CHARAKTERISTIKA POHYBOVÉ AKTIVITY VE VYUČOVACÍCH JEDNOTKÁCH TĚLESNÉ VÝCHOVY V ZÁVISLOSTI NA OBSAHU, POHLAVÍ A VELIKOSTI ZATÍŽENÍ VYUŽITÍ KROKOMĚRŮ1

Transkript

1 CHARAKTERISTIKA POHYBOVÉ AKTIVITY VE VYUČOVACÍCH JEDNOTKÁCH TĚLESNÉ VÝCHOVY V ZÁVISLOSTI NA OBSAHU, POHLAVÍ A VELIKOSTI ZATÍŽENÍ VYUŽITÍ KROKOMĚRŮ1 Jana Vašíčková; Filip Neuls; Lucie Hauptmannová Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury Úvod Již na Globálním fóru pro pedagogiku tělesné výchovy 2010 (Edginton, Chin & Rychtecký, 2011) byl přijat jeden ze závěrů, který zmiňuje přeměnu osnov TV tak, aby se orientovaly na aktivní učení studentů a podporovaly jednotlivce v rozvoji těch dovedností, které jim pomohou při celoživotním a samostatném zapojování se do pohybových aktivit. Pro podporu aktivního učení a pohybové aktivity (PA) v tělesné výchově pak jako vhodný nástroj doporučují Morgan, Pangrazi & Beighle (2003) využít krokoměry, které jsou objektivní, levné, neobtěžující a poskytují okamžitou zpětnou vazbu. Někteří autoři (Scruggs, 2007b, 2013b; Scruggs, et al., 2003; Scruggs, Beveridge, Watson, & Clocksin, 2005; Scruggs, Mungen, & Yoonsin, 2010) se pomocí krokoměrů snažili kvantifikovat množství pohybové aktivity u různých věkových skupin na školách. Pro základní školu stanovili kroků za minutu jako optimální pro dosažení dostatečného množství PA v tělesné výchově. Výzkumem na středních školách zjistili, že kroků za minutu je přesný indikátor dosažení 50 % doporučení pro pohybovou aktivitu v tělesné výchově (Scruggs, 2007a). Je ovšem důležité také věnovat pozornost značce použitého přístroje (Scruggs, 2013a), protože indikátory se mohou lišit. V našem příspěvku jsme se pokusili zmapovat počet kroků a poskoků, které žáci udělají ve vyučovací jednotce tělesné výchovy (VJTV) vzhledem k jejímu obsahu. Dalším cílem bylo zjistit rozdíly v počtu kroků podle pohlaví a velikosti zatížení. 1 Příspěvek byl vytvořen v rámci grantu s názvem Asociace mezi sebehodnocením výkonnosti žáků a jejich vztahem k vyučovacím jednotkám tělesné výchovy: Využití krokoměrů (FTK:2013:010). 90

2 Metodika Výzkumné šetření probíhalo na učitelských praxích studentů 8. a 9. semestru v rámci magisterského studia. Obou praxí se v roce 2012 v březnu a říjnu zúčastnilo 51 studentů učitelského studia a na jedné z možných praxí bylo dalších 28 studentů. Celkově plnilo úkoly na praxi 79 studentů, z nichž bylo 44 žen a 35 mužů. V rámci praxe bylo realizováno celkově 231 monitorovaných vyučovacích jednotek, při kterých praktikanti použili krokoměry a na závěr rozdali žákům dotazníky k diagnostice VJTV. Každý praktikant rozdal maximálně 10 krokoměrů (Yamax Digi Walker SW700) náhodně vybraným žákům, které na začátku požádal o vynulování. Praktikant zapsal přesný čas zahájení a ukončení vyučovací jednotky a každý žák, který měl krokoměr, zapsal do dotazníku přesný údaj z krokoměru a celý dotazník vyplnil včetně slovního vyjádření pozitiv a negativ na zadní straně. Bylo získáno celkem 2909 dotazníků od žáků a studentů navštěvujících druhý stupeň základní školy a střední školy. Dotazník má 24 otázek dichotomického charakteru a je standardizovaný (Frömel, Novosad, & Svozil, 1999). Toto monitorování provedl každý praktikant u jedné třídy dvakrát; první vyučovací jednotka tělesné výchovy byla typická (obvyklá), (HVJ) a druhá obsahově stejná jen s vyšším zatížením (VJVZ). Údaje z dotazníků a z krokoměrů společně s přesnou dobou monitorování (v min) pak byly vloženy do speciálního softwaru Dotazník2002 verze 2.0 (Chytil, 2002). Po exportování do MS Excel byla data vyčištěna a statisticky zpracována softwarem IBM SPSS v Základní počty týkající se obsahu, počtu vyučovaných jednotek, počtu vyhodnocených dotazníků a dat z krokoměrů udává tabulka 1. Rozdíly mezi skupinami na základě pohlaví, obsahu VJTV a zatížení jsme posuzovali neparametrickým Mann-Whitney U testem. Vzhledem k nesourodým počtům vyhodnocovaných dat z krokoměrů a dotazníků jsme výsledné rozdíly posuzovali na základě koeficientu effect size d (Cortina & Nouri, 2000). 91

