ÚSTAV PRO PÉČI O MATKU A DÍTĚ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 1
ÚVODNÍ SLOVO 2
OBSAH O nemocnici.. 4 Management... 7 Organizační schéma.. 10 Lékárna..11 Jednotlivá oddělení.13 Počet porodů. 52 Ekonomika ÚPMD v roce 2012..57 Výnosy za poskytnutou zdravotní péči.69 Personální a mzdové údaje....70 Péče o zaměstnance... 71 Dárci a sponzoři nemocnice..71 Projekty podpořené prostřednictvím OPPA..72 3
O NEMOCNICI Adresa: Ústav pro péči o matku a dítě, Podolské nábřeží 157, Praha 4 147 10 IČ: 00023698 DIČ: CZ00023698 Tel./Fax: 296511200 / 296511296 E mail: info@upmd.cz Web: http://www.upmd.cz Profil Ústav pro péči o matku a dítě (dále ÚPMD) je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Předmět činnosti Úkolem ÚPMD je poskytovat nejvyšší a specializované preventivní a léčebné péče v oblasti péče o ženu na ambulantní a lůžkové úrovni, lidské reprodukce a ranného vývoje dítěte v souladu s koncepcemi příslušných lékařských oborů. K dalším činnostem organizace patří: poskytování konsiliárních služeb v některých speciálních otázkách v oboru gynekologie, porodnictví a neonatologie, podílení se na grantovém výzkumu v uvedených oborech úzká spolupráce s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, jehož je organizace klinickou základnou pro obor gynekologie a porodnictví spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), jejímž je spolupracujícím centrem pro perinatologii spolupráce s 3. LF UK v oblasti pregraduální výuky gynekologie, porodnictví a neonatologie zjištění ekonomické, provozní, technické, investiční, administrativní a činnosti obslužných provozu v rozsahu potřebném pro naplnění účelu svého zřízení ÚPMD je výzkumnou organizací, provádí základní a klinický výzkum, zavádění a ověřování nových metod, podílí se na klinickém hodnocení léčiv a ověřování prostředků zdravotnické techniky s cílem prokázat činnost, bezpečnost a kvalitu. Získané výsledky šíří prostřednictvím výuky a publikováním. ÚPMD vykonává za účelem dosažení zlepšeného hospodářského výsledku jinou činnost, jejímž předmětem jsou následující činnosti - reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení - hostinská činnost 4
- skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě - velkoobchod a maloobchod Historie nemocnice Monumentální areál pod vyšehradskými hradbami na břehu Vltavy v Praze, vznikl před l. světovou válkou jako realizace myšlenky prof. MUDr. R. Jedličky. Architektonického řešení se ujal arch. prof. R. Kříženecký a po 4 létech výstavby byl v r. 1914, krátce před vypuknutím l. světové války, komplex otevřen. Tato nákladná stavba byla realizována především podporou lékařů, kteří vytvořili zájmové sdružení "Pražské sanatorium" akciová spol. s r.o. Za l. světové války část sanatoria byla dána k disposici Červenému kříži a stala se vojenskou nemocnicí. Po válce v budově sanatoria byly kromě II. chirurgické a II. gynekologické kliniky ještě oddělení pro rentgenovou diagnostiku a fyzikální terapii, oddělení ortopedické a v r. 1925 přibylo oddělení porodnické. Zakládajícími společníky a aktivními spolupracovníky byli z významných českých gynekologů a porodníků profesoři: Josef Jerie, Gustav Müller, Antonín Ostrčil, Václav Piťha, Václav Rubeška, Josef Saidl a z pediatrů Matěj Pešina. V té době patřilo Pražské sanatorium mezi vrcholné léčebné ústavy v Evropě. Za 2. světové války ústav zkonfiskovali Němci a přeměnili jej v lazaret. V průběhu Pražského květnového povstání v r.1945 byla budova poškozena dělostřeleckými zásahy. Po té sloužila jako repatriační nemocnice pro tuberkulozní vězně osvobozené z nacistických koncentračních táborů. Zákonem z 23. 12. 1946 bylo Pražské sanatorium s. r. o. vyvlastněno a převedeno do správy Ministerstva školství a osvěty. Po provedené rekonstrukci budovy byla tato výnosem téhož ministerstva z 23. 1. 