Dokumentace podprogramu 1



Podobné dokumenty
Ministerstvo dopravy Odbor fondů Evropské unie

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

Příloha č. 1 - Přehled povinných příloh žádosti

Nový zákon o ochraně ovzduší

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Ministerstvo dopravy Odbor fondů Evropské unie

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy Mgr. Pavla Bejčková

Zaměření PO 2 OPŽP Základní principy hodnocení projektů

NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 11. května o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel

Nař í zení vla dy č. 173/2016 Sb., o stanovení za vazny čh zada vačíčh podmí nek přo veř ejne zaka zky na poř í zení silnič ní čh vozidel

Ing. Zdeněk Fildán PŘÍRUČKA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ PODLE ZÁKONA Č. 86/2002 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ

MŽP a podpora udržitelné a čisté mobility

Ing. Libor Špička. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0224(COD) Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

89. výzva Ministerstva životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

136. výzva Ministerstva životního prostředí

k č. 266/1994 Sb. Nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění nařízení vlády č. 295/2000 Sb.

Ostrava odbor ochrany ovzduší MŽP

Havlíčkovo náměstí 6189, Ostrava-Poruba, tel.: , PWR T 600. Technická specifikace. 600 kw Spalovací turbína

Možnost čerpání dotací na vytápění biomasou z OP ŽP

Zelená úsporám. Administrativní požadavky na zařazení kotlů do programu. Ing. Tomáš Poledník Odbor GIS - SFŽP ČR

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRO PROJEKTY PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zveřejněno dne

ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH. Ing. Miroslav Krob Řídicí orgán IROP. Praha

Ochrana ovzduší ve státní správě IX

Návrh obsahu studie proveditelnosti. Prioritní osa 2 OPŽP. Petr Honskus

OTÁZKY A ODPOVĚDI. Čeho se dotační program na výměnu kotlů týká?

Formuláře žádostí Programu 122D21 REGENERACE A PODNIKATELSKÉ VYUŽITÍ BROWNFIELDŮ A. PŘEDBĚŽNÁ ŽÁDOST. Jméno.. IČ DIČ...

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LVIII. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 2, oblast podpory 2.

Směrnice 2000/25/ES se mění takto: 1. V článku 1 se doplňuje nová odrážka, která zní: 2. V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí

Strojírenství a doprava. CNG v dopravě

Aktivity Ministerstva životního prostředí k omezení negativních vlivů dopravy na kvalitu ovzduší. Jiří Hromádko

Část 1 Obsah dokumentace podprogramu

Technická směrnice č Teplovodní kotle průtočné na plynná paliva do výkonu 70 kw

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vyhláška č. 312/2012 Sb. ze dne 21. září Předmět úpravy

Specifické podmínky programu veřejné podpory MODERNIZACE PLAVIDEL VNITROZEMSKÉ VODNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVY

USNESENÍ výboru pro životní prostředí z 33. schůze ze dne 28. dubna 2016

Dotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách

Národní akční plán čistá mobilita Strategie EK k čisté mobilitě

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

Znečištění ovzduší Doprava Jmk, Brno. J. Jedlička, I. Dostál

Často kladené dotazy. 1. Čeho se dotační program týká? 2. Kdo může o dotaci žádat

Specifické podmínky programu veřejné podpory MODERNIZACE PLAVIDEL VNITROZEMSKÉ VODNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVY

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 9/2014 Datum vydání:

A) MINISTERSTVO DOPRAVY

ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

MŽP odbor ochrany ovzduší

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc.

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Příloha č. 8 Energetický posudek

1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ).

KUPAX00PERQU Krajský úřad Pardubického kraje OŽPZ - oddělení ochrany ovzduší a odpadového hospodářství ROZHODNUTÍ

Výchozí legislativní situace

OPŽP šance pro finance obcím

Nový zákon o ochraně ovzduší a jeho dopady. Mgr. Libor Cieslar odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.2 Operačního programu Životní prostředí

IVECO BUS CNG technologie autobusech emisní normy Euro VI

Související ustanovení: 2 předmět daně; 6 sazby daně, snížení sazby daně; 16 odst. 5 lhůta pro registraci nového poplatníka 11 [ZAOKROUHLOVÁNÍ]

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

HLAVA I SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU 36

Příloha 1 Závazných pravidel programu 122D21 Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů FORMULÁŘE ŽÁDOSTÍ PROGRAMU 122D21 A.

