Dobrušsko v pravěku ve světle archeologických sbírek (Nejstarší památky lidské činnosti v Dobrušce a okolí) Úvod Nejstaršími dějinami se zabývá prehistorie a jednou z jejích pomocných věd je archeologie. Co všechno vůbec obsahuje? V podstatě jde o určitý způsob pohledu na dávno minulý svět pomocí analýzy materiálních nálezů, jež po sobě zanechaly minulé kultury. Tyto archeologické prameny, pozůstatky a stopy činnosti člověka (mezi nimiž pochopitelně chybí písemnosti) jsou dochovány převážně pod povrchem země. Jde například o pohřebiště, sídliště, depoty, poklady a ojedinělé náhodné nálezy, objevené při orbě, stavební činnosti nebo terénních úpravách. Aby byl podán co nejvšestrannější obraz dějinného vývoje, musí archeologie (v našem případě prehistorická archeologie) využívat i výsledků bádání jiných vědních oborů, mineralogie, botaniky, paleontologie, antropologie, ale například i jazykovědy a dalších. Pro datování nebo vyhledávání objektů v terénu pak fyziky, chemie, geologie, ba dokonce i astronomie. Nejstarším obdobím lidských dějin je paleolit starší doba kamenná. Ve východních Čechách, tedy i v našem regionu, lze předpokládat výskyt našich pravěkých předchůdců lovců zvěře a sběračů přírodní potravy již asi před 300.000 lety. Konec starší doby kamenné datujeme do doby asi 8.000 let před naším letopočtem. V mezolitu (střední doba kamenná, 8.000 až 6.000 let před naším letopočtem) doznívá v projevech hmotné kultury paleolit, ale v hospodářství se již formuje přechod 1
k následujícími neolitu. V našem regionu je doloženo několik mezolitických nalezišť. Neolit a eneolit (mladší a pozdní doba kamenná, 5.500 až 2000 let před naším letopočtem) je obdobím, kdy se objevují první zemědělci. U nás jsou tato období doložena častými nálezy broušených kamenných nástrojů, a to jak v Dobrušce samotné, tak i v blízkém okolí. Z doby bronzové a železné (1.900 až 400 let před naším letopočtem) se zde nacházejí mohylová pohřebiště, hradiště i četné jednotlivé nálezy. Paleolit starší doba kamenná Nejstarší a zároveň nejdelší úsek dějin vývoje člověka a společnosti nazýváme paleolitem. Po celé toto období zůstává neměnný způsob obživy (sběr přírodní potravy a lov zvěře), přesto však dochází k postupnému vývoji a zdokonalování používaných nástrojů. Na archeologických nálezech můžeme sledovat i postupnou a stále výraznější specializaci těchto lidských výrobků. Dlouhé období paleolitu se dělí na kratší časové úseky vývoje lidského druhu, reprezentované různými kulturami, v nichž jsou typické artefakty jako pěstní klíny, sekáče, drasadla, hroty, úštěpy apod. Za jeden z nejstarších artefaktů nalezených v našem regionu považujeme jednostranný hrotitý valounový sekáč z Českého Meziříčí. Jde o náhodný jednotlivý povrchový nález v okolí Bílého kopce u Českého Meziříčí. Nález učinil pan Němeček asi v roce 1960. Jeden z významných českých archeologů 20. století, Dr. Karel Žebera, který se zvláště zasloužil o poznání paleolitu ve východních Čechách, jej zařadil do heidelbergienu. Časově to představuje neuvěřitelných 300.000 let stáří, do- 2
bu, kdy zde pravděpodobně žila populace lidí předneandertálských. Své poznatky publikoval Žebera v časopise Nejstarší památky lidské práce z Čech v roce 1969. Od Českého Meziříčí pocházejí i další artefakty z kultur středního a mladého paleolitu. Některé z nich vědecky zhodnotil a popsal Dr. Slavomil Vencl v Archeologických rozhledech v roce 1977. Valounová industrie je typickým představitelem starého paleolitu. Dr. Vencl upozornil na to, že datování ojedinělých povrchových nálezů valounové industrie je komplikované a nemůžeme zatím bezpečně říci, do kterých kultur nalezené předměty patří. Pojem valounová industrie nelze mechanicky chápat jako nejstarší kulturu kamenných nástrojů, protože se leckde udržela až do neolitu a její výroba byla často podmíněna přístupem k surovině. Nedaleko Dobrušky, asi 1 km za Křovicemi směrem k Novému Městu nad Metují, se nacházela Vlčkova cihelna. Nyní o ní můžeme mluvit jako o ztracené archeologické lokalitě, protože je vyplňována skládkou odpadků. V hliništi bývalé cihelny a v blízkém okolí bylo nalezeno několik desítek artefaktů z období, sahajících až do paleolitu. V červnu 1960 zde nalezli dělníci při těžbě hlíny v hloubce asi 5 metrů (podle sdělení cihlářského mistra Josefa Petra) mamutí kel, kosti a několik otlučených křemenných valounů. Nálezy Jana Klena z okolí lužických mohylníků u Semechnic, datované do středního paleolitu, a z Valu u Dobrušky, o kterých se zmiňuje v publikaci Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách Slavomil Vencl, se nedochovaly. 3
Výběr valounové industrie, nalezené v Dobrušce a okolí U valounové industrie všeobecně, ale hlavně u jednotlivých povrchových nálezů mají i největší odborníci problémy se zařazením do jednotlivých archeologických period. Při návštěvě dobrušského muzea v roce 1987 odborně posoudili Dr. Vencl a Dr. Fridrich (specialista na valounovou industrii) část Klenovy sbírky, obsahující valounovou industrii. Vyslovili domněnku, že některé nálezy jsou možná pseudoartefakty, tedy výtvory přírody, nikoliv lidských rukou. V Dobrušce a blízkém okolí je několik lokalit, kde Klen nacházel valounové artefakty, které lze zařadit do paleolitu. Pravděpodobně nejde o nejstarší paleolitické období, ale o paleolit střední. Naleziště (Užité zkratky: L lokalita; O další okolnosti nálezu; U uložení; E evidence; K určení kultury) Mělčanský kopec u Dobrušky 01. Oboulící sekáč z běložlutého křemene, 152x115x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nalezl 8.6.1962 J. Klen, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8254, K: paleolit 02. Valounový klínek z bílého křemene s rezavými skvrnami, 99x60x27 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8264, K: paleolit 03. Valounový nástroj z našedlého křemene, 85x71x86 mm, L: Mělčanský kopec, O: nelezl 8.7.1972 J. Klen, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8253, K: paleolit 4