1948 přidělena III. gynekologicko-porodnické klinice prof. J. Trapla a Kojenecké klinice, u jejíhož zrodu stáli prof. Josef Švejcar s prof. Jiřím Blechou a jejíž organizaci dokončil doc. MUDr. Kamil Kubát. V rámci budování zdravotnických výzkumných ústavů v Československu byl vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 77 Ú. 1. ze dne 31. 1. 1951 v dohodě s Ústředím výzkumu technického rozvoje, Ministerstvem financí a Vládou ČSR založen Ústav pro péči o matku a dítě (ÚPMD) spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky péče o kojence. K oficiální realizaci této vyhlášky došlo 1. 3. 1951, kdy ústav přestal být součástí Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví. Zdravotnické obory a spádová oblast Ústav pro péči o matku a dítě je jedním z nejvýznamnějších českých pracovišť pro obory gynekologie, porodnictví a neonatologie. Je jedním ze 12 Perinatologických center ČR. Síť perinatologických center byla v republice oficiálně ustanovena Ministerstvem zdravotnictví v roce 1995, za účelem poskytování specializované porodnické a neonatologické péče na nejvyšší úrovni při 5
koncentraci kvalifikovaných odborníků a moderní technologie. Od té doby ÚPMD trvale patří ke třem nejlepším centrům v republice, hodnoceno standardizovanými kriterii WHO. Neonatologické pracoviště logicky navazuje na péči o těhotnou ženu a požadavky, které souvisejí s koncentrací patologických těhotenství ze všech regionů České republiky. Na jednotce intenzivní péče se dále koncentrují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kteří vyžadují speciální diagnostické a léčebné postupy. Podle indikátorů kvality péče o novorozence patří ÚPMD dlouhodobě k nejlepším pracovištím v České republice a dosahované výsledky jsou srovnatelné s výsledky renomovaných pracovišť ve vyspělých zemích. Od založení ÚPMD byla současně s problematikou porodnickou a neonatologickou řešena i problematika gynekologická. S tímto zaměřením v ústavu pracují skupiny, které dílčí speciální problémy řeší nejen výzkumně, ale i získané výsledky převádějí do každodenní klinické činnosti ústavu. Stávající spádové území pro Ústav pro péči o matku a dítě je definováno metodickým opatřením ke spádovosti lůžkových zdravotnických zařízení v hl.m. Praze, které vzniklo aktualizací Metodického opatření č. 5 z roku 2001. Dále pak poskytujeme péči pacientům z bývalých okresů Středočeského kraje. Seznam vykonávaných oborů v Ústavu pro péči o matku a dítě - Gynekologie a porodnictví - Neonatologie - Perinatologie a fetomaternální medicína - Urologynekologie - Onkologie - Sexuologie - Reprodukční medicína Smlouvy se zdravotními pojišťovnami Všeobecná zdravotní pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna MV ČR Zdravotní pojišťovna Metal Aliance (od 1.10.2012 sloučena s ČPZP) Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Revírní bratrská pokladna 6
Management Ředitel doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. telefon: +420 296 511 200 e-mail: reditel@upmd.cz Náměstek pro léčebně preventivní péči, zástupce ředitele MUDr. Ladislav Krofta, CSc. telefon: +420 296 511 311 e-mail: ladislav.krofta@upmd.cz Obchodní náměstek MUDr. Petr Tiso,MBA telefon: +420 296 511 843 e-mail: petr.tiso@upmd.cz 7
Ekonomický náměstek Ing. Blanka Jedličková telefon: +420 296 511 254 e-mail: blanka.jedlickova@upmd.cz Technický náměstek Ing. Ludmila Vlašaná telefon: +420 296 511 231 e-mail: ludmila.vlasana@upmd.cz Náměstek pro vědu a výzkum prim. doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc. MBA telefon +420296511806 Pedagogický náměstek MUDr. Petr Křepelka,CSc. Telefon +420296511849 8
Hlavní sestra Gabriela Kalousková telefon: +420 296 511 813 e-mail: gabriela.kalouskova@upmd.cz Vedoucí WHO centra a perinatologického programu MUDr. Petr Velebil, CSc. telefon: +420 296 511 379 e-mail: petr.velebil@upmd.cz 9
