PILOTNÍ STUDIE ROČNÍHO REŽIMU POHYBOVÉ AKTIVITY GYMNAZIÁLNÍCH STUDENTEK 8

Podobné dokumenty
ASOCIACE MEZI POHYBOVOU AKTIVITOU ADOLESCENTŮ VE VYUČOVACÍCH JEDNOTKÁCH TĚLESNÉ VÝCHOVY A POHYBOVOU AKTIVITOU V OBDOBÍ PO ŠKOLE

VZTAH MEZI VĚDOMOSTMI O PROBLEMATICE POHYBOVÉ AKTIVITY A REALIZOVANOU POHYBOVOU AKTIVITOU U STŘEDOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ 1

CHARAKTERISTIKA POHYBOVÉ AKTIVITY VE VYUČOVACÍCH JEDNOTKÁCH TĚLESNÉ VÝCHOVY V ZÁVISLOSTI NA OBSAHU, POHLAVÍ A VELIKOSTI ZATÍŽENÍ VYUŽITÍ KROKOMĚRŮ1

Přehled základních faktů k tvorbě Národní strategie Zdraví 2020 Pohybová aktivita

VLIV DEMOGRAFICKÝCH FAKTORŮ NA POHYBOVOU AKTIVITU A SEZENÍ U OBYVATEL ČESKÉ REPUBLIKY VE VĚKU LET 9

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

SOMATOTYP A JEHO VZTAH K ATLETICKÉ VÝKONNOSTI U STUDENTŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY NA FTK UP V OLOMOUCI. Vítězslav PRUKNER - Iva MACHOVÁ

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results

4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS

U DOKTORA. U DOKTORKY

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

VZTAH MEZI DOPORUČENÍMI VZTAHUJÍCÍMI SE K MNOŽSTVÍ POHYBOVÉ AKTIVITY A VYBRANÝMI UKAZATELI ZDRAVÍ U ŽEN NAVŠTĚVUJÍCÍCH UNIVERZITU TŘETÍHO VĚKU *

Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR

UŢÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK MEZI ADOLESCENTY Z ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ Substance use among adolescents from institutional facilities

POHYBOVÁ AKTIVITA V ADOLESCENCI

Digitální učební materiál

Podpora pohybových aktivit ve Zdravých městech

SSOS_AJ_3.17 Czech education

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

ŽÁCI GYMNÁZIA A MÍRA JEJICH ZÁVISLOSTI NA POČÍTAČOVÝCH HRÁCH

Pomáhá aktivní docházka/dojížďka českým adolescentům plnit zdravotní doporučení pro pohybovou aktivitu?

Teplotní poměry a energetická náročnost otopných období 21. století v Praze

SONDA DO ŠKOLNÍ POHYBOVÉ AKTIVITY DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

POPTÁVKA PO VEŘEJNÉ DOPRAVĚ V ZÁVISLOSTI NA ŠKOLSTVÍ V KRAJI TRANSPORT DEMAND DEPENDS ON EDUCATION ON REGIONS

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011

Využití pohybových aktivit ve vodě ve Zdravotní tělesné výchově na základních školách

Publicita projektů CZ09 Info na webu

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spotřeba alkoholu. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Alcohol consumption

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

CZ.1.07/1.2.08/ Vyhledávání talentů pro konkurenceschopnost a práce s nimi. Závislost úspěšnosti v testu TP2 na známce z matematiky

Gymnázium, Brno, Slovanské nám. 7, SCHEME OF WORK Mathematics SCHEME OF WORK. cz

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

KLIMATICKÁ ZMĚNA PODLE MĚŘENÍ TEPLOT VZDUCHU V PRAŽSKÉM KLEMENTINU ZA 230 LET

VYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze

VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU

Společné vzdělávání/ APA v České republice

HODNOCENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY POMOCÍ KROKOMĚRU U VŠEOBECNÝCH SESTER. Evaluation of physical activity by pedometr for nurses

