Gramovo barvení bakterií



Podobné dokumenty
Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

TEORETICKÝ ÚVOD. Počítání buněk

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

MIKROBIOLOGIE. Grampozitivní kokovitá bakterie STAPHYLOCOCCUS AUREUS bakteriální kmen dle ATCC 1260 (CCM 888).

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

MIKROSKOPIE. Lékařská mikrobiologie cvičení, jarní semestr 2016 Mikrobiologický ústav LF MU

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE

Pátráme po mikrobech Díl II. Mikroskopická diagnostika II Gramovo barvení + pouzdra

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Vitamin C důkaz, vlastnosti

1 Popis vzorku. 2 Detekční limit vyšetření. 3 Časová náročnost. 4 Zpracování vzorku. 4.1 Množství vzorku. 4.2 Odběr vzorků

Přímé stanovení celkového počtu buněk kvasinek pomocí Bürkerovy komůrky Provedení vitálního testu

Cvičení 5: VYŠETŘENÍ KRVE Jméno: PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU - KREVNÍ NÁTĚR

prokaryotní Znaky prokaryoty

Gram Stain Kits and Reagents

5. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PŘI POUŽITÍ A MANIPULACI

TRVALÝ PREPARÁT. Zhotovení roztěru

Bílkoviny (laboratorní práce)

Název práce: Rostlinná buňka a látky v ní obsažené. Odstavce Vzdělávací cíl, Pomůcky a Inovace viz následující strana

Polysacharidy. Ch 9/05. Inovace výuky Chemie

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

DIAGNOSTIKA INFEKČNÍCH CHOROB KULTIVACE V LABORATORNÍCH PODMÍNKÁCH

LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Název: Deriváty uhlovodíků karbonylové sloučeniny

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

Název: Nenewtonovská kapalina

Téma: Testy životaschopnosti a Počítání buněk

Protokol č. 7 Pozorování živých a mrtvých buněk kvasinek Vitální test

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Název: Hmoto, jsi živá? I

Úvod do mikrobiologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

LP č.1: FILTRACE A KRYSTALIZACE

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Fotosyntéza a dýchání rostlin (laboratorní práce)

Desinfekce a sterilizace. MUDr. Lenka Černohorská, Ph.D.

Jako kyseliny jsou označovány všechny látky, jejichž molekuly se ve vodě rozkládají a uvolňují vodíkové kationty. Některé kyseliny jsou tak slabé, že

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

Návod k laboratornímu cvičení. Alkoholy

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Název: Vitamíny. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Název: Tajná písma. Výukové materiály. Téma: Organické a anorganické látky a indikátory. Úroveň: 2. stupeň ZŠ

Název: Krystalizace. Výukové materiály. Téma: Krystalizace. Úroveň: 2. stupeň ZŠ. Tematický celek: Vidět a poznat neviditelné. Předmět (obor): chemie

Název: Halogeny I. Autor: Mgr. Štěpán Mička. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Protokol 04. pšeničná bílkovina. masné výrobky. zkrácená verze

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU KVASINEK RODU SACCHAROMYCES

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK

5.06 Teichmanovy krystaly (důkaz krve). Projekt Trojlístek

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

Barvení mikroorganismů; imerzní mikroskopie (teoretický úvod)

Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)

Tuky (laboratorní práce)

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

BIOLOGIE BA

Návod k laboratornímu cvičení. Vitamíny

Základy mikroskopování

PARAZITÉ Z BLÍZKA LARVY MOTOLIC (PRACOVNÍ LIST)

Zdroje: Mikrofoto preparátů předmětu Bi7340 (rok 2007)

Rostlinná buňka příprava mikroskopického preparátu (laboratorní práce)

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Projdou či neprojdou III: Pohyb částic v kapalině - difúze

LP č. 2 - ALKOHOLY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Praktická cvičení z biologie na gymnáziu

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Z čeho se skládá naše tělo

STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST

1) Teoretická část: DEZINFEKCE A STERlLIZACE

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z BIOLOGIE. Téma: STAVBA A FUNKCE MIKROSKOPU, PŘÍPRAVA DOČASNÝCH PREPARÁTŮ

Materiál: jablko pomeranč med vata pudinkový prášek. Pomůcky: filtrační papír zkumavky struhadlo

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Cvičení č. 2: Pasážování buněk. 1) Teoretický základ

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

P + D PRVKY Laboratorní práce

ORGANICKÁ CHEMIE Laboratorní práce č. 8

Digitální učební materiál

Hydroxidy se vyznačují louhovitou" chutí. Ochutnávat je však nesmíte nikdy, protože mají stejné leptavé účinky jako kyseliny.

