Biotechnologie rostlin, kultivace rostlinných buněk

Podobné dokumenty
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Geneticky modifikované organismy

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Klonování a genové inženýrství

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

TRANSGENOZE ROSTLIN. vnášení cizorodých genů či jiné genetické informace do rostlin a manipulace s nimi (GMO)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Modifikace dědičné informace rostlin I. modifikace

GENETICKY MODIFIKOVANÉ

Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme

Obsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin

GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR. Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

STUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich

Investujeme do naší společné budoucnosti

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Transgenoze a reverzní genetika. Metody transformace rostlinných buněk Rekombinace

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Modifikace dědičné informace rostlin

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

analýza dat a interpretace výsledků

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie

R o z h o d n u t í. rozhodlo

Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (ČK GMO)

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Použití transgenoze při šlechtění rostlinje třeba se obávat?

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém

Biotechnologie a genové inženýrství rostlin (BAGIR)

Nové genové techniky, potraviny a monitoring

Geneticky modifikované potraviny: současný stav v ČR a legislativa. (Co nám hrozí od geneticky upravených potravin? Mj. vzestup alergií?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

vnášení cizorodých genů či jiné genetické informace do rostlin a manipulace s nimi

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Chromosomy a karyotyp člověka

Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Bakteriální transpozony

GM kukuřice. 0,0004% DNA kukuřice

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

R o z h o d n u t í. Univerzitě Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, Olomouc. se p r o d l u ž u j e

Transformace ptdna tabáku genem E7/GUS a eliminace selekčního genu za využití homologní rekombinace

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

rostlin a její využit ití pro produkci nových odrůd

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Biologické základy rostlinné produkce

Základní genetické pojmy

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Havarijní plán PřF UP

BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE

Transformace rostlin. úvod metody

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)

GENETICKÁ TRANSFORMACE OBILOVIN

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Genové knihovny a analýza genomu

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Rostliny a lidstvo. Reklama na: MB130P77 Rostliny a rozkvět a pád lidské civilizace MB130P19I Biotechnologie a genové inženýrství rostlin

Exprese genetické informace

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Transgenní řepka olejka (Brassica napus L.) její monitoring, molekulární detekce a vliv agrotechniky na eliminaci výdrolu

Rostlinné biotechnologie

Klonování. Co to vlastně je?

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Arabidopsis thaliana huseníček rolní

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Transkript:

Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Ivo FRÉBORT Biotechnologie rostlin, kultivace rostlinných buněk I. část Šlechtění kulturních plodin Zemědělské plodiny jsou výsledkem zásahů do genetické informace trvajících více než 10 000 let 1

Transformace pomocí Agrobacterium tumefaciens -Půdní baktérie, vyvolává tvorbu nádorů u rostlin -Přenáší do genomu rostliny část plasmidu Ti plasmid Příprava transgenních rostlin 2

Genové dělo Nastřelování DNA do buněk pomocí zlatého prachu Využití genetických modifikací rostlin Zvyšování výnosů (boj s plevelem, odolnost proti škůdcům) Obohacená krmiva pro dobytek (lysin) Potraviny obsahující vitamíny Jedlé vakcíny (rozvojové země, brambor, banán hepatitida B, cholera) Fytoremediace půdy (odstraňování těžkých kovů) Molekulární farmaření (výroba léčiv protilátky, terapeutika, bioplasty) Umlčování genů (oddálení dozrávání, rajče, květiny) 3

Boj s hladem - vyšší výnosy - nové odrůdy Klasické šlechtění Pomalé Dostává se na hranice možností Genetické modifikace Rychlé Zatím nejsou jasné jeho limity Hlad ohrožuje na životě 20-40 mil. lidí Oslabení lidé náchylní k infekcím Nejvíce ohrožení děti, matky, staří lidé Možnosti boje s hladem t/ha 3 Nedostatek živin Plevele, choroby,škůdci Sucho 2 Místní hnojiva 1 Nezávadná osiva a sadba HRANICE PROSPERITY HRANICE PŘEŽITÍ Odolné odrůdy 4

Odolnost rostlin k herbicidům - Roundup Gen pro rozklad glyfosátu Sója odolná vůči herbicidům Více než 50% ploch na světě oseto RR sójou 5