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské

Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

Kapitola Rozpočet Rozpočet RU Skutečnost Sk utečnost % plnění Skutečnost Skutečnost

Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

PLNĚNÍ DOPORUČENÍ K TÝDENNÍ POHYBOVÉ AKTIVITĚ DOSPĚLOU POPULACÍ JIHOČESKÉHO REGIONU *

Studium na zdravotnických školách v ČR školní rok 2004/2005. Studies in paramedical schools 2004/2005

POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ SLOVNÍCH ÚLOH NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let

Název školy STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

KONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy. Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu?

POHYBOVÁ AKTIVITA DOSPĚLÉ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY: PŘEHLED ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ ZA OBDOBÍ *

UČIVO ZÁKLADY GYMNASTIKY V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍCH ŠKOL

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011

PRVOTNÍ MĚŘENÍ ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÉ ZDATNOSTI A SPRÁVNÉHO DRŽENÍ TĚLA ŽÁKŮ 1. STUPNĚ ZŠ

Zpráva o novorozenci Report on newborn 2012

ZDRAVÍ A LIDSKÝ KAPITÁL

Kapitola Rozpočet Rozpočet RU Skutečnost Skutečnost % plnění Skutečnost

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

EDUKAČNÍ PROGRAM A JEHO VLIV NA SNIŽOVÁNÍ ANTROPOMETRICKÝCH PARAMETRŮ U ADOLESCENTŮ S NADVÁHOU

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Základní škola Marjánka

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

ANGLICKÝ JAZYK základní úroveň obtížnosti

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care

Posouzení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 7. ročník ZŠ pomocí dvou metod

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

VÝZKUM K CHOVÁNÍ MANAŽERŮ KE SPOLUPRACOVNÍKŮM THE REASEARCH ON BEHAVIOUR OF MANAGERS TOWARDS THEIR COLLEAGUES

JEDNOVÝBĚROVÉ TESTY. Komentované řešení pomocí programu Statistica

ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT

Naše univerzita ve spolupráci s Centrem Kinantropologického výzkumu Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci

Billy Elliot 1 Pre-watching activities A2/B1

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS

Oxide, oxide, co po tobě zbyde

HODNOCENÍ KVALITY A EFEKTIVITY E-LEARNINGOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ THE QUALITY AND EFFICIENCY EVALUATION OF E-LEARNING EDUCATION. Tomáš Maier, Ludmila Gallová

ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Digitální učební materiál

ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI

THE EFFECT OF PRODUCTION EFFICIENCY ON ECONOMIC RESULTS IN PIG BREEDING

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

[ 1 ] PRAC. Perspective from a Member State. MUDr. Jana Mladá 2015 Státní ústav pro kontrolu léčiv

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Osobní železniční přeprava v EU a její

TEORIE A PRAXE INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI ČESKÝCH MANAŽERŮ STATISTICKÁ ANALÝZA

PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003

MONITORING NABÍDKY STRAVOVÁNÍ VE VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH A ZAŘÍZENÍCH ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ V ROCE 2011

NÁVRH DOPORUČENÍ K PROVÁDĚNÍ POHYBOVÉ AKTIVITY PRO PODPORU POHYBOVĚ AKTIVNÍHO A ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU ČESKÝCH DĚTÍ

Transkript:

