Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie v projektu CEITEC

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie v projektu CEITEC Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jan Ostřížek, Ph.D. Autor: Lucie Höferová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce, panu Ing. Janu Ostřížkovi, Ph.D. za odborné vedení a poskytování cenných rad v průběhu řešení mé bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci Analýza současného financování vědeckovýzkumných skupin programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie v projektu CEITEC vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Ostřížka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne 27. května 2011

Abstrakt Lucie Höferová, Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie v projektu CEITEC. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá analýzou vybrané vědecko-výzkumné skupiny projektu CEITEC. Jedná se o projekt výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence, jenž má přispět ke špičkové úrovni základního i aplikovaného výzkumu. Projekt CEITEC se skládá ze sedmi výzkumných programů, které sdružují vědeckovýzkumné skupiny. V teoretické části budou uvedeny základní informace o možnostech financování vědy a výzkumu v ČR. V rámci vlastní práce budou stanoveny návrhy možných řešení některých problémů financování konkrétní výzkumné skupiny. Klíčová slova Analýza financování, CEITEC, financování výzkumu a vývoje, výzkum a vývoj, vědecký výzkum. Abstract Lucie Höferová. Analysis of financing of scientific research groups programm Advanced Nanotechnologies and Microtechnologies in CEITEC project. Bachelor s thesis. Brno: Mendel s university Brno, 2011. This Bachelor s thesis aims to analyze selected groups of scientific research groups of CEITEC project. This project represents an effort to develop a center of scientific research excellence in Central Europe, which shall contribute to achieve a top level of basic and applied research. Project of CEITEC consists of seven research programs which are associated within the scientific research groups. In the theoretical part basic information about financing options of science and research are provided. Main part of this thesis aims to propose possible solution options of financing within a specific science research group. Keywords Analysis of financing, CEITEC, RD financing, research and develpoment, scientific research.

Obsah 1 Úvod...1 2 Cíl a metodika práce...3 3 Literární rešerše...4 3.1 Financování vědy a výzkumu v EU...4 3.2 Financování vědy a výzkumu a inovací v ČR...5 3.2.1 Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v ČR...7 3.2.2 Národní zdroje financování...9 3.2.3 Evropské zdroje financování...13 3.3 Financování veřejných vysokých škol v ČR...15 3.3.1 Příspěvek na vzdělávací činnost normativní financování...16 3.3.2 Dotace na specifický výzkum...16 3.3.3 Účelová podpora...17 3.3.4 Institucionální podpora...17 3.4 Charakteristika projektu CEITEC...18 3.4.1 Charakteristika a přehled výzkumných skupin programu...21 3.5 Shrnutí teoretické části...22 4 Vlastní práce...23 4.1 Aktuální stav projektu CEITEC...23 4.2 Stručná charakteristika vybrané výzkumné skupiny...24 4.3 Vědecké výstupy skupiny v letech 2004 2008...24 4.4 Rozhovor...25 4.4.1 Pracovní síly skupiny...25 4.4.2 Dosavadní financování skupiny...25 4.4.3 Aktuálně řešené projekty skupiny...26 4.4.4 Vědecké výsledky skupiny...28 4.4.5 Vědecké konference...28 4.4.6 Problém s nedostatkem financí...28 4.4.7 Stávající vybavení laboratoří...29 4.4.8 Financování skupiny do budoucna...29

4.4.9 Indikátory závazná část...29 4.4.10 Analýza projektovaného financování skupiny...31 5 Doporučení...34 5.1 Stanovení orientačního objemu výkonů...35 5.2 Stanovení optimálního počtu pracovníků v řešitelských týmech...38 5.3 Vědecký a inovační marketing...39 6 Závěr...41 7 Použitá literatura a zdroje...43

1 Úvod 1 Tato práce je věnována financování vědy a výzkumu v České republice. Jsem studentkou ekonomického oboru a tuto obsáhlou problematiku vnímám nejen jako jednu z nezbytných součástí mého studia, ale také jako nutnou podmínkou současného hospodářského rozvoje naší společnosti. Pokud v současné době hovoříme o ekonomice znalostního typu, pak je tím myšleno, že věda a výzkum zde mají nenahraditelné místo, protože jsou motorem technologických inovací, které pak následně mohou vést k efektivnějšímu obstarávání lidských potřeb s pozitivním finančním efektem v rámci globální směny takto vyprodukovaných statků (služeb). Cílem úspěšného financování vědy a výzkumu je nejen nové poznatky v nejrůznějších oborech přinášet, ale i vychovávat lidský kapitál a dále tento vysoce kvalifikovaný lidský potenciál zde udržet. Zvýšení úspěšnosti prostřednictvím aplikovaných poznatků i jen v některých oborech nebo odvětvích má díky synergickému efektu pozitivní dopad na kvalitu života celé společnosti. Ukázkovým příkladem, který vystihuje celé toto téma, je projekt Středoevropského technologického institutu CEITEC, kterým se budu ve své práci dále zabývat. Z pohledu Jihomoravského kraje se jedná o projekt bezkonkurenčně největší ve svém zaměření na vědu a výzkum. Je založen na vzájemné spolupráci těchto partnerů: Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, Veterinární a farrmaceutické univerzity, Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu fyziky materiálů, Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. V rámci tohoto projektu bude vznikat vědecko-výzkumné centrum centrum excellence složené z laboratoří s prvotřídním vybavením a zázemím pro výzkum. Přínos lze očekávat nejen v rozvoji samotných vědních disciplin, ale především ve spolupráci tohoto centra s firmami, které výsledky výzkumu uplatní ve své podnikatelské praxi a výrazně tak posílí svou konkurenceschopnost. Neméně významným produktem tohoto výzkumného centra je výchova vysoce kvalifikovaných vědecko-výzkumných pracovníků. Myšlenky o možné úspěšnosti této vize ještě násobí ideální zeměpisná poloha Brna na trasách sever jih a východ západ včetně mezinárodního letiště, stejně tak i dlouholetá veletržní historie. Projekt CEITEC chce dosáhnout vysoké profesionální úrovně a především se začlenit mezi špičkové zahraniční výzkumné instituty a podniky. Ambicí projektu je vytvořit dobré podmínky a nadstandardní infrastrukturu a tím přilákat a podporovat nejlepší vědce jak domácí, tak i zahraniční. Pro moji práci jsem si vybrala výzkumný program Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, jehož výzkum je situován do lokality Pod Palackého vrchem v Brně a koordinátorem programu je pan prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc.. Z tohoto programu

si vybírám jednu konkrétní výzkumnou skupinu - Rentgenová mikro a nanotomografie. Vedoucím této výzkumné skupiny je pan doc. Ing. Jozef Kaiser, Ph.D.. Tuto výzkumnou skupinu podrobně rozeberu ze stránky jejího hospodaření a financování a pokusím se formulovat svá zjištění o případných rizicích z pohledu financování skupiny. 2