04. Valounový chopper (sekáč) z bělošedého křemene s narezlými skvrnami, 97x73x67 mm, L: Mělčanský kopec nad Petráňovou zahradou, O: nalezl 30.6.1968 J. Klen, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8267, K: paleolit 05. Hranolovitý valounový nástroj z hnědého kamene, 97x74x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8252, K: paleolit 06. Valounový nástroj z šedohnědého křemene, 97x60x42 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8261, K: paleolit 07. Valounová industrie z hnědobílého křemence, 119x74x36 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 22.5.1966, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8401, K: paleolit 08. Valounová industrie z načervenalého křemence, 80x77x47 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 23.8.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8406, K: paleolit 09. Valounová industrie z hnědého křemene, 151x86x61xmm, L: Mělčanský kopec vedle lesíka k zahrádkám, O: nález J. Klena z 31.1.1971, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8410, K: paleolit 10. Valounová industrie z nažloutlého křemence, 109x62x38 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 18.4.1976, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8402/1, K: paleolit 5
11. Valounová industrie z nažloutlého křemence, 94x61x27 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 18.4.1976, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8402/2, K: paleolit Novoměstský kopec v Dobrušce 01. Trojúhelníkovitý pěstní klín z bílého křemene s rezavými skvrnami, 105x86x43 mm, L: Novoměstský kopec, O: nález J. Pultara z 60. let 20. století, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8257, K: paleolit 02. Valounový nástroj (pěstní klín?) z bílošedého křemene, 146x100x69 mm, L: Novoměstský kopec, O: bližší okolnosti chybí, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8256, K: paleolit 03. Valounová industrie z hnědobílého křemence, 72x64x32 mm, L: Novoměstský kopec, O: bližší okolnosti chybí, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8409, K: paleolit 04. Chopper (sekáč) z našedlého křemene s rezavými skvrnami, 86x70x72 mm, L: Novoměstský kopec, O: bližší okolnosti chybí, K: paleolit Domašínský kopec u Dobrušky 01. Drobnější valounový nástroj z bílého křemene s hnědými skvrnami, 57x56x44 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 10.3.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8268, K: paleolit 6
02. Valounová industrie z bílého křemene, 60x53x38 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 3.11.1968, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8405/1, K: paleolit 03. Valounová industrie z načervenalého křemene, 92x73x50 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 3.11.1968, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8405/2, K: paleolit 04. Valounová industrie z hnědého kamene z černými skvrnami, 90x78x34 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8404, K: paleolit 05. Valounová industrie z hnědého kamene, 57x32x14 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/1, K: paleolit 06. Valounová industrie z bílého křemene s rezavými místy, 44x39x31 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/2, K: paleolit 07. Valounová industrie z šedohnědého kamene, 62x43x22 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/3, K: paleolit 08. Valounová industrie z červenohnědého kamene, 87x52x24 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/4, K: paleolit 7
09. Valounová industrie z hnědočerveného kamene, 66x59x16 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/5, K: paleolit 10. Valounová industrie z bílošedého kamene, 53x50x19 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/6, K: paleolit 11. Pěstní klín hnědý kámen s bílou patinací, 110x87x34 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 19.4.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8397/1, K: paleolit 12. Úštěp z hnědavého kamene s šedomodrým povrchem, 70x48x15 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 19.4.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8397/2, K. paleolit 13. Úštěp hnědobílého kamene (retušovaný?), 29x29x16 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 19.4.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8397/3, K: paleolit Hlaváčkova zahrada jatka 01. Valounový sekáček z bílého křemence, 34x30x27 mm, L: zastavěná lokalita bývalá Hlaváčkova zahrada, O: nález J. Klena z 4.6.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8251, K: paleolit 8
02. Drobný valounový nástroj z bílého křemene s rezavými skvrnami, 54x45x28 mm, L: zastavěná lokalita u jatek, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8271, K: paleolit 03. Drobný valounový nástroj z bílého křemence s hnědými skvrnami, 47x44x27 mm, L: zastavěná lokalita u jatek, O: nález J. Klena z 25.5.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8270, K: paleolit 04. Valounový sekáč z nažloutlého křemence, 102x84x55 mm, L: zastavěná lokalita mezi karosárnou a Hlaváčkovou zahradou, O: nález J. Klena ze 17.6.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8273, K: paleolit 05. Pěstní klín z nažloutlého kamene s hnědožlutou bází, 92x91x57 m, L: zastavěná lokalita u Hlaváčkovy zahrady, O: nález J. Klena z 3.12.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8272, K: paleolit 06. Drobný valounový nástroj z bílého křemence s hnědě rezavými skvrnami, 48x42x27 mm, L: zastavěná lokalita u jatek, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8269, K: paleolit 07. Valounová industrie z bílého křemene s rezavými místy, 59x57x24 mm, L: zastavěná lokalita za Skočdopolovými, O: nález J. Klena z 11.9.1973, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8398, K: paleolit 08. Valounová industrie z bíle hnědavého křemene, 58x47x26 mm, L: zastavěná lokalita od karosárny smě- 9
rem k Hlaváčkově zahradě, O: nález J. Klena z 9.5.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8408, K: paleolit 09. Valounová industrie z bíle hnědavého křemene, 62x42x20 m, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 16.4.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8400/1, K: paleolit 10. Valounová industrie z bíle hnědavého křemene, 62x45x23 mm, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 16.4.1967, U. muzeum Dobruška, E: 1 A 8400/2, K: paleolit 11. Valounová industrie z nahnědlého křemence, 99x76x30 mm, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 1.6.1969, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8411/1, K: paleolit 12. Valounová industrie z bíle hnědého křemence, 52x48x29 mm, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 1.6.1969, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8411/2, K: paleolit Náhodné nálezy z jiných lokalit (výběr) 01. Valounový sekáč z bílého křemene s nažloutlým povrchem, L: Dobruška - Dolce za gymnáziem, O: nález J. Klena z 24.6.1973, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8275, K: paleolit 02. Křemenný hrot z načervenalého kamene, 62x40x15 mm, L: Dobruška u silnice k Domašínu, O: nález J. 10