/ SPEEDCHAIN

Nové požadavky na zpracování odborných posudků Seminář Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb.

A.1. PŘEDBĚŽNÁ ŽÁDOST PROJEKTU

PROGRAMY a PROJEKTY z pohledu auditora

KUPAX00PETHP Krajský úřad Pardubického kraje OŽPZ - oddělení ochrany ovzduší a odpadového hospodářství ROZHODNUTÍ

Dokumentace programu

Dokumentace programu

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Zkoušky paliva s vysokým obsahem HVO na motorech. Nová paliva pro vznětové motory, 8. června 2017

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ VÝBĚROVÉ KOMISE č. 1. Výběrová komise: Úspory energie, Výzva IV. Datum konání VK: , 10:00 hod.

Tisková konference při příležitosti zahájení programu 14. listopadu 2007, Praha T. Voříšek, J. Krivošík, SEVEn, o.p.s.

N á v r h. ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I

EKOMONITOR BRNO HRADEC KRÁLOVÉ

173/2016 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH

Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Aktuální stav Operačního programu Životní prostředí v prioritní ose 2

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

Aditiva TechenomicsNanoLub snižující emise výfukových plynů

Technická směrnice č kterou se stanovují požadavky a environmentální kritéria pro propůjčení ekoznačky

(Text s významem pro EHP)

DOLOŽENÍ OPRÁVNĚNÝCH VÝDAJŮ

Část 1 Dokumenty systému řízení přípravy a realizace akcí (projektů), vydávané správcem programu.

3. výzva pro rodinné domy - obecné informace

Zveřejněno dne

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/3/ES. ze dne 11. února 2004,

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší

Transkript:

Dokumentace podprogramu 1 1. Základní údaje podprogramu: identifikační údaje: Pořízení nízkoemisních pohonných a pomocných jednotek 2. Bilance potřeb a zdrojů financování podprogramu ISPROFIN S 05 270 3. Technicko ekonomické zdůvodnění cílů podprogramu a výše účasti SR na jeho financování Pořízení nízkoemisních pohonných jednotek Cíle podprogramu: Pořízení nízkoemisních pohonných jednotek včetně návazných prvků lodního pohonu tzv. remotorizace, jednoznačně přispěje ke zkvalitnění životního prostředí, a to formou snížením hodnot znečišťujících látek ve výfukových plynech ze spalovacích lodních motorů ( oxid uhelnatý, HC uhlovodíky a NOx oxidy dusíku) a snížením znečišťujících částic () ze spalovacích motorů. I přes skutečnost, že vodní doprava je nejvíce šetrná k životnímu prostředí ze všech druhů doprav a jako taková je i ve srovnání s ostatními druhy doprav nejméně energeticky náročná na instalovaný výkon pohonné jednotky a spotřebu pohonných hmot, je zřejmé, že lodní motory instalované na plavidlech ČR v 60-90 letech, kdy nebyly emise výfukových plynů plavidel žádným legislativním předpisem upraveny, a to ani na národní úrovni ani na úrovni Společenství, jsou z dnešního pohledu zastaralé a nemohou splňovat nově nastavené emisní kritéria (byť vztahující se pouze na nové motory). Ze statistických údajů získaných od provozovatelů vnitrozemské vodní nákladní dopravy ČR je zmapována situace týkající se průměrného věku plavidel pro modernizaci, resp. pro remotorizaci: průměrný věk tlačných remorkérů (dále jen TR) je 27 let průměrný věk pohonných jednotek instalovaných na těchto TR představuje 18,5 roku průměrný věk motorových nákladních lodí (dále jen MNL) je 36,5 roku průměrný věk pohonných jednotek instalovaných na těchto MNL je 29 let průměrný věk vlečných remorkérů (dále jen VR) je 53 let průměrný věk pohonných jednotek instalovaných na těchto VR je 23,5 roku Z výše uvedených průměrných hodnot stáří motorů na jednotlivých druzích plavidel v ČR jsou zřejmé důvody pro remotorizaci, jejímž primárním cílem je snížení negativního dopadu vodní nákladní dopravy na životní prostředí. Instalace nejnovějších lodních motorů na současná plavidla uvádí technický stav těchto plavidel do souladu s legislativou Společenství a ČR v oblasti emisí výfukových plynů plavidel. Nové nízkoemisní motory mají od výrobce garanci v podobě certifikace maximálních přípustných hodnot emisí výfukových plynů. Certifikát výrobce nízkoemisního motoru představuje indikátor, kterým je dosaženo souladu s vyhláškou Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů; současně musí být dosaženo souladu se směrnicí EP a Rady 97/68/ES ve znění pozdějších předpisů a souladu se směrnicí EP a Rady 2006/87/ES ve znění pozdějších předpisů, které definují max. přípustné hodnoty emisí výfukových plynů, HC, NOx a pevných znečišťujících částic pro nové a nově instalované lodní motory na plavidlech. Modernizovaná plavidla v rámci podprogramu 1 musí splnit hodnoty emisí výfukových plynů a pevných částic definovaných ve výše uvedených právních předpisech. 1

