Základní škola Okříšky ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2016/2017 Zpracovala: Mgr. Alena Brabcová metodik prevence Schválila: Ing. Ludmila Langová ředitelka školy
Obsah 1 Školní program proti šikanování... 3 1.1 Komponenty Školního programu proti šikanování... 3 1.1.1 Analýza a evaluace... 3 1.1.2 Motivování pedagogů pro změnu... 3 1.1.3 Společné vzdělávání a supervize... 3 1.1.4 Realizační tým... 4 1.1.5 Společný postup při řešení šikanování... 4 1.1.6 Primární prevence v třídnických hodinách... 4 1.1.7 Primární prevence ve výuce... 4 1.1.8 Primární prevence ve školních a mimoškolních programech... 5 1.1.9 Ochranný režim... 5 1.1.10 Spolupráce s rodiči... 5 1.1.11 Školní poradenské služby... 5 1.1.12 Spolupráce se specializovanými institucemi... 5 1.1.13 Vztahy se školami v okolí... 6 1.2 Charakteristika šikany... 6 1.2.1 Podoby šikany... 7 1.2.2 Hranice a důvody šikany... 7 1.2.3 Přímé a nepřímé varovné signály šikanování... 8 1.3 Krizový plán v případě šikany ve škole... 10 1.3.1 Základní postup v řešení šikany... 10 1.3.2 Vedení rozhovorů se svědky, obětí, agresorem... 10 1.3.3 Metody řešení šikany... 11 1.3.4 Nápravná opatření... 12 1.4 Šikana zaměřená na učitele... 12 SEZNAM PŘÍLOH... 14 Příloha č. 1 Seznam odborné literatury v učitelské knihovně... 15 Příloha č. 2 Přehled témat ve výuce... 16 2
1 Školní program proti šikanování Program proti šikanování je vypracován v souladu s Metodickým pokynem ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (č. j. MSMT-21149/2016). Školní program proti šikanování je součástí MPP školy. Tento program je určen všem pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům školy, žákům a jejich rodičům nebo zákonným zástupcům. Zaměřuje se na prevenci šikany a nabízí postupy, jak šikanování řešit. Cílem tohoto programu je vytvořit bezpečné, spolupracující a respektující prostředí zaměřené na oblast komunikace a vztahů mezi žáky na naší škole. Pedagogičtí pracovníci vedou důsledně a systematicky žáky k osvojování norem mezilidských vztahů založených na demokratických principech respektujících identitu a individualitu žáka. Program proti šikanování je naplňován prostřednictvím aktivit MPP. 1.1 Komponenty Školního programu proti šikanování 1.1.1 Analýza a evaluace Během školního roku bylo řešeno několik incidentů, které naplňovaly znaky rizikového chování. Chování dotčených žáků je spojeno především s nefunkčním domácím prostředím, kdy ve dvou případech žáků 1. stupně spolupracuje škola s OSPOD v Třebíči. Na 2. stupni pak probíhala, v rámci chování žáka z 6. ročníku a jeho matky, spolupráce školy s psychologem. Jako rizikové lze i v tomto školním roce označit nové kolektivy 6. ročníků, kde řešily třídní učitelky vztahové problémy. Ve dvou případech jsme zaznamenali rizikové chování u žáků 9. ročníku, kdy jednou se jednalo o kouření na školní akci a jednou o záškoláctví. Během školního roku byl v rámci nevhodného chování se sexuálními narážkami nově zpracován výchovný plán pro žáka 5. ročníku a podle harmonogramu probíhaly schůzky k výchovnému plánu žáka 7. ročníku. Ve schránce důvěry byly nalezeny 2 vzkazy. Obsah byl řešen s třídními učiteli, dotčenými žáky a vedením školy. Žádný ze vzkazů neobsahoval závažné informace ve smyslu ohlašovací povinnosti školy. 1.1.2 Motivování pedagogů pro změnu Monitoring a jeho výsledky v rámci školy Podpora individuálního vzdělávání v oblasti prevence Účast třídních učitelů na programech primární prevence 1.1.3 Společné vzdělávání a supervize V kompetenci vedení školy. 3
