VY_32_INOVACE_DEJ_30 Hospodářské dějiny Československa 1918-1948 (opakování) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1918-48 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Test určený k opakování československých hospodářských dějin od vzniku Československa do února 1948. Měl by být zařazen po prostudování prezentací a pracovních listů VY_32_INOVACE_DEJ_21 až VY_32_INOVACE_DEJ_29. Test má dvě varianty a doporučené hodnocení.
Jméno: Téma: Československé hospodářské dějiny v letech 1918-1948 Skupina A 1. Poznej následující osobnost: Byl jsem jeden z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století - mimo jiné jsem byl velvyslancem v Londýně (1925 1938), ministrem zahraničí Benešovy exilové vlády a nakonec taktéž ministrem zahraničí ve vládě Klementa Gottwalda. V Moskvě jsem obhajoval přijetí Marshallova plánu. V únoru 1948 jsem odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry a několik dní poté jsem za nevyjasněných okolností zemřel.. 2. Podtrhněte, které sociální zákony byly přijaty záhy po vzniku Československa: osmihodinová pracovní doba šestihodinová pracovní doba - státní podpora v nezaměstnanosti - ochrana práce žen a dětí podpora dle gentského systému čtyři týdny placené dovolené 3. Kdo stál u zrodu měnové reformy v roce 1919. Jak reforma probíhala? 4. Vysvětlete pojmy: a/ Marshallův plán b/ nostrifikační zákony c/ arizace 5. Popište, jak se velká hospodářská krize odrazila v životě obyčejných lidí v meziválečném Československu (min. 4 příklady).
Jméno: Téma: Československé hospodářské dějiny v letech 1918-1948 Skupina B 1. Poznej následující osobnost: Byl jsem český právník a politik. Před druhou světovou válkou jsem byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše a během ní jsem působil jako jeho blízký spolupracovník. Po válce jsem se stal ministrem spravedlnosti, v Moskvě jsem obhajoval přijetí Marshallova plánu. Byl jsem jedním z demokratických ministrů, kteří v únoru 1948 podali demisi a pak jsem byl komunistickým režimem vězněn a perzekvován... 2. Zaškrtněte, co bylo obsahem Košického vládního programu: a/ orientace zahraniční politiky na SSSR a další slovanské země b/ poděkování USA za osvobození části Československa c/ sociální politika ve prospěch všech vrstev pracujícího lidu d/ urychlená obnova národního hospodářství 3. Vysvětlete, co je arizace. Jak byl v Protektorátu Čechy a Morava vymezen židovský podnik? 4. Vysvětlete pojmy: a/ Benešovy dekrety b/ UNRRA c/ Hradecký program 5. Popište, jak se změnila československá ekonomika po únoru 1948 (min. 4 příklady).
Řešení: Skupina A 1. Jan Masaryk (1 bod) 2. osmihodinová pracovní doba, státní podpora v nezaměstnanosti, ochrana práce žen a dětí (3 body, možné odečítat body za špatnou odpověď) 3. Alois Rašín, nejdříve okolkování původní rakousko-uherské měny, výměna 1:1, necelá čtvrtina papírových peněz zadržena jako nucený vklad (2 body) 4. a/ hospodářská pomoc USA Evropě b/ požadavek přenést sídla společností na československé území + stálá bydliště představitelů správních a dozorčích rad c/ vyřazení židovských osob z hospodářského života a převod jejich majetku do árijských rukou (3 body) 5. propouštění z podniků - velké množství nezaměstnaných většinou živitelé rodin, nedostačující podpora v nezaměstnanosti - lidé nemají peníze na nájem ani na jídlo, akce podporující nezaměstnané, solidarita lidí (veřejné peněžní sbírky a dary) atd. (4 body) Skupina B 1. Prokop Drtina (1 bod) 2. a, c, d (3 body, možné odečítat body za špatnou odpověď) 3. vyřazení židovských osob z hospodářského života a převod jejich majetku do árijských rukou; ve veřejné obchodní nebo komanditní společnosti stačila jedna židovská osoba, aby celý podnik byl označen za židovský, u akciových společností tomu bylo obdobně stačilo, byl-li aspoň jeden člen správní či dozorčí rady Židem, za židovský podnik byl označen i ten, na němž participoval židovský kapitál z více jak 25 procent, k označení za židovský stačilo dokonce prohlášení, že ten či onen podnik je pod rozhodujícím vlivem Židů (2 body) 4. a/ ustanovení vydaná za 2. světové války a krátce po ní, tj. v době, kdy neexistoval československý parlament b/ mezinárodní organizace poskytující poválečnou pomoc, významná i pro ČSR c/ omezení soukromého vlastnictví na 50 ha půdy, uzákoněno až po únoru 1948 (3 body)
5. monopol moci KSČ, o ekonomice rozhoduje úzký okruh přestavitelů KSČ, dělníci přecházejí do řídícího aparátu, zvyšují si klasifikaci X buržoazní odborníci jsou odstraňováni, velké ztráty způsobuje emigrace odborníků a techniků, uzákonění třetí etapy pozemkové reformy, uzákonění druhé etapy znárodnění, uzákonění národního pojištění, přijetí Ústavy 9. května (4 body) Doporučené hodnocení: Celkem: 13 bodů 13-12 výborný 11-9 chvalitebný 8-7 dobrý 6-5 dostatečný 4-0 - nedostatečný
Zdroje: Sirůček, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9. BENEŠ, Zdeněk et al. Rozumět dějinám: vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848-1948. 2., opr. vyd. Praha: Gallery, 2002. ISBN 80-86010-60-0. Beneš, L. et al. Mladoboleslavsko [sic] v proměnách času. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-34-6 Trtílek, V. Mladá Boleslav od minulosti k dnešku: Sborník. Mladá Boleslav: Měst. NV, 1974 Československo. Benešovy dekrety: nejvýznamnější dokumenty v plném znění. Pardubice: Filip Trend, 2002. ISBN 80-86282-21-X. http://cs.wikipedia.org/wiki/jan_masaryk http://cs.wikipedia.org/wiki/prokop_drtina Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.