Tělesná kultura, 2008, 31(2), 102 108 PILOTNÍ STUDIE ROČNÍHO REŽIMU POHYBOVÉ AKTIVITY GYMNAZIÁLNÍCH STUDENTEK 8 Jana Vašíčková 1, Jana Pelclová 1, Karel Frömel 1, František Chmelík 1, Marek Pelcl 2 1 Univerzita Palackého, Olomouc, ČR 2 Slovanské gymnázium, Olomouc, ČR 102 Předloženo v září 2008 Tato studie analyzuje výsledky výzkumu u devíti gymnaziálních dívek, které dobrovolně celý školní rok 2005-06 nosily krokoměry k monitorování pohybové aktivity a její variability v průběhu jejich školní docházky a volného času. Korigovaná data byla zpracována opakovanou analýzou rozptylu a zjištěny byly významné rozdíly mezi dny v týdnu, měsíci, dny s vyučovacími jednotkami tělesné výchovy a bez tělesné výchovy a ročními obdobími. Klíčová slova: pedometr, monitorování, variabilita pohybové aktivity, dívky ÚVOD Období adolescence je kritickým obdobím zejména v poklesu pohybové aktivity ve vztahu k věku (Allison, Adlaf, Dwyer, Lysy, & Irving, 2007). Studie Amstronga a Welsmana (2006) odhalila, že chlapci všech věkových skupin jsou v Evropě mnohem více pohybově aktivní než dívky, patrný rozdíl je v intenzivní pohybové aktivitě. Dívky také zaznamenávají méně kroků za den a jsou méně aktivní než chlapci v době volna (Tudor-Locke, et al., 2006). Proto je zapotřebí neustále zapojovat dívky v období puberty do takových programů pohybové aktivity, které by je motivovaly k osvojení celoživotního návyku na pohybovou aktivitu (Cavill, Biddle, & Sallis, 2001). Abychom ovlivnili pohybově aktivní chování u dětí a mládeže, je potřeba definovat faktory, které podmiňují realizaci pohybové aktivity a jsou spjaty s časovými úseky, jako 8 Studie vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je součástí výzkumného grantu č. 6198959221: Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn.

jsou roční období, měsíce nebo týdny. Dlouhodobé monitorování krokoměrem u adolescentních dívek zatím nebylo publikováno. Cílem této studie bylo vyzkoušet celoroční monitorování na věkově problematické skupině gymnaziálních dívek a shromážděné údaje o pohybové aktivitě analyzovat ve vztahu k ročním obdobím, měsícům, týdnům a dnům. METODIKA Pilotní výzkum vycházel z celoročního monitorování (školní rok 2005/2006) pohybové aktivity u dívek v prvním ročníku Slovanského gymnázia v Olomouci. Poté, co dvě vybrané třídy dívek intenzivně zaznamenávaly svoji denní pohybovou aktivitu v průběhu jednoho měsíce (v rámci jiného výzkumného projektu), se devět dívek rozhodlo (věk 15.6±0.5 let; BMI 21.29±2.68 kg/m 2 údaje ze začátku výzkumu) dobrovolně pokračovat ve výzkumu. Získali jsme jejich písemný souhlas s účastí na výzkumu. Dívky každý den nosily krokoměr (Omron HJ-105) umístěny v pase na pravé straně po dobu celého školního roku a zapisovaly počet kroků do připraveného deníku. Všechny dívky se pravidelně účastnily vyučovacích jednotek tělesné výchovy, které byly rozvrhem stanoveny na středu. Statistická analýza dat Za dobu monitorování devíti dívek (každá dívka měla zapisovat 303 dnů) a jejich poctivého zaznamenávání dat jsme mohli získat 2727 hodnot. Protože ale zápisy nebyly úplné, pro analýzu jsme shromáždili 2118 hodnot (za osobu a den), což je 78 % všech dat. Pro statistické zpracování dat byl použit software SPSS (SPSS, Inc., Chicago, IL), verze 15.0. Chybějící hodnoty byly analyzovány funkcí Missing Values Analysis EM příslušného softwaru. Chybějící data (počet kroků za den) byla nahrazena průměrnou hodnotou vypočtenou z hodnot zvlášť pro každou dívku, pro daný měsíc a den. Popisné charakteristiky (M±SD, 95% interval spolehlivosti) byly vypočteny pro školní rok, pro každou dívku, jednotlivé roční období (podzim, zima, jaro stanoveno podle podzimní a jarní rovnodennosti a zimního slunovratu), dny v týdnu, typy dnů (školní dny, víkendové dny) a zvlášť pro školní dny s tělesnou výchovou a bez tělesné výchovy. Aplikovali jsme opakovanou analýzu variance, abychom identifi kovali vztahy mezi pohybovou aktivitou v jednotlivých dnech v týdnu, měsících, ve školních dnech versus víkendových dnech, ve školních dnech s TV a bez TV. 103

