EFEKTIVNOST PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ČR SE ZAMĚŘENÍM NA TREST OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb EFEKTIVNOST PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ČR SE ZAMĚŘENÍM NA TREST OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Petra PRČÍKOVÁ, DiS. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D. Znojmo, 2010

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Mirce Wildmannové, PhD. za účinnou odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat za cenné rady a informace poskytovatelům míst k výkonu trestu obecně prospěšných prací a své rodině, která mě byla při psaní bakalářské práce velkou oporou.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá zhodnocením efektivnosti Probační a mediační služby ČR se zaměřením na trest obecně prospěšných prací. Teoretická část popisuje pojmy, které jsou důležité z hlediska představení a charakteristiky služby. Dalším vysvětlovaným pojmem je alternativní trest obecně prospěšných prací. Praktická část bakalářské práce je zaměřena nejprve na systémový rozhovor s poskytovateli míst pro výkon trestu obecně prospěšných prací a dále na analýzu ručního sběru dat z vlastní evidence a porovnání výkonu alternativního trestu a nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody. Klíčová slova Probační a mediační služba ČR, probace, alternativní trest obecně prospěšné práce, zadavatel prací, výkon trestu odnětí svobody. ABSTRAKT Die Bakkalararbeit beschäftigt sich mit Bewertung von Effektivität des Probations und Mediationsdienstes mit Orientation auf gemeinnützige Arbeiten. Das teoretische Teil beschreibt die Begriffe, die wichtig aus der Sicht des Vorstellens und der Charakteristik des Dienstes sind. Ein weiterer Begriff, mit dem gearbeitet wird, ist eine alternative Strafe gemeinnützige Arbeiten. Das praktische Teil spezielisiert sich zuerst auf ein systematisches Gespräch mit gemeinnützige Arbeiten - Anbieter und weiter dann auf Analyse von Daten aus einer eigenen Evidenz und Vergleichen der Kosten für diese alternative Strafe mit Kosten, die mit einer unbedingten Strafe verbunden sind. Schlüsselworte Probations und Mediationsdienst, Probation, alternative Strafe gemeinnützige Arbeiten, der Verdinger, der Strafvollzug.

OBSAH 1 Úvod...8 2 Cíl práce a metodika...9 3 Teoretická část...10 3.1 Probační a mediační služba České republiky...10 3.1.1 Zřízení Probační a mediační služby ČR a její současnost...10 3.1.2 Související legislativa...11 3.1.3 Poslání Probační a mediační služby ČR...11 3.1.4 Cíle působení Probační a mediační služby ČR...12 3.1.5 Zásady činnosti pracovníků Probační a mediační služby ČR...13 3.1.6 Principy činnosti Probační a mediační služby ČR...13 3.1.7 Součinnost Probační a mediační služby ČR se státními orgány a dalšími institucemi...14 3.1.8 Řízení a organizační struktura Probační a mediační služby ČR...15 3.2 Činnosti Probační mediační služby ČR...16 3.3 Trest obecně prospěšných prací...18 3.3.1 Právní úprava trestu obecně prospěšných prací v České republice do 31.12. 2009......18 3.3.2 Projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací s klientem...20 3.3.3 Zahájení výkonu trestu obecně prospěšných prací v určené instituci...21 3.3.4 Kontrola a evidence výkonu trestu obecně prospěšných prací...22 3.3.5 Postup při nevykonání trestu obecně prospěšných prací...22 3.3.6 Změna místa výkonu trestu obecně prospěšných prací...23 3.3.7 Rozhodování soudu o odložení, přerušení a upuštění od trestu obecně prospěšných prací....24 3.3.8 Kontrola vedení řádného života...24 3.3.9 Zajištění místa pro výkon trestu obecně prospěšných prací...25 3.3.10 Druhy prací při výkonu trestu obecně prospěšných prací...26 4 Praktická část...28 4.1 Financování Probační a mediační služby ČR...28

4.2 Trest obecně prospěšných prací a ekonomické aspekty jeho zabezpečení...29 4.2.1 Výzkumná metoda a výzkumný vzorek...30 4.2.2 Analýza a interpretace dat...30 4.3 Výhody a nevýhody trestu obecně prospěšných prací oproti trestu odnětí svobody...33 4.3.1 Náklady výkonu trestu odnětí svobody...39 5 Závěr...42 6 Použité zdroje...45 Seznam použitých zkratek...46 Seznam tabulek a grafů...46 Seznam příloh...46

1 ÚVOD Probační a mediační služba České republiky (PMS ČR) je poměrně mladá instituce, jejíž hlavním úkolem je přispívat k naplňování trestní spravedlnosti a řešení trestních konfliktů. Její činnosti bychom mohli profesně zařadit do oblasti sociální práce a práva. Povědomí o této službě je mezi širokou veřejností ještě stále poměrně malé a mnoho z nás si ještě dnes neumí dost dobře představit, co je vlastně Probační a mediační služba (PMS) za instituci a kterými činnostmi se zabývá. Jedním z cílů této bakalářské práce bude seznámit čtenáře se vznikem a zřízením této organizace, s posláním a cíli této služby, s organizační strukturou a právními předpisy, kterými se její činnost řídí. U PMS ČR pracuji od roku 2003 s klienty jako probační asistent v oblasti probace a především v rámci institutu trestu obecně prospěšných prací. Proto dalším tématem, které se budu snažit více představit, je trest obecně prospěšných prací (OPP). Tento trest se stal jednou z nejvíce využívanou alternativou nejen k trestu odnětí svobody. Uložení tohoto druhu alternativního trestu by mělo být vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele dostatečné k dosažení účelu trestu. Měl by také působit dostatečně preventivně před pácháním další trestné činnosti. 8

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této bakalářské práce je v daném rozsahu podat ucelený pohled na Probační a mediační službu ČR, osvětlit základní pojmy a principy, z něhož institut PMS ČR vychází a celkově zhodnotit efektivnost Probační a mediační služby ČR při výkonu alternativního trestu obecně prospěšných prací. Práci jsem rozdělila na dvě části, a to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části charakterizuji Probační a mediační službu ČR, alternativní trest obecně prospěšných prací a další pojmy, které se k této problematice vážou. Při zpracování teoretické části vycházím zejména z odborné literatury a to především od autorů Doubravová, D. a kol. Příručka pro probaci a mediaci. V praktické části se věnuji nejprve systémovému rozhovoru s poskytovateli výkonu trestu obecně prospěšných prací, dále pak analýze ručního sběru dat z vlastní praxe a evidence a porovnání výkonu alternativního trestu OPP s náklady spojenými s výkonem trestu odnětí svobody. 9