Klena z 1.7.1962, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8407, K: paleolit 03. Valounový sekáč z rezavě bílého křemene, 132x110x53 mm, L: Rohenice, O: bližší okolnosti nejsou známy, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8266, paleolit 04. Pěstní klín z bílého křemene, 90x80x62 mm, L: České Meziříčí, od hřbitova k Bílému kopci, O: nalezeno 9.4.1978, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8260, K: paleolit 05. Jehlanovitý valounový nástroj z bílého křemene s rezavými skvrnami, 60x60x32 mm, L: České Meziříčí, od hřbitova k Bílému kopci, O: nález z 9.10.1978, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8258, K: paleolit 06. Oboulící sekáč, 89x58x61 mm, L: České Meziříčí, od hřbitova k Bílému kopci, O: nález z 9.10.1978, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8259, K: paleolit 07. Valounová industrie z hnědavého křemene, L: Val u Dobrušky, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8413, K: paleolit 08. Valounová industrie z bílého křemene, 4 kusy, L: Dobruška bývalá cesta Obecnice k Provozskému rybníku, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8412/1-4, K: paleolit 09. Valounový sekáč z bílého křemene s rezavými skvrnami, L: Hřibiny Vrcha, O: bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8265, K: paleolit 11
Byl v Dobrušce neandertálec? V období před 150.000 až 40.000 lety žil v Čechách hominid druhu Homo sapiens neanderthalensis. V době meziledové Riss Würm a v době ledové časného Würmu se tento druh vyskytuje na sídlištích či spíše tábořištích, která jsou častěji pod širým nebem než v jeskyních. Tito hominidé znali již oheň a svým robustním tělem byli dobře připraveni pro drsné přírodní podmínky doby ledové. Hmotná kultura, kterou tito lovci a sběrači vytvořili, se všeobecně nazývá moustérién. Některé nálezy z Mělčanského či Domašínského kopce by mohly pocházet z této doby, dosvědčovaly by tedy pobyt člověka neandertálského. Možná, že případné budoucí nálezy nebo archeologické sondy tyto předpoklady potvrdí a upřesní výskyt sídliště či tábořiště této zajímavé vyhynulé větve lidského rodu v Dobrušce. Při jedné terénní prospekci na Mělčanském kopci za účasti archeologů Dr. Vencla a Dr. Fridricha a autora této publikace, která se uskutečnila v osmdesátých letech minulého století, pronesl Dr. Fridrich zajímavou úvahu: Tato dobrušská kotlina mohla být v dřívějších dobách pravděpodobně mokřištěm, nebo alespoň močálem, kam se chodila napájet lovná zvěř. Tím tato krajina vytvářela podmínky pro pobyt našich pravěkých předchůdců lovců. Mladý paleolit aurignacien Ve starším období mladého paleolitu, zhruba před 35.000 až 25.000 lety, byl prostor od Francie až po Kavkaz obýván lidem kultury aurignaciénské. 12
Z našeho regionu lze do tohoto období zařadit nálezy Jana Němečka u Českého Meziříčí (hon 12/2, 10, 13/1 3; publikoval Dr. Vencl v Archeologických rozhledech v roce 1977). Převážná část nálezů z bíle až krémově patinovaného pazourku s místy rozpadávajícím se povrchem vyčnělé škrabadlo, rydlo, čepele, drobné úštěpové jádro náleží rámcově do časné fáze raného paleolitu. Dle Dr. Vencla patří dále do tohoto období s určitými výhradami nálezy Klenovy a Kujalovy na poli severovýchodně od dobrušského gymnázia. Rovněž tyto nálezy odborně popsal a publikoval Dr. Vencl v Archeologických rozhledech v letech 1977 a 1982. Ani nálezy z Českého Meziříčí, ani nálezy z Dobrušky se však bohužel nedochovaly, takže lze čerpat pouze z uvedených písemných zdrojů. Na možnost zařazení do aurignacienu ukazují nálezy Jana Klena v Ohnišově z roku 1947. Jde o tři lehce patinované pazourkové artefakty, pocházející z lokality V Záboří na levém břehu Ohnišovského potoka. Zachovala se pouze masivní pazourková čepel dlouhá 83 mm, se dvěmi vruby na pravé straně a s retuší na straně levé, která se nachází v soukromé sbírce. Mladý paleolit magdalénién Na sklonku würmské doby ledové, v období před 15.000 až 10.000 lety se ze západní do střední Evropy rozšiřuje lid kultury magdalénské. Lid, který proslul svými nástěnnými malbami a rytinami v jeskyních ve Španělsku a ve Francii. Soubor 41 kusů patinovaných pazourkových artefaktů, který je uložen v dobrušském muzeu, pochází 13
z Náchoda Plhova a Dr. Vencl jej zařadil do magdalénské kultury. Původně byl v odborné literatuře publikován Dr. Skutilem v roce 1952 a zařazen do aurignacienu. Předměty nalezl v roce 1937 zahradník Arnošt Mojžíš při drenážních pracích na parcele č. 439 v poloze Na Sádkách. Značnou část nálezu získal později od Mojžíše Jan Klen pro svou sbírku, která se po jeho smrti dostala do dobrušského muzea. I když se nejedná přímo o Dobrušsko, je třeba se o této nedaleké lokalitě zmínit, protože je jedním z prvních dokladů z tohoto období v této části východních Čech. Výběr magdalénské pazourkové industrie 01. Čepelovitý odštěpek, délka 33 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8231 02. Čepelovitý odštěpek, délka 33 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8220 03. Dvojitý silný vrták (jeden hrot druhotně odlomen), délka 16 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8204 04. Čepelovitý odštěpek, délka 51 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8207 05. Úštěpek jemně vrubovitě retušovaný, délka 21 mm, L: Náchod Plhov, parcela 439, poloha V sádkách, O: 14
nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8218 06. Široká čepel oběžně retušovaná, délka 44 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8209 07. Klínovité rydlo, délka 32 mm, L: Náchod Plhov, parcela 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8234 08. Čepelovitý odštěpek, délka 32 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8225 09. Zlomek jemně retušované čepele, délka 21 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8224 10. Zlomek jemně retušované čepele, délka 24 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8216 11. Pyramidální jádro s negativy úštěpů, výška 52 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E. 1 A 8242 15
