však na Newtona, který podle vlastních slov "stál na ramenou obr,:84:/

Podobné dokumenty
Fyzika tří tisíciletí

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20

Cesta do mikrosvěta. Martin Rybář

Kam kráčí současná fyzika

ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE

Vybrané podivnosti kvantové mechaniky

VY_32_INOVACE_G 19 01

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa

Poznámky k přednášce. 1. Co je fyzika?

Optika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Jiří Grygar: Velký třesk za všechno může... 1/ 22

VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA

FYZIKA Fyzikální anagramy

Fyzik potkává filmaře

3. Postavení optiky v systému přírodních věd, vývoj názorů na světlo

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika.

že ve všech proveditelných experimentech vypadají jako body. Aby struny po každé stránce vypadaly jako známé částice, byla potřebná komplikovanější

HISTORIE ATOMU. M g r. ROBERT P ECKO TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Úvod do fyziky. 1. Co je fyzika? 3. Měření 4. Prostor, čas, pohyb. 6. Základní fyzikální konstanty 7. Zákony zachování. 9.

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Pohyby HB v některých význačných silových polích

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Matematika - Historie - 1

Gravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.

Látka a těleso skupenství látek atomy, molekuly a jejich vlastnosti. Fyzikální veličiny a jejich měření fyzikální veličiny a jejich jednotky

POŽADAVKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE MAGISTERSKÉ STUDIUM POČÍTAČOVÉ MODELOVÁNÍ VE VĚDĚ A TECHNICE (NAVAZUJÍCÍ STUDIUM I DOBÍHAJÍCÍ 5-LETÉ STUDIUM)

Pátrání po vyšších dimenzích

Fakulta výrobních technologií a managementu HISTORIE VESMÍRNÉHO VÝZKUMU

Pavel Cejnar. mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze

Werner Heisenberg: Fyzika a filosofie. Tibor Fördös. /Nanotechnologie/

Dějiny významných fyzikálních a technických objevů.

5. 9. FYZIKA Charakteristika předmětu

Zkušební otázky pro bakalářské SZZ Fyzika, Fyzika pro vzdělávání, Biofyzika

Seminář z fyziky II

Historie bezdotykového měření teplot

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A

A) Sjednocená teorie Všeho?

Zkušební otázky pro bakalářské SZZ Fyzika, Fyzika pro vzdělávání, Biofyzika

ATOMOVÉ JÁDRO A JEHO STRUKTURA. Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno

Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku. Fyzikální veličiny. Fyzikální jednotky. Fyzikální zákony. Vzorce pro výpočty

Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka. Animace 1: pavouk, mravenec a včela.

Maturitní témata profilová část

Počátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Významní fyzikové

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Fyzika opakovací seminář tematické celky:

FYZIKA PEVNÝCH LÁTEK (nejen kvantová fyzika v akci) Petr Dub

Jak se jmenoval nejvýznamnější španělský lyrik začátku 17. století, zakladatel španělského národního divadla?

Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:

Mechanika úvodní přednáška

Historie matematiky a informatiky 2 1. přednáška 24. září Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT v Praze

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_06_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Za hranice současné fyziky

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE BIOMECHANIKA

Kvantová fyzika. Pavel Cejnar mff.cuni.cz. Jiří Dolejší mff.cuni.cz

Atomová fyzika - literatura

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

Historie zapsaná v atomech

Urychlovače na nebi a pod zemí, aneb Velký třesk za všechno může

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Pedagogická fakulta

Brandymu Edwardovi Brianu Robertsonovi a Christopheru a Michele Riceovým

Státní závěrečná zkouška. Magisterský program Fyzika, obor Učitelství fyziky pro střední školy

Věda a víra. Jiří GRYGAR Fyzikální ústav AV ČR Praha Učená společnost ČR

II. MOLEKULOVÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky I

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

ATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Superstruny: teorie všeho?

Petr Kulhánek: Honba za Higgsovými částicemi a moje červené poznámky

Jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony

Kosmologické kapitoly. FY2BP_KOS2 Vybrané kapitoly z kosmologie FY2BP_KOSM Kosmologie podzim 2016

STAVBA ATOMU. Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno

Gymnázium, Český Krumlov

i když jsou někteří z nich uvedeni v čestných zmínkách za žebříčkem. Na druhé straně nebývá vliv vždycky kladný, a tak kritéria pro zařazení do

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Kvantová fyzika. Pavel Cejnar mff.cuni.cz. Jiří Dolejší mff.cuni.cz

Termín odeslání: 12. října 2009

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D.

Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro obor Učitelství fyziky pro SŠ

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Aleš Trojánek MACHŮV PRINCIP A STŘEDOŠKOLSKÁ MECHANIKA Mach s Principle and the Mechanics at Secondary Schools

Předmluva. Lidé se ovšem fyziky zároveň bojí. Když se v náhodném rozhovoru zmíním, že jsem ji vystudoval, řada lidí reaguje se

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

1 About Science. Věda je studium o přírodních pravidlech

Maturitní okruhy Fyzika

Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro obor učitelství fyziky pro SŠ

Matematika a fyzika. René Kalus KAM, FEI, VŠB-TUO

Historie matematiky a informatiky

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: fyzika. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák.