3 Tabulka 1 Charakteristika vyučovacích jednotek TV realizovaných na učitelských praxích v roce 2012 Obsah VJ Habituální VJ VJ s vyšším zatížením Celkem Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet VJ dotazníků krokoměrů VJ dotazníků krokoměrů VJ dotazníků krokoměrů Basketbal Volejbal Fotbal Ostatní hry Atletika Gymnastika Kondiční Neuvedeno Celkem Výsledky a diskuse Do statistické analýzy jsme nezařadili 50 dotazníků a 30 údajů z krokoměrů ze 4 VJTV, kde praktikanti neuvedli konkrétně vyučovaný obsah. Nejčastěji realizovaným obsahem v VJTV byl basketbal jak u děvčat, tak i u chlapců. Nejméně častější byl obsah gymnastický a kondiční (obrázek 1). Obrázek 1 Procentuelní zastoupení různých obsahů tělesné výchovy na učitelských praxích U děvčat byly rozdíly v počtu kroků za minutu u obou typů vyučovacích jednotek bez ohledu na obsah signifikantní i přesto, že někde je velký rozdíl v počtech vyhodnocovaných dat (tabulka 2). U chlapců nebyl rozdíl analyzován v gymnastické VJ, protože VJTV s vyšším 92

4 zatížením nebyla realizována. Signifikantní rozdíl u chlapců se projevil pouze v herních hodinách a v atletice. U chlapců v kondičních VJ nebyl zjištěn signifikantní rozdíl, počet vyhodnocovaných dat z krokoměrů byl v jednotce s vyšším zatížením 3 x větší než v habituální VJ, což mohlo zkreslit výsledek. Tabulka 2 Rozdíly mezi průměrnými počty kroků za minutu v habituální VJTV a vyučovací jednotce s vyšším zatížením u dívek a chlapců Obsah VJ Dívky Rozdíly HVJ vs. VJVZ Dívky Chlapci Rozdíly HVJ vs. VJVZ Chlapci HVJ VJVZ Z d HVJ Basketbal 47±15 57±21 4,11** 0,46 # 59±19 (165) (160) (202) Volejbal 38±22 45±18 1,97* 0,27 # 49±20 (123) (85) (79) Fotbal 54±15 41±22 0,41 0,36 # 65±32 (10) (14) (123) Ostatní hry 41±25 52±29 3,42* 0,55 # 59±20 (79) (74) (150) Atletika 43±16 52±12 3,24** 0,65 ## 47±15 (54) (45) (35) Gymnastika 23±8 30±7 1,93 0,79 ## 38±5 (6) (18) (6) Kondiční 38±15 48±22 2,25* 0,48 # 60±14 (40) (48) (10) Legenda: HVJ habituální vyučovací jednotka (typická, obvyklá) VJVZ vyučovací jednotka s vyšším zatížením n počet vyhodnocených dat z krokoměrů Z statistické kritérium Mann-Whitney U testu * p<0,05; **p<0,01 d koeficient effect size # malý efekt; ## střední efekt; ### velký efekt 93 VJVZ Z d 66±28 3,48* 0,35 # (188) 55±23 1,71 0,29 # (62) 73±42 2,73** 0,34 # (135) 71±28 3,79** 0,46 ## (117) 73±17 5,01** 1,15 ### (41) 59±38 0,19 0,06 (29)