3 2 Cíl a metodika práce Primárním cílem mé práce je návrh možných řešení některých problémů financování vybrané vědecko-výzkumné skupiny programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie v rámci projektu CEITEC. Práce bude spočívat v analýze rozpočtu dané pracovní skupiny. Veškeré potřebné informace budou poskytnuty pracovníky STI VUT 1. Dále bude provedena analýza časového a technického hlediska financování skupiny a analýza problémů, které spočívají ve způsobu financování vědy v České republice. Sekundárním cílem práce je zjistit, z jakých projektů je výzkumná skupina v současné době financována, kdy jí projekty končí a kdy nastanou problémy s financováním jednotlivých kapitol. V teoretické části práce nejdříve nastuduji všeobecné teoretické informace o financování vědy a výzkumu v České republice. V další části práce provedu se členy vybrané skupiny řízené rozhovory týkající se jejího hospodaření a budu se snažit proniknout do toho, jak skupina žije ekonomicky a finančně. Součástí mé práce je zachytit zásadní kapitoly jejich současných rozpočtů, tj. investice, mzdy, provozní náklady a cestovné. Získané informace budu pak dále analyzovat. Pokusím se získaná data zpracovat tak, aby práce mohla být přínosná jak v komplexní analýze financování skupiny, tak i v případných doporučeních, která zde budou vědecko-výzkumné skupině formulována. 1 STI VUT - Správa technické infrastruktury

4 3 Literární rešerše 3.1 Financování vědy a výzkumu v EU Počátky podpory vědy a výzkumu jsou spjaty s Evropským společenstvím pro atomovou energii (Euratom) a Evropského hospodářského společenství (EHS), obě z roku 1958. Euratom vznikl s cílem podpory mírového využití jaderné energie a členské země se zavázaly k výměně informací, které měly sloužit pro další výzkum a vývoj. Prioritním důvodem pro vznik EHS byla snaha o vytvoření společného trhu a podpora harmonického rozvoje všech hospodářských činností. V roce 1985 došlo k přijetí tzv. Bílé knihy 2, jejímž základním úkolem bylo podpořit zvýšení konkurenceschopnosti celého evropského průmyslu. V rámci vědeckovýzkumné politiky mělo dojít ke spolupráci podniků, univerzit a výzkumných ústavů a k vzájemné výměně výsledků z jejich výzkumných činností a aktivit. Politika podpory vědy a výzkumu nabývá největšího významu s uzavřením Jednotného evropského aktu (JEA) v roce 1986, kdy cílem bylo odstranit poslední překážky a vytvořit jednotný vnitřní trh. Je zde poprvé zakotvena politika výzkumu a technologického rozvoje a začaly se rozvíjet koordinační aktivity EU v této oblasti. V rámci víceletých programů tak jsou vytyčovány cíle vědeckých činností i pravidla jejich financování. Například se rozšířila koordinace spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, utvářela se realizace programů výzkumu a vývoje za podpory spolupráce podniků, výzkumných ústavů a univerzit a bylo podporováno vzdělávání výzkumných pracovníků. JEA znamenal velký krok vpřed v oblasti podpory vědy a výzkumu. Pokračující globalizace a snižující se konkurenceschopnost Evropského společenství (ES) daly následně vzniknout další Bílé knize ("Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost: Výzvy a cesty vpřed do 21. století") v roce 1993 a následně v roce 1997 v Amsterodamské smlouvě je vyzdvižena důležitost vědy a výzkumu pro lepší konkurenceschopnost firem EU i zaměstnanost. Tento proces koordinované podpory je pak dále povýšen v konstrukci Lisabonské strategie z roku 2000, kdy byl stanoven cíl dosáhnout do roku 2010 objem výdajů na vědu a výzkum alespoň ve výši 3 % HDP. Klíčové oblasti strategické spolupráce zemí EU jsou: Investice do vysoké kvalifikace lidí. Zvýšování výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Dynamizovat podnikatelské prostředí - méně byrokracie a snazší přístup k úvěrům pro malé a střední podniky (MSP). Ekologizace hospodářství - boj proti změně klimatu, úspora energie a podpora nových technologií s ohledem na ŽP. [1] 2 s názvem Dokončení vnitřního trhu do roku 1992

5 V současnosti v obdobném duchu o 3%-tní podpoře z objemu HDP hovoří strategie Evropa 2020, která nastavuje další priority. Podpora vědy a výzkumu je pak v rámci platné strategie naplňována konkrétními programy, mezi které paří v současnosti Sedmý rámcový program (7.RP), dále rámcový program Konkurenceschopnost a inovace (CIP) a strukturální fondy (SF). [3] Rámcové programy EU pro vědu a výzkum Rámcové programy EU pro vědu a výzkum jsou největším nástrojem financování vědy a výzkumu v EU. Existují a vyvíjejí se již od roku 1984. Pro rok 2007-2013 je vyhlášen Sedmý rámcový program (7.RP), který disponuje částkou 54,521 mld. euro a má nacíleno na podporu výzkumných činností, myšlenek, lidského potenciálu a inovačních kapacit. [4] Na akcích 7.RP se tak mohou účastnit podniky, výzkumná centra a vysoké školy dle stanovených pravidel účasti. [29] Rámcové programy pro konkurenceschopnost a inovace Analogií k 7.RP v oblasti inovací pro roky 2007-2013 je Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) s rozpočtem 3,621 mld. euro [2], který podporuje zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe. Evropský technologický institut Konečně poslední částí trojúhelníku lisabonského vzdělávání-výzkum-inovace se má v budoucnu stát Evropskou komisí prosazovaný Evropský technologický institut (EIT) [2], který má propojit vědu a výzkum se vzděláváním a průmyslem. 3.2 Financování vědy a výzkumu a inovací v ČR Legislativní rámec Národní politiky ve vědě, výzkumu a inovacích (VaVaI) je v dynamickém vývoji, který směřuje ke zjednodušení značné roztříštěnosti celého systému financování. V úplném znění jej s účinností od roku 2010 vymezuje zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovacích. Mezi další právní předpisy, které tento proces financování upravují patří Nařízení vlády o informačním systému

