DĚJEPIS MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A



Podobné dokumenty
Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice Maturitní témata profilové části 2019 Dějepis

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

2. Starověké Řecko starověká Kréta řecká polis archaická Sparta a Athény řecko-perské války helénismus

Maturitní témata z dějepisu Profilová zkouška

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 7. ročník

Dějepis. Člověk a společnost

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Průřezová témata mezipředmětové vztahy. Úvod do dějepisu - typy pramenů - vnímání času. Raný středověk. učebnice

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Ročník: 6. Minimální doporučená úroveň

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Vysvětlí, proč se učíme dějepis, proč je pro nás historie důležitá. Popíše instituce, kde se uchovávají historické prameny, uvede příklady.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

RANÝ NOVOVÉK období od konce 15.stol.do poloviny.17.stol. Objevné plavby a jejich společenské důsledky

MATURITNÍ OTÁZKY Z DĚJEPISU PRŮBĚH A HODNOCENÍ ZKOUŠKY

Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Dějepis. Úvod do studia historie

Tabulace učebního plánu

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

5.5.2 Dějepis povinný předmět

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Dějepis. žák: TÉMATA. vznik historie jako vědy

Dějepis

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenových třídách, multimediální učebně v učebně s interaktivní tabulí a školní knihovně.

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Učební osnovy pracovní

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 6.

ROZDĚLENÉ OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z DĚJIN RANÉHO NOVOVĚKU. aneb jaké bude zadání otázky, kterou si můžete vytáhnout nebo vám bude zadána.

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu DĚJEPIS

Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Poznámky

Dějiny 20. století, totalitní režimy

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA

Předmět: Dějepis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová

Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

Vzdělávací obor Dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v ročníku 2 hodiny týdně.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: PRIMA

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Maturitní témata z dějepisu 1. Vývoj lidské společnosti v pravěku 2. Nejstarší státní útvary starověku 3. Antické Řecko 4.

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Maturitní otázky z předmětu DĚJEPIS

ročník celkem počet hodin

Vzdělávací obor Dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v ročníku 2 hodiny týdně.

Školní vzdělávací program. Dějepis. Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté. Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání. Vzdělávací oblast:

uvede příčiny a důsledky světové hospodářské

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

1. 2. ročník ÚVODNÍ OPAKOVÁNÍ KOŘENY MODERNÍHO SVĚTA Očekávané výstupy: žák

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

6.12 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu

Základní škola Ústí nad Labem, E. Krásnohorské 3084/8, příspěvková organizace Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola brána života

Vyučovací předmět Dějepis je zařazen do vzdělávací oblasti SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Je vyučován od 1. Do 3. ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: TERCIE

Člověk a společnost. Dějepis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.11 Učební osnovy: Dějepis

Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS (DJ) Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Časová dotace vyučovacího předmětu: 1, 1, 1, 0, 0, 0.

Dějepis 6.ročník. význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách, historické prameny, historický čas a prostor

Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Povinný Povinný Povinný Povinný

VZDĚLÁVACÍ OBLAST- ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR- DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT- DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

OBSAH. Prolog (Karolina Adamová) Teorie o vzniku státu 11

Transkript:

DĚJEPIS MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A

1. Předantické civilizace 2. Starověké Řecko 3. Starověký Řím 4. Raně středověká Evropa 5. Přemyslovské Čechy 6. Lucemburkové 7. Společnost a kultura středověké Evropy 8. Krize pozdního středověku a husitství 9. Evropané a jiné civilizace 10. Humanismus, renesance, reformace 11. České země 1471-1620 12. Velmoci 17. a 18. století 13. Baroko a osvícenství 14. Francouzská revoluce a napoleonské války 15. Svět 19. století 16. Habsburská monarchie a české země 1815-1914 17. První světová válka 18. Svět mezi válkami 19. Československo 1918-1939 20. Druhá světová válka 21. České země za druhé světové války 22. Počátek studené války 23. Éra uvolňování a závěr studené války 24. ČSR 1945-1960 25. ČSSR 1960-1989