5 Průměrný počet kroků v jednotlivých typech VJ s různým obsahem a podle pohlaví ukazuje obrázek 2. Nejmenší rozdíly mezi pohlavím v habituálních VJ byly zjištěny v atletické jednotce (4 kroky/min). Největší rozdíl jsme pak detekovali v kondiční VJ (22 kroků/min) a také v herní VJ (18 kroků/min), kde byly uplatněny další hry kromě basketbalu, fotbalu a volejbalu. V ostatních habituálních jednotkách byl rozdíl kroků/min ve prospěch chlapců. Statistické vyjádření rozdílů je pak detailněji popsáno v tabulce 3. Průměrné počty kroků a poskoků za minutu byly ve vyučovacích jednotkách s vyšším zatížením vyšší bez ohledu na obsah a pohlaví, což potvrdilo správnost realizovaných pokynů pro zvyšování zatížení ve VJTV (např. zvýšit počet opakování cvičení, zařadit soutěžení, zrychlit přesun žáků na stanoviště, zařadit doplňková cvičení atp.). Obrázek 2 Porovnání průměrných počtů kroků za minutu podle typu VJTV a pohlaví 94

6 Tabulka 3 Rozdíly v počtu kroků za minutu mezi pohlavím v jednotlivých typech vyučovacích jednotek TV Obsah VJ HVJ Rozdíly mezi pohlavím v HVJ VJVZ Rozdíly mezi pohlavím ve VJVZ Dívky Chlapci Z d Dívky Basketbal 47±15 59±19 6,35** 0,66 ## 57±21 (216) (278) (201) Volejbal 38±22 49±20 5,00** 0,70 ## 45±18 (141) (116) (98) Fotbal 54±15 65±32 1,24 0,11 41±22 (10) (167) (24) Ostatní hry 41±25 59±20 5,08** 0,67 ## 52±29 (106) (150) (101) Atletika 43±16 47±15 1,29 0,27 # 52±12 (71) (56) (62) Gymnastika 23±8 38±5 2,72** 1,57 ### 30±7 (10) (11) (21) Kondiční 38±15 60±14 3,59** 1,01 ## 48±22 (64) (10) (67) Legenda: HVJ habituální vyučovací jednotka (typická, obvyklá) VJVZ vyučovací jednotka s vyšším zatížením n počet vyhodnocených dat z krokoměrů Z statistické kritérium Mann-Whitney U testu * p<0,05; **p<0,01 d koeficient effect size # malý efekt; ## střední efekt; ### velký efekt Chlapci Z d 66±28 3,38** 0,36 # (286) 55±23 3,24** 0,53 ## (90) 73±42 3,05** 0,50 ## (176) 71±28 4,12** 0,60 ## (180) 73±17 4,95** 1,11 ### (66) ±38 2,16* 0,49 # (30) Pro dokreslení stavu tělesné výchovy na školách vedených praktikanty jsme analyzovali i dotazníky Diagnostika VJTV. Obrázek 3 zachycuje celkový pozitivní vztah dívek i chlapců k VJTV, který neklesá pod 58 %. Zajímavý je velmi pozitivní vztah dívek k fotbalovým VJTV. Herní vyučovací jednotky převažují ve výuce tělesné výchovy nejen v České republice 95

7 a jsou u žáků oblíbené (tabulka 4). Studie Hardmana (2008) o situaci školní tělesné výchovy v Evropě znázorňuje převahu sportovních her v obsahu TV téměř ve všech evropských zemích. Obrázek 3 Celkové hodnocení VJTV z dotazníku podle pohlaví, herního obsahu a typu VJTV v bodech (maximum 24 bodů) Pokud nebudeme rozlišovat jednotlivé typy herních jednotek, celkový vztah žáků nám znázorňuje obrázek 4. Přes malé počty dotazníků z gymnastických jednotek jsou tyto pozitivněji hodnoceny ve všech typech hodin a u obou pohlaví. U chlapců je pozoruhodné, že nejméně pozitivní vztah mají ke kondičním VJ v habituálním pojetí, naopak obsahově stejné (kondiční) jednotky, avšak fyzicky náročnější, chlapci upřednostňují, což se potvrdilo i v předcházejících výzkumech (Sigmund, Sigmundová, Frömel, & Vašíčková, 2010). 96

