CEEC LOGON Sí samosprávných územních celků středoevropských a východoevropských zemí ZPRÁVA LOGON 2002 lobování v Evropě Úkol pro samosprávné územní celky a regionální vlády Ministerstvo zahraničních věcí ČR
ZPRÁVA LOGON 2002 lobování v Evropě Vydavatel: Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR pro Svaz mìst a obcí ÈR
Vydavatel: Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Odbor komunikaèní strategie
OBSAH PŘEDMLUVA: JUDr. Cyril Svoboda, místopøedseda vlády a ministr zahranièních vìcí ÈR 9 ÚVOD: Ing. Oldøich Vlasák, pøedseda Svazu mìst a obcí Èeské republiky 10 Giscard d Estaing, prezident CEMR 11 Primátor Michael Häupl, výkonný prezident CEMR 12 1 SOUHRN PRO VEDENÍ 13 2 PROCES ROZHODOVÁNÍ V EVROPSKÉ UNII 18 2. 1 PØEDBÌŽNÉ KROKY LEGISLATIVNÍHO PROCESU KOMISE, RADA A PARLAMENT 18 2. 2 POSTAVENÍ EVROPSKÉ KOMISE 18 2. 2. 1 Právo iniciativy a útvary Komise 18 2. 2. 2 Poradní výbory pøi Komisi 18 2. 2. 3 Další kroky a proces rozhodování v Komisi 19 2. 2. 4 Vyhlašování 19 2. 3 FÁZE SLYŠENÍ 19 2. 4 PROCES ROZHODOVÁNÍ 19 2. 4. 1 Stálý výbor zástupcù (PRC) a pracovní skupiny 19 2. 4. 2 Položky A a B 19 2. 4. 3 Postup rozhodování 20 2. 5 ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU 20 2. 6 KOMITOLOGIE PROVÁDÌNÍ ROZHODNUTÍ 20 2. 6. 1 Stálý výbor zástupcù (PRC) a pracovní skupiny 20 2. 6. 2 Položky A a B 20 2. 7 ZÁVÌR 20 3 LOBOVÁNÍ SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ, BUDOVÁNÍ KOALIC, ZVYŠOVÁNÍ VLIVU, ZVYŠOVÁNÍ LEGISLATIVNÍHO ÚČINKU NA MAXIMUM 22 3. 1 MOŽNÉ DEFINICE LOBOVÁNÍ 22 3. 2 NEZBYTNOST LOBOVÁNÍ NA ÚROVNI EU 22 3. 3 METODY LOBOVÁNÍ 23 3. 3. 1 Neformální a formální kontakty 23 3. 3. 2 Informaèní zprávy, pozièní dokumenty, práce se sdìlovacími prostøedky 23 3. 3. 3 Budování sítí 24 3. 3. 4 Úèast v pracovních skupinách Komise 24 3. 4 ROZDÍLY V PØÍSTUPU K ORGANIZOVANÉMU LOBOVÁNÍ 24 4 STYČNÉ KANCELÁŘE V BRUSELU 26 4. 1 PRÁCE STYÈNÝCH KANCELÁØÍ SAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMNÍCH CELKÙ A REGIONÙ V BRUSELU 26 4. 1. 1 Výchozí situace 26 4. 1. 2 Administrativní zøízení 26 4. 1. 3 Úloha, funkce a výstupy 28 4. 1. 4 Výhled 31 4. 2 EVROPSKÉ ZASTØEŠUJÍCÍ ORGANIZACE MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNÌ 32 4. 2. 1 Rada evropských obcí a regionù:lobování pro formální zastoupení na úrovni EU 32 4. 2. 2 Euromìsta 37 4. 3 STYÈNÉ KANCELÁØE MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH SDRUŽENÍ 42 4. 3. 1 Mezinárodní kanceláø samosprávných územních celkù, Spoleèný bruselský úøad Mezinárodní kanceláøe samosprávných územních celkù (LGIB) a Sdružení samosprávných územních celkù (LGA) 42 4. 3. 2 Bruselská kanceláø Asociace nìmeckých mìst a obcí (GATM) 46 4. 3. 3 Styèná kanceláø Vídnì 49 4. 3. 4 Konkrétní pøíklad: Rakouský model 51 4. 3. 5 Dánské regiony 52 5 ZKUŠENOSTI S LOBOVÁNÍM, ZÍSKANÉ ODBORNÍKY NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI 54 5. 1 LOBOVÁNÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU 54
5. 1. 1 Úvod 54 5. 1. 2 Evropský parlament 54 5. 1. 3 Poslanci 54 5. 1. 4 Politické skupiny 54 5. 1. 5 Spolurozhodování 55 5. 1. 6 Rozhovory s poslanci Evropského parlamentu 56 5. 1. 7 Závìr 57 5. 1. 8 Pøíklad písemného pozmìòovacího návrhu 57 5. 2 VÝBOR REGIONÙ OVLIVÒOVÁNÍ EVROPSKÉ POLITIKY 58 5. 3 LOBOVACÍ ZKUŠENOSTI SDRUŽENÍ FINSKÝCH MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ORGÁNÙ 60 5. 3. 1 Finský systém samosprávných územních celkù ve sjednocující se Evropì 60 5. 3. 2 Politika Asociace finských místních a regionálních orgánù vùèi EU 60 5. 3. 3 Lobování Asociace finských místních a regionálních orgánù vùèi EU 61 5. 3. 4 Organizace Asociace v EU 63 5. 4 ASOCIACE OBCÍ NIZOZEMSKA (VNG) 64 5. 5 JAK VYJÁDØIT NÁZOR NA POLITIKU ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ 66 5. 5. 1 Tìžký úkol politiky životního prostøedí 66 5. 5. 2 Jak splnit tento úkol a vyjádøit svùj názor 67 5. 5. 3 Závìr 68 5. 6 SLUŽBY VEØEJNÉHO ZÁJMU VÙÈI PRAVIDLÙM O STÁTNÍ PODPOØE A HOSPODÁØSKÉ SOUTÌŽI KAM KRÁÈÍŠ, EVROPO? 69 5. 6. 1 Úvod 69 5. 6. 2 Nová strategie pro Evropu 69 5. 6. 3 Odpor vzrùstá 69 5. 6. 4 Šance na politickou zmìnu? 70 5. 6. 5 Evropský soudní dvùr a výnos generálního advokáta v pøípadu Magdeburg 70 5. 6. 6 Situace v Rakousku 70 5. 6. 7 Jsou kritéria konvergence prostøednictvím otevøení trhù nedosažitelná? 71 5. 6. 8 Lobování za rovnost ve zbrojení a sociálním zabezpeèení 71 5. 6. 9 Závìry 72 6 ČINNOSTI POMÁHAJÍCÍ MÍSTNÍM ORGÁNŮM V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH 73 6. 1 PROGRAMY EVROPSKÝCH ORGANIZACÍ 73 6. 1. 1 Rada evropských obcí a regionù (CEMR) 73 6. 1. 2 Rada Evropy 74 6. 1. 3 Shromáždìní evropských regionù (AER) 74 6. 1. 4 Evropská komise 75 6. 1. 5 Výbor regionù (CoR) 77 6. 1. 6 Evropská investièní banka (EIB) 78 6. 1. 7 Italská obchodní komora 79 6. 2 PROGRAMY S NÌKOLIKA ZAPOJENÝMI ORGANIZACEMI 79 6. 2. 1 LOGIN (Informaèní sí samosprávných územních celkù) 79 6. 2. 2 FDI (Iniciativa fiskální decentralizace pro Støední a Východní Evropu) 80 6. 2. 3 Svìtová banka a ostatní 81 6. 2. 4 Program rozvoje nižších celkù Kanadského mìstského institutu (CUI) a Svìtové banky 83 6. 2. 5 Spoleèný vídeòský institut (JVI) 84 6. 3 ZPRÁVY JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ 85 6. 3. 1 Rakousko 85 6. 3. 2 Bulharsko 85 6. 3. 3 Kypr 85 6. 3. 4 Èeská republika 85 6. 3. 5 Dánsko 89 6. 3. 6 Estonsko 90 6. 3. 7 Finsko 92
6. 3. 8 Nìmecko 92 6. 3. 9 Øecko 95 6. 3. 10 Maïarsko 95 6. 3. 11 Lotyšsko 95 6. 3. 12 Litva 100 6. 3. 13 Malta 103 6. 3. 14 Nizozemsko 103 6. 3. 15 Norsko 104 6. 3. 16 Polsko 105 6. 3. 17 Rumunsko 108 6. 3. 18 Skotsko 108 6. 3. 19 Slovensko 109 6. 3.20 Slovinsko 110 6. 3. 21 Švédsko 110 6. 3. 22 Spojené království 110 6. 3. 23 Jugoslávie 111 7 KONVENT O BUDOUCNOSTI EVROPY POZIČNÍ DOKUMENT CEMR 113 7. 1 ÚVOD 113 7. 2 SOUVISLOSTI 113 7. 3 EVROPSKÁ UNIE ZÍTØKA CÍLE A ZÁSADY 114 7. 4 KOMPETENCE UNIE 115 7. 5 SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA 116 7. 6 INSTITUCE UNIE 117 7. 7 POLITIKA UNIE 118 7. 8 VZTAH MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ SPRÁVY K OBÈANSKÉ SPOLEÈNOSTI 118 8 ZAVÁDĚNÍ ACQUIS EU NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI 119 8. 1 ÚVOD 119 8. 2 LEGISLATIVNÍ A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SEKTORU ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ 120 8. 2. 1 Odpadové hospodáøství 120 8.2. 2 Kvalita vody pitná voda, odpadní voda 123 8. 2. 3 Kvalita ovzduší 126 8. 2. 4 Pøedpisy pøesahující meze jediného sektoru 127 8. 3 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE VEØEJNÝCH ZAKÁZEK 127 8. 