologický efekt EXPOZIČNÍ CESTY inhalační expozice dermální expozice dietární expozice WHO World Health Organization venkovní X vnitřní prostředí Zdroj kontaminace Životní prostředí Expozice Zdravotní efekty v populaci 6
Biomonitorovací studie prokázání expozice - hladiny látek v matrici mateřského mléka hlavní expoziční cesty nejvíce ohrožené regiony (věkové kategorie) lze účinně eliminovat expozici? van den Berg, M., et al. 2016. WHO/UNEP global surveys of PCDDs, PCDFs, PCBs and DDTs in human milk and benefit risk evaluation of breastfeeding. Arch. Toxicol. 1 14. 7
Přehled základních faktorů, které mohou ovlivňovat celkovou expozici a výsledná zdravotní rizika Zdravotní efekty v populaci 8
Summary of chemical problems Primary releases A, W, S, B Secondary contamination A, W, SED, S, B Chemical world POPs Products Wastes Production, use Contaminated sites Remediation EFFECTS, IMPACTS, RISKS 9
Expertní stanovisko Nebezpečné chemické látky v prostředí koncepce řešení problémů nebezpečných chemických látek a jejich směsí, materiálů a odpadů uvolňovaných do přírodního prostředí a starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst 10
Chemické látky - > 120 000 000 11
Chemické látky v prostředí Nebezpečné chemické látky v prostředí souvislosti, dopady Výrobky, produkty, materiály Odpady Kontaminace prostředí staré a nové zátěže Problémy Informační materiál Co bylo Jak by se mělo řešit Highlights prezentace media, weby, blogy, semináře, konference, články 12
Staré ekologické zátěže Chemické látky v prostředí současný způsob pořádání výběrových řízení kritéria pro hodnocení projektů odborná úroveň zpracování sanačních projektů plnění sanačních limitů odborná úroveň odpovědných pracovníků nedostatek finančních prostředků Difúzní znečištění vzdušný transport, legislativa pro ochranu ovzduší ukládání odpadů na povrch terénu a zemědělskou půdu využívání stájových hnojiv z velkochovů intenzivní zemědělství (herbicidy, pesticidy, antibiotika +) využívání odpadů pro rekultivace 13
Chemické látky v prostředí Nakládání s některými druhy odpadů (kaly z ČOV, nanoodpady) nedostatečná kontrola kvality odpadů, chybí peníze, kontrola zejména nano, hygienická a zdravotní nezávadnost, infekčnost a emerging pollutants, chybí i legislativa kontrola patogenity, mikrobiální kvality a zdravotní nezávadnosti v upravených odpadech (anaerobní rozklad, kompostování,...) nedostatečná, zastaralá nanoodpady něco zahájit, protože se nic neděje a nikdo nic neví samostatná kapitola - využívání odpadů a upravených odpadů při rekultivacích Emerging pollutants do této skupiny polutantů patří velké množství chemických látek, pro které neexistuje regulační legislativa, patří sem však i některé mikroorganismy (zejména s rezistencí proti antibiotikům) - i těm by měla být věnována pozornost) 14
Stěžejní body Expertní stanovisko kritické zhodnocení současného stavu co by se mělo změnit náprava chyb, problémů, návrhy řešení 15
Kontaminovaná místa Cesty chemické kontaminace Průmyslové znečištění Transport Zemědělství Domácí zdroje POPs Odpadní vody ČOV Biosolids Skládky a nerecyklovatelné odpady Povrchové vody Půda Podzemní vody 16
Staré a nové ekologické zátěže 17
Kontaminovaná místa Staré ekologické zátěže Ekologická újma Nové ekologické zátěže Kontaminovaná místa 18
Staré ekologické zátěže - priority S využitím platných metodických pokynů MŽP ČR byly vytvářeny regionální a národní seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží, jež mohou být podpořeny z Operačního programu Životní prostředí 2007-2013, prioritní osa 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží, který je zaměřen na odstraňování vážných, prioritních zátěží životního prostředí. Problémem bylo a je především financování. MŽP předpokládalo, že plán financování bude vytvářen současně s postupem národní inventarizace společně s plánem financování všech ostatních zátěží. 19
Definování priorit Nejsou definovány priority řešení, především v oblasti starých ekologických zátěží. Chybí celonárodní strategie, která určí, jak se bude v této problematice jednotně postupovat. Díky neexistenci zákona a neuznání MŽP jako celostátního odborného garanta, řeší si každý resort tuto problematiku samostatně, vazba na pokyny MŽP je často minimální. 20