6 výzkumu, experimentálního vývoje a inovacích. Národní politika pro roky 2009-2015 sleduje tyto cíle [5]: zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného rozvoje zvýšit efektivitu systému veřejné podpory VaVaI využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spoluprácí veřejného a soukromého sektoru zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech důsledně hodnotit systém VaVaI Současně se politika VaVaI prosazuje prostřednictvím jednotlivých kapitol státního rozpočtu, kdy pro rok 2011 míří na VaVaI celkem 25,9 mld. Kč. Přehled jednotlivých plánovaných výdajů zachycuje následující tabulka č.1. [6] Tabulka 1: Jednotlivé rozpočtové kapitoly určené k financování vědy a výzkumu v roce 2011 (v Kč) 1. Úřad vlády ČR 49 418 000 2. Ministerstvo zahraničních věcí 13 404 000 3. Ministerstvo obrany 366 744 000 4. Ministerstvo práce a sociálních věcí 32 159 000 5. Ministerstvo vnitra 481 248 000 6. Ministerstvo životního prostředí 331 589 000 7. Ministerstvo pro místní rozvoj 23 458 000 8. Grantová agentura České republiky 2 460 890 000 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu 3 848 106 000 10. Ministerstvo dopravy 9 115 000 11. Ministerstvo zemědělství 812 133 000 12. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 10 446 996 000

7 13. Ministerstvo kultury 211 570 000 14. Ministerstvo zdravotnictví 1 075 904 000 15. Ministerstvo spravedlnosti 6 873 000 16. Český úřad zeměměřický a katastrální 34 391 000 17. Akademie věd 4 864 299 000 18. Technologická agentura ČR 849 477 000 Základní otázkou efektivity procesu finacování je propojení jeho jednotlivých fází, a to od vzniku znalostí až po realizaci inovací. Je zcela zřejmé, že proces pokračování reformy financování VaVaI je nezbytný. Je nutné výrazně snížit počet rozpočtových kapitol a snížit tak celkovou administrativní zátěž. S tím i přímo souvisí zvyšování efektivity při využívání prostředků ze strukturálních fondů a rámcových programů Evropské unie. Vedle změny systému je rovněž nezbytná proměna výzkumných organizací tak, aby aplikovatelné a měřitelné výsledky VaVaI činnosti byly prioritou. Například lze uvažovat o transformaci vysokých škol na výzkumné univerzity. 3.2.1 Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v ČR Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky, jehož úkolem je stanovení priorit ve vědě a výzkumu, posuzování návrhů programů pro vědu a výzkum, hodnocení výsledků, navrhování výdajů a příprava zákonů a dalších právních předpisů. [7] Grantová agentura České republiky Grantová agentura České republiky (GAČR), vznikla v polovině roku 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v ČR. Agentura je organizační složkou státu a interním orgánem Akademie věd ČR. Jejím posláním je příprava grantových projektů, a to v oblasti základního výzkumu, včetně veřejných soutěží. Mezi její hlavní činnosti rovněž spadá hodnocení a výběr návrhů projektů a dále poskytování účelové podpory v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. [7]

8 Technologická agentura České republiky Technologická agentura ČR (TAČR) vznikla v roce 2009 pro podporu aplikovaného výzkumu. Je to organizační složka státu, jejíž hlavní úlohou je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, čímž chce přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a také k celkovému hospodářskému růstu státu. Jejím významným úkolem je taktéž podpora spolupráce výzkumných organizací a podnikatelské sféry. [7] Akademie věd České republiky Akademie věd České republiky (AV) je organizace sdružující vědecké ústavy v České republice, především v oblasti základního výzkumu. V současné době sdružuje 54 veřejných výzkumných pracovišť. Akademie věd je financována ze státního rozpočtu a v současnosti zaměstnává asi 7 000 pracovníků. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů jednotlivých pracovišť AV ČR se zvyšuje podíl účelového financování, uskutečňovaný formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejných soutěžích. [7] Jednotlivá ministerstva Dalšími institucemi v procesu financování VaVaI jsou jednotlivá ministerstva (s objemem rozpočtu viz tabulka 1) : ~ MŠMT zajišťuje mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu a institucionální financování především veřejných vysokých škol ~ Mze zajišťuje podporu zemědělského aplikovaného výzkumu ~ MZ zajišťuje podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu ~ MV zajišťuje podporu bezpečnostního aplikovaného výzkumu ~ MK aplikovaný výzkum národní a kulturní identity ~ MO zajišťuje obranný aplikovaný výzkum ~ MPO zajišťuje podporu institucím v průmyslovém výzkumu a mezinárodní spolupráci v oblasti průmyslového výzkumu

9 3.2.2 Národní zdroje financování Grantová agentura České republiky (GAČR) Úkolem Grantové agentury České republiky (GAČR) je každoročně na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji udělit granty nejlepším projektům základního výzkumu ze všech oborů vědy. Dalším úkolem agentury je také kontrola průběhu řešení a plnění cílů projektů za každý uplynulý rok a ohodnocení dosažených výsledků projektů po jejich skončení. GAČR má k dispozici přes 2,5 mld. Kč ze státního rozpočtu a uděluje granty čtyř typů [8] : standardní - vědecké projekty základního výzkumu, cíle a způsoby řešení si stanovují uchazeči (navrhovatelé) sami postdoktorské (do 35 let) - je projektem jednoho řešitele, cíle si uchazeč stanovuje sám, doba od ukončení doktorského studia zde nesmí být delší než čtyři roky bilaterální - projekty čerpající účelovou podporu na řešení národní části grantových projektů na základě podepsaných smluv o spolupráci s partnerskými agenturami (Deutsche Forschung Gemeinschaft, Korean Research Foundation, National Science Council of Taiwan), i zde si cíle stanovují žadatelé sami EUROCORES - poskytuje účelovou podporu pro národní část mezinárodních projektů v rámci tematicky orientovaných podprogramů, cíle a řešení si navrhují žadatelé sami Žádost o grant do soutěže o standardní grant se může přihlásit jednotlivec i instituce v jednom nebo několika vědeckých oborech prostřednictvím elektronické grantové přihlášky. Tuto přihlášku pak anonymně zhodnotí nejméně dva odborní oponenti, jeden z nich je zpravidla zahraniční. Hodnotí přitom jak vědeckou hodnotu projektu, kvalitu zpracování projektu, tak i kvalitu řešitelského týmu a finanční přiměřenost žádosti. GAČR rozpočty obvykle nekrátí, ale projekty nepřiměřeně nákladné odmítá. Na základě posudků hodnotí přihlášky dále tzv. odborné panely a sestaví jejich pořadí. Oborové komise seřadí všechny přihlášky celého oboru a podle přidělených prostředků navrhne část z nich předsednictvu k financování. Úspěšnost přihlášek se v GAČR pohybuje kolem 30 %. Úspěšný žadatel pak počátkem roku obdrží peníze na první rok řešení. O průběhu řešení žadatel informuje každý rok dílčí zprávou, v posledním roce závěrečnou zprávou. Na základě závěrečné zprávy a zejména doložených publikací se uzavřené projekty hodnotí jako splněné, splněné s výhradou nebo nesplněné. Hospodaření s přidělenými

