CENOVÁ KONVERGENCE K EU: Poznatky z mezinárodního srovnání

Podobné dokumenty
Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018

2011 Dostupný z

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016

VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VE 2. ČTVRTLETÍ 2013

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce Dostupný z

Cenová konvergence české ekonomiky současný stav a implikace

2014 Dostupný z

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016

2011 Dostupný z

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Inflace. Ing. Dagmar Palatová.

INFLACE V ČR A EU V LETECH

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Nominální konvergence v České republice a její vliv na měnový kurz

obsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace

V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

IV. CENY A. Spotřebitelské ceny

Tvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz

Zahraniční obchod ČR po vstupu do EU

Konvergence a růst: ČR a sousedé

ČISTÁ PENĚŽNÍ VYDÁNÍ CELKEM

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji

VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Spotřebitelské ceny v lednu 2006

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Zpráva o inflaci IV/2018

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Současná makroekonomická situace a nová prognóza ČNB. Luboš Komárek Shromáždění členů Oblastní hospodářské komory Prachatice,

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Průzkum makroekonomických prognóz

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP

Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství

Průzkum makroekonomických prognóz

Přehled oddílů klasifikace

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Makroekonomický vývoj a trh práce

Disparity reálného kurzu a jejich měření. Martin Cincibuch and Jiří Podpiera, ČNB, odbor Vnějších ekonomických vztahů

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

Okna centrální banky dokořán

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

C.4 Vztahy k zahraničí

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Řešení. Příklad Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP)

Průzkum makroekonomických prognóz

C.4 Vztahy k zahraničí

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

Průzkum makroekonomických prognóz

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

15. kapitola Krugman Obstfeld

Graf č Pramen: ČSÚ. Tab. č Implicitní deflátory HDP, domácích konečných výdajů, vývozu a dovozu v % Předchozí rok = 100

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

5 Porovnání s PEP 2003 a analýza citlivosti

C.4 Vztahy k zahraničí

Rovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / IV

Průzkum makroekonomických prognóz

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

VZÁJEMNÁ VAZBA MEZI RCI, MÍROU

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013

Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Makroekonomický vývoj a podnikový sektor

Oslabení měnového kurzu

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 108. měření (duben 2008)

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1

Česká ekonomika: Kurz jako nástroj měnové politiky

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Základy makroekonomie

ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 79. měření (listopad 2005)

Situace v sektoru domácností v současné fázi hospodářského cyklu

Transkript:

CENOVÁ KONVERGENCE K EU: Poznatky z mezinárodního srovnání Martin Čihák (MMF) Tomáš Holub (ČNB) Seminář MF ČR Smilovice, 2. prosince 2003

Osnova Základní poznatky z 1999 ICP (vývoj cenové hladiny a reálného kurzu) Spontánní vyrovnávací procesy (B-S efekt, T-o-T apod.) Pohled na komoditní skupiny a relativní ceny (míra obchodovatelnosti, scénáře pro konvergenci v jednotlivých skupinách atd.)

HDP vs.. cenová hladina (99; 01) Cenová hladina HDP (1999; EU15=100) 140 120 100 80 60 40 20 0 y = 0,8991x + 8,0229 R 2 = 0,9046 PL MT SK P SL HU CZ E CY 0 20 40 60 80 100 120 140 HDP v PPP (1999; EU15=100) Rok Počet zemí Země = 100 % Sklon Sm. odchylka R 2 Elasticita Elasticita teoret. ČR Resid. ČR GDP 1993 29 SRN 0.87 0.05 0.92 0.85 1.39-18 1996 21 SRN 0.97 0.08 0.88 1.06 1.82-23 1996 33 SRN 0.88 0.05 0.91 0.92 1.68-26 1998 106 SRN 0.56 0.04 0.70 0.54 0.91-32 1999 30 EU15 0.90 0.06 0.90 0.87 1.32-21 2001* 22 EU15 0.86 0.08 0.86 0.79 1.05-16 Consumption 1993 29 SRN 0.96 0.05 0.93 0.95 1.68-20 1996 22 SRN 0.98 0.09 0.86 1.02 1.71-23 1999 30 EU15 0.94 0.06 0.89 0.92 1.51-23 Odhady relativně stabilní v čase; Teoretická elasticita většinou v intervalu 0.8-1.1; Reziduum ČR: -21 p.b. v r. 1999; -16 p.b. v r. 2001.