Kukuřice - rozmach škůdců Vyvolávají druhotné napadení plísněmi - mykotoxiny Zavíječ kukuřičný v ČR 1990 2002 6

Bacillus thuringiensis - δ-endotoxin - Specifický účinek na určitou čeleď hmyzu - Používá se jako ekologický insekticid od 1940 - Člověku neškodí ani dávka ze 2 hektarů Bt- kukuřice - odolná vůči hmyzím škůdcům - Široce rozšířena v USA (90%) - Je povolena k pěstování v EU 7

Rizika vzniku rezistentních škůdců Rezistence je dědičná Založena recesivně Musí se udržovat pole, kde škůdci nejsou vystaveni selekčnímu tlaku Křížením vzniknou heterozygoti, kteří jsou na Bt citliví Rezistence vzniká na všechny pesticidy, nejen na GMO!!! Papája na Havaji Papaya ringspot virus (PRV) - Produkce na Havaji v období 1992-1996 klesla o 40% - 1996 - transgenní papája overexprimující plášťový protein pod 35S promotorem připravená biolistickou metodou - od roku 1998 nárůst produkce 8

Boj s podvýživou zlatá rýže Avitaminóza i A u konzumentů loupané rýže (JV Asie) Ročně oslepne 200 tisíc dětí Rýže obsahující β-karoten Je zapotřebí obohatit stravu i o tuky High laurate canola 1996 Brassica napus transformována acyl-acp-thiolesterasou pod specifickým promoterem s cílením do semen zvýšený obsah nenasycené kyseliny laurové na úkor olejové a linoleové myristová 4% palmitová 3% olejová 31% linolová 11% linoleová 7% laurová 38% další 6% 0.02% původně využití: výroba mýdel a šampónů výroba čokolády výroba rostlinných sýrů light smetana 9

Obohacení krmiv - změna obsahu zásobních proteinů (obiloviny a luštěniny) A) zvýšení syntézy nedostatkových AK bakteriální mutovaný gen pro DIHYDROPIKOLINÁT SYNTHASU a ASPARTÁT KINASU, které nemají zpětnou inhibici nadbytkem produktu (Lys) transgenní rostliny 100x vyšší obsah lysinu a methioninu ten se ale nezabudovává v tak velké míře do zásobních proteinů. B) transgenoze genu pro zásobní protein zein -28% methioninu 2S-albumin z paraořechů 18% methioninu GMO ve světě stále přibývá Hlavní producenti: USA (50%) Argentina Brazílie Kanada Indie Čína Hlavní plodiny: Kukuřice Sója (60% produkce) Bavlník 10

Poměr tradičních a GM plodin 2007 160 140 120 100 Conventional Biotech 91 148 80 60 40 20 35 27 0 64% 43% 24% 20% Soybean Cotton Maize Canola 11

Hlavní druhy GMO schválené pro komerční využívaní na území ČR/EU Řepka olejka tolerantní k herbicidu glufosinátu pro krmiva (Plant Genetic Systems) tolerantní k herbicidu glufosinátu pro pěstování (AgrEvo) Sója tolerantní k herbicidu glyfosátu (Monsanto) Čekanka částečně tolerantní k herbicidu glufosinátu s pylovou sterilitou (Bejo- Zaden) Kukuřice v ČR 5.000 ha v roce 2007 s rezistencí vůči hmyzu (Bt-endotoxin) a toleranci k glufosinátu (Ciba- Geigy a Novartis) rezistentní vůči hmyzu (Bt-endotoxin) (Monsanto) tolerantní vůči herbicidu glufosinátu (AgrEvo) tolerantní k herbicidu glyfosátu (Monsanto) Karafiáty se změněnou barvou květu (Florigene) karafiáty s prodlouženou trvanlivostí (Florigene) Protesty vůči pěstování GMO rostlin USA a další země velký rozvoj GMO, přijímáno jako nová pokroková technologie, řešení nedostatku potravin Evropa konzervativní, velký vliv Greenpeace, místní nadprodukce potravin, dotované zemědělství Greenpeace snaha o zastavení pěstování GMO, blokují např. používání zlaté rýže Samozákazy prodeje GMO produktů obchodními řetězci v Evropě reklamní trik 12

