4. DĚTI S POSTIŽENÍM ZRAKU V MŠ A) Tyflopedie charakteristika oboru,předmět, cíl péče. B) Typy a stupně zrakových vad. C) Předškolní výchova dítěte s postižením zraku. D) Rozvoj percepce s důrazem na rozvoj kompenzačních smyslů. E) Specifika rozvoje řeči u dětí s postižením zraku. A) TYFLOPEDIE charakteristika oboru, předmět, cíl péče. Tyflopedie (oftalmopedie = synonymum) se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem osob se zrakovým postižením. Cíl oboru: Maximální rozvoj osobnosti jedince se zrakovým postižením = - dosažení nejvyššího stupně socializace - zajištění adekvátních podmínek pro edukaci - příprava na povolení - následné pracovní zařazení a plnohodnotné společenské uplatnění. Oftalmopedie z řeckého slova oftalmos = oko, paidea výchova. Tyflopedie z řeckého slova tyflos = slepý. Důvod k terminologické změně směrem k oftalmopedii je skutečnost, že v kategorii osob se zrakovým postižením převažují osoby slabozraké nad nevidomými. Zraková vada ovlivňuje celou osobnost jedince a jeho psychický vývoj její vliv je komplexní, častá je senzorická deprivace. (80% informací přijímáme zrakem). B) TYPY A STUPNĚ ZRAKOVÝCH VAD Zrakové vady a postižení můžeme rozdělovat do mnoha kategorií podle různých kritérií. Protože žádná klasifikace nedokáže dostatečně charakterizovat všechny okolnosti projevy zrakového postižení, většinou se různé klasifikační přístupy kombinují a doplňují. KLASIFIKACE ZRAKOVÝCH VAD 1. Podle postižených zrakových funkcí: - zraková ostrost = vizus 1 1.1. SNÍŽENÍ ZRAKOVÉ OSTROSTI 1.2. OMEZENÍ ZORNÉHO POLE - periferní vidění slouží k prostorové orientaci, - zorné pole je vyšetřováno na perimetru; 1.3. PORUCHY BARVOCITU - barvocit je schopnost oka rozeznávat barvy (neboli světlo různé vlnové délky); - barvy vnímáme žlutou skvrnou, ve které je nahromaděno nejvíce čípků; o barvoslepost (dichromazie) částečná nebo úplná - částečná barvoslepost: poškozeno je vnímání jednoho ze dvou párů kontrastních barev: 1 Normální zraková ostrost je vyjádřena zlomkem 5/5 nebo 6/6, kdy v čitateli je uvedena vzdálenost vyšetřovaného od optotypu (nástěnná tabule) v metrech, ve jmenovateli vzdálenost, ze které má být daný řádek přečten. Pokud je vizus vyšetřovaného oka např. 6/30, znamená to, že vyšetřovaný přečetl z 6 m řádek, který by měl přečíst s normální zrakovou ostrostí ze 30 m. 1
o rozlišování červené a zelené = daltonismus (častější) o nebo rozlišování žluté modré (vzácnější) - úplná barvoslepost vnímání jako černobílý film (velmi ojedinělá porucha) 1.4. PORUCHY AKOMODACE (refrakční vady): - akomodace schopnost oka vidět předměty ostře na různou vzdálenost; - je zajišťována zesílením nebo zeslabením lomivé síly čočky; o krátkozrakost (myopie) - krátkozraké oko paprsky se spojují před sítnicí (korekce rozptylkou) - př.: myopia gratis (těžká krátkozrakost) = myopie nad -8,0 D - projevuje se již v předškolním věku (často dědičné příčiny); - hrozí riziko odchlípení sítnicí v důsledku fyzické námahy; o dalekozrakost (hypermetropie) - projevuje se u dětí ode 6-8 let; - dalekozraké oko paprsky se spojují až za sítnicí = oko nevidí jasně (brýle na čtení) o astigmatismus - způsoben nepravidelným zakřivením rohovky, bod na sítnici se nezobrazuje jako bod, ale jako čárka; - k nápravě slouží cylindrický skla; o vetchozrakost (presbyopie) - důsledek úbytku akomodační schopnosti oka po 45. roce (nutné brýle na četení ) 1.5. PORUCHY ZRAKOVÉ ADAPTACE - adaptace = schopnost oka přizpůsobit se různé intenzitě světla o šeroslepost (hemeralopie) - nedostatečná adaptace na snížené osvětlení (v tyčinkách chybí rhodopsin odpovídající za adaptaci na tmu); 1.6. PORUCHY BINOKULÁRNÍHO VIDĚNÍ Binokulární vidění: - schopnost oka vidět očima pozorovaný předmět; - jednoduché