Základní scénář konvergence Year-on-year growth rate 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 Při růstovém diferenciálu kolem 2p.b. reálná apreciace cca 1.5-2.0; Nebere v potaz ostatní faktory konvergence; Pozorované tempo reálné apreciace v ČR a dalších CECs je vyšší -důvody?. Time h/h* GDPnom/GDPnom* GDPppp/GDPppp* P/P*

Faktory cen. konvergence A V rámci BS modelu Produktivita v sektoru T (+) a NT (-); Podíl zaměstnanosti na populaci (-); Podíl NT sektoru na HDP (- pro méně rozvinuté země); B Mimo BS model Vládní zásahy (regulace cen -; nepřímé daně +; agrární politika +); Nedokonalá mobilita práce mezi sektory (?); Změny směnných relací a struktury zahr. obchodu (?).

Rozšířený empirický model Závislá proměnná: log[µ(gdp)] Vzorek zemí: 23 Proměnná Koeficient Sm. odchylka P-hodnota. Konstanta 4.19 0.30 0.00 (1-γ)log[GDP nom /empl% ] 0.55 0.18 0.01 (1-γ) log[prodnt] -0.48 0.16 0.01 wagremp 0.84 0.18 0.00 exp6_8-1.70 0.59 0.01 exp6_8*log[gdp nom /empl% ] 0.41 0.13 0.01 R2 0.98 R2 adj. 0.98 F-statistika 194.34 0.00 Kromě B-S efektu hraje roli i struktura vývozu, zaměstnanosti či agrární politika; Reziduum ČR pouze 2 p.b. (+ zhodnocení od r. 1999).

Vliv struktury obchodu (T-o-T) T) Vliv zvýšení exp6_8 o 1p.b. na cen. hlad. 0,4% 0,2% 0,0% -0,2% -0,4% -0,6% -0,8% -1,0% 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 Nominální HDP (EU-15=100) Snaha chudších zemí vyvážet sofistikované výrobky nutnost cenového podbízení (vs. luxusní zboží z vyspělých zemí); Kritická hranice: nominální HDP=65% EU; Cenová konvergence nejen přes B-S (ceny NT), ale i přes T-o-T (ceny T); Poměr uvedených efektů 1:1 (0,35 BS; 0,33 T-o-T při HDP nom o 1 p.b).

Struktura relativních cen (Německo = 100) 1993 1996 1999 SPOTŘEBA CELKEM 25.8 34.7 34.6 z toho: Potraviny, nealkoholické nápoje 36.6 46.8 48.3 Alkoholické nápoje, tabák 46.2 63.0 47.2 Odívání, obuv 36.0 48.3 54.5 Bydlení, voda, energie, paliva 11.4 18.8 20.0 Bytové vybavení, opravy 38.5 58.5 53.3 Zdraví 18.5 14.0 22.7 Doprava 42.0 62.4 58.8 Pošty, telekomunikace 31.4 26.4 83.3 Rekreace a kultura 32.0 41.6 41.9 Vzdělávání 13.0 10.9 15.0 Stravování, ubytování 26.9 31.1 47.2 Ostatní zboží a služby 27.0 36.2 35.6 HDP CELKEM 25.6 31.7 37.6

Struktura relativních cen Nominální podíl na spotřebě 30% 25% 20% 15% 10% 5% nájmy, vzdělávání, zdravotnictví atd. auta, spoje, alkohol apod. ρ = 1 * µ i w i ( P i µ Koeficient rozdílů relativních cen (lze očekávat pokles v čase s postupující reálnou konvergencí?). 2 ) 0% 0-25% 25-35% 35-45% 45-55% 55-65% 65-75% 75% + Cena ve srovnání s EU-15 (=100%)

Vztah komod. cen k HDP R2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 Sklon (míra ne obchodovate lnos ti) Empirická míra neobchodovatelnosti mezi 10 % a 85 %; Prostor ke konvergenci u všech komoditních skupin; V jednotlivých skupinách však různě velký - bude docházet k výraznému přizpůsobování relativních cen.

Cenová hladina a relat.. ceny Cenová hladina spotřeby 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 0 0,2 0,4 0,6 0,8 Nízká cenová hladina a velké rozdíly v relativních cenách jsou dvěma stranami téže mince; S konvergencí cenové hladiny bude docházet i ke konvergenci relativních cen. Koe ficie nt (nominální váhy)

Konvergence HDP a cen 80 % 70 60 50 40 30 20 10 Cenová hladina (EU=100) Koeficient rozdílů relat. cen HDP v PPP (EU=100) 1 6 11 16 21 Za předpokladu rychlosti reálné konvergence 2.5 % (a stejně rychlého poklesu reziduí).