4 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE STÁTNÍ POMOCI 129 8. 5 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO MÍSTNÍ ORGÁNY V OBLASTI HOSPODAØENÍ S ELEKTRICKOU ENERGIÍ A PLYNEM 129 8. 6 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO VEØEJNÌ PROSPÉŠNÉ PODNIKY 130 8. 7 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE PROTIDISKRIMINAÈNÍCH OPATØENÍ A VOLNÉHO POHYBU OSOB 130 8. 8 NABÝVÁNÍ PÙDY CIZÍMI STÁTNÍMI PØÍSLUŠNÍKY 131 8. 9 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SOCIÁLNÍ POLITIKY 132 8. 9. 1 Ochrana zdraví a bezpeènost pøi práci 132 8. 9. 2 Rovné pøíležitosti 134 8. 9. 3 Sociální pojištìní, odchod do dùchodu a starobní dùchody 134 8.10 RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH FINANCÍ 135 8.10. 1 Dopady související s místními danìmi 135 8.10.2 Evropská mìnová unie (EMU) 135 8. 11 LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE MÍSTNÍCH VOLEB 135 8. 12 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE STRUKTURÁLNÍCH FONDÙ A REGIONÁLNÍ POLITIKY 137 8.12. 1 Pøedvstupní pomoc EU: Programy ISPA, SAPARD a PHARE 2000 137 8.12. 2 ISPA Nástroj strukturálních strategií pøedvstupní pomoci 137 8.12. 3 SAPARD Speciální pøístupový program pro rozvoj zemìdìlství a venkova 137
8. 12.4 Program Phare 138 8. 13 RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE OCHRANY SPOTØEBITELÙ 138 8.14 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE DOPRAVY 139 8. 15 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE POLICEJNÍ A JUSTIÈNÍ SPOLUPRÁCE 140 8.16 ZÁVÌREÈNÉ ÚVAHY 141 9 FINANCOVÁNÍ MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ÚROVNÍ Z FONDŮ EU 143 9. 1 PØEDVSTUPNÍ NÁSTROJE 143 9. 2 PROGRAMY SPOLEÈENSTVÍ 144 10 KLÍČOVÉ INSTITUCE EU PRO MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ORGÁNY 159 10.1 EVROPSKÝ PARLAMENT 159 10.1. 1 Legislativní pravomoci 159 10.1. 2 Schvalování rozpoètu 160 10.1. 3 Dohled nad výkonnou mocí 160 10.1.4 Uspoøádání Parlamentu 160 10.1. 5 Význam pro místní úroveò 161 10.2 RADA EVROPSKÉ UNIE 161 10.2. 1 Rozhodování 161 10.2. 2 Legislativa Spoleèenství 163 10.2. 3 Uspoøádání 163 10.2. 4 Význam pro místní úroveò 163 10.3 EVROPSKÁ KOMISE 163 10.3. 1 Èlenové Komise 164 10.3. 2 Demokratická povinnost skládat úèty 164 10.3. 3 Uspoøádání 164 10.3. 4 Úkoly 164 10.3. 5 Význam pro místní úroveò 165 10.4 SOUDNÍ DVÙR EVROPSKÝCH SPOLEÈENSTVÍ (ECJ) 166 10.4. 1 Soudní dvùr 166 10.4.2 Soud první instance 166 10.4. 3 Význam pro místní úroveò 167 10.5 EVROPSKÝ ÚÈETNÍ DVÙR 167 10.5. 1 Zprávy, stanoviska a prohlášení o ujištìní 168 10.5. 2 Význam pro místní úroveò 168 10.6 EVROPSKÝ SYSTÉM CENTRÁLNÍCH BANK (ESCB) A EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA (ECB) 169 10.6. 1 Složení ESCB 169 10.6.2 Rozhodovací orgány ECB 169 10.6.3 Nezávislost 170 10.6.4 Kapitál 170 10.6.5 Základní jmìní v devizových rezervách 170 10.7 EVROPSKÁ INVESTIÈNÍ BANKA (EIB) 171 10.7. 1 Pùjèování mimo prostor Unie 171 10.7. 2 Zdroje finanèních prostøedkù 171 10.7. 3 Význam pro místní úroveò 172 10.8 SOCIÁLNÍ A HOSPODÁØSKÝ VÝBOR 172 10.8. 1 Stanoviska 172 10.9 VÝBOR REGIONÙ 173 10.9. 1 Organizace 173 10.9.2 Význam pro místní úroveò 174 10.10 EVROPSKÝ OCHRÁNCE PRÁV 174 11 INFORMAČNÍ MÍSTA CEEC LOGON NA INTERNETU 175 11. 1 ÚVOD 175 11. 2 ZPRÁVY 176 11. 3 PRACOVNÍ SKUPINY 177
11. 4 KONFERENCE A SEMINÁØE 178 11. 5 PROJEKT 179 11. 6 PARTNEØI 180 11. 7 DOKUMENTY 181 11. 8 ODKAZY 182 11. 9 KONTAKT 187 Shrnutí LOGON 2002 188 Informace o brožuøe 189 Další informace o EU 190 8
Vážení pøátelé, vstup naší zemì do Evropské unie pøináší øadu zmìn, které se dotýkají nejen státních institucí, ale pøedevším místních a regionálních samosprávných územních celkù. Právì jim vìnuje Ministerstvo zahranièních vìcí Èeské republiky pøíruèku, kterou držíte v ruce. Vìøím, že vydávaná publikace Vám odpoví na èasto kladené otázky a umožní Vám orientaci ve složité problematice fungování Evropské unie cílù, zásad, pravidel subsidiarity a proporcionality, legislativy a legislativních procesù, rozhodování, metod lobování, finanèního chodu EU, kompetencí jednotlivých institucí a organizací EU, rámcových podmínek využití strukturálních fondù, a zároveò Vám ulehèí užití tìchto pravidel v praxi. Vstup do Evropské unie vnímám jako šanci zejména pro pøipravené. Budu proto rád, když informace, obsažené v této pøíruèce, využijete k prospìchu Vašeho regionu èi obce. JUDr. Cyril Svoboda místopøedseda vlády a ministr zahranièních vìcí ÈR 9
Vážené kolegynì, vážení kolegové, v tomto roce vstupuje Èeská republika do Evropská unie. Formálnì se tak vrací do prostoru, kam duchovnì, historicky i zemìpisnì vždy patøila. Nikoho tedy nepøekvapí, že Svaz mìst a obcí Èeské republiky klade pøi své èinnosti na podporu obcím a mìstùm pøi vstupu do Evropské unie velký dùraz. Vybavit obce a mìsta znalostmi prostøedí Evropské Unie a fungování Evropských institucí je proto také jednou z priorit èinnosti Svazu mìst a obcí Èeské republiky schválených VIII. Snìmem Svazu v kvìtnu roku 2003. Cílem Svazu je, aby se èeská mìsta a obce umìly pohybovat ve složitém prostøedí Evropské unie a byly schopny využívat existujících institucí a kontaktù. Tyto dovednosti jim budou sloužit k tomu, aby co nejlépe mohly naplòovat úkoly, jejichž uskuteènìním je obèané Èeské republiky povìøili ve volbách. Publikace LOGON 2000 a 2002, které máte dnes pøed sebou, jsou výsledkem pøínosné spolupráce národních asociací samospráv èlenských zemí Unie, zemí pøistupujících a Rady evropských obcí a regionù. Národní asociace, které již pøistoupení a jeho dopad prakticky zažily, pøibližují tento proces obcím a mìstùm pøistupujících zemí. Díky patøí Rakouské asociaci mìst Österreichischer Städtebund, která celý projekt vede. Èeské vydání tìchto dvou publikací je jedním z konkrétních výstupù, kterými Svaz za významné podpory Ministerstva zahranièních vìcí Èeské republiky plní to, k èemu se na Snìmu svým èlenùm zavázal. Zprávy LOGON 2000 a 2002 obsahují analýzu legislativy, jež mùže ovlivnit také èeská mìsta a obce, informace o dotaèních programech i praktické zkušenosti s pøistoupením k Unii, které nabyly Finsko, Rakousko i Švédsko. Dále v nich naleznete zajímavé poznatky o zpùsobech, jakými samosprávy a jejich asociace ovlivòují zákonodárné a rozhodovací procesy, které v Evropské unii probíhají. Takové poznatky budou jistì pro zástupce èeské samosprávy cenným zdrojem informací. Právì kvalitní informace, jejich rychlé získávání, zpracování a využití, jsou jednou ze zásadních podmínek prosperity èeských obcí a mìst ve stále rychleji se vyvíjejícím, propojeném a globalizujícím se prostøedí Evropské unie. Prosperita obcí totiž vždy znamená prosperitu území èi státu a toto pravidlo se nemìní ani vzhledem k Evropské unii. Ing. Oldøich Vlasák pøedseda Svazu mìst a obcí Èeské republiky 10