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Probační a mediační služba České republiky Probační a mediační služba je sociální služba působící v rámci Ministerstva spravedlnosti ČR. Její činnost je zaměřena na práci jak s pachateli, tak i oběťmi trestných činů. PMS ČR přispívá k naplňování trestní spravedlnosti, v rámci trestního řízení je pověřena výkonem probace a poskytováním mediace. Cílovou skupinou PMS ČR jsou osoby, které se dostaly do konfliktu se zákonem, ale také osoby, jež byly trestným činem nějakým způsobem poškozeny. PMS ČR používá pro obviněné, obžalované a odsouzené jednotný termín klienti PMS. Stejně tak může použít termín klienti pro poškozené. PMS ČR pracuje jak s dospělými pachateli trestných činů, tak i s mladistvými pachateli (věková hranice mezi 15 až 18 rokem) a s dětmi mladšími 15 let, též označovány jako tzv. nezletilí. 3.1.1 Zřízení Probační a mediační služby ČR a její současnost Probační služba byla v České republice budována od roku 1996, kdy úkoly probačních úředníků a asistentů plnili pověření pracovníci odborného aparátu soudů a vyšší soudní úředníci. Probační a mediační služba České republiky byla zřízena zákonem č. 257/2000 Sb., který vešel v účinnost od 1. ledna 2001. Ještě před tímto datem bylo potřeba vyškolit pro nově vznikající službu kvalifikované úředníky a asistenty. Proto byl v průběhu roku 1999 Sdružením pro rozvoj sociální práce a Institutem pro další vzdělávání soudců a státních zástupců společně zpracován projekt Kvalifikačního vzdělávacího programu pro úředníky a asistenty Probační a mediační služby. Tento projekt by schválen ministrem spravedlnosti a za finanční podpory Nadace Open Society Fund Praha a Ministerstva spravedlnosti ČR byl v letech 1999 2000 realizován první ročník odborného kvalifikačního vzdělávání této profesní skupiny. V projektu byly zúročeny téměř pětileté zkušenosti s prováděním probačních a mediačních činností a další poznatky z odborných diskuzí a informací ze zahraničí. (DOUBRAVOVÁ, 2001, odd. A2, s. 4) PMS ČR od svého vzniku usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností. Vedle těchto činností organizuje a zajišťuje 10

efektivní a důstojný výkon trestů a opatření vykonávaných na svobodě s důrazem na zájmy poškozených, potřeby pachatelů a ochranu společnosti při opakování trestných činů. V současné době působí v rámci České republiky celkem 74 středisek v sídlech okresních soudů a 4 externí střediska v Mohelnici, Karviné, Krnově a Rumburku. Probační činnost je tedy rovnoměrně zabezpečena v obvodech jednotlivých okresních (obvodních a městských), krajských soudů a státních zastupitelství. Jedná se o zřízení samostatné soustavy orgánů, které stojí mimo orgány činné v trestním řízení, a do jejichž kompetence spadá probace a mediace. Prvky probace zůstaly zakotveny v trestním právu, a to v trestním zákoně a trestním řádu. 3.1.2 Související legislativa Legislativa upravující a souvisejí se zřízením PMS ČR: Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 442/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 3.1.3 Poslání Probační a mediační služby ČR Probační a mediační služba ČR přispívá k naplňování trestní spravedlnosti v České republice, vytváří podmínky pro uplatnění alternativních postupů v trestním řízení, zejména tzv. odklonů a zajištění efektivního výkonu alternativních trestů. Za tím účelem provádí probaci a mediaci, podílí se na řešení sporů mezi obviněnými a poškozenými a svými činnostmi usiluje o urovnání konfliktních stavů v souvislosti s trestním řízením. 11

Nedílnou součástí poslání PMS ČR je prevence a snižování rizik při opakované trestné činnosti (DOUBRAVOVÁ, 2001, odd. D1, s. 1). Probační a mediační služba ČR usiluje především o zprostředkování účinného společensky prospěšného řešení konfliktů, které jsou spojeny s trestnou činností, a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů s důrazem na zájmy poškozených, ochranu společnosti a prevenci kriminality. Probační a mediační služba České republiky představuje zcela novou instituci na poli trestní justice, která vychází ze dvou profesí sociální práce a práva, především trestního. Vyváženou propojeností těchto profesí vznikla nová multi-disciplinární profese v systému trestní justice a politiky. 3.1.4 Cíle působení Probační a mediační služby ČR Cíle působení PMS ČR (přejato z publikace Příručka pro probaci a mediaci) jsou: Integrace obviněného Probační a mediační služba směřuje k začlenění obviněného do života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Integrace je proces, který usiluje o obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, o jeho uplatnění a seberealizaci. Participace poškozeného Probační a mediační služba se snaží o zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění, o obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry v právní systém. Ochrana společnosti Probační a mediační služba přispívá k ochraně společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření. (DOUBRAVOVÁ, 2001, odd. D1, s. 1) 12

3.1.5 Zásady činnosti pracovníků Probační a mediační služby ČR Zásady činnosti pracovníků PMS ČR (přejato z publikace Příručka pro probaci a mediaci) jsou: 1. Důstojnost jednání způsob práce s klienty musí být v souladu se základními lidskými právy a svobodami a musí respektovat jejich důstojnost a autonomii. 2. Zákonnost postup pracovníků služby při výkonu probace a mediace musí být v souladu s příslušnými zákony. 3. Přiměřenost intervence míra zásahu pracovníků služby vůči pachateli nesmí překročit rozsah a obsah pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zastupitelství. (DOUBRAVOVÁ, 2001, odd. D1, s. 1) 3.1.6 Principy činnosti Probační a mediační služby ČR Principy činnosti PMS ČR (přejato z publikace Příručka pro probaci a mediaci) jsou: Transparentnost usiluje o dostatečnou informovanost orgánů činných v trestním řízení o průběhu práce s klienty a poskytnutí srozumitelných informací pro klienty o systému a prostředí, ve kterém se v důsledku události trestného činu ocitli. Individualizace postup práce s klienty vychází z jejich individuálních potřeb a zájmů a okolnosti případu. Včasnost intervence usiluje o kontakt s klienty v co nejrannější fázi trestního řízení. Vyváženost usiluje o vyvážený přístup k potřebám a zájmům obviněných a poškozených a společnosti za účelem nalezení vzájemně přijatelného řešení případu. Motivace usiluje o aktivní přístup a účast klientů při řešení následků trestné činnosti. Pachatele podporuje při hledání zdrojů a kompetencí, které mu umožní změnit dosavadní vzorce chování, jež ho přiváděly do konfliktu se zákonem. Poškozenému nabízí možnost 13