10
Lékárna Nemocniční lékárna Ústavu pro péči o matku a dítě zajišťuje kompletní lékárenský servis pro širokou veřejnost i oddělení nemocnice. Činnost lékárny byla zahájena v únoru roku 2007. Vedoucí lékárník PharmDr. Margita Klusáková Lékárníci Mgr. Jan Macura Mgr. Alena Pilková PharmDr. Veronika Sochorová Veřejná část výdej léčivých přípravků na recepty včetně potřebných informací k předepsaným léčivům individuálně připravované léčivé přípravky (zejména masti, krémy, globule a tobolky pro použití v gynekologii a pediatrii) výdej zdravotnických pomůcek na poukazy (inkontinenční pomůcky, kompresní punčochy, břišní pásy) ostatní zdravotnické prostředky je zpravidla možné objednat do druhého dne prodej volně prodejných léčivých přípravků 11
Nemocniční část Výdej na žádanky: léčivé přípravky, vybrané zdravotnické prostředky, dezinfekční roztoky, imunologické přípravky, laboratorní a diagnostické přípravky zajišťování neregistrovaných léčivých přípravků mimořádný dovoz poskytování informací o dostupnosti přípravků a odborných informací Příprava léčivých přípravků tzv. magistraliter léky příprava léčivých přípravků, u kterých není požadována sterilita masti, krémy, pasty, roztoky, čípky, stilli, tobolky, diagnostika, sono gely vstupní kontrola léčivých a pomocných látek Příprava sterilních léčiv příprava parenterální výživy pro neonatologická pracoviště Každá infúze je připravována pro konkrétního pacienta dle rozpisu lékaře. Vlastní příprava infúzí probíhá v boxu s laminárním prouděním umístěném v aseptické laboratoři, čímž je zajištěna ochrana produktu před kontaminací. V aseptických prostorech je dodržován přísný hygienický režim. Příprava cytotoxických léčiv roztoky cytostatik jsou připravovány individuálně pro konkrétního pacienta dle žádanky předepsané lékařem. Vlastní příprava infúzí a bolusů probíhá v boxu s laminárním prouděním umístěném v aseptické laboratoři, čímž je zajištěna ochrana produktu před kontaminací částicovou i mikrobiální tak i ochrana připravujících pracovníků před expozicí těmito léčivy. V aseptických prostorech je dodržován přísný hygienický režim. V lékárně rovněž probíhají praxe studentů farmaceutických fakult. Vedoucí lékárnice je členkou etické komise. Lékárna bude zajišťovat farmaceutickou část klinických studií. 12
Jednotlivá oddělení Primář gynekologického oddělení MUDr. Petr Šafář, CSc. telefon: 296 511 846 Histo-patolog MUDr. Václav Hejda, CSc. Postup při odesílání nové pacientky do CTN Praha 1. Telefonicky na čísle 296 511 365, 296 511 866 nebo na adresu ctn.upmd@gmail.com informovat o odesílání konkrétní pacientky 2. Spolu s pacientkou odeslat veškerou dostupnou dokumentaci týkající se současné gravidity spolu s detailně odebranou anamnézou gravidit předchozích 3. Zaslat dosavadní histologický závěr (ev. dle osobní dohody včetně parafínových bločků) 4. Zaslat výsledky všech provedených zobrazovacích metod 5. Zaslat všechny dosud provedené výsledky hcg 6. Zaslat operační protokol po ev. provedených výkonech 7. Uvést kontaktní osobu (odesílající) Pacientka bude v CTN seznámena s konkrétní diagnózou, budou jí navrženy možnosti léčby, bude seznámena s plánem dispenzarizace a bude automaticky zaevidována do databáze CTN. Klinický den pro odesílání pacientek je: každou středu (mimo státních svátků) v 8:00 na ambulanci číslo 1 v Ústavu pro péči o matku a dítě, v přízemí. Péči o nemocné v Centru pro trofoblastickou nemoc Diagnostika Choriokarcinom má v 90 % symptomatologii gynekologickou většinou nepravidelné krvácení, kromě dalších příznaků. Diagnoza se opírá o histologické vyšetření, hodnoty hcg. Hydatidosní moly se presentují jako těhotenství, lze je rozpoznat na ultrazvuku. Rozhodující je diagnoza histologická. Persistující trofoblastickou invazi provází často nepravidelné krvácení. 13
