Historie města Osídlení z doby bronzové na Kamenné věži u Velešína Doba bronzová (cca 2000-800 př.n.l.) představuje v jižních Čechách velmi důležitou epochu. Po př obdobích mladší a pozdní doby kamenné, kdy se zde lidé objevovali jen sporadicky, dochází na poč bronzové k mohutné kolonizaci našeho kraje - lidé si budují svá sídla v zemědělských osadách, z opevněná hradiště v chráněných místech na ostrožnách nebo vrcholech kopců, pohřbívají své z mohylových hrobů. Nejúrodnější oblasti jižních Čech, zejména okolí Písku, Protivína, Vodňan, Týna nad Českých Budějovic, jsou od počátku doby bronzové trvale osídleny. Lidé se však pohybovali i v méně oblastech, především v těch, kudy probíhaly dálkové obchodní trasy. K nejvýznamnějším stezká komunikace spojující jižní Čechy s rakouským Podunajím a s Alpami, odkud se v té době začaly distrib důležité suroviny - měď a sůl. Za hlavní spojnici v tomto směru předpokládáme komunikaci podél ře významnou roli však nepochybně hrála i stezka podél řeky Malše, ačkoliv dokladů osídlení podél její zatím jen málo. Jednu z nemnoha lokalit představuje výšinné sídliště na ostrožně Kamenná věž s Velešína.
Až do poloviny 90. let 20. století byla Kamenná věž námá jen jako místo zbytků vrcholně středověkého 13. století, který se nacházel na výrazné protáhlé ostrožně nad soutokem Malše a Velešínského po existenci i chronologické zařazení potvrdil archeologický výzkum Antonína Hejny v roce 1976. Do můžeme s největší pravděpodobností klást i čtyři příčné valy lemované příkopy, které jsou v terénu dodn První doklady pravěkého osídlení na Kamenné věži přinesl až povrchový průzkum Jiřího Valenty z uskutečněný v letech 1995-1996. V souvislosti s poklesem hladiny římovské přehrady se mu tehd sesbírat větší počet zlomků keramických nádob, z nichž většina náleží do mladší fáze starší doby bronz období přibližně mezi léty 1700-1600 př.n.l. Nálezy se nacházely na prudkých svazích ostrožny, ka
dostaly nepochybně až druhotně, buďto vlivem přírodních procesů(eroze) a nebo snad v důsledku aktivit při budování středověkého hrádku. O intenzivním osídlení Kamenné věže v uvedené pravěké e nelze pochybovat, jak ostatně dokládají i početné další keramické nálezy, sesbírané v pozdějších letech rovněž Jiřím Valentou. Jedná se o zlomky amfor, hrnců, zásobnic, mís a džbánů, opatřené uchy typickými plastickými lištami, výčnělky nebo rytými liniemi. Důležitým nálezem je pak zlomek týlu sekerky s postranními lištami, který J. Valenta nalezl na temeni ostrožny. Nálezy jsou v souča zpracovávány v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a poté budou publikovány v odborném tisku Budování hradišť a osídlování výšinných poloh je jedním z typických znaků mladší fáze starší doby bronz celé střední Evropě. Jenom z jižních Čech dnes známe, vedle Kamenné věže, dalších zhruba 25 takových Téměř všechny jsou vázané na dálkové obchodní stezky, jako např. hradiště Dívčí Kámen, Dobřejovice, Chřešťovice a Zvíkov na stezku podél Vltavy, hradiště Bechyně a Nuzice na cestu při Lužnici nebo hradi Skočic a Vrcovic na komunikaci podél Otavy. Na řeku Malši je však bezpečně navázána pouze výšinná lo Kamenné věži. Všechny tyto lokality vykazují stopy intenzivního osídlení, mohlo se tedy jednat o sídla m vládců a zároveň o obranná místa chránící uvedené dálkové stezky. kresba Renata Hechtbergerová Z blízkosti Kamenné věže pocházejí další nálezy, které dokládají osídlení tohoto prostoru ve starší a n střední doby bronzové. Jedná se o ojedinělý nález dnes ztracené bronzové sekerky s postranními lištam severozápadním okraji města a ojedinělý nález pazourkové šipky s řapem z pole severně od Strahova, snad rovněž zařadit do starší doby bronzové. Jako sporná se jeví v literatuře uvedená ostrožná lokalita na břehu Malše v místech středověkého hradu Velešín v k.