Pro lodní motory, které jsou instalovány na plavidlech neexistovala a neexistuje metodika jak změřit emise výfukových plynů. Metodika měření emisí lodních motorů, kterou popisuje směrnice 2004/26/ES se týká pouze měření motorů uchycených na stacionární zkušební stolici. Demontovat motory z plavidel pouze ke zjištění stávajícího stavu emisí jejich výfukových plynů je ekonomicky a technicky příliš náročné. Ve výše uvedených 60-90 letech existovaly jak v ČR tak i ve Společenství různé technické požadavky na vnitrozemská plavidla, ale až do roku 2004 nebyly emise výfukových plynů plavidel žádným závazným předpisem stanoveny. I přes skutečnost, že neexistuje metodika pro měření emisí výfukových plynů plavidel, resp. instalovaných motorů na plavidlech, je zřejmé, že emise z lodních motorů vyrobených v 60-90 letech nemohou dnes splňovat ani tehdejší případné příslušné normy, a to z důvodu opotřebení těchto pohonných jednotek, natož aby splňovaly současná emisní kritéria. Přínos nových motorů tedy nenaplňuje jen primární cíl remotorizace snížení negativního dopadu na životní prostředí, ale jako přidanou hodnotu přináší zvýšení konkurenceschopnosti nákladní dopravy realizované plavidly vnitrozemské vodní nákladní dopravy ve smyslu dnešní filozofie environmentally friendly a to s konkrétními nízkými hodnotami emisí výfukových plynů, NOx, HC a znečišťujících částic, které jsou garantovány výrobcem motoru formou certifikace. Na úrovni primárního cíle je skutečnost, že nové nízkoemisní lodní motory mají mimo nízkých hodnot, HC, NOx, také nižší produkci kysličníku uhličitého 2, který patří do kategorie skleníkových plynů. Remotorizace tak přispěje i k plnění Kjótského protokolu, který Společenství ratifikovalo v dubnu 2006 a zavázalo se tak ke snižování emisí plynů, které způsobují globální oteplování. Nové motory mohou mít v rámci remotorizace vyšší výkon v kw, ale zároveň nebudou mít vyšší spotřebu pohonných hmot než motory stávající (instalované na plavidlech) nebo nebudou mít vyšší spotřebu paliva na tunu přepravovaného nákladu. Celkové náklady na remotorizaci pohonných jednotek jsou 365 000 tis. Kč s realizací v letech 2008-2013. Pořízení nízkoemisních pomocných jednotek významně přispěje, stejně tak jako v případě výměny pohonných jednotek, ke snížení hodnot znečišťujících látek ve výfukových plynech a snížením znečišťujících částic do ovzduší ze zařízení, která zajišťují nezbytný provoz plavidla (spalovací motory, které pohání generátory na výrobu elektrické energie na plavidle, kompresory apod.). Z technické dokumentace jednotlivých motorů, resp. z dokumentu, ze kterého je evidentní, kdy byly tyto spalovací motory nejen vyrobeny, ale také instalovány na plavidla, bude zřejmá jejich potřeba výměny pro dosažení primárního cíle tohoto podprogramu pozitivního dopadu na životní prostředí snížením emisí výfukových plynů. Tyto pomocné motory, které pohání na plavidle nejrůznější technická a strojní zařízení mají v rámci svého mnohdy nepřetržitého provozu vysokou vytíženost a s tím související opotřebení. U nových spalovacích motorů, které na plavidle plní funkci pomocného motoru, rovněž výrobce garantuje nízké emise výfukových plynů certifikací. Certifikace představuje opět indikátor pro pořízení nových nízkoemisních spalovacích motorů, které zaručí nejen konkrétní nízké hodnoty, HC, NOx a, ale také soulad se současnou legislativou ČR a Společenství (vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, směrnice EP a Rady 97/68/ES ve znění pozdějších předpisů a směrnice EP a Rady 2006/87/ES ve znění pozdějších předpisů). Mimoto stejně jako při pořízení nízkoemisních pohonných jednotek, které mají vedle výše uvedených emisí výfukových plynů i nízké emise 2, naplňuje pořízení nízkoemisních pomocných motorů cíl Kjótského protokolu snižovat emise plynů, které způsobují globální oteplování. Celkové náklady na pořízení nízkoemisních pomocných agregátů jsou 45 000 tis. Kč s realizací v letech 2008-2013. 2