POSELSTVÍ PREZIDENTA VALERYHO GISCARD D'ESTAING Jakožto prezident Rady evropských obcí a regionù vítám práci, provádìnou naší národní asociací v rámci projektu LOGON, vzhledem k pøípravám na rozšíøení. Rozšíøení a Úmluva o budoucnosti Evropy pøedstavují dùležité výzvy pro výstavbu Evropy a v nadcházejících mìsících budeme muset hledat na tyto výzvy odpovìdi. Spolu s Konventem pøipravujeme Ústavní smlouvu, která by mìla vyjasnit a posílit politickou strukturu Unie, aby jí umožnila úspìšnì obstát v této fázi rozšíøení, která je absolutnì nezbytná, ale velmi složitá. Je proto nezbytnì nutné, aby bylo vše pro tuto fázi pøipraveno jako blízké našim obèanùm, kteøí, jak se zdá, nìkdy váhají a dokonce jsou k tomuto projektu zdrženliví. To je cílem projektu LOGON, který je zamìøen na zvýšení uvìdomìlosti mezi místními a regionálními orgány, zejména prostøednictvím tematických publikací. Vøele vítám kvalitu této práce, která znamená dùležitý pøíspìvek k našim diskusím a k této zásadní fázi výstavby Spojené Evropy. Giscard d'estaing prezident CEMR Paøíž, øíjen 2002 11
PŘEDMLUVA KE ZPRÁVĚ LOGON 2002 Pøed Evropou stojí velmi dùležitá fáze jejích dìjin. Rozšíøení Evropské unie o zemì Støední a Východní Evropy získává stále konkrétnìjší tvary. Proces vyjednávání se urychluje a pøistoupení vìtšiny kandidátských zemí se oèekává v roce 2004. Místní orgány a jejich sdružení se musí pøipravit na používání acquis communautaire a využívání mnoha pøíležitostí, finanèních èi jiných než finanèních, které jsou spojeny s èlenstvím v Evropské unii. Je na odpovìdnosti národních úrovní kandidátských zemí, aby vypracovaly nezbytnou právní, organizaèní a finanèní strukturu. Je však také neobyèejnì užiteèné vzájemnì si vymìòovat informace mezi mìsty a obcemi jak v èlenských, tak kandidátských zemích, aby se lépe zvládly mnohé zmìny, které s sebou pøistoupení nese. LOGON je projekt zahájený v roce 1998 a provádìný pod záštitou Rady evropských obcí a regionù. Má za úèel organizovat tuto výmìnu zkušeností a je to Zpráva LOGON 2000, vydaná pøed dvìma lety, která obsahuje všechny nezbytné informace z místního pohledu, jak se nejlépe pøipravit na èlenství v EU. Nyní, když se pøistoupení pøibližuje, je nezbytné uèinit krok k partnerství mezi sdruženími èlenských a kandidátských zemí EU v tom, aby byl jejich hlas v Unii slyšet a tedy posílit ztotožnìní obèanù s Evropou. Tato zpráva LOGON 2002 se tudíž soustøeïuje na lobování. Podává pøehled evropských postupù rozhodování a èetných dobrých praktických postupù pro zastupování zájmù místní úrovnì ve formování nových evropských právních pøedpisù. Jakožto výkonný prezident Rady evropských obcí a regionù a prezident Rakouské asociace mìsta a obcí která pøevzala vedoucí úlohu v tomto projektu, bych rád vyjádøil své díky mnoha vynikajícím odborníkùm, kteøí spojili své zkušenosti a moudrost v této publikaci. Mnohé díky patøí také rakouské vládì a Interregu. Oba neustále podporují tento projekt, který je dle mého názoru neobyèejnì cenným pøíspìvkem k tomu, aby bylo rozšíøení úspìšné a poskytlo dobrou pøíležitost k rozvoji nové Evropy, založené na demokratických právech, bohatství, míru a místní síle. Michael Häupl primátor Vídnì, výkonný prezident CEMR Vídeò, øíjen 2002 12
1. SOUHRN PRO VEDENÍ Thomas Weninger, Město Vídeň, Úřad primátora zástupce vedoucího odboru pro evropskou integraci AŤ JE VÁŠ HLAS SLYŠET Evropská unie se jako nadnárodní sdružení státù vyvíjela historicky v posledních 50 letech. Koncepce, na jejímž základì byla Unie založena, bylo pøekonání historických rozdílù mezi Francií a Nìmeckem a zajištìní trvalého míru, bezpeènosti a demokracie v Evropì. Avšak místní úroveò, která je bezesporu úrovní nejbližší obèanùm, kde se obèané setkávají s politikou a správou zcela bezprostøednì, se na scénu evropské integrace dostávala jen zvolna. Postupující proces integrace, pobízený pøedevším harmonizací pravidel a pøedpisù v ekonomické sféøe, vytváøení spoleèného trhu a zavádìní eura jako spoleèné mìny, rostoucí mìrou podporují politickou integraci Unie. Pro místní a regionální úroveò má tedy rostoucí význam to, aby byly slyšet, vyjadøovaly své obavy a zájmy v Unii a pøímo se zapojovaly do procesù rozhodování. Velkomìsta, mìsta, obce a regiony stojí pøed øadou bezprostøedních vážných úkolù, souvisejících s používáním a provádìním evropské legislativy, i nepøímých výzev, které vyplývají z mechanismù rozhodování, které se vytvoøily na evropské úrovni. V Bruselu se èiní stále více a více rozhodnutí, pøièemž se stále zvìtšuje poèet úèastníkù, jichž se týkají. Procesy a postupy jsou stále složitìjší a nároènìjší na práci a zmìny v rozhodovacích strukturách a nové informaèní kanály vyžadují zvýšení komunikace a znaènou pružnost pro pøizpùsobení se tìmto novým strukturám. Tím, co èiní z èlenství v Evropské unii dosti citlivý problém pro místní a regionální úroveò, je hlavnì ta skuteènost, že do rozhodovacích procesù vstupují další úèastníci, které je nutno brát v úvahu. Do formálních a neformálních zpùsobù úèasti na definování a rozhodování o skuteèném obsahu pøedpisù podle evropského práva se zapojuje více úèastníkù, než se až dosud zpravidla zapojovalo do vyjednávacích procesù na vnitrostátní úrovni. V národních legislativních procesech, s nimiž jsou obce a regiony dobøe obeznámeny, je poèet úèastníkù pøedem znám. Vzhledem k mnohaletým zkušenostem s tìmito procesy, jsou úèastníci na národní (=celostátní) úrovni pøedvídatelní a jejich jednání lze ovlivnit. Èlenství v Evropské unii z místního a regionálního hlediska zpùsobuje, že se tento okruh známých úèastníkù rozšiøuje, nejenom o èlenské státy a orgány Evropské unie, ale také o rùzné místní právní subjekty jednotlivých èlenských státù. Bylo by od místních a regionálních úèastníkù chybné pøedpokládat, že soulad zájmù existuje už od samého poèátku. Naopak, jako následek èlenství v EU se již objevující soutìž mezi jednotlivými obcemi a regiony na vnitrostátní úrovni, napø. o zøizování podnikù, musí být nahlížena z nového, dynamiètìjšího pohledu. Koalice zájmù jednotlivých obcí a regionù bude proto zpravidla založena na podobných sociálnì-ekonomických, právních, politických èi ekologických podmínkách a nebude jen urèována tím, že náležejí na stejnou vládní úroveò. Linie sporu mohou docela dobøe probíhat pøes státní hranice. Tím bude ještì