Existují i další problémy v oblasti starých ekologických zátěží a jejich likvidací??? Kritérium nejnižší cenové nabídky??? Nevyplývá z hodnocení zkušeností z provedených sanačních zásahů řada evidentně systémově špatných postupů, opatření a rozhodnutí??? Dalším závažným problémem systému nápravy ekologických zátěží je způsob vypisování a zadávání zakázek. Diskutabilním je zcela jistě postup zadání a úprav sanačních limitů. Existují závažné chyby v koncepci sanačních prací a podmínek pro realizaci sanace. 21
Staré ekologické zátěže Řešení starých ekologických zátěží je v současné době zatíženo mnoha problémy vycházejícími z dlouhodobého podceňování problému zejména politiky a velkým podfinancováním. Současná situace je taková, že výběr dodavatele sanačního zákroku je posuzován podle jediného kritéria nejnižší ceny. Toto kritérium výběru spolu s nízkou úrovní odpovědnosti některých sanačních firem vede k tomu, že náklady jsou podhodnocovány takovou měrou, že není možné dosáhnout stanovených sanačních limitů, za podseknuté finanční prostředky. 22
Staré ekologické zátěže I role ministerstva financí (Odbor 45 Realizace ekologických závazků vzniklých při privatizaci), které sanační zákroky finančně zajišťuje, je značně pokroucena. Místo, aby dohlíželo na účelné vynakládání finančních prostředků, již svým prvotním souhlasem se zahájení zjevně finančně podhodnoceného sanačního projektu přispívá k tomu, že jsou finanční prostředky využívány naprosto nehospodárně, protože podhodnocený sanační projekt nemůže nikdy dosáhnout požadované redukce zátěže životního prostředí a tedy kvalitních výsledků. 23
Není diskutabilním postup zadání a úprav sanačních limitů??? Nekončilo vysoké procento sanačních projektů v ČR nesplněním původních sanačních limitů?? Nebylo jejich určování je často úplně mimo reálný svět??? Neuplatňovalo se schéma řešení - původní limity v rozhodnutí jsou nedosažitelné (bez ohledu na to, co je toho příčinou) provede se aktualizace analýzy rizika stanoví se nové limity, výrazně vyšší než původně stanovené - limitů se dosáhlo a všichni jsou spokojeni... až na životní prostředí???? 24
Není dalším závažným problémem systému nápravy ekologických zátěží způsob vypisování a zadávání zakázek??? Není naprosto systémově chybné, aby koncepci sanačního zákroku a projektovou dokumentaci prováděla jedna organizace a realizaci sanačních prací prováděla na základě výsledku výběrového řízení organizace jiná??? Neumožňuje tento způsob realizace zjišťování nových skutečností v průběhu sanace sanační firmou, navyšování cen, aktualizaci rizik a nesplnění sanačních limitů??? Není navíc společnosti provádějící sanaci vnucována technologie sanace, takže nelze vybrat optimální technologický postup (třeba i levnější)??? 25
Neexistují závažné chyby v koncepci sanačních prací a podmínek pro realizaci sanace??? Nejsou výrazně podceňované náklady na průzkum kontaminované lokality a monitoring stávajícího stavu??? Neexistují nesmyslně krátké časy na realizaci prací??? Není často zřejmé, že nelze požadovaných výsledků v termínech v projektové dokumentaci dosáhnout??? Neslouží tak krátké časy jen tomu, aby bylo možné snížit náklady na provedení sanace??? Nevede nedosažení stanovených sanačních limitů v rozhodnutí vede k již výše uvedenému schématu řešení: aktualizace analýzy rizika snížení limitů úspěšné ukončení sanace??? 26
Neexistují závažné chyby v koncepci sanačních prací a podmínek pro realizaci sanace??? Vypisuje se výběrové řízení proto, aby se našlo nejlepší technické řešení a nejekonomičtější varianta??? Nebo se vypisuje proto, aby bylo možné do výběrového řízení dát nesmyslné technické nebo kvalifikační předpoklady, které umožní vítězství žádoucí firmy??? Problematičnost metodiky EIA 27
Inventarizace Inventury stavu vstupů a přítomnosti nebezpečných látek, výskytu nebezpečných materiálů a odpadů a starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst 28