100 let od vzniku speciální teorie relativity

Transkript:

FYZIKA A JEJÍ LIDÉ Jan Novotný!4,/,90 F 802 3E 0 8 5 E,-. 3, 57, : 34;F 4 9 8J. 09J 3,58, 897: 3 -,3 3J5 0 0/41.0, 0 J. 484-34890. ;0894 09J' 5423 8028 však na Newtona, který podle vlastních slov "stál na ramenou obr,:84:/ 802 0420 03J3,3, 0 0 9 54 E/ 09,.J9J2 894 09J- - 430;/ 3F 5 0/. /.2!, 802809057;0, 0 4-9J 3489 4 : /4 802,-. 8 974:1, 20 4-7 ; -J7,9 #4 4/ 802 80 57494 5 584-9 ; - 7: 907 :/, 3J,845 8 Physics World :854 E/, 2 F3 :,3 09: 907F 80,893 4,8 1 24 3F 2 ; -7,9 5 9 484-3489J 907F 30 ; 3,23 5 85 74 ;4 0. ; / 0 025,/ 4;,3 09 203 8 0. 0- J 02 5 0;,9 2 ( 80 /02 0 903E 80 3E2 9' 3 E9,, J2,; 9089 4 2034;,3. 3E90,/4;0/090, 08545-3,,/ 9/4 / 3; / 3.49, 4;F 48054 4: J3E8 0/: J.J90 9!70 8947 0 1 85,/E /4 0. F,39 03 A # % -371) jsou zne2 03 /J. 9E92 ; /J 0. 3.,:947 0. 54 09 ;, :, : 0, ; ;3 22 8 90 02-!4/, :.0 03 4-7, 5 J74/, 4 03 3, 2 03.070/:.08; 9,3,0 02039,942 0. 3907,.0-2,; 8; 9 9 ; 0. 34 8 4 9 J!7;3J /4. 4;aná kniha pod názvem "Fyzika" pochází od 03 E 3J 4 :854,/,90 0 0. F 4 ; / 3J # $% % - / 80 zcela nekryje s fyzikou, jak jí rozumíme dnes, zejména její myšlenky 4 54-0., 5742 3E. 249 ; 3 02 5 0/ J2, J 34;4; 4: ; /: 0 80 74 ;J 0,;9;4 ;F2 E5,8083 2 & A$ - - 89 2,902,9-0 4, 42,9,24,- 9; 4702 574 5 083 3J1, 0 4 042097 0 8 4:,1 2, 43E8974,:/,, : 0 /,9057;024/073J/4-, / 4/,, 0 042097 0 2 0-99, F. E5E3,, 4025 7. 4; 90 3F poznávání vlastností prostoru. Za svého kolegu mohou dnešní fyzikové -0 08547: 54;, 4;,9 # A - 907 5 308 57;3J 0, 93J 54 3,9 489,9.0,5, 3,9 08 54 4: 0 80:7 9;082J73F; /E 03489,/4 E, 5741 E 3J.J 0010 9 ;3 ; : J;,92,902,9 4;F ; 05 9J 1 5 0/ 3,203E;E : E!# -1543), / 48;4-4/J3E 54 0/3,;082J74/;, - 02, 04-1642) buduje základy nové mechaniky a podkládá heliocentrický systém 1 E 3 472: : 0 34;4:2094/ : 4:2E3J5 J74/, 4 034:3, 854 03J pozorování a matematiky. Johannes KEPLER (1571-1630) nachází zákony 5,309E73J. /7,,54 -:543. J 49. 94,/, J. F3 80dmnáctého století dovršuje Isaac NEWTON (1642- ; 9;4 03J2 :.0 03F 9047 0 20.,3.. 54 -, 7,; 9, 3J 4584-03J 907E 08;4:; 89,;-4:; 4702 574 ; 0. 3 -:/4:.J 83, 1 0 943 548 9: 0 1 2 ; 54/4-31 3 908 2E 3J 454 9:,5,7E9574 rozvíjení své teorie i teorií, které teprve mají

