PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění zjištěných rizik pro zajištění dodávek zemního plynu v České republice Prosinec 2014 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky 1
Obsah: 1. Úvod 2. Plynárenská soustava ČR přehled 2.1 Přepravní soustava 2.2 Distribuční soustavy 2.3 Podzemní zásobníky plynu 2.4 Těžba plynu 2.5 Dodávky ze zdrojů 2.6 Obchod s plynem 2.7 Statistické údaje za rok 2013 3. Výsledky posouzení rizik 3.1 Standard pro infrastrukturu 3.2 Scénáře výjimečně vysoké poptávky po plynu 3.3 Scénáře přerušení dodávek plynu 3.4 Popis pravděpodobných důsledků výše uvedených výpadků podle jednotlivých scénářů 3.5 Cvičení simulovaného stavu nouze 4. Opatření, objemy a kapacity nutné z hlediska splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky a jejich harmonogram 4.1 Preventivní opatření ke snížení zjištěných rizik 4.2 Opatření k zajištění bezpečnostního standardu dodávek 5. Povinnosti uložené plynárenským podnikům a dalším příslušným subjektům, včetně povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenských soustav, havarijní plány, údržba 5.1 Přeprava plynu 5.2 Distribuce plynu 5.3 Skladování plynu 5.4 Výroba plynu 5.5 Obchod s plynem, bezpečnostní standard dodávky plynu 5.6 Obecné povinnosti účastníka trhu s plynem 6. Ostatní preventivní opatření 6.1 Zlepšení propojení mezi sousedními státy 6.2 Diverzifikace zdrojů a tras přepravy plynu 6.3 Přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením 7. Povinnosti veřejné služby týkajících se zabezpečení dodávek plynu 8. Zohlednění desetiletého plánu rozvoje sítě Unie vypracovaný ENTSO-G 9. Dopady preventivních opatření 9.1 Hospodářský dopad, účinnost a účelnost opatření 9.2 Dopad na fungování vnitřního trhu s plynem 9.3 Dopad na odběratele 9.4 Dopad na životní prostředí 10. Projednání s příslušnými orgány Německa, Slovenska, Polska a Rakouska 11. Závěr 2
Seznam použitých zkratek: MPO ERÚ OTE DS KS PPS PS PZP VO SO MO DOM BR PO Ministerstvo průmyslu a obchodu Energetický regulační úřad Operátor trhu s energiemi Distribuční soustava Kompresní stanice Provozovatel přepravní soustavy (TSO) Předávací stanice Podzemní zásobník plynu Velkoodběr Střední odběr Maloodběr Domácnosti Bilanční rozdíl Přímý odběr z přepravní soustavy Seznam obrázků: Obrázek č. 1 Plynárenská soustava České republiky Obrázek č. 2 Přepravní soustava NET4GAS Obrázek č. 3 Kapacity na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy Obrázek č. 4 Současné reverzní toky plynu v přepravní soustavě Obrázek č. 5 Regionální provozovatelé distribučních soustav Obrázek č. 6 Podzemní zásobníky plynu Obrázek č. 7 Ložiska plynu v ČR Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Celkový instalovaný výkon kompresních stanic Tabulka č. 2 Navýšení kapacit přepravní soustavy do a z PZP v období 2012 2014 Tabulka č. 3 Napojení jednotlivých PZP na jednotlivé navazující soustavy Tabulka č. 4 Skladovací kapacita jednotlivých PZP, maximální denní těžební výkon a maximální denní vtláčecí výkon Tabulka č. 5 Počet změn dodavatele plynu na odběrné místo podle kategorií odběru 2005 2013 Tabulka č. 6 Vyhodnocení měsíčních spotřeb zemního plynu v ČR v letech 2012 a 2013 Tabulka č. 7 Vyhodnocení denních spotřeb zemního plynu v ČR v letech 2012 a 2013 Tabulka č. 8 Vyhodnocení spotřeby ZP podle kategorií zákazníků v ČR v roce 2013 Tabulka č. 9 Bilance plynárenské soustavy ČR v roce 2013 Tabulka č. 10 Vyhodnocení uskladněného zemního plynu Tabulka č. 11 Podíl spotřeby plynu podle území plynárenských společností v roce 2012 a 2013 Tabulka č. 12 Vyhodnocení ročních dodávek zemního plynu v plynárenské soustavě ČR v roce 2013 Tabulka č. 13 Počet obchodníků zajišťujících BSD a způsob jeho prokazování v ČR v zimním období 2013-2014 Tabulka č. 14 - Bezpečnost dodávek v České republice v letech 2015-2024 Tabulka č. 15 - Výše spotřeby zemního plynu v České republice pro kategorie zákazníků Tabulka č. 16 Výpadky infrastruktur a jejich důsledky 3
Seznam grafů: Graf č. 1 Spotřeba zemního plynu v ČR v období 2004 2013 Graf č. 2 Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2012-2013 Graf č. 3 Podíly obchodníků na trhu s plynem v roce 2013 Graf č. 4 - Meziroční porovnání měsíčních skutečných spotřeb plynu 2012-2013 Graf č. 5 Průběh denních spotřeb zemního plynu a průměrných teplot Graf č. 6 Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ZP Graf č. 7 Těžba a vtláčení z podzemních zásobníků plynu Graf č. 8 Stav zásob v podzemních zásobnících plynu Graf č. 9 Podíl spotřeby zemního plynu podle území plynárenských společností za rok 2013 Graf č. 10 Analýza bezpečnosti dodávek v ČR dle vzorce N-1 4
1. Úvod: Plán preventivních opatření pro zajištění dodávek zemního plynu v České republice byl předán Evropské komisi 3. prosince 2012. Jeho první aktualizace ovlivňující bezpečnost dodávek plynu v České republice je připravena v souladu s článkem 9, odstavec 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010, o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (dále jen SoS nařízení). Aktualizace akceptuje požadavky článků 4 a 5 uvedeného nařízení a vyhotovilo ji Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které je příslušným orgánem podle článku 2, odstavce 2 SoS nařízení. Aktualizace je provedena též na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění, ve spolupráci s plynárenskými subjekty v ČR a po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem. Základním právním předpisem pro oblast energetiky je v ČR zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. Poslední novela energetického zákona č. 221/2011, která vstoupila v platnost dne 18. srpna 2011, implementuje také požadavky nařízení EP a Rady č. 994/2010, které bylo nutné zakotvit v zákoně. Stavy nouze v plynárenství a postupy při jejich řešení se zabývá vyhláška č. 344/2012 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o stavech nouze v plynárenství, která rozděluje zákazníky do osmi skupin podle typu odběru plynu a dále stanovuje pět odběrových stupňů pro omezení dodávek plynu a pět odběrových stupňů pro přerušení