12. Hranolovité jádro s negativy čepelek, délka 42 mm, L: Náchod Plhov, parcela č. 439, poloha V sádkách, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8244 Mezolit střední doba kamenná Mezolit představuje kulturně i hospodářsky závěr paleolitu. Jde vlastně o pokračování paleolitu za změněných podmínek. Toto období začíná zhruba 8.000 let před naším letopočtem a končí asi 5.500 let před naším letopočtem. Mezolitická sídliště se nacházejí v různých prostředích, u nás hlavně na březích řek a jezer, nebo na vyvýšených místech s výhledem na okolí. Mezolitická společnost se skládala z menších skupinek, které se sezónně pohybovaly v nevelkém prostoru. Obydlí nebyla s ohledem na kočovný způsob života a celkem příznivé podnebí budována nikterak důkladně. Typickými artefakty jsou pro mezolit geometrizované mikrolity: trojúhelníčky, trapezovité nástroje, segmenty, různotvará drobná škrabadla, méně často rydla a retušované úštěpy. Vesměs šlo o součást skládaných ostří řezných nástrojů, jejichž dřevěné nebo kostěné násady se nedochovaly. V mezolitu se již objevily rozmanité výrobky ze dřeva a kůry (lodě, lyže, sáňky), které se zachovaly v rašeliništích severní Evropy. Nevelký soubor mezolitických artefaktů v dobrušském muzeu, které se podařilo identifikovat, je součástí Klenovy sbírky a ukazuje na jedno pravděpodobné osídlení v Dobrušce. Prostor, odkud předměty pocházejí, je za mostem v Opočenské ulici, v místech bývalého zahradnictví a benzinové čerpací stanice. 16
Z archeologického hlediska jde o lokalitu, která je naprosto zničená a pro případné archeologické zkoumání zcela nevyužitelná. Charakter podloží a topografická poloha lokality při soutoku Zlatého potoka a vodního toku, vytékajícího z rybníku Drňák, však dobře odpovídá nárokům mezolitických lidí. V létech 1948 1949 zde při práci v písčité půdě nacházel zahradnický pomocník Dědek artefakty, které předával Janu Klenovi, čímž vznikl tento soubor. Výběr mezolitické industrie odborně popsal a zhodnotil Dr. Vencl v článku Mladopaleotické a mesolitické osídlení v Dobrušce, který publikoval v Archeologických rozhledech v roce 1982. Druhá pravděpodobná lokalita mezolitického osídlení v Dobrušce se nachází v Dolcích za dobrušským gymnáziem. Dr. Vencl poukazuje na pravděpodobnost mezolitu ve výskytu šedomodrého rohovce (jedenáct artefaktů šedomodrého rohovce původem z východočeské křídy se vyskytuje jen v kontextu mezolitických industrií v oblasti mezi Ústím nad Orlicí a Pardubicemi). Bohužel se tyto nálezy a několik dalších, jako např. trojúhelníček z bělošedého pazourku, nedochovaly. Rovněž místo nálezu není přesně udané a je možné, že některé artefakty pocházejí z lokality napravo od gymnázia, tj. dnešní ulice Karla Michla. Tento prostor za Koubovými byl dříve nezastavěný a jak Jan Klen, tak jeho spolupracovník pan Kujal zde nacházeli některé artefakty. Výběr mezolitické industrie 01. Trapéz s vrubovou retuší ventrálně na širším ostří ze světle hnědého pazourku, délka 12 mm, L: Dobruška Opočenská ul., O: nález p. Dědka při práci v bývalém 17
zahradnictví v letech 1948 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/1 02. Zlomek čepelky ze světle šedého pazourku, délka 16 mm, L: Dobruška Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/2 03. Drobná čepelka z nažloutlého neprůhledného silexu (pazourku?) místy retušovaná, délka 24 mm, L: Dobruška Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/3 04. Nepravidelný úštěp z drobného pazourkového jádra se strmou retuší, délka 28 mm, L: Dobruška Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/4 05. Odštěpek z pazourku příčně i bočně vrubovitě retušovaný, délka 19 mm, L: Dobruška Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/5 06. Drobné odštěpky (mikrolity), L: Dobruška Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 1949, U:,muzeum Dobruška, E: 1 A 11148/1-11 Neolit a eneolit mladší a pozdní doba kamenná V mladší době kamenné neolitu, asi 5.500 let před naším letopočtem, došlo k přechodu od neproduktivního hospodářství k výrobě potravin. Hlavní součástí 18
tohoto procesu, který také nazýváme neolitickou revolucí, bylo vyšlechtění kulturních rostlin a domestikace chovných zvířat. Změněný způsob života si vyžádal vznik nových nástrojů. Postupným přechodem do pozdní doby kamenné eneolitu (asi 4.000 až 2.000 let před naším letopočtem) dochází ke zdokonalování nástrojů denní potřeby, ale hlavně pak k zásadní změně, kdy muž chovatel dobytka, oráč, lovec a ochránce společného majetku zaujal vůdčí postavení ve výrobě a tím i ve společnosti. Z tohoto období nebylo v našem regionu zatím nalezeno žádné sídliště, ani keramika. Ale důkazem, že zde žili lidé, jsou poměrně časté nálezy broušených kamenných nástrojů. Broušená kamenná industrie Dobruška a okolí Soubor 22 artefaktů, nalezených a shromažďovaných ve 20. století, se skládá z Klenovy sbírky, sbírky J. Petra z Mělčan a doplňují jej pozdější nálezy V. Krejcara z Valu u Dobrušky. 01. Tesla z černého kamene zhruba obdélníkového tvaru s jedním rohem odlomeným, 89x36x22 mm, provrt o průměru 18 24 mm, L: Dobruška Poddomí, O: nález učitele J. Kohoutka ve sklepě p. Rejzka v roce 1919, U: soukromá sbírka, K: mladší neolit 02. Týlní část sekeromlatu z šedozelené břidlice přeraženého v otvoru, 80x54x45 mm, L: Dobruška, O: bez dalších nálezových okolností a dat, U: soukromá sbírka, K: neolit eneolit 19
03. Dolní část klínku z prahorní tmavé břidlice, 98x44x22 mm, L: Dobruška ul. Karla Michla, lokalita Za Koubovými nyní zastavěná, O: nález V. Kujala v červenci 1967, U: soukromá sbírka, K: neolit eneolit 04. Tesla z černavého kamene, 138x61x33 mm, provrt o průměru 24 27 mm, L: Dobruška potok Brtva pod Kohoutkovou strání, O: nález p. Lhotského ml. po jarní povodni v roce 1944, U: soukromá sbírka, K: ml. neolit 05. Zlomek dolní části sekerky z šedozelené břidlice, břit pečlivě vybroušen, L: Dobruška Dolce na Huškově poli, O: nález J. Klena z roku 1954, U: soukromá sbírka, K: neolit eneolit 06. Masivní sekeromlat z tvrdé světlé šedozelené břidlice, 197x64x52 mm, provrt o průměru 24 27 mm, L: Dobruška Na Kamínku u stezek, mezi Adastem a Pulickou cihelnou u travnaté cesty, O: nález p. Tošovského při dobývání řepy v roce 1960, U: soukromá sbírka, K: ml. neolit 07. Tesla (kladívko?) se železným kroužkem o síle 5 mm v otvoru, 88x49x23 mm, provrt o průměru 18 mm, L: Dobruška, O: artefakt pochází z dobrušské měšťanské školy, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8414, K: neolit eneolit 08. Týlní část mlatu přeraženého v otvoru z tmavě šedé až zelené břidlice, 54x35x34 mm, provrt o průměru asi 20 mm, Dobruška Jiráskova čtvrť na zahradě knihaře 20