5 J9 0 4459,8089E;E; ;4: ; 9;4 03J:.0 03 J 44-7, :8; 9, 30 0 obraz mechanický., 4823E.9F 4 894 09J 0 0 9434;, /J, ' 0 4 2,902,9. F2 74 57,.4;E3J 7, 02 24 E/34: lohu Leonhard EULER (1707-8 0 4 2F30280809 E20;09047 54 -:9:. 9 08 90 :9 3!74-:/4:.J1 : 2, J3082J734:.03:9, F4-0;. 02 907F;0/4: 34;: 74 03J,9424;F 9047 0 3, ;8 :9 : ; /0. F -E, ; 3E 0 8974 907F 490vírají cestu 572 8 4;F70;4 :. 4:2E3J574.08574-J, J.J. ;5,73J. 8974 J. 80 v následujícím století stalo impulzem pro vznik termodynamiky v pracích Nicolase Sadiho CARNOTA (1796-1832). 0;,903E.9F 894 09J 0.4 80 1 9 0 894 09J2 54 3E3J E 43 0 0 9742, 309 82:,;3 E8 : 4:.,0,# -1867). %057;054 / J/4-,5 3 4.03, E8 : : 7 89,3,!! # -1853), 0 4 ; 9, 574 2 3:170 ;03.0584-03F54-02 /74 0 54 474;,90 02E univerzá 3J 5,93489 4/ 2 748; 9, 54 ;082J7,7,/, 4; 4-0; 80 74 8089,;03J2 E 43 0 0 9742, 309 82: /4 9;,7: 74;3. 2 0 54/ J 034. 4;E3J 0 0 9742, 309. F 4 54 0, 0 3084: 2F34 0. 4-0; 90 0,2080 Clerka MAXWELLA (1831-1879). Maxwellova t047 0 8 0/34.: 0 545 8 0; 3E 0 0 J.J. 5 0/9J2459.0 0 0 9 3,2, 309 82:0 57 453J 9F949047 0 vynikl Lord RAYLEIGH (1842-0 4 E8 : 4:3,5 J,/;J20 574 0 30-024/7F#4 ;4 54 3,9 40 0 9742, 309 82: 0854 038; 3E 0 90ré 3,203, J34;4:09,5:572 8 4;F70;4 :.0,/E;, J 4; :30 0342; 9 J 24 3489 ;4-,89 5 0348:,5 057,.4;E3J 249, 09, F;, 3,203E;E3J, 7. F2 5 03E 03J 31472,.0, ; 0897,33F 5742 3, /4/033J 4 ;49,, ; 0. 3 203: 20,854:niverzálního technického génia Thomase EDISONA (1847-907 09F 4-0; 90 02 0;:894 J.J 4:54 E9 0 0 9743 02/0;,903E.9F 4894 09J/4;7 54 3E3J57 3. 590724/ 3,2 #:/4 1 CLAUSIUS (1822-,,, - 9-:/4;E3 E ady statistické fyziky,4-,84;e34 0 J854 03J890724/ 3,2 4:;57,.J. 48,, $ - 1905) a Ludwiga BOLTZMANNA (1844-1906)., 5 0 42: 894 09J 8 1, /J 34;F2: 904709. F2:, 90. 3. F2:,5,7E9:, J3E5747E 09.089:/434;F 48; 9, 8; 9,2 748 45.. 74 2 7,; 84. 0307 J! 0/89,; 90 94 494 8 J 84: 0 2#% - 0 4 4-0;30 0374 : 0 3, 489850 97,0 0 9742, 309. F 4 E 03J, 054:, : 09F 3,574.08 574-J, J.J3,2 748 45. F 74;3 ;nitru hmoty,,7 0 $ $ -CURIE (1867-907E 80 8; 2 2,3 0 02 Pierrem CURIEM (1859-57 453J 02;4-,89 1 50;3. E90 a jejich magnetických vlastností, objevuje nové radioaktivní prvky. První krok /4 8; 9, 0 02039E73J. E89. 3,203E /, 0 8903.0 0 0 9743: 907 5 J8 : J 4805 : 4 3: % $ ' -!,973 30 ; 9 J2 5 0/89,; 90 02 0 507 2039E 3J 1 0 7389 #&% # # -1937), 03 ;08;F8,;3F,-47,94 4/, : 00 8903.,9424;F 4 E/7,,,/erných 5 02 3