dodávek jednotlivým skupinám zákazníků. Vyhláška č. 365/2009 Sb., Energetického regulačního úřadu o Pravidlech trhu s plynem stanovuje, mimo jiné, pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribuční soustavě a k zásobníkům plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě. Dále upravuje vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze. Vzhledem ke kvalitě, spolehlivosti a robustnosti plynárenské soustavy ČR a diverzifikaci přepravních tras a zdrojů plynu není nutné připravovat společný plán preventivních opatření ve spolupráci se sousedními státy. Spolehlivost dodávek a bezpečná funkčnost plynárenské soustavy ČR byla prokázána jak při plynárenské krizi v lednu 2009, tak i ve velmi chladném období v únoru 2012. V uvedených případech nebylo nutné omezovat dodávky spotřebitelům, zvýšený odběr byl kryt vyšší těžbou z tuzemských podzemních zásobníků plynu. Bezpečnost a spolehlivost dodávek zemního plynu byla prokázána i na základě požadavku Evropské komise provést simulaci zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace pro zimní období v roce 2014/2015 v předem stanovených scénářích S1 až S4. Potvrzením výše uvedených schopností plynárenské soustavy ČR byla provozovatelem přepravní soustavy přezkoumána tato skutečnost simulací předcházení stavu nouze a vyhlášení stavu nouze na plynárenské soustavě ČR dne 31.10.2014. 2. Plynárenská soustava České republiky přehled Plynárenskou soustavu České republiky tvoří vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení. 5
Obr. č. 1 Plynárenská soustava České republiky Plynárenská soustava České republiky se skládá z: A) Tranzitních plynovodů přepravní soustavy: celková délka 2 628,6 km, potrubí DN 500 DN 1 400, jmenovité tlaky 6,1 MPa, 7,35 MPa a 8,4 MPa. B) Vnitrostátních plynovodů přepravní soustavy: celková délka 1 188,6 km, potrubí DN 80 až DN 700, jmenovité tlaky od 4 MPa, do 6,3 MPa. C) Kompresních stanic na přepravní soustavě: Břeclav, Veselí nad Lužnicí, Kralice nad Oslavou a Kouřim. D) Hraničních předávacích stanic na přepravní soustavě: Hora Svaté Kateřiny, Lanžhot, Brandov, Waidhaus (DE) a Cieszyn (PL). E) Předávacích bodů mezi tranzitní a vnitrostátní přepravní soustavou: Hrušky, Uherčice, Olešná, Limuzy, Hospozín a Veselí nad Lužnicí. F) Soustavy distribučních plynovodů: jmenovité tlaky 2,4 MPa 4 MPa o celkové délce cca 73 tis. km. G) Podzemních zásobníků: RWE Gas Storage Tvrdonice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Lobodice, Třanovice, Háje; MND Gas Storage Uhřice, SPP Storage Dolní Bojanovice (doposud propojen pouze se soustavou Slovenské republiky) H) Hraničních předávacích míst v distribučních soustavách: Vejprty Barenstein, Aš Selb, Alžbětín Einsenstein, Hevlín Laa an der Thaa, Úvalno Branice, Hrádek nad Nisou Zittau. 6
2.1 Přepravní soustava Přepravní soustavu definujeme jako vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Obr. č. 2 Přepravní soustava NET4GAS Hraniční předávací stanice: Lanžhot, Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Waidhaus, Cieszyn. Požadovaný tlak plynu v plynovodech je zajišťován na kompresních stanicích, které jsou vybudovány s odstupem cca 100 km. Na severní větvi to jsou KS Kralice nad Oslavou a KS Kouřim, na jižní větvi jde o KS Břeclav a KS Veselí nad Lužnicí. Celkový instalovaný výkon KS je 243 MW. V přepravní soustavě ČR je výše uvedenými kompresními stanicemi umožněn obousměrných tok. Jedná se o: KS Kouřim - plný obousměrný tok ve směru západ - východ a východ západ; KS Kralice - plný obousměrný tok ve směru západ - východ a východ západ; KS Břeclav plný obousměrný tok ve směru západ - východ (2x6 MW) a východ západ; KS Veselí nad Lužnicí - obousměrný tok, omezený tok ve směru západ východ, sání pouze z DN 800 a DN 1000, výtlak pouze do DN 1400. 7
Tabulka č. 1 - Celkový instalovaný výkon kompresních stanic Severní větev Jižní větev Kompresní stanice Kralice Kouřim Břeclav Veselí nad Lužnicí Počet turbosoustrojí 5x 6 MW 5x 6 MW 9 x 6 MW 9 x 6 MW Instalovaný výkon na KS Celkový instalovaný výkon pro přepravu 2x 13 MW 2x 13 MW 1x 23 MW 56 MW 56 MW 77 MW 54 MW 243 MW Jednotlivé větve soustavy jsou vzájemně propojeny v klíčových spojových a rozdělovacích uzlech Malešovice, Hospozín a Rozvadov. Místem propojení linií jsou kromě KS také některé trasové uzávěry. Zemní plyn je na vstupu a výstupu z ČR přejímán a předáván, tzn. objemově a kvalitativně měřen na hraničních předávacích stanicích (HPS) mezi ČR a Slovenskem: v Lanžhotě a v Lanžhotě Mokrém Háji, mezi ČR a Německem: na Hoře Svaté Kateřiny KS Sayda, na Brandově KS Olberhau, na KS Waidhaus a mezi ČR a Polskem na PS Cieszyn. Kapacity pro fyzický tok plynu na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy včetně kapacit reverzního toku na hraničních bodech přepravní soustavy a případná nutnost navýšení těchto kapacit: V obrázku č. 3 jsou uvedeny jednotlivé technické kapacity na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy. Tyto kapacity představují i možnosti obrácení toku (reverse flow) na daných vstupech a výstupech. 8
Obr. č. 3 Kapacity na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy (při 20ºC) HPS Olbernhau: ENTRY: 34,3 mil. m 3 /den BTS Brandov: ENTRY: 105,7 mil. m 3 /den EXIT: 27,7 mil. m 3 /den HPS Hora Sv. Kateřiny: ENTRY: EXIT: m 3 /den 9,3 mil. m /den 18,9 mil. 3 HPS Cieszyn (květen září ) ENTRY: 1 mil. m 3 /den EXIT: 0,5 mil. m 3 /den (říjen duben) ENTRY: 1 mil. m3 /den EXIT: 2,8 mil. m /den 3 HPS Waidhaus: ENTRY: 43,3 mil. m3 /den EXIT: 102,5 mil. m /den 3 HPS Lanžhot: ENTRY: 157,0 mil. m 3 /den EXIT: 75,0 mil. m 3 /den Poznámka: Normální provozní režim neumožňuje zpětný tok z Polska do ČR, ale při tlakových úpravách na polské i české straně lze dodat cca 1,0 mil. Nm 3 /den Z přepravní soustavy je zemní plyn dále předáván přes 94 předávacích stanic do distribučních soustav, podzemních zásobníků plynu a zařízení přímo připojených zákazníků. Na všech předávacích stanicích je instalováno obchodní měření množství plynu. Kvalita plynu (spalné teplo) je měřena na 23 uzlových místech soustavy. V letech 2012-2014 došlo k navýšení kapacit přepravní soustavy vzhledem ke zvýšení vtláčecí i těžební kapacity několika podzemních zásobníků plynu. Tyto hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2. Dále došlo v roce 2013 k navýšení vstupní kapacity na bodě Brandov po připojení plynovodu Gazela. Kapacity na ostatních vstupních a výstupních bodech se pro roky 2012-2014 neměnilo, neboť žádné navýšení nebylo v analyzovaném období nutné. 9