Pokud byly zjištěny rozdíly mezi více než dvěma kategoriemi, aplikovali jsme post hoc párové porovnání s Bonferonniho typem korekce a 95% intervalem. VÝSLEDKY Analyzovali jsme tedy celkem 2727 hodnot, z nichž 71,62 % byly údaje za školní dny a 28,38 % údaje za víkendové dny. Z pohledu ročních období na podzimní dny připadá 29,37 % údajů, za zimní dny 29,70 % a na jarní dny 30,36 % získaných údajů. Vyučovací jednotky tělesné výchovy byly zařazeny do středečního rozvrhu a údaje za středu tvoří 14,2 % ze všech dat. Celkově dívky dosáhly v průměru 17 180±7750 kroků za den. Pouze 21,01 % hodnot v naší studii bylo menších než pro dívky doporučovaných 11 000 kroků za den (The President s Council for Physical Fitness and Sport, 2007). Naopak 57,17 % údajů o krocích bylo nad hodnotou 15 000 kroků/den a 30,69 % údajů o krocích dokonce překročilo limit 20 000 kroků za den. Údaje vztahující se k měsícům školního roku a ročním obdobím jsou souhrnně uvedeny v Tabulce 1. Významný rozdíl v krocích za den byl zjištěn pro měsíce (F=4,76; p=0,000) a roční období (F=16,20; p=0,000). Post-hoc test prokázal významné rozdíly mezi počtem kroků na jaře a na podzim (p=0,002) a na jaře a v zimě (p=0,000). Nejnižší průměrné množství kroků za den bylo zjištěno v únoru 2006 a nejvyšší průměrné množství kroků za den pak v červnu 2006. Navíc významný rozdíl (F=165,38; p=0,000) byl zjištěn mezi průměrným počtem kroků v pracovních dnech (18346±7572 kroků/den) a o víkendech (14 235±7409 kroků/den). Tab. 1 Počet kroků za den ve školních dnech a o víkendech podle měsíce a ročního období Typ dne Školní dny Víkendové dny Celkově N a M b SD c N a M b SD c N a M b SD c Měsíc Září 189 18 418 5 529 81 13 663 4 886 270 16 992 5 765 Říjen 198 18 611 6 989 81 13 894 7 172 279 17 241 7 350 Listopad 198 17 972 8 532 72 13 368 6 760 270 16 744 8 338 Prosinec 198 17 765 8 134 81 13 829 6 936 279 16 622 7 996 Leden 198 17 177 7 409 81 12 734 6 759 279 15 887 7 492 Únor 180 16 332 7 396 72 13 627 9 246 252 15 559 8 043 Březen 207 18 639 8 201 72 14 972 7 822 279 17 693 8 249 Duben 180 18 672 7 094 90 16 188 9 499 270 17 844 8 045 104

Květen 207 19 366 6 326 72 15 206 6 503 279 18 293 6 617 Červen 198 20 302 8 826 72 14 737 6 954 270 18 818 8 712 Roční období Podzim 567 18 247 7 516 234 13 680 6 566 801 16 912 7 539 Zima 576 17 095 7 901 234 13 800 8 030 810 16 143 8 073 Jaro 594 19 504 7 304 234 15 245 7 897 828 18 300 7 714 a počet analyzovaných hodnot; b průměrná hodnota; c standardní odchylka Zvýrazněná pole ukazují minimální a maximální počet kroků za den Graf 1 znázorňuje variabilitu průměrných hodnot počtu kroků za každý den v týdnu. Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána ve středu (20489±8303 kroků za den) pravděpodobně díky pravidelné a povinné dvouhodinové vyučovací jednotce tělesné výchovy na škole. Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna v neděli (13471±6573 kroků za den). Rozdíly mezi počty kroků za den byly statisticky významné pro dny v týdnu (F=38,46; p=0,000), a také pro dny s tělesnou výchovou a bez tělesné výchovy (F=103,69; p=0,000). Graf 1. Variabilita průměrných hodnot počtu kroků za den v průběhu týdne 105