ú. Svatý Ján nad Malší, odkud údajně poch pravěká keramika, která však zatím nebyla zpracována.mimořádným nálezem je bronzová jehlice s dvo šikmo provrtanou hlavicí zdobenou bohatou rytou a vypíchanou výzdobou, kterou objevil Jiří Valenta v na břehu římovské přehrady přímo pod mohutným valem patrně novověkého opevnění v poloze Strahov je vzdáleno zhruba 700 m jižně od výšinného sídliště na Kamenné věži, s nímž má tedy nepochybnou Uvedené místo nálezu je však s velkou pravděpodobností druhotné - jehlice se sem mohla dostat jak ero prudkého svahu, který právě v tomto prostoru končí, tak i při přemístění zeminy v souvislosti se stavbou přehrady v 70. letech 20. století. Všechny břehy přehrady byly tehdy rovnány buldozery a v této souvi částečně zasypán příkop před zmíněným valovým opevněním v poloze Strahov. Je však téměř jisté, pochází z blízkého okolí. Nález můžeme označit za tzv. srpovitou jehlici, jejíž přesné paralely známe př Karpatské kotliny, kde slouží jako jeden z výrazných reprezentantů počínající střední doby bronzové (
přelomu 17. a 16. století př.n.l.). Téměř přesné obdoby k našemu exempláři nalezneme na řadě moravských, dolnorakouských a slovensk V Čechách zatím nemá velešínská jehlice přesnou obdobu. Za předchůdce srpovitých jehlic lze považov kulovitou šikmo provrtanou hlavicí, které jsou dominantními šatními spínadly v závěru starší doby bronzo jsou právě v jižních Čechách poměrně časté. Vlastní srpovité jehlice jsou však v Čechách téměř nezná souvislosti tak můžeme velešínskou jehlici celkem jednoznačně považovat za předmět, který byl do již importován na samém počátku střední doby bronzové pravděpodobně z prostředí Karpatské kotliny středodunajské oblasti. Zároveň naznačuje možnou existenci dálkové komunikace podél řeky Malše, nemáme zdaleka tolik informací jako o západnější stezce podél řeky Vltavy, která však mohla být tak příležitostně využívána.
Nálezy z Kamenné věže a okolí (r. 1995 J.Valenta) V době, kdy se k nám dostala uvedená srpovitá jehlice, však končí osídlení na Kamenné věži. Z jakých toto výšinné sídliště opuštěno, nejsme zatím schopni určit. Na samém počátku střední doby bronzové opuštěna všechna jihočeská hradiště, některá snad po násilných událostech. Ty jsou dávány do souvislo příchozími nositeli tzv. mohylové kultury, kteří sem pronikají z Podunají a obsazují celé jižní Čechy. jehlice od Velešína je tedy jedním z vzácných dokladů tohoto průniku nových obyvatel do našeho regi mohl probíhat právě po komunikaci podél řeky Malše. Oblast Velešína tak může v budoucnosti přispět poznání a pochopení těchto důležitých událostí, k nimž nám ovšem chybějí jakékoliv písemné zprávy velmi důležité, pokud dojde k nálezu archeologického předmětu, jej předat k vědeckému zpracování - učinil Jiří Valenta, jemuž tímto srdečně děkuji. Mgr, Ondřej Chvojka Nálezy v okolí Kamenné věže v roce 2010 Nálezy byly učiněny na návrší proti Kamenné věži, s jejímž starobronzovým osídlením mají nepochybně s Buďto lze uvažovat o depotu či jednotlivých obětinách, vyloučit však nelze ani zničené mohyly - v míste se totiž nacházejí stopy po těžbě kamene (patrně novověké), které pravděpodobně znamenaly druhotné p nálezů. Mgr.Ondřej Chvojka pro zvětšení klikni na foto dýka dýka jehlice s dlátovitou hlavicí jehlice s kulovot jehlice s kulovitou hlavicí kroužek kroužek nášivka s trnem
náramek spirálový nápažník spirálový nápažník spirálový terč s v trnem spirálový terč s vytaženým trnem