Ševce, O: nález p. Ševce z roku 1923, U: soukromá sbírka, K: neolit eneolit 09. Zlomek tesly z tmavě šedé břidlice, 32x64x18 mm, provrt o průměru asi 24 mm, L: Dobruška Dolce, asi 40 m od hřiště gymnázia, O: nález J. Klena z 15.5.1960, U: soukromá sbírka, K: neolit eneolit 10. Zlomek kopytovitého klínku z černého kamene, velice pečlivě vybroušeného, zaoblené boky, 51x20x18 mm, L: Dobruška, O: bez bližších okolností a dat, U: soukromá sbírka 11. Klínovitá sekerka ze zelené břidlice, hnědě patinovaná, 91x38x21 mm, L: Dobruška Mělčany, Dvořákův písník, O: nález V. Vodáka z roku 1923, U: soukromá sbírka, K: neolit 12. Kladivovitý mlat z šedé břidlice, přeražený v otvoru s velmi hladkým povrchem, 89x59x32 mm, provrt o průměru 23 mm, Dobruška Mělčany, na poli nad cestou k Mělčanům a rybníku Drňáku, O: nález J. Petra někdy z let 1950 1970, U: soukromá sbírka, K: eneolit 13. Mlat (sekeromlat) s velmi hrubým provrtem, šedá břidlice, na bazální straně uražený materiál, pravděpodobně jde o nedodělaný a při výrobě zničený artefakt, 92x62x28 mm, provrt o průměru 17 mm, L: Dobruška Mělčany, na poli mezi domem J. Petra a Zlatým potokem, O: nález J. Petra někdy z let 1950 1970, U: soukromá sbírka, K: eneolit 21
14. Trojúhelníkovitý sekeromlat oboustranně vrtaný s hrubým povrchem, na bazální straně uražený materiál, pravděpodobně jde o nedodělaný a při výrobě zničený artefakt, 150x97x45 mm, provrt o průměru 32 mm, L: Dobruška Mělčany, na poli mezi domem J. Petra a Zlatým potokem, O: nález J. Petra někdy z let 1950 1970, U: soukromá sbírka, K: eneolit 15. Zlomek sekeromlatu z šedozelené břidlice přeražený v otvoru, sekundárně přebroušen na klínek, 138x29x29 mm, provrt o průměru asi 20 mm, L: Dobruška Křovice na poli mezi cihelnou a Křovicemi, O: nález p. Vlčka ml., U: soukromá sbírka, K: neolit eneolit 16. Tesla s odraženou částí týlu šikmo přes provrt, šedozelená břidlice, provrt silně kónický, 129x62x38 mm, provrt o průměru 23 29 mm, L: Dobruška Křovice, dno hliníku Vlčkovy cihelny, O: nález p. Vlčka st. z roku 1922, U: soukromá sbírka, K: neolit 17. Zlomek sekeromlatu z šedozelené břidlice, přeražený v otvoru, břitová část dokonale vybroušena, 66x51x38 mm, L: Dobruška Pulice na poli asi 150m za Koubovými směrem k Halínu, O: nález V. Kujala z 16.3.1963, U: soukromá sbírka, K: neolit eneolit 18. Trojúhelníkovitý podlouhlý sekeromlat z šedé břidlice s odlomenou částí týlní plochy, 126x49x25 mm, provrt o průměru 21 24 mm, L: Dobruška Běstviny, les Halín ve školce u Bílé cesty, O: nález p. Fléglové z roku 1930, U: soukromá sbírka, K: neolit 22
19. Trojúhelníkovitý sekeromlat z šedozelené břidlice s jedním nedodělaným pokusem o provrt, 140x65x45 mm, provrt o průměru 22 mm, L: Provoz u Dobrušky, na poli u Kulatého lesíka blízko Valského údolí, O: nález p. Hejzlara st. z roku 1990, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11081, K: eneolit 20. Podlouhlý trojúhelníkovitý sekeromlat z tmavé břidlice, mírně sekundárně poškozen, 154x63x39 mm, provrt o průměru 22 26 mm, L: Val u Dobrušky, u rybníčku blízko domu truhláře Andrše, O: nález z roku 1939, U: soukromá sbírka, K: neolit 21. Malá klínovitá sekerka obdélníkového průřezu z šedozelené břidlice s odlomeným týlem i ostřím, 81x39x18 mm, L: Val u Dobrušky, na poli vpravo od silnice z Valu do Ohnišova, mezi Krejcarovými a Valským lesem, O: nález V. Krejcara z 20.12.2002, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11074, K: neolit 22. Polotovar sekerky, nesymetrické ostří obdélníkového tvaru z břidlice s rezavými skvrnami, 129x70x33 mm, L: Val u Dobrušky, na poli vpravo od silnice z Valu do Ohnišova blízko břehu louky, O: nález V. Krejcara z 6.11.2002, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11080 23
Valounová industrie Valounový sekáč Valounový klínek 24
Poloha naleziště v Dolcích Valounový sekáč 25
Štípaná industrie Čepelka s vrubem Úštěp baltského pazourku 26
Sekerka Sekeromlat 27
Kopytovitý klín Sekerka 28
Broušená kamenná industrie České Meziříčí a okolí Soubor devíti artefaktů, nalezených a shromažďovaných v letech 1960 1990 Janem Němečkem z Českého Meziříčí. 01. Dlouhý kopytovitý klín z šedozelené břidlice, mírně lichoběžníkový, 180x42x25 mm, L: České Meziříčí Na Jehlici, hon 14/2, O: nalezly ženy na poli v roce 1969, U: soukromá sbírka, K: neolit 02. Lichoběžníková sekerka z šedozelené břidlice s mírně asymetrickým ostřím, týl mírně zaoblen sekundárně poškozen, 125x35x23 mm, L: České Meziříčí Na Jehlici, hon 14/2, O: nález J. Němečka na poli za náhonem v roce 1963, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8354, K. eneolit 03. Zlomek břitu sekeromlatu, kopytovitý průřez, 69x54x19 mm, L: České Meziříčí prostor mezi Českým Meziříčím a Skršicemi Tošovem, O: bez bližších nálezových okolností, U: soukromá sbírka, K: neolit 04. Dlouhý kopytovitý klín z šedozelené břidlice, 195x35x28 mm, L: České Meziříčí Dubina, směrem k Tošovu, hon 13/3, O: nález na poli v roce 1980, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11082, K: neolit 05. Sekerka z šedozelené břidlice, velmi hladce vybroušená, jedna hrana vybroušena do fazety, velmi zachovalé asymetrické ostří, týl částečně sekundárně poškozen, 29
