Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Ústavní právo_ústava a moc zákonodárná - prezentace 3. ročník SAM_32_3_Ústavní právo_ústava a moc zákonodárná prezentace Mgr. Marie Šamanová Společenskovědní seminář Ústavní právo Žáci poznají pojem ústavní práva a ústavního pořádku České republiky, pochopí pojem moci zákonodárné, naučí se fungování legislativního procesu a základní zásady volebního práva Datum: 23.9.2013
Ústavní právo Ústava a moc zákonodárná Pavlíček Václav a kol., Ústavní právo a státověda I. díl, nakl. Linde, Praha, 2004 Pavlíček Václav a kol., Ústavní právo a státověda II. díl, nakl. Linde, Praha, 2011 Gerloch A., Hřebejk J., Zoubek V.: Ústavní systém ČR, základy českého ústavního práva, 4. vydání, nakl. Prospektum, Praha, 2002 zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v účinném znění
Ústavní právo Souhrn právních norem, které upravují nejdůležitější právní vztahy ve státě Určují uspořádání státu Republika x království Demokracie x totalita Podle ústavního práva se tvoří vůle státu, uplatňuje se státní moc Obsahuje dělbu a základní práva a povinnosti občanů Normy nejvyšší právní síly
Ústavní pořádek ČR Soubor všech ústavních právních norem Ústava České republiky Listina základních práv a svobod Ostatní ústavní zákony Ústavní zákon o bezpečnosti ČR Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (krajů) Ústavní zákony upravující hranice ČR s okolními státy
Ústava ČR Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Preambule 113 článků rozdělených do osmi hlav Česká republika je svrchovaný, jednotný, demokratický, právní stát Základní principy lid je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní
Moc zákonodárná Vykonávána Parlamentem, který je členěn na dvě komory Nejdůležitější funkce legislativní proces Poslanecká sněmovna Důležitější postavení (schvalování rozpočtu, vyslovení důvěry či nedůvěry vládě) Může přehlasovat Senát Senát Samostatně např. schvaluje návrhy prezidenta na ústavní soudce, rozhoduje o žalobě za velezradu na prezidenta republiky Nelze rozpustit pojistka demokracie
Legislativní proces Proces přijímání nových zákonů Zákonodárná iniciativa možnost předložit k projednání návrh zákona Má ji poslanec, skupina poslanců, Senát jako celek, zastupitelstvo kraje, vláda (nejběžněji) Návrh zákona -> Sněmovna schválí -> Senát Senát Schválí -> prezident Neschválí nebo vrátí s připomínkami -> znovu Sněmovna Prezident -> podepíše nebo uplatní veto a návrh se vrací do Sněmovny Nelze u zákona ústavního
Sněmovna i Senát návrh zákona schvalují prostou většinou z přítomných poslanců či senátorů (musí jich být ale přítomna alespoň třetina) Pokud je návrh odmítnut Senátem nebo prezidentem, hlasuje sněmovna absolutní většinou pro návrh musí být více než polovina všech poslanců Ústavní zákony jsou schvalovány kvalifikovanou většinou 3/5 všech Poslanců a 3/5 přítomných Senátorů V době, kdy je rozpuštěná Sněmovna, může Senát v neodkladných věcech vydávat zákonná opatření
Volební právo v ČR Volby musí být: Všeobecné při splnění podmínek mohou hlasovat všichni Přímé voliči hlasují přímo pro konkrétní kandidáty Rovné každý hlas má stejnou váhu Deformace při přepočítávání obvodů Svobodné možnost výběru z více kandidátů, včetně možnosti nevolit Tajné nesmí být možnost zjistit, jak který volič hlasoval Možnost soudního přezkumu voleb Referendum pouze jednou: vyslovení souhlasu se vstupem České republiky do Evropské unie
Aktivní volební právo možnost volit (od 18 let) Pasivní volební právo možnost být zvolen Sněmovna a Evropský parlament 21 let Prezident a Senát 40 let Ostatní volby 18 let Volební census omezení volebního práva U nás census věku a občanství Dříve například census majetku (volit mohli pouze majetní), census pohlaví (aktivní volební právo dostávají ženy postupně celosvětově až v průběhu 20. století)
Systém poměrného zastoupení hlasy voličů jsou poměrně přepočítány na mandáty Uzavírací klauzule minimální poměr hlasů, který musí strana dostat, aby získala mandát Volby do Poslanecké sněmovny, krajského a obecního zastupitelstva, Evropského parlamentu Systém většinového zastoupení mandát bere pouze vítěz U nás dvoukolový systém, do druhého kola postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů Prezidentské volby a volby do Senátu
Volby do Poslanecké sněmovny Každé 4 roky se volí 200 poslanců systémem poměrného zastoupení Volby do Senátu Volí se 81 Senátorů se šestiletým mandátem, každé dva roky se třetina Senátu (27 senátorů) většinovým dvoukolovým systémem Prezident první přímá volba v r. 2013, zvolen prezident na 5 let Prezidentem může být kdokoli zvolen pouze dvakrát za sebou Krajské a obecní volby jednou za 4 roky Volby do Evropského parlamentu jednou za 5 let
Orgány parlamentu Každá komora si volí svého předsedu a místopředsedy Předsedové obou komor spolu s předsedou vlády přebírají při mimořádných událostech některé pravomoci prezidenta republika Zřizování výborů ve výborech se projednávají návrhy zákonů a jejich úpravy před hlasováním v plénu Imunita zákonodárců: s trestním stíháním musí komora vyslovit souhlas Indemnita: nemožnost trestního stíhání za jakékoli projevy na půdě komory