Staré ekologické zátěže - inventarizace Problematika inventarizace nebyla v ČR dosud řešena systémově, existuje řada zdrojů dat, které nejsou vzájemně kompatibilní a proces podávání zpráv národním i mezinárodním institucím je zdlouhavý a komplikovaný (nejednotný formát dat). Z důvodu chybějící národní koordinace sběru dat je samotný proces odstraňování ekologických zátěží nedostatečně efektivní. 29
Inventarizace - problémy Neexistuje dosud kompletní inventura vstupů a kontaminace prostředí chemickými látkami ve vztahu k mezinárodním závazkům ČR i národní legislativě a zpracování některých se táhne řadu let, aniž bychom je byli schopni komplexně dotáhnout, finančně zajistit tak, aby přinášely užitek a byly vhodným podkladem pro rozhodovací procesy. Pokud inventury existují, nejsou vůbec nebo jen málo efektivně využívány pro rozhodovací proces. Pokusy o syntézy dostupných informací jsou spíše sporadické, formální a často končí díky přetrvávajícímu resortismu a neochoty efektivně spoluprací. 30
Inventarizace co existuje Dnes již softwarově zastaralý informační Systém evidence kontaminovaných míst (viz www.sekm.cz), který pomocí schválené metodiky kategorizace priorit pro odstraňování kontaminovaných míst umožňuje např. hodnotit žádosti o podporu v OPŽP, či být podkladem pro rozhodování MŽP a MF ČR při řízení procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. 31
Inventarizace co existuje Zásadní roli hraje databáze SEKM jako podklad pro poskytování Územně analytických podkladů pro územní plánování. Tím, že nejsou data kompletní, může MŽP poskytovat neúplné a zastaralé informace, což je v rozporu s dikcí stavebního zákona. Tento program by měl být aktualizován a měla by být do něho doplněna data z II. etapy Národní inventarizace kontaminovaných míst. Zahájení tohoto projektu je však ze strany MŽP stále odkládáno. 32
Co je nezbytné? Je třeba zdůraznit, že je absolutně nezbytné pro efektivní řízení procesu omezování staré kontaminační zátěže z minulosti a pro definování priorit řešení tohoto problémů tuto celostátní inventarizační kampaň s upřesněním prioritizace kontaminovaných míst co nejdříve realizovat. 33
Hodnocení účinnosti remediací a bioremediací Dalším problémem je skutečnost, zda jsme vždy správně hodnotili účinnost procesu remediace nebo bioremediace. Zda byla sledována úroveň zbytkové toxicity po těchto postupech nebo se vyhodnocení provedlo jen na základě chemických doporučených parametrů. Ukázkovým příkladem možného problémového řešení může být likvidace starých zátěží souvisejících s kontaminací polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Jestliže se jako parametr účinnosti sledovalo jen 16 EPA PAHs, není vůbec jasné jaké degradační produkty mohly vznikat a u mnohých z nich můžeme očekávat nezanedbatelnou toxicitu. 34
Dead-end produkty pyrenu - houby 35
1. PROBLÉM Důsledky tvorby dead-end produktů Stanovení PAHs po extrakci nepolárními rozpouštědly Biotransformační produkty jsou polární nestanoví se, nastává pokles koncentrace PAHs - je to vyřešení problému??? Skutečnost Biotransformační produkty a dead-end produkty jsou ve vodě mnohem rozpustnější a tedy mobilnější, jsou však často i toxičtější než původní PAHs, takže zemina se sníženou koncentrací PAHs po biodegradaci je z hlediska životního prostředí mnohem škodlivější, má podstatně vyšší ekotoxicitu a genotoxicitu 36
Důsledky tvorby dead-end produktů 2. PROBLÉM Heterocyklické sloučeniny podléhají rovněž biotransformaci vznikají toxičtější produkty Pentachlorfenol tvoří v technické směsi jen 30 až 35 %, jsou tedy přítomny další kongenery ale ty se nesledují (analyticky) Vedlejší produkt z chlorace fenolu polychlorované dioxiny!!!! 37
Biotransformace místo biodegradace TOXICITA < 38
Hodnocení účinnosti remediací a bioremediací Otázkou je také, zda byly sledovány všechny látky, které v těchto kontaminacích mohly být přítomny (další PAHs, jejich deriváty, PCBs vs. PCDDs/Fs apod.). Pokud není k dispozici kombinace výsledků předepsaných analýz a hodnocení úrovně toxicity po provedeném postupu, může to být významným zdrojem podhodnocením rizika spojeného s výskytem často velmi složitých směsí chemických látek a jejich degradačních produktů. 39
Toxicita POPs degradačních produktů 40