1.1.4 Realizační tým Ing. Ludmila Langová ředitelka školy Mgr. Jaroslav Jůza zástupce ředitelky školy Mgr. Alena Brabcová školní metodik prevence Mgr. Jana Němcová výchovná poradkyně Jana Kabelková, Helena Matulová zástupci družiny Mgr. Ludmila Svobodová zástupce I. stupně 1.1.5 Společný postup při řešení šikanování Vyučující vždy informují metodičku prevence, výchovnou poradkyni nebo vedení školy. 1.1.6 Primární prevence v třídnických hodinách Třídní učitel vede pravidelné třídnické hodiny, kromě organizačních záležitostí se věnuje vztahům mezi žáky, naslouchá jejich názorům a pomáhá řešit případné konflikty. V případě školních akcí dává poučení o rizikovém chování. 1.1.7 Primární prevence ve výuce Viz Příloha č. 2 4
1.1.8 Primární prevence ve školních a mimoškolních programech Viz Minimální preventivní program 2016/2017 1.1.9 Ochranný režim 1.1.9.1 Školní řád Viz Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců, Školní řád, od 1. 9. 2016, s. 5. Viz Podmínky zajištění ochrany žáků před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, Školní řád, od 1. 9. 2016, s. 6. Viz Pravidla používání informačních technologií, Školní řád, od 1. 9. 2016, s. 10. 1.1.9.2 Dohledy Viz Přehled dohledů na chodbách budovy školy, šatnách a jídelně. 1.1.9.3 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád) Viz Podmínky zajištění ochrany žáků před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, Školní řád, od 1. 9. 2016, s. 7. 1.1.10 Spolupráce s rodiči Rodiče jsou s prevencí a řešením šikany informováni: na webových stránkách školy - http://www.zsokrisky.cz/prevence-rizikovehochovani/ds-1080/p1=1497 Vážení rodiče, na třídních schůzkách informačním dopisem na stránkách školy a v emailu v tomto znění: žádná škola není zcela imunní proti výskytu šikanování. Proto chceme být připraveni zachytit případné ubližování silnějších slabším hned v počátku a účinně takové bezpráví zastavit. S tímto záměrem jsme vytvořili program proti šikanování. Jeho důležitou součástí je spolupráce nás pedagogů s Vámi - rodiči. Prosíme Vás proto o pomoc. Kdybyste měli podezření či dokonce jistotu, že je Vašemu dítěti ubližováno, bezprostředně se na nás obraťte (na třídního učitele, školního metodika prevence či ředitelku školy). Využít můžete také schránku důvěry, která se nachází v prostorách šaten. Vaši informaci budeme brát velmi vážně a situaci budeme odborně a bezpečně řešit. Ing. Ludmila Langová ředitelka ZŠ Okříšky 1.1.11 Školní poradenské služby Výchovné poradenství Prevence rizikového chování 1.1.12 Spolupráce se specializovanými institucemi Pedagogicko psychologická poradna Třebíč, tel: 568 848 815, e-mail: ppptr@volny.cz Projekt Minimalizace šikany a jeho odborníci, www.minimalizacesikany.cz 5
ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Sdružení Linka bezpečí, www.linkabezpeci.cz Bílý kruh bezpečí, Jihlava tel.: 606 631 551,www.bkb.cz Amnesty International ČR, www.amnesty.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), www.msmt.cz Portál pro školy, www.portalproskoly.cz Společenství proti šikaně, www.sikana.org Internet poradna, www.internetporadna.cz Veřejný ochránce práv,www.ochrance.cz. E-Nebezpečí pro učitele, www.e-nebezpeci.cz Národní centrum bezpečnějšího internetu, www.ncbi.cz Portál E-Bezpečí, www.e-bezpeci.cz Online poradna projektu E-Bezpečí, www.napisnam.cz Kontaktní centrum, které přijímá hlášení, týkající se nezákonného a nevhodného obsahu internetu, www.horka-linka.cz Vyhledávací aplikace certifikovaných primárně preventivních programů také v oblasti šikany: http://www.nuv.cz/t/pracoviste-pro-certifikace/poskytovatele STŘED, o. s. tel.: 568 843 732, e-mail: sdruzeni@stred.info Občanské sdružení Společně k bezpečí - Michaela Veselá,tel.: 604 554 