Detailní informace o oddlužení

Detailní informace o oddlužení Leden Tento dokument je určen pro zprostředkovatele oddlužení a obsahuje detailní informace o problematice oddlužení, tak aby zprostředkovatelé mohli svým klientům pomoci v každé dluhové situaci. Oddluzteme.cz 1

Obsah Jak funguje oddlužení... 3 Účel oddlužení:... 3 Podmínky oddlužení:... 3 Průběh oddlužení... 4 Zahájení oddlužení:... 4 Konkurs:... 5 Způsoby oddlužení:... 5 Podání návrhu:... 5 Jak má vypadat insolvenční návrh:... 5 Úpadek:... 7 Hrozící úpadek:... 7 Přílohy návrhu na oddlužení:... 7 Povolení oddlužení:... 8 Kdo může podat návrh na povolení oddlužení:... 8 Oddlužení fyzických osob:... 8 Oddlužení pro podnikatele:... 8 Dluhy z podnikání v oddlužení:... 8 Co jsou dluhy z podnikání:... 9 Kdy soud oddlužení nepovolí:... 9 Jaké příjmy jsou započítávány v oddlužení:... 11 Příjmy, které nejsou použitelné pro oddlužení:... 12 Výše splátky v oddlužení:... 13 Způsob výpočtu výše mzdy v oddlužení:... 13 Nižší splátky v oddlužení:... 15 Jak obejít nesplnění podmínky splacení alespoň 30% z celkových dluhů:... 15 Odměna insolvenčnímu správci v oddlužení:... 16 Výživné v oddlužení:... 17 Záloha na náklady soudu v oddlužení:... 17 Oddlužení manželů:... 17 Schůze věřitelů a hlasování o způsobu oddlužení:... 17 Kratší doba oddlužení:... 18 Zastavení exekuce:... 18 Osvobození od dluhů:... 18 2

Jak funguje oddlužení Od 1. Ledna 2008 vešel v platnost insolvenční zákon tj. zákon 182/2006 Sb., kterým fyzické osoby nepodnikatelé mohou řešit svoji neutěšenou finanční situaci. Tento zákon byl 1.1.2014 novelizován novelou č. 294/2013 Sb.. Insolvenční zákon upravuje nový způsob řešení úpadku dlužníka, kterým je oddlužení tj. osobní bankrot. Díky oddlužení, za předpokladu, že splňuje všechny podmínky stanovené zákonem, se může dlužník s definitivní platností vypořádat se svými dluhy a začít znovu bez zátěže, kterou je splácení závazků po zbytek života. Zákony upravující oddlužení, tj. osobní bankrot: Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon ), Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Účel oddlužení: Účelem oddlužení je dlužníkům, kteří mají poctivé úmysly, poskytnout pomoc řešit svoji tíživou finanční situaci, tj. zbavit se svých dluhů a začít nový život s finanční svobodou. Oddlužení tedy osobní bankrot nesleduje za cíl pouze co nejvyšší míru uspokojení věřitelů, ale má i sekundární tzv. sociální cíl a proto je v důsledku dlužník zbytek jejich dluhů po uplynutí doby oddlužení zbytek dluhu odpuštěno. Osobní bankrot funguje na konsolidaci dlužníkových dluhů, tak aby nezajištění věřitelé byli uspokojeni částečně, zajištění pokud chtějí, tak zcela a od zbytků dluhů je dlužník osvobozen. Podmínky oddlužení: Dlužník musí mít: 1. Schopnost splatit alespoň 30% dluhu. Uspokojit svoje věřitele před soudem může dlužník dvojím způsobem: a. Pravidelným měsíčním příjmem. Na základě výše dlužníkova příjmu soud sestaví splátkový kalendář, ze kterého musí být dlužník schopen za dobu 5 let uhradit minimálně 30%. b. Prodejem soukromého majetku. Pokud dlužník vlastní majetek, z jehož výtěžku prodeje je možné uspokojit alespoň 30% z jeho dluhů, potom soud návrh na oddlužení povolí. Většinou takovýto majetek představují nemovitosti tj. domy, pozemky, nebo byty. 2. Dluhy po splatnosti déle než 30 dní. Dlužník musí mít dluhy po splatnosti déle než 30 dní, nebo výše jeho splátek musí být tak vysoká, že mu nezbývá základní minimum garantované v oddlužení. 3. Alespoň dva věřitele. Dlužník musí dlužit alespoň dvěma různým společnostem, nebo lidem. 4. Statut platební neschopnosti. V platební neschopnosti se dlužník nachází, pokud zastavili většinu plateb, které posílá na úhradu svých dluhů, nebo pokud svoje dluhy nesplácí už tři měsíce, anebo pokud výtěžek z prodání jeho majetku v exekuci již nepokryje jeho dluhy. Soudu stačí, aby dlužník splňoval pouze jednu tuto podmínku. 3