Vlivy na životní prostředí Testy s GMO řepkou, řepou, kukuřicí Velké snížení používání pesticidů Nižší nebezpečí vzniku rezistentních plevelů Vliv na biodiverzitu hmyzu, ptactva, hlodavců obdobný vlivu odrůd získaných klasickým šlechtěním Můžeme jíst GMO? GMO pro krmiva a potraviny - testovány a schvalovány (vývoj a velmi náročné testování ~10 let) Obsah pozměněné DNA v GMO rostlinách velmi nízký (celková DNA 0,005-0,02% sušiny) Produkty genů proteiny:degradovány v trávicím traktu Přenos genů z krmiv a potravin na mikroorganismy neprokázán, nepravděpodobný (daleko nebezpečnější je krmení a léčba antibiotiky) Nelze odlišit produkty zvířat krmených GMO a běžnými krmivy GMO jako krmiva a potraviny - bezpečné Produkty zvířat krmených GMO - bezpečné 13

Výzkum GMO rostlin na Univerzitě Palackého - Snížení obsahu hormonů regulujících růst - Kratší stonek, bohatší kořenový systém - Studium možné aplikace na obiloviny Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Ivo FRÉBORT Biotechnologie rostlin, kultivace rostlinných buněk II. část 14

Transgenoze rostlin Vnášení cizorodých genů či jiné genetické informace do rostlin a manipulace s nimi TRANSGENOZE trvalá - změna genetické informace je přenášená na potomstvo (infekce Agrobakteriem) TRANSGENOZE dočasnáč - genetická informace je změněna pouze u vegetativní části rostliny a nepřenáší se na potomstvo (elektroporace, biolistické metody) Agrobacterium tumefaciens Patogenní bakterie přirozeně se vyskytující v kořenovém systému bobovitých rostlin Přítomnost baktérie se projevuje j tumory tzv. crown gall tissue Agrobacterium je schopné napadat jakékoliv pletivo většiny dvouděložných rostlin a za určitých podmínek i rostlin jednoděložných 15

Ti plasmid (tumor inducing) Agrobacterium tumefaciens (200 kb) ipt,aux,nop syntéza cytokininů auxinů opinů další geny pro biosyntézu cytokininů, permeasy, přenašeče přes membránu, enzymy metabolizující opiny a ostatní enzymy umožňující infekci Infekce Agrobakteriem Rostlina při zranění produkuje fenolické látky (acetosyringon), ty se váží na specifické receptory na membráně Agrobacteria VirA a způsobují transkripci genu z vir regionu Ti plasmidu Agrobacteria 16

Aktivace vir regulonu VirD2 protein se váže na 5 T-DNA (transferred) Denaturace ss T-DNA z Ti plasmidu VirE2 proteiny stabilizují ss T-DNA VirD2 a VirE2 proteiny obsahují sekvenci potřebnou pro cílení do jádra rostlinné buňky VirE2 se váže na proteiny VIP1 a VIP2 které zacílí T-DNA řetězec do chromatinu rostlinného chromozomu Binární vektory pro genetickou modifikaci rostlin (odvozené od Ti plasmidu) Ti plasmid je rozdělen na dva: pomocný plasmid (velký): nese větší část Ti plasmidu, všechny geny potřebné pro symbiózu s hostitelem a přenos T-DNA klonovací plasmid (malý): nese klonovací plasmid (malý): nese pouze T-DNA, do jejíž části se naklonuje požadovaná gen. informace, replikační počátky pro E. coli a Agrobacterium a potřebné selekční markery 17