binokulární vidění NENÍ VROZENÉ, rozvíjí se do 6 let; - zajišťuje také vidění do hloubky Poruchy binokulárního vidění jsou nejčastější poruchou zrakově postižených dětí; o strabismus (šilhavost): - porucha rovnovážného postaven očí, při němž se jedno oko stáčí; - odchylující oko má sníženou zrakovou ostrost - náprava: brýlová korekce o amblyopie (tupozrakost): - výrazné snížení zrakové ostrosti postiženého oka, které nelze vykorigovat brýlemi - náprava vady : zakrytí zdravého oka okluzí + trénink postiženého oka; 1.7. PORUCHY CITLIVOSTI NA KONTRAST 2. Podle stupně zrakového postižení - SLABOZRAKOST o charakterizována jako nevratný pokles zrakové ostrosti nebo je zorné pole zúženo na 20 stupňů bilaterálně bez ohledu na zrakovou ostrost o je dělena na: lehkou 2
střední (6/18 6/60) těžkou (6/60-3/60) - ZBYTKY ZRAKU - NEVIDOMOST (slepota) o praktická = pokles zrakové ostrosti v rozmezí 1/60 až světlocit se správnou projekcí nebo omezeným zorným polem méně jak 5 stupňů kolem; o úplná (amaurosa) = se pohybuje mezi zachovalým světlocitem s chybnou projekcí a ztrátou světlocitu; 3. Podle doby vzniku a) VROZENÉ: 2 % všech novorozenců - jsou způsobené patologickými noxy, jež zapříčiňují vývojové anomálie oka; - důsledek exogenních 2 vlivů v průběhu gravidity: o ROP retinopatie nedonošených častá příčina slepoty předčasně narozených dětí (riziková skupina: váha pod 1500 g pod 28. týdnem gestačního věku), které musí být umístěny do inkubátoru s vysoký přívodem kyslíku po vysazení kyslíku se objevuje krvácení v sítnici a sklivci a konečným výsledkem je odchlípení sítnice a následná ztráta vidění; ROP se může vyvinout od lehké slabozrakosti po totální slepotu; o vrozený šedý zákal (kongenitální katarakta) zákal oční čočky dětského - čočka musí být často operativně odstraněna a nahrazena brýlemi nebo kontaktní čočkou; - důsledek endogenních (dědičných) příčin o těžká krátkozrakost o astigmatismus o strabismus (šilhání) o vrozený zelený zákal (kongenitální glaukom) onemocnění způsobené zvýšeným nitroočním tlakem = rozhoršuje cévní výživu zrakového nervu a to vede ke zhoršení zrakové ostrosti a ke ztrátě periferního vidění zorného pole nutný chirurgický zákrok, ale ne vždy se podaří vadu včas rozpoznat, což může vést k praktické nebo úplné slepotě; o vrozený šedý zákal o albinismus vrozená d.v., nedostatek melaninu v těle i v očích snížení zrakové ostrosti do pásma slabozrakosti + nystagmus = mimovolné pohyby očí + strabismus a světloplachost o retinoblastom POSTIŽENÍ ZPŮSOBENÁ ENDO - I EXOGENNÍMI VLIVY o anoftalmus a mikroftalmus - anoftalmus bulbus zcela chybí, nebo se vytváří jen jeho některé části; - mikroftalmus velikost bulbu je příliš malá o sítnicová degenerace - vrozené onemocnění, nejznámější je pigmentová degenerace sítnice: - začíná u dětí jako šeroslepost,pokračuje zužování zorného pole až do trubicovitého vidění a v dospělosti končí úplnou slepotou; 2 exogenní vlivy mechanické, fyzikální, chemické noxy, poruchy výživy a metabolismu matky apod. 3
b) ZÍSKANÉ (důsledek nemoci nebo úrazu) - vznikají působením celkových chorob jako: diabetes (diabetická retinopatie), revmatická onemocnění, angíny, roztroušená skleróza; - nejzávažnější oční onkologické onemocnění dětského věku: Retinoblastom - nádor vyrůstá ze sítnice dětského oka; - zpočátku probíhá onemocnění skrytě, diagnostikuje se kolem 2. roku dítěte; - nutný chirurgický zákrok (odstranění nádoru, někdy je nutné vyjmutí oka); 4. Podle etiologie - ORGÁNOVÉ - např. vady čočky nebo sítnice - FUNKČNÍ např. poruchy binokulárního vidění: tupozrakost, strabismus, o kortikolární postižení zraku: mozková (korová) slepota porucha funkce mozku a zrakových drah; projevem je proměnlivé užívání zraku (i z hodiny na hodinu); často