10 prostředky kontrolují zpravodajové a komise, namátkově i kontrolní sekce Kanceláře GAČR. Výsledky uzavřených projektů se archivují ve veřejné databázi CEP-RIV. [9] Technologická agentura České republiky (TAČR) Jak již bylo řečeno dříve, úkolem TAČR je příprava a implementace programů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Touto činností přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu České republiky. TAČR poskytuje podporu ve čtyřech programech : Program ALFA Tento program se zaměřuje hlavně na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Program ALFA je koncipován na šestileté období (2011-2016), během kterého by měla být rozdělena částka 7,5 mld. Kč. V tomto programu je stanovena minimální délka řešení projektů na 24 měsíců a maximální délka pak na 72 měsíců. Příjemci podpory mohou být samostatné podnikatelské subjekty i výzkumné organizace. Druhy výsledků projektů v programu ALFA [10] : ~ patent ~ poloprovoz, ověřená technologie ~ výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor ~ technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek ~ certifikované metodiky a postupy a mapy s odborným obsahem ~ software Program BETA TAČR bude v programu BETA zadávat veřejné zakázky pro následující orgány státní správy: ~ Český báňský úřad ~ Český úřad zeměměřický a katastrální ~ Ministerstvo dopravy ~ Ministerstvo práce a sociálních věcí ~ Ministerstvo pro místní rozvoj ~ Ministerstvo vnitra ~ Ministerstvo zahraničních věcí

11 ~ Ministerstvo životního prostředí ~ Státního úřad pro jadernou bezpečnost Celkový rozpočet tohoto programu, který byl zahájen v únoru 2011, má k dispozici celkem 640 mil. Kč a pro rok 2012 je vyčleněno 80 mil. Kč. V tomto programu je kladen důraz na skutečnou aplikaci výsledků. [11] Program OMEGA Jeho spuštění je připravováno ke konci roku 2011. Centra kompetence Program je zaměřený především na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Jeho spuštění lze předpokládat nejdříve v červenci 2011. Důraz je kladený na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Délka trvání programu je 8 let (2012-2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by mělo být v rámci programu Centra kompetence rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze očekávat, že v rámci celého programu bude podpořeno přibližně 35 center s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum z toho minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. [12] Ministerstva Největším podporovatelem VaVaI dle objemu financí ze státního rozpočtu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které má na tuto podporu k dispozici téměř 10,5 mld. Kč. Programy podpory jsou: ~ Účelová podpora ~ Institucionální podpora Druhým největším poskytovatelem podpory VaVaI je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které má k dispozici na tuto podporu téměř 4 mld. Kč. MPO poskytuje institucionální podporu. V roce 2011 o tuto podporu zažádaly tyto istituce:

12 Tabulka 2: Výše podpory pro jednotlivé uchazeče (v tis. Kč) U c h a z e č Výše podpory Centrum výzkumu Řež s.r.o. 30 021 COMTES FHT a.s. 9 355 Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o. 3 350 SVÚM a.s. 2 438 SVÚOM s.r.o. 1 441 ŠKODA VÝZKUM s.r.o. 9 328 Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. 74 473 Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. 21 873 Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a.s. 20 701 Zdroj: [13] Dále pak MPO vyhlašuje Program TIP, který je určen také na podporu projektů výzkumu a vývoje z prostředků státního rozpočtu České republiky zahajovaných v roce 2010-2017. Výstupy tohoto programu jsou [14]: ~ patent ~ užitný vzor nebo průmyslový vzor ~ poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, léčebný postup ~ prototyp nebo funkční vzorek ~ certifikované metodiky ~ software ~ ostatní, výše neuvedené Cíle programu Tip jsou nové materiály a výrobky, progresivní technologie a nové informační a řídící systémy [14,15].

13 3.2.3 Evropské zdroje financování Kromě rámcových programů EU pro VaV (podrobněji popsané v bodě 3.1) usiluje Evropská unie o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členů s cílem zmírnit rozdíly jak v životní, tak v ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími státy Unie. To činí prostřednictvím těchto evropských fondů [16]: Strukturální fondy ~ Evropský fond pro regionální rozvoj ~ Evropský sociální fond Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoje (ERDF) Tento fond se zaměřuje na podporu investičních projektů, jakými jsou například výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, podpora investičního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, využívání obnovitelných zdrojů energie či elektronizace veřejné správy. [17] Evropský sociální fond (ESF) Naproti tomu, Evropský sociální fond je zaměřený na podporu neinvestičních projektů, jako jsou např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru nebo rozvoj institucí služeb zaměstnanosti. [17] Fond soudržnosti (FS) Též nazývaný jako Kohezní fond zaujímá zvláštní postavení. Finanční prostředky z tohoto fondy směřují na pomoc v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí a plynou pouze těm zemím, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru Evropské unie. Fond se zaměřuje na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Financuje investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. [18] Nyní je na jednotlivých zemích, aby si pro přístup k výše zmiňovaným fondům EU (ERDF, ESF a FS) zpracovaly vlastní operační programy. Tyto programy si každá členská země dojednává s Evropskou komisí. Jsou to poté strategické dokumenty, které představují průnik priorit politiky EU a individuálních zájmů členských států. [16]