stát se aktivním subjektem, který může mít vliv na podmínky a způsob vlastního odškodnění. (DOUBRAVOVÁ, 2001, odd. D1, s. 1) 3.1.7 Součinnost Probační a mediační služby ČR se státními orgány a dalšími institucemi Probační a mediační služba ČR spolupracuje, je-li to účelné, v součinnosti s orgány sociálního zabezpečení, školami a školskými zařízeními, zdravotnickými zařízeními, s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, zájmovými sdruženími občanů, nadacemi a dalšími institucemi sledujícími humanitární cíle a v případě potřeby tuto součinnost koordinuje z hlediska využití probace a mediace v trestním řízení. Při výkonu své působnosti úzce spolupracuje s orgány, kterým přísluší podle zvláštního zákona výkon sociálně-právní ochrany dětí a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi občanům společensky nepřizpůsobeným. Zaměstnanci Probační a mediační služby ČR mají oprávnění obracet se na státní orgány a právnické i fyzické osoby s dožádáním o sdělení potřebných údajů a tyto jsou povinny, pokud tomu nebrání zvláštní zákon nebo oprávnění, v něm uvedené požadované údaje bez zbytečného odkladu sdělit. Odmítne-li státní orgán, právnická nebo fyzická osoba bezdůvodně vyhovět dožádání, předloží zaměstnanec Probační a mediační služby ČR věc předsedovi senátu nebo samosoudci a v přípravném řízení státnímu zástupci k dalšímu opatření. Je-li vedeno trestní řízení proti obviněnému ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody postupuje Probační a mediační služba ČR při výkonu své působnosti v součinnosti s Vězeňskou službou. Ta umožní úředníkovi nebo asistentovi Probační a mediační služby ČR návštěvu obviněného či odsouzeného ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Je-li obviněný ve vazbě z důvodu uvedeného 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, může jej úředník, popřípadě pověřený asistent PMS ČR, navštívit jen se souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Ostatní obviněné ve vazbě nebo odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody může navštěvovat bez takového souhlasu. K zajištění řádného výkonu probačních a mediačních úkonů je třeba získat co nejširší a nejúplnější informace. Při výkonu trestu obecně prospěšných prací spolupracuje PMS ČR 14

s orgány obcí a dalšími obecně prospěšnými institucemi zajišťujícími jejich výkon (ÚZ, 2007, s. 372). 3.1.8 Řízení a organizační struktura Probační a mediační služby ČR V čele PMS ČR stojí ředitel, který jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti a také zmocňuje ředitele pověřovat řízením a koordinací činností středisek v daném regionu. Ředitel dále rozhoduje na návrh vedoucího střediska po projednání s regionálním vedoucím o vnitřním členění střediska. Vydává vnitřní předpisy k zajištění činnosti Probační mediační služby ČR. Ředitel předkládá studijní program vzdělávání úředníků a asistentů PMS ČR ke schválení ministru spravedlnosti. Ředitelství PMS ČR zajišťuje chod služby po stránce hospodářské, materiální, finanční, personální a organizační. Řídí a organizuje vlastní vzdělávací, informační, koncepční, metodickou a analytickou činnost, rozvíjí mezinárodní spolupráci s institucemi působícími v oblasti probace a mediace, sociální práce v trestní justici a sociálních služeb, prošetřuje stížnosti. Regionální vedoucí je zaměstnancem ředitelství, který je na základě zmocnění ministrem spravedlnosti pověřen ředitelem k výkonu své funkce. Regionální vedoucí je odpovědný za chod středisek PMS ČR a je přímým nadřízeným vedoucím jednotlivých středisek. Prošetřuje stížnosti, v redukovaném množství zpracovává běžnou pracovní agendu včetně případové agendy. Střediska jsou základním článkem pro výkon probačních a mediačních činností a působí v sídlech okresních soudů. Nejsou samostatnou účetní jednotkou a nemají právní subjektivitu. Střediska se mohou vnitřně členit na oddělení, je-li to třeba k zajištění specializované odborné činnosti úředníků a asistentů střediska nebo z jiných důvodů. Vedoucí střediska, který řídí jednotlivá střediska jmenuje a odvolává na návrh ředitele a po projednání Radou pro probaci a mediaci ministr spravedlnosti. Vedoucí řídí, organizuje a kontroluje práci střediska, metodicky vede činnost úředníků a asistentů. Po projednání s regionálním vedoucím navrhuje řediteli vnitřní členění střediska 15

na jednotlivá oddělení. Další vymezení činnosti ředitele PMS ČR a ředitelství, regionálního vedoucího, vedoucího střediska a členění středisek je upraveno Statutem Probační a mediační služby ČR. Úředník Probační a mediační služby ČR musí být bezúhonný a způsobilý k právním úkonům. Musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti společensko-vědní ukončené magisterským studijním programem. Dále musí úspěšně absolvovat základní kvalifikační vzdělávání pro úředníky PMS ČR, které mu středisko umožní vykonat. Při výkonu své funkce je povinen řídit se zákony a právními předpisy, postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidská práva a svobody, důstojnost člověka a vyvarovat se jednání, které by vedlo ke zmaření účelu trestního řízení (ÚZ, 2007, s. 374). Asistentem probační a mediační služby ČR se může stát bezúhonná osoba starší 21 let, která je způsobilá k právním úkonům a získala středoškolské vzdělání v oblasti společensko-vědní. Asistent PMS ČR musí taktéž úspěšně absolvovat specializační kurz, který mu středisko umožní vykonat. Pokud asistenti vykonávají jednotlivé úkony podle pokynů úředníků, platí pro ně obdobně postupy jako u úředníků. Úředník i asistent PMS ČR jsou povinni i po ukončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděli v rámci výkonu své funkce (ÚZ, 2007, s. 374). Schéma celé organizační struktury PMS ČR viz příloha č. 1. 3.2 Činnosti Probační mediační služby ČR Probační a mediační služba ČR ve svých činnostech uvádí do praxe princip tzv. restorativní (obnovující) justice. Restorativní justice je proces, jenž v maximální možné míře zapojuje všechny, kterých se daná trestná činnost dotkla. Restorativní justice usiluje o maximální možnou míru uzdravení a obnovu trestným činem narušených vztahů a za tímto účelem účastníkům umožňuje společně identifikovat způsobené újmy a vzniklé potřeby a od nich se odvíjející povinnosti a závazky. (ZEHR, 2003, s. 26) Úloha PMS ČR spočívá v tom, že uplatňuje svoji činnost v rámci celého trestního řízení, tedy jak před meritorním rozhodnutím, tak i po něm. V řízení před meritorním 16