Odpady nová kontaminace Současná legislativa, která umožňuje ukládat odpady: na skládky odpadů prostřednictvím využití odpadů na povrchu terénu pro technické zabezpečení skládek pro rekultivaci skládek Tímto způsobem se zpět do přírody dostávají mimo jiných i nebezpečné odpady takže vlastně zakládáme staré nové zátěže. Jedinou možností je zrušit tyto metody, které umožňují nekontrolovatelné nakládání s odpady. 41
Ukládání odpadů na povrchu terénu Dle ISOH - alarmující obrovský nárůst odpadů na povrchu terénu: A,B,C/D1, skládkování = 3 287 100 t/2014 A,B,C/N1, využívání odpadů na povrchu terénu = 8 567 989 t/2014 A,B,C/N11, využití odpadů pro rekultivaci skládek = 814 467 t/2014 A,B,C/N12, technické zabezpečení skládek = 1 219 1378 t/2014 42
Difuzní znečištění V současné době se provádí monitoring některých polutantů, které se nachází v životní prostředí ve formě difúzního znečištění, takže existují informace o difúzním znečištění v městských aglomeracích, na dětských hřištích a v některých místech i zemědělské půdy. Pozornost je zaměřena především na polutanty šířící se vzdušným transportem (polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy, PCDDs/Fs a některé další). 43
Difuzní znečištění V tomto případě je nejdůležitějším krokem omezování zdrojů těchto polutantů především emisemi z nejrůznějších zdrojů. Nástrojem je legislativa na ochranu ovzduší, která omezuje emise polutantů. Problém je v dodržování emisních limitů a kontrola dodržování emisních limitů orgány státní správy (především ČIŽP), která jen velmi chabá. Vznikají však další místa s difúzním znečištěním (zejména půdy, někdy i podzemní vody), která mají některé společné rysy s nakládáním s některými druhy odpadů (kaly z ČOV, zbytky po anaerobním rozkladu - výroba bioplynu, nanoodpady) 44
Emerging pollutants V souvislosti s ukládáním některých druhů odpadů (dnové sedimenty a zejména kaly z ČOV) na povrch terénu, na zemědělskou půdu, při využívání pro rekultivace či jejich použití jako surovina při kompostování dochází v některých případech k vytváření difúzního znečištění. Tato situace je způsobena nedostatečnou kvalitou legislativy, která nezahrnuje některé polutanty (zejména ze skupiny tzv. emerging pollutants) nebo je účelově upravována pod tlakem lobistických zájmů. 45
Kontaminace zemědělské půdy V současné době např. ministerstvo zemědělství ovlivnilo vyhlášku o ukládání kalů na zemědělskou půdu tak, že limity nastavené před několika lety jsou změkčovány, aby bylo možné na zemědělskou půdu uložit co největší množství kalů z ČOV či sedimentů. Je naprosto nepochopitelné, že zástupci ministerstva zemědělství usilují o to, aby se na zemědělskou půdu ukládaly nejrůznější materiály místo aby chránili její kvalitu a bránili zanášení nežádoucích a škodlivých látek. Ministerstvo zemědělství se brání i rozšiřování analýz, které by postihovaly některé nové polutanty z tvz. emerging pollutants. 46
Kontaminace zemědělské půdy Využívání kalů z ČOV na zemědělskou půdu jako hnojivo je v mnoha zemích úplně zakázané (Švýcarsko, Švédsko, Belgie) nebo velmi přísně kontrolované a řízené. Úprava kompostováním, hygienizace kalů z ČOV a některé další procesy jsou kontrolovány jen sporadicky (ČIŽP nemá peníze na dostatečnou kontrolu), což přímo negativně ovlivňuje kvalitu uvedených odpadů ukládaných na zemědělskou půdu (po úpravě). Tímto způsobem se kontaminuje velké množství zemědělské půdy formou difúzního znečištění. V České republice chybí monitoring kvality zemědělský půd s ohledem na zátěž vznikající právě při aplikaci kalů z ČOV, sedimentů, intenzivní používání herbicidů a pesticidů, aplikace stájových hnojiv a některé další zdroje. 47