14 ČR má vyjednáno 26 operačních programů. [19] V právě probíhajícím programovém období 2007-2013 se podporou vědy a výzkumu České republice zabývají dva operační programy: Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) Výzkum a vývoj pro inovace (OPVaVpI) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). V jeho rámci je možné v období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z vropského sociálního fondu (ESF).Tento operační program je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, dále také na propojení zmiňovaných systémů vzdělávání do komplexního systému celoživotního učení a taktéž ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. OP VK je financováno z Evropského sociálního fondu, kde je vyčleněno na dané programové období 1,83 mld. eur. Je to přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených pro Českou republiku z fondů EU. Navíc má být financování navýšeno o dalších 0,32 mld. eur z českých veřejných zdrojů. OP VK je tvořený 5 osami a ty ho rozdělují na množství logických celků, které jsou dále upřesňovány za pomoci tzv. oblastních podpor, vymezujících, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. [20] Počáteční vzdělávání Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Další vzdělávání Systémový rámec celoživotního učení Technická pomoc OP VK rozlišuje následující typy projektů: Individuální projekty které je možné předkládat v rámci výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to pro prioritní osu 1, 2, 3 a 4. Jsou realizovány na území celé České republiky. Grantové projekty tyto je možné předkládat v rámci grantů vyhlášených jednotlivými kraji České republiky pro prioritní osu 1 a 3. Grantové projekty jsou realizované jen na území toho daného kraje. [21]

15 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) OP VaVpI je jedním z významných operačních programů, který přispívá k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (OP PI v gesci MPO) a OP VK představuje systém vzájemně propojených intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a cílových regionů. [22] OP VaVpI je zaměřený především na posilování výzkumného, vývojového proinovačního potenciálu České republiky, především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich vzájemné spolupráce se soukromým sektorem. OP VaVpI spadá mezi tematické operační programy a pro Českou republiku je jedním z nejvýznamnějších, neboť je čtvrtým největším českým operačním programem. Z fondů EU na něj byla vyčleněna částka přesahující 2 mld. eur pro období 2007-2013. Tato suma je financována z ERDF a řídícím orgánem je MŠMT ČR. Stejně jako u OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, tak i OP VaVpI obsahuje 5 prioritních os, které ho rozdělují na logické celky, a ty dále pomocí tzv. oblastních podpor vymezují, jaké typy projektů mohou bát v rámci dané prioritní osy podpořeny. [23] Evropská centra excelence Regionální VaV centra Komercializace a popularizace VaV Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity Technická pomoc Mezi již ukončené výzvy patří 1. prioritní osa Evropská centra excelence, 2. prioritní osa Regionální VaV centra a 3. prioritní osa Komercializace a popularizace VaV. Z toho vyplývá, že aktuálními výzvami k předkládání projektů jsou 3. a 4. prioritní osa. [24] 3.3 Financování veřejných vysokých škol v ČR Vysoké školy jsou hierarchicky nejvyšším stupněm vzdělávacího systému v naší republice a jsou považovány za vrcholná centra vzdělanosti. Jejich základní funkcí je vzdělávací činnost dále pak činnost spojená s výzkumem, vývojem a dalšími tvůrčími činnostmi. Tyto vysoké školy nazýváme VŠ univerzitního typu, jenž nabízejí magisterské a doktorské programy a zaměřují se na vědecko-výzkumnou činnost.

16 Vedle VŠ univerzitního typu existují tzv. VŠ neuniverzitního typu. Jde v podstatě o zřizování soukromých VŠ, které se specializují zejména na bakalářské studijní programy. Veřejné VŠ jsou především financovány z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tedy ze státního rozpočtu. Soukromé vysoké školy jsou zejména financovány z tzv. školného. Vedle těchto uvedených typů VŠ existují ještě státní vysoké školy. Sem můžeme zařadit školy, které jsou plně financovány ministerstvem, konkrétně ministerstvem obrany (Univerzita obrany) a ministerstvem vnitra (Policejní akademie ČR). [25] Každá VŠ v ČR musí sestavovat rozpočet na kalendářní rok a také hospodařit podle něj, přičemž nesmí být tvořen jako deficitní. V následující části se zaměřím hlavně na financování veřejných VŠ, tedy odkud plynou univerzitě největší příjmy. 3.3.1 Příspěvek na vzdělávací činnost normativní financování Hlavní příjem, který má VŠ ze státního rozpočtu, je příspěvek na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, který je podle vysokoškolského zákona stanovován MŠMT prostřednictvím Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám. Ke stanovení přesné výše příspěvku určeného pro danou školu se využívá tzv. normativ, ktetrý představuje částku vyplacenou ministerstvem na jednoho tzv. přepočteného studenta. Pro stanovení výše příspěvku je dále rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. [26] Z pohledu školy je pak nejatraktivnější nabídnout takové programy, které přilákají největší možný počet normativních studentů, kteří nejlépe všichni školu také dokončí. [27] 3.3.2 Dotace na specifický výzkum Další základní částí příjmů, které vysoká škola získává ze státního rozpočtu, jsou dotace na specifický výzkum. Jelikož se jedná o položky získávané jako dotace, tyto částky jsou oproti příspěvkům relativně nižší. Dotace na výzkum a vývoj představují institucionální podporu určenou na neinvestiční výdaje. Finance jsou tedy určeny na výzkum prováděný studenty magisterského a doktorského stupně, jehož cílem je dosažení právě této úrovně vzdělání. Dále tyto peněžní prostředky slouží k ohodnocení práce všech dalších zaměstnanců a pedagogických pracovníků, kteří se na tomto

17 výzkumu podílejí. Zásadní u tohoto typu příjmů je, že část dotací na specifický výzkum, kterou v daném roce nevyužila, musí škola vrátit do státního rozpočtu, nepřevádí se do dalšího období. [28] Z pohledu školy je v tomto případě nejatraktivnější deklarovat výzkumnou činnost s nejvyšším podílem nejlépe honorovaných koeficientů ohodnocujících výzkumnou činnost. 3.3.3 Účelová podpora Dalším možným způsobem financování VŠ je tzv. účelová podpora jejich konkrétních projektů. Obdržené finanční prostředky z této podpory mohou být využity jen za účelem ve schváleném projektu. Nevyužitá část poskytnutých prostředků je navrácena zpět. [7] Na národní úrovni je tato podpora poskytována jako granty plynoucí z GAČR, TAČR a OP jednotlivých ministerstev. Na mezinárodní úrovni je podpora realizována účastí v projektech 7.RP. Například na rok 2011 je účelová podpora na specifický výzkum VŠ z veřejných prostředků plánována pro celkem 25 subjektů v celkovém objemu cca 0,9 mld. Kč. V následující tabulce vybírám například tyto tři subjekty. Tabulka 3: Účelová podpora pro 3 největší univerzity v Brně na rok 2011 Příjemce podpory Výše podpory v tis. Kč Masarykova univerzita 106 687 Mendelova univerzita v Brně 21 135 Vysoké učení technické v Brně 71 417 Zdroj: [29] 3.3.4 Institucionální podpora Veřejné vysoké školy v ČR dostávají tuto podporu prostřednictvím MŠMT na základě výsledků výzkumné činnosti ohodnocené Radou pro výzkum, vývoj a inovace dle platné metodiky. Celková výše této podpory pro rok 2011 činí cca 2,8 mld.kč a je rozdělena celkem mezi 32 subjektů. V následující tabulce vybírám opět stejné tři subjekty.