dùležitìjší rychle se pøizpùsobit nové situaci, aby bylo možné využít výhod pøíležitosti upozornit na vlastní problémy. To lze provést dvìma zpùsoby: na vnitøní úrovni, jak na to pamatuje národní ústavní zákon v tomto ohledu je tøeba zvláštì zmínit závìreèné prohlášení první konference LOGON ve vídeòské radnici v r. 1999, jehož jedna zásadní položka požaduje úèast na národních procesech rozhodování a tvorby politiky, které se týkají oblastí evropské politiky; a samozøejmì, jako nová možnost, na vnìjší úrovni v Bruselu, což mùže také zahrnout problémy, týkající se obcí a regionù v jiných èlenských státech. Úøednì musí obce a regiony sdìlovat své vlastní záležitosti prostøednictvím pøíslušného èlenského státu, protože v rámci rozhodovacích struktur EU musí být národní zájmy zastupovány jednotlivými èlenskými státy. Tato místní a regionální úroveò je úøednì zapojena do rozhodovacích struktur až od vytvoøení Výboru regionù, pro nìjž poskytla pøíslušný právní základ Maastrichtská smlouva v roce 1992. Výbor regionù však má pouze poradní funkci a v souèasnosti se do procesu rozhodování EU nezapojuje až do jeho pomìrnì pozdní fáze. Proto jsou obce a regiony vyzývány, aby své vlastní zájmy a obavy dávaly najevo neformálním zpùsobem lobováním v Bruselu a vnášely je do rozhodovacího procesu brzy, ve fázi pøípravy koncepce nových evropských pravidel a pøedpisù. 13
POŽADAVKY NA ÚSPĚŠNÉ LOBOVÁNÍ Pro úspìch lobování v Bruselu jsou nepostradatelné tyto požadavky: Vyjadøování vlastních zájmù jasnì a jednoznaènì. Jinými slovy, místní a regionální úroveò je obvykle schopna nalézt posluchaèe pro své záležitosti, má-li dobré argumenty, dobré nápady a dobré koncepce, podle hesla: pøedkládat nápady je lepší, než jim odporovat. Aktivní, konstruktivní a inovaèní návrhy jsou zøetelnì vítanìjší, než pouhý odpor a aktivity, které mají za cíl pouze nìèemu zabránit. Kdo je tím správným posluchaèem pro mé záležitosti? Není to vždy to, co znáte, ale ten, koho znáte. Koneènì, lobování je také otázka naèasování. Jak dostat správné informace správné osobì ve správný èas. Jako úspìšná strategie lobování se ukázalo zøízení takzvaných bruselských kanceláøí, které mají zastupovat místní a regionální zájmy v Bruselu a zdùrazòovat jejich dùležitost. V souèasnosti provozuje své vlastní kanceláøe v Bruselu asi 2.600 zainteresovaných osob, vèetnì asi 200 kanceláøí, které zastupují regionální nebo místní úroveò. K požadavkùm na úspìšnou èinnost kanceláøe v Bruselu patøí: Trvalé udržování tìsných stykù s domovem. Pøedevším to znamená získávání jasných instrukcí z pøíslušné obce èi regionu nebo z pøíslušného sdružení. Èím jsou lepší styky mezi kanceláøí v Bruselu a pøíslušnými subjekty v domovinì, tím je vyšší pravdìpodobnost úspìšného hájení vlastních záležitostí a zájmù. Absolutní nutností je zajištìní dostateèných zdrojù pokud jde jak o personál, tak i o nezbytné pracovní materiály a vybavení, zvláštì reprezentativní místnosti a komunikaèní techniku na soudobé úrovni. Bez pøimìøené infrastruktury nebude bruselská kanceláø zpravidla schopná zajistit úspìch svých aktivit pøi lobování. Má se zato, že rozpoèet roèních udržovacích nákladù kanceláøe dosahuje nejménì 150 000 EUR, která normálnì pokrývá veškeré personální náklady (úøedního delegáta, dalšího experta na EU a podpùrný sekretariát), nájem kanceláøe a další náklady na administrativu i reprezentaci. Úkoly bruselské kanceláře Jaké jsou nejdùležitìjší úkoly, které má plnit bruselská kanceláø, tzv. styèná kanceláø obce èi regionu nebo nìjakého sdružení v Bruselu? Bruselská kanceláø v zásadì zastupuje zájmy této nižší úrovnì s cílem umožnit jí tìžit z èlenství v EU co nejvyšší zisk. V této souvislosti bruselská kanceláø plní tyto funkce: Zpravodajskou činnost: pozorování, analýzy a nakonec spolupráci s pøíslušnými subjekty doma, s cílem zformulovat vlastní stanoviska a zájmy a vnášet je do procesù rozhodování EU. Vyžaduje to znalosti a chápání pravidel a postupù evropských institucí; bez dostateèných znalostí pøíslušných pracovních metod a kompetentních osob nelze úspìšné shromažïování informací a práci s informacemi zaruèit. Informace tvoøí základ každé úèinné politiky a každého úspìšného pokusu ovlivnit nìjaké rozhodnutí. Pro informaèní explozi, ohromné a dennì narùstající množství informací, týkající se evropské integrace, je nezbytnì nutné provádìt správnì zamìøenou èinnost stykù s veøejností, která se zabývá tìmito otázkami v rozsahu, daném lokálním øízením informací. Usmìròování záplavy evropských informací, urèování objemu informací potøebného pro nezbytná rozhodnutí a detekce a odstraòování nedostatku informací jsou nezbytnými pøedpoklady pro pokraèování plodné místní a regionální politiky ve spojené Evropì. K této komplexní a kritické práci s informacemi patøí zejména sbìr, zpracování, neustálé ovìøování a sdìlování informací. V tomto ohledu má bruselská kanceláø prominentní úlohu a pùsobí v Bruselu jako situované propojení mezi EU a vlastní obcí, regionem èi sdružením. Opatřování finančních prostředků: èlenství v Evropské unii otevírá možnost požádat o finanèní podporu z regionálních a strukturálních fondù Unie. Vèasné informace o aktuálnì vyhlašovaných nabídkových øízeních, znalosti o èasovì nároèných a nìkdy zdlouhavých postupech a nezbytné koordinaci mezi místní, regionální, národní a evropskou úrovní tvoøí zásadní a nutné požadavky, které podmiòují úspìšnou žádost o podporu z EU a její realizaci. Kromì strukturálních fondù nabízí EU za úèelem získání další finanèní podpory urèité množství programù a iniciativ Spoleèenství, napøíklad v oblasti vzdìlávání a školení a podpory pøeshranièní a mezikomunitní spolupráce, pøístupných pro regiony 14