8 Obrázek 4 Celkové hodnocení VJTV z dotazníku podle pohlaví, obsahu a typu VJTV v bodech (maximum 24 bodů) Limitou studie je nerovnoměrný počet získaných dat z jednotlivých obsahově různých vyučovacích jednotek a také subjektivně vyplňovaný dotazník týkající se specifikace jednotek, který nemusí vždy mít stoprocentní výpovědní hodnotu. Závěry Dívky dosahovaly nejvíce kroků a poskoků v basketbalových jednotkách s vyšším zatížením a ve fotbalových jednotkách habituálních. Chlapci dosahovali nejvíce kroků v atletických a fotbalových jednotkách s vyšším zatížením a v habituálních fotbalových jednotkách. Nejmenší množství kroků realizovali žáci v gymnastice, což je dáno charakterem cvičení a obsahem. Na učitelských praxích převažuje herní obsah jednotek s převahou basketbalu. Basketbal nemá přílišné požadavky na materiální podmínky. Příspěvek si neklade za cíl kvantifikovat množství kroků a využívat ho jako jediný ukazatel efektivity PA, protože důležitý je také cíl vyučovací jednotky, obsah, použité metody, postupy a formy. Chceme pouze ilustrovat pohybovou aktivitu vyjádřenou v krocích a poskocích a přispět údaji ke srovnání pomocí objektivně získaných dat. Literatura 1. Cortina, J. M., & Nouri, H. (2000). Effect size for ANOVA design. Thousand Oaks, CA: Sage publications. 2. Edginton, C. R., Chin, M.-K. & Rychtecký, A. (2011). Zdravotní a tělesná výchova: Nové globální a konsenzuální prohlášení. Česká kinantropologie, 15(1),

9 3. Frömel, K., Novosad, J. & Svozil, Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého. 4. Hardman, K. (2008). The situation of Physical Education in schools: A European perspective. Human Movement, 9(1), doi: /v z 5. Chytil, J. (2002). Program dotaznik Diagnostika vyučovacích a tréninkových jednotek. [Computer software]. Olomouc: SoftWareCentrum. 6. Morgan, C. F., Pangrazi, R. P. & Beighle, A. (2003). Using pedometers to promote physical activity in physical education. Journal of Physical Education, Recreation & Dance, 74(7), Scruggs, P. W. (2007a). Middle school physical education physical activity quantification: A pedometer steps/min guideline. Research Quarterly for Exercise and Sport, 78(4), Scruggs, P. W. (2007b). Quantifying activity time via pedometry in fifth- and sixth-grade physical education. Journal of Physical Activity & Health, 4(2), Scruggs, P. W. (2013a). Pedometer steps/min in physical education: Does the pedometer matter? Journal of Science and Medicine in Sport, 16(1), doi: Scruggs, P. W. (2013b). Quantifying Physical Activity in Physical Education via Pedometry: A Further Analysis of Steps/Min Guidelines. Journal of Physical Activity & Health, 10(5), Scruggs, P. W., Beveridge, S. K., Eisenman, P. A., Watson, D. L., Shultz, B. B. & Ransdell, L. B. (2003). Quantifying physical activity via pedometry in elementary physical education. Medicine & Science in Sports & Exercise, 35(6), Scruggs, P. W., Beveridge, S. K., Watson, D. L. & Clocksin, B. D. (2005). Quantifying physical activity in first- through fourth-grade physical education via pedometry. Research Quarterly for Exercise and Sport, 76(2), Scruggs, P. W., Mungen, J. D. & Yoonsin, O. (2010). Quantifying moderate to vigorous physical activity in high school physical education: A pedometer steps/minute standard. Measurement in Physical Education & Exercise Science, 14(2), Sigmund, E., Sigmundová, D., Frömel, K. & Vašíčková, J. (2010). Preferred contents in Physical Education lessons - positively evaluated means for the achievement of a higher intensity of physical activity by girls. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica, 40(2),

10 Kontaktní adresa: Mgr. Jana Vašíčková, Ph.D. Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci Tř. Míru Olomouc jana.vasickova@upol.cz 99