Diagnostické jsou hodnoty hcg, jejich dynamika, délka a trvání. Rozhodující je opět diagnóza histologická. Diagnóza persistující trofoblastické nemoci se opírá o anamnestické těhotenství, přetrvávající hodnoty hcg v krvi, při absenci histologické diagnozy. Léčba Většinu choriokarcinomů a část proliferujících mol léčíme pouze chemoterapií. Operační léčba je indikována jen u nediferencovaných nezralých choriokarcinomů. Léčba závisí na rizikovém stupni (1-4 stupeň), který stanovíme podle tzv. rizikových faktorů (1. velikost nádoru 2. počet a velikost metastáz, 3. typ předcházejícího těhotenství, tj. porod, potrat, mola, 4. interval mezi ukončením těhotenství a prvním určením diagnozy, 5.výška hcg, 6. histologický typ nádoru). Chemoterapeutické protokoly zahrnují: metotrexat, aktinomycin D, vepezid, cyklophosfamid, platinu. DISPENSARISACE Pacientky léčené v CTN jsou pravidelně sledovány choriokarcinomy jsou po dosažení trvalé klinické a laboratorní remise (vyléčení) kontrolovány jednou ročně.po mole proliferující jsou kontroly ukončeny po 2 letech, po kompletní mole po 1 roce a po parciální mole po půl roce. Po těchto intervalech mohou pacientky znovu otěhotnět. Výsledky léčby v CTN Na začátku existence CTN choriokarcinom usmrcoval ve 100 % během velmi krátké doby. V posledních 25 letech jsme vyléčili choriokarcinomy 1 a 2 rizikového stupně ve 100 % a to i se zachováním generační funkce. Rizikové stupně 3 a 4., které tvoří 15 % všech choriokarciomů, lze vyléčit v 60, respektive 50 %. Z hydatidozních mol včetně proliferujících a persistujících trofoblastických nemocí jsme v posledních 25 letech neztratili ani jedinou pacientku. Všechny ženy léčené v CTN pro trofoblastickou nemoc, včetně choriokarcinomů, které chtěly otěhotnět, porodily zdravé děti. 14
Gynekologie Vedoucí pracoviště MUDr. Petr Šafář, CSc. Popis činnosti Gynekologická část ÚPMD sestává z ambulantní a lůžkové části. Ambulantní složka poskytuje všeobecnou gynekologickou a specializovanou gynekologickou péči, tedy komplexní gynekologický servis. Při vstupu do naší nemocnice se musí každá naše pacientka zaregistrovat v kartotéce, kde předloží kartu pojištěnce a identifikační průkaz (občanský průkaz, pas). Odtud je odeslána obvykle na všeobecnou ambulanci, kde je gynekologicky vyšetřena a v případě nutnosti odeslána k hospitalizaci na lůžkové oddělení. V ÚPMD jsou k disposici vedle jednotky intenzivní péče 2 oddělení, G2 a G3. Oddělení G3 je situované v přízemí vedle ambulantního traktu - jedná se o oddělení onkologické a konzervativní gynekologie. Nedílnou součástí oddělení G3 je onkologický stacionář, kde se aplikuje chemoterapie u žen se zhoubnými nádory prsu a ženského genitálu. Unikátní jednotkou je Centrum pro léčbu trofoblastické nemoci, které jako jediné v ČR soustřeďuje nemocné s touto diagnostickou entitou. V současné době operujeme na 3 operačních sálech, které jsou vybavené nejmodernější operační technikou. Našim pacientkám nabízíme široké spektrum operačních výkonů - od radikálních onkologických operací až po endoskopické operace. Menší chirurgické zákroky jako kyretáže a hysteroskopie a některé laparoskopické výkony provádíme v rámci jednodenní chirurgie. V lekárně ÚPMD je možno zakoupit gynekologická zrcadla na jedno použití pro pacientky, které jdou na gynekologické vyšetření. Cena jednoho zrcadla je Kč 50,-. Vedoucí jednotlivých ambulancí všeobecná onkologická Ambulance Vedoucí MUDr. František Vorlíček MUDr. Petr Šafář, CSc. 15