rozhodnutím nabízí PMS ČR mediační zprostředkování řešení konfliktu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu. Tzv. mediaci lze provést jen se souhlasem obviněného a poškozeného a o jejím provádění je třeba informovat příslušné orgány činné v trestním řízení. Mediaci je nutné chápat jako možnost řešení mezilidského konfliktu a ne jen jako prostředek přípravy podkladů pro uplatnění formy řešení trestní věci (SOTOLÁŘ, 2002, s. 643). V rámci trestního řízení po vydání pravomocného meritorního rozhodnutí je činnost PMS ČR zaměřena na zajištění efektivního způsobu kontroly uložených alternativních trestů a opatření, dále pak na individuální práci se samotnými odsouzenými (SOTOLÁŘ, 2002, s. 646). Alternativní tresty jsou alternativou k trestu odnětí svobody. Tyto tresty jsou určitou možností jak napravit vzniklou škodu nebo újmu bez toho, aby odsouzený musel být izolován ze společnosti. U alternativních trestů ve zvýšené míře vystupují prvky individuální prevence zaměřené na resocializaci a rehabilitaci pachatele trestného činu. Alternativní tresty se mohou ukládat buď jako samostatný trest, nebo v předepsaných kombinacích. Tyto tresty jsou pro společnost levnější a snižují riziko posilování pachatelových sklonů ke kriminalitě kontaktem se subkulturou věznic (MATOUŠEK, 2003, s. 25). Do 31. 12. 2009 bylo možno uložit v České republice následující alternativní tresty: podmíněné odsouzení ( 58 Trestní zákon dále TrZ); podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem ( 60a TrZ); trest obecně prospěšných prací ( 45 TrZ); peněžitý trest ( 53 TrZ); trest propadnutí věci ( 55 TrZ); trest zákazu činnosti ( 48 TrZ); trest zákazu pobytu ( 57a TrZ); trest vyhoštění ( 57 TrZ) (SOTOLÁŘ, 2001, s. 507). S účinností od 1. 1. 2010 vešla v platnost novela trestního zákoníku, která výše uvedené alternativní tresty ponechala v platnosti a výčet trestů ještě rozšířila např. o trest domácího 17

věznění a jiné. 3.3 Trest obecně prospěšných prací Soud může trest obecně prospěšných prací uložit pachateli za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba (ÚZ, 2007, s. 18). 3.3.1 Právní úprava trestu obecně prospěšných prací v České republice do 31. 12. 2009 Trest obecně prospěšných prací byl do českého práva zaveden novelou trestního zákona č. 152/1995 Sb. s účinností od 1. ledna 1996. Jedná se o klasický alternativní trest, kterým se rozumí trest nespojený s odnětím svobody (HÁKOVÁ, 2005, s. 9). Od tohoto trestu se očekávalo mnoho jak z pohledu odlehčení přetíženému vězeňství, tak z pohledu výchovného působení na pachatele. Přes počáteční obtíže a mírnou neochotu soudů tyto tresty ukládat a ze strany obcí nabízet vhodné pracovní příležitosti došlo postupně k pevnému zakotvení tohoto alternativního trestu nejen v teorii, ale i v praxi a počet ukládaných a vykonávaných trestů OPP začal narůstat. Prozatím bez efektu toho, že by úměrně klesal i počet krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody. Velký přelom nastal v roce 2002, a to v důsledku novely trestního zákona, která umožnila trest OPP ukládat jako alternativu nejen k trestu odnětí svobody, ale i k jiným trestům a znemožnila trestním příkazem ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody. To mělo vliv na nárůst počtu ukládaných trestů OPP. V roce 2002 tak poprvé došlo k tomu, že počet ukládaných trestů OPP převýšil počet ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody. Účelem alternativního řešení je snaha individualizovat trestní postih, pozitivně motivovat pachatele k životu v souladu se zákonem, aktivně zapojit do řešení trestních věcí osoby poškozené, řešit efektivně přetížení soudů a orgánů činných v trestním řízení, vypořádat se s nedostatkem kapacit věznic, zlevnit trestní i civilní řízení a najít účinné formy prevence. 18

Zavedení alternativního trestu do českého práva je v souladu s celosvětovými trendy převážně evropských zemí a v souladu se současným mezinárodním kriminálně politickým trendem. Trest obecně prospěšných prací upravují 45 a 45a trestního zákona a jeho výkon je upraven v 335 340b trestního řádu. Alternativní trest obecně prospěšných prací je co do přísnosti považován za trest, který následuje hned po trestu odnětí svobody. Svou podstatou jde o určitý druh legální nucené práce prováděné k obecnému prospěchu širšího okruhu lidí. Navíc je pachatel kromě dohledu nad výkonem prací podroben kontrole i v tom směru, zda po dobu výkonu tohoto trestu vedl řádný život a popřípadě vyhověl uloženým omezením. Trest obecně prospěšných prací lze jako významnou alternativu zejména k nepodmíněnému trestu odnětí svobody uložit samozřejmě i mladistvému. (SOTOLÁŘ, 2000, s. 317) Pachatel trestného činu nemusí s uložením trestu OPP souhlasit, jeho souhlas však není podmínkou pro uložení tohoto alternativního trestu. Přesto může soud ke stanovisku pachatele a jeho zdravotnímu stavu přihlédnout, a to z důvodu toho, aby uložení trestu OPP bylo co nejefektivnější. Potrestání odsouzeného v rámci výkonu trestu OPP spočívá v tom, že musí dle rozhodnutí soudu osobně, bez jakékoli pomoci např. rodinných příslušníků či přátel, bezplatně a ve svém volném čase mimo zaměstnání odpracovat 50 400 hodin. Výkon trestu obecně prospěšných prací není pro odsouzené zaměstnáním a nemůže být tedy ani zdrojem jakéhokoli příjmu. Naopak, často jde o jediný způsob, jak odsouzený může odčinit škodlivé následky spáchaného trestného činu a zároveň si uvědomit nesprávnost svého jednání (SOTOLÁŘ, 2000, s. 324). Trest OPP lze ukládat i mladistvým pachatelům v rozmezí 50 200 hodin. Odsouzený je povinen trest vykonat nejpozději do jednoho roku od jeho nařízení ve prospěch soudem určené organizace na návrh pracovníků PMS ČR. Organizacemi, u kterých je možno trest OPP nejčastěji vykonávat, jsou předem Probační a mediační službou nasmlouvané města, obce nebo státní či jiné instituce, které se zabývají vzděláním, vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví a životního prostředí, požární ochranou, 19

podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou nebo sportovní činností. Trest obecně prospěšných prací se ukládá samostatně nebo i vedle jiného trestu, s výjimkou trestu odnětí svobody, ať už podmíněného nebo nepodmíněného (SOTOLÁŘ, 2001, s. 201). Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a to za každé i jen dvě nezapočaté hodiny nevykonaného trestu OPP na jeden den odnětí svobody nepodmíněně (ÚZ, 2007, s. 19). 3.3.2 Projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací s klientem Projednání podmínek výkonu trestu OPP lze považovat za jednu z nejdůležitějších částí celého výkonu trestu. Obsahem jednání s klientem je nejen vysvětlení obecných informací o Probační a mediační službě ČR, ale především seznámení se všemi informacemi týkající se trestu OPP. Probační pracovník také získá ucelené informace o klientovi, jeho možnostech trest OPP řádně vykonat a jeho celkovému postoji k uloženému trestu. Mezi informace, které jsou klientovi při projednání podmínek výkonu trestu OPP sdělovány a nabízeny patří: obecné informace o činnosti Probační a mediační služby ČR se zaměřením na postup střediska při zajištění výkonu a kontroly uloženého trestu OPP; podrobné informace o všech podmínkách a průběhu výkonu trestu OPP; vyjasnění rolí zainteresovaných subjektů tzn. role odsouzeného, soudu, střediska PMS ČR, instituce a jejich postavení, práva, povinnosti, pravidla komunikace; zjištění informací důležitých pro možnost vykonávat trest OPP; nabídka pomoci střediska PMS v případě potřeby odsouzeného. Probační pracovník zjišťuje od klienta následující informace, kterou jsou důležité pro další postup v rámci výkonu trestu OPP: 20

postoj klienta ke spáchanému trestnému činu a uloženému trestu, míru jeho motivovanosti trest vykonat; časové možnosti klienta v souvislosti s jeho zaměstnáním, studiem, rodinnou situací; dosažené vzdělání, odborné kvalifikace, praktické pracovní dovednosti; zdravotní stav, či případná zdravotní omezení, která by mu bránila vykonávat určitý druh práce (zdravotní omezení pro výkon trestu OPP je nutné doložit lékařskou zprávu, kterou si zajišťuje a středisku PMS předkládá klient); rodinné poměry a sociální zázemí klienta; předchozí trestná činnost; postoj klienta k poškozenému, jeho představa, či již realizované kroky směřující k odčinění způsobené újmy a nahrazení škody, seznámení s možností mediace; další významné skutečnosti týkající se klienta a projednávaného případu; zjištění klientových psychosociálních potřeb a nabídka případné spolupráce nebo zprostředkování pomoci a kontaktu s jiným pracovištěm; ověření aktuálního kontaktu a dojednání způsobu komunikace se střediskem PMS. Probační pracovník z jednání s klientem o podmínkách výkonu trestu OPP vypracuje záznam viz příloha č. 2, ve kterém uvede všechny zjištěné informace, popřípadě k němu doloží doklady o dosažené pracovní kvalifikaci klienta, lékařské potvrzení o zdravotním omezení pro výkon určitých druhů prací. Tento záznam o projednaných podmínkách se vyhotovuje celkem ve čtyřech vyhotoveních a klient svým podpisem stvrdí jejich správnost. Jedno vyhotovení se zakládá do probačního spisu, další obdrží klient ihned na místě, třetí se zašle na příslušný soud jako podklad pro nařízení výkonu trestu OPP a čtvrté se zašle instituci, která klientovi umožní výkon trestu obecně prospěšných prací (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 4). 3.3.3 Zahájení výkonu trestu obecně prospěšných prací v určené instituci Před samotným zahájením výkonu trestu OPP v určené instituci je zapotřebí projednat mezi zástupcem daného poskytovatele, nazývaného též kontaktní osoba a klientem konkrétní podmínky, za kterých bude trest vykonávat. K tomuto slouží tzv. dohody 21

a časové harmonogramy prací viz příloha č. 3, kde kontaktní osoba po dohodě s klientem sepíše konkrétní termíny výkonu trestu OPP, datum zahájení a předpokládaný termín ukončení. Dohoda a časový harmonogram prací slouží hned k několika účelům. První je, že se odsouzený v průběhu výkonu nemůže vymlouvat na to, že neznal konkrétní termíny a podmínky výkonu trestu, druhý účel plní dohoda a harmonogram při podání návrhu na přeměnu trestu a ukončení spolupráce s poskytující institucí. Kontaktní osoba seznámí před zahájením trestu OPP klienta s možnými riziky, příslušnými bezpečnostními přepisy, návody k obsluze strojů, přístrojů a nářadí. Klient stvrdí svým podpisem, že byl řádně seznámen s BOZP na pracovišti. V případě, že se klient k projednání k určené instituci v dané lhůtě nedostaví, je nutné, aby kontaktní osoba informovala co nejdříve pracovníka PMS ČR. Ten klienta neprodleně kontaktuje a jsou mu opětovně zdůrazněny jeho povinnosti v rámci výkonu trestu OPP. Zároveň je vyzván k aktivnímu přístupu k výkonu uloženého trestu. Stejně tak je klient kontaktován v případě, že podmínky výkonu trestu OPP byly v určené instituci projednány, avšak klient nezahájil v dohodnutém termínu výkon trestu (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 5). 3.3.4 Kontrola a evidence výkonu trestu obecně prospěšných prací Jestliže byly splněny všechny podmínky nástupu výkonu trestu OPP, tzn., že se klient řádně dostavil k projednání dohody o realizaci výkonu trestu OPP do příslušné instituce, zahájil samotný výkon prací a trest vykonává dle dohodnutého časového harmonogramu, provádí probační pracovník minimálně jednou za dva měsíce kontrolu výkonu tohoto trestu. Kontrola může být provedena buď osobně v místě výkonu trestu, telefonicky, písemně nebo e-mailem a to až do celého ukončení výkonu trestu OPP. Kontaktní osoba dané instituce kontroluje kvalitu odvedené práce a eviduje aktuální počet odpracovaných hodin. Tyto informace předává PMS ČR a ta následně informuje příslušný soud (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 5). 3.3.5 Postup při nevykonání trestu obecně prospěšných prací Jestliže odsouzený klient bez závažného důvodu nevykonává uložené práce dle sjednaného časového harmonogramu a v dohodnutém rozsahu nebo kvalitě, je instituce povinna 22