231,e-mail: vesela@spolecnekbezpeci.cz,www.spolecnekbezpeci.cz Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, tel.: 568 805 249 - Mgr. Martina Machalová, vedoucí odboru sociálních věcí, tel.: 568 805 260, e-mail: m.machalova@trebic.cz Kurátor pro děti a mládež - PhDr. Naděžda Sobotková, kurátor pro mládež, systém včasné intervence, tel.: 568 805 516, e-mail: n.sobotkova@trebic.cz, Mgr. Zdeněk Smola, kurátor pro mládež, tel.: 568 805 233, e-mail: z.smola@trebic.cz, Bc. Michal Pléha, kurátor pro mládež, tel.: 568 805 306, e-mail: m.pleha@trebic.cz, Mgr. Veronika Dobešová, kurátorka pro mládež, tel.: 568 805 231, e-mail: v.dobesova@trebic.cz Policie ČR linka 158 Policie České republiky KŘP kraje Vysočina, koordinátor prevence Martin Dušek, tel.: 974 261 208, 725 868 475, e-mail: prevence@policievysocina.cz Policie ČR Obvodní oddělení Okříšky, tel.: 974 277 781, e-mail: krpkvy.ps.okrisky@pcr.cz 1.1.13 Vztahy se školami v okolí ZŠ Heraltice, ZŠ Přibyslavice spádové školy, spolupráce v rámci přechodu žáků na II. stupeň, spolupráce při adaptačním dni pro 5. ročník a dalších akcích. MŠ Okříšky, MŠ Petrovice spolupráce při projektech, společná setkávání dětí při tematických akcích, divadelních představeních. 1.2 Charakteristika šikany Šikana je agresivní chování ze strany žáka/ů vůči žákovi nebo skupině žáků či učiteli, které se v čase opakuje (nikoli nutně) a je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně, sociálně a/nebo v případě šikany učitele také 6
profesionálně. Šikana je dále charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese. 1.2.1 Podoby šikany Přímá šikana může mít podobu fyzickou (např. bití, plivání, tahání za vlasy), verbální (např. vulgární nadávky, zraňující komentáře k rase, národnosti, etnicitě, náboženství nebo sexualitě, výhružky, násilné a manipulativní příkazy); nebo neverbální (např. urážlivá gesta a zvuky, zírání, používání zastrašujících nebo výhružných výrazů ve tváři, nebo v řeči těla, ničení/schovávání/kradení věcí nebo učebních pomůcek). Nepřímá šikana má za cíl způsobit emocionální a psychologické utrpení a poškodit sociální status oběti. Tato šikana je vykonávána způsobem, kdy útočník působí bolest tak, aby to vypadalo, že žádný takový záměr ve skutečnosti nemá. Hlavní agresor k útoku často využívá prostředníka, neútočí přímo. Nepřímá šikana je většinou nefyzická, nicméně v některých případech může být také třetí strana manipulována do situace, kdy má zapříčinit fyzické ublížení. Nefyzické formy nepřímé šikany pak mohou zahrnovat záměrnou ignoraci nebo izolování žáka nebo učitele rozšiřování zákeřných pomluv a lží, neoprávněná nařčení ze sexuálního obtěžování nebo nespravedlivého hodnocení (u učitele), ničení pověsti a reputace, ponižování před ostatními žáky i pedagogy, nepříjemné sexuální provokace. Jednou z nejčastějších forem šikany je také elektronická šikana, tj. kyberšikana, která může mít podobu např. zakládání falešných profilů na jméno žáka či učitele s dehonestujícím obsahem, prezentace ponižujících videí na portálech, jako je youtube.com, spoluzaci.cz nebo facebook.com apod., prezentace zraňujících komentářů na webu, rozesílání vulgárních nebo výhružných koláží s tváří žáka nebo učitele či příslušníků jeho rodiny, výhružné SMS nebo e-maily apod. Oproti šikaně tváří v tvář má kyberšikana ze své podstaty mnohem větší dosah, čímž ještě více zhoršuje prožívání oběti. Pokud je oběť šikanována ve třídě, svědky pomluv, 1 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, 101 a 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 2 nadávek, posmívání a ztrapňování je max. několik desítek lidí. V prostředí