Kontaminace zemědělské půdy Velmi důležitá je i mikrobiologická a hygienická nezávadnost kalů z ČOV. Stále častěji se objevují vědecká potvrzení toho, že potenciálně patogenní mikroorganismy (včetně některých virů) přežívají v půdě či vodě velmi dlouho, mnohem déle než se předpokládalo. V České republice se vůbec neprovádí mikrobiologická kontrola na některé specifické patogeny (velmi nebezpečný a těžko léčitelný MRSA = methicillin rezistentní Staphylococcus aureus, nekrotizující bakterie a některé viry), zejména viry. Ani velice nebezpečný jev, tzv. regrowth, tedy množení některých druhů bakterií včetně Salmonella sp. a E. coli. po ošetření kalů (kompostování, hygienizace, anaerobní rozklad) není monitorováno a legislativně ošetřeno, i když působí velké problémy a nebezpečné situace. Není tedy podchycena možnost, že dobře hygienizovaný nebo jinak upravený kal se sekundárně bude infikovat a stane se opět nebezpečným. (Toto riziko lze odstranit správně nastaveným způsobem nakládání s kalem, sedimentem po ukončení ošetření a při skladování a monitoringem). 48
Důsledky difuzního znečištění Rovněž zemědělství (zejména intenzivní) přispívá ke vzniku difúzního znečištění chemickými látkami, pesticidy, herbicidy, léčivy (humánními i veterinárními) i potenciálně patogenními mikroorganismy. Znečištěním je zasažena nejen zemědělská půda ale i podzemní i povrchové vody, do kterých jsou polutanty zanášeny především srážkovými vodami. 49
Nanomateriály Nový druhem odpadu. který se dostává rovněž do půdy a podzemní vody ve formě difúzního znečištění, jsou látky zatížené nanomateriály a nanočásticemi. Nanočástice přecházející do půdy mohou být akumulovány půdní mikroflórou nebo červy nebo mohou být transportovány do rostlin. Byl prokázán vstup do potravních řetězců. I přesto, že nanočástice a nanomateriály mohou přinášet rizika, znalost míry rizika není dosud dostatečná. ČR přístup MŽP a MZd, ev. Mze??? 50
Nanomateriály V České republice se do podzemí zapouští nanoželezo bez nejmenších restrikcí a kontroly, přitom v mnoha zemích je zakázáno nanoželezo používat při sanacích podzemní vody (např. Velká Británie). V Německu je ve většině spolkových zemí používání nanoželeza rovněž pozastaveno. Stejně je tomu i v jiných zemích EU. Situace v USA je mnohem liberálnější, všechna odpovědnost je však přenesena na toho, kdo nanoželezo aplikuje. 51
Emerging pollutants V současné době (druhá polovina roku 2016) emerging pollutants zahrnují nejrůznější chemické látky, z nichž některé jsou již na seznamu Stockholmské smlouvy nebo na seznamu čekatelů, ale v posledních letech se k chemickým látkám přiřazují i některé mikroorganismy, například s rezistencí k antibiotikům. Na mikroorganismy se však zapomíná a často nejsou v přehledech uváděny. Jedna z oblastí této problematiky (emerging pollutants) je vnášení antibiotik se statkovými hnojivy do zemědělské půdy a vznik rezistence k antibiotikům u nejrůznějších bakteriální kmenů, některých i patogenních. Výskyt zbytkových množství antibiotik ve stájových hnojivech kromě popsaného vzniku rezistence způsobuje i další problémy. 52
Emerging pollutants Bylo prokázáno, že některé antibiotika vstupují do pěstovaných rostlin; v Rakousku jsou popsány případy negativního vlivu antibiotik na anaerobní rozklad při výrobě bioplynu a pod. V České republice je tento problém zcela ignorován a Ministerstvo zemědělství se brání jakékoli kontrole statkových hnojiv argumentací, že se stovky let (statková hnojiva) na pole vyvážejí a není důvod něco měnit. Tento přístup Ministerstva zemědělství je přinejmenším krátkozraký. 53
Emerging pollutants Studiu transportu a přetrvávání antibiotik v půdě a podzemní vodě a jejich transport do rostlin, účinků antibiotik na vznik rezistentních bakteriálních kmenů k antibiotikům, četnosti rezistentních kmenů v půdě hnojené statkovými hnojivy zatíženými antibiotiky, úpravy statkových hnojiv kompostováním, tepelným postupem a pod. pro snížení obsahu antibiotik se věnuje poměrně velké množství peněz v mnoha zemích (např. USA, KANADA, NĚMECKO, VELKÁ BRITÁNIE). EU doporučila úpravu statkových hnojiv před jejich aplikací na zemědělskou půdu na počátku 21. století. V České republice kromě nitrátové směrnice se v oblasti ochrany životního prostředí a půdního zemědělské fondu před negativní účinky aplikace statkových hnojiv nic neudělalo. 54