!7;3J9 /0809 09J/;,.E9F 4894 09J805741 :89E;, J/4-4:; 89:5:3, ; J 548930 9434;8 F548. 4/J 3,3 2 03:934854 954 3,9 20.,3 0 0 9742, 309 82:,89,9 89. F1,5 F/34:95 942 34; 24-0;2 v 2 748; 9 %0394 ; 89:5 574-J E 54 /;4: 7 3. 24890.!7;3J2 0 850. E 3J, 54 / 4-0.3E 9047 070,9 ; 9 0-93489 E8,/3J 701472 1 ; 5 ;,, 30,9 ;3J 4; 8 0/ :0 507 2039: 907 :8 :90 3 Albert MICHELSON (1852-1931). 0 03J 80 574/J7, 03/7 #% (1853-02: ;/ J20,3, 0 03J84:; 8 489 20 2 748 45. 4:, 2, 748 45. 4: 0 0 974/ 3,2 4: 47/. : 0 574- F2: ;, 74, 8; 2 5489: E9 70,9 ; 9, 4389,393J 7. 489 8; 9, 74 :, -079 EINSTEIN (1879- $50. E 3J 9047 0 70,9 ; 9 5 584-, 20.,3 :, 0 4; 9047 0 0 9742, 309. F 4 54 0, /485, 9, 0 8 0/34.: J.J2: 54 0/: 3, 5748947,,8 3890 34;, 4-0.3E 9047 0 70,9 ; 9 74 : ; 8; 9, 7,; 9,., 4574 0;, ;03J57489474,8:,490; 0,9J2.089: 24/073J2: 4:2E3J; ;4 0;082J7:, 0 42,8 ;3J. 4-0 9 0/3, 0 J. 30 E;, 3 J. 5 0/54; /J 0 8903.0 7,; 9, 3J. ; 3 bude snad potvrzena 3, 8; 9: 9 09J 4 9 8J. 09J ' 84:; 8 489 8 4-0.34: 9047 J 70,9 ; 9 0 24 34 2034;,99F,; /, #% - 0 3F 42,902,9, 03 : 9J2 ;,7, 3J 454 9:/485 0 J274;3.J284:,83 8 3890 302,- 89 0 3J2 5 0/89,; 90 02 2,902,9. F 1 907E 8 ; J2E 1 E 3J. 574- F2 5 0/0; J2 ;0 83, 0 5489,; 9 1 E 3J 9047 0 3, 50;3 2,902,9. E,/ 4 3489,5,.0 70,9 ; 89. F 4824 4 0 3, ;082J7 490; 0 4-0; 7:/F 4 548:3:,, 9.. 850 907 907 : 3 / 3 & -1953). Na rozdíl od Einsteinovy relativity je kvantová teorie výtvorem rovnocenné 5 0 E/ 9;7. 089: 3J 490; 0,! -1947) kvantovým ; 8; 9 03J2;, 4;,.J 4 E 43,;548 0/3J. /30. /0;,903E.9F 4894 09J 5 9 09 54 / 3890 3 ; 8; 9 : 0 14940 0 97. 0; vantovou povahou 8; 9,, J; 05 9J ;,394;F9047 0 3,203, J/;,.E9E F9, / 0 J2 E,/3J2 54 3,9 2 /485J;, J 7 3. 897,3 7 3 $ # # (1887-1961) a Werner HEISENBERG (1901-1976). Kvantová mechanika ; 8; 9 : 0 89,;-:,942 507 4/. 9: 0. ;,893489J, ; 9;E 03J ; J. struktur 24 0 : 7 89,! 0/89,;: 0;, 0 9 234 027,/ E 3 J5 0;7,9 30 9047 0 70,9 ; 9 %, 3E8 3:9J ; 34:9 8 3, 4/ 3 4-7, 8; 9,,9J2.4 ;,394;E 9047 0 ;,893 E/3 3E 473 4-7, 8; 9, 30/E;E '0 3 /09072 3: J.J; ;4,8.. 20.,3.. 8 89F23024 4:- 9 ;2 748; 9 84:,83 :7 03,24 3F; 8 0/ 0 42 03J574944-0.3 9;4 J 850 97:2 5 02 E 43 ;,394;F 20.,3 :24 : J 5 0/;J/,9 03 57,;/ 54/4-3489 0/349 ;. ; 8 0/ /0 54: 0 4 /4,834: ;,/: 9047 0 30-4497;, 05,93F; E/ 03J;,893489J34;F 48; 9,'0;E 3 ;. / 8 :8J. 3, 9494 9F2, ;J9 J 3E 47 0 80 # - 907 30:7 9489 ;,394;F 20.,3 5 J2E, 4,/0 ;E93J 54;, 0 2 748; 9, 0,8 2 ;,394;F 9047 0 5,9 J 4 1,3!& - : /J 8;F2: ; : 4;,.J2:57 3. 5:

,89E;E,8 8 39F 070,9 ; 89.., ;,394;. 2 030!,: # (1902-43.02 /;,.E9. 095 584-: 0; 34;4:74;3. 54,/,; 2 850. E 3J 70,9 ; 9 8903.,39 E89. 907E ; 5 ;E 7,.4; 9047 0 549;7 : 0 4-0; 54 9743: 907 3E 0 J,7 : #$ ' -1991). &.0 03E70,9 ; 89. E9047 0 3907,.00 0 9742, 309. F 4 E 03J80 0 97. nabitou hmotou kvantová elektrodynamika ; 3 E, 74 : # 3 2 584-3J 84:,83 /485 :,3 $ # -1994), Sin-Itiro TOMONAGA (1906-1979) a Richard FEYNMAN (1918-1988), který obohatil 1 :43082J73 010 9 ;3J,3E 473F2094/ ; 54 9:; 8 0/ 3907,.J ;2 748; 9 0 32,34; /, 7,2 0 32,3; 390 7E 5 0897, 0 947 0 E74;0 80 57:/.0 74 : 0,5, 3J 4-,89 ;,394;F 9047 0 0 J 5424.J 84:; 8; 9 4;E3 ;,893489 249 ;30 7 3 J.,8940 97F23J. 89,;0., 5 0/;J/E3 4-0;4;E3, ; : J;E3 ;,893489 34;F ;0 F 4 234 89;J -:/4;,90 203: 20, 0854 37., # - 907,54, zkoumání slabých interakcí a vedl skupinu, která roku 1942 uvedla do provozu první jaderný reaktor, Lva LANDAUA (1908-1968), který se zabýval 4:2E3J2 ;,893489J 249 5 ; 84. :8949E. 3J. 905 49E. 8:57,90 :9489, 0 4 2F34 0854 0348;0 4 054:234,/J 34:2434 7,1 J o teoretické fyzice, Felixe BLOCHA (1905-1983), který rozvinul kvantovou teorii50;3. E90,54 / 5 0 0 4:2E3J,/073F3: 0E73J70 43,3.0 /084:,83 8/,7/02!&# - 3, 0 33F2094/ 0 J 4 2 03J,,380 % - 0 4,;3J 4-,89J E 2: -, jaderná fyzika a podílel se na vytvo 03J 57;3J,/073F -42-3, 54 3E3J 574.08574-J, J.J. ;3 97: ; / %43E2/E;E5 J 0 94895 542034:9, 801,/;,.E9F 4894 09J574 J3E s astronomií. Toto spojení symbolizuje jméno Arthura EDDINGTONA (1882-907 5 85 54 3E3J 89,;- ; / 83, 80 ;, 9, F 4; 8; 9 03J 4/349 1 E 3J. 4389,39, - 9, 5 0/. /.02 8 J 4 9047 ; 0 4, všechny další astronomy jmenujme Cecilii PAYNE-GAPOSHKINU (1900-907E5 85, 54 3E3J574.08;5742 33. ; /E.! 0/0; J2 2, 748 45. 4: 1 4: 4/ 9047 0 70,9 ; 9 5 08 2, 309. F ;,893489 E90 J 03J ;: : ; :- 3E. 24 0, 54 3074;34;E 34: termodynamiku se zabýval Paul LANGEVIN (1872-1946). Velkou postavu 3074;34;E 3F90724/ 3,2 -,78 $ #(1903-0 4 57,.J ;. E J9F - 41, -/4-J54/7: F8; 94;F;E.0/E;E/, J 25: ;,394;F9047,83, E2 o sjednocení fyziky. Hideki YUKAWA (1907-5 0/;J/E0 8903. 20 43 907F 7, J/ 0 94:74 ;8 3. 3907, cích. Chen Nin YANG (1922- ) a Tsung-Dao LEE (1926-904709. ; 8; 9 : J30,. 4;E3J5,7 9 5 8,-. 3907,.J., 54:, : J 9, 3, 3,7: 03J 8 2097 J ; 2 748; 9 J 0 507 2039E9472, J3E57:/.078954 090 02039E73J. E89.,904709 ové 8054 4: 0 J3, J984:; 8 489 20 0. 5,7,2097,70/: 4;,9 0. 54 093, E89.0 8 :90 3 0 02039E73J #4 : /4. E J 20 9 2 3907,.02