77x38x17 mm, L: České Meziříčí Tošov, pole Na Zadech, hon 13/1, O: nález z roku 1970, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11083, K: eneolit 06. Břitová část sekerky z šedozelené břidlice, hrubě opracovaná, značně sekundárně poškozená, 73x46x23 mm, L: České Meziříčí, hon 14/3, O: nález J. Němečka z roku 1975, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11084, K. neolit eneolit 07. Týlová část sekeromlatu z hrubé horniny břidlice, přeražená v otvoru, 49x46x34 mm, provrt o průměru 20 mm, L: České Meziříčí, lokalita Pod Stavy, hon 15/1, O: nález J. Němečka při zavážení náhonu směrem na Mochov asi z roku 1985, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11085, K: eneolit šňůrová keramika 08. Masivní trojúhelníkovitý sekeromlat z šedozelené břidlice, velmi pečlivě vybroušený, zespodu odlomená a znovu ohlazená plocha od břitu až do poloviny provrtu, 210x74x50 mm, provrt o průměru 28 31 mm, L: České Meziříčí Skršice, hon 10 11/1, O: vyvláčel traktorista na poli asi v roce 1967, U: soukromá sbírka, K: neolit 09. Drobný kopytovitý klínek z šedozelené břidlice se silně zúženým týlem, 96x29x16 mm, L: České Meziříčí Tošov, lokalita Dubina, hon 14/1, O: nález J. Němečka z května 1969, U: soukromá sbírka, K: neolit 30
Štípané eneolitické nástroje Dobruška a okolí Malý soubor artefaktů pochází z Klenovy sbírky. 01. Menší štípaná a částečně dobrušovaná sekerka z jadeitu, mírně lichoběžníkového tvaru, světle hnědá s nádechem do zelena, velké štípané čočky, 62x40x14 mm, L: Dobruška Dolce, O: nález J. Klena, U: soukromá sbírka, K: eneolit 02. Polotovar pazourkové sekerky, masivní trapézový tvar, bíle patinovaný pazourek s rezivými skvrnami, 105x58x43 mm, L: Dobruška Dolce, O: nález L. Kujala při vláčení pole z 10. října 1963, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8417, K: eneolit 03. Malá štípaná radiolaritová sekerka mírně trapézovitého tvaru, velice jemně retušovaná, hnědočervené barvy, 61x32x8,5 mm, L: Byzhradec u Solnice, O: bez dalších nálezových okolností, pravděpodobně nalezena společně s pazourkovou sekerkou 1 B 8368, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8365, K: eneolit 04. Pazourková sekerka obdélníkového tvaru, poměrně hrubě oštípaná, našedlý baltský pazourek, L: Byzhradec u Solnice, O: bez dalších nálezových okolností, pravděpodobně nalezena společně s radiolaritovou štípanou sekerkou 1 B 8365, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8368, K: eneolit 05. Štípaná pazourková sekerka, dokonale dobroušená, stopy po štípání znatelné na bocích, tvar lichoběžníkový, 31
ostří symetrické, 81x44x18 mm, L: Byzhradec u Solnice, O: nález p. Čiháčka z Vojenic u Bartošovy boroviny z roku 1935, U: soukromá sbírka, K: eneolit Další broušené nástroje ze širšího okolí Nálezy dalších broušených nástrojů ze širšího okolí jsou uloženy v soukromé sbírce. Předkládáme pouze jejich přehled, kromě uvedených je dále evidováno šest sekeromlatů, tesla, sekerka, mlat a klínek vše bez lokalizace. Artefakt Lokalita dva sekeromlaty Opočno sekeromlat Domašín u Solnice sekerka Sněžné klínek Přepychy sekeromlat Přepychy sekerka Přepychy sekeromlat Lično sekeromlat Ještětice sekeromlat Rychnov n. Kn. sekeromlat Lukavice tesla Houdkovice sekeromlat Lípa u Týniště klínek Spravčice sekeromlat Nové Město n. M. sekeromlat Libchyně sekerka Ledce sekeromlat Ledce klínek Čánka u Opočna tři sekerky Nový Hrádek 32
dva sekeromlaty tesla sekeromlat tesla sekeromlat sekeromlat dvě sekerky Klášter nad Dědinou Klášter nad Dědinou Vysoký Újezd Solnice Byzhradec u Solnice Doudleby nad Orlicí Chudonice Pulický kostěný hrot Mezi velmi vzácné archeologické nálezy na Dobrušsku patří kostěný hrot s řapíkem ve tvaru ryby, nalezený ve Zlatém potoce v Dobrušce Pulicích. Nalezl jej školák Vaněk v létě někdy v letech 1947 1949 v polovyschlém řečišti za Vaňkovým domkem u pulického mostu. Tento hrot rozhodně patří v Čechách k ojedinělým nálezům. Své názory na něj vyjádřila i celá řada známých osobností ze světa archeologie. Jaroslav Petrbok se domníval, že jde o ozdobný předmět, který svým tvarem představuje rybu. Karel Absolon zastával názor, že jde o kostěný hrot, přičemž srovnatelné hroty zná z paleolitika z Belgie. J. Skutil mylně považoval dobrušský hrot rybí formy za pouhou hříčku přírody. Zřejmě nejkvalitnější odborné vyjádření k pulickému hrotu podal Slavomil Vencl z Archeologického ústavu České akademie věd v Praze. Kostěný hrot z úštěpu dlouhé neurčité zvířecí kosti má protáhlou listovitou čepel čočkovitého průřezu, zúžený a v řezu oválný řap s rozšiřujícím se koncem, který je buď odlomen, nebo byl opracován. Délka předmětu 117 mm, maximální šířka 15 mm, síla 8 mm. Okrový až rzivý povrch artefaktu je značně zkorodován a pak vyleštěn, a 33
to nejspíše pohybem ve vodě. Obroušení povrchu však nebylo značné, neboť nezaoblilo ostří hrotu. Problém představuje datování. Dr. J. Chochol upozornil, že stav koroze povrchu připomíná intenzitou porušení povrch některých kostí z mladší až pozdní doby kamenné, přičemž nelze vyloučit větší stáří. (Archeologické rozhledy, ročník XXXIV, Praha 1982, Sl. Vencl, str. 358 9). Hrot je uložen v soukromé sbírce. Na konci eneolitu se objevují kovové (měděné) nástroje. Dobrušské muzeum vlastní jeden exemplář ploché měděné sekerky (1 B 8376) bez nálezových okolností. Doba bronzová a železná Od 1.500 let před naším letopočtem, kdy začíná střední doba bronzová, přes mladší dobu bronzovou až po starší dobu železnou (halštatskou), asi do 400 let před naším letopočtem, se v našem regionu vytváří ze starolužických mohylových kultur samostatná oblast lužických popelnicových polí. Ve východních Čechách zatím chybějí nálezy z předlužického charakteru starší a střední doby bronzové. Lužický vývoj vrcholí na konci mladší doby bronzové a u pozdní doby bronzové přechází do kultury slezské. Na rozhraní doby bronzové a železné přechází kultura slezská v platěnickou. To, co následuje po platěnické kultuře, je už jen doznívání okruhu lužických popelnicových polí. Po halštatském období nastupuje období laténské, jehož nositeli jsou Keltové. Z keltského období zatím nejsou v našem regionu známa žádná sídliště, ani jiné nálezy. 34