Emerging pollutants Pozornost by měla být věnována i mikroorganismům s novými vlastnostmi (rezistence k antibiotikům), které mohou způsobit v budoucnu velké problémy. Přežívání mikroorganismů v půdě po aplikaci kalů z ČOV (popř. podzemní vodě) je velmi dlouhé, v některých případech i několik měsíců. I doba přežití některých virů je dlouhá. V některých zemích (AUSTRALIE, CANADA, ŠVÝCARSKO a některé další) se rozšiřuje škála sledovaných indikátorových organismů (patogenů) v kalech aplikovaných na zemědělskou půdu. Kromě salmonel a E. coli se stanovují například Clostridium sp. či Campylobacter jejuni a mnoho nebezpečných virů (Adenovirus, Rotavirus, Hepatitis A). Zavádí se i využití metod molekulární biologie a využívá se například stanovení některých funkčních genů. 55
Emerging pollutants V kalech z ČOV byla jednoznačně prokázána přítomnost nano látek (např. oxid zinečnatý, stříbro). Také bylo prokázáno, že pole, kam byl aplikován kal z ČOV obsahující nanolátky, nejsou vhodná pro pěstování soji, protože ta akumuluje nanočástice ve svých tkáních. Proto i sledování obsahu nanočástic v kalech z ČOV, které se aplikují na zemědělskou půdu je nezbytné - v ČR však zatím neexistuje. 56
Co a jak dál? 57
Problém informací a jejich využití Společnost má relativně velké množství informací, pokud jde o stav prostředí v ČR, ale nedovede s nimi pracovat, respektive je efektivně využít. Tento nedostatek vyplývá ze skutečnosti, že řídící sféra neumí těchto informací smysluplně využít, nebo hůře snad někdy ani nechce, protože zachování prostředí pro další generace je často jen proklamativní prioritou. Líbí se Vám argument - Potřebujeme nové inventury, nové informace, když nejme schopni vyřešit staré problémy??? 58
Problém informací a jejich využití Shrnutí a analýza informací a inventury v mnoha případech neexistují (nové typy POPs či moderních pesticidů, léčiv, veterinárních farmak, jejich degradačních produktů a vedlejších produktů) nebo zdaleka není úplná (staré ekologické zátěže, emise do ovzduší, vod, produktů a odpadů) nebo cíleně nezahrnuje některé v současnosti produkované a používané látky či materiály. Pokud inventury existují, nejsou vůbec nebo jen málo efektivně využívány pro rozhodovací proces. 59
Co a jak dál? 60
Děkuji Vám za Vaší pozornost holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz 61
BAT/BEP - Definitions Best available techniques (BAT) means the most effective and advanced stage in the development of activities and their methods of operation which indicate the practical suitability of particular techniques for providing in principle the basis for release limitations designed to prevent and, where that is not practicable, generally to reduce releases of chemicals listed in Part I of Annex C and their impact on the environment as a whole. In this regard: 62
BAT/BEP - Definitions Techniques includes both the technology used and the way in which the installation is designed, built, maintained, operated and decommissioned; Available techniques means those techniques that are accessible to the operator and that are developed on a scale that allows implementation in the relevant industrial sector, under economically and technically viable conditions, taking into consideration the costs and advantages; and Best means most effective in achieving a high general level of protection of the environment as a whole; 63
BAT/BEP - Definitions Best environmental practices (BEP) means the application of the most appropriate combination of environmental control measures and strategies The concept of best available techniques is not aimed at the prescription of any specific technique or technology, but at taking into account the technical characteristics of the installation concerned, its geographical location and the local environmental conditions Stockholm Convention, Article 5 paragraph (f) Stockholm Convention, Annex C, Part V, section B. 64
BAT - Best Available Techniques Technology Techniques Way how the IPPC installation is: designed, maintained, operated, monitored, closed (managed) EMS 65
Framework for BAT/CP at an installation BAT Involvement of environmental authorities EMS Environmental Management System Legal framework, closely connected to environmental permits and regulations Organizational structure, part of operational system, responsibilities, practices Environmental policy of an organization CP/RECP Production, technologies Resource efficiency 66