endoskopická senologická urogynekologická léčba sterility léčba endometriózy ultrazvuková CTN MUDr. Jan Drahoňovský MUDr. Petr Šafář, CSc. doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. MUDr. Jitka Řezáčová MUDr. Jan Drahoňovský MUDr. Lucia Haaková MUDr. Filip Hron Pooperační oddělení G2 Vedoucí pracoviště MUDr. Miroslav Verner Sekundární lékaři MUDr. Martina Hasilová MUDr. Daniela Kalivodová MUDr. Jelena Vitalijevna Levá Staniční sestra Ilona Rubišová Popis činnosti Oddělení G2 se specializuje na předoperační a pooperační péči o pacientky po břišních, endoskopických a senologických operacích. Dále jsou zde hospitalizovány rodičky po předčasných porodech a v případě nedostatku míst na šestinedělí přechodně i rodičky po císařském řezu. Oddělení se nachází ve 4. patře budovy Ústavu pro péči o matku a dítě, za oddělením P4, přes které je nutno projít. Standardní pokoje na oddělení G2 jsou většinou dvoulůžkové, maximálně třílůžkové s výhledem na Vltavu, některé z nich mají vlastní balkón a celkově působí příjemně a útulně. Pro standardní pokoje je určeno jedno společné sociální zařízení (2 sprchové kouty, 2 toalety), které se nachází vedle sesterny oddělení a je pohodlně dosažitelné ze všech standardních pokojů. 16
Dále jsou na oddělení G2 k dispozici 2 nadstandardní pokoje. Tyto pokoje jsou jednolůžkové s možnou přistýlkou pro doprovod. Součástí vybavení těchto pokojů je vlastní sociální zařízení, televize, lednička, rychlovarná konvice. Lůžkové oddělení G3 Vedoucí pracoviště MUDr. Jiří Hanáček Primář gynekologie a onkologie MUDr. Petr Šafář, CSc. Sekundární lékaři MUDr. Lenka Antalová MUDr. Alena Holá MUDr. Jitka Klikarová MUDr. Stanislav Martan MUDr. Lucie Melicharová Staniční sestra Simona Šarochová V číslech Počet lůžek: 25 Pokoje jsou 1 až 4 lůžkové. Součástí oddělení je onkologický stacionář umístěný v oddělené místnosti. Je vybaven 5 polohovatelnými křesly k podávání ambulantní chemoterapie pacientkám s 17
onkologickým onemocněním. Na našem oddělení i onkologickém stacionáři rádi ošetříme pacientky z celé České republiky. Popis činnosti Spektrum problémů řešených na našem oddělení je možné rozdělit do několika skupin. 1. zánětlivá onemocnění Do této skupiny patří veškerá zánětlivá onemocnění orgánů malé pánve, zevního genitálu a prsu, léčená konzervativně či operačně. 2. patologie gravidity Některé patologické stavy v těhotenství nelze řešit jinak než jeho ukončením. Veškerá nutná vyšetření a následné kroky jsou vedeny maximálně šetrně s ohledem na příští těhotenství. 3. řešení akutních stavů U pacientek s problémy vyžadujícími rychlé řešení zajišťujeme okamžitě veškerá nutná vyšetření a následně i řešení stavu včetně případné operace. 4. předoperační vyšetření a předoperační příprava Některá vyšetření před plánovanými operacemi je nutné provést na lůžku. Rozsah operace a celkový zdravotní stav pacientky si může také vyžádat několikadenní předoperační přípravu. 5. bezprostřední pooperační rekonvalescence Pooperační pobyt je plánován s ohledem na aktuální zdravotní stav pacientky, rozsah a závažnost operace. Při rozhodování o propuštění do domácího prostředí hraje velmi významnou roli také přání pacientky a samozřejmostí je ukončování hospitalizace také v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech a svátcích. 6. řešení pooperačních komplikací Jestliže se u pacientky objeví jakékoliv pooperační komplikace ať již v průběhu hospitalizace nebo v krátké době po ní, zajišťuje naše oddělení veškerou péči a v případě nutnosti spolupráci odborníků z jiných oborů. 7. onkologický stacionář 18
Některým pacientkám s onkologickým onemocněním je nutné před nebo po operaci podávat chemoterapii. Po kontrole lékařem stacionáře se její aplikace odehrává ambulantně, nebo za krátkodobé hospitalizace. Lůžkové oddělení JIP Vedoucí lékař MUDr. Petr Tiso Staniční sestra Dana Paroulková V číslech Počet lůžek: 8 Popis činnosti Jednotka intenzivní péče gynekologicko porodnického pracoviště je zaměřena na léčbu gynekologických či porodnických pacientek, které vyžadují intenzivní péči - tj. monitorování základních životních funkcí a intenzivní léčbu. Jedná se o všechny pacientky po větší gynekologické, či porodnické operaci, též pacientky, které