DISKUSE Tato studie přispívá k pochopení variability každodenní pohybové aktivity v průběhu školního roku u adolescentních dívek. Zkoumaný soubor dívek je malý, protože dlouhodobé celoroční monitorování je velmi náročné. Průměrné hodnoty kroků za den vysoce převyšují doporučení pohybové aktivity pro adolescenty v České republice, a tudíž výsledky zjištěné naším výzkumem mohou být jen stěží zobecňovány a naznačují potřebu dalšího podrobnějšího výzkumu, který by podpořil zjištěné poznatky. Jak jsme zmínili dříve, průměrné hodnoty kroků za den byly vyšší ve srovnání s předcházejícími studiemi (Amstrong & Welsman, 2006; Tudor-Locke & Bassett, 2004). To bylo ovlivněno také tím, že 4 dívky se pravidelně účastnily organizované mimoškolní pohybové aktivity (florbal) několikrát týdně. Průměrné hodnoty kroků za den byly vysoké také díky nejaktivnější dívce s průměrem kroků 27399±8064 za den. A navíc průměrné hodnoty kroků za den byly vysoké i u dívek, které se neúčastnily žádné organizované mimoškolní pohybové aktivity v porovnání s výsledky intervenčních studií s pedometry, kde méně než 25 % účastníků plnilo doporučení pro denní množství kroků (Zizzi et al., 2006). Účastnice naší studie byly požádány o zapisování jejich počtu kroků za den s tím, že tento způsob vlastního monitorování je mohl motivovat k upravení, případně zvýšení jejich běžného počtu kroků za den během školního roku. Analýza jednotlivých dnů v týdnu odhalila, že výrazně více kroků dívky udělaly ve školních dnech než o víkendech (rozdíl činí 4111 kroků za den). Dívky byly nejméně aktivní z hlediska počtu kroků v neděli. K podobným výsledkům dospěl i Tudor-Locke et al. (2004) u souboru dospělých při monitorování celoroční pohybové aktivity. Naše studie také identifikovala sezónní rozdíly související s pohybovou aktivitou a typickým počasím v České republice (chladné zimy, horká léta a meziobdobí jaro a podzim). Významný rozdíl byl zjištěn mezi jarem a podzimem. Naproti tomu nejnižší průměrný počet kroků za den v zimě se dal očekávat a byl potvrzen také jinými výzkumy (Tudor-Locke et al., 2004). Avšak hodnoty za léto, které by dokreslovaly celoroční pohybovou aktivitu, v naší studii chybí z důvodu dvouměsíčních letních prázdnin. Naše zjištění také potvrzuje nemalý podíl tělesné výchovy na celodenní pohybové aktivitě. Celkový podíl vyučovacích jednotek tělesné výchovy na celodenní pohybové aktivitě mladších adolescentů činil 18 % (Flohr, Todd, & Tudor-Locke, 2006). V pilotní studii jsme také zjistili 15 % rozdíl mezi průměrným počtem kroků ve dnech s tělesnou výchovou a bez ní. Je zřejmý stabilní nárůst v počtu kroků ve dnech s tělesnou výchovou během roku bez ohledu 106