Tabulka č. 2 - Navýšení kapacit přepravní soustavy do a z PZP v období 2012-2014 Zvýšení kapacity z PZP Zvýšení kapacity do PZP mil.m 3 [GWh/d] mil.m 3 [GWh/d] PZP MND GS 14,17 157,8 7,88 87,8 PZP RWE GS 0,6 6,7 2,29 25,6 Reverzní toky plynu v přepravní soustavě V průběhu plynové krize v lednu 2009 byl realizován provizorní reverzní tok ve směru západ východ, který umožnil zásobovat nejen zákazníky v České republice, ale i na Slovensku. Plyn byl dodáván přes HPS Hora Svaté Kateřiny do České republiky. Díky tomu nedošlo ke krácení dodávek plynu zákazníkům v České republice. Realizace reverzního toku v rámci programu EEPR sestává ze šesti samostatných staveb: 1. Úprava v Hraniční předávací stanici (dále jen HPS) Hora Svaté Kateřiny umožnila zvýšit množství plynu přepravovaného z Německa do České republiky z 18 mil.m 3 /den na 25 mil.m 3 /den. 2. Úprava potrubí v propojovacím bodě Hospozín umožnila zvýšit množství přepravovaného plynu mezi Olbernhau a Waidhaus až na 15 mil.m 3 /den. 3. Úprava potrubí v kompresní stanici Kralice na Oslavou umožnila využití kompresní práce pro přepravu plynu ve směru západ východ. 4. Úprava potrubí v propojovacím bodě Malešovice umožnila zvýšení přepravy plynu ve směru z HPS Hora Svaté Kateřiny do rozdělovacího uzlu Rozvadov. 5. Úprava potrubního systému v kompresní stanici Břeclav umožnila využití kompresní práce pro přepravu na Slovensko. 6. Úprava v HPS Lanžhot umožnila měření přepravovaného plynu z České Republiky na Slovensko. 7. Úprava potrubního systému KS Kouřim umožňujícího reverzní tok byla dokončena již v roce 2011. 10
Obr. č. 4 Současné reverzní toky plynu v přepravní soustavě 2.2 Distribuční soustavy Distribuční soustavu definujeme jako vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Licencovanou činnost distribuce plynu v roce 2014 provozují v České republice 3 největší distribuční společnosti (RWE GasNet, E.ON a PP Distribuce), které mají více než 90 000 odběrných míst zákazníků. Celková délka plynovodů všech těchto distribučních soustav k datu 31. prosince 2013 byla 72 969 km. Dále zde působí několik desítek (75) lokálních držitelů licence na distribuci plynu, kteří mají méně než 90 000 odběrných míst zákazníků. Celkové roční množství plynu na výstupu z distribučních soustav všem zákazníkům dosáhlo 8,277 mld. m 3 (88 TWh) v roce 2013. 11
Obr. č. 5 Regionální provozovatelé distribučních soustav 2.3 Podzemní zásobníky plynu Vzhledem k nerovnoměrné spotřebě plynu v letním a zimním období zajišťují rovnováhu mezi zdroji a spotřebou podzemní zásobníky plynu (PZP), které slouží k uskladňování plynu v letním období a k těžbě plynu v zimním období při denních spotřebách vyšších, než je smluvený denní dovoz plynu ze zahraničí. Celková skladovací kapacita podzemních zásobníků plynu v České republice činí bez zásobníku Dolní Bojanovice 2,931 mld. m 3, což reprezentuje cca 37% roční spotřeby zemního plynu v ČR a se zásobníkem Dolní Bojanovice 3,507 mld. m 3. 12
Obr. č. 6 Podzemní zásobníky plynu PZP ve vlastnictví RWE Gas Storage s.r.o. PZP Háje, PZP Třanovice, PZP Štramberk, PZP Lobodice, PZP Dolní Dunajovice, PZP Tvrdonice. V rámci programu EEPR byla zvýšena kapacita PZP Třanovice z původních 240 milionů m 3 na 530 milionů m 3. Podzemní zásobník plynu ve vlastnictví MND Gas Storage, a.s. PZP Uhřice Podzemní zásobník plynu ve vlastnictví SPP Storage Dolní Bojanovice propojen pouze s plynárenskou soustavou Slovenské republiky. Tabulka č. 3 - Napojení jednotlivých PZP na jednotlivé navazující soustavy Název PZP Napojení na plyn. soustavu Provozovatel soustavy Dolní Dunajovice Přepravní soustava (vtláčení/těžba) NET4GAS Tvrdonice Přepravní soustava (vtláčení/těžba) NET4GAS Háje Přepravní soustava (vtláčení/těžba) NET4GAS Lobodice Přepravní soustava (vtláčení) Distribuční soustava (těžba) NET4GAS RWE GasNet Štramberk Přepravní soustava (vtláčení/těžba) NET4GAS Třanovice Distribuční soustava (těžba) Přepravní soustava (vtláčení/těžba) Distribuční soustava (těžba) RWE GasNet NET4GAS RWE GasNet Uhřice Přepravní soustava (vtláčení/těžba) NET4GAS 13
Tabulka č. 4 Skladovací kapacita jednotlivých PZP, maximální denní těžební výkon a maximální denní vtláčecí výkon Podzemní zásobník plynu / vlastník Skladovací kapacita (mil. Nm 3 ) Maximální denní těžební výkon (mil. Nm 3 /den) Maximální denní vtláčecí výkon (mil. Nm 3 /den) PZP Háje / RWE Gas Storage 64 6 6 Dolní Dunajovice / dtto 900 16 12 Tvrdonice / dtto 535 8,15 7,87 Lobodice /dtto 177 3,6 2,5 Štramberk /dtto 500 7,3 7,3 Třanovice /dtto 530 8 6,5 Těchto 6 zásobníků je provozováno jako jeden virtuální zásobník Celkem 2 696 Celkem 49,05 Celkem 42,17 Uhřice/ MND Gas Storage 235 6 (12 od 2017) 2,6 Dolní Bojanovice/SPP Storage 576 9 2.4 Těžba plynu Provozovatel Česká naftařská společnost Všechny výrobny plynu má Česká naftařská společnost s.r.o. (dále jen ČNS) napojeny na distribuční soustavu RWE GasNet, s.r.o. Těžební ložiska: Poštorná: max. denní těžba 50 000 m 3 Charvátská Nová Ves: max. denní těžba 50 000 m 3 Charvátská Nová Ves I: max. denní těžba 50 000 m 3 Břeclav I: max. denní těžba 60 000 m 3 Břeclav II: max. denní těžba 80 000 m 3 Ložiska Poštorná, Charvátská Nová Ves a Charvátská Nová Ves I jsou napojeny na jeden odběrný bod, u kterého je denní kapacita dle smluvních podmínek omezena na 50 000 m 3 /den. Výrobna Břeclav je napojena na VTL plynovod s denní kapacitou 200 000 m 3 /den. Výrobna Poštorná je napojena na VTL plynovod ve vlastnictví MND a.s. s denní kapacitou 185 000 m 3 /den, která je smluvně omezena na 30 000 m 3 /den. Maximální kapacita STL plynovodu výrobna Poštorná je 20 000 m 3 /den. Provozovatel Moravské naftové doly a.s. (dále jen MND a.s.) Společnost MND a.s. má udělenou licenci na výrobu plynu pro 14 provozoven, z nichž 9 má přímé napojení do distribuční soustavy RWE GasNet, s.r.o. Ostatní provozovny jsou napojeny v rámci vnitřní plynovodní sítě MND a.s. a plyn z těchto provozoven vstupuje do distribuční soustavy prostřednictvím těchto přímo napojených provozoven. 14