1. PŘEDANTICKÉ CIVILIZACE charakteristické znaky pravěku; největší událost pravěkých dějin: tzv. neolitická revoluce jako předpoklad vzniku prvních civilizací periodizace dějin starověkého Egypta (do ovládnutí Řeky); egyptská kultura: náboženství a postavení panovníka, umění, písmo vývoj státních útvarů v oblasti Mezopotámie; kultura Mezopotámie: náboženství a literatura, písmo, věda hlavní mezníky starověkých dějin Židů, židovská kultura a náboženství 2. STAROVĚKÉ ŘECKO periodizace, stručná charakteristika jednotlivých období; městské státy: porovnání způsobů správy (Athény a Sparta); řeckoperské nepřátelství: od řecko-perských válek po Alexandra řecká kultura: náboženský polytheismus; idealismus výtvarného umění; srovnání s kulturou starověkého Říma 3. STAROVĚKÝ ŘÍM periodizace; Etruskové a jejich kultura, charakteristika královské doby; vývoj správy státu za republiky, principátu a dominátu, hlavní instituce; hlavní mezníky expanze; důvody krize a úpadku Říma porovnání hlavního zaměření řecké a římské kultury; náboženství: polytheismus a synkretismus; způsob zobrazování v řeckém a římském výtvarném umění 4. RANĚ STŘEDOVĚKÁ EVROPA vpád barbarů a stěhování národů: nová etnika, jejich rozdělení a říše Francká říše: územní a časové vymezení, Karel Veliký, dědictví Francké říše Byzanc: struktura společnosti, způsob organizace státu a církve, porovnání s evropským západem; vláda Justiniána I.; boje vnitřní (ikonoklasmus) a vnější (sousedé), misie Normané: směry výpadů, ovládnutí Anglie První státní útvary na našem území: Sámova říše - důvody vzniku, způsob uspořádání; Velká Morava - hlavní mezníky vývoje, zahraničně politické vztahy a jejich souvislost s církevním vývojem 5. PŘEMYSLOVSKÉ ČECHY Knížecí Čechy: první Přemyslovci a vznik českého státu; šíření křesťanství a vývoj církevní správy; vzestup českých zemí v 11. století a první královské tituly České království posledních Přemyslovců: Zlatá bula sicilská a její význam; vývoj územního rozsahu českého království a boje o jeho rozšíření; hospodářský rozvoj - města, cenné kovy, kolonizace; počátky vrcholného středověku - rytířská kultura a raná gotika 6. LUCEMBURKOVÉ spory v Říši a Jindřich VII. Jan Lucemburský: král cizinec vs. král diplomat; boje o českou korunu; spory s českou šlechtou; Janova mezinárodní politika Karel IV.: nástup v Říši, snaha o stabilizaci poměrů a Zlatá bula Karla IV.; česká politika a zakladatelská činnost Václav IV.: krize v českých zemích a v Říši 7. SPOLEČNOST A KULTURA VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU a) Společnost struktura středověké společnosti, učení o trojím lidu, lenní systém města, městská práva, druhy měst, řemesla a cechy; univerzity, systém studia a fakult zemědělství: agrární revoluce vrcholného středověku rytířská kultura: rytíři a řády, dobový význam pojmů bitva a válka; křížové výpravy, jejich příčiny a hlavní mezníky b) Kultura kultura v Evropě po pádu Římské říše: kontinuita a diskontinuita, barbarizace a romanizace raně středověká církev a vzdělanost: vliv papežství a mnišství základní znaky románského umění: architektura, způsob a důvody zobrazování gotika: internacionalita a reprezentativnost; hlavní znaky gotické architektury; proměny sochařství hlavní gotické a románské památky u nás; vliv novogotického purismu

