ZBYLÉ PRVKY
Cín Cín s krychlovou strukturou: je stříbrobílý, lesklý kov, nepříliš tvrdý, ale znatelně tažný, dobrý vodič tepla a elektrického proudu. Cín je na vzduchu za běžných podmínek stály, za vyšší teploty se oxiduje. Cín s kosočtverečnou strukturou: vzniká zahřátím cínu s krychlovou strukturou nad 161 C. Velmi křehký, snadno práškovatelný. Cín práškový: vzniká z cínu s krychlovou strukturou ochlazením pod 13,2 C. Přeměna probíhá obvykle s nekonečně malou rychlostí (rozpadání cínových předmětů v chladných muzeích tzv. "cínový mor").
Použití: Na povrchovou ochranu železného plechu v potravinářském průmyslu při výrobě konzerv. K výrobě nejrůznějších slitin např. bronz (Cu+Sn), Britanium (Sn+Sb+Cu), ložiskové kovy (Sn+Sb+Cu+Zn), pájky (Sn+Pb+Sb) apod. Odlévání různých předmětů (cínové sošky, vojáčci, nádoby..
Hliník je za normálních podmínek stříbrolesklá pevná látka. V přírodě se hliník v ryzí formě obvykle nevyskytuje, sloučeniny hliníku jsou rozptýleny v zemské kůře. Obsah hliníku zde činí 7,47 %. Hliník je nejrozšířnější kov a je třetí nejrozšířenější prvek zemské kůry. Hliník je měkký kov s malou hustotou, je výborný vodič tepla a elektrického proudu, kujný, tažný, dá se vytáhnout na tenký drát a vyválcovat na tenkou fólii. Hliník patří mezi nejvýznamnější technické kovy. Je odolný vůči korozi, neboť se na vzduchu pokrývá tenkou vrstvou oxidu hlinitého, který brání další oxidaci. Při silném zahřátí se prudce slučuje s kyslíkem a hoří oslnivým plamenem, přičemž se uvolní velké množství tepla (viz. termit)
Použití: Praktické využití hliníku i jeho slitin je velmi rozmanité. Největší množství, více než 40% celosvětové produkce hliníku se spotřebovává na výrobu plechovek na nápoje 24% hliníku spotřebuje automobilový průmysl, 12% hliníku najde uplatnění v elektrotechnice, 8% se využívá ve stavebnictví. 3% vyrobeného hliníku se vyžívají v leteckém průmyslu, to je stejné množství, jaké se spotřebuje k výrobě hliníkového nádobí. Směs práškového hliníku a oxidu železitého Termit Když se tato směs zapálí, tak teplota jejího hoření je až 1400 C. Termit se používá např. ve vojenství k propalování kovů.
Olovo těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi. Nadměrné užívání olova byl jeden z faktorů, který přispěl k zániku římské říše. Toxicita olova je zvláště významná pro dětský organismus (zpomalení duševního vývoje, anemie, poškození ledvin a nervového systému). V současné době je olovo, kvůli používání olova v rozvodech pitné vody, při výrobě barev, jako aditiva v benzínu a jeho ostatnímu využití v průmyslu, všudypřítomným kontaminantem prostředí. Olovo se po vniknutí do organismu ukládá hlavně v kostech a v určitém množství se nachází v krvi.
Použití: Akumulátory Dříve nádobí Vodovodní a odpadní rozvody Nádoby na uchovávání kyseliny sírové - odolnost Dobře pohlcuje RTG a gama záření. Výroba olovnatého skla vyšší index lomu Výroba střeliva Pájky..
Kobalt je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov. Je velmi pevný, svou tvrdostí a pevností předčí ocel Na vzduchu i ve vodě je kobalt stálý. Dobře se rozpouští ve zředěné kyselině dusičné, v koncentrované kyselině dusičné se nerozpouští. Používá se v metalurgii pro zlepšování vlastností slitin, při barvení skla a keramiky. Kobalt je součástí vitaminu B12 kobalaminu. Kobalamin se podílí na tvorbě červených krvinek. Klinické příznaky nedostatku vitaminu B12 jsou únava, deprese, svalová slabost, podrážděnost, nervozita, úzkost, napětí a bolesti zad. Mezi přírodní zdroje vitaminu B12 patří hovězí, vepřové i rybí maso a vnitřnosti, vejce, mléko a mléčné výrobky.