Klonovací plasmid pbin-hyg-tx polylinker Resistence k hygromycinu B (selekce transgenních rostlin) tetracyklinový supresor T-DNA replikační počátky ori požadovaný gen se překlonuje do polylinkeru a konstrukt se namnoží v E. coli. Pro přenos je nutná jen 25 bp repetice z konce původní T-DNA. (kanamycinová selekce) transformace do Agrobacteria nesoucí pomocný vektor (selekce Kan, Rimf, Gent) transformace rostliny a selekce transgenního potomstva (hygromycin) resistence ke kanamycinu Pomocný plazmid má resistenci k rimfapicinu a gentamycinu Začlenění T-DNA do chromosomu Začlenění T-DNA do hostitelské-ho chromozomu je víceméně náhodné Arabidopsis thaliana Nejčastěji se začlení jedna T-DNA do jedné buňky, muže však nastat i několikanásobné začlenění Kolem centromer je začlenění méně pravděpodobné Čím blíže telomerám tím větší Čím blíže telomerám tím větší pravděpodobnost 18

Transgenoze Agrobakteriem Standardní postupy pro řadu dvouděložných užitkových rostlin (rajče, hořčice, fazole). Nevýhoda: zdlouhavá regenerace přes tkáňové kultury Jen u některých rostlin se dá použít germ-line transformace (Arabidopsis) Transformace T-DNA se dá využít i jako inserční mutageneze. T-DNA přeruší důležitý gen a tuto mutaci lze pak pomocí markerů na T-DNA snadno lokalizovat. Existují databanky semen takových mutantních rostlin Arabidopsis. Od poloviny 90. let možná transformace i jednoděložných rostlin - lilie, palmy, obilniny. Použití supervirulentních kmenů Agrobakteria, hlavní problém je v regeneraci. Transgenoze Arabidopsis namáčením květů (floral dipping, germ-line) A) rostliny Arabidopsis se vypěstují do fertilního stádia (3-5 v květináči) B) lodyhy s květy se namočí v kultuře Agrobacteria nesoucí binární systém vektorů s naklonovaným transgenem (5-10 min, přidává se smáčedlo). C) rostliny se nechají okapat a vrátí do skleníku, kde dozrají (vytvoří semena) D) transgení semena se vyselektují vyklíčením na živném médiu obsahující selekční marker (hygromycin) 19

Transgenoze namáčením květů Agrobacterium se dostává do vyvíjejících se květů a T-DNA je včleněna do samičího gametofytu a přenesená přes vajíčko do další generace, ne do samčích pohlavních buněk, transgenní semena jsou proto vždy hetero-zygotní na vložený transgen). vylepšení : vakuová infiltrace přidávání smáčedla (Silwet L-77) účinnost: až 6% transgenního potomstva Tato metoda funguje i u vojtěšky a petúnie Transgenoze pomocí listových disků: metoda používaná u většiny dvouděložných rostlin 20

Regenerace transgenních tabákových rostlin z kalusů vzniklých na listových discích Tabák Arabidopsis 21

Transgenoze topolu Transgenoze jednoděložných rostlin např. ječmen (Tingay et al.,1997) Izolace nevyvinutých embryí z obilniny Mechanické narušení odstranění embryonální osy Kokultivace s Agrobacteriem Kultivace na kalusotvorném médiu Detekce reportérového genu v T0 i T1 generaci Efektivita do 4% (např. z 1282 embryí vyselektováno 54 transformovaných linií) Poprvé chřest (1988) Problém: jednoděložné rostliny obsahují daleko méně fenolických látek Vylepšení: Ošetření acetosyringonem (aktivace vir regionu) Supervirulentní kmeny Agrobacteria: mají zmnožený gen pro virg, který je navíc pod konstitutivním promotorem 22

Selekce homozygotní linie T0 generace T1 generace T2 generace Všichni i transformanti ti jsou heterozygotní T-DNA inzerce na jednom lokusu ¼ 00 homozygotů ½ M0+0M heterozygotů ¼ MM homozygotů selekce semen na 3:1 75% nutričním mediu T-DNA inzerce na dvou lokusech obsahující selekční 1/14 oo 00 homozygotů antibiotikum 3/14 oo Mx homo-heterozygotů 3/14 mx 00 homo-heterozygotů 9/14 mx MX hetero-homozygotů 9:3:3:1 93% 100% 75% Nutná Selekce semen na nutričním mediu obsahující selekční antibiotikum T-DNA inzerce na třech lokusech 1/64 oo 00 00 homozygotů 27/64 homo-heterozygotů 36/64 MM hetero-homozygotů 27:9:9:3:9:3:3:1 98% HOMOZYGOTNÍ LINE Přímá transgenoze TRANSGENOZE PROTOPLASTŮ Odstranění buněčné stěny a inkubace protoplastů s roztokem DNA, DNA vniká do protoplastu endocytózou polyetylenglycol elektoporace makroinjekce Protoplasty se dají připravit ze všech rostlin lze z nich však jen velmi obtížně regenerovat celé rostliny BIOLISTICKÉ METODY TRANSGENOZE Používají se zlaté nebo wolframové kuličky (2 μm) Smíchají se s roztokem plasmidové DNA s transgeny, odpaří se Nastřelují se do pletiva pod vakuem Transgen společně s reportérovým genem (GUS) Snadná detekce transformace 23