8. KRIZE POZDNÍHO STŘEDOVĚKU A HUSITSTVÍ hospodářství: vzestup vrcholného středověku a jeho konec, hladomory mor: objevení, šíření, projevy a důsledky náboženská krize: schizma a kritika církve husitství: příčiny a program husitského hnutí; charakteristika jednotlivých směrů; hlavní mezníky bojů; výsledky a důsledky husitství, kompaktáta a problém jejich uznávání království dvojího lidu a problémy vlády Jiřího z Poděbrad 9. EVROPANÉ A JINÉ CIVILIZACE a) Islám vznik islámu a jeho hlavní myšlenky; počáteční fáze expanze, hlavní dynastie Arabové na Pyrenejském poloostrově: vpád, cordobský chalífát, reconquista osmanská expanze: porážka Byzance a obsazení Balkánu; pronikání do střední Evropy a jeho mezníky; organizace turecké armády, její proměny a úpadek; Evžen Savojský a odvrácení turecké hrozby b) Objevné plavby a kolonialismus důvody a cíle objevných plaveb Portugalsko a Španělsko: hlavní postavy a směry pronikání, smlouvy o dělení koloniálních sfér důsledky cest pronikání dalších velmocí, odlišnosti způsobu šíření koloniálního vlivu, hlavní oblasti vlivu jednotlivých velmocí britské impérium: sedmiletá válka a její důsledky, rozsah impéria role kolonií v mezinárodních vztazích 19. a 20. století 10. HUMANISMUS, RENESANCE, REFORMACE a) Humanismus a renesance Itálie 14. a 15. století a předpoklady vzniku humanismu a renesance; proměna pohledu na svět; proměna uměleckých technik a námětů; hlavní představitelé a jejich díla b) Reformace a katolická reforma důvody kritiky a krize katolické církve; hlavní reformační směry, rozdíly oproti katolictví a vzájemné; katolická reforma, tridentský koncil, jezuité; šíření reformace, rozdělení Evropy a z něho vznikající konflikty 11. ČESKÉ ZEMĚ 1471-1620 jagellonský věk v českých zemích: původ Jagellonců; vnitřní fungování: stavovský stát; tři problémy doby a jejich řešení - rozdělení vlády nad zemí, náboženské spory, soupeření měst a šlechty; vladislavská gotika České země od nástupu Habsburků po porážku stavovského povstání: velmocenský vzestup Habsburků na přelomu 15. a 16. století; konflikt představ o fungování státu: panovník vs. stavy; náboženské rozdělení země a pokusy o řešení - Česká konfese a Rudolfův majestát; české stavovské povstání, jeho důvody a průběh 12. VELMOCI 17. A 18. STOLETÍ třicetiletá válka: příčiny vzniku války, periodizace, hlavní válčící státy a jejich cíle; vestfálský mír a důsledky války (politické, ekonomické, demografické, mentální) absolutismus 17. století: principy novověkého absolutismu; Francie Ludvíka XIV. vnitřní proměny a války; Habsburská monarchie a postavení českých zemí - proměny vnitřního uspořádání a struktury společnosti 1620-1740 rozvoj a vzestup Anglie v 17. a 18. století: anglické revoluce 17. století; systém správy státu; Anglie jako koloniální velmoc; sedmiletá válka a její důsledky 13. BAROKO A OSVÍCENSTVÍ životní styl a kultura v období baroka: rozšíření stylu a jeho odlišnosti podle států a konfese; základní znaky umění a životního stylu; hlavní postavy a díla evropského baroka; specifika českého baroka osvícenství a osvícenský absolutismus: hlavní myšlenky osvícenství (s důrazem na politické myšlení); principy osvícenského absolutismu; porovnání způsobů realizace: Prusko a Rusko; reformy osvícenského absolutismu v Habsburské monarchii za Marie Terezie a Josefa II. osvícenství a americká revoluce: odboj amerických osad, jeho důvody, hlavní mezníky, výsledky

14. FRANCOUZSKÁ REVOLUCE A NAPOLEONSKÉ VÁLKY americká revoluce a její vliv na Francii francouzská revoluce: francouzský absolutismus a důvody krize; základní myšlenky revoluce a jejich původ; periodizace revoluce od konce absolutismu po konzulát napoleonské války, vídeňský kongres a Svatá aliance: vzestup Napoleona a jeho důvody; koaliční války a vnitropolitická situace; Napoleonovo císařství; fáze napoleonských válek; výsledky vídeňského kongresu 15. SVĚT 19. STOLETÍ a) Modernizační procesy průmyslová revoluce: místo, doba a podmínky vzniku; nové vynálezy a technologie; hlavní rysy 1. a 2. průmyslové revoluce; centra a šíření; ekonomické a sociální důsledky demografická revoluce; proměny sociální struktury; demokratizační hnutí moderní národní hnutí: staré a nové pojetí národa, hlavní znaky příslušnosti k národu; právo na sebeurčení, národní stát a důsledky pro mapu Evropy b) Velmoci 19. století doba Svaté aliance: členové, cíle a výsledky Svaté aliance revoluce 1848/9: cíle a výsledky revolucí a jejich odlišnost v jednotlivých zemích viktoriánská Anglie; Francie Napoleona III.; sjednocení Německa; sjednocení Itálie; cesta USA ke kontinentální dominanci; Rusko za posledních Romanovců 16. HABSBURSKÁ MONARCHIE A ČESKÉ ZEMĚ 1815-1914 metternichovský absolutismus: principy správy státu cíle a výsledky revoluce 1848/9 v Habsburské monarchii a jejích částech revoluce 1848 v českých zemích: politické a národnostní spory neoabsolutismus; obnovení ústavnosti, principy ústavy 1867 a rakousko-uherského vyrovnání industrializace a proměny společnosti, národnostní problémy české země: národní hnutí a státoprávní boj, jeho cíle a prostředky; sociální a politická diferenciace; význam a proměny vztahů mezi Čechy a Němci v českých zemích 17. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA spojenectví a nepřátelství před vypuknutím války; hlavní spojenecké bloky; vývoj hlavních front a role jednotlivých států; nevýznamnější mezníky války; důsledky války postoje k otázce české státnosti a jejich vývoj: proměny rakouské politiky po vzniku války; proměny názorů české společnosti a politiků; Masarykova zahraniční akce; legie; proměny názorů velmocí na rozbití Rakousko-Uherska 18. SVĚT MEZI VÁLKAMI a) versailleský systém: nový systém hranic a mezinárodní politiky, jeho problémy vývoj hospodářské situace: ekonomické důsledky války; zlatá 20. léta a nový životní styl; dominance USA krize 30. let: hospodářská krize, její důvody, rysy a šíření; politická krize jako krize mezinárodních vztahů a krize demokracie b) šíření autoritativních a totalitních režimů Rusko a SSSR: politické, hospodářské a sociální poměry v Rusku na počátku 20. století; příčiny a výsledky revoluce 1905; Rusko v 1. světové válce, příčiny a výsledky únorové a říjnové revoluce; teoretická východiska bolševiků - marxismus, marxismus-leninismus; občanská válka a válečný komunismus, NEP; změny po nástupu Stalina, velká čistka; role SSSR v mezinárodní politice - Kominterna a idea světové revoluce nacionální socialismus v Německu: důsledky války pro Německo a problémy výmarské republiky; principy nacionálního socialismu; realizace hlavních programových bodů 19. ČESKOSLOVENSKO 1918-1939 národnostní struktura a konflikty v době vzniku; politický systém, ústava 1920, politické strany a vývoj vládních koalic; zahraničněpolitická orientace První republiky hospodářská struktura, hospodářské a politické důsledky krize 30. let sudetoněmecký problém a Mnichov; Druhá republika

20. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA vyhrocování mezinárodních vztahů na konci 30. let a důvody vzniku války; vznik Osy hlavní fáze: německo-sovětské spojenectví a blesková válka; bitva o Anglii; význam napadení SSSR a USA; boje na Balkáně, v severní Africe a v Tichomoří; obrat ve válce; spojenecké konference, druhá fronta a porážka Německa podoba války: nové zbraně a taktika; holokaust - plány a způsob realizace 21. ČESKÉ ZEMĚ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY problémy Druhé republiky a březen 1939 Protektorát: hlavní struktura, poměr sil a jeho proměny; cíle protektorátní vlády a nacistické správy kolaborace a domácí odboj: masové akce, listopad 1939 a jeho důsledky; význam nástupu Heydricha; proměny odbojových organizací zahraniční odboj: hlavní politická centra, jejich cíle a vzájemné vztahy; českoslovenští vojáci v bojích druhé světové války 22. POČÁTEK STUDENÉ VÁLKY výsledky a důsledky 2. světové války: spojenecké konference a jejich důsledky, cíle velmocí sporné body mezi Spojenci: Německo, Marshallův plán vznik východního bloku: cíle a důvody vzniku, metody začleňování východoevropských států, utužování bloku reakce Západu: Trumanova doktrína, vznik NATO, korejská válka 23. ÉRA UVOLŇOVÁNÍ A ZÁVĚR STUDENÉ VÁLKY Chruščovova destalinizace a její meze: principy a důvody destalinizace, meze destalinizace - Maďarsko 1956, berlínská a karibská krize Brežněvův neostalinismus: program stabilizace kádrů a cesta ke krizi gerontokracie závěr studené války: vyhrocení vztahů na přelomu 70. a 80. let; nástup neokonzervativců; Gorbačovova přestavba; rozpad východního bloku a konec studené války 24. ČSR 1945-1960 principy obnovy ČSR: rozchod s předmnichovskou republikou; systém Národní fronty a lidová demokracie ; zahraničněpolitická orientace a její limity; odsun stalinizace ČSR: růst moci komunistů a únor 48; politické a sociální změny; politická perzekuce a procesy; hospodářské změny; změny ve vedení KSČ a státu 25. ČSSR 1960-1989 ČSSR v 60. letech: kulturní uvolnění a jeho důsledky; sjezd spisovatelů 1967 obrodný proces : principy a problémy změn roku 1968; spory uvnitř KSČ; spory uvnitř bloku, Brežněvova doktrína a intervence normalizace: moskevské protokoly a role hlavních postav roku 68 po srpnu; nástup nového vedení a jeho cíle opozice: formování opozice v 70. letech a význam Charty 77; práce disentu a represe konec režimu: reakce vedení KSČ na přestavbu; stupňování aktivity opozice, demonstrace 1988-89; listopad 1989