Nikl je stříbrobílý, lesklý, kujný a tažný kov s feromagnetickými vlastnostmi. za normálních podmínek dobře odolává vzduchu i vodě. Ve zředěných kyselinách se nikl velmi pomalu rozpouští. V přírodě se nikl vyskytuje jako ryzí kov a v rudách, často doprovázený kobaltem. Praktické využití - různé slitiny (alpaka, konstantan, nikelin ) - konstrukční slitiny, slitiny se zvláštními fyzikálními vlastnostmi a slitiny žárupevné a žáruvzdorné. Nikl a jeho sloučeniny patří mezi významné kožní alergeny. Akutní otrava niklem se projevuje poškozením zažívacího traktu a centrální nervové soustavy. Chronická otrava niklem se projevuje především onemocněním pokožky - niklový svrab.
Wolfram je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků). je zcela netečný k působení vody a odolává působení většiny běžných minerálních kyselin. hlavní uplatnění nalézá jako složka různých slitin - zvýšení tvrdosti a mechanické i tepelné odolnosti. v čisté formě se s ním běžně setkáváme jako s materiálem pro výrobu žárovkových vláken. svařování kovů elektrickým obloukem za použití wolframových elektrod. Má hustotu takřka totožnou se zlatem - podvody
Osmium Ušlechtilý, značně tvrdý a křehký kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Patří spolu s iridiem a platinou do tzv. triády těžkých platinových kovů. Společně s iridiem je prvkem s největší známou hustotou. V přírodě doprovází v rudách platinové kovy, hlavní naleziště jsou na Urale a v Americe. Se vzduchem reaguje osmium již za normální teploty za vzniku jedovatého žlutě zbarveného oxidu osmičelého. Práškové osmium je na vzduchu samozápalné. Osmium se využívá jako přísada do speciálních slitin (hroty plnicích per a gramofonových jehel) a pro výrobu katalyzátorů.
Iridium Ušlechtilý, poměrně tvrdý i když křehký kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Iridium patří společně s platinou a osmiem do triády těžkých platinových kovů. V přírodě se vyskytuje téměř pouze jako ryzí kov, převážně v okolí míst dopadu meteoritů, vždy společně s jinými drahými kovy. Hlavní naleziště představuje Sibiř a Jižní Afrika. Chemicky je mimořádně odolné a lze je rozpustit pouze za vysokého tlaku v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloristanu sodného. V automobilovém průmyslu se z iridia vyrábějí elektrody zapalovacích svíček s mimořádnou životností.
Platina je šedobílý, lesklý, těžký, velmi tažný kov Drahý kov bílé zlato V přírodě se platina vyskytuje obvykle ryzí, většinou v doprovodu iridia, osmia, palladia, zlata, stříbra, mědi, olova a železa. v běžných minerálních kyselinách se platina nerozpouští, ale dobře rozpustná je v kyselině selenové a v lučavce královské Největší využití má platina jako materiál k výrobě chirurgických nástrojů, elektrod, odporových drátů, laboratorních pomůcek, šperků a polopropustných zrcadel.
Uran je stříbřitě bílý, lesklý, tvrdý a tvárný kov, který se dá i za normální teploty dobře kovat a válcovat Uran se snadno rozpouští ve zředěných minerálních kyselinách za vzniku uraničité soli. V přírodě se uran vyskytuje jako směs 3 radioaktivních izotopů, 234U, 235U a 238U, poslední izotop je nejstabilnější poločas rozpadu cca 4,5 mld. Let Kovový uran a některé jeho sloučeniny se používají k barvení skla. Díky své značné hustotě je ochuzený kovový uran v kombinaci s wolframem využíván jako součást kinetických protipancéřových projektilů. Největší význam má využití uranu jako paliva do jaderných reaktorů. Izotop uranu 235U byl v minulosti důležitou surovinou pro výrobu nukleárních zbraní.
Plutonium je tmavošedý, silně elektropozitivní a radioaktivní kov. Nestabilnější izotop plutonia 242Pu má poločas rozpadu 373 000 let. V přírodě se plutonium nalézá v nepatrném množství v uranových rudách, ve kterých vzniká přirozeným radioaktivním rozpadem. Nejdůležitější využití nalézá plutonium, ve formě izotopu 239Pu, jako základní surovina pro výrobu jaderných zbraní. Izotop 238Pu se používá jako trvanlivý energetický zdroj v kosmických programech (meziplanetární sondy, curiosity.)