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Inovace výuky chemie. ph a neutralizace. Ch 8/09

ORGANICKÁ CHEMIE Laboratorní práce č. 9

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta

Praktikum z mikrobiologie (KBI/MIKC) verze 04

Název: Barvy chromu. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

in accordance with 91/155 EEC

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Kyseliny a zásady měření ph indikátory a senzorem ph Vernier Laboratorní práce

CHEMIE PRO KAŽDODENNÍ ŽIVOT

VYUŽITÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE PRO DETEKCI ÚČINNOSTI FILTRACE BAKTERIÍ V PROCESECH ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Krytosemenné rostliny pokožka listu, chlupy rostlin (laboratorní práce)

5. Vysušte a pozorujte mikroskopom preparáty oboch modelových B ako i preparát Vašej izolovanej B.

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Zvyšuje. káva cholesterol?

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

Název: Hmoto, jsi živá? II

1. VÝROBA OBALOVÉ FOLIE Z BRAMBOR

Transkript:

Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: poznat jednu z nejdůležitějších a nejpoužívanějších mikrobiologických technik Seznam pomůcek: agarové plotny s čerstvou kulturou Escherichia coli a Bacillus subtilis, očkovací kličky, kahan, barvící roztoky, barvící nádoby, filtrační papír,mikroskopy Stručná anotace: Barvení podle Grama je jednou z diagnostických metod, na jejímž základě lze rozlišit gram-pozitivní bakterie (G + ) od gram-negativních (G - ). Zástupci gram-pozitivních jsou např. rody Clostridium a Bacillus, dále mykobakterie, koky, laktobacily, aj. Ze zástupců gram-negativních se jedná např. o pseudomonády, enterobakterie, meningokoky a gonokoky. Mechanizmus barvení spočívá v rozdílné propustnosti (tj. permeabilitě) buněčných stěn G + a G - bakterií po působení etanolem. V případě G- bakterií je stěna v důsledku vymytí v alkoholu rozpustných lipidů snadno průchodná a barevný komplex, stejně jako jiné látky, z buňky uniká. Tak tomu není u bakterií G+, kde naopak alkohol působí dehydrataci stěnového peptidoglykanu a snížení permeability stěn. 1

Přípravy pro učitele Motivace Pomoci studentům pochopit mechanismus barvení bakterií podle Grama. Teorie Buněčná stěna Gram-pozitivních bakterií je tvořena mohutnou vrstvou peptidoglykanu, skrze níž pronikají až na povrch lineární řetězce teichoových kyselin. Teichoové kyseliny jsou lineární polymery glycerolfosfátu s glykozidicky navázanými cukry. Jsou nepostradatelné pro integritu buněčné stěny a jsou hlavním povrchovým antigenem gram-pozitivních bakterií. Buněčná stěna G+ neobsahuje lipidy (s výjimkou mykobakterií či korynebakterií) ani bílkoviny (obr. č. 1). teichoová kyselina peptidoglykan cytoplazmatická membrána obr. č. 1 zdroj: společnost Forenzní DNA servis s.r.o. Buněčná stěna Gram-negativních bakterií je tvořena tenkou vrstvou peptidoglykanu, nad níž se nachází tzv. vnější membrána složená (podobně jako jiné biologické membrány) z dvojvrstvy fosfolipidů a z bílkovin vázanými po obou jejích stranách. Ve vnější vrstvě vnější membrány jsou na místě fosfolipidů molekuly lipopolysacharidu (LPS). LPS neexistuje nikde jinde než ve vnější vrstvě G- bakterií a je složen ze 3 částí: lipid A (vysoce toxický pro vnímavé živočišné buňky), základní polysacharid a specifický polysacharid, který vyčnívá ven do prostředí kolmo na povrch buňky a je nositelem antigenicity těla bakterie (obr. č. 2). 2

lipopolysacharid vnější membrána peptidoglykan cytoplazmatická membrána obr. č. 2 zdroj: společnost Forenzní DNA servis s.r.o. 3