Dlužník nesmí mít 1. Dluhy z podnikání. Zákon stanovuje, že oddluženi mohou být pouze ti, jejichž dluhy nepocházejí z podnikání. Dluhy, které jsou definovány jako dluhy z podnikání, jsou především ty, kde figuruje dlužníkovo IČO (tj. nezaplacené faktury, nebo podnikatelské úvěry), dluhy na sociálním a zdravotním pojištěním, anebo nezaplacené daně. Od novelizace zákona platné k 1.1.2014 je již nyní nově možno oddlužovat i OSVČ a některé dluhy z podnikání. Mezi ně patří především dluhy na sociálním a zdravotním pojištění a dále na dani. Dluhy z podnikání, tedy např. dluhy na materiálu či jiném zboží využívaném pro podnikání není možné oddlužit pokud dlužník již neprošel konkurzem, který poté nebyl ukončen pro nedostatek majetku. 2. Pravomocné odsouzení za trestný čin majetkové, nebo hospodářské povahy za posledních 5 let. Pokud se dlužník dopustil v minulých pěti letech krádeže, podvodu, neoprávněného podnikání, krácení daní, anebo jiného majetkového trestného činu, popř. jiného trestného činu hospodářské povahy, soud návrh na povolení oddlužení nepovolí. Průběh oddlužení Zahájení oddlužení: Insolvenční řízení, tj. oddlužení, nebo osobní bankrot se zahajuje podáním příslušného návrhu na krajský soud v místě bydliště dlužníka. Jak může skončit oddlužení: Soud v závislosti na preciznosti podaného návrhu a splnění podmínek dané insolvenčním zákonem soud rozhodne o dlužníkovi: 1. Buď na něj vyhlásí konkurs. 2. Nebo, mu povolí oddlužení. 4

Konkurs: V konkursu je dlužníkovi prodán veškerý majetek, přijde o většinu ze svých příjmů a po skončení konkursu po něm věřitelé budou vymáhat dál dlužné částky, tj. nedojde k žádnému odpuštění dluhů a navíc dlužník bude muset zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. Způsoby oddlužení: Pokud dlužník splňuje podmínky oddlužení a soud mu oddlužení schválí, proběhne tzv. schůze věřitelů, na které se rozhodne, jakým způsobem bude oddlužení provedeno. Věřitelé hlasují o dvou způsobech: 1. Prodejem majetkové podstaty Kdy je prodán veškerý majetek dlužníka a věřitelé jsou uspokojeni z jeho výtěžku a tím okamžikem oddlužení končí a dlužníkovi je neuhrazená část dluhu odpuštěna. 2. Plněním splátkového kalendáře Kdy je dlužník povinen po dobu 5 let splácet s pomocí splátkového kalendáře splátku, přičemž mu zůstanou všechny jeho věci a zbytek dluhů je mu odpuštěn. Dlužník soudu navrhuje, jakým způsobem chce oddlužení provést, ten jeho názor bere v potaz v případech, kdy se věřitelé nedostaví ke schůzi věřitelů, což je naprostá většina případů více v sekci Schůze věřitelů. Podání návrhu: Insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení může na místě příslušný soud podat pouze sám dlužník. Nikdo jiný jej za něj nemůže podat. Návrh musí být na předepsaném formuláři. Po podání návrhu se soud žádostí zabývá a zkoumá ji ze dvou hledisek: 1. Jestli je dlužník v úpadku 2. Jestli jsou splněny podmínky pro povolení oddlužení Jak má vypadat insolvenční návrh: Insolvenční návrh musí obsahovat obecné náležitosti, které upravuje ustanovení 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů a dále jeho obsah upravuje ustanovení 391 insolvenčního zákona a ustanovení 23 vyhlášky č. 311/2007 Sb.. Skládá se tak ze dvou hlavních částí, které v sobě musí povinně obsahovat další části: 5

1. Insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení: a. Označení dlužníka b. Popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek, nebo hrozící úpadek dlužníka c. Údaje o příjmech za poslední 3 roky d. Údaje o očekávaných příjmech v následujících 5 letech e. Podrobný popis okolností, z nichž lze usuzovat na výši hodnoty plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé dlužníka, tj. musí uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že hodnota plnění ve prospěch nezajištěných věřitelů bude vyšší než 30 % hodnoty pohledávek. f. Dlužník musí navrhnout způsob oddlužení nebo sdělit, že takový návrh nepodává g. Sdělení zda dlužník žádá o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Při splnění podmínek uvedených v ustanovení 398 odst. 4 insolvenčního zákona může insolvenční soud jeho žádosti vyhovět a ve vydávaném usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře mu stanovit nižší měsíční splátky. h. Uvedení údajů o insolvenčních řízeních či jiných řízeních řešících úpadek dlužníka, které byly v případě dlužníka vedeny v posledních 5 letech i. Údaje o nezahlazených pravomocných odsouzeních dlužníka pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy j. Prohlášení, že údaje uvedené v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách jsou pravdivé. k. Uvedení rozsahu vyživovacích povinností, neboť tato informace má dopad na výši částky, kterou lze dlužníku srazit v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. l. Označení důkazů, kterých se dlužník ve svém návrhu domáhá 2. Přílohy: V závislosti na konkrétní situaci dlužníka se jednotlivé přílohy, které je potřebné doložit liší a nedá se tak paušalizovat o které se vždy jedná. Seznam povinných příloh, které je potřebné k návrhu na oddlužení doložit upravuje ustanovení 104 odst. 1 insolvenčního zákona a tyto přílohy jsou povinnou součástí návrhu na oddlužení: a. Seznam závazků s uvedením svých věřitelů a listinné důkazy o dluzích. b. Seznam majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků. Insolvenční zákon požaduje, aby v seznamu majetku byly uvedeny údaje o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. U nemovitostí a majetku, který slouží k zajištění, se vyžaduje ocenění znalcem. Znalecký posudek o ceně takovéhoto majetku musí nechat zpracovat dlužník a jako další přílohu jej přiložit. Pokud jde o ostatní majetek dlužníka, postačuje odhad provedený dlužníkem samotným. 6

c. Seznam zaměstnanců d. Prohlášení o majetku e. Výpis z rejstříku trestů dlužníka, který nebude starší než 3 měsíce f. Listiny dokládající dlužníkovy příjmy za poslední 3 roky, tj. kopie potvrzení o příjmech z pracovního poměru, kopie daňových přiznání či výpisy z bankovních účtů. g. Další listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek Předložené seznamy musí dlužník také podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Úpadek: O úpadek dle ustanovení 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona se jedná, pokud má dlužník: 1. Více věřitelů než jednoho 2. Peněžité závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dnů 3. Tyto závazky není schopen plnit, přičemž soud má za to, že závazky nemůžete plnit pokud: a. Jste zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků b. Nebo je nesplácíte po dobu delší než tři měsíce od doby splatnosti závazků c. Nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí d. Nebo pokud jste nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ustanovení 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou Vám uložil insolvenční soud. Stačí splňovat pouze jeden bod z variant a-d, aby soud měl za to, že nedokážete plnit své závazky. Hrozící úpadek: Dle ustanovení 3 odst. 4 insolvenčního zákona jde o hrozící úpadek tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Přílohy návrhu na oddlužení: Seznam povinných příloh, které je potřebné k návrhu na oddlužení doložit upravuje ustanovení 104 odst. 1 insolvenčního zákona. Jedná se o: 1. Seznam majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků 2. Seznam závazků s uvedením svých věřitelů 3. Seznam zaměstnanců 4. Listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. 7

Obsahové náležitosti seznamu majetku a seznamu závazků pak vymezuje ve vztahu k insolvenčnímu návrhu dlužníka ustanovení 104 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona. Předložené seznamy musí dlužník také podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Povolení oddlužení: Pokud insolvenční soud usoudí, že insolvenční návrh je správně podaný a tudíž projednatelný, přistoupí k projednání samotného návrhu na povolení oddlužení. Soud posuzuje zejména: 1. Náležitosti, které jsou insolvenčním zákonem předepsány pro návrh na povolení oddlužení 2. Oprávněnost osoby podávající oddlužení 3. Rozsahu možného plnění dlužníkem jeho nezajištěným věřitelům 4. Poctivost záměru Kdo může podat návrh na povolení oddlužení: Insolvenční zákon zakazuje komukoliv jinému podat návrh na oddlužení za dlužníka, tj. dlužník jej vždy musí podávat sám za sebe. Oddlužení fyzických osob: Povolení oddlužení může dosáhnout pouze dlužník, který není považován zákonem za podnikatele a zároveň nemá dluhy z podnikání. Oddlužení pro podnikatele: Oddlužení pro OSVČ je nyní nově možné od 1.1.2014, kdy je možno oddlužovat dluhy na sociálním a zdravotním pojištění a na dani státu. Podnikatelské dluhy, na kterých je uvedeno IČ podnikatele je možné oddlužovat pouze se souhlasem věřitele nebo poté, co dlužník projde konkurzem, který je mu ukončen z důvodu nedostatku majetku. Dluhy z podnikání v oddlužení: Podmínka, že dlužník nesmí mít žádné dluhy z podnikání je momentálně korigována názorem Nejvyššího soudu, kde připouští, že určité menší dluhy z podnikání nemusí být vždy překážkou k povolení oddlužení. Insolvenční soud vždy přihlédne v rozhodování o dluzích z podnikání především k: 1. Době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání 2. Době ukončení dlužníkova podnikání 3. Četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání 8

4. Výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků 5. Tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení (to může vyplynout např. z toho, že věřitel nejpozději při projednání způsobu oddlužení neuplatní výhradu proti schválení oddlužení založenou na argumentu, že jeho pohledávka je dlužníkovým dluhem z podnikání) Nejvyšší soud konstatuje, že je nutné posuzovat případ od případu. Proto je zřejmé, že i ve stejných situacích jeden soud může rozhodnout jinak než soud druhý. Porovnání kolik procent dluhů z podnikání může tvořit celkové dluhy, není nikde definováno, nedá se tak nikdy anticipovat, jak soud v dané věci rozhodne! Co jsou dluhy z podnikání: Dluhy z podnikání jsou obecně řečeno závazky, kde figuruje dlužníkovo IČO, tj. nezaplacené faktury, dluhy na sociální a zdravotním, nezaplacené daně, nebo mzdy zaměstnancům. Dle judikatury Vrchního soudu v Praze se dluhy z podnikání rozumí i takové závazky z podnikání, jež dlužník nenabyl vlastní podnikatelskou činností. Proto bohužel nelze oddlužit dlužníka, který podnikatelem není, ani jím nikdy nebyl, ale bohužel má dluhy z podnikání jiné osoby, které nabyl na základě svého dispozitivního právního úkonu (např. jím uzavřené smlouvy o prodeji podniku), jímž se dobrovolně ocitl v postavení osoby, jež má dluhy z podnikání, a nese tak všechna rizika z toho plynoucí, včetně nepřípustnosti oddlužení. O závazky z podnikání se však nejedná, pokud je dlužník nabyl děděním. Kdy soud oddlužení nepovolí: Insolvenční zákon upravuje v ustanovení 395 skutečnosti, které posuzuje při rozhodování o povolení oddlužení, které musejí být v souladu s insolvenčním zákonem, jinak soud oddlužení nepovolí. Skutečnosti, které soud posuzuje: 1. Poctivost záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení. Nepoctivý záměr soud vyvodí, pokud: a. Z výpisu rejstříku trestu zjistí, že dlužník byl v průběhu minulých pěti let pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové, nebo hospodářské povahy (tj. podvod, krádež, zpronevěra atp.). Nicméně nedávno některé odvolací soudy publikovaly rozhodnutí, kde i v případě záznamu v trestním rejstříku bylo oddlužení povoleno a to v případech, kdy se dlužníkovi podařilo prokázat, že se mu nejedná o nepoctivý záměr. K takovému závěru může soud dojít pokud: Byl trestný čin zahlazen Dlužník svým dalším chováním zřetelně projevuje poctivý záměr následky činem způsobené napravit Dlužník veškerých svých schopností a možností využívá k úhradě závazků 9