se vyskytuje v kombinaci s jinými neurologickými poruchami jako je DMO, epilepsie aj. Cílem klasifikace osob se zrakovým postižením je především DOSAŽENÍ CO NEJEFEKTIVNĚJŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Pro vzdělávací účely můžeme rozlišit 5 hlavních skupin (Jesenský): - Osoby slabozraké - Osoby se zbytky zraku - Osoby nevidomé - Osoby s poruchami binokulárního vidění - Zrakově postižení s kombinovaným postižením KLASIFIKACE ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ PODLE WHO: 1. Střední slabozrakost: (kategorie zrak. postižení 1) - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 2. Silná slabozrakost (KZP 2) - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximu menší než 6/60 3. těžce slabý zrak (KZP 3) - a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí maximum menší než 3/60 - b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů 4. praktická nevidomost (KZP 4) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 5. úplná nevidomost (KZP 5) - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí C) Předškolní výchova dítěte s postižením zraku D) Rozvoj percepce s důrazem na rozvoj kompenzačních smyslů Předškolní období je nejvhodnějším časem pro integraci dítěte se zrakovým postižením vzhledem k formování charakterových a osobnostních vlastností. Předškolní výchova: - důraz je kladen na využití zrakových schopností dítěte - zaměření na kompenzační smysly, především hmatu a sluchu; 4
Cíle předškolní výuky: - rozvoj zrakových funkcí o rozlišovací zraková cvičení na barvy, tvary, lokalizaci, koordinaci oko-ruka; - rozvoj sluchového vnímání o rozpoznání a výběr zvuků, artikulace hlásek; - rozvoj hmatového vnímání o trénink hrubé i jemné motoriky, práce s reliéfními obrázky, tvary a strukturou materiálů, o u nevidomých dětí - šestibod, probíhá příprava na čtení a psaní bodového písma; - rozvoj čichu a chuti o rozpoznání vůní a pachů; - rozvoj řeči o správná artikulace, názornost; - rozvoj estetického vnímání o využití hudby, procházky do přírody, výtvarné projevy; - rozvoj orientace v prostoru a samostatného pohybu o chápání pojmů vpravo, vlevo, nahoře, dole, uprostřed (důležité pro orientaci v šestibodu) - nácvik sebeobsluhy (základy hygieny, uklízení hraček apod.) Možnosti předškolního vzdělávání zrakově postiženého dítěte: 1. MŠ pro zrakově postižené 2. třída pro zrakově postižené při běžné MŠ 3. Integrace do běžné MŠ Děti s poruchami binokulárního vidění (prostorové vidění oběma očima - se vyvíjí do šestého roku věku dítěte) = strabismus (šilhání) nebo tupozrakost (amblyopie) Protože doba nápravy poruch binokulárního vidění je omezená, je nezbytná včasná diagnostika. Reedukační cvičení: - pleoptika = léčba tupozrakosti (metody výcviku tupozrakého oka): manipulace s drobnými předměty stavění stavebnic, puzzle, obkreslování předloh obrázků, senzomotorické aktivity; - ortoptika = cvičení pro obnovení vidění oběma očima; U dětí s amblyopií je zdravé oko zakrýváno tzv. okluzorem, aby bylo tupozraké oko nuceno pracovat. Reedukace: vnímání barev, tvarů, orientace na ploše a v prostoru, procvičování prostorového vidění, obkreslování obrázků, vybarvování ploch, třídění předmětů, modelování, hry spojené s orientací v prostoru aj. NEOPTICKÉ (DIDAKTICKÉ) POMŮCKY ( ZÁSADY) - nutné zajistit dobrou orientaci dítěte ve škole, ve třídě a na ploše; - všechno co vytváří odlesky + blikající zářivky jsou nevhodné; - denní světlo jde na pracovní plochu, ale nesmí svítit přímo na dítě (lehký závěs); - teplota ve třídě: 20-22 C (při teplotě menší jak 20 C klesá citlivost hmatového vnímání a teplota nad 22 C zhoršuje koncentraci pozornosti; - omezit hlučnost (u těžce zrakově postižených), protože nedokáží odfiltrovat rušivé vlivy; 5