8 3E 8,-E 0 0 9742, 309. E, 7,; 9, 3J 57;3J2:8 0/34.03J,; 3 E9, teorie elektrosl,-. 3907,.J 0 J 5 0/54; / 84: -7 85 3 549;7 03 Rovnocennou zásluhu o to mají Sheldon GLASHOW (1932- ), Abdus SALAM (1926-1996) a Stephen WEINBERG (1933-907 /4/308 54 7, : 0 ;0 8 0/34.4;,.J2 8 J 80 090 02 0 7,; 9,., 4824 4. Pokrok do teorie 0 0 9748,-. 3907,.J;308 ; : 9J2, -7, 3J. 57 3. 5 07,7/:8 9 % - ) a Martinus VELTMAN (1931- ) '548 0/3J. /0809 09J. 894 09J4 J;E E 02457 3. 5 E 3J49E 82 8 : kvantové teorie a díky 942: 84: /4/,90 3 /4.03 3 57E.0 4 3, (1928-907 : E, 01 4 41.,/ 3E/ 8 :8020 4 702, 3890 302 2E 8;F 0 507 2039E 3 74 4/3:90 3F,850 9 %, 80 /E dávají za pravdu kvantové teorii oproti snahám ji 5 584-9,8. F2: 3, J7E3J3,8; 9 $90 3, 4 / 8 54 3E3J E 430 0 9742, 309. F 454 0 2 3J,5,.0 ;,394;F9047 054/4-:3,. ;49, 094; / 93,84:,83F 31472,9. F 70;4 :. 30 ; 3,23 J254/,/2574945,9 í vynález tranzistoru, 4 907 80,8 4:,2$ -1989), Walter BRATTAIN (1902-1987) a John BARDEEN (1908-03 854 : 8 04302 COOPEREM (1930- ) a Robertem SCHIEFFEREM (1931- ; 9;4 ;,394;4: 9047 8:57,;4/ ;489 ;,394;E0 0 9743,; : J;, J.J; 84.0 4 070393J 4 E 03J,807,2,807 9074:70570 039: J 0 2F3,,7 08% $ - ), Arthur SHAWLOW (1921-.4,,8 # - ). K ; / 90 3 3J2 748; 9,5 85J;E0 0 97434; 2 748 45 ; E 9 5oté, co byl E8 : 4: 0 37., # ## - ) a Gerda BINNINGA (1947- ) /4 43, 03; : 9J2 ;,394;F 49:30 4;F 4 0;:' 9, 021, 31472,.0 0 2F3,80 090 02 0 ;,394;F1.080,- ;E,7 08%% - ). Poslední deseti 09J/;,.E9F 4894 09J 84:4; 02 0 2 0 9 5 J ;E 30,-. 428-89 0. 5 0/89,; 90 90 J8,8 4: J,, 03J/45,39043: $54 03J29047 08,-.,0 0 9742, 309.. 3907,.J74 : 80490; 0, epocha snah o úplné sjednocení1 3, ;,394;F254/,/,85 F/3:9J2 9047 70,9 ; 9 '84:,83F/4-1,/485, 089,3/,7/3J2:24/0 : 54/E;, J.J2: /4-7 5 0 0/ ;,893489J 0 02039E73J. E89., 0. elektromagnetických, slabých a silných interakcí. Mnozí fyzikové doufají ;24 3489 :- J 48 0/34.03J420 : J.J 454 09025 7.. 5,7,2097,57,.: J3,9047 J. ;0 F 48 0/34.03J 0. 4; 4;E3J2 0 E 0 09 3, kosmologických pozorováních. Nejvyšší metou "teorie všeho" je zahrnutí gravita 3J 3907,.0.4 8 ;,/: 08,/ 3J ;,394;F9047 030 0380850. E 3J, 0 84-0.34:9047 J70,9 ; 9 %4 3,203E 08E25748947,,8-2 - 9 3, 2 584-0254/74-03 ;,394; 257 3. 52 84:57494;J9E3 25: ze strany obecné teorie rel,9 ; 9, F5 3E 0 J3,5 4 3 # - ), 907 057 453J 0270,9 ; 89. F,89741,,:947029072J3: 073E /J7,5744-0 9; 3 7,; 9, 3J2 4,5802 $905 03 - ), který dokazoval nezbytnost vzniku singularit p ; ;4 ; /,;082J7: / 0-li