na obsah vyučovacích jednotek tělesné výchovy a bez ohledu na účast nebo neúčast v mimoškolních pohybových aktivitách. A z tohoto důvodu a také z hlediska návyku na pravidelnou pohybovou aktivitu se nám zdá výhodnější zařazovat do rozvrhu tělesnou výchovu do dvou dnů po jedné hodině. ZÁVĚRY Tato pilotní studie potvrdila, že pohybová aktivita je v průběhu školního roku proměnlivá vzhledem ke dnům, měsícům a ročním obdobím navzdory jejím limitům (malý počet účastnic). Chtěli jsme také zdůraznit významnost tělesné výchovy a její nezastupitelnou úlohu v podpoře návyků na celoživotní realizaci pohybové aktivity. REFERENČNÍ SEZNAM Allison, K. R., Adlaf, E. M., Dwyer, J. J. M., Lysy, D. C., & Irving, H. M. (2007). The decline in physical activity among adolescent students. Canadian Journal of Public Health, 98(2), 97 100. Armstrong, N., & Welsman, J. R. (2006). The physical activity patterns of European youth with reference to methods of assessment. Sports Medicine, 36(12), 1067 1086. Cavill, N., Biddle, S., & Sallis, J. F. (2001). Health enhancing physical activity for young people: Statement of the United Kingdom expert consensus conference. Pediatric Exercise Science, 13(1), 12 25. Flohr, J. A., Todd, M. K., & Tudor-Locke, C. (2006). Pedometer-assessed physical activity in young adolescents. Research Quarterly for Exercise and Sport, 77(3), 309 315. The President s Council for Physical Fitness and Sport. The presidential active lifestyle award fact sheet. Retrieved 19. 7. 2007 from the World Wide Web: http://fitness.gov/challenge/pala_fact_sheet/pala_fact_sheet.html Tudor-Locke, C., & Bassett, D. R., Jr. (2004). How many steps/day are enough? Preliminary pedometer indices for public health. Sports Medicine, 34(1), 1 8. Tudor-Locke, C., Lee, S. M., Morgan, C. R., Beighle, A., & Pangrazi, R. P. (2006). Children s pedometer-determined physical activity during the segmented school day. Medicine & Science in Sports & Exercise, 38(10), 1723 1738. Tudor-Locke, C., Bassett, D. R., Jr., Swartz, A. M., Strath, S. J., Parr, B. B., Reis, J. P., DuBose, K. D., & Ainsworth, B. E. (2004). A preliminary study 107

of one year of pedometer self-monitoring. Annals of Behavioral Medicine, 28(3), 158 162. Zizzi, S., Vitullo, E., Rye, J., O Hara-Tompkins, N., Abildso, C., Fisher, B., & Bartlett, M. (2006). Impact of a three-week pedometer intervention on high school students daily step counts and perceptions of physical activity. American Journal of Health Education, 37(1), 35 40. Mgr. Jana Vašíčková, Ph.D. Centrum kinantropologického výzkumu FTK UP Olomouc Tř. Míru 115 771 11 Olomouc e-mail: jana.vasickova@upol.cz VARIABILITY OF YEAR-ROUND PHYSICAL ACTIVITY IN HIGH SCHOOL GIRLS PILOT STUDY The adolescent period seems to be critical in age-related decline of physical activity. To infl uence physical activity behavior in children and youth, it is necessary to determine factors affecting physical activity which are related to seasonal, monthly or weekly period. Therefore, the purpose of this study is to collect one year pedometer self-monitoring data to find out the year-round variability of physical activity in high school girls. Nine volunteering girls from a high school participated in this study. Girls were asked to wear pedometer at their waist during each day of one year and record steps per day and daily behavior. We obtained 2118 person-day, each girl recorded 303 days. The days with lowest number of steps were Saturday and Sunday. The highest number of steps was obtained on days with regular physical education lesson Wednesday. The month with the lowest average number steps/day was February and the average number steps/day was the highest in June. Although this study has several limitations (e.g. low sample size), the variability in year-round physical activity has been found across days and autumn, winter, and spring months. Key words: pedometer, monitoring, physical activity, adolescent girls 108