internetu může být svědkem (ale i útočníkem) stejného chování i několik desítek tisíc lidí. Kyberšikana bývá u dětí školního věku často doplňkem klasické přímé a nepřímé šikany. Je tedy důležité při řešení prověřit případné souvislosti s klasickou šikanou. Tedy pokud probíhá klasická šikana (např. nadávky, ponižování), je nutné zjistit situaci oběti v kyberprostoru (mobil, profil, chat apod.) a naopak. Škola by se kyberšikanou měla zabývat vždy, když se o ní dozví. Základním úkolem musí být zmapování konkrétního případu, které škole pomůže rozhodnout se pro správný postup řešení. 1.2.2 Hranice a důvody šikany Hranice, která odlišuje šikanování od škádlení nebo agrese, bývá někdy nezřetelná. U žáků se za šikanování nepovažuje škádlení nebo agrese, které nemá znaky šikanování. Jedním z rozlišujících prvků je schopnost žáka škádlení opětovat, bránit se mu, zastavit ho. Ve chvíli, 7
kdy se žák škádlení nebo agresi neumí nebo nemůže bránit, cítí se bezradný a bezmocný, a přesto škádlení nebo agrese pokračuje, pak toto chování přerůstá v šikanu. Podobně, jedná-li se o šikanu pedagoga žáky, pak šikana není zlobení a nerespektování ze strany žáků, které postrádá znaky šikany. Naopak přerůstá v šikanu, stává-li se vědomým, záměrným, úmyslným a cítí-li pedagog, že není v jeho moci jej zastavit, cítí se bezbranně, ztrácí autoritu a poměr sil v rolích žák/žáci x pedagog se obrací. Většina obětí šikany a jejích svědků se snaží situaci udržet co nejdéle v tajnosti, bojí se někomu svěřit. Důsledkem může být podcenění závažnosti a rozsahu výskytu šikany nebo obtížné nalezení útočníků. Proto je v prevenci velmi důležité zaměřit se specificky na identifikaci rizikových znaků a signálů pro výskyt šikany. Důvodem nebo obsahem šikany může být jakákoli odlišnost žáka nebo pedagoga, např. fyzická zdatnost, vzhled, hmotnost, barva pleti, tělesná neobratnost, inteligence - snížení rozumových schopností, nebo naopak nadání, jazyková/komunikační bariéra, socioekonomická odlišnost, psychická odlišnost, speciální vzdělávací potřeby žáka apod. Šikana může mít také specifický obraz, odehrává-li se ve vztahu k žákům nebo pedagogům z důvodu etnicity (v ČR bývá v této souvislosti nejčastější anticiganismus), rasové nebo národnostní příslušnosti, náboženského vyznání nebo víry (často také v kombinaci s pohlavím např. muslimské dívky, židovští chlapci apod.), sexuální orientace (nejčastěji proti homosexuálům) apod. 1.2.3 Přímé a nepřímé varovné signály šikanování Přímé varovné signály šikanování mohou být např.: posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet; účet např. z důvodu etnicity, sexuální orientace, náboženského vyznání apod.; kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejm. pronášené nepřátelským, nenávistným, pohrdavým tónem; nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil; příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem; skutečnost, že se žák podřizuje ponižujícím a panovačným příkazům spolužáků; nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k nucení spoluúčasti na nich; honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí; rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout; žák se snaží bránit cestou zvýšené agrese, podrážděnosti, odmlouvání učitelům apod. Nepřímé varovné signály šikanování mohou být např.: žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády; 8