Lze očekávat, že i pro věřitele bude oddlužení výhodnějším uspořádáním majetkových vztahů k dlužníku b. Uzavře velké množství spotřebitelských úvěrů těsně před podáním návrhu na povolení oddlužení c. Uhradí závazky z podnikání ze spotřebitelských půjček z důvodu snahy naplnit požadavky k povolení oddlužení d. Úmyslně zamlčí relevantní údaje soudu i. Pokud dlužník zcela záměrně, či bohužel nevědomě uvede nepravdivé, nebo neúplné informace ohledně jeho situace, příjmech, či závazcích, tak aby dosáhl na povolení oddlužení, je zcela odpovědný za své jednání a v případě zjištění takovéhoto jednání soud postupem podle ustanovení 405 insolvenčního zákona oddlužení neschválí a rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. 2. Dosažení uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů minimálně ve výši 30 % těchto pohledávek, ledaže věřitelé souhlasí s nižším plněním při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty i plněním splátkového kalendáře: a. Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty musí být tohoto procenta dosaženo z prodeje majetku dlužníka b. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře musí být tohoto procenta dosaženo z dlužníkových příjmů v zákonné pětileté lhůtě, po kterou je dlužník povinen své příjmy poskytovat. K propočtu výše uspokojení věřitelů v oddlužení je důležité znát: I. Jak se počítá výše dluhu II. Jak se stanoví výše majetku v oddlužení III. Jak se stanoví výše příjmu i. Jak se počítá výše dluhu: Výše dluhu, která se počítá do oddlužení je vždy částka skládající se z původního dluhu, tzv. jistiny a příslušenství, tj. úroky a pokuty, které Vám po sesplatnění daného dluhu naběhly. Tyto výše dluhu se dají dopočítat na základě podmínek smlouvy, kterou uzavřete se subjektem, který Vám půjčuje peníze, nebo na základě dokumentu, který umožňuje vykonatelnost daného dluhu v případě exekuce, nejčastěji platebního rozkazu, nebo rozhodčího nálezu, kde je uvedeno procento, kterým se daný dluh násobí a přičítá za jednotlivé dny, kdy dluh nebyl ještě uhrazen. ii. Jak se stanoví výše majetku oddlužení: Ve vztahu k majetku je insolvenční soud odkázán na údaje sdělené a doložené dlužníkem. iii. Jak se stanoví výše příjmu v oddlužení: 10

Insolvenční soud při zjišťování aktuálních příjmů dlužníka bere v úvahu příjem za posledních 12 měsíců před podáním návrhu na povolení oddlužení. Uvedené samozřejmě platí pouze u dlužníka, který byl zaměstnán po celou tuto dobu u stejného plátce mzdy. Pokud dlužník získal zaměstnání později či v průběhu posledního roku zaměstnání změnil, vychází insolvenční soud z příjmů za takto kratší časové období tj. vypočte aktuální výši příjmu dlužníka ze zaměstnání sečtením jeho veškerých příjmů z toho zaměstnání a vydělí je počtem měsíců od doby, kdy do zaměstnání nastoupil. Soud nezohledňuje skutečnosti, které by mohly teoreticky nastat v budoucnu. 3. Skutečnost, že nejde o opětovně podaný návrh dlužníka Zákon se drží principu, že dlužník může podat pouze jeden návrh na oddlužení za svůj život, nicméně dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 insolvenční zákon nikterak dlužníkovi nebrání, aby se v průběhu svého života pokoušel o opakované povolení oddlužení, ani aby oddlužením opakovaně prošel. 4. Lehkomyslný přístup dlužníka v oddlužení: Soud zamítne návrh na povolení oddlužení, pokud má dlužník lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení. Pokud dlužníkův dosavadní přístup k řízení neskýtá záruky, že bude odpovědně plnit povinnosti v rámci realizace oddlužení, pak oddlužení nepovolí. Lehkomyslný přístup se dá definovat jako: Podání návrhu na oddlužení učiněných dlužníkem, který je špatně sestaven Neúplnost žádosti o oddlužení Nedodržování lhůt daných soudem Ignorování výzev soudu Jaké příjmy jsou započítávány v oddlužení: Které příjmy soud uzná v oddlužení upravuje: 1. Ustanovení 299 odst. 1 o.s.ř., které vymezuje příjmy podléhající výkonu rozhodnutí nebo exekuci pozitivně 2. Ustanovení 317 odst. 2 o.s.ř., které naopak vylučuje provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce u některých příjmů. Příjmy, které jsou použitelné pro dlužníka v oddlužení, jsou následující: Mzda nebo plat ze zaměstnání Příjem z dohody o pracovní činnosti Odměna za pracovní nebo služební pohotovost Odměna členů zastupitelstva územních samosprávných celků Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově konkrétně: o Dávky pěstounské péče 11

o Rodičovský příspěvek o Sociální příplatek Příjmy, které nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní: o Náhrada mzdy nebo platu o Nemocenská o Ošetřovné o Podpora při ošetřování člena rodiny o Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství o Peněžitá pomoc v mateřství o Důchod o Stipendium o Podpora v nezaměstnanosti o Podpora při rekvalifikaci o Odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání o Peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním o Úrazový příplatek o Úrazové vyrovnání o Úrazová renta Příjmy, které nejsou použitelné pro oddlužení: Peněžité dávky sociální péče: o Příspěvek na péči, který se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) Dávky pomoci v hmotné nouzi o Příspěvek na živobytí o Doplatek na bydlení o Mimořádná okamžitá pomoc Jednorázově vyplacené dávky státní sociální podpory, nebo: o Přídavek na dítě o Příspěvek na bydlení Porodné Pohřebné Alimenty na dítě Výživné na dítě Sirotčí důchod dítěte Cestovní náhrady poskytované podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů 12