Schéma a princip barvení 1.Tepelná fixace vzorku 2. Barvení bakterií (krystalvioleť a lugol) 3. Odbarvení bakterií (etanol) 4. Dodatečné barvení G- bakterií (safranin) pozn. G + G - Krystalvioletí se obarví stěna G+ i G- bakterií. Jod z Lugolova roztoku vytvoří s barvivem komplex, který je v buněčné stěně G- bakterií rozpustitelný účinkem alkoholu a barvivo se vyplaví. Tím se G- bakterie stanou opět bezbarvé, zatímco G+ bakterie zůstávají obarveny modře. G- bakterie lze dodatečně pro lepší odlišení barvit na růžovo například fuchsinem nebo safraninem. 4

Pomůcky a vybavení Agarové plotny s čerstvou kulturou Escherichia coli HB101 a Bacillus subtilis Odmaštěná podložní skla, 2-3 ks / skupinu Očkovací klička Kahan Barvící roztoky krystalová violeť, Lugolův roztok, technický etanol, safranin Destilovaná voda Barvící nádoby, 2 ks na skupinu Kádinka na promývání, 1 ks na skupinu Filtrační papír Mikroskop Poznámky Informace o použitých chemikáliích: Krystalová violeť. Příprava : 9,81 g krystalové violeti na 10 ml vody. Lugolův roztok je roztok jodu (I2) a jodidu draselného (KI) ve vodě. Příprava: 5 g I2, 10 g KI, 85 ml destilované vody. Celkový obsah jodu 130 mg/ml. Safranin je organické barvivo dobře rozpustné ve vodě. Roztok je sytě červeně zbarven. Dostupné pod obchodním názvem Safranin O nebo Základní červeň 2. Skladování: Barvící roztoky skladujte v tmavých lahvičkách nebo lahvičkách obalených v alobalu na temném místě bez přístupu světla. Plotny s narostlou bakteriální kulturou skladujte při 4 C. 5

Bezpečnost Bakterie Escherichia coli a Bacillus subtilis jsou zcela nepatogenní. Zacházení s mikroorganizmy nicméně vyžaduje řadu standardních mikrobiologických praktik: Povrch pracovních stolů je třeba jednou denně ošetřit dezinfekčním roztokem (savo) a zároveň vždy poté, co v průběhu práce dojde ke kontaminaci povrchu. 2. Osoby pracující v laboratoři si myjí ruce mýdlem vždy, když pracují s materiálem obsahujícím živé mikroorganizmy a vždy před opuštěním laboratoře. 3. Pokud není k dispozici autokláv, musí být veškerý materiál, který přišel do kontaktu s bakteriemi (tzn. veškerý spotřební materiál, špičky, očkovací kličky, roztoky) ponořen alespoň na 20 min do 10% roztoku sava. Na každém pracovním stole by měla být umístěna mělká nádoba s tímto roztokem. Živé kultury se v žádném případě nevylévají do odpadu! Použité misky s agarem je nutné převrstvit 10% roztokem sava a nechat působit minimálně 1 hodinu. Poté lze agarové plotny umístěné v igelitových sáčcích vyhodit do běžného odpadu. 4. Dojde-li při práci s mikroorganizmy k potřísnění či poranění pokožky, je nutné zasažené místo opláchnout 1% roztokem ajatinu. Při vniknutí mikroorganizmu do poraněné kůže se dezinfikuje postižené místo jódovou tinkturou. Pokud je zasaženo oko, vyplachuje se 3% roztokem kyseliny borité a dezinfikuje opthalmoseptonexem. V místnosti, kde jsou pokusy prováděny, není dovoleno jíst, pít, kouřit ani používat kosmetické přípravky. Je velmi vhodné nosit ochranné brýle, rukavice a laboratorní plášť. 6

Pracovní list pro studenty Úvod Barvení podle Grama je jednou z diagnostických metod, na jejímž základě lze rozlišit gram-pozitivní bakterie (G + ) od gram-negativních (G - ). Zástupci gram-pozitivních jsou např. rody Clostridium a Bacillus, dále mykobakterie, koky, laktobacily, aj. Ze zástupců gram-negativních se jedná např. o pseudomonády, enterobakterie, meningokoky a gonokoky. Mechanizmus barvení spočívá v rozdílné propustnosti (tj. permeabilitě) buněčných stěn G + a G - bakterií po působení etanolem. V případě G- bakterií je stěna v důsledku vymytí v alkoholu rozpustných lipidů snadno průchodná a barevný komplex, stejně jako jiné látky, z buňky uniká. Tak tomu není u bakterií G+, kde naopak alkohol působí dehydrataci stěnového peptidoglykanu a snížení permeability stěn. Pomůcky Agarové plotny s čerstvou kulturou Escherichia coli HB101 a Bacillus subtilis Odmaštěná podložní skla, 2-3 ks Očkovací klička Kahan Barvící roztoky krystalová violeť, Lugolův roztok, etanol, safranin Destilovaná voda Barvící nádoby, 2 ks Kádinka na promývání, 1 ks Filtrační papír Mikroskop 7