Hypotetické scénáře Scénář č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Rychlost konvergence HDP 4.0 4.0 4.0 2.5 2.5 2.5 1.5 1.5 1.5 Rychlost uzavírání reziduí 2.5 5.0 10.0 2.5 5.0 10.0 2.5 5.0 10.0 Reálná apreciace (% za rok v 4.3 5.2 6.7 3.2 4.2 5.7 2.5 3.4 5.1 horizontu 5 let) Reálná apreciace (% za rok v 3.1 3.6 4.1 2.5 3.1 3.6 2.0 2.6 3.2 horizontu 15 let) µ dosáhne 60 % EU 12 10 7 17 13 9 23 16 11 µ dosáhne 80 % EU 34 26 21 46 36 30 64 52 48 ρ dosáhne 40 % 5 4 3 7 5 4 9 7 4 ρ dosáhne 30 % 14 11 8 19 14 10 25 18 13 Váha klesajících cen, π=3.5% 14 20 29 4 20 27 0 10 27 Váha klesajících cen, π=2.0% 30 31 33 28 29 31 20 29 31 Tlak na pokles některých cen: při scénářích s rychlým růstem, reálnou apreciací, srovnáváním relativních cen a nízkou inflací.

Regulované ceny a daně Komoditní skupina Cena ČR EU=100 Predikce (HDP PPP) Reziduum v p.b. Predikce / Skutečnost Predikce (rozšířená r) Reziduum (rozšířená r) Alkoholické nápoje 82 102-20 124 74 +8 Tabák 42 59-18 142 41 +1 Bydlení 16 54-38 334 21-4 Energie, paliva 65 59 +6 91 51 +15 Léky a zdravotní potřeby 45 76-31 170 55-10 Zdravotní služby 19 50-31 262 19-0 Provoz osobní dopravy 71 77-5 108 74-2 Dopravní služby 20 56-36 283 25-6 Pošty a spoje 85 76 +9 89 66 +19 Vzdělávání 20 45-24 219 21-0 Ceny vyrovnány u energií a ve spojích (+pohonné hmoty); Problémové oblasti (?): bydlení, dopravní služby, zdravotnictví a vzdělávání (váha v koši až 18 %).

Potraviny Komoditní skupina Cena ČR EU=100 Predikce (HDP PPP) Reziduum v p.b. Predikce / Skutečnost Predikce (rozšířená) Reziduum (rozšířená) POTRAVINY 48 73-26 154 54-6 Pečivo a obiloviny 41 68-27 167 48-8 Maso 42 70-27 165 49-7 Ryby 54 82-28 151 62-7 Mléko, vejce 50 81-31 161 56-5 Oleje, tuky 61 84-23 137 60 +1 Ovoce, zelenina 51 73-22 143 55-4 Ostatní 57 84-28 148 64-7 Nealkoholické nápoje 63 84-21 133 71-8 Reziduum cca 25 p.b. prostor pro výrazný růst?; Ale: Reziduum u celkové cenové hladiny 20 p.b.; potraviny jen mírně nad tímto průměrem (o 5 p.b., tj. 10 % ceny). Reziduum v rozšířené regresi: cca 6 p.b. (13 % cen potravin).

Závěry (I) Reálná apreciace v intervalu 2.0-4.0 % s klesající tendencí; Reziduum v regresi cenové hladiny na HDP (15-20 p.b.) nutně neznamená podhodnocený kurz či nebezpečí cenových skoků; Vedle B-S efektu hrají roli i další faktory (struktura obchodu a T-o-T, vládní politika apod. reziduum jen 2 p.b); Konvergence HDP a cenové hladiny spojena s konvergencí relativních cen (míra neobchodovatelnosti 10-85 %);

Závěry (II) Tlak na pokles některých cen může vznikat při kombinaci rychlého růstu, reálné apreciace a srovnávání relativních cen; Ceny vyrovnány u energií a ve spojích (+pohonné hmoty); Problémové oblasti (?): bydlení, dopravní služby, zdravotnictví a vzdělávání (váha v koši až 18 %); Reziduum u cen potravin: 25 p.b. v jednoduché regresi; 6 p.b. v rozšířené regresi jistý prostor pro růst vlivem CAP zřejmě existuje, ale jeho velikost je otevřenou otázkou.