U příjmů, kde je osobou oprávněnou Vaše dítě, tzn. příjem fakticky patří Vašemu dítěti, nemůžete uvedený příjem brát za příjem svůj a nemůžete jej tak zahrnut do oddlužení formou plnění splátkového kalendáře! Výše splátky v oddlužení: Dlužníkovi je dle ustanovení 398 odst. 3, věta první insolvenčního zákona a ustanovením 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona garantována částka z jeho příjmů, která mu musí zůstat, aby mohl uhradit svoje základní životní potřeby a potřeby své rodiny, zároveň je tímto usnesením vázán i rozhodující soud, při výpočtu procentuální částky z celkových dluhů, které dlužník může uhradit. Dle zákona je při oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky a že zároveň prostřednictvím splátek v takto určené výši uhradí nejméně 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů, pokud tito věřitelé nesouhlasili s nižším plněním. Způsob výpočtu výše mzdy v oddlužení: Ustanovení 277 až 279 o.s.ř. definuje, jak se vypočte výše mzdy, resp. výše splátky v oddlužení. Postup stanovení výše mzdy v oddlužení: 1. Nejprve je nutné stanovit výše čisté mzdy, která se vypočítá odečtením: a. Zálohy na daň z příjmů fyzických osob sražené z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků b. Pojistné na sociální zabezpečení c. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti d. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2. Pokud má dlužník více příjmů, počte se tímto způsobem čistý příjem u každého z nich. 3. Takto vypočtené částky se sečtou a dlužník z nich sestaví svůj čistý měsíční příjem 4. Výše mzdy v oddlužení se pak stanoví jako součet: a. Základní nezabavitelné částky, jejíž výpočet stanovuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) ve spojení s ustanovením 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a ustanovením 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní sociální podpoře ). Základní nezabavitelná částka je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (dále jen nezabavitelná částka ) na osobu 13

dlužníka a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka životního minima jednotlivce pro rok 2013 činí 3.410,- Kč. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (bez ohledu na to, v jaké obci dlužník skutečně žije) a na rozdíl od částky životního minima jednotlivce každým rokem narůstá. Její výši stanovuje vláda nařízením vždy na následující kalendářní rok. V roce 2013 částka stanovena ve výši 5.873,- Kč. Pro dlužníka je takové navyšování výhodné, neboť mu ve výsledku zůstane z jeho příjmů vyšší částka než dřív. Pokud je však dlužník schopen uhradit pohledávky svých nezajištěných věřitelů pouze v rozsahu těsně nad hranicí 30 %, může být takové navýšení důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení pro neuhrazení minimální hodnoty plnění stanovené insolvenčním zákonem. V roce 2013 základní nezabavitelná částka představuje dvě třetiny z částky 9.283,- Kč, tj. 6.188,67,- Kč. b. Jedné čtvrtiny základní nezabavitelné částky za každou povinně vyživovanou osobu, tj. 1.547,17,-Kč. V případě, že dlužník není povinen poskytovat žádné osobě výživné, je nezabavitelná částka shodná s částkou základní. Povinně vyživovanými osobami jsou: Manžel/manželka dlužníka Vlastní nebo osvojené nezaopatřené děti Neprovdaná matka dítěte. Pokud dlužník prokáže, že jsou na něm výživou nutně závislí rodiče, jiní příbuzní nebo rozvedený manžel, je možné i tyto osoby mezi vyživované zahrnout. Na manžela dlužníka se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem a je na dlužníku zcela finančně nezávislý, nebo s dlužníkem vůbec nežije ve společné domácnosti. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezaopatřené dítě je dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně. 14