10% DNA pronikne do pletiva 50% zůstane v epidermis (netvoří kalus) 95% cytoplasma (nedochází k transkripci) 5% jádro 99% umírá 1% přežívá a dochází k integraci do genomu Genové dělo Genové dělo Pokud se nepodaří z buněk zregenerovat kalus, transgenoze je pouze dočasná 24

Reportérové transgeny Geny jejichž expresi lze snadno detekovat a kvantitativně stanovovat; slouží hlavně ke stanovování účinnosti různých rostlinných promoterů MODRÉ ROSTLINY REPORTÉROVÝ GEN pro β-glucuronidasu z E.coli po transformaci se rostlina namočí do barviva X-Gluc vzniká nerozpustné indigo, které jde detekovat v intaktní rostlině. Stabilní enzym bez kofaktoru. FLUORESKUJÍCÍ ROSTLINY Malý gen pro GFP (green fluorescent protein) z medúzy Aequorea victoria Po ozáření modrým světlem (440-480nm) zeleně fluoreskuje bez jakéhokoliv substrátu a je velice stabilní. Fluorescenci si zachovává i po fúzi s jiným proteinem (chimérické geny) Selekční markery 1. ANTIBIOTIKA (vážou se na ribosom, způsobují nesmyslný přepis mrna) KANAMYCIN gen nptii pro neomycinfosfotransferasu. Rostliny se buď stříkají, nebo se dává přímo do média. HYGROMYCIN B gen aphiv pro hygromycinfosfotransferasu y silně toxický i pro člověka inhibitor proteosyntézy. 2. HERBICIDY nejpoužívanější GLYFOSÁT (fosfomethylglycin) inhibitor syntézy aromatických AK (je esenciální u autotrofních organismů) sp. 5-enolpyruvylšikimát-3- fosfátsynthasa (EPSP) tři strategie: 1) overexprese EPSP 2) exprese mutantní ne tak citlivé formy EPSP 3) exprese glyfosátoxidoreduktasy (degradace glyfosátu) Transgenní potomstvo se stříká glyfosátem, přežívají pouze rostliny nesoucí současně s transgenem jeden ze tří způsobů rezistence. 25

Selekční markery 3. ZDROJ SACHARIDŮ V ranných stádiích vývoje rostlin v in vitro podmínkách je plná závislost na zdroji uhlíku v médiu (sacharosa). Selekční marker: v médiu je místo sacharosy xylosa a manosa. Hexokinasou vzniká manosa- 6-fosfát, který není schopen podléhat následné glykolýze a je pro rostlinu toxický, kumuluje fosfor. Selekční transgen: fosfomanosaizomerasa přeměňuje manosa-6-fosfát na fruktosa-6-fosfát (použito u tabáku, cukrovky a kukuřice) 4. SELEKCE ROSTLINNÝMI HORMONY Transgen isopentenyltransferasa produkuje nadbytek cytokininů (nemusí se přidávat do selekčního média) které podporují tvorbu prýtů z transformovaného pletiva. U tabáku a salátu bylo zjištěno že tento nadbytek nemá vliv na celkovou morfologii transgenní rostliny. Odstranění selekčních markerů Někdy je třeba transgenní marker odstranit aby nenarušoval vývoj rostliny y(p (ipt, nptii); často nutno odstranit pro komerční využití Bakteriofágový systém Cre-lox: gen cre - rekombinasa (transposasa) lox - krátké cílové sekvence excise 26