Přímo napojené provozovny: SNaPS Ždánice max. denní těžba 70 000 m 3 SNaPS Mutěnice max. denní těžba 8 000 m 3 SPS Lednice 11 max. denní těžba 5 000 m 3 SPS Podivín 12 max. denní těžba 50 000 m3 SPS Bílovice B max. denní těžba 11 000 m3 SNaPS Hrušky 23 max. denní těžba 18 000 m3 SNaPS Hrušky 46 max. denní těžba 120 000 m3 SNaPS Lubná max. denní těžba 8 000 m3 SNaPS Poštorná 7 max. denní těžba 11 000 m3 Množství plynu, který se těží z jednotlivých ložisek, není primárně určováno poptávkou po této komoditě, ale geologicko-technologickými možnostmi jak těžebních sond, tak kapacitními možnostmi jednotlivých těžebních středisek (SPS sběrné plynové středisko, SNaPS sběrné naftové a plynové středisko). Takto naplánovaná produkce je v rámci obchodních vztahů s jednotlivými smluvními odběrateli prodána a denní těžba je pak řízena na tzv. optimálním maximu s tím, že případné výpadky jsou řešeny v rámci smluvního tolerančního pásma. V případě, že hrozí jeho překročení má MND a.s. smluvně zajištěné dostatečné uskladňovací kapacity v PZP, které je v případě významného přerušení dodávky z výrobny plynu schopno operativně přesměrovat a zajistit požadovanou poptávku. Z výše uvedeného je zřejmé, že těžba plynu přímo nepodléhá vlivu ročního období, resp. už je tento vliv zakomponován do jednotlivých smluv s odběrateli. U výroben SPS Bílovice a SNaPS Hrušky 46 je možné využít jistého zokruhování vnitřní plynovodní sítě MND a.s. a případnou dodávku plynu přesměrovat na jiné předávací místo a odtud do distribuční soustavy. Obr. č. 7 Ložiska plynu v ČR 15
2.5 Dodávky ze zdrojů Celkové dodávky zemního plynu jsou pro potřeby České republiky zajišťovány ze zahraničí a pouze v malé míře z domácích zdrojů (přibližně 1,7 % spotřeby plynu). Celkový dovoz zemního plynu dosáhl v roce 2013 objemu 8 479 mil. m 3. Postupný pokles dovozu z Norska a výrazný nárůst dovozu z Německa a EU především v roce 2013 byl způsobem nárůstem počtu obchodníků s plynem, kteří nakupují zemní plyn na spotovém trhu, kde jsou ceny plynu, s výjimkou vysoké poptávky v zimním období, nižší než je tomu u dlouhodobých kontraktů. Těžba ze zásobníků plynu se uskutečnila v celkové výši 2 231,3 mil. m 3 (23 677,8 GWh). Vtláčení do zásobníků činilo 2 477,4 mil. m 3 (26 513,4 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 2 168,1 mil. m 3 (23 283,0 GWh). Vývoz zemního plynu z ČR byl uskutečněn do Polska, Německa a Slovenska ve výši 7,9 mil. m 3 (85,0 GWh). 2.6 Obchod s plynem Graf č. 1 Spotřeba zemního plynu v ČR v období 2004-2013 Obchod se zemním plynem v České republice prodělal od zahájení procesu liberalizace od 1. ledna 2005, kdy bylo umožněno velkým zákazníkům změnit svého dodavatele, velký rozvoj. Od 1. ledna 2006 dostali možnost změny dodavatele všichni zákazníci s výjimkou domácností a od 1. ledna 2007 všichni zákazníci včetně domácností. Spuštění liberalizace v oblasti obchodu v roce 2007 znamenalo konec monopolu výhradního dovozce a obchodníka s plynem RWE Transgas, a.s. Již v roce 2008 dováželo do ČR zemní plyn pět obchodníků, na vnitrostátním trhu pak dodávalo plyn zákazníkům 13 obchodníků. Liberalizace trhu s plynem pokračovala i v roce 2009, kdy se počet dovozců zvýšil na 12 a počet obchodníků dodávajících plyn koncovým zákazníkům na 20. V roce 2010 se zvýšil počet 16
obchodníků dovážejících plyn do České republiky z 12 na 19 a počet obchodníků na vnitrostátním trhu na 28. V roce 2011 byl počet obchodníků na vnitrostátním trhu 47. Domácnostem dodávalo plyn 35 obchodníků. V současné době dováží plyn do České republiky 15 importérů a počet obchodníků s udělenou licencí od ERÚ je cca 200. Graf č. 2 Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2012-13 Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2013 29,9% 1,8% 43,8% VO SO MO DOM Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2012 30,3% 1,8% 43,4% VO SO MO DOM 14,5% OP 14,7% 9,8% OP 9,9% Graf č. 3 - Podíly obchodníků na trhu s plynem v roce 2013 LAMA energy a.s. 3,81% Východočeská plynárenská, a.s. 4,00% Lumius, spol. s r.o. 4,17% GDF SUEZ Prodej plynu s.r.o. 2,65% BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. 3,10% SPP CZ, a.s. 3,23% CENTROPOL ENERGY, a.s. 1,26% VEMEX Energie a.s. 1,21% Ostatní SZ (pod 1 %) 2,09% RWE Energie, s.r.o. 11,60% Jihomoravská plynárenská, a.s. 9,31% Pragoplyn, a.s. 9,24% ČEZ Prodej, s.r.o. 5,37% Severomoravská plynárenská, a.s. 6,37% Pražská plynárenská, a.s. 7,29% E.ON Energie, a.s. 8,22% VEMEX s.r.o. 8,27% RWE Key Account CZ, s.r.o. 8,80% Zdroj: OTE, a.s. 17
Objem celkového dovozu plynu v roce 2013 byl podle obchodních společností o 1,1 mld. vyšší než v roce 2012. Podstatně více byly využívány dodávky z Evropské unie a Německa a z Ruské federace na úkor dovozu z Norského království. Většina kontrahovaných dodávek plynu pro Českou republiku z Norského království byla prodána v zahraničí. Plná liberalizace trhu s plynem přinesla také možnost konečným zákazníkům změnit svého dodavatele plynu. Tuto možnost od počátku otevření trhu s plynem dne 1. 1. 2005 využili zákazníci všech kategorií na 369 645 odběrných místech, v roce 2010 pak na 84 424 odběrných místech, v roce 2011 na 361 941 odběrných místech a v roce 2013 na 297 281 odběrných místech. Tato hodnota představuje poměr 10,4 % (Switching) mezi počtem změn dodavatelů plynu za rok a celkovým počtem odběrných míst v uvedeném roce. Počty zákazníků podle jednotlivých kategorií odběru, kteří změnili dodavatele plynu v letech 2005 až 2013, jsou znázorněny v tabulce č. 5. Z tabulky je zřejmé, že k největšímu nárůstu změn dodavatele došlo v roce 2013 u kategorie zákazníků Střední odběr a to 44 %, nejnižší nárůst 10 % vykázala kategorie Domácnosti. U kategorie Maloodběr se v posledních třech letech projevuje rovnoměrný nárůst kolem 14% a kategorie Velkoodběr vykázala svůj nárůstový pík v roce 2012 (59%), kdežto v roce 2013 jen 27%. 18