o tomto neprodleně informovat středisko příslušné středisko PMS ČR. Probační pracovník zkontaktuje klienta za účelem zjištění důvodů porušení podmínek výkonu trestu OPP a iniciuje osobní schůzku. Jestliže i přes upozornění klient trest i nadále nevykonává, zašle mu příslušné středisko PMS ČR tzv. poslední výzvu k nástupu trestu OPP. Tato výzva se zasílá doporučeně do vlastních rukou, a pokud klient do 14 dnů od jejího převzetí nezačne trest řádně vykonávat, ukončí určená instituce s klientem při výkonu trestu veškerou spolupráci a PMS ČR podá příslušnému soudu návrh na přeměnu trestu OPP na trest odnětí svobody nepodmíněně. Návrh na přeměnu trestu OPP v nepodmíněný trest odnětí svobody může podat i instituce, v níž má odsouzený vykonávat trest. Je vhodné, aby se oba subjekty o tomto kroku vzájemně informovaly (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 6). 3.3.6 Změna místa výkonu trestu obecně prospěšných prací Změna místa v průběhu výkonu trestu OPP je možná na žádost klienta a to buď v případě změny bydliště klienta, nebo ve výjimečných a odůvodněných případech. Změna může být provedena v rámci obvodu jednoho soudu nebo v obvodu jiného soudu. Mezi důvody, pro které lze změnit místo výkonu trestu v rámci obvodu jednoho soudu, můžeme zařadit např. lepší dopravní dostupnost nového místa výkonu trestu, lepší vhodnost práce pro daného klienta u nového poskytovatele, popřípadě i v důsledku existujícího konfliktu v původní instituci či v důsledku náhlého nedostatku míst pro výkon trestu OPP v původní instituci. Probační úředník či asistent informuje o těchto okolnostech soud i původní instituci. O samotné změně místa výkonu trestu OPP rozhodne příslušný soud, který vydá tzv. opatřením o změně místa výkonu trestu OPP. Hodiny, které již klient v původní organizaci řádně odpracoval, mu jsou započítány v nové instituci Mezi důvody, pro které lze změnit místo výkonu trestu v rámci obvodu jiného soudu, patří především změna místa bydliště nebo získání lepších pracovních podmínek v rámci řádného zaměstnání. Probační pracovník vyhotoví shrnující zprávu, která obsahuje informace o počtu vykonaných hodin, důvody změny místa výkonu trestu OPP, způsob vedení života odsouzeného a způsob úhrady způsobené škody a nákladů trestního řízení popř. nákladů spojených s obhajobou (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 6). 23

3.3.7 Rozhodování soudu o odložení, přerušení a upuštění od trestu obecně prospěšných prací Odsouzený k trestu obecně prospěšných prací může v zákonem vymezených případech žádat soud o odklad, přerušení nebo upuštění od výkonu trestu OPP. Soud v případě těchto rozhodnutí uvědomí příslušné středisko PMS ČR. Zároveň by měl soud informovat příslušné středisko PMS ČR o konání veřejného zasedání ve věcech výkonu trestu OPP, o dalších podstatných skutečnostech a měl by mu zaslat na vědomí kopie vydaných rozhodnutí (upuštění od výkonu trestu, odložení nebo přerušení výkonu trestu, zrušení trestu OPP souhrnným trestem, obnova řízení, amnestie atd.) (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 6). Odklad a přerušení výkonu trestu OPP odloží nebo přeruší soud na dobu potřebnou například na základě lékařských zpráv předložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem, kdy odsouzený není schopen v důsledku přechodného zhoršení zdravotního stavu vykonávat trest OPP. Pominou-li důvody, odvolá soud odklad nebo přerušení. Výkon trestu OPP je odložen nebo přerušen těhotné ženě nebo matce novorozeného dítěte, a to na dobu jednoho roku po porodu. Doba odkladu či přerušení se započítává do lhůty jednoho roku, v níž má být trest OPP vykonán. Upuštění od výkonu trestu OPP nebo jeho zbytku rozhodne soud, jestliže je odsouzený v důsledku změny svého zdravotního stavu dlouhodobě neschopen tento trest vykonávat. 3.3.8 Kontrola vedení řádného života Odsouzený je povinen v průběhu výkonu trestu OPP nejen řádně vykonávat nařízený trest, ale také vést řádný život a nedopustit se dalšího trestného činu. Probační pracovník provádí v průběhu výkonu trestu nejen kontrolu nad tím, zda-li je trest řádně vykonáván, ale dohlíží také na to, zda-li klient: vede řádný život; dodržuje soudem uložené přiměřené omezení a povinnosti; odčinil-li následky trestného činu a učinil-li kroky vedoucí k nápravě vztahů 24

s poškozeným; uhradil náklady trestního řízení, popř. náklady spojené s obhajobou. Tuto kontrolu provádí probační pracovník např. tím, že zve klienta na pravidelné konzultační schůzky na středisko PMS ČR, nebo osloví sociální okolí klienta, kde získá potřebné informace. Taktéž je velmi důležité spolupracovat s poškozenými, a to buď formou písemnou, osobní, telefonickou či e-mailem (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 7). 3.3.9 Zajištění místa pro výkon trestu obecně prospěšných prací Probační pracovník průběžně pracuje na rozšíření požadavků poskytovatelů míst k výkonu trestu OPP ve svém regionu. K tomu, aby k určité organizaci mohli být umisťováni klienti k výkonu trestu obecně prospěšným prací, je zapotřebí učinit několik kroků. Nejprve musí probační pracovník posoudit, zda v dané organizaci může být trest OPP vůbec vykonáván. Prováděné práce nesmí sloužit k výdělečným účelům organizace, odsouzený přináší organizaci pouze jistý nepřímý zisk, respektive majetkový prospěch. S konkrétní institucí nabízející místa pro výkon trestu OPP dojedná probační pracovník přesný způsob, jakým budou požadavky na výkon trestu pravidelně v přehledu aktualizovány a nově evidovány. Zároveň předá poskytovateli vzor dohod o realizaci výkonu trestu OPP, vzor časového harmonogramu prací a informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Taktéž dohodne způsob předávání informací a způsob komunikace v případě neočekávaných změn. Přehled požadavků by měl obsahovat: konkrétní seznam druhů prací; místo výkonu trestu OPP; rozsah prací; možný termín provedení prací; předpokládaný počet osob, které mohou práce zároveň vykonávat; zvláštní požadavky organizace např. na kvalifikaci či dovednosti odsouzených, popřípadě zdravotní způsobilosti či omezení. Úloha poskytovatele v rámci výkonu trestu OPP je: 25