c. Třetí třetiny zbytku čisté mzdy, která vznikla odečtením součtu základní nezabavitelné částky s částkami za jednotlivé vyživovací povinnosti od čisté měsíční mzdy, která je buď vyšší než 9.283,- Kč a v tom případě je na tuto částku snížena je z ní vypočtena přičítaná třetina a nebo je nižší a v tom případě se pro vypočtení třetiny bere výsledná částka po odečtení součtu základní nezabavitelné částky s jednotlivými vyživovacímu povinnostmi od čisté mzdy. Insolvenční soud je tímto výpočtem se zákona vázán a nemůže připustit srážky ani v menším, ani ve větším rozsahu. I když je že dlužník je ochoten platit více, soud mu to ze zákona nemůže povolit. Jediná cesta jak si trochu oklikou pomoci je darovací smlouva, nebo spoludlužnictví, kdy se nějaká třetí osoba zaváže vůči dlužníku k poskytování nějakých prostředků v určité výši na měsíční bázi. Původ těchto prostředků nemusí být insolvenčnímu soudu znám a skutečným plátcem přislíbené částky může tak být klidně i sám dlužník. Nižší splátky v oddlužení: Pokud chce dlužník nižší splátky v oddlužení, musí splňovat podmínky uvedené v ustanovení 398 odst. 4 insolvenčního zákona. Dlužník o nižší splátky může soud požádat, ale nejpozději tak musí učinit při podání návrhu na povolení oddlužení. Soud nižší splátky povolí tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek. Soud rozhoduje o snížení splátek na základě: Důvodů, které vedly k dlužníkovu úpadku Celkové výši dlužníkových závazků Dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů Opatření, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů Opatření ke snížení svých závazků Doporučení věřitelů Insolvenční soud nemusí návrhu dlužníka vyhovět, neboť není dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek vázán! Příkladem kdy dlužník dosáhl na snížení splátek, bylo jeho odůvodnění ve smyslu zvýšení jeho nákladů na dopravu do stabilního a perspektivního zaměstnání, které dlouhodobě přináší pravidelný příjem. Jak obejít nesplnění podmínky splacení alespoň 30% z celkových dluhů: Pokud dlužník nesplňuje podmínku oddlužení uhrazení alespoň 30% z jeho dluhů za 5 let, může mu pomoci třetí osoba: 1. Spoludlužnictvím 15

2. Darováním (resp. důchodem) potřebné částky na základě smlouvě o důchodu resp. darovací smlouvy 3. Ručitelstvím 1. Spoludlužník v oddlužení: Spoludlužník se na základě písemné dohody a podepsání dlužníkova návrhu na oddlužení zavazuje k plnění závazkům dlužníka věřitelů místo dlužníka. Spoludlužník tak přistupuje k závazku dlužníka. Jednoznačně musí být přesně stanoven rozsah spoludlužnictví tj. poskytovaná přesná stanovená částka po přesně stanovenou dobu, nebo výše jednorázově poskytnutých prostředků, která může být použita k úhradě závazků dlužníka. Tímto způsobem tak dlužník může překonat překážku neuhrazení alespoň 30% ze svých závazků nezajištěným věřitelům. Rozsah spoludlužnictví musí být definovaný, jinak by se spoludlužníkovi mohlo stát, že soud k oddlužení dlužníka využije veškerý majetku spoludlužníka, nebo stanoví srážky příjmů spoludlužníka ve stejném výši jako u dlužníka a spoludlužník by tak mohl uhradit pohledávky nezajištěných věřitelů i v plném rozsahu! 2. Darovací smlouva Ten kdo je ochotný dlužníkovi v oddlužení pomoci může dlužníkovi sepsat tzv. darovací, resp. smlouvu o důchodu, kde se smluvně zaváže dlužníkovi po dobu trvání oddlužení poskytovat měsíčně určitou peněžní částku tak, aby dlužník dokázal uhradit alespoň 30% ze svých závazků. 3. Ručitel v oddlužení: Ručitel v oddlužení bohužel nepomůže dlužníkovi překonat překážku splacení alespoň 30% ze svých závazků, neboť ručitel může převzít ručení pouze v rozsahu v jakém je vázán dlužník. Tj. pokud dlužník může splatit pouze 28%, ručitel může ručit pouze za 28%. Ručení je tak použitelné jen v případech, kdy dlužník bez osoby ručitele naplňuje předpoklad naplnění hodnoty plnění alespoň z 30% nezajištěným věřitelům. Použít ručitele tak může být výhodné, když si dlužník není jist, že při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se podaří získat peněžní prostředky k uhrazení alespoň 30% z nezajištěných závazků, nebo jako jištění, když by došlo ke snížení pravidelných měsíčních příjmů dlužníka, případně může ručitel pomoci soud přesvědčit v případě, když má dlužník pracovní smlouvu na dobu určitou a platnou kratší než jeden rok, že i dále se věřitelům dostane plnění, na základě kterého by bylo oddlužení povoleno, a proto povoleno bude. Odměna insolvenčnímu správci v oddlužení: Odměn insolvenčnímu správci je stanovena paušálně na částku 54.000,- Kč (resp. 65.340,- Kč při zohlednění daně z přidané hodnoty ve výši 21 %) v případě oddlužení jednotlivce a 81.000,- Kč (resp. 98.010,- Kč při zohlednění daně z přidané hodnoty ve výši 21%). Odměna insolvenčnímu 16