Hradiště Malé hradiště v Dobrušce Mělčanech (na Chlumu) se dvěmi příčnými valy přetínajícími ostrožnu, pochází z kultury lužické. V literatuře je zmínka o tomto hradišti v Pravěkých dějinách Čech (1978) a ve své publikaci Pohřebiště lužické kultury ve východních Čechách je uvádí i Dr. Vokolek. Mohyly V lese Halíně u Běstvin v poloze Kuchařová, parcela č. 251/1,6, se nacházejí mohyly lužické kultury společně se slovanskými. V roce 1937 zde prováděl výzkum Jaroslav Böhm. Rudolf Turek je označil za slezskoplatěnické, ale bezesporu náležejí kultuře lužické. V lese pod Chlumem u Semechnic na parcele č. 917, 918 a 924 se rovněž nacházejí mohyly kultury lužické. Podle Ludvíka Domečky zde bylo 60 mohyl, v roce 1924 (22. 8.) zde pracovníci muzea z Hradce Králové prokopali tři mohyly. Mohyla I. V lese J. Vaňka v mohyle vysoké 85 cm byla nalezena rozpadlá nádoba s popelem, přikrytá rozpadlou miskou. Kolem nádob byl věnec z velkých křemenných kamenů. Mohyla II. V lese J. Vaňka v mohyle vysoké 1 metr byly nalezeny pouze spálené kosti a mezi nimi bronzový drát. Mohyla III. V lese J. Voborníka v mohyle vysoké 1,2 metru byly nalezeny střípky z malé nádoby a střepy větší, patrně z okřínu. Mezi střepy byly spálené kosti. Další nálezy z mohyl u Semechnic získal Jan Klen. Při kopání pařezů v roce 1938 bylo narušeno nejméně 35
šest mohyl. Vedle částí nádob a střepů zde Klen našel bronzový nůž, bronzové náramky a jehlici s bohatě profilovanou hlavicí. Mezi mohylami byly ploché žárové hroby, zachycené Klenem v roce 1939 na východní straně mohylníků. Nálezy byly uloženy v královéhradeckém muzeu a v soukromé sbírce Jana Klena. Nedaleko Vojenic v lese Dřínově, severovýchodně od obce na parcelách č. 370, 374, 376, 379/1 a 379/2 se dochovalo několik mohyl. Některé jsou zničené těžbou písku a orbou. V roce 1971 byly některé prokopané Oldřichem Kašparem z Vojenic. Ze dvou mohyl byl získán keramický materiál. Bronzové předměty si ponechal nálezce. Pohřebiště ploché žárové hroby Na rozhraní Dobrušky a Pulic (parcela č. 1290/7 a jihovýchodní cíp parcely č. 1290/1) byly při kopání základů továrny H. Altschula v roce 1906 rozrušeny žárové hroby. Dochované střepy osudí jsou uložené v muzeu v Hradci Králové. V roce 1982 zde Dr. Vencl při sběru paleolitických industrií nalezl v blízkosti továrny roztroušené omleté střepy. Nedaleko této továrny (východoseverovýchodně a severoseverovýchodně v sousedství gymnázia) se dle Jana Klena nacházely zbytky rozoraných hrobů (parcela č. 1247/3). Při zjišťovacím výzkumu v říjnu 1989 byly B. Dragounem a J. Bočkem zachyceny pouze zbytky hrobů a sídlištní objekty, patrně mladší. Nálezy jsou uloženy v královéhradeckém muzeu. V blízkosti opočenského nádraží, na lokalitě Židovo pole, byly dle V. Landy nalezeny žárové hroby. V základech domu p. Černého u nádraží byl v srpnu 1927 36
nalezen žárový hrob, v němž byla popelnice a zlomek bronzové jehlice. Při stavbě protějšího domu nalezeny zlomky osudí a rýhované misky z jednoho hrobu a bronzový náramek a tyčinka (jehlice) z hrobu druhého. Na zahradě J. Berounského v Domašíně u Rychnova nad Kněžnou, nyní č. 26, 27 naproti samoobsluze, byly v roce 1930 při kopání hlíny nalezeny žárové hroby. Obsah jednoho hrobu byl uložen v muzeu v Kostelci nad Orlicí (později v Rychnově nad Kněžnou), další v muzeu v Hradci Králové. Jde o velký okřín, misku, džbánek, okřínek a velkou mísu se dvěma uchy. Na poli J. Pavla Pod hájkem při řece Bělé mezi Domašínem a Solnicí se našla keramická nádoba. Nejznámější a největší pohřebiště pod Orlickými horami je nedaleko Třebešova u Rychnova nad Kněžnou. V poloze Pod hájkem se našlo asi 150 hrobů, většinou slezskoplatěnické kultury. Výzkum v letech 1910 1911 prokázal, že několik hrobů patřilo lužickému období. Nálezy jsou uloženy v muzeích v Hradci Králové, Chocni a v Rychnově nad Kněžnou. Bronzové artefakty 01. Polovina bronzového srpu s řapem a výčnělkem,, délka 150mm, a třetina bronzového srpu, délka 100 mm, L: Přepychy, O: bez dalších nálezových okolností, U: soukromá sbírka, K: popelnicová pole lužická kultura 02. Bronzová sekerka s tulejkou, ouškem a ostruhou, délka 92 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno se třemi laténskými náramky a jedním kruhem u Kulatého lesa, U: soukromá sbírka, K: popelnicová pole slezskoplatěnická kultura 37
03. Hladký bronzový kruh, průměr 92 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno společně s náramky a bronzovou sekerkou u Kulatého lesa, U: soukromá sbírka, K: popelnicová pole kultura laténská 04. Oválný zdobený náramek (tordovaný), průměr 62 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno společně s náramky a bronzovou sekerkou, U: soukromá sbírka, K: kultura laténská 05. Oválný plasticky zdobený náramek, průměr 72 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno společně s náramky a bronzovou sekerkou u Kulatého lesa, U: soukromá sbírka, K: kultura laténská 06. Bronzová sekerka se středovými laloky, délka 146 mm, L: Černíkovice, O: nalezeno na poli v okolí rybníka u lesa Komorná, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 07. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 75 mm, L: Nové Město nad Metují, O: nález pochází z hradiště u Nového Města n. Met., U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 08. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 119 mm, L: Blažkov u Nového Města n. Met., O: les u Mertovy díry Bochmanky /?/, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 09. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 115 mm, L: Rasošky u Jaroměře, O: pozůstalost po archeologu 38
Duškovi, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 10. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 112 mm, L: Trnov u Opočna, O: nacházela se ve škole v Trnově, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 11. Odlitý zdobený bronzový náramek (nánožník), průměr 85 mm, L: Pěčín, O: bez dalších nálezových okolností, U: soukromá sbírka, K: kultura laténská 12. Špička bronzového meče, délka 320 mm, L: Val u Dobrušky, O: nalezeno V. Krejcarem v roce 1951 mezi Krejcarovými a Valským lesem, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 13. Bronzová hlavička a část spony (opasku?), 28x25 mm, síla 17 mm a 28x18mm, síla 3 mm, L: Dobruška Dolce, O: nález J. Klena na jaře 1948, U: soukromá sbírka, K: pravěk (halštat?) 14. Bronzová sekerka s laloky, délka 180 mm, L: Kvasiny, O: nalezeno pod severním svahem kopce Zlaténky /?/ na Muchově poli, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 15. Bronzová sekerka s laloky, délka 190 mm, L: Lukavice u Rychnova n. Kn., O: vykopáno na poli pod jižním svahem kopce Zlaténky /?/, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 16. Bronzová sekerka s laloky, délka 160 mm, L: Černčice u Nového Města n. Met., O: nalezl p. Klapal při kopá- 39