18 Tabulka 4: Institucionální podpora pro 3 největší univerzity v Brně na rok 2011 Příjemce podpory Výše podpory v tis. Kč Masarykova univerzita 106 687 Mendelova univerzita v Brně 21 135 Vysoké učení technické v Brně 71 417 Zdroj: [31] 3.4. Charakteristika projektu CEITEC CEITEC je projekt zaměřený na výstavbu středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence a je považován na jeden z nejlepších velkých projektů. Je financován z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace z prioritní osa 1 - Evropská centra excelence, který řídí MŠMT. Je vytvořen na spolupráci mezi šesti hlavními partnery: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Společně připravují laboratoře s prvotřídním přístrojovým vybavením a zázemím, které tvoří optimální podmínky pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálech a technologiích. Výzkumné laboratoře budou vystavěny ve dvou lokalitách, v kampusu Masarykovy univerzity v Brně v Bohunicích a v areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem v Brně v Králově Poli. CEITEC by se bezpochyby měl stát významným evropským centrem vědy a vzdělanosti. Přispěje ke koncentraci vědy a výzkumu v naší republice a také dojde k vytváření kvalitních vztahů s předními zahraničními vědecko-výzkumnými institucemi. CEITEC tvoří sedm provázaných výzkumných programů: Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, Pokročilé materiály, Strukturní biologie, Genomika a proteomika rostlinných systémů, Molekulární medicína, Výzkum mozku a lidské mysli a Molekulární veterinární medicína. Přičemž každý z nich sdružuje výzkumné skupiny zaměřené na konkrétní vědní obory a disciplíny. Veškeré výzkumné aktivity všech programů směřují k naplnění čtyř cílů, které si projekt stanovil. [32] Prvním cílem je objasnění mechanizmů vzniku a šíření závažných nemocí, nalezení řešení jejich včasné prevence, diagnostiky a terapie. Druhý cíl bude řešit využívání rostlinných systémů jako obnovitelných zdrojů materiálů a biologicky účinných látek.

19 Třetím cílem je vývoj pokročilých materiálů a funkčních nanostruktur pro medicínu, energetiku a komunikační technologie. Poslední čtvrtý cíl má napomoci k využití informačních a komunikačních technologií pro biomedicínu. [33] Ke splnění zmiňovaných cílů je nutná jasně definovaná strategie projektu CEITEC. Mezi její hlavní kroky patří přilákání a podpora nejlepších vědců, špičková infrastruktura, zaměření na vědeckou excelenci a v neposlední řadě také efektivní pravidla pro spolupráci s aplikační sférou. Aby projekt CEITEC byl schopen nabídnout dosahovat unikátních výsledků, musí nabídnout atraktivní podmínky pro nejlepší pracovníky z oboru, jak místních, tak i zahraničních. Protože kvalita vědy je přímo závislá na odborných kvalitách vědecko-výzkumných pracovníků. Špičková infrastruktura, což bude síť sdílených a specializovaných laboratoří, poskytne vhodné podmínky pro vznik nových objevů. Dále CEITEC musí udržovat vědeckou excelenci po celou dobu svého fungování, aby byl schopen vykazovat excelentní výsledky. Bude tedy pravidelně hodnocena kvalita vědeckých výkonů. Vytvoření efektivních pravidel pro spolupráci s aplikační sférou je základním stavebním kamenem k dosažení vize projektu, tedy přispívat ke kvalitě života a zdraví člověka, čehož může dosáhnout může docílit pouze právě aktivní spoluprácí s dalšími subjekty. [34] Projekt CEITEC je stále ve fázi přípravy a tomu odpovídá aktuální řídící struktura právě přípravy celého projektu. Obrázek 1: Aktuální řídící struktura projektu CEITEC Zdroj : [35] Na vrcholné úrovní je vedení projektu, které má na starosti řešení klíčových otázek přípravy projektu. Je složeno z představitelů největších partnerů účastnících se projektu. Na nižší úrovni je projektový tým, který především nese odpovědnost za celkovou koordinaci projektu. Definuje požadavky nezbytné pro zpracování Projektové žádosti,

20 činí rozhodnutí týkající se operativních záležitostí a koordinuje nejnižší úroveň, což jsou odborné a koordinační pracovní týmy. Odborné týmy jsou odpovědné za odbornou část přípravy a koordinační týmy za organizaci a koordinaci přípravy projektu. [34] Každý projekt musí mít stanoven časový harmonogram. V následující tabulce je možno vidět rozplánované kroky v projektu CEITEC od roku 2007 do 2021. Tabulka 5: Harmonogram projektu CEITEC Datum Operativní kroky 2007-2009 příprava projektové dokumentace 1.6.2009 vyhlášení výzvy MŠMT 16.11.2009 ukončení výzvy 2009-2010 proces schvalování MŠMT 2010 proces schvalování Evropskou komisí 2010-2013 výstavba budov 2010-2014 nákup zařízení 2009-2015 nábor a rozvoj zaměstnanců 2015-2021 období udržitelnosti projektu Zdroj: [36] Dne 1. června 2009 MŠMT vyhlásilo výzvu, což opravňuje k předkládání projektových žádostí. Do 16. listopadu 2009 měli žadatelé možnost předkládat projektové žádosti na MŠMT a mohli se tak ucházet o celkových 17 mld. Kč. Tyto finanční prostředky byly vyčleněny na prioritní osu 1 Evropská centra excellence, do které projekt CEITEC spadá. [35] Udržitelností projektu rozumíme dobu, po kterou musí příjemce podpory (tedy CEITEC) udržet výstupy projektu. Zpravidla platí, že efekty projektu musí být udrženy po dobu 5 let od dne skončení fyzické realizace projektu (výstavba, nákup zařízení). V případě nesplnění povinnosti udržitelnosti může být po žadateli žádáno vrácení dotace nebo její části. Je tedy patrné, že naplňování hodnot výstupu bude předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. [37]