Parametry podprogramu: Parametry Měrné jednotky Množství/ks Tis. Kč Remotorizace Lodní pohonná jednotka do 310 kw 20 110 000 Remotorizace Lodní pohonná jednotka od 310 kw 30 255 000 Remotorizace Lodní nízkoemisní pomocná jednotka 90 45 000 Indikátory podprogramu: Společný indikátor pro pohonné a pomocné jednotky Systém měření Výchozí hodnota Cílová hodnota Zvýšení účinnosti lodní pohonné jednotky v závislosti na využití paliva Průběžné vyhodnocování y-x 3 Účinnost 3 % Indikátory emisí výfukových plynů a pevných částic pro nové spalovací pohonné jednotky: Zdvihový objem / netto výkon (SV / P) (litry na válec / kwh) SV < 0,9 a P 37 kw 5,0 7,5 0,40 0,9 SV < 1,2 5,0 7,2 0,30 1,2 SV < 2,5 5,0 7,2 0,20 2,5 SV < 5 5,0 7,2 0,20 5 SV < 15 5,0 7,8 0,27 15 SV < 20 a P < 3300 kw 5,0 8,7 0,50 15 SV < 20 a P 3300 kw 5,0 9,8 0,50 20 SV < 25 5,0 9,8 0,50 25 SV < 30 5,0 11,0 0,50 3

Indikátory emisí výfukových plynů a pevných částic pro nové spalovací pomocné jednotky (pro žádosti podané do 31/12/2010): Netto výkon (P) (kw) 18 P < 37 5,5 9,5 0,8 37 P < 75 5,0 8,3 0,4 75 P < 130 5,0 7,9 0,3 130 P 560 3,5 7,0 0,2 Indikátory emisí výfukových plynů a pevných částic pro nové spalovací pomocné jednotky (pro žádosti podané po 31/12/2010): Netto výkon (P) (kw) 19 P < 37 5,5 7,5 0,6 37 P < 75 5,0 4,7 0,4 75 P < 130 5,0 4,0 0,3 130 P 560 3,5 4,0 0,2 Příjemce podpory prokazuje správci programové dokumentace splnění cílových hodnot indikátorů. Jako univerzální indikátor pro lodní pohonnou jednotku (o libovolném výkonu) je nastavena indikace specifikující zvýšení účinnosti motoru, a to v závislosti využití paliva na výkon jednotky. Vztah y-x 3 [%] definovaný ve výchozí hodnotě pro indikátory obsahuje proměnnou X, která je vstupní hodnotou v podobě účinnosti motoru v závislosti využití paliva na výkon stávající jednotky; proměnná Y představuje hodnotu účinnosti nového motoru v závislosti využití paliva na výkon nově instalované jednotky. Rozdíl těchto dvou hodnot musí být minimálně roven nebo větší hodnotě tři (udávané v procentech). Proměnná X představuje konkrétní změřenou hodnotu daného spalovacího lodního motoru (lodní pohonné jednotky), který je instalovaný na plavidle (konstanta definovaná hodnotou jedna (1) pro hlavní pohonné jednotky, resp. hodnotou dvěstěpadesát (250) pro pomocné jednotky, se odečte od podílu měrné spotřeby motoru [g/kwh] a celkového výkonu motoru [kw]). Proměnná Y představuje hodnotu nového spalovacího lodního motoru, který je určen pro výměnu za stávající (postup měření je stejný jako pro X). Přínosem je minimálně tříprocentní navýšení výkonu lodní pohonné jednotky v závislosti na využití paliva oproti stávajícímu stavu. Dalšími indikátory jsou jednotlivé hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech, které jsou plně v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Pro modernizovaná plavidla v rámci podprogramu 1 (lodní pohonné a pomocné nízkoemisní jednotky) nesmějí emise, součet emisí HC+NOx a překročit hodnoty definované ve vyhlášce č. 223/1995 4

Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve směrnici EP a Rady 97/68/ES ve znění pozdějších předpisů a ve směrnici EP a Rady 2006/87/ES ve znění pozdějších předpisů). Hodnoty, HC+Nox, pro pomocné jednotky o nižším výkonu než 18 kw jsou shodné jako pro pomocné jednotky o výkonu 18 kw. Předpokládaná výše účasti státního rozpočtu na financování podprogramu: Maximální výše podpory může činit (při splnění stanovených podmínek) 49 % způsobilých nákladů. Strukturální fondy EU pokryjí 85 % z celkové podpory, a to za předpokladu, že 15 % z celkové výše podpory bude zajištěno národním financováním ze státního rozpočtu ČR. Celková podpora podprogramu Pořízení nízkoemisních pohonných a pomocných jednotek je 210 910 tis. Kč (z toho 10 010 tis. Kč představuje rezerva v nákladech ze strukturálních fondů EU) a celkové náklady podprogramu jsou 420 010 tis. Kč. Na základě Rozhodnutí o poskytnutí podpory plní správce rozpočtové kapitoly finanční závazky vyplývající z uvedeného rozhodnutí, tj. převádí finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na předfinancování projektů konečným příjemcům. Následně po ukončení projektu zasílá konečný příjemce podpory požadované doklady (zejména zaplacené faktury, výpisy z účtu a osvědčení o provedené práci) příslušnému řídícímu orgánu. Čerpání finančních prostředků dále upravuje Metodika finančních toků 2007-13, resp. část II. Strukturální fondy (http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008001001028). Způsobilé náklady: Způsobilými náklady schválenými EK v rámci tohoto podprogram jsou: pořízení nízkoemisních lodních pohonných jednotek 1 ; pořízení nízkoemisních pomocných agregátů; přímou související návazné prvky (např. převodovka) a náklady na montáž. Od způsobilých nákladů se odečítají tyto provozní přínosy: a) tržní cena stávajícího motoru na plavidle; odhad tržní ceny bude doložen znaleckým posudkem soudního znalce, b) provozní přínosy (úspory) vyplývající z nižší spotřeby paliva během prvních 5 let provozu, c) provozní přínosy (zvýšené čisté příjmy u jednotlivých plavidel) v důsledku zvýšení obrátkovosti plavidla, d) veškeré další provozní přínosy, jako např. nižší náklady na údržbu (nižší náklady na opravy). Vzhledem ke skutečnosti, že údaje uvedené pod písmeny b)-d) nelze při podání žádosti o poskytnutí podpory předem kvantifikovat, předloží každý příjemce pro konkrétní plavidlo, jež má být modernizováno, znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem, obsahující kalkulaci provozních přínosů dle písmen b-d) které by za uplynulých 5 let před podáním žádosti o podporu vznikly, pokud by na modernizovaném plavidle byly instalovány nízkoemisní pohonné jednotky. Tyto provozní přínosy budou odečteny od způsobilých nákladů. Projekty s podporou v rámci tohoto podprogramu nezačnou dříve, než příjemce podpory požádá o podporu Ministerstvo dopravy ČR. Příjemce podpory předloží čestné prohlášení o skutečnosti, že modernizace plavidla nezačala dříve, než byla podána žádost o podporu. 1 Nové instalované pohonné jednotky nebudou mít vyšší spotřebu paliva než stávající nebo nebudou mít vyšší spotřebu paliva na tunu přepraveného zboží (tzn. na stálé množství přepravy nákladu bude spotřeba paliva stejná nebo nižší) 5