ní náhonu v Proutnici mezi kopcem Homolí a mlýnem Osíčkem, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 17. Bronzová sekerka s laloky, nepodařený odlitek, délka 170 mm, L: Černčice u Nového Města n. Met., O: nalezl p. Klapal při kopání náhonu v Proutnici mezi kopcem Homolí a mlýnem Osíčkem, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 18. Část bronzové sekerky s laloky, břitová část ulomená, délka 135 mm, L: Nové Město nad Metují, O: nalezeno v Zelené ulici v Novém Městě n. Met., U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 19. Bronzová sekerka s laloky bez týlové části, délka 138 mm, L: okolí Solnice, O: získal p. Škop z Kvasin za druhé světové války, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 20. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 120mm, L: Ohnišov, O: nalezeno na poli společně se sekeromlatem z netypického kamene v roce 1988, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 10484, K: kultura slezskoplatěnická 21. Zdobená bronzová jehlice se svinutou hlavicí, délka 141 mm, L: Dobrušsko /?/, O: bližší nálezové okolnosti nejsou známé, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11222, K: kultura popelnicových polí 22. Bronzová sekerka s laloky silně poškozená, délka 153 m, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 10502, K: kultura lužická 40
23. Bronzová sekerka s laloky, délka 168 mm, L: Lukavice u Rychnova n. Kn., O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8389, K: kultura lužická 24. Polovina bronzové sekerky, délka 133 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8370, K: kultura lužická 25. Bronzový srp, velmi zachovalý, délka 126 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8371, K: kultura lužická 26. Zdobený bronzový oválný náramek, průměr 64 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8373, K: kultura lužická 27. Spirálkovitý bronzový náramek, průměr 51 mm, L: Vojenice, O: nález z bývalého Panského lesa depo Dřízna, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8390/1, K: kultura slezskoplatěnická 28. Drobný bronzový náramek, průměr 42 mm, L: Vojenice, O: nález z bývalého Panského lesa depo Dřízna, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8390/2, K: kultura slezskoplatěnická 29. Bronzový náramek z kruhovité tyčinky, průměr 52 mm, L: Vojenice, O: nález z bývalého Panského lesa depo Dřízna, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8390/3, K: kultura slezskoplatěnická 41
30. Litý bronzový náramek, průměr 83 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8372, K: halštat 31. Bronzová jehlice s hřebíkovitou hlavicí, délka 206 mm, L: Čánka u Opočna, O: nález Jaroslava Nováka z roku 1944 na parcele č. 276, nedaleko křižovatky silnic z Mokrého a Přepych, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 32. Bronzový drátěný svitek, průměr 15 mm, délka 70mm, L: Čánka u Opočna, O: nález Jaroslava Nováka z roku 1944 na parcele č. 276, nedaleko křižovatky silnic z Mokrého a Přepych, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 33. Bronzový nůž s odsazeným trnovým řapem, délka 152 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 34. Bronzový nezdobený náramek, průměr 43 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 35. Zlomek bronzové jehlice s kulovitou hlavou, délka 15 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 42
36. Bronzový náramek, průměr 43 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 37. Část bronzového nože, délka 77 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 38. Dvojdílná bronzová jehlice, délka 112 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 39. Zlomek bronzové jehlice s dvojkónickou kulovitou hlavou, zdobená rytím, délka 20 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 40. Bronzový náramek s přeloženým tupým koncem, průměr 40 mm, L: Semechnice Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická. Z těchto hrobů pocházejí dále různé bronzové zlomky jehlic a náramků. Keramické artefakty 01. Slepené části keramických zlomků část misky, výdutě nádob, L: Dobruška Pulice, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 10480, K: kultura lužická 43
02. Čtvrtina obvodu mísy s ouškem, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 10488, K: slezskoplatěnická 03. Slepenec misky (5 kusů) a střepy nádob (9 kusů), L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11160, K: slezskoplatěnická 04. Nezdobená nízká miska (slepenec), průměr 187 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 10505, K: kultura slezskoplatěnická 05. Nezdobená miska s ouškem (slepenec), průměr 197 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11161, K: kultura slezskoplatěnická 06. Zdobená miska s dvěmi oušky (slepenec), průměr 120 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11162, K: kultura slezskoplatěnická 07. Zdobený koflík s vyčnělým ouškem (slepenec), průměr 183 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11163, K: slezskoplatěnická 08. Nezdobený koflík s ouškem (slepenec), průměr 144 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní 44
sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11164, K: slezskoplatěnická 09. Osudí s dvěmi oušky, průměr 140 mm, výška 130mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: velmi dobře zachovalá nádoba z popelnicových polí, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 10. Amforovitý hrnec s pupíky, průměr 260 mm, výška 250 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: velmi dobře zachovalá nádoba z popelnicových polí, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 11. Keramika střepy z vykopávek na Chlumu z let 1938 1939 od J. Klena se nedochovaly. Publikovány v literatuře (Klen 1946, Nálezy z doby bronzové v dobrušském okrese) jako slepenec osudí dvouuché, výška 190 mm, koflík s ouškem, výška 47 mm, a střepy zásobnicové nádoby s plastickou páskou. Depoty Depot, neboli hromadný nález se z doby bronzové v našem regionu rovněž vyskytuje. Jde o předměty nebo polotovary jednoho druhu, nacházené pohromadě v zemi. Jeden takový depot bronzových srpů pochází z Mokrého u Opočna. Asi 700 metrů směrem na jihozápad od Čánky je kopec se starým evangelickým hřbitovem. Zde bylo 6. 6. 1907 vykopáno dvanáct kusů bronzových srpů. Jeden z nich údajně získal Jan Klen (nelze ověřit), ostatní jsou v muzeu v Hradci Králové. 45