21 3.4.1 Charakteristika a přehled výzkumných skupin programu Nyní uvádím všeobecné informace o programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie projektu CEITEC. Tento program se obecně orientuje na nanotechnologie materiálů a struktur obecně vhodných pro nanoelektroniku a nanofotoniku. Zahrnuje přípravu nanostruktur vykazující zcela unikátní vlastnosti, které tím umožňují kvalitativně nové aplikace. Především se jedná o výzkum 2D - 0D nanostruktur realizovaných litografickými a samouspořádajícími se metodami. Například budou testovány polovodičové nanostruktury, nanotrubice, nanovlákna a mnoho dalších. Generované výsledky z tohoto výzkumu povedou k získání know-how v oblasti technologie přípravy nanostruktur a mikrostruktur a hlavně také k nabytí vědomostí o principech a zákonitostech ovlivňujících vlastnosti nanostruktur. Koordinátorem tohoto celého programu je pan prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. Tento program v sobě integruje těchto celkem jedenáct vědecko-výzkumných skupin: Funkční vlastnosti nanostruktur Submikronové systémy a nanosoučástky Experimentální biofonika Technologie přípravy nanostruktur Vývoj metod analýzy a měření Rentgenová mikro a nanotomografie Optoelektronická charakterizace nanostruktur Mikro a nanotribologie Syntéza a analýza nanostruktur Transportní a magnetické vlastnosti [38] Jedna z vědecko-výzkumných skupin se nazývá Rentgenová mikro a nanotomografie, tou se nyní budeme zabývat podrobněji.

22 3.5 Shrnutí teoretické části Smyslem předchozích kapitol bylo získat přehled o současném systému financování vědy a výzkumu z pohledu ČR. Je však nutné současně doplnit, že uvedené není zcela kompletní výčet všech možností financování VaV, které vědecká obec může využít ve své praxi. Přesto však z pohledu přerozdělování veřejných zdrojů ve smyslu politiky zvyšování konkurenceschopnosti ČR, lze získat základní orientaci v dané problematice. Nadnárodní úroveň : 7.RP (2007-2013) 54,5 mld. EUR CIP (2007-2013) 3,6 mld. EUR EIT v přípravě Národní úroveň : AV (2011) 4,9 mld. Kč GAČR (2011) 2,5 mld. Kč TAČR (2011) 4,8 mld. Kč MŠMT (2011) 10,4 mld. Kč MPO (2011) 3,8 mld. Kč V následují kapitole se budu věnovat projeku výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence, CEITEC v Brně. Tento projekt je financovaný z 1. prioritní osy operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Konkrétně se budu dále zabývat projektem financování vědecko-výzkumné skupiny Rentgenová mikro a nanotomografie.

23 4 Vlastní práce Náplní vlastní práce je analýza financování vědecko-výzkumné skupiny programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie. Budou uvedeny základní informace o programu a skupině. Detailní informace o skupině byly získány na základě rozhovoru s vedoucím skupiny panem doc. Ing. Jozefem Kaiserem, Ph.D.. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek, které budou podrobněji rozebrány. Po zanalyzování financování budou stanovena kritická místa financování s návrhem řešení. 4.1 Aktuální stav projektu CEITEC Nejprve je nutné si ujasnit, v jaké fázi se nyní projekt CEITEC nachází. Nachází se v konečné fázi organizační přípravy. Veškeré náklady spojené s jeho vytvořením, byly doposud financovány univerzitami. Nyní se čeká pouze na podpis eurokomisaře 3. Předpokládá se, že v první polovině června tohoto roku by již peníze měly být k dispozici. Jde o částku ve výši 5,4 mld. Kč, kterou projekt vysoutěžil z celkové částky 17 mld. Kč určené MŠMT na podporu VaV v ČR. V okamžiku, kdy CEITEC bude mít peněžní prostředky skutečně k dispozici, může začít realizovat další kroky, uvedené v jeho realizačním harmonogramu. Avšak při pohledu na plánovaný harmonogram zjistíme, že proces schvalování Evropskou komisí měl být ukončen v roce 2010. Tudíž dochází k časovému posunu o jeden rok. Tento posun mohl být způsoben například špatným odhadem výkonnosti schvalovacího procesu v projektové žádosti. Tabulka 6: Předpokládané změny v harmonogramu realizace původní změna Operativní kroky 2010 2011 schválení projektu Evropskou komisí 2010-2013 2012-2014 výstavba budov 2010-2014 2012-2015 nákup zařízení 2009-2015 2011-2015 nábor a rozvoj zaměstnanců 2015-2021 2016-2022 udržitelnost projektu Zdroj: vlastní práce 3 Upřesňuje tisková mluvčí CEITEC Mgr. Bc. Petra Střítecká při vzájemném tel. hovoru ze dne 20.05.2011

24 V tabulce je vidět harmonogram operativních kroků v důsledku zpoždění schválení projektu Evropskou komisí o jeden rok. Jakmile CEITEC obdrží peněžní prostředky vydá zadávací dokumentaci a může rozběhnout výběrová řízení na dodavatele staveb laboratoří. Výběrová řízení nejsou otázkou dní, ale měsíců. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké zakázky, bude nutno ponechat zákonnou časovou rezervu na kvalitní zpracování nabídek všech účastníků výběrových řízení. Lze předpokládat, že o tuto zakázku bude mezi stavebními firmami (a jinými dodavateli) sveden velký konkurenční boj a případné právní tahanice zpochyňující průběh výběrového řízení by realizaci projektu dále zpozdily. Proto tedy předpokládám, že stavební práce budou zahájeny počátkem roku 2012 a potrvají do konce roku 2014. Od roku 2012 se začnou nakupovat zařízení potřebná k vědeckému výzkumu, avšak budou dočasně umístěna v laboratořích jednotlivých ústavů VUT v Brně. Rozvoj zaměstnanců by měl být zahájen již v tomto roce. Rozvojem rozumíme výchovu doktorandů, kteří se budou v budoucnu věnovat výzkumné činnosti na daných zařízeních. Náborem poté rozumíme přijímání nejlepších pracovníků v oboru jak místních, tak zahraničních. 4.2 Stručná charakteristika vybrané výzkumné skupiny V následující část této práce se již budeme věnovat konkrétní vědecko-výzkumné skupině. Pro moji práci jsem si zvolila vědecko-výzkumnou skupinu Rentgenová mikro a nanotomografie. Její výzkum je situován v areálu Pod Palackým vrchem v Brně. Hlavním vedoucím výzkumné skupiny je pan doc. Ing. Jozef Kaiser, Ph.D.. Primárním cílem výzkumné skupiny je experimentální výzkum v oblasti rentgenové mikro a nanotomografie a vývoj aplikací tomografických metod v různých oblastech. Bude využito nejen nedestruktivních zobrazovacích technik na 3D analýzu a metrologii, ale výzkum se bude orientovat i na spojení µ a nano CT s dalšími analytickými postupy, jako například spektrometrií laserem indukovaného mikroplazmatu (LIBS). [39] 4.3 Vědecké výstupy skupiny v letech 2004-2008 V následující části budou rozebrány vědecké výkony skupiny, konkrétně v letech 2004-2008. Jedná se o časové období, které předchází vzniku projektu CEITEC. Tato kapitola se zabývá předchozím financováním skupiny, tj. před vznikem CEITECu. Je třeba si uvědomit, že výzkum je běh na dlouhou trať. Výzkumní pracovníci se věnují vědeckému výzkumu na jednotlivých ústavech univerzity již řadu let. Výzkum

této skupinu je prováděn na Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. 24 Se vznikem CEITECu budou pracovníci skupiny zaevidováni pod STI CETEC. Každá takto seskupená výzkumná skupina bude mít tedy za sebou celou řadu výsledků v oblasti vědy a výzkumu. Pan doc. Ing. Jozef Kaiser, Ph.D. zahájil svoji vědeckovýzkumnou činnost již v roce 2001 na Ústavu fyzikálního inženýrství. Také byl řešitelem resp. spoluřešitelem několika národních i mezinárodních projektů. Jeho výzkumná činnost je prováděna na základě spolupráce více lidí tvořících výzkumnou skupinu, které je pan Kaiser vedoucím. Skupina sdružuje tři až čtyři pracovníky. Jejich vědecké výkony jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka 7: Vědecké výkony v letech 2004-2008 (v Kč) Rok Publikace Národní projekty Mezinárodní projekty Vědecký výkon celkem 2004 435 000 967 400 0 1 402 400 2005 1 470 000 24 150 0 1 494 150 2006 1 235 000 324 150 300 000 1 859 150 2007 1 719 583 400 000 400 000 2 519 583 2008 1 729 706 400 000 400 000 2 529 706 Zdroj: [42] Tabulka vyjadřuje kolik finančních prostředků jim bylo poskytnuto a z jakých zdrojů. Největšími zdroji financování této skupiny byly publikace, tj. institucionální podpora, národní a mezinárodní projekty, tj. účelová podpora. Z tabulky je patrné, že každým rokem bylo dosahováno většího objemu vědeckého výkonu. Do roku 2006 byly příjmy nižší než v následujích letech. To můžeme odůvodnit tak, že vědecký výzkum pracovníků byl na samém počátku. Od roku 2007 příjmy již překročily hranici dva a půl milionů korun. V letech 2007 a 2008 financování z národních projektů bylo shodné s financováním z mezinárodních projektů. Rozdíl v příjmech z publikací byl nepatrný, něco málo přes deset tisíc korun. V roce 2007 byl zaznamená růst příjmů díky výstupům LIBS aparatury. Tento výsledek vznikl jako součást výzkumného záměru této skupiny. Do roku 2007 byl pan Kaiser hlavním řešitelem 7 projektů (ve spolupráci s italským partnerem na Synchrotronu Elettra), dále řešitelem 3 mezinárodních grantů (opět Itálie). Dle toho lze usuzovat, že kvalita výzkumné práce této skupiny je na špičkové úrovni, která může být garantem dalšího rozvoje výzkumné skupiny.

25 4.4 Rozhovor Nejdůležitějším zdrojem veškerých informací o výzkumné skupině byl rozhovor s panem doc. Ing. Kaiserem. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek a odpovědi jsou následně rozpracovány v následujícím obsahu mé práce. 4.4.1 Pracovní síly skupiny Nejdříve je nutné vědět, jakou pracovní sílou skupina disponuje. Dozvěděla jsem se, že momentálně tuto výzkumnou skupinu tvoří šest lidí, a to jeden asistent, tři doktorandi a dva zaměstnanci, kterými bývají nárazově najímaní studenti. Tato skupina úzce spolupracuje s pracovníky z Masarykovy univerzity, konkrétně s Ústavem chemie a jejich dosažené výsledky jsou publikovány společně. 4.4.2 Dosavadní financování skupiny Hlavními zdroji financování skupiny jsou granty. Z každého grantu, který skupina získá, musí odvést režie ve výši 20 % VŠ a tyto peníze škola použije na svůj provoz. Jedním ze zdrojů je dále projekt COST, který je realizovaný výhradně na národní úrovni a jsou to prostředky pouze na koordinaci, která zahrnuje pořádání zasedání Řídících výborů a refundace cestovních nákladů řádných účastníků, tisk dokumentů apod. V ČR byly tyto projekty doposud financovány částečně ze státního rozpočtu a této skupině bývá přiděleno přibližně 600 650 tis. Kč ročně. [40] Další příjem této výzkumné skupiny tvoří finance z výzkumného záměru, které jsou ve výši 250 000,- Kč za rok a tyto peníze slouží k výplatě mezd pracovníků. Je tady však jedno omezení, peníze slouží k zaplacení pouze 1,5 úvazku, zbývající zaměstnanci jsou placeni z peněz školy. Další finance výzkumná skupina získává z grantu Česko-čínského a také z grantu Česko-amerického. Samozřejmě určitá část peněz z rozpočtu skupiny je tvořena dotacemi na specifický výzkum. Pan docet mi poskytl rovněž informaci, že je nutné podávat vždy větší počet grantů, neboť dopředu se neví, kolik z nich jim bude schváleno. Úspěšnot přidělených grantů v ČR je jen kolem 20 %. Ale když to srovnává např. s Itálií, kde je tato úspěšnost na pouhé 1 %, tak to dle jeho slov není zas tak negativní výsledek. Dále pan docent vyzdvihl systém přidělování grantů v USA, který funguje úplně jiným způsobem, než je tomu v České republice. V USA je grant dle jeho slov