a obce. V tomto kontextu bruselská kanceláø provádí øadu nezbytnì nutných úkolù, sahajících od vèasného získávání informací o vyhlašování nabídkových øízení až k pomoci pøi podávání projektových žádostí u Evropské komise. Lobování: lobování znamená být schopen vysvìtlit místní a regionální stanovisko osobám, které v EU rozhodují, s cílem, aby bylo toto místní a regionální stanovisko pochopeno a již v èasné fázi pøijato. Budování sítí a vztahů: schopnost mít vøelé vztahy s kontaktními osobami je daleko dùležitìjší a má daleko vìtší vliv, než jakýkoli pozièní dokument. Je tøeba, aby budování spojenectví bylo co nejširší i ve spolupráci s tìmi, kteøí vám normálnì odporují. Budování vazeb s jinými místními a regionálními reprezentacemi nebo jinými národními sdruženími je stejnì dùležité, jako patøit k evropské organizaci (tj. CEMR). Výhoda záleží nejenom ve vìtším vlivu vyvíjeném pøes øadu zastoupených místních a regionálních orgánù, ale také prostøednictvím jejich personálu, zkušeností a v možnosti, že získají brzy informace o budoucím vývoji politiky. Konání periodických schùzek (v pevnì stanovených dnech jours fixes) s jinými místními èi regionálními styènými kanceláøemi je dalším zásadním kritériem pro úspìšné lobování v Bruselu. Budování národních sítí : všichni obèané EU jsou oprávnìni pracovat pro nìjakou instituci EU, ve vìtšinì pøípadù po složení potøebné vstupní zkoušky. Úspìšná bruselská kanceláø pøisuzuje zvláštní význam svým stykùm se svými spoluobèany v jednotlivých institucích EU, zvláštì v Komisi. Tito spoluobèané pøedstavují pro bruselskou kanceláø zásadní zdroj informací. Na jedné stranì to jsou dùležité neformální kontakty a na druhé stranì to jsou odborníci, kteøí mohou být zváni, aby doma promluvili o technických záležitostech za úèelem podávání zpráv o aktuálním vývoji v jednotlivých oblastech. Zøízení a udržování tìchto stykù významnì pøispívá k dlouhodobé efektivnosti bruselské kanceláøe. Pomoc a poradenství pro politiky: výsledkem èlenství v Evropské unii je, že se od èetných místních a regionálních politikù požaduje, aby poprvé jednali s evropskými institucemi a ústavy. Dostateèná pøíprava a následné poradenství a pomoc prostøednictvím bruselské kanceláøe proto jsou dùležitým nezbytným pøedpokladem pro úspìšné politické rozhovory s politiky a pøedstaviteli institucí Evropské unie. Jedním z ústøedních prvkù této politické práce je nepochybnì èlenství ve Výboru regionù (CoR). Poskytování pomoci èlenu CoR pøedstavuje zvláštní dùležitý úkol, protože pøedpokládá, že je bruselská kanceláø seznámena s jednotlivými problémy, které se probírají v jednotlivých specializovaných komisích, a je schopna èlena CoR rychle informovat o specifických stanoviscích, která se právì pøipravují. Mimoto, spolupráce s jinými regiony a obcemi je v CoR také významná pro získání vìtšiny pro vlastní stanovisko. Propagace a reprezentace: bruselská kanceláø slouží také jako ekonomické a kulturní zastoupení pøíslušné obce nebo regionu v Bruselu. V ideálním pøípadì se bruselská kanceláø stane populárním místem setkávání. V tomto ohledu je také neobyèejnì dùležité zvát zástupce sdìlovacích prostøedkù, aby podpoøili práci ve vztazích s veøejností. Školení: s cílem vybudování spolehlivé sítì ve vlastní organizaci je také tøeba, aby bruselská kanceláø byla využívána také jako zaøízení pro školení a pokraèovací školení. Na jedné stranì se praxe nabízení interních stáží v Bruselu pro administrativní personál ukázala být velmi úspìšná, protože pøispívá k pevnému zakotvení evropského rozmìru ve vlastní administrativì a zvýšení povìdomí lidí o evropských problémech. Jestliže si obce a regiony zaènou být vìdomy evropského rozmìru své administrativní práce jako dùsledku èlenství v EU, budou schopny pokraèovat ve své pøíznivé sérii úspìchù v Evropské unii. Na druhé stranì, poskytování interních stáží zamìstnancùm z obcí nebo partnerských regionù z jiných èlenských státù nabízí dobrou pøíležitost ke zøizování støednìdobých a dlouhodobých kontaktù, které jsou nezbytnì nutným faktorem pro úèinnou spoleènou èinnost v lobování. Partneři pro úspěšné lobování K hlavním partnerùm pro úèinnou èinnost v lobování, provádìném bruselskou kanceláøí, patøí: Evropská komise, která se dìlí na generální øeditelství, doèasné pracovní skupiny, výbory atd. Je to v Evropské komisi, kde se zahajují iniciativy pro nové právní pøedpisy EU. Získání vèasných informací o takovýchto iniciativách otevírá pøíležitost pøedstavit vlastní stanovisko konstruktivním a inovaèním zpùsobem již v èasné fázi. 15
Evropský parlament. Mimo dobré styky se èleny Evropského parlamentu z vlastního èlenského státu je pro úèinné lobování zase naprosto nepostradatelná dùkladná znalost procesù a organizaèních postupù. Evropská rada/rada Evropské unie je orgán, zastupující národní prvek, proto je vliv, který lze na Radu uplatòovat v Bruselu, dosti omezený. Maxima, která praví, že politická stanoviska èlenského státu musí být nejprve a pøedevším ovlivòována doma, ve vlastním èlenském státì, platí rovnìž, jde-li o Radu. Pokud jde o efektivnost lobování, platí pro všechny tøi orgány Evropské unie podobnì táž zásada, že ten, kdo je schopen pøedložit silné argumenty a uèinit konstruktivní a novátorské návrhy pravdìpodobnìji získá pozornost a podporu než ten, kdo pouze chce nìèemu zabránit, nebo nepøednese jasná stanoviska. Èlenství v Evropské unii však od obcí a regionù v pøíslušných èlenských státech požaduje nejenom, aby uvážily, zda je nebo není rozumné zøídit v Bruselu vlastní zastoupení, buï spoleènì s jinými obcemi a regiony nebo jen své vlastní s ohledem na velikost a dostupné zdroje, ale pøedevším, aby pøizpùsobily svou vlastní administrativu a politickou úroveò novì vznikajícímu evropskému prostøedí. V tomto smìru je dùležité zajistit: aby se sledovaly správné cíle; aby bylo možné pružnì reagovat na nový vývoj; aby bylo možné v èinnosti projevit pøedvídavost a oèekávání opìt je tu nepostradatelná spolupráce s bruselskou kanceláøí; aby byla zaruèena konstruktivní komunikace a konstruktivní tok informací mezi jednotlivými odbory administrativy a aby byl evropský rozmìr považován za nedílnou souèást pøíslušného úkolu, o který se jedná, ve všech oblastech administrativy. Závìrem je nutno znovu poukázat na to, že èlenství v Evropské unii na jedné stranì pøedstavuje významný vzrùst informací, což sice vyvolává nutnost provádìt jejich filtraci, aby se získaly jen ty informace, které mají význam pro jednotlivé obce a regiony, ale na druhé stranì nabízí také pole možností a pøíležitostí pro rozvoj místní a regionální úrovnì v Evropì. Jestliže obce a regiony potøebují být na evropské úrovni úspìšné, je tøeba, aby zaujímaly jasná stanoviska, formulovaly jasná hlediska a zastupovaly zájmy svých obèanù, obèanù Evropy. Úspìšné lobování v Bruselu vyžaduje patøièné vytváøení sítì doma. Jak uvádí ve své práci Simona Wolesa(ová): Bruselská kanceláø je jen tak dobrá, jakou ji chce mít její domácí základna. KONVENT EU ZAMĚŘENÍ NA POSÍLENÍ MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ V budoucnosti bude na subjektech, které zastupují místní a regionální zájmy, aby pozvedly svùj hlas, bude-li revidována struktura Evropské unie, aby se pouèily z nejlepších praktických postupù a spojily síly pro zabezpeèení spoleèných zájmù. V dobì, kdy se zpracovávala tato zpráva LOGON, dosahovala vrcholu diskuse o ústavì Evropské unie. Úøednì byla místní úroveò zapojena do práce Konventu a do