Odstranění selekčních markerů SYSTÉM MAT (multi-autotransformation): rekombinační systém z kvasinky Zygosaccharomyces rouxii R/RS: R- rekombinasa, RS rekombinační sekvence Gen R je pod inducibilním promotorem (např. tetracyklin), t mezi RS místa vložen ipt selekční gen. Po transformaci (exprimuje se ipt gen vyrůstají tzv. teratomy (rychle rostoucí výhonky ale zakrslé - ESP fenotyp (enormous shooty phenotype) - (a); po indukci tetracyklinem, dojde k vyštěpení ipt a z teratomového pletiva začnou vyrůstat normální výhonky (b). tabák topol Promotery Konstitutivní 35S - nejpoužívanější, virální původ, nebezpečí KOSUPRESE ubikvitin rostlinný původ, exprese kolísá během ontogeneze aktin rostlinný původ, vysoká ale kolísavá exprese Tkáňově specifické 2A11 - z rajčete, plodově specifický Lhcb3 - listově specifický, světlem regulovaný z Arabidopsis PsMTA - z hrachu, kořenově specifický Inducibilní In2-2 2 je indukovaný benzen- sulfonamidovým herbicidem Safener tet - indukce tetracyklinem, nejpoužívanější promoter APázy - indukovaný v kořeni, fosfátem CaMV35S:GUS PsMTA:GUS 27

Terminační signál V klonovací kazetě je kromě promotorové sekvence i terminátor transkripce s polyadenylačním signálem Nejčastěji používaný terminátor z agrobakteriálního genu pro nopalin synthasu používá se jak u jedno tak dvouděložných rostlin Další používané terminátory: 3 nekódující sekvence rostlinného genu pro pšeničný histon H3 Může se použít i vlastní 3 nekódující sekvence transgenu, ale ta nemusí vždy fungovat, je jednodušší mít univerzální již v plasmidu Další důležité složky transgenů INTRONY Inkorporace intronů do transgenu může zvyšovat sílu exprese transgenu v rostlině např. intron I z genu pro rýžový aktin nebo intron I z genu pro kukuřičný k ubikvitin iti 5 NEKÓDUJÍCÍ REGION Kozákova sekvence a podobné sekvence zvyšují posttranskripční stabilitu mrna a tím zvyšují míru exprese NUKLEOTIDOVÉ SLOŽENÍ Pokud vkládáme do rostliny gen z baktérie, hrozí nebezpečí použití odlišného genetického kódu, vyštěpení neexistujícího intronu atd. Geny ze vzdálených taxonů se proto musí často upravovat (mutovat), aby bylo dosaženo dostatečné exprese v rostlinném hostiteli 28

Organelové cílení transgenního proteinu Transgen je začleněn do genomu v jádře, transkripce probíhá v jádře, zralá mrna je pak transportovaná do cytosolu kde probíhá proteosyntéza na ribosomech, buď volných nebo vázaných na ER Cílení do plastidu: genetická informace pro 23-AK signální peptid malé podjednotky Rubisco se naklonuje před vlastní N-konec transgenu Cílení í do mikrotělísek: k ke konci transgenu se připojí posledních 34 AK z isocitrátlyasy Zůstává na ER: motiv H/KDEL se zabuduje na C-konec proteinu transgenu Přímá transformace chloroplastů: začlenění transgenu do chloroplastové DNA VÝHODY: transgen se nepřenáší pylem k začleňování transgenu dochází pouze na specifických místech vysoká exprese, až několik procent celkových proteinů výhodné pro expresi bakteriálních genů v rostlinách (stejný gen. kód) NEVÝHODY: nutné velice silné genetické dělo hnané héliem velice malá účinnost Specifické vektory: obsahují část genetické informace chloroplastu pro homologní rekombinaci Selekční marker antibiotikum spektinomycin 29

Genové umlčování read-through transcription DNA-DNA pairing methylation chromatin remodelling RNA-DNA pairing RNA degradation RNA-RNA pairing methyltransferases chromatin remodelling factors dsrna Oddělení molekulární biologie, Katedra biochemie Biologické centrum PřF UP ul. Šlechtitelů 11 30