při týmových sportech bývá jedinec volen do družstva mezi posledními; při přestávkách vyhledává blízkost učitelů; má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený; působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči; stává se uzavřeným; jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje; jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené; zašpiněný nebo poškozený oděv; stále postrádá nějaké své věci; odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy; mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy; začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole; odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. Zákonní zástupci žáků by si měli všímat především těchto možných signálů šikanování: za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi; dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.; dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem; nechuť dítěte jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno pozorovat i strach; ztráta chuti k jídlu; dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o odvoz autem; dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu); usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"; dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně; dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad; zmínky o možné sebevraždě; odmítá svěřit se s tím, co ho trápí; dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze; dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí; dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, projevuje i zlobu vůči rodičům; dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma; své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.); dítě se vyhýbá docházce do školy; dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku. 9
1.3 Krizový plán v případě šikany ve škole 1.3.1 Základní postup v řešení šikany Vyučující vždy informují metodičku prevence, výchovnou poradkyni nebo vedení školy. 1.3.2 Vedení rozhovorů se svědky, obětí, agresorem ROZHOVOR SE SVĚDKY Svědky vyslechnout postupně, pokud se rozcházejí ve výpovědi je možná konfrontace všech svědků, navodit atmosféru podpory a povzbuzení, že jejich spolupráce nebude prozrazena a je zajištěna jejich bezpečnost, vše si zapisovat. Rozhovor vždy probíhá za přítomnosti třetí osoby. ROZHOVOR S AGRESOREM 1. Zahřívací předkolo sednout si proti agresorovi, říct mu to natvrdo, chtít vědět, co všechno dělal, upozornit na zapisování, potom mlčet! 2. Monolog narušit mu jeho prostor, dívat se do očí, nepovzbuzovat, jen si vše zapisovat, počkat až domluví. 3. Dialog doplňující otázky klást otázky tak, aby se zapletl do vlastních lží, stupňovat citové napětí, nabídnout polehčující okolnosti v případě přiznání se, nechat si od něj 10
podepsat zápis. Zopakovat totéž se všemi agresory. Každého po rozhovoru odvést do jiné třídy. 4. Konfrontace všem agresorům naráz oznámit, jak kdo z nich vypovídal, mohou se začít mezi sebou dohadovat a pomlouvat. Po rozhovorech zajistit ochranu oběti nechat ji bezpečně odejít ze školy (informovat rodiče) nebo zajistit její ochranu! Agresorům oznámit, jak budou postiženi v případě, že oběť znovu napadnou (např. při jakémkoli náznaku šikanování bude případ nahlášen policii). Zdůraznit, že k jejich snaze napravit situaci bude přihlédnuto ve výchovné komisi. Rozhovor vždy probíhá za přítomnosti třetí osoby. Agresor se po rozhovoru nesmí vrátit zpět do třídy! ROZHOVOR S OBĚTÍ Rozhovor provést na místě, které je bezpečné, sedět vedle sebe jako partneři, bez třetí osoby. Bez nátlaku! Zeptat se, jak se mu daří, co se děje doma, mluvit o pocitech Mám pocit, že se ve třídě necítíš dobře, chceš mi o tom něco říct? apod. Sdělit oběti možnosti řešení a nechat oběť vybrat metoda usmíření, metoda vnějšího nátlaku. 