mají vedle gynekologicko porodnické diagnózy některá chronická onemocnění, např. hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, diabetes mellitus, onemocnění dýchacího systému apod. a též pacientky v náhlém ohrožení života, například při poporodním krvácení, rozvoji preeklampsie, embolie,... Péče na JIP ÚPMD je pacientkám poskytována 24 hodin denně za úzké spolupráce gynekologa zaměřeného na intenzivní péči, anesteziologa a internisty, podle potřeb i lékařů dalších odborností. Střední zdravotnický personál je kvalifikovaný v oblasti intenzivní péče a je velmi zkušený. JIP ÚPMD je vybaven nejmodernějšími přístroji pro monitorování životních funkcí, pro diagnostiku a léčbu život ohrožujících stavů. 19
Délka pobytu pacientek na JIP je po nekomplikovaných větších výkonech (např. po císařském řezu, běžném odstranění dělohy,..) je většinou 1 den, následující den je pacientka překládána k doléčení na některé z dalších oddělení ÚPMD. Po rozsáhlejších operačních výkonech, u chronicky nemocných pacientek a při vzniku komplikací je pobyt delší, individuálně podle vývoje stavu pacientky. Návštěvy hospitalizovaných, vzhledem k charakteru pracoviště Jednotky intenzivní péče, nejsou umožněny, na telefonický dotaz na aktuální zdravotní stav personál se svolením pacientky příbuzným rád podá základní informace. Operační sál Vedoucí pracoviště Staniční sestra Ivana Galová Vývoj a současný stav endoskopie v ÚPMD Endoskopické metody (laparoskopie a hysteroskopie) patří mezi metody tzv. minimálně invazivní chirurgie. Tyto metody mají v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze 4 Podolí dlouholetou tradici. V 70 a 80. letech bylo gynekologické pracoviště jedním z mála v republice, kde se tato oblast gynekologie rozvíjela. Rozvoj operační laparoskopie byl v tehdejší době limitován především přístrojovým a nástrojovým vybavením. Nejčastější indikací tak byly diagnostické výkony u různých gynekologických 20
onemocnění (ženská neplodnost, pánevní bolest, diagnostika mimoděložní gravidity aj.). S postupným doplňováním přístrojového vybavení a především operačních nástrojů se začaly i v posledním desetiletí 20. století provádět některé laparoskopické operační výkony (léčba tubárního faktoru ženské neplodnosti, ošetření ektopické gravidity, adnexální chirurgie aj.). Intenzivní rozvoj minimálně invazivní chirurgie je v 90. letech typický nejen pro ostatní hospodářsky rozvinuté země, ale i pro řadu pracovišť v České republice. Endoskopie se postupně profilovala jako vysoce efektivní diagnostická a terapeutická metoda, která má pevné místo ve spektru operačních výkonů i našeho gynekologického pracoviště. Jeden z prvních mezinárodních endoskopických workshopů v naší republice proběhl v roce 1992 právě v Podolí ve spolupráci s gynekologickou klinikou v Hamburku. Postupně jsme na našem pracovišti zavedli většinu pokročilých operačních endoskopických technik, které často zčásti nebo úplně nahradily klasické abdominální operace. Typickým příkladem je laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) publikovaná ve světovém písemnictví poprvé v roce 1989, která v řadě indikací nahradila klasický abdominální operační přístup. Tuto operaci jsme v ÚPMD provedli poprvé v roce 1996. V současnosti se LAVH, společně s později zavedenou tzv. totální laparoskopickou hysterektomií (TLH), využívá ve vysokém procentu na řešení patologií v oblasti malé pánve (graf č. 1). Díky vůli tehdejšího vedení ústavu bylo obnoveno endoskopické instrumentarium špičkové kvality od firmy Storz a úsilím endoskopického týmu se postupně podařilo dosáhnout vysoké úrovně prováděných endoskopických operací. Využití i rozvoj laparoskopie a hysteroskopie patří v současné době k základním programům v našem ústavu vzhledem k celosvětovému trendu a příklonu k technikám tzv. minimálně invazivní