Leteckou stavbou ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků je :

LETECKÉ STAVBY

CO JE TO LETECKÁ STAVBA? Leteckou stavbou ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků je : a) Stavba letiště a stavba v prostoru letiště b) Stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní světelná a radiová návěstidla. Speciálním stavebním úřadem pro letecké stavby je Letecký stavební úřad, který je součástí Úřadu pro civilní letectví se sídlem v Praze. Úřad je podřízen MD.

CO OVLIVŇUJE ROZVOJ A POTŘEBU NOVÝCH LETECKÝ STAVEB? Je možno konstatovat, že historicky platí : Rozvoj letectví vyvolává tlak na rozvoj leteckých staveb, že letecké stavby vždy reagují na potřeby letectví a že bez pružné reakce leteckých staveb na potřeby letectví by nebyl možný rozvoj letectví. Nejnovějším příkladem takové reakce je reakce na provozní potřeby letadel kódového označení 4F tzn. letadel o rozpětí křídel od 65 až do, ale ne včetně 80 m a rozchodu kol od 14 m až do, ale ne včetně 16 m. Reprezentanty letadel kódového označení 4F jsou letouny A 380, An - 124 a An - 225. Zavedení do provozu letounů A 380 vyvolá např. potřebu kapacitních gate na terminálech, potřebu rozšíření RWY, TWY, včetně jejich postranních pásů, potřebu zvětšení separace os mezi TWY navzájem a mezi RWY a TWY pokud jsou rovnoběžné, potřebu zvětšení velikosti odbavovacích ploch a resp. stání na nich umístěných. Je třeba konstatovat, že ne na každém letišti bude možno tyto potřeby realizovat, přičemž důvody budou ne finanční, ale prostorové.

LETECKÉ STAVBY NA ÚZEMÍ ČR - VÝVOJ PO ROCE 1990. Rozvoj leteckých staveb na území ČR je přímo úměrný rozvoji letectví v ČR po roce 1990. V rámci ČR funguje civilní i vojenské letectví. CIVILNÍ LETECTVÍ, tj. : - Dopravní letectví Dopravní letectví prodělává bouřlivý rozvoj a s ním i letecké stavby pro jeho rozvoj nezbytné. Příkladem je letiště Ruzyně, které se za posledních 17 let změnilo zásadním způsobem. Je možno konstatovat, že takový rozvoj patrně nezaznamenalo žádné letiště v Evropě. O obrovském nárůstu výkonů letiště svědčí počty přepravených cestujících. V roce 1991 bylo na Ruzyni odbaveno 1,527 tisíc cestujících, v roce 2006 11,581 tisíc cestujících. Je faktem, že konjunktura dopravního letectví se cca až do roku 2000 týkala pouze letiště Praha Ruzyně, což bylo dáno zejména turistickou jedinečností Prahy a obrovskou touhou našinců podívat se po odstranění bariér do dříve zapovězeného světa. Od roku cca 2000 se začínají chytat i naše regionální letiště tzn. Ostrava, Brno, Karlovy Vary a Pardubice.

Letiště Praha Ruzyně Areál sever 1996

Rekonstrukce a dostavba odbavovacího terminálu, přednádraží a odbavovací plochy na letišti v Bratislavě - situace

Rekonstrukce a dostavba odbavovacího terminálu, přednádraží a odbavovací plochy na letišti v Bratislavě - Terminál

Rekonstrukce a dostavba letiště Pardubice - Situace

Rekonstrukce a dostavba letiště Pardubice - Terminál

Rekonstrukce a dostavba letiště Žilina - Situace

Rekonstrukce a dostavba letiště Vodochody - Situace

Rekonstrukce a dostavba letiště Přerov - Situace

- Zemědělské letectví (letectví zajišťující letecké práce v zemědělství) Zemědělské letectví, které v 70-tých a 80-tých letech minulého století prodělávalo obrovský rozvoj, v 90-tých letech téměř úplně zaniklo. S ním zanikly nebo změnily účel využití i letecké stavby pro jeho potřeby vybudované. Např. RWY vybudované pro jeho potřeby jsou dnes částečně bez využití, část je využívána letectvím v kategorii SLZ. - Sportovní letectví provozované na řádných letounech Sportovní letectví se jako celek v posledních letech dostalo do výrazného útlumu. Důvodem jsou vysoké náklady na jeho provozování a malý počet bohatých lidí majících o tuto časově a odborně náročnou činnost zájem. K úpadku tohoto letectví a jeho řádných letišť výraznou měrou přispěl i macešský přístup státu ke sportovním letištím. Specifikem těchto letišť, vesměs vzniklým po roce 1945 a v letech následujících, jsou problémy pozemkové. Letiště často vznikla spontánně na pozemcích tehdejšími úřady pro rozvoj letecké činnosti přidělenými, tzn. na pozemcích, které byly bez náhrady zabrané soukromým vlastníkům. Po revoluci přišly restituční nároky, které stát mohl pomoci, ale nepomohl provozovatelům letišť řešit a tak se tito musí věnovat bojům o pozemky a ne letectví.

- Letecká kategorie SLZ Toto letectví prodělává výrazný rozvoj a to zejména z důvodu menší finanční náročnosti než sportovní letectví a z důvodu jeho výrazně menší administrativní náročnosti. Letouny kategorie SLZ jsou provozovány jednak ze sportovních letišť, jednak z ploch pro SLZ, což v mnoha případech jsou bývalá letiště pro LPZ. Infrastruktura potřebná pro provoz SLZ nemá statut leteckých staveb. - Letectví pro záchranu lidského života Letectví pro záchranu lidského života prodělalo od roku 1990 rovněž bouřlivý rozvoj, byla vybudována síť základních heliportů HEMS, ze kterých vrtulníky HEMS podnikají lety pro záchranu lidského života v rámci obsluhovaného regionu. Pro zabezpečení tohoto letectví slouží i síť pracovních heliportů HEMS úrovňových resp. vyvýšených (na konstrukci). Pracovní heliporty jsou vesměs budovány v areálech nemocnic. Řada těchto heliportů (základní všechny) jsou vybaveny i pro noční provoz. Letecká základna HEMS a síť heliportů HEMS v ČR Letecká základna PČR v Brně

Základní heliport HEMS Jihlava

Pracovní heliport HEMS Bulovka

Pracovní heliport HEMS Těchonín

Pracovní heliport HEMS Bohunice

Pracovní heliport HEMS Těchonín

Letecká základna PČR Brno

VOJENSKÉ LETECTVÍ Vojenské letectví je v ČR možno charakterizovat totálním kvantitativním úpadkem zejména co se týká počtů provozovaných letadel a počtu provozovaných letišť (stálých základen). Před rokem 1990 disponovalo voj. letectvo 14 letišti s RWY o délce min. 2 000 m. Dnes jsou v plném provozu 4 letiště a jedno letiště je udržované v provozu bez letadel. Po stránce kvalitativní se 2 z těchto letišť výrazně změnila a ještě se mění. Na letištích probíhá rozsáhlá dostavba, po jejímž dokončení budou tato letiště plně srovnatelná se standardem letišť NATO. NATO i část této dostavby spolufinancuje.