1.3.3 Metody řešení šikany METODA USMÍŘENÍ Provádí se především u počáteční šikany a vykazuje-li agresor ochotu své chování změnit. Metodě usmíření předchází: rozhovor s informátory a oběťmi, nalezení vhodných svědků, rozhovory se svědky rozhovor s obětí rozhovor s agresory (v případě, že se ukáže, že agresor není ochoten ke změně, následuje metoda vnějšího nátlaku) Společné setkání a hledání nápravy probíhá následovně: rozhovor se třídou v komunitním kruhu (včetně třídního učitele) trvající max. 20 min. omluva a usmíření agresora a oběti předkládání návrhů pro nápravu opakování sezení 1x za 14dní Vhodné otázky: Co si myslíte, že není v téhle třídě v pořádku? Co byste mohli udělat, aby se to příště nestalo? Kdo si myslí, že by byl schopen XY bránit? (ochránce dát do roviny oficiality, má povinnost ubližování ohlásit) Provést max. 4 sezení, při posledním položit otázku, jestli si myslí, že je problém vyřešen. METODA VNĚJŠÍHO NÁTLAKU Provádí se u pokročilejších forem šikany. 11
1. Vytvoření výchovné komise (vyšetřovatel, třídní učitel, ředitel (zástupce), popř. někdo za rodiče (ne od agresora nebo oběti) a nezávislý člověk (pedagog jiné školy, lékař, ) 2. Celá komise se sejde předem a domluví se, jaké budou asi tresty. 3. Agresoři chodí před komisi a znovu vypovídají, sdělit, že komise rozhodne, až vyslechne všechny účastníky. 4. Porada komise na trestech (trestat intenzivně, ale mít kam stupňovat). 5. Oznámení trestů agresorům. 6. Oznámení potrestání před třídou za přítomnosti celé komise (probíhá bez oběti). 7. Komunitní kruh s třídním učitelem. Při prvním sezení bez oběti! 8. Pozvat rodiče agresorů i obětí. Ne najednou! 1.3.4 Nápravná opatření výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy - nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku); realizace individuálního výchovného plánu agresora; snížení známky z chování; převedení do jiné třídy, pracovní či výchovné skupiny (je třeba individuálně posoudit efektivitu tohoto opatření, aby nedošlo k přesunutí šikany do nového prostředí a podmínek); doporučení rodičům, aby dobrovolně umístili žáka do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučení realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu; podání návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. 1.4 Šikana zaměřená na učitele Šikana zaměřená na učitele ze strany žáků musí být chápána jako celostní a multidimenzionální problém, který se týká všech členů školy. Není pouze výsledkem osobnostních charakteristik učitele nebo jeho sociálních či pedagogických kompetencí, jak bývá někdy interpretována. Neměla by být proto v žádném případě považována za individuální záležitost konkrétního pedagoga, kterou by si měl vyřešit sám. Odpovědnost za prevenci a řešení šikany nese vedení školy, potažmo také zřizovatel. Šikana zaměřená na učitele je specifická tím, že dojde k narušení jasně definovaných rolí (učitel žák) a žák/student se dostane do pozice větší moci než pedagog, bez ohledu na formálně vyšší moc a autoritu učitele. Tato forma šikany je tedy charakteristická tím, že strana s nižším statusem a nižší mírou formálně přidělené moci ubližuje straně s vyšším statusem a formální autoritou. 12
Šikana zaměřená na učitele se nejčastěji odehrává ve škole ve třídách a na chodbách, nicméně může se odehrávat také mimo školu ve veřejných prostorách, v místě bydliště pedagoga nebo v kyberprostoru. 13
SEZNAM PŘÍLOH ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha č. 1 Seznam odborné literatury v učitelské knihovně 14
Příloha č. 1 Seznam odborné literatury v učitelské knihovně Aueger, M.-T, Boucharlat, Ch. Učitel a problémový žák. Praha 2005, Portál s. r. o. Kolář, M. Bolest šikanování. Praha 2001, Portál s. r. o. Serfontein, G. Potíže dětí s učením a chováním. Praha 1999, Portál s. r. o. Uwerogge, J. Děti potřebují hranice. Praha 2000, Portál s. r. o. 15