chirurgie. Tyto metody umožňují provádět při malé zátěži pacientky i složité výkony s následující krátkodobou hospitalizací a rekonvalescencí. Hlavním zájmem lékařů endoskopického týmu je laparoskopická léčba endometriózy, včetně hluboké infiltrující endometriózy v oblasti malé pánve, využití laparoskopie při léčbě maligních onemocnění ženského genitálu, včetně provádění laparoskopické pánevní a paraaortální lymfadenektomie, operační léčba poruch statiky dna pánevního a samozřejmě i maximální využití miniinvazivních technik u celé řady benigních onemocnění ženského reprodukčního systému. Řešení uvedené problematiky probíhá na našem pracovišti i jako součást některých grantových projektů IGA ČR a výzkumného záměru MZ ČR. Ročně provádíme na našem pracovišti kolem 700-800 laparoskopických (rok 2003-455 výkonů) a kolem 600-700 (rok 2003-645 výkonů) hysteroskopických diagnostických a operačních výkonů. Některé operační výkony které na našem pracovišti provádíme představují výkony nejvyššího stupně obtížnosti v endoskopických operačních technikách a provádí je pouze několik pracovišť v České republice. 21
Prenatální poradna Vedoucí pracoviště MUDr. Karel Buben Staniční sestra Alena Dudová Popis činnosti Ambulance poskytuje péči těhotným s fysiologickým i rizikovým průběhem těhotenství. Péče o riziková těhotenství je poskytována na doporučení stávajícího ošetřujícího lékaře gynekologa, či jiného odborného lékaře podle zdravotních problémů komplikujících průběh těhotenství, a to kdykoliv dle potřeby, akutní péči poskytujeme bez doporučení. Péče o fyziologická těhotenství je poskytována od cca 36. týdne těhotenství, kdy je pacientka předána ošetřujícím gynekologem do naší péče. Pokud pacientka upřednostňuje dále návštěvy u svého gynekologa do porodu, a jeho technické zázemí toto umožňuje, pak prosíme absolvovat jednu návštěvu v naší prenatální poradně ve 36. týdnu těhotenství. Tato návštěva je určena pro sepsání a zkompletování dokumentace a pro poskytnutí dokumentů potřebných k porodu. Lékařské obsazení ambulancí preferujeme stálé k udržení kontinuity péče. I zde je však nutné počítat s výjimkami, které souvisí s dalšími povinnostmi lékařů, jako je doškolování lékařů, výuka mediků, přednášková a publikační aktivita stejně jako prezentace výsledků práce a výzkumu na domácích i světových odborných fórech. Plastická chirurgie - perineální ambulance V Ústavu pro péči o matku a dítě byla od února 2009 vytvořena specializovaná ambulance zabývající se problematikou krajiny perineální, čili krajiny zevních rodidel. Po porodech přirozenými cestami může dojít ke komplikacím zhojení trhlin zevních rodidel, nebo nástřihu, který je nutno často provést v poslední fázi porodu. Tento nástřih usnadní porod a zlepšuje celkový stav dítěte. Po správném zhojení zlepší i stav rodidel matky. 22
Sice v malém procentu dochází ke komplikovanému zhojení tohoto poranění, ale vezmeme-li že počet rodiček je cca 80 % poloviny lidské populace pak počet komplikací v této sféře je číslo obrovské. Následkem špatného hojení vzniká nejen nehezká nepevná jizva, avšak dochází zde k uvolnění v místě poševního vchodu, který může v pozdější době vést k poruchám všech urogynekologických orgánů. Další problematika je ve smyslu psychosexuálním. Volnější pochva může vést ke zhoršení partnerských vztahů, neboť žena sama není schopna tuto situaci ovlivnit. V neposlední řadě mohou být jizvy v této krajině bolestivé, což sexuální vztahy ovlivňuje stejnou měrou. Proto byla vytvořena speciální ambulance, tzv. perineální, která bude řešit tuto problematiku. Porodní sál Vedoucí pracoviště MUDr. Petr Velebil, CSc. Staniční sestra Miluše Pirohaničová Příjem rodiček Na termíny plánovaných uzávěrů porodního sálu nelze provést registraci těhotných. Děkujeme za pochopení. 23