8054/ 074;3.4-0.3F9047 070,9 ; 9,5 0/54; / ;,394;F;, 4;E3J 073. / 7,79 3#$ - 05 J,/02,89741, 907 075E 30 24/073 J. 1 E 3J. 54 3,9 574; 8; 9 03J14724;E3J,, J,;4 -:20 7 3 2 4824 4. 2 24/0 742 5745,89J 2 748; 9,, ;082J7: 0 J 4; 02 5 0/ 84:,834: 1 4: 0 9 /, J5745,89.5745,898 4 9489 %047 0; 0 4-2,, 734:9 ; 89:5 4/ 57;3J. 57 3. 5 E 432 2 80 J/J 8 4 9F ;. 4 4-,89 1 8 4 9. 8 89F2,/ 2 020,,/ 957E.0 03309, $ - ), 907 ; 9;4,5,7E957489:/ :2 7 9.. 0;,1E 4;. 5 0. 4/34 J fyzikové ve svých prognózách vývoje fyziky myslí na vyhlídky aplikace 1 E 3J. 2094/, 5 J89:5 3, 9, 425 4;,3F 8 89F2, 4 84: ;F 47,3 82 54 J9, 0 /8 24 0 /423J;, J80 08 0/34.4;E3J1-24 4;7 34:934;F8; 9 4 3,9, 4;F574- F2, 4 05;4/82 7:,8: biologicke 0;4 :.0 54;,, /8 F 4 2 03J!7494 80 ; 80 3,2: ;0. 1 /4/,90 3 4. 9E,3%&# - 2,902,9,57 453J ; / 454 J9, J. 907 8,/ 49E : /, 84: 0. 24 3489 ;0 srovnání s lidským mozkem prin. 5 E 3 420 03 /57;3J. 7 0.. 2 8 90 820/485 ;0 2 /, 0 4,5 0.0 57;3J54/4-3,. 84:,83. 49E 0 3,. E J20: :3. #4 /J 04; 02 ; 942 0 574 3, 0 5 0/. /.0-4 ; /0. F 4:2E3J ; 9 34: 89 intelektuálním54 J3E3J2 907F3024 4 /8 ;493, 54/89,93 4 74 9,3 05 9308 0942:.0, 3,,;0 2 9F2,902-:/4:.J1 8024 3E 89,3083,,43, 0 03J34;F74;34;E 20 4; 02,5 J74/4:, 4 2 ;4 03F ; - 74;F 7 9F7 :2 :24 3 4 574 F934:9 / 3,2 1 2:8J 5484:/ 9 903E 0 ; - 7 907 574;0/,893J.,3 09 :854 4 ; $E2-. E/3F 4 5 9 30 ; 3,23 J. 1 30 0/, 2 243. E5:-li 0 ;,, 4 ; - 7 0/03, 0/08E9 3 907E 2F3,, 82 7 8 3 2 854 03F 2. -J ; E 9 54897E/E2 9;7.0 ;0. 1472E 3J. 8 89F2 0. 2F3, 30,5,/34: 57494 09 948 89F2 5 08, : J 7,3.0 43 7F93J. 9047 J.2F3 8028074 4/ 30; : J;,98;F5 0;, 3,/ 903E 02,/45 : 80 3,28; 2 favority pouze "in pectore".4 2 0: 3 9 43 :8 802 5474;3,9 ; - 7 1 E 3J 42:3 9 80 /; 2, /, J2 ; - 7 3,,79,,:947 01,,8974342 54/E;E 0- J 0 894; 484-3489J ; 0 4/7: :857 2E73J2 090 02 0. / 4: 4/4-F2:; ;: ; 093 4/,/: v ;: 907 0 9 -:/4:2J9 1 :;0/03. ;3, 0280 3,2: 0;,794; 0- J :,, 034 0893E.9 484-3489J, 94 9, 94 0 943 3890 3 Galilei, 13. Aristotelés, 14. Eukleidés, 19. Koperník, 23. Farraday, 24. Maxwell, 35. Edison, 46. Heisenberg, 56. Rutherford, 59. Planck, 71. Röntgen, 75. Kepler, 072 : 07 '0 894;.0 /, J. 2:, 03 4 0.,, 03J - 80 54/ 0,:947, /, 4 :;, 4;,9 84: 0 9 7. 2F/08 4 7,7349,:8 :8 Curieová, Démokritos, Schrödinger, Shock 0,%4 308' 0- J :3,. E J20 4; 02 0 9 /, J484-3489 ; 3E 0.0 2,902,9,8974342 1 4841 907F

30 84:-0 ; 9, : 1.0,;5 J/,;3F284:5 8: 0 3 4 9, 4;. 907F lze nejlépe charakterizovat jako fyziky. Nebude snad bez, J2,;489 /45 3 93E 5 0 0/3 4, 2F3,794; 3 8420 03J23,9 :3. 80; 8 9: 0-0 57489 0/3J5 J3481.0 Z antiky je to PÝTHAGORAS (569-54 42 9. E 5489,;, J 0 4; 02 5 5 84;E3 0/03 30 89,7 J. 1 E 3J. 4-0; 3, 0 03J ; 9, : 20 5,7,2097 ;: J.J. 9 08 907,7: : 084: ;: 45 : J 0,89743424;F 5 0/89,; 90 F 0 4.0397. F 4, 04.0397. F 43E 47:# $%# $ - 255) a Klaudios PTOLEMAIOS (100- F3 894 09J 0 5-7,9 Reného DESCARTA (1596-1650) a Blaise PASCALA (1623-1662). Prvnímu 5 J8 : J4-0; ;4-,89 459,2090474 4 0 3,5 ; 8; 9 03J/: 1 : ;, 4; ;3 4 0 41 4 41. F54 09J8; 9, 907F; /E;E74 574897,3 3F;. /47: 4:2 8 J.J 4 4;,,- 0 4:2,,; : J;,!,8., 4; 25 J85 ; 02 fyzice je dovršení statiky tekutin, korunované slavným experimentem 574, : J.J283 4;E3J9, :; /:. :8; 4: 57 453J 2: 03J 40 0 9 3,2, 309 82:805 54 : J03,2 3# -1790), který 74,/3, E5473 0 0 97. 3E-4,3, E,/ 4:2E3J,92481F7. F 0 0 9 3,;0/ 334:4. 7,3:5 0/- 08 088,3/74' % -1827), který zkoumal zdroje elektrického proudu, Carl Friedrich GAUSS (1777-1855), 03 574 4:- : 03J 4 2, 309. F2 54 90394 03 E 3J 2,902,9 8 9, F :; /424;, 0 J24-0;03E300: 0 /4;8 E 042097 0-24,5,9 9 ; 70E 3F2 8; 9, :89,; # -1887), který zkoumal zákonitosti platné v elektrických obvodech a spektra pozemského i kosmického 5;4/: ; 3E 0.2-0 57489 0/3J2:; : 9J1 30 - J 0 : 0 24 MARCONI (1874-1937), který za objev a technickou realizaci bezdrátového 5 0348: 31472,.04-/7 0 4-0 4;:.03:,1 : spolu s Ferdinandem BRAUNEM (1850-57;3J254 474;,3 2574 0;22 748; 9,5,9 J 4-0; 7,/ 4, 9 ; 9 907 8 5424.J 9 89 3 : 3 394 30 "&# (1852- $0 3,29;7. ;,394;F9047 02 0/45 3 9 4: 8/0# (1892-03 8 54; 2 04-0 9 2 748; 9,;84-854 : J;,893489 E89., ;,893489 ; 3 430 3 490. ;4/J 4;F -42- /,7/ % # (1908-3E25 542J3E 9023F507850 9 ; 907F 84:;01 E 3J254 3E3J 4-8, 03 907F 854 0 038 E;, 3F ; 3E 0 894 09J 84: 304/ : 90 3F 4/ 1,;0/03J7,/,7:8030 ;J.0,8 4: #4-079 %$ -WATT (1892-, ; 3E 0, 74 J 03J 90 0; 0 84: 854 03 80 2F302 ',/ 2 7, ZVORYKINA (1889- ; 2F3,1 ; 5423,795,973 ; 0/02 942:, 2 054 7, 4;E3J v jejich díle ovlivnit podobu budoucnosti. Robert ETTINGER (1918- - ;E4 3, 4;E3,49.0 7 43 27, 4;E3J47,3 82 824 3489J54 / J 44-34;03J 0. 1:3.J,3E57,; ;,/ 0 J 8;/3F 85473F 507850 9 ; 3, 3, : 0 3E 0; 99 3 074; knihy Man into Superman. Gerard O - 80,8 4: 4 /4 43, 03J:7. 4;, ;4-,89