Příloha č. 2 Přehled témat ve výuce 1. STUPEŇ Ročník Téma Předmět 1. 2. 3. 4. 5. Důležitá telefonní čísla, krizová centra Bezpečná cesta do školy, správné přecházení Dopravní výchova Rodina Cvičné požární poplachy Náš domov, adresa, důležitá telefonní čísla Škola a organizace školního života Dopravní výchova Já a rodina - život a funkce rodiny, byt Rodina, mezilidské vztahy - lidská činnost Soužití lidí - zásady opatrnosti, vstřícnosti, úcty, slušnosti a ohleduplnosti Práva a povinnosti žáků školy, základní práva dítěte Péče o zdraví, zdravá výživa Pomoc u drobných poranění Dopravní výchova Osobní bezpečí Linky důvěry, krizová centra Krizové situace Důležitá telefonní čísla Cvičné požární poplachy Domov - místo, kde žijeme (domov, rodina, škola, obec) Rodina Škola - bezpečná cesta do školy, dopravní výchova Práce, hra, učení, cestování, nakupování, aj. Mezilidské vztahy; soužití lidí, chování lidí Práva a povinnosti žáků školy, základní práva lidí, dětí Přivolání pomoci Krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání, atd.) Návykové látky, zdraví a nemoc Dopravní výchova dopravní značky (tvarové a barevné rozdíly) Situace mimořádného ohrožení, cvičné požární poplachy Péče o zdraví, zdravá výživa Zdravý způsob života (výživa, odpočinek, pitný režim, spánek, pohyb) Osobní bezpečí, bezpečné chování v krizových situacích, šikana Situace hromadného ohrožení, cvičné požární poplachy Návykové látky, odmítání návykových látek Drobné úrazy a poranění, první pomoc Rozmnožování člověka a vývoj jedince; pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou; základy lidské reprodukce Partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy, ČjL, Vvzř, ČjL, ČjL, ČjL, Vv, ČjL, Vv, ČjL, Pč, ČjL, ČjL, Aj, M, ČjL, ČjL, ČjL, ČjL PřV, Aj, Pč PřV ČjL Th ČjL Tv PřV PřV 16
Péče o zdraví, zdravá výživa; denní a pohybový režim Osobní, intimní hygiena; duševní hygiena Osobní bezpečí; bezpečné chování v rizikovém prostředí Krizové situace (šikanování, týrání, sexuální zneužívání, atd.) Osobní bezpečí, telefonní čísla, linky důvěry, krizová centra Prevence zneužívání návykových látek, odmítání; ochrana před nemocemi, HIV/AIDS (cesty přenosu) Dopravní výchova Situace hromadného ohrožení, cvičné požární poplachy PřV, ČjL, Aj PřV, ČjL PřV, ČjL PřV PřV, ČjL PřV PřV, ČjL Th 2. STUPEŇ Ročník Téma Předmět 6. 9. Tolerance k národnostním menšinám Domov místo, kde žijeme Média hromadné sdělovací prostředky; masová kultura Osobní bezpečí zneužívání návykových látek Komunikace mezi vrstevníky; negativní vlivy při komunikaci Člověk v sociálních vztazích; vztahy mezi lidmi tolerance Xenofobie, rasismus, náboženská nesnášenlivost; zásady lidského soužití Práva a povinnosti Psychické procesy a stavy; osobnost Denní režim Volný čas; práce a volný čas; hra, učení, cestování, nakupování Osobní rozvoj Zdravá výživa; jídelníček Majetek a vlastnictví Sociální dávky Školní řád Lidská práva Právní systém ČR; trestní právo; právo v Evropě Rodina a život v rodině; tradice Společenské chování; chování lidí, vlastnosti lidí Rozdíly mezi lidmi, vzájemná pomoc, důvěra Osobní, intimní hygiena; péče o zdraví Osobní bezpečí - bezpečné chování v rizikovém prostředí D, VkO D, VkO, Aj, Nj, Rj, Z, Vv ČjL, VkO, Hv VkO, Ch, Př, Vv ČjL, VkZ, VkO, Vv, Hv ČjL, D, VkO ČjL, D, VkO, Př VkO, Th VkO, ČjL, Vv, Hv ČjL, VkZ, Aj ČjL, Aj, Nj, Rj, Z, Vv, Hv, M VkO VkZ, Př, Aj, Nj, Rj D, VkO VkO Th VkO, D, Z D, VkO VkZ, VkO, ČjL, D, Aj, Nj, Rj VkO, ČjL VkO, ČjL, Z, Pč Př, VkZ Př, Pč, F, Ch, VkZ 17
18