zajištění místa pro výkon trestu OPP; uzavření dohody a časového harmonogramu prací s odsouzeným; proškolení o bezpečnosti práce, odpovědnost za škody na zdraví a majetku; kontrola a zaznamenávání vykonané práce; spolupráce se středisky PMS ČR (Metodický postup střediska PMS ČR, 2003, s. 3). 3.3.10 Druhy prací při výkonu trestu obecně prospěšných prací Při hledání vhodného místa k výkonu trestu OPP pro konkrétního odsouzeného zohledňují pracovníci PMS ČR především potřeby organizace, u které má být trest OPP vykonán a samozřejmě také dovednosti a schopnosti samotného odsouzeného. Nejčastějšími možnými druhy prací při výkonu trestu obecně prospěšných prací jsou: Práce při údržbě a úklidu veřejných prostranství úklid veřejně přístupných ploch jako např. vozovek, chodníků, krajnic a dalších veřejných prostranství, úklidové práce na údržbě cyklostezek, chráněného krajinného území, údržba sportovních a dětských hřišť, úklid hřbitova, čištění kanalizace, vodních toků a jezer, úklid v budovách, mytí oken, společných prostor, chodeb, vyklízení sklepů, úklid v nemocnicích, v zimním období odklízení sněhu, posypu z chodníků, dále práce v lesích, likvidace skládek, třídění odpadu, čištění větrolamů, odstraňování grafity atd. Práce spojené se stavební činností budování a opravy chodníků, demoliční práce, opravy plotů a zdí, truhlářské práce, pokrývačské práce, opravy střech, elektrotechnické a vodo-instalatérské práce, pokládání a opravy podlah, malířské práce, zámečnické práce, svářečské práce, stolařské práce, klempířské práce, těžařské práce, zahradnické a lesnické práce apod. Další pomocné práce výkopové práce, přesun stavebního materiálu, stěhování, čištění koberců, sekání a hrabání trávy, výsadba stromků a jiné zeleně, pomoc v kuchyních a prádelnách, nátěry zábradlí, laviček, odpadkových košů, bazénů a veřejného osvětlení, sklizeň ovoce a zeleniny, školnické práce, příprava obecních oslav, stavba dětských letních táborů atd. 26

Kancelářské či jiné odborné práce vytváření internetových stránek a počítačových programů, jazykové překlady, vedení odborných kroužků pro děti a mládež, drobné administrativní práce, roznášení poštovních zásilek a letáků, práce s postiženými lidmi apod. Dalo by se shrnout, že trest OPP je zpravidla ukládán pachatelům, kteří se proti zákonu provinili poprvé, anebo těm, kteří trestnou činnost páchají opakovaně, ale její společenská nebezpečnost je malá (např. u pachatelů některých trestných činů způsobených při řízení motorového vozidla, u rodičů, kteří neplní svoji vyživovací povinnost, u mladistvých, kteří se dopustili výtržností, vandalismu, napadení jiných osob či poškozování cizí věci). 27

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Financování Probační a mediační služby ČR Podle 11 odst. 4 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 135/1996 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., je Ministerstvo spravedlnosti České republiky ústředním orgánem státní správy pro probaci a mediaci. Probační a mediační služba ČR jako státní instituce uspokojuje potřeby, které jsou veřejnými statky typu veřejných služeb (kdy veškerá činnost PMS ČR je bezplatná), které se společnost rozhodla financovat plně z veřejných financí, a to prostřednictvím organizací, které mají formu organizačních složek státu. PMS ČR jako organizační složka státu a účetní jednotka je financována prostřednictvím podkapitoly kapitoly státního rozpočtu č. 336, jejímž správcem je ministerstvo spravedlnosti. Finanční zdroje pro činnost PMS ČR jsou tedy alokovány z veřejného rozpočtu, a to ze státního rozpočtu. Rozpočet PMS ČR jako celku rozepisuje zástupce ředitele pro ekonomicko-správní záležitosti na jednotlivé útvary ředitelství a na jednotlivá střediska, přičemž výdaje na mzdy jsou fixním ročním limitem. Přesuny mezi jednotlivými položkami jsou možné jen omezeně, a to formou rozpočtových opatření po schválení ředitelem Probační a mediační služby ČR. V roce 2001, kdy PMS ČR vznikla, zaměstnávala instituce k datu 31. 12. 2001 celkem 162 zaměstnanců k 31. 12. 2008 pracovalo u PMS ČR již celkem 322 zaměstnanců, k 31. 12. 2009 to bylo celkem 327 zaměstnanců a k datu 1. 4. 2010 zaměstnává PMS ČR celkem 422 zaměstnanců. Tab. č. 1: PMS ČR rozpočet přidělený pro rok 2008 v Kč celkový rozpočet 193.052.000 z toho mzdové prostředky 129.056.000,- věcné výdaje 61.565.000,- FKSP 1.899.000,- Program PREVENCE 1.000.000,- neinvestiční transfery mezinárodním organizacím 0 Zdroj ekonomicko-správní oddělení ředitelství PMS ČR 28

Tab. č. 2: PMS ČR rozpočet přidělený pro rok 2009 v Kč celkový rozpočet 164.873.000,- z toho mzdové prostředky 133.078.000,- věcné výdaje 28.619.000,- FKSP 1.897.000,- Program PREVENCE 1.200.000,- neinvestiční transfery mezinárodním organizacím 79.000,- Zdroj ekonomicko-správní oddělení ředitelství PMS ČR Tab. č. 3: PMS ČR rozpočet přidělený pro rok 2010 v Kč celkový rozpočet 193 659.000,- z toho mzdové prostředky 128 188.000,- věcné výdaje 62 302.000,- FKSP 1 890.000,- Program PREVENCE 1 200.000,- neinvestiční transfery mezinárodním organizacím 79.000,- Zdroj ekonomicko-správní oddělení ředitelství PMS ČR 4.2 Trest obecně prospěšných prací a ekonomické aspekty jeho zabezpečení Trest obecně prospěšných prací lze zařadit mezi tzv. komunitní tresty, což znamená tresty vykonávané ve společnosti. Výkon tohoto trestu nezajišťují zvláštní k tomu zřízené státní instituce, ale městské či obecní úřady a nevládní neziskové organizace. Tyto tzv. komunitní instituce jsou jednak příjemci profitu ze samotného výkonu tretu OPP ve formě bezplatně vykonané práce v jejich prospěch, která není zdaněna ani nepodléhá dalším administrativním povinnostem odvodům, na oplátku od nich stát vyžaduje, aby se společně s PMS ČR spolupodílely na samotné organizaci a realizaci výkonu trestu OPP. Ta spočívá v zajištění bezpečnosti na pracovišti (podobně jako u stálých 29