1 ; 84. 0307 J, 0 0/34: 83,/ -:/0 ; 542J3E3,;3 574 8;F projekty kolonizace kosmického prostoru., J24 34895474;3E3J/E;E 80 3,2 348 90 4-0 4;..03 ( 907 /308 54 7 ;E 57E; 0/34 894 09J 02 3 4-4:/ 0344-0 4;..03, 1 : 484-E2,7/003 4-/7 0.03:/;, 7E9 ' - 7 1 E 3J 42:3 9 3. 2034;,!4: 0484-3489J 3 4 907F80/4 894 09J 4-0 4;:.03: 30/489, 4 ;, /48:/ 2, J 3,/, 20 - ;, J.J2 84: /F 90 J30- ;5 3F282 8 :8 4;,1 ' - 7,79,, 34-0 4;8 F 4 ; -47: 90/ ; 54/89,9 549;7 : J 0 ;4 -,,893J,3 09 /4-0 4/54;J/E 572 73F2: 2J3 3J 3, J /4-4 ; 3,2: 0/349 ;. 484-3489J, 4-,89J 907F 70570 039: J 4 80 9 0 2, F 4,894:503J 03 0 5,973 /E34305 J 3J 8947 0$5J 080/E:;, 4;,94 89F/ 8 7 2 3,. 484-3489J ;. 4/: ; 093 0;7458 F 4, 8 2 0 903E 54; 234:9 -, E890 3 2J73 3,9J2 0;5 J5,/ 854 0 3F 44.03 3J;J.0484-3489J4-0 4;4:.034: 802 484-3489 2034;,3F ;,3 09 Physics World i u Harta doplnil o jejich 4 0 J2 8054 091 54. E 0 J.J. 8 0 ; 0/;4:3,5 9 Uznáme- /,3 ; - 7,70570 039,9 ;3J 8 0/E20,8 54 47: 4/3 2, 0 30 ; 9 J; 3,25 8: 4;E39;7.2 /04;. E,/1.4 0 0 9 5,973 J 54,/J30 ; - 7: 203, J2,;F 09, F74 4 03J; -7,3. 484-3489J;,80. 0/;4:,5 9 8J. 09J 907F 8947 01 54 7 ;E 80;3J ;,893 54; 9 3:/4-8 4743.30/ 4 / 54 0. F2 E 7, :3E8 0/4;,, 5 089E;,, 73: J.J80/23E.9894 09J:/054; 05 9J4/89,794;,3F2 v renes,3 3J ;745 0 9 3 / 3E8 0/4;,9 4-/4-J /: 0,8 83, J 5 0/;J/,9; ;4 ;082J7:30 4/54; / 93,9:9449E : Literatura ( :77,3 #4/ 078!, 2 3: 489 5 J9423489 -:/4:.3489 08 48 4;038,845 85741 : 50, 2 (2000), 119. (,79 30 ; ;3 J. 484-3489J/ 3 3 3J :-!7,, [3] Nobel Laureates in Physics 1901-2000. Stanford Linear Accelerator Center Library, internetová adresa http://www.slac.stanford.edu/library/nobel.html.