všeobecných rozhodovacích procesù EU pouze prostøednictvím Výboru regionù s jeho poradní funkcí. Konvent nabízel pøíležitost zøetelnì zdùraznit úlohu a význam velkých mìst a regionù v Evropské unii a požadovat silnìjší integraci místních a regionálních organizací do procesù rozhodování, stejnì jako úèast velkých mìst a obcí v oblastech jejich pøímého zájmu. Zástupci v Konventu si byli vìdomi, že pouze tímto zpùsobem budou moci naplnit hlavní cíl Konventu vytvoøení nové, transparentní zjednodušené a na obèana orientované Evropské unie. Pozièní dokument CEMR Úmluva o budoucnosti Evropy a spoleèné akce CEMR a národních asociací pøi oslovování zástupcù Konventu posloužily pro zdùraznìní tohoto bodu. Kromì tohoto formálního, institucionálního pøístupu k posilování místní a regionální úrovnì v EU, se musíme sami sebe ptát, jak se mùžeme pouèit z lobování a co mùžeme získat z nejlepších praktických postupù. Zkušenosti ukazují, že lobování je nejefektivnìjší, když nìkolik sdružení nebo zájmových skupin zaujme spoleèné stanovisko, aby dosáhly svých cílù. Instituce EU se nepøesvìdèí pozièním dokumentem, vypracovaným jediným národním sdružením, ale tím, že je toto stanovisko pøedloženo nìkolika sdruženími, která hovoøí týmž hlasem. Brusel je plný kanceláøí místních a regionálních sdružení, obcí a regionù. Sa 16
mozøejmì, urèité úlohy mohou být provádìny pouze jednotlivými kanceláøemi, ale proè by kanceláøe, které sdílejí stejné zájmy, pøi jejich obranì nespolupracovaly? V nìkterých oblastech se to už stalo bìžnou praxí. Výsledky, dosahované takovouto spoluprací, jsou pøesvìdèivé zejména pokud jde o podporu výzkumu a vývoje z rozpoètu Evropské komise. V budoucnosti by nás to mohlo pøivést k pøijetí této strategie kdykoli existují spoleèné zájmy, musí být posílena spolupráce jednotlivých kanceláøí v Bruselu a také jejich koordinované úsilí vùèi institucím EU. Tìsnìjší spolupráce mezi místními a regionálními styènými kanceláøemi a jejich zastøešujícími evropskými organizacemi nebude pøínosná pouze pro evropská velkomìsta a regiony. Evropská unie bude mít z takovéto spolupráce také prospìch, protože národní sdružení kandidátských zemí byla pøipuštìna a integrována do pøíslušných evropských zastøešujících organizací dlouho pøed pøistoupením tìchto zemí k Unii a patøièné pøípravy pro rozšíøení EU na místní a regionální úrovni již byly uèinìny. Silná velkomìsta a regiony tvoøí základ ekonomické a sociální soudržnosti, která zajistí úspìch evropské integrace. Touto publikací a rùzným jiným úsilím chce CEMR poskytnout vlastní pøíspìvek ke splnìní tohoto cíle. 17
2. PROCES ROZHODOVÁNÍ V EVROPSKÉ UNII Thomas Prorok, KDZ Středisko pro výzkum veřejné správy Úèinné lobování je založeno na znalostech struktury, postupù a procesù rozhodování uvnitø politických a ekonomických systémù. Evropská unie nabízí zájmovým skupinám èetné možnosti, jak ovlivòovat rozhodnutí Evropské unie. Následující konkrétní pohled do interních (nadnárodních) postupù v EU ukazuje kde, jak a kdy mùže být úspìšné úsilí vyvíjené pøi lobování samosprávnými územními celky a sdruženími. 2.1 PŘEDBĚŽNÉ KROKY LEGISLATIVNÍHO POSTUPU KOMISE, RADA A PARLAMENT Pøedtím, než mùže být legislativní proces vùbec zahájen, musí být nalezeny a sdìleny myšlenky. Evropská komise za tímto úèelem pravidelnì vydává Zelenou a Bílou knihu, které se zabývají strategickými tématy, která Evropská unie projednává. Rada a parlament mohou Komisi požádat, aby pøedložila návrhy ke konkrétním tématùm. I když to neomezuje výhradní právo iniciativy, které má Komise, je tøeba, aby politická autorita Rady nebyla podcenìna. Evropská rada poskytuje Unii impulsy potøebné pro její rozvoj a definuje všeobecné politické cíle. 2.2 STANOVISKO EVROPSKÉ KOMISE 2.2.1 Právo iniciativy a odbory Komise Legislativní postup je iniciován Komisí, která na základì svého práva iniciativy vypracuje návrh na opatøení Spoleèenství, které je tøeba pøijmout. Návrh pøichází z pøíslušného odboru Komise. Právo iniciativy dává formálnì Komisi monopol na rozhodnutí ohlednì data, formy a obsahu legislativního opatøení. Komise má také pravomoc dále ovlivòovat legislativní postup tím, že upraví nebo stáhne svùj návrh. Tuto práci provádí zpravidla odbor. Za problémy, jež se týkají rùzných odborù, nese vždy odpovìdnost jeden odbor, který je oprávnìn soubor dokumentù konzultovat a navazovat proto styky s jinými souvisejícími službami, které se do vìci zapojují. Tyto pøíslušné odbory jsou pak požádány, aby podaly vyjádøení. Mimo to se zorganizují schùzky mezi tìmito službami. Oprávnìný odbor se vždy snaží dosáhnout shody, protože jinak jeden z èlenù Komise mùže návrh odmítnout pøi hlasování na shromáždìní. Návrhy jsou obecnì schvalovány experty jednotlivých státù. Tito experti se sejdou buï ve výborech, ustavených pro konkrétní úèel, nebo informace pøicházejí z rozhovorù s experty, kteøí jsou zamìøeni na pøíslušný problém. 2.2.2 Poradní výbory v rámci Komise Prostøednictvím svých zamìstnancù Komise udržuje èetné styky s experty a státními úøedníky èlenských státù. Protože tito experti ve vìtšinì pøípadù pùsobí také jako èlenové pracovních skupin zøizovaných Radou, èasný styk mezi komisí a experty znaènì zvyšuje pravdìpodobnost, že návrh bude realizován. Slyšení výborù mùže být buï nepovinné nebo povinné. Výbory jsou jak poradní, tak podpùrné. Nìkteré byly zøízeny Øímskou smlouvou, ale vìtšina byla ustavena druhotnými právními pøedpisy. V praxi mají tyto výbory zvláštní dùležitost. Komise získá pøedstavu o pozdìjších možných dùsledcích návrhù a mùže vypracovat ústupky. Návrhy a postoje projevené èlenskými státy a dalšími orgány se zvažují na všech procedurálních úrovních. Èlenské státy se snaží realizovat své vlastní zájmy tak èasnì jako v odborných výborech. 18