zaměstnanců organizace), zadávaly a evidovaly odpracovanou práci, motivovaly odsouzeného k řádnému výkonu trestu OPP. Trest obecně prospěšných prací je koncipován tak, aby profit z jeho výkonu plynoucí pro města, obce či neziskové organizace převyšoval náklady spojené s jeho zabezpečením (PŘESLIČKOVÁ, 2003, s. 23). Zda-li tomu opravdu tak v praxi je, k tomu jsem využila metodu systémového rozhovoru. 4.2.1 Výzkumná metoda a výzkumný vzorek Metoda rozhovoru slouží k získávání dat, při kterém výzkumník klade osobně a ústně otázky dotazovanému za účelem získání potřebným informací. Tato metoda empirického výzkumu je velice oblíbena a často používána i z důvodu malého procenta odmítnutí. V mém případě jsem použila systémový rozhovor. Cílem bylo vytvořit jednoduché, neutrálně podnětné dotazování pro získání pravdivé odpovědi kontaktní osoby poskytovatele výkonu trestu OPP. V průběhu rozhovorů jsem dbala na dodržování zásad, které jsou důležité pro vedení efektivního systémového rozhovoru. Dotazující kontaktní osoby byly seznámeny s tím, že rozhovor je prováděn jen pro výzkum této bakalářské práce a informace, které zazní při rozhovorech nebudou zneužity k jiným účelům, než pro které jsou určeny. Systémový rozhovor jsem provedla s největšími poskytovateli trestu obecně prospěšných prací na Znojemsku. Mezi ně patří organizace Městská zeleň Znojmo a.a.s.a. EKO s.r.o., jejichž zřizovatelem je Město Znojmo, Majetkový odbor. S těmito organizacemi spolupracuje Probační a mediační služba ČR, středisko Znojmo v rámci umisťování klientů k výkonu trestu obecně prospěšných prací od prvopočátku svého vzniku. Rozhovory probíhaly v termínech, které byly vzájemné dojednány. Respondent (kontaktní osoba) byl nejdříve ujištěn o jeho anonymitě v rozhovoru a byl seznámen se záměrem výzkumu. 4.2.2 Analýza a interpretace dat Data, která jsem získala během rozhovorů s respondenty budu v této chvíli analyzovat a pokusím se o interpretaci těchto získaných dat. Kontaktním osobám, které zajišťují celý průběh výkonu trestu OPP v jejich organizacích jsem položila celkem 8 otázek viz 30

příloha č. 4. Otázka č. 1: Vnímáte umístění odsouzených k výkonu trestu OPP do Vaší organizace za užitečné? U první položené otázky se odpovědi respondentů částečně rozcházejí. U organizace Městská zeleň Znojmo vidí umístění klientů k výkonu trestu OPP za velmi užitečné. Užitečnost spatřují především v pomoci při práci v organizaci. U organizace.a.s.a. EKO s.r.o. vnímají užitečnost umístění klientů pouze u poloviny z nich. Je to způsobené tím, že ne každý klient vnímá trest OPP jako trest a podle toho také k celému výkonu trestu OPP přistupují. Jedná se převážně o věkově mladší klientelu. Věkově starší klienti si plně uvědomují, že jde skutečně o trest, který je nutno vykonat, pokud nechtějí jít do vězení. Otázka č. 2: Je většina odsouzených motivována k tomu, aby trest OPP řádně vykonali? Co se týče toho, jsou-li klienti motivováni k tomu, aby trest OPP řádně vykonali, shodli se jednoznačně oba respondenti, že většina z nich motivována není. Chybí jim převážně tzv. morální motiv, nedostatečné pracovní návyky, neochota podřídit se. Některé klienty naopak vnímají respondenti jako velmi motivující. Jedná se převážně o klienty, kteří mají rodiny, které musí zabezpečit, trvalé zaměstnání, které si chtějí udržet a velkou roli zde hraje také dobrá výchova a prostředí, ze kterého pocházejí. Otázka č. 3: Je pro Vaši organizaci finančně náročné umístit odsouzené k výkonu trestu OPP? Pokud ano, co považujete za finančně nejnáročnější. Z analýzy rozhovoru u další položené otázky vyplynulo, že oba respondenti se shodli na tom, že není pro jejich organizace finančně náročné umístit odsouzené k výkonu trestu OPP. Jsou jim ukládány méně odborné práce, které nevyžadují žádné speciální školení či výcviky, které by musely organizace klientům uhradit. Taktéž jsou jim ukládány takové práce, které nevyžadují nákup žádných speciálních oděvů, obuvi, pomůcek apod. Otázka č. 4: Převyšuje profit z výkonu trestu OPP náklady spojené s jeho zabezpečením? Na otázku č. 3 plynule navazovala další otázka, při které se oba dotázaní shodli, že profit z výkonu trestu OPP převyšuje náklady spojené s jeho zabezpečením. Tzn., že práci, kterou klienti v rámci výkonu trestu OPP řádně odvedou, převyšuje náklady, které jsou 31

nezbytné k zabezpečení samotného výkonu trestu OPP. Vše se opětně odvíjí od toho, jaký druh prací klienti vykonávají. Otázka č. 5: Lze některé odsouzené k výkonu trestu OPP pracovně srovnat se stálými zaměstnanci Vaší organizace? Opětná shoda ve výpovědích obou respondentů zazněla v další položené otázce. Shodně uvedli, že každého desátého klienta umístěného v organizaci k výkonu trestu OPP je možno srovnat pracovně se stálými zaměstnanci organizace. Každý desátý umístěný klient vykoná zadanou práci stejně kvalitně jako zaměstnanci organizace, tzn., že je na ně spolehnutí, jsou dochvilní, nemají problém pochopit, co se od nich očekává a jak práci dobře vykonat k oboustranné spokojenosti. Otázka č. 6: Je možné, aby se některý odsouzený k trestu OPP po jeho výkonu stal Vašim stálým zaměstnancem? Někteří odsouzení k výkonu trestu OPP prokázali v organizacích skutečný zájem a motiv k výkonu trestu OPP, jejich vykonaná práce byla kvalitně provedena, měli velmi dobrý přístup k ostatním zaměstnancům, ale i k samotné práci a proto jim organizace nabídly možnost po ukončení výkonu trestu OPP, aby u nich zůstali na stálo, jako řádní zaměstnanci. U organizace Městská zeleň se jednalo převážně o ženy, které v té době neměly jinou nabídku a možné zaměstnání přivítaly s povděkem. U organizace.a.s.a. EKO s.r.o. se jednalo převážně o muže, kteří prokázali při výkonu trestu OPP dostatečné pracovní nasazení a organizace byla s jejich přístupem a vykonanou prací tak spokojena, že jim nabídli po ukončení výkonu trestu OPP stálé zaměstnání. Otázka č. 7: Myslíte si, že ušetří Vaše organizace část provozních nákladů tím, že umístí odsouzené k výkonu trestu OPP? Na následující otázku oba respondenti bez jakéhokoli zaváhání shodně uvedli, že pokud jejich organizace umisťuje klienty k výkonu trestu OPP, ušetří tak provozní náklady, převážně mzdové náklady, kam započítávají placení přesčasů, práci o víkendech apod. Např. když zaměstnanec organizace ráno oznámí, že náhle onemocněl, může na určitou dobu zastupovat jeho práci klient umístěný k výkonu trestu OPP. Např. tak není ohrožen nepřetržitý provoz v organizaci.a.s.a. EKO s.r.o. na třídící lince, vývoz komunálního odpadu apod. Stejně tak není na organizaci Městská zeleň Znojmo ohrožena výsadba 32