Pracovní postup Příprava preparátu a fixace vzorku 1. Na dobře odmaštěné podložní sklo naneste očkovací kličkou kapku vody. Poté kličku vypalte v plameni a ochlaďte o agar. 2. Z příslušné agarové plotny setřete bakteriální kulturu (cca 2-3 kolonie, aby nátěr nebyl příliš hustý) a rozetřete ji do kapky vody na podložním skle. Nechte na vzduchu zaschnout. 3. Stěr fixujte dvojím či trojím protažením preparátu nad horní částí svítivého plamene hořáku. Celková doba ohřevu by neměla přesáhnout dobu cca 2 sekund. Barvení a odbarvení vzorku 1. Fixovaný preparát převrstvěte krystalickou violetí a nechte působit cca 1 min. 2. Barvivo slijte a preparát krátce opláchněte destilovanou vodou. 3. Preparát ponořte do Lugolova roztoku na cca 1 min. 4. Barvivo slijte a preparát krátce opláchněte destilovanou vodou. 5. Preparát odbarvujte etanolem (několik desítek sekund, dokud promývající kapalina není bezbarvá). 6. Preparát opláchněte destilovanou vodou a usušte mezi filtračními papíry. Dobarvení G- bakterií 1. Na preparát nalijte safranin a nechte působit cca 1 min. 2. Preparát opláchněte destilovanou vodou a usušte mezi filtračními papíry. safranin 8

Hodnocení Obarvené preparáty pozorujte pod mikroskopem. U zvětšení 100x použijte olejovou imerzi. Grampozitivní organizmy jsou zbarveny tmavě fialově až modročerně, gram-negativní bakterie jsou červené nebo růžové. Své pozorování zakreslete. Po ukončení práce očistěte imerzní objektiv xylenem. 9

Pracovní list pro studenty 1. Definujte pojem buněčná stěna. 2. Jaká je funkce buněčné stěny? 3. Napište základní složení buněčných stěn rostlin a bakterií. 4. Napište hlavní rozdíly ve složení buněčné stěny Gram-pozitivních a Gram-negativních bakterií. 5. V čem spočívá základní mechanizmus Gramova barvení? 6. Čísla na obrázcích přiřaďte k pojmům: 10

A B 1 2 3 4 4 5 Peptidoglykan 2, 4 Vnější membrána 3 Cytoplazmatická membrána 5 Teichoová kyselina 1 7. Který z obrázků v úloze 6 odpovídá stavbě buněčné stěny Gram-pozitivních bakterií? Odpověď zdůvodněte. 11

Pracovní list pro studenty s odpověďmi 1. Definujte pojem buněčná stěna. Buněčná stěna je pevná struktura nacházející se na povrchu buněk bakterií, hub a rostlin. 2. Jaká je funkce buněčné stěny? Primární funkce je krycí a ochranná. 3. Napište základní složení buněčných stěn rostlin a bakterií. Základní složkou buněčné stěny rostlin je polysacharid celulóza, dále pak hemicelulózy a pektiny. Základní složkou buněčné stěny bakterií je peptidoglykan. 4. Napište hlavní rozdíly ve složení buněčné stěny Gram-pozitivních a Gram-negativních bakterií. G+ - silná vrstva peptidoglykanu, teichoové kyseliny, neobsahuje lipidy ani bílkoviny; G- - tenká vrstva peptidoglykanu, vnější membrána, obsahuje lipidy a bílkoviny. 5. V čem spočívá základní mechanizmus Gramova barvení? V rozdílné propustnosti buněčných stěn G + a G - bakterií po působení alkoholem. 12

6. Čísla na obrázcích přiřaďte k pojmům: A B 1 2 3 4 4 5 Peptidoglykan 2, 4 Vnější membrána 3 Cytoplazmatická membrána 5 Teichoová kyselina 1 7. Který z obrázků v úloze 6 odpovídá stavbě buněčné stěny Gram-pozitivních bakterií? Odpověď zdůvodněte. Obrázek A. Buněčná stěna Gram-pozitivních bakterií je ve svém složení jednodušší - obsahuje silnou vrstvu peptidoglykanu a řetízky teichoových kyselin. 13