2.2.3 Další kroky a proces rozhodování v Komisi Právní služba ovìøuje právní dùslednost návrhù. Pøímý štáb èlenù Komise (chefs de cabinet nebo èlenové kabinetu) se schází, aby pøipravil a usnadnil konzultace v Komisi. Na zaèátku každého týdne je návrh (pøedloha) nejprve pøedložen na schùzi chefs de cabinet. Jestliže se èlenové kabinetu dohodnou na nìjakém øešení (položky A), Komise na své schùzi potom potøebuje toto øešení pouze formálnì schválit. Nedosažení dohody na schùzích èlenù kabinetu a Komise zpùsobí, že je nutné svolávat mimoøádné schùze chefs de cabinet. Èlenové Komise konzultují návrh, který se schvaluje prostou vìtšinou v souladu se zásadami výborù. Navíc k ústnímu jednání na spoleèné schùzi jednací øád stanoví jako možnosti rozhodování také písemný postup a postup s pøenesením pravomoci. Postupem s pøenesením pravomoci se povìøuje urèitý èlen Komise urèitými opatøeními ohlednì øízení a administrativy. V prùbìhu schùze Komise jednoznaènì pøenese rozhodovací pravomoc na dotyènou osobu. Tímto zpùsobem se pøijímá 60 % rozhodnutí, zatímco 15 % v ústním a 60 % v písemném postupu. 2.2.4 Zveřejnění Návrh je postoupen Radì jako návrh Komise spoleènì s odùvodnìním. Poté, co jsou dodány Radì, jsou návrhy a zmìny schválené Komisí zveøejnìny v Úøedním vìstníku Spoleèenství, øadì C. 2.3 FÁZE SLYŠENÍ Rada musí nyní ovìøit, zda ostatní instituce (napø. Výbor regionù) mají právo slyšení. Ve vìtšinì pøípadù je toto právo slyšení zaruèeno smlouvami (povinné slyšení); mimo to se témìø ve všech pøípadech stala pravidlem nepovinná slyšení. I když Rada není tìmito stanovisky vázána, mají neobyèejný politický význam. 2.4 PROCES ROZHODOVÁNÍ Po skonèení fáze slyšení mùže mít Rada upravenou verzi návrhu Komise. 2.4.1 PRC a pracovní skupiny Výbor stálých zástupcù (PRC, COREPER) pøipravuje schùze Rady. PRC je silnì formální instituce na úrovni velvyslancù, která se schází týdnì a pøipravuje schùze Rady. PRC je dále odpovìdný za mnoho pracovních skupin zøizovaných pro všechny oblasti èinnosti Spoleèenství. Pøedtím, než návrh Komise podrobnì analyzují stálí zástupci, zabývají se návrhem pracovní skupiny zøízené stálými zástupci. K tomu úèelu se scházejí experti z ministerstev èlenských státù. Nyní tento návrh pøevezmou pracovní skupiny Rady. Je zajímavé, že se ve vìtšinì pøípadù skládají ze stejných zástupcù èlenských státù jako podpùrné výbory v Komisi. Zde však jednají jako zástupci národních vlád, vázaní zvláštními pøíkazy a musí kontrolovat a snad upravovat návrhy Komise za úèelem rozhodnutí v Radì. Jestliže tyto problémy nelze vyøešit v pracovních skupinách, projednávají se ve Výboru stálých zástupcù. Problémy, které se na této úrovni nevyøeší, projedná nakonec sama Rada. 2.4.2 Položky A a B Jestliže je v pracovní skupinì Výboru stálých zástupcù dosaženo dohody, je pouze potøebné, aby ji Rada potvrdila. Toto souhrnné rozhodování pøedchází skuteèné položky programu (položky B), jež mají být prodiskutovány pøedtím, než Rada pøijme rozhodnutí. Položky A již byly vytøídìny v PRC. Jsou již pøipraveny k hlasování a pøedkládají se Radì pouze za úèelem souhrnného rozhodnutí bez jakékoli pøedcházející diskuse. Asi 80 % rozhodnutí se pøijímá v souladu s postupem pro položky A. 19
2.4.3 Postup rozhodování Rozhodnutí se v Radì pøijímají buï prostou vìtšinou, kvalifikovanou vìtšinou nebo jednohlasnì. Ve skuteènosti je vìtšina rozhodnutí pøijímána kvalifikovanou vìtšinou. 2.5 ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU Od Amsterdamské smlouvy se pro vìtšinu legislativy Spoleèenství používá postup spolurozhodování. Použití postupu spolupráce je nyní omezeno na nìkolik rozhodnutí v oblasti hospodáøského a mìnového sjednocování. Konzultaèní postup se nadále používá na citlivé oblasti, které stále vyžadují jednomyslnost v Radì, jako je zdanìní, prùmyslová politika, regionální plánování nebo hospodaøení s vodními zdroji, a dále na dvì oblasti, které vyžadují kvalifikovanou vìtšinu, tj. zemìdìlskou politiku a politiku hospodáøské soutìže. Základní legislativu, kterou se øídí strukturálními fondy, pøijímá Rada jednomyslnì poté, co obdrží souhlas Parlamentu. Postup souhlasu se vztahuje také na pøijímání mezinárodních smluv, které znamenají pozmìnìní nìjakého zákona, pøijatého postupem spolurozhodování, mají významný dopad na rozpoèet, nebo se jimi zøizuje zvláštní institucionální rámec. 2.6 KOMITOLOGIE PROVÁDĚNÍ ROZHODNUTÍ Rada musí pøenést pravomoc pro provádìní legislativy ES, kterou pøijala, v tìchto zákonech na Komisi. Jako souèást tohoto procesu Rada mùže urèit pro vykonávání tìchto pravomocí nìkteré prostøedky. Z tohoto dùvodu v roce 1987 pøijala rozhodnutí o komitologii, kterým se stanoví jednání rùzných výborù pro doporuèování a kontrolování Komise pøitom, když její provádìcí pravomoci vykonávají vysocí státní úøedníci z èlenských státù. 2.6.1 Co je komitologie? Komitologie je vyhlašování provádìcích ustanovení Komisí ve spolupráci s výbory, složenými ze státních úøedníkù jednotlivých státù. Pro tento úèel jsou zøízeny tøi druhy jednání výborù, tj. poradních výborù, øídících výborù a regulaèních výborù. Poradní výbory se angažují zejména v provádìní vnitøního trhu. Poradní výbory jsou složeny ze zástupcù èlenských státù a pøedsedá jim zástupce Komise. Výbor vydává své stanovisko k opatøením, která Komise plánuje. Komise musí na toto stanovisko co nejvíce respektovat. Øídící výbory se zapojují do provádìcích ustanovení v zemìdìlství od roku 1962. Postup regulaèního výboru se používá v jiných oblastech politiky Spoleèenství, v nichž kvalifikovanou vìtšinou poskytuje stanoviska k provádìcím ustanovením, která Komise plánuje. Jestliže je odmítne, Komise nemùže tato ustanovení okamžitì vydat, ale musí je pøedtím pøedložit k hlasování v Radì. 2.6.2 Důležitost komitologie? Je tøeba, aby komitologie, právì jako celý systém výborù v Evropské unii, nebyla podceòována. Integruje èlenské státy do všech rozhodovacích procesù nezávisle na úrovni a orgánu. Pøesný poèet výborù na úrovni Unie není možné urèit, protože množství výborù ustavených ad hoc tuto statistiku zkresluje. Dohromady je jejich celkový poèet urèitì vìtší, než 6000. 2.7 ZÁVĚR Jak se odhaduje, Brusel má pøibližnì 3000 národních nebo evropských skupin. Lze pøedpokládat, že za profesionální lobisty lze oznaèit více než 10.000 lidí. Nejsou úøednì registrováni. 20
Všichni se snaží ovlivòovat procesy rozhodování podle svých zájmù a pomocí osobních neformálních stykù. Tyto aktivity se zamìøují zejména na Komisi, ale také na Evropský parlament a Radu prostøednictvím státních úøedníkù jednotlivých státù, dalších institucí Unie a poèetných výborù. Komise nìkdy sama využívá odborné znalosti lobistù, když èasto uvádí do èinnosti synergický efekt pùsobení zástupcù tìchto zájmových skupin a evropských institucí. Obecnì øeèeno, možnosti získat vliv v rámci EU jsou pro zástupce zájmových skupin, a tedy také pro sdružení samosprávných územních celkù a regionù, èetné a rozmanité. Pøíklady lze nalézt i v nadnárodním legislativním procesu: pøed legislativním øízením (výbory Komise), bìhem øízení (pracovní skupiny v radì, PRC, Evropský parlament a výbor regionù) a dokonce po uzavøení legislativního procesu bìhem fáze provádìní (komitologie). 21