správci se odečte od celkové sumy plnění dlužníka a teprve tato částka je porovnávána s celkovými nezajištěnými dluhy dlužníka, jejíž výše musí dosahovat alespoň 30%. Výživné v oddlužení: Výše výživného dlužníka, o jehož výši bylo rozhodnuto soudem, nebo na jehož výši se dlužník dohodl, musí být zohledněna při zjišťování základní nezabavitelné částky, která nesmí být podle ustanovení 278 o.s.ř. dlužníku sražena. K základní nezabavitelné částce se nepřičte částka za vyživovanou osobu, ale stanovené výživné bude přičteno k výši nezabavitelného příjmu. Jinými slovy částka na výživné daná soudem je již započítána v nezabavitelné částce, tj. úhrada výživného jde z peněz, které jsou určeny v oddlužení věřitelům a ne ze zbytku peněz, které zbydou dlužníkovi. Pokud dlužník kvůli vyživovací povinnosti není schopen uhradit alespoň 30 % ze svých závazků, musí se pokusit požádat o změnu výživného. Záloha na náklady soudu v oddlužení: Soudy se poslední době rozhodly, neukládat před povolením oddlužení zálohu na náklady insolvenčního řízení vůbec, nebo jen v symbolické výši, v rozsahu od 2.000,- Kč do 5.000,- Kč. Pokud ale soud dospěje k názoru, že oddlužení nepřipadá v úvahu, tj. oddlužení je neschváleno, požaduje zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,- Kč. Oddlužení manželů: Od 1.1.2014, kdy vešla v platnost novela zákona č. 294/2013 Sb. je možno oddlužovat manželé na jednom formuláři. S možností využití jednoho formuláře se také nově mění výše poplatku insolvenčnímu správci, který je ve výši 1.350,- Kč bez DPH na manželský pár. Schůze věřitelů a hlasování o způsobu oddlužení: Schůze věřitelů rozhoduje mimo jiné o způsobu oddlužení tj: 1. Pomocí plnění splátkového kalendáře 2. Prodejem majetkové podstaty Věřitelé se rozhodují pro variantu, kde dojde k jejich vyššímu a rychlejšímu uspokojení. Bohužel insolvenční soud se potýká s naprostým nezájmem věřitelů se těchto schůzí účastnit, což je dané značnou časovou a potažmo tedy finanční náročností, proto v souladu s ustanovení 402 odst. 5 insolvenčního zákona o způsobu oddlužení rozhoduje soud na základě návrhu varianty dlužníka. Dlužníci většinou nedisponují žádným majetkem a proto je pro soud většinou možná pouze jedna možnost a to je povolit oddlužení pomocí splátkového kalendáře. Je důležité si ale uvědomit, že soud rozhoduje vždy ve prospěch věřitelů, návrh dlužníka nemusí respektovat a proto bude vybírat variantu, kdy dojde k vyššímu a rychlejšímu uspokojení věřitelů. 17

Kratší doba oddlužení: Kratší doba v oddlužení není možná. Kratší doba oddlužení je přípustná pouze v případě kdy dlužník splatí 100% ze svých závazků dříve než za 5 let. Zastavení exekuce: Momentem, kdy dlužník podá návrh na oddlužení je zahájeno insolvenční řízení, které dle ustanovení 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona znemožňuje provedení exekuce, nebo výkonu rozhodnutí na majetek dlužníka. Pokud je dlužník v oddlužení mohou se věřitelé uspokojovat pouze v souladu s insolvenčním zákonem a to ze splátek ve splátkovém kalendáři, nebo z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Jakékoliv vymáhání pohledávek ze strany věřitelů v oddlužení není přípustné. Osvobození od dluhů: Jestliže dlužník v oddlužení splnil veškeré podmínky stanovené soudem, rozhodne soud o osvobození dlužníka od zbytku dluhů, které mohou být následující: Pohledávky zahrnuté do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny Pohledávky, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo Pohledávky, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, ač měly být Osvobození od dluhů nemá za následek zánik pohledávek, ale pouze zánik jejich vymahatelnosti. To znamená, že pohledávky stále existují, ale věřitel nemůže takové pohledávky vymáhat. 18