- nutnost udržovat stálý pořádek (nepřestavovat nábytek); - na schodišti musí být označen 1. poslední schod + značení ploch (zejména prosklených nedokáží odhadnout hloubku prostoru = nebezpečí úrazu); - bílý papír na tmavém podkladě; - píší silnou fixou + širší řádkování + zjednodušení písma (technické písmo); - lavice se sklopnou deskou (aby se nehrbily); - využití modelů: o reliéfní mapy a obrázky pro děti nevidomé o konturované obrázky pro děti slabozraké - tělocvik je omezen podle typu postižení, ale jinak mohou hrát i fotbal a tenis = využití ozvučného míče, ozvučné odrazové prkno při skoku do dálky (existují speciální pomůcky a náčiní); OPTICKÉ POMŮCKY a) Pomůcky pro děti slabozraké a se zbytky zraku b) pomůcky pro děti nevidové a se zbytky zraku (zrak se postupně zhoršuje zpočátku využívají zbytky zraku, ale nemoc progreduje) a) OPTICKÉ POMŮCKY PRO děti slabozraké + praktická slepota a se zbytky zraku 1. LUPY rozlišujeme několik typů lup: - ruční lupy posouvají se po textu, některé jsou vybaveny i osvětlovacím zařízením (polokoule, lupy s držátkem); - stojánkové lupy umožňují díky vzdálenosti od plochy jak čtení tak psaní pod lupou; - hyperokuláry lupy zasazené do brýlových obrouček, zlepšují centrální zrakovou ostrost; 2. DALEKOHLEDOVÉ SYSTÉMY: - monokuláry/binokuláry vypadají jako dalekohled, umožňují žákovi číst z tabule; 3. KAMEROVÉ ZVĚTŠOVACÍ LUPY - skládají se z televizní obrazovky (monitoru), stojanu s kamerou a čtecího pultu. a) přenosná televizní lupa b) stolní televizní lupa Liší se od sebe možností osvětlení a dalšími funkcemi např. možností zvětšení, nastavení kontrastu aj. SPC hledá to, co dítěti nejvíce vyhovuje. b) OPTICKÉ POMŮCKY PRO NEVIDOMÉ DĚTI - učí se Braillovu písmu (systém 6 bodů) - nejprve nácvik na kolíčkové písance: destička se šestibody na kolíčky (tyflopedka jim kolíček zasadí do určité pozice); - Pichtům psací stroj: jehla vyryje písmeno, čte se negativ, dnes: počítače pro nevidomé - ke kreslení a rýsování: reliéfní kreslena: destička s umělou, pružnou hmotou, na kterou se přiloží fólie a rýsuje se do hmoty rádilkem; - součástí výuky je i předmět PROSTOROVÁ ORIENTACE - teleskopická hůl; PORADENSKÁ ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ REHABILITACE 1. střediska Tyfloservis o.p. s.: nácvik obsluhy, kompenzačních pomůcek, zpřístupnění a zpracování informací 2. střediska TyfloCentrum: asistentské služby, sociální práce, úprava prostředí, odstraňování architektonických bariér; 6
3. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR E) Specifika rozvoje řeči u dětí s postižením zraku - Lehká zraková vada nemá většinou vliv na vývoj řeči, u dětí s těžkým zrakovým postižením je však vliv postižený výrazný dochází k OVŘ (až do věku 7-10 let). - U dětí s těžkým zrakovým postižením se objevuje tzv. verbalismus zrakově postižený používá prázdné pojmy bez přesného pochopení jejich významu. - Problémem bývá i fonetická rovina výslovnosti (dyslalie) způsobena neschopností odezírat správné postavení mluvidel při vytváření jednotlivých hlásek, zejména při diferenciaci hlásek m, n + častá je také interdentální výslovnost hlásek t, d, n. - U nevidomých se mohou projevit další NKS: koktavost, breptavost, huhňavost, poruchy hlasu; - DŮLEŽITÉ JE konkretizovat slovník dětí, poskytnout jim dostatečné množství praktických zkušeností, možnost manipulovat s předměty, možnost orientovat se v prostoru; - U těžce zrakově postižených a nevidomých je narušené i neverbální chování, neumí svou mimikou vyjadřovat pocity (strnulá tvář, nebo naopak nadbytečné pohyby+ kývavé pohyby celým tělem, grimasy; Logopedická intervence u nevidomých dětí se orientuje na využití sluchu a hmatu s využitím speciálních pomůcek (např. reliéfy mluvících orgánů); 7