3. LOBOVÁNÍ SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ, BUDOVÁNÍ KOALIC, ZVYŠOVÁNÍ VLIVU, ZVĚTŠOVÁNÍ LEGISLATIVNÍHO DOPADU NA MAXIMUM Simona Wolesa, Rakouská asociace velkoměst a měst bruselská kancelář, vedoucí 3.1 MOŽNÁ DEFINICE LOBOVÁNÍ Slovo lobování má své koøeny v britské parlamentní tradici. Lobby (pøedsíò) je pøed diskusní místností Dolní komory Britského parlamentu (House of Commons), je to místo, kde se poslanci scházejí s veøejností, která se jim snaží nìco vysvìtlit, pøesvìdèuje je nebo na nì naléhá, aby podpoøili nebo se postavili proti v nìjaké kauze. Lobování stále zùstává zpùsobem, jak ovlivòovat proces politického rozhodování ve prospìch zvláštních zájmových nebo nátlakových skupin. Má negativní povìst a èasto se podezøívá z toho, že ohrožuje demokracii, protože je schùdnìjší pro finanènì silné instituce a nadnárodní spoleènosti, než pro spoleèensky výluèné, nezamìstnané nebo pro samosprávné územní celky. Demokracie je však v bezpeèí, dokud existují politické strany, NGO, samosprávné územní celky a jiné nestátní subjekty, které se ujímají zájmù slabších èlenù spoleènosti. Èím je vìtší soutìž mezi rùznými zájmy, tím lépe pro demokracii EU, pokud tato soutìž zùstává otevøená pro nové úèastníky. Lobování vlád a obèanské spoleènosti pøispívá k mírové integraci Evropy. 3.2 NEZBYTNOST LOBOVÁNÍ NA ÚROVNI EU EU pomáhá formovat, navrhovat, provádìt a nebo ovlivòovat pøibližnì 80 % veškerých ekonomických a 50 % politických rozhodnutí, která se dnes ve Spoleèenství pøijímají. Proto nejenom soukromé spoleènosti, ale také celá obèanská spoleènost vèetnì samosprávných územních celkù a jejich sdružení potøebují pøímé vazby na Brusel a instituce EU. Kvùli svému postavení blízkému obèanùm si samosprávné územní celky vydobyly zvláštní místo v rozhodovacím procesu EU. Pøítomnost v Bruselu je pro samosprávné územní celky životnì dùležitá, aby mohly úèinnì ovlivòovat tvorbu a provádìní politiky a patøiènì reagovat na rychle se mìnící prostøedí. V Bruselu skuteènì existují tisíce národních i mezinárodních nátlakových skupin. Pøi posledním poèítání bylo v Bruselu 2600 zájmových skupin1 (viz: van Schendelen, 2002) a 850 akreditovaných novináøù mnohem více, než ve Washingtonu DC. Ti všichni vìdí, že styk a správné naèasování jsou klíèe k ovlivòování rozhodovacího procesu v EU. Tyto lobovací kanceláøe se vzájemnì liší kvalitou své práce, správné lobování vyžaduje èas a odbornost. Informace musí být shromáždìny, stanoveny jejich priority, analyzovány, zhuštìny, rozšíøeny a pak se podle nich musí ve vhodné chvíli jednat. Lobování je složité a vyžaduje stejnì umìní budovat vzájemné vztahy, jako vìdu o komunikaci. Mašinérie spoleèného rozhodování EU mùže být zmanipulována zvenku a èasto je možné tak získat více èi ménì žádoucí výsledek. 1 Evropské odborové federace (32 %), obchodní poradci (20 %), firmy (13 %), evropské nevládní organizace pro životní prostøe- dí, zdravotnictví, lidská práva (11 %), národní obchodní sdružení a sdružení práce (10 %), zastoupení regionù a samosprávných územních celkù (6 %), mezinárodní organizace (5 %), názorové skupiny (1 %) plus stálé reprezentace èlenských státù EU a asi 150 delegací cizích vlád. 22
3.3 METODY LOBOVÁNÍ A použijete jakoukoli metodu, nejkritiètìjší její složkou je vždy naèasování ( jak dostat správné informace ke správné osobì ve správnou dobu ). Je nezbytnì nutné rozumìt legislativnímu procesu a klíèovým bodùm, v nichž vaše organizace mùže nejlépe prosadit svùj hlas a názor, aby byl slyšet a jednalo se podle nìj. Na osobnìjší úrovni je tøeba, abyste oceòovali hodnotu èasu styèné osoby tím, že budete poskytovat pouze struèné a konkrétní informace, vedoucí k závìru, o který usilujete. 3.3.1 Neformální a formální styky Osobní styk, založený na vzájemné dùvìøe a úctì je nezbytnì nutný. Nekontaktujte pøíslušného funkcionáøe døíve, dokud nejste dùkladnì pøipraveni zabývat se problémy, které jej znepokojují. Pøiznejte si sílu druhých stran a/nebo slabost vašeho sdružení/územního celku pøitom, když budete odmítat argumenty druhé strany. Mnohé osobní styky, které máte ve vlastní zemi, musíte v Bruselu rozvíjet taktéž. Èím lépe se zapojíte, tím budete úspìšnìjší (Není to vždy o tom, kým jste, ale o tom, koho znáte). I když tam skuteènì máte kanceláø, je tøeba, aby cesta do Bruselu byla stejnì normální, jako cesta do hlavního mìsta vaší zemì. Administrativa v Bruselu je VAŠE administrativa. S tou výjimkou, že státní úøedníci v Bruselu jsou mnohem otevøenìjší a pøístupnìjší a zajímají se o podrobnìjší informace, než jaké byste kdy oèekávali v dotazech od vlastních státních úøedníkù. Abyste konali svou práci efektivnì a zajistili, že vám tyto osobní styky a diskuse k nìèemu budou, je tøeba, abyste byli schopni zvládnout tempo tvorby a realizace politiky EU. Základní informace, s nimiž se potøebujete seznamovat, zveøejòuje Komise v Úøedním vìstníku EU a jeho dodatcích, a mùže to klidnì být za rok až 40.000 dokumentù. Mimo tyto zdroje patøí k užiteèným zdrojùm informací také pravidelné zprávy o konkrétních oblastech politiky (jako je hospodáøská soutìž, jednotný trh, zadávání veøejných zakázek apod.), vydávané Evropskou komisí, zprávy Evropského parlamentu, zprávy Výboru regionù a Sociálního a ekonomického výboru. K dalším dùležitým informaèním zdrojùm patøí: Zelené knihy: tyto zprávy, zveøejòované Komisí, se zabývají specifickými oblastmi politiky, které mají znaèný význam. Zelené knihy poskytují pøehled o statu quo a povzbuzují diskusi v obèanské spoleènosti o možných zmìnách. Døíve byly zelené knihy publikovány napøíklad o dopravì, energetice, zadávání státních zakázek atd. Bílé knihy: tyto zprávy již obsahují pøesné právní návrhy z Komise. Existují bílé knihy napø. o nezamìstnanosti v Evropì èi hospodáøské soutìži. Tyto zprávy jsou zvláštì dùležité pro samosprávné územní celky, protože mohou pøedkládat dokumenty se stanovisky pøímo Komisi, aniž by mezi nì vstupovala národní vláda. Koneènì, roèní legislativní program Komise je cenný nástroj, jak být aktuálnì informován o pracovní agendì EU. 3.3.2 Informační dokumenty, poziční dokumenty2, práce se sdělovacími prostředky Informace, které poskytujete, musí být struèné, vìdecké a musí obsahovat fakta: zkresleným informacím je nutné se vyhnout, stejnì jako emotivním projevùm. Buïte vždy konstruktivní: navrhujte alternativní øešení, formulace, kompromisní texty, jak je namístì. Jestliže existují lobisté, pracující proti vámi preferovanému øešení, je dobré se s nimi seznámit, a kde to je vhodné a proveditelné, prozkoumat kompromisní návrhy, nebo pøinejmenším stanovit oblasti se spoleèným základem a oblasti sporù. 2 Žargonový termín jde o dokument, který vyjadøuje position, tj. stanovisko pozn. pøekl. 23