Popis činnosti V ÚPMD se ročně rodí více než 4800 novorozenců. Jedná se do značné míry o rizikovou klientelu, neboť ÚPMD v rámci statutu Perinatologického centra koncentruje případy vysoce rizikových gravidit a novorozenců. V roce 2007 se v ÚPMD narodilo 50 novorozenců v hmotnostní kategorii pod 1000 gramů, v kategorii 1000-1499 gramů 81 novorozenců. Maminka může sledovat stav dítěte na monitorovacím zařízení. Výsledky péče jsou vysoce nadprůměrné (mrtvorozenost 1,66, časná novorozenecká úmrtnost 1,04, celková perinatální úmrtnost 2,70 ). Frekvence císařských řezů za rok 2007 byla 32 %. V případech, kdy to stav rodičky umožňuje, může si rodící žena zvolit polohu a režim v průběhu porodu, včetně II. porodní doby. Porodní sál umožňuje porody ve zcela samostatných místnostech, každá s vlastním sociálním zařízením, přítomnost otce dítěte či jiné žádané (obvykle příbuzné) osoby je samozřejmostí. U fyziologických porodů je možný volný pohybový režim. Lze využít sprchy, porodního vaku, porodní židličky a balónů. V případě komplikací je samozřejmostí akutní císařský řez přímo na porodním sále. Porodní sál používá nejmodernější techniku monitorování stavu plodu v průběhu porodu. Je využívána též technika trojrozměrného ultrazvuku. Pokud si rodička přeje a nejsou-li žádné kontraindikace, může darovat pupečníkovou krev pro získávání kmenových buněk, neboť ÚPMD spolupracuje v síti pracovišť Bank pupečníkové krve. Prenatálně diagnostické centrum Vedoucí pracoviště MUDr. Lucia Haaková Staniční sestra Ilona Nováková Popis činnosti Prenatální diagnostika zahrnuje vyšetřovací postupy směřující k vyhledávání vrozených vývojových vad (VVV) a patologických stavů plodu. Při zjištění těchto závažných stavů lze v souladu s právními předpisy umožnit ukončení gravidity nebo s předstihem plánovat optimální perinatální péči ve spolupráci s ostatními odborníky (neonatology, chirurgy, genetiky atd.). Na našem oddělení provádíme vyšetření screeningová, která slouží k vyhledávání těhotných se zvýšeným rizikem VVV, a diagnostická, která vrozenou vadu potvrdí nebo vyloučí. 24
Ze screeningových metod poskytujeme kombinovaný test v prvním trimestru těhotenství, triple test a ultrazvukové vyšetření ve druhém trimestru těhotenství (PDF). Diagnóza vrozené vady je stanovena na základě podrobného ultrazvukového vyšetření, odběru choriových klků, plodové vody nebo pupečníkové krve. Na našem pracovišti koncentrujeme těhotné s prenatálně diagnostikovanou brániční kýlou u plodu. Rovněž sledujeme rizikové těhotné s diabetem, hypertenzí, systémovými chorobami, vícečetným těhotenstvím apod., monitorujeme plody s růstovou retardací, anemizací či jinými závažnými stavy. Poskytujeme některé metody léčby plodu in utero (amnioinfúze, amniodrenáž, intraumbilikální transfúze), redukce vícečetného těhotenství. Statistiky Riziko spontánního potratu po amniocentéze v ÚPMD: 0,3 %. 25
Ultrazvuk Lékaři MUDr. Karel Buben MUDr. Pavel Darebný MUDr. Klára Dlouhá MUDr. Lucia Haaková MUDr. Jiří Hanáček MUDr. Lubomír Hašlík MUDr. Alena Holá MUDr. Daniela Kalivodová doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc. MUDr. Zuzana Čepická Líbalová MUDr. Stanislav Martan MUDr. Hana Stefanovičová MUDr. Jiří Vojtěch Sestry Monika Chánová Alena Kollmanová Ilona Nováková Jana Novotná Silvie Novotná Monika Roedlová Jaké vyšetření poskytujeme gynekologický ultrazvuk (vyšetření vaginální sondou) ultrazvukové vyšetření časného těhotenství screeningové ultrazvukové vyšetření v 12. - 14. týdnu těhotenství, vyšetření nuchální translucence (NT) a časných strukturálních odchylek u plodu spolu s odběry biochemického screeningu (PAPP-A a fßhcg), tzv. kombinovaný test screeningové ultrazvukové vyšetření ve 20. - 22. týdnu těhotenství screeningové ultrazvukové vyšetření ve 30. - 32. týdnu těhotenství superkonziliární vyšetření kdykoliv v průběhu gravidity 3D, 4D ultrazvukové vyšetření 26