2.7 Statistické údaje za rok 2013 Tabulka č. 5 Počet změn dodavatele plynu na odběrné místo podle kategorií odběru 2005 2013 Zdroj: Energetický regulační úřad 19
Tabulka č.6 - Vyhodnocení měsíčních spotřeb zemního plynu v ČR v letech 2012 a 2013 Graf č.4 - Meziroční porovnání měsíčních skutečných spotřeb plynu 2012 a 2013 Zdroj: Energetický regulační úřad 20
Tabulka č.7 - Vyhodnocení denních spotřeb zemního plynu v letech 2012 a 2013 Graf č. 5 Průběh denních spotřeb zemního plynu a průměrných teplot Maximální denní spotřeba plynu byla 25.1.2013 a to 47 333 tis. m 3 (500 973 MWh) Zdroj: Energetický regulační úřad 21
Tabulka č. 8 Vyhodnocení spotřeby ZP podle kategorií zákazníků v ČR v roce 2013 Graf č. 6 Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ZP v roce 2013 Zdroj: Energetický regulační úřad 22
Tabulka č. 9 Bilance plynárenské soustavy ČR v roce 2013 Tabulka č. 10 Vyhodnocení uskladněného zemního plynu Graf č. 7 Těžba a vtláčení z PZP za rok 2013 Graf č. 8 Stav zásob v PZP za rok 2013 23
Tabulka č. 11 Podíl spotřeby plynu podle území plynárenských společností v roce 2012 (horní polovina tabulky) a 2013 (spodní polovina tabulky) Rok Plynárenské společnosti počet zákazníků průměrná teplota ( C) tis. m3 MWh meziroční změna spotřeby PP Distribuce 438 781 10,4 972 123 10 259 399 2,3% RWE GasNet 2 315 308 8,7 6 835 702 72 355 858 0,8% 2 012 E.ON Distribuce 113 830 8,2 323 410 3 426 825 0,6% Ostatní společnosti 164 8,7 26 990 283 703-10,8% Celkem 2 868 083 8 158 223 86 325 785 0,9% PP Distribuce 437 100 9,0 995 218 10 560 169 2,40% RWE GasNet 2 308 904 8,4 6 835 101 72 659 279 0,0% 2 013 E.ON Distribuce 114 175 7,9 319 732 3 399 601-1,10% Ostatní společnosti 166 8,3 127 046 1 349 548 370,70% Celkem 2 860 345 8 277 097 87 968 597 1,9% Poznámka: koncem roku 2013 došlo k fúzi společností VČP NET, JMP NET a SMP NET do RWE GasNet Graf č. 9 Podíl spotřeby zemního plynu podle území plynárenských společností za rok 2013 Pozn. Mezi ostatní společnosti patří Net4Gas (zákazníci připojení přímo na přepravní soustavu) a Green Gas DPB (zákazníci připojení přímo na lokální distribuční soustavu, která není zahrnuta do regionálních distribučních soustav). Od roku 2014 VCP Net, JMP Net a SMP Net byly sloučeny do RWE GasNet. 24
Tabulka č. 12 25
Tabulka č. 13 Počet obchodníků zajišťujících BSD a způsob jeho prokazování v ČR v zimním období 2013-2014 Bezpečnostní standard dodávky byl zajištěn pro období zimních měsíců roku 2013-2014 podle 73a energetického zákona, v denní výši v rozsahu 189 334 459 907 MWh a v případě narušení plynárenské infrastruktury ve výši 3 556 210 8 638 437 MWh a to včetně minimálně 20 % uskladněného plynu v zásobnících plynu na území Evropské unie. Týká se obchodníků s plynem nebo výrobců plynu dodávajících plyn výše uvedeným chráněným zákazníkům. 3. Výsledky posouzení rizik 3.1 Standard pro infrastrukturu - dle článku 6_Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/2010 Podle odstavce 1 členské státy nebo, pokud tak členský stát stanoví, příslušný orgán zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury měla zbývající infrastruktura stanovená na základě vzorce N-1 uvedeného v bodě 2 přílohy 1, do 3. prosince 2014 kapacitu dodávat nezbytný objem plynu pro uspokojení celkové poptávky po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za 20 let. 26
3.1.1 Stanovení jediné největší plynárenské infrastruktury Největší plynárenskou infrastrukturou na území ČR s nejvyšší kapacitou pro dodávky plynu je vstupní bod Lanžhot, se vstupní přepravní kapacitou 157 mil. m 3 /den (20 o C). 3.1.2 Popis zajištění standardu N-1 Model výpočtu se řídí následujícím vzorcem N-1 podle přílohy č. I Nařízení: Definice parametrů vzorce: D max = celková denní spotřeba v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, k níž dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let, EP m = součet vstupních technických kapacit hraničních bodů, P m = maximální kapacita těžby plynu z vlastních zdrojů na území ČR, S m = součet maximální denní technické použitelné kapacity všech skladovacích zařízení, která může být dodána do vstupních bodů v ČR, I m = vstupní technická kapacita největší plynárenské infrastruktury, přes kterou se dodává nejvíce plynu do ČR. Všechny parametry vzorce jsou uváděny v mil. m 3 /den. 3.1.3 Schopnost zajištění N-1 na národní úrovni Dle požadavků Přílohy č. I Nařízení by měly být vypočtené výsledky vzorce N-1 větší nebo se rovnat minimálně 100%. V letech 2015 až 2024 plní ČR minimální požadavek Nařízení a překračuje ho o více než 250%. Z tohoto vyplývá, že bezpečnost dodávek podle infrastrukturního standardu definovaného Nařízením je v ČR zajištěna, viz bod č. 3.5. 3.1.4 Zajištění standardu N-1 na regionální úrovni Vzhledem k robustnosti a vysoké kvalitě přepravní soustavy ČR, která plně zajišťuje splnění standardu N-1 na úrovni České republiky, není nutné zajišťovat standard N-1 pro Českou republiku na regionální úrovni. 3.1.5 Údaje nutné pro výpočet vzorce N-1 a výpočet vzorce N-1 a) Definice oblasti výpočtu Oblastí výpočtu se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá vzorec N-1, tak jak je stanovena kompetentním úřadem. V případě ČR se jedná o území státu. 27
b) Definice na straně poptávky: D max (1 in 20) Parametr D max byl určen na základě historický dat o spotřebě v ČR za posledních 20 let. Jako den s nejvyšší spotřebou byl identifikován 23. 1. 2006, jehož hodnota byla 67,639 mil. m 3 /den (15 C). Tato hodnota byla přepočtena na základě budoucích očekávaných ročních spotřeb zemního plynu v ČR. c) Definice na straně nabídky: EPm, Pm, Sm, Im Člen EPm je součet všech přeshraničních vstupních přepravních kapacit, jmenovitě vstupních přepravních kapacit na bodech Hora Svaté Kateřiny - Olbernhau, Hora Svaté Kateřiny Sayda, Brandov, Waidhaus, Český Těšín a Lanžhot. Parametr Pm byl určen na základě dat od největších producentů zemního plynu v ČR. Jednotlivé členy Sm představují maximální denní technické použitelné kapacity pro zásobování ČR skladovacích zařízení společností RWE Gas Storage, MND Gas Storage a České naftařské společnosti. Parametr Im jako infrastruktura s nejvyšší kapacitou pro dodávky plynu byl určen vstupní bod Lanžhot. Výpočet vzorce N-1 podle nařízení: Tabulka č. 14 - Bezpečnost dodávek v České republice v letech 2015-2024 (v mil. m 3 /den,0 C) 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 P m 0,5 0,6 0,6 2,5 1,9 1,6 1,1 1,4 1,3 1,2 S m total 59,5 68,4 75,7 75,7 79,7 79,7 79,7 79,7 79,7 79,7 EP m L+W+H+C+B 328,7 328,7 328,7 328,7 328,7 328,7 328,7 328,7 328,7 328,7 I m Lanžhot 147,7 147,7 147,7 147,7 147,7 147,7 147,7 147,7 147,7 147,7 D max 65,4 65,4 65,4 65,4 69,9 74,4 74,4 74,4 74,4 74,4 N-1 [%] 368,6 382,2 393,4 396,3 375,5 352,4 351,7 352,1 352,0 351,9 28
N - 1 v % Graf č. 10 Analýza bezpečnosti dodávek v České republice dle vzorce N-1 430 Analýza bezpečnosti dodávek v ČR dle vzorce N-1 380 330 N-1 [%] 280 Min. požadavek nařízení [%] 230 180 130 80 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Rok 3.2 Scénáře výjimečně vysoké poptávky po plynu a) Výše spotřeby portfolia zákazníků obchodníků s plynem v České republice roční za minulé 2 roky, průměrná zimní denní za poslední 2 roky a maximální denní za posledních 20 let (u nových obchodníků za dobu jejich existence): Scénář za poslední dva roky jsme zvolili z toho důvodu, že teprve po liberalizaci trhu v roce 2007 byly udělovány nové licence na obchod s plynem a noví obchodníci začali prakticky dodávat plyn v roce 2009. Výše spotřeby zemního plynu v České republice: Rok Skutečná spotřeba zemního plynu Přepočtená spotřeba zemního plynu Průměr Normál Odchylka mil. m3 GWh změna mil. m3 GWh změna C C C 2011 8 085,8 85 645,6-10,0% 8 384,4 88 808,7-3,3% 8,9 8 0,9 2012 8 158,2 86 325,8 0,9% 8 252,4 87 323,1-1,6% 8,7 8 0,7 2013 8 277,1 87 968,6 1,5% 8 353,3 88 787,8 1,2% 8,3 7,9 0,4 Maximální denní spotřeba historicky dne 23. ledna 2006 při teplotě -16,9 C: 67,6 mil. m 3 (713 GWh) Maximální denní spotřeba dne 27. ledna 2014 při průměrné denní teplotě -4,1 C: 45,0 mil. m 3 (478,9 GWh) 29
b) Výše spotřeby zákazníků kategorie domácnosti, jimž obchodník s plynem dodává plyn roční za minulé 2 roky, maximální denní za poslední 2 roky a maximální denní za posledních 20 let (u nových obchodníků za dobu jejich existence): Scénář za poslední dva roky jsme zvolili z toho důvodu, že teprve po liberalizaci trhu v roce 2007 byly udělovány nové licence na obchod s plynem a noví obchodníci začali prakticky dodávat plyn v roce 2009. Plný rozvoj trhu nastal (viz switching) teprve v posledních několika letech. Tabulka č. 15 - Výše spotřeby zemního plynu v České republice pro kategorie zákazníků Rok Kategorie Počet zákazníků tis. m3 Meziroční změna spotřeby VO 1 652 3 542 741-0,10% SO 6 939 801 433 2,40% 2012 MO 202 807 1 196 670 3,20% DOM 2 656 685 2 468 975 1,00% OP 148 404-4,00% Celkem 2 868 083 8 158 223 0,90% VO 1 637 3 627 323 2,40% SO 6 946 819 144 2,20% 2013 MO 201 274 1 204 242 0,60% DOM 2 650 488 2 473 739 0,20% OP 152 648 2,90% Celkem 2 860 345 8 277 096 1,50% c) Přerušení dodávek přes hlavní přepravní infrastruktury nebo ze zásobníků, jež obchodník s plynem využívá, v různých ročních obdobích (léto, zima) Vzhledem k hodnotě koeficientu N-1 pro Českou republiku ve výši 294,5 % nemůže porucha žádné jednotlivé přepravní infrastruktury podstatným způsobem ovlivnit zásobování koncových zákazníků zemním plynem, což bylo prověřeno při lednové krizi v roce 2009 a následném simulačním cvičení v listopadu 2009, viz kap. 3.5. V případě takové poruchy by byly využity následující mechanismy pro zajištění zásobování zemním plynem: Zvýšená těžba plynu ze zásobníků plynu Využití reverzního roku severní větve plynárenské přepravní soustavy Pokud by tyto kroky nepostačovaly, přistoupil by provozovatel přepravní soustavy k omezování dodávek plynu skupinám zákazníků dle vyhlášky o stavech nouze v plynárenství. d) Četnost a doba trvání výskytu narušení dodávek a historický popis výskytu narušení dodávek včetně popisu doby trvání, množství plynu, dopadů na zákazníky: Historicky zaznamenala Česká republika dva případy vážného narušení dodávek zemního plynu. Po prvé to bylo v měsících leden únor 2006, kdy se odchylka mezi nominací a skutečnou dodávkou plynu z Ruské federace pohybovala v rozmezí 10-30%, což znamenalo, že z nominovaných 23,25 30
mil.m 3 /den nebylo dodáno až 7 mil.m 3 /den, ve dnech 9.1. - 17.1., dále 30.1. - 1.2., a ještě 20.2. 22.2. byly dodávky nulové. Druhé závažné přerušení dodávek nastalo v lednu 2009, kdy ve dnech 7.1. až 19.1 nebyl dodáván žádný plyn z Ruské federace. Provozovatel přepravní soustavy obrátil přepravu plynu ze západu na východ a přes HPS Sayda bylo do ČR dodáváno 18 mil.m3/den a těžba z podzemních zásobníků plynu byla zvýšena na 34 mil.m 3 /den, což pokrývalo spotřebu České republiky, která se v těchto pohybovala těsně nad hranicí 50 mil.m3/den. Nejhorší situace nastala dne 12.1.2009, kdy spotřeba vzrostla až na 57,3 mil.m 3 a v této době byla těžba z PZP zvýšena na maximum. Přes Českou republiku bylo také transportováno 33 mil.m 3 plynu denně z Olbernhau do Waidhausu pro potřeby společnosti Bayerngas. Ani jedno z těchto přerušení dodávek však zákazníci v České republice nepocítili, neboť zvýšenou těžbou plynu z podzemních zásobníků plynu a reverzním tokem plynu ze SRN přes hraniční předávací stanici Hora Sv. Kateřiny se podařilo zajistit zásobování všech zákazníků a nikdo nemusel být ve spotřebě omezen. e) Možná budoucí narušení dodávek od dodavatelů ze třetích zemí mající dopad na obchodníka s plynem s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti: Vzhledem k vysokému koeficientu N-1, pokračujícímu rozšiřování kapacity zásobníků plynu a připravované výstavbě nových zásobníků plynu, jakož i novému plynovodu Gazela, který přivádí plyn z plynovodů Nord Stream a OPAL, se bude vliv vážného narušení dodávek dále minimalizovat. Plynovod Gazela je propojen na několika bodech s přepravní soustavou ČR, takže v případě nedostatku plynu je možné částečně zásobovat zákazníky i z tohoto plynovodu. Dále je nutno připomenout reverzní tok severní větve plynárenské přepravní soustavy, který umožní v případě stavu nouze zajistit dodávky i na Slovensko s kapacitou 75 mil.m 3 /den (praktikuje se od září 2014 vlivem ukrajinsko-ruského konfliktu). V neposlední řadě je možno jmenovat záměr vybudování severojižního plynárenského koridoru spojujícího LNG terminály v polském Swinoujscie a chorvatském Krku a konečně uvažované propojení kompresní stanice Břeclav s virtuálním obchodním bodem Baumgarten v Rakousku. f) Popis pravděpodobných důsledků výše uvedených výpadků podle jednotlivých scénářů (pro období tohoto roku a 2 let následujících): Z výše uvedených důvodů se domníváme, že žádné přerušení dodávek hlavních přepravních infrastruktur nebo zásobníků, tak, jak je definováno v nařízení (EU) č. 994/2010 o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu nemůže způsobit závažné problémy v zásobování zákazníků. 3.3 Scénáře přerušení dodávek plynu Přerušení dodávek přes hlavní přepravní infrastrukturu (zejména přerušení toku plynu HPS Lanžhot, Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Waidhaus, Cieszyn) nebo nemožnost využívat jeden či více zásobníků plynu na území ČR v různých ročních obdobích (léto, zima): Hlavními přepravními infrastrukturami v ČR jsou HPS Lanžhot, HPS Hora Svaté Kateřiny, HPS Brandov, na území DE HPS Waidhaus a na území PL HPS Cieszyn. V každém ze scénářů výjimečně vysoké poptávky po zemním plynu bylo uvažováno přerušení dodávek zemního plynu vždy přes jednu z výše uvedených hraničních předávacích stanic. Pro analýzu dopadů nemožnosti využívat jeden či více podzemích zásobníků plynu při výjimečně vysoké poptávce po zemním plynu byly uvažovány scénáře výpadku jak jednotlivých zásobníků 31
napojených na přepravní soustavu ČR (PZP Uhřice, PZP Dolní Dunajovice, PZP Háje, PZP Lobodice, PZP Štramberk, PZP Třanovice, PZP Tvrdonice), tak i jediný relevantní scénář kombinovaného výpadku více zásobníků mající vliv na dodávky plynu v ČR (PZP Lobodice, PZP Štramberk a PZP Třanovice). Z nařízení Evropské komise pro provedení zátěžových testů přepravní soustavy při nejkritičtější variantě přerušení dodávek z RF do EU na dobu 6 měsíců (září 2014 únor 2015) lze konstatovat, že dodávky tuzemským zákazníkům plynem ze zásobníků lze bez jakéhokoli jiného importu zajistit pouze v případě regulace odběru plynu na úrovni stupně č. 10, tj. dodávce plynu pouze pro domácnosti, uplatněné od začátku období a to pouze v případě, že bude období s průměrnými teplotami. I v případě importu z neruských zdrojů je potřeba zavádět regulaci odběru plynu, i když na nižší úrovni. Taková situace by měla i značný negativní dopad na ekonomiku ČR. 3.4 Popis pravděpodobných důsledků výše uvedených výpadků podle jednotlivých scénářů Výpadek jednotlivých přeshraničních bodů nemá dopad na zásobování ČR, ale ovlivní zásobování Německa, případně Polska. Jediné možné riziko pro zásobování ČR zemním plynem by nastalo, pokud by došlo k současnému výpadku dodávek přes HPS Lanžhot a HPS Hora Svaté Kateřiny. Tento scénář je však vysoce nepravděpodobný. Tabulka č. 16 - Výpadky infrastruktur a jejich důsledky Výpadek infrastruktury HPS Lanžhot HPS Hora Svaté Kateřiny HPS Brandov HPS Waidhaus HPS Český Těšín PZP Uhřice PZP Dolní Dunajovice PZP Háje PZP Lobodice PZP Štramberk PZP Třanovice PZP Tvrdonice Důsledek Výpadek neohrozí zásobování plynem ČR ani v zimě Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR, pouze tranzit zemního plynu do Německa Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR pouze tranzit zemního plynu do Německa Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR, pouze tranzit zemního plynu do Polska Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, výpadek jednoho zásobníku plynu neovlivní zásobování ČR zemním plynem, a to jak v letním, tak ani v zimním období. Problém by mohl nastat pouze v případě současného výpadku PZP Lobodice, Štramberk a Třanovice. V případě tohoto kombinovaného výpadku by nebylo možné plně zásobit oblast Severní Moravy (v případě nejvyšší zimní spotřeby by 32
v tomto regionu mohlo chybět až 38% množství denní spotřeby). Tato situace je však krajně nepravděpodobná. V návaznosti na přerušení dodávek zemního plynu v lednu 2009 a z důvodu připravenosti plynárenství České republiky na možné opakování přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu do západní Evropy bylo uloženo prověření připravenosti nových mechanismů vyhlašování a činností dotčených subjektů ve stavu nouze v plynárenství v souladu s vydáním vyhlášky č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství. 3.5 Cvičení simulovaného stavu nouze Při vyhlášení sedmého odběrového stupně pro přerušení dodávky plynu dne 31. 10. 2014 je dosažená úspora spotřeby zemního plynu v ČR ve stavu vyhodnocování. 4. Opatření, objemy a kapacity nutné z hlediska splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky a jejich harmonogram 4.1 Preventivní opatření ke snížení zjištěných rizik Identifikovaná rizika (viz bod 3.3) jsou vysoce nepravděpodobná, neboť by musela nastat současně, aby měla dopad na zásobování zákazníků. Z analýzy vyplývá, že by musely nastat současně nejméně tři nepříznivé okolnosti, tj. výpadek největší infrastruktury, podstatné snížení těžby ze zásobníku plynu a to vše za nepříznivých klimatických podmínek, které by trvaly delší období. Jejich případnou avšak nízkou pravděpodobnost lze dále snížit několika možnými způsoby. U rizika současného výpadku HPS Lanžhot a HPS Hora Svaté Kateřiny se jedná o následující možná opatření: navýšení provozního objemu a těžebních kapacit podzemních zásobníků plynu na území ČR; reverzní tok plynu přes HPS Waidhaus; nebo kombinací výše uvedených možností. Opatřením ke snížení případného rizika současného výpadku PZP Lobodice, Štramberk a Třanovice bude výstavba plynovodu Moravia směrem na severní Moravu (viz Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2015-2024 zveřejněný na webových stránkách provozovatele přepravní soustavy, http://www.net4gas.cz/). Přerušení dodávek přes Slovensko (HPS Lanžhot) Vzhledem k reálným tokům plynu by toto přerušení dodávek mělo vliv pouze na dodávky do SRN a Francie, které však mají další zdroje a proto by takové přerušení dodávek nemělo závažný vliv na zásobování zákazníků v obou zemích. Situace se podstatně změnila po uvedení plynovodu Gazela do provozu v roce 2013, kdy je podstatné množství plynu do SRN dodáváno tímto plynovodem přes HPS Brandov a HPS Waidhaus a výpadek dodávek přes HPS Lanžhot je tedy pro zásobování SRN zcela marginální. Přerušení dodávek do Polska přes (HPS Cieszyn) Vzhledem k dodávanému množství cca 0,5 mld.m 3 /rok nejsou denní dodávky z České republiky do polské přepravní soustavy zásadní a pouze při dlouhodobějším přerušení dodávek by mohlo dojít na polské straně k omezení některých zákazníků. 33
Přerušení dodávek přes HPS Waidhaus do SRN Přes HPS Waidhaus je přepravováno významné množství plynu do jižního Německa a dále do Francie a to jak částečně z HPS Lanžhot, tak především z HPS Brandov a částečně z HPS Hora Sv. Kateřiny. V případě výpadku této infrastruktury by mohlo dojít, zvláště pokud by trval delší období, k potížím se zásobováním zákazníků v těchto zemích. Přerušení dodávek přes HPS Hora Sv. Kateřiny do SRN Historicky měl HPS Hora Sv. Kateřiny velký význam zejména pro zásobování východní části Německa v období, kdy bylo Německo rozděleno. Postupem doby se situace změnila, dnes jsou plynovody mezi HPS Hora Sv. Kateřiny a KS Olbernhau i HPS Hora Sv. Kateřiny a KS Sayda využívány obousměrně a umožňují i zásobování České republiky. Přerušení dodávek z Ruské federace po dobu 6 měsíců Při nejkritičtější variantě přerušení dodávek z RF do EU na dobu 6 měsíců (září 2014 únor 2015) lze konstatovat, že dodávky tuzemským zákazníkům plynem ze zásobníků lze bez jakéhokoli jiného importu zajistit pouze v případě regulace odběru plynu na úrovni stupně č. 10, tj. dodávce plynu pouze pro domácnosti, uplatněné od začátku období a to pouze v případě, že bude období s průměrnými teplotami. I v případě importu z neruských zdrojů je potřeba zavádět regulaci odběru plynu, i když na nižší úrovni. Taková situace by měla i značný negativní dopad na ekonomiku ČR. 4.2 Opatření k zajištění bezpečnostního standardu dodávek a) při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let Vzhledem k tomu, že v České republice docházelo k postupnému přepojování ze svítiplynu na zemní plyn v letech 1990 až 1995, existují statistiky spotřeby zemního plynu od roku 1995. Pro sedmidenní období poptávkových špiček při teplotě -14 C je stanoven bezpečnostní standard dodávky pro Českou republiku na denní hodnotu 47 982 tis. m 3, resp. 506 315 MWh. b) v období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dní, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let Období výjimečně vysoké poptávky po plynu nastává spíše krátkodobě a nikdy netrvalo déle než 10 dnů, v tomto období se pohybovala spotřeba mezi 50 až 57 mil.m 3 /den po dobu cca 10 dnů. Vzhledem k tomu, že spotřeba chráněných zákazníků činí v zimním období cca 35% celkové spotřeby, znamenalo by to zajištění bezpečnostního standardu ve výši 19,95 mil.m 3 /den. Takový objem je možno zajistit po dobu 30 dnů i při přerušení všech přeshraničních dodávek pouze těžbou z podzemních zásobníků plynu. c) v období v délce nejméně 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek: Takové období v České republice nikdy nenastalo, avšak ze zkušeností s přerušením dodávek plynu v lednu 2009 a následných simulačních cvičení je prokázáno, že pro zásobování 34
chráněných zákazníků za průměrných zimních podmínek postačují dodávky z podzemních zásobníků plynu, viz také bod b). 4.2.1 Možnosti zajištění bezpečnostního standardu jsou v České republice následující a) diverzifikace zdrojů plynu: Původní schéma 75 % dodávek plynu z Ruské federace a 25 % z Norska se po liberalizaci trhu výrazně změnilo. Stále více jsou využívány krátkodobé kontrakty na spotovém trhu EU, které v roce 2013 činily 33,6 %, dodávky ruského plynu 63,4 % a norského plynu 3 %. K diverzifikaci přepravních cest významně přispěly i plynovody Nord Stream a OPAL, na něž navazuje v České republice plynovod Gazela, který přepravuje cca 30 mld. m 3 plynu ročně a je na několika místech propojen s českou přepravní soustavou. b) uskladnění plynu v zásobníku plynu: Uskladnění plynu v podzemním zásobníku plynu je druhým nejdůležitějším opatřením na zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť kapacita všech podzemních zásobníků plynu v České republice dosahuje (bez zásobníku Dolní Bojanovice, který je propojen se slovenskou plynárenskou soustavou) 2,931 mld. m 3, což činí cca 37% celkové roční spotřeby. c) dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu: Obchodníci s plynem v České republice mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu s ruskými producenty do roku 2035 a s norskými producenty do roku 2017. d) zvýšení objemu těžby plynu: Zvýšení objemu těžby plynu není pro Českou republiku účinným nástrojem pro zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť domácí těžba se podílí pouze na cca 1,5-1,8 % na roční spotřebě zemního plynu. e) využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu: Vzhledem k dosavadní spolehlivosti v zásobování zemním plynem není tento způsob v České republice široce využíván. 4.2.2 Prokazování zajištění bezpečnostního standardu Operátorovi trhu s energií a Energetickému regulačnímu úřadu, který je pověřen jeho kontrolou a) u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu; b) u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území ČR potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do ČR; c) u diverzifikovaných zdrojů plynu potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do ČR; d) u zvýšení objemu výroby plynu potvrzením od příslušného výrobce plynu; e) dohodou o swapové operaci v návaznosti na